Rvačky,rvačky a zase rvačky

No spíš bych ho vytahla na poslušnost hajzlíka a ne na obrany, at si uvědomí, že bude makat tak jak vy si přejete a vy jste tam páni, ne on.

Pokud máte křížence na zahradě a BOC doma tak si myslím že si jen hlídá své teritorium. BOC je tam z jeho pohledu vetřelec a kříženec si hájí své .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud máte křížence na zahradě a BOC doma tak si myslím že si jen hlídá své teritorium. BOC je tam z jeho pohledu vetřelec a kříženec si hájí své .

Navíc jsou to dospělí samci , tam moc prostoru pro kamarádění tayk nemusí bejt :-)
já bych psům dala koše, vytáhla je ven - na neutrální půdu a tam je postupně dávala dohromay - pokud už tedy je musíte lámat aby byli spolu.

Nebylo by nejlepší mít je prostě od sebe ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Navíc jsou to dospělí samci , tam moc prostoru pro kamarádění tayk nemusí bejt :-)
já bych psům dala koše, vytáhla je ven - na neutrální půdu a tam je postupně dávala dohromay - pokud už tedy je musíte lámat aby byli spolu.

Nebylo by nejlepší mít je prostě od sebe ?

To opravdu nejde, BOC pase koně, funguje s námi venku, vedle baráku máme cvičiště na agility...I jen jít do auta,či nakrmit koně musíme prostě přes dvůr.Byli spolu opravdu od mala, jen s rozdílem,že kříženec je venku,bordera doma. Bordera je má, dělám s ní poslušnost,obrany,agi.I když se snažím dělat i se švagrovým psem,nikam to nevede...Moc se mu spolupracovat nechce,žije si raději svůj život,než by se mnou cvičil...To pochopitelně radši vytáhnu svého borderáka a jdeme dělat spolu,ten to miluje a ocení. Nechci dělat rozbroje se švagrem, pro něj nějaké to naše blbnutí ve formě agi a výcviku prostě není. Na cvičák se jim s námi taky nechce...A já těžko do jednoho auta tyhle dva rváče nasoukám společně,abych si ho tam odvezla taky.Přijde mi to jako začarovaný kruh...

zad.

To je fakt zvláštní, že když jsem sem minule napsala já, že se mi dvakrát porvali psi a já nevím, jestli tomu, který bez příčiny útočí, už nevěřím a bojím se sundat mu náhubek i když už vypadá v pohodě, tak jsem hned měla dát jenoho pryč, rozejít se s přítelem, jít skočit z okna,.....
Jinak já osobně tady v tom případě nevidím problém v oddělení. Prostě když půjdete se svým psem přes dvůr, tak křížence zavřete nebo přivažte, než projdete... Pokud se to nepovede jinak vyřešit, což bych vám samozřejmě přála. Tohle je prostě nepříjemné

Souhlasím,úplně jednoduché řešení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je fakt zvláštní, že když jsem sem minule napsala já, že se mi dvakrát porvali psi a já nevím, jestli tomu, který bez příčiny útočí, už nevěřím a bojím se sundat mu náhubek i když už vypadá v pohodě, tak jsem hned měla dát jenoho pryč, rozejít se s přítelem, jít skočit z okna,.....
Jinak já osobně tady v tom případě nevidím problém v oddělení. Prostě když půjdete se svým psem přes dvůr, tak křížence zavřete nebo přivažte, než projdete... Pokud se to nepovede jinak vyřešit, což bych vám samozřejmě přála. Tohle je prostě nepříjemné

Npříjemné to opravdu je,pořád je musí člověk hlídat. Kdybych měla druhého přivazovat,je přivázaný pořád, protože jsme venku celý den, na dvoře připavujeme koně,děláme dřevo...Buď by byl pořád jeden doma,nebo druhý na řetězu...Strašně bych si to přála nějak vyřešit,nějak jim dokázat,že ve dvou se to táhle lépe, že když spolu vyrazí nahánět koně, lítat na zahradu, blbnout s dětma...že vše bude ve dvou větší sranda...

Osobně si myslím, že příčinu problému jste sama několikrát napsala.

Psi se znají od štěněte. Pravděpodobně je v hierarchii výše kříženec, avšak Vy ho srážíte před druhým psem, kterého má pak nutkání "rovnat".

Jak?

Jednoduše. Kříženec je venku - nonstop, zatím co bordera si trůní ve středu lidské smečky - vevnitř. Vždy, když jdete ven, jde s Vámi i bordera - krmit koně, pro něco do auta.. cokoliv. Když jedete za zábavou (agi aspol.) zase jede bordera a kříženec jen čumí na dvoře. Pokud povelujete, zase voláte na svou borderu, proto ho sejme....

Nevím, z jakého důvodu je jeden pes furt venku a jeden furt vevnitř. A nevím, do jaké míry se švagr psovi věnuje... Pokud je to jen klasickej bouďák, od kterého se chce akorát štěkat na zloděje, tak po něm nemůžete chtít, aby chápal, odkud pokud jsou jeho meze.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Osobně si myslím, že příčinu problému jste sama několikrát napsala.

Psi se znají od štěněte. Pravděpodobně je v hierarchii výše kříženec, avšak Vy ho srážíte před druhým psem, kterého má pak nutkání "rovnat".

Jak?

Jednoduše. Kříženec je venku - nonstop, zatím co bordera si trůní ve středu lidské smečky - vevnitř. Vždy, když jdete ven, jde s Vámi i bordera - krmit koně, pro něco do auta.. cokoliv. Když jedete za zábavou (agi aspol.) zase jede bordera a kříženec jen čumí na dvoře. Pokud povelujete, zase voláte na svou borderu, proto ho sejme....

Nevím, z jakého důvodu je jeden pes furt venku a jeden furt vevnitř. A nevím, do jaké míry se švagr psovi věnuje... Pokud je to jen klasickej bouďák, od kterého se chce akorát štěkat na zloděje, tak po něm nemůžete chtít, aby chápal, odkud pokud jsou jeho meze.

tohle bylo první, co mně napadlo, jen jsem nevěděla, jak to nějak jemně napsat. Mám víc psů,takže mám zkušenost se smečkou a Vaše rozdělení mně přijde nespravedlivé. Všechny výhody má Váš pes, venkovní nemá nic.

sousedka taky řešila problém smečky, přistěhovala se s dospělou fenou za přítelem do baráku, kde už fena byla, vyřešila to tak, že jim na neutrálním uzemí dala koše a nechala je aby se domluvily a povedlo se.

Krásně napsaný,naprostý souhlas !!!

Těžko zadavatelka přesvědčí švagra k nějaké aktivitě nebo řešení problému (peroucí se psi, kteří budou bojovat drsnějí a drsněji, až dojde i na krev), když on žáden problém nemá očividně. Doporučuju dát rotvíka do kotce, který bude u baráku, aby se pes při vyjítí z domu zavřel a zadavatelka mohla projít. Jiné řešení asi není.

Asi vám nedokážu vysvětlit, že kříženec není můj a já nebudu proto,aby se kříženec necítil blbě,nechávat svého psa na noc také venku,když byl od mala zvyklý být v bytě. V baráku v bytech jsou další dva psi, kteří mu nevadí.Takže to že by mu vadilo,že on je chudáček venku a bordera si trůní v bytě asi zrovna příčina nebude. Do baráku ho nedostanete ani heverem, i kdyby se čerti ženili,tak nezaleze ani do sedlovny. Že je bordera pořád s námi,ano je. Kříženec má svého pána, nikdo mu nebrání nám asistovat naprosto stejně jako borderka,pro koně může s námi,s dětmi řádí, na zahradě lítá, každého vítá a zase vyprovází. Jestli si představujete,že pes je neustále u boudy,tak to tak není. Jediný rozdíl je výcvik a cvičák, to dělá vážně jen bordera, ostatní psi jiných majitelů v baráku, ani zmíněný kříženec necvičí. Takže tak. Snad jsem Vám situaci více přiblížila a vysvětlila. Už jsem někde psala,že s křížencem zkouším dělat,ale nejeví velký zájem, je těžko motivovatelný, hračky nebere vůbec, na pamslky jedem minutku a pak ani to nezabírá. Raději se sebere a prostě si zaleze do boudy a na mě dlabe. Každá sebemenší snaha o domluvu končí rodinnými rozbroji,což taky není nejlepší...
Neutrální místo vyzkoušeno, to se ježí, vrčí a obíhají se v kruzích.A to bylo zkoušeno nepočítaněkrát.Společné procházky,výlety k vodě, uplácení pamlsky, odložení psů u sebe...bez efektu.Týden klid, člověk začne jásat,pak vteřina nepozornosti a kříženec zaútočí...

zad.

tak holt postavte kotec, půl dne bude zavřený jeden, půl dne druhý.

pokud ho nechcete zavírat nic jiného než náhubky vám nepomůžou, ti psi se budou rvát pořád, týden, 2 týdny klid a pak z ničehonic zaútočí,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Osobně si myslím, že příčinu problému jste sama několikrát napsala.

Psi se znají od štěněte. Pravděpodobně je v hierarchii výše kříženec, avšak Vy ho srážíte před druhým psem, kterého má pak nutkání "rovnat".

Jak?

Jednoduše. Kříženec je venku - nonstop, zatím co bordera si trůní ve středu lidské smečky - vevnitř. Vždy, když jdete ven, jde s Vámi i bordera - krmit koně, pro něco do auta.. cokoliv. Když jedete za zábavou (agi aspol.) zase jede bordera a kříženec jen čumí na dvoře. Pokud povelujete, zase voláte na svou borderu, proto ho sejme....

Nevím, z jakého důvodu je jeden pes furt venku a jeden furt vevnitř. A nevím, do jaké míry se švagr psovi věnuje... Pokud je to jen klasickej bouďák, od kterého se chce akorát štěkat na zloděje, tak po něm nemůžete chtít, aby chápal, odkud pokud jsou jeho meze.

S tímto souhlasím,.. Zadavatelka sice píše, že toto příčinou nebude, ale vy tomu psovi do hlavy nevidíte. A věřte tomu, že zvíře to vnímá úúúplně jinak, než člověk. Já si právě myslim, že problém naopak bude v tom, že se všechno točí kolem bordery. Tzn. i když ten kříženec nechce cvičit nebo dělat agility, tak mu spíš leží v žaludku,že veškerá pozornost je z větší části věnována borderce. A navíc jestli to dobře chápu, tak v tom baráku byl první, takže si podle mě hlídá i teritorium. Nevim teda, jak se mu věnuje páníček,..

Srovnejte si jak se chová normální bordera a jak normální pes. Bordera pořád chodí za lidmi i za psy a charakteristicky na ně civí - pase. Znám psy které by to v kombinaci s popsanou nerovností doma/venku přivedlo ne ke rvačce, ale že by tu borderu smetli doopravdy. Ta chyba není v kříženci, ale v bordeře - v postavení, není tam doma, to že mu nadřazená přesto že je slabší atd. Rozhodně není úplně běžné, že dospělí psi se v takové situaci snáší a je jedno, že kdysi venku spolu byli ok.

Zadavatelko - co začít oba psy S KOŠÍKY chodit venčit společně, místo abyste pokaždé jela jen s borderou? Vynechte agi a jděte ven, nebo tam vemte i křížence. Vzájemným vztahům obou psů by to jen prospělo.
Jinak řešení opravdu kotec s výběhem a střídat je. Bordera s vámi fakt nemusí na dvůr pokaždé když tam jdete na otočku, prostě zůstane na určeném místě. Sama říkáte, že jste se tam přistěhovala... sám kříženec tam do té doby problémy nedělal.

Pro srovnání: mám doma dvě velmi silné, sebevědomé feny. Občas je konflikt, ale snažíme se a docela spolu zatím vycházejí. Potkat se venku jako cizí, doslova by se zabily. Někdy je to tenký led udrežet balanc, musí se pro to hodně udělat - uzpůsobit třeba povely, odměňovat v určitém pořadí, pak to má šanci fungovat.

Zadavatelko - máte dva zhruba stejně staré psí samce, z nichž jeden obýval prostor dvora než jste se tam přistěhovali? Chápu to správně? Navíc onen kříženec má v sobě možná něco z rtw, NO - čili plemen střežících si svůj "dvoreček". Nedivte se, že vnímá borderáka coby soka, konkurenci, které je navíc umožněno být s vámi v domě, jezdit s vámi pryč atd. I psí žárlivost dovede být dost silná, přestože ten starousedlík nejeví nadšení nad snahou o cvičení. I tak vnímá, že vetřelci je dána vyšší pozornost.
Pokud se chceš vyhnout problémům, začni s tím křížencem makat, ber si ho extra ven, navaž s ním kontakt ne jen na dvoře. Ber ho jako svého druhého psa a tomu svému ukaž, že chtíc nechtíc bude součástí vašeho života. To je asi jediný způsob, jak zamezit trvalému oddělení psů případně jejich střídání v kotci. Zkrátka srovnat si oba dva, aby věděli, že je jedno, kdo rvačku vyprovokuje, dostanou oba "po čuni", brát je oba dva stejným metrem, od výcviku, venčení i trestů.

Zjevně oba páníčkové vyznávají naprosto rozdílné přístupy ke psům, podle popisu zřejmě švagrovi tato situace nevadí, nakonec jeho pes je potencionálně méně ohrožen.
Abyste ovšem udrželi smír mezi dvěma smečkami - neboť tak to budete muset reprodukovat, pokud nebudete vystupovat jako jedna smečka, protože v tom případě je jasně v hyerarchii problém. Kříženec chce být nad vaším pesem celkem pochopitelně, dokud jste tam nebydleli byl jen návštěva, momentálně podle něj patří do smečky a proto je nutné mu ukázat jeho místo. Pokud oba zvládají poslušnost, tak asi můžete řešit povelama, jinak buď jedna smečka, nebo oddělit.

Jak už psal někdo přede mnou - problém nejspíš souvisí s projevem bordery - takové to pasení,kroužení , rychlé starty / např. za aportem / mnoho psů vyloženě provokuje. Tomu by nasvědčovalo i to, že ostatní psy v domě kříženec nenapadá.
ALE: bordera je zadavatelky, kříženec nikoliv. Proto se chce věnovat svému psovi, né kříženci / který o to evidentně ani nestojí /, chce ho mít kolem sebe, věnovat mu pozornost......proč by ho měla zavírat, nechávat doma / venku??? a věnovat se cizímu psovi jen proto, že napadá toho jejího???????????
Pokud páníček křížence spolupracovat nechce - musíte si to vyřešit Vy. Půjčte si někde el. obojek, nasaďte ho kříženci a vyčkávejte. Až znovu dojde k napadení / klidně tomu i trochu pomozte situací, ve které k tomu dochází častěji / a kříženci ,,práskněte ´´pořádný impuls,co nejsilnější / slabší by bral jako provokaci od Vašeho psa / ,musí se pořádně leknout a utéct. Zároveň ale musíte mít plně pod kontrolou borderáka, aby toho nevyužil a nedal se pro změnu on do křížence. Tohle bude stačit zopakovat 2x - 3x a pes se borderákovi bude vyhýbat obloukem. Pak je / raději ještě s někým / vezměte na procházku oba na vodítkách, vedle sebe a rychlým tempem - netolerujte žádné vrčení, nechvalte ani jednoho, prostě ostrý pochod a doma hned pošlete křížence na místo / nebo pryč /.
Je to sice razantní postup, ale budete mít vyřešeno. Určitě to tu vyvolá bouřlivou diskuzi, ale záleží na zadavatelce, jestli se s tím chce otravovat donekonečna nebo to vyřešit radikálně. Vůči kříženci je to sice,, nefér´´, on za svého páníčka nemůže.....ale svět spravedlivý není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je fakt zvláštní, že když jsem sem minule napsala já, že se mi dvakrát porvali psi a já nevím, jestli tomu, který bez příčiny útočí, už nevěřím a bojím se sundat mu náhubek i když už vypadá v pohodě, tak jsem hned měla dát jenoho pryč, rozejít se s přítelem, jít skočit z okna,.....
Jinak já osobně tady v tom případě nevidím problém v oddělení. Prostě když půjdete se svým psem přes dvůr, tak křížence zavřete nebo přivažte, než projdete... Pokud se to nepovede jinak vyřešit, což bych vám samozřejmě přála. Tohle je prostě nepříjemné

no jenže Vy jste je měla na 2 metrech čtverečních, což je podstatný rozdíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no jenže Vy jste je měla na 2 metrech čtverečních, což je podstatný rozdíl

Na 50 m čtverečních Já je uměla a byla ochotná mít oděleně Jen jsem chtěla zkusit, jestli to nejde jinak.... Prostě klasika.... Nejde vůbec o situaci. Jde tu jen o to, kdo ji zažívá Žádní objektivní milovníci psů ochotní poradit komukoliv. Jak má pes neoblíbeného pánečka, radu nezaslouží

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na 50 m čtverečních Já je uměla a byla ochotná mít oděleně Jen jsem chtěla zkusit, jestli to nejde jinak.... Prostě klasika.... Nejde vůbec o situaci. Jde tu jen o to, kdo ji zažívá Žádní objektivní milovníci psů ochotní poradit komukoliv. Jak má pes neoblíbeného pánečka, radu nezaslouží

ještě dodám na 50 m čtverečních se spoustou prostoru pro odělení psů. Psi spolu spokojeně v tom bytě žili ještě rok (než jsme se rozešli a kvůli psům to nebylo) po té, co jste mě tu sepsuli Prostě byli odděleně a spolu chodili na procházky a byl klid Právě kvůli dalším pár nenadálým a bezdůvodným útokům (samozřejmě měli oba psi již náhubek, takže bez zranění). Nedalo se tomu doma předcházet.

Nezlobte se na mě,ale být kříženec můj pes a někdo cizí by ho chtěl zpacifikovat pomocí elektriky,tak se neznám . Proč by na neschody měl doplácet jen kříženec ??? Přizpůsobit by se měli oba,ne jednoho dusit a druhého protěžovat !!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mě,ale být kříženec můj pes a někdo cizí by ho chtěl zpacifikovat pomocí elektriky,tak se neznám . Proč by na neschody měl doplácet jen kříženec ??? Přizpůsobit by se měli oba,ne jednoho dusit a druhého protěžovat !!!

souhlasím. To už toho venkovního psa rovnou zabte. Takhle agresivní použití elektriky rozhodně k ničemu dobrému nepovede.

Těžko radit po netu, ale pokud se spolu potkávají pouze na dvoře a jinak spolu nefungují, tak se nedivím, že si kříženec "svůj" dvorek brání, je to pochopitelné. To je asi jako by vám chodil do bytu cizí člověk, také ho nepřijmete do rodiny (blbé přirovnání, ale nevím, jak jinak to srozumitelně vysvětlit).
Pokud nemáte v úmyslu, aby spolu oba psi byli v podstatě po celý den a fungovali společně, ale jde vám jen o to, aby se nervali, když se párkrát za den potkají, tak je asi nikdy neudobříte (ale nic není nemožné). Jestli chodíte po dvorku s druhým psem po celý den, tak kříženci udělejte výběh/kotec (záleží jak velký a jak řešený máte dvorek) a zavírejte ho tam. Pokud ho nechcete zavírat, nebo to není možné, tak když budete vycházet z domu, naučte ho třeba na povel Místo zalehnout na určité místo a zvednout se může až na další povel Volno (samozřejmě je na vás, jaké povely si vymyslíte). Já osobně si myslím, že spolehlivě se to dá naučit za pár dní. Já osobně bych to spojila třeba i s krmením nebo nějakou mňamkou, aby to pes bral jako pozitivní povel a dělal to rád, ne za trest. Pokud to budete mít dobře naučené, tak tam půjde sám, jakmile vás uvidí vycházet.

Napíšu vám svůj případ, mám dva velké psy, jsou spolu 24 hodin denně, dřív si spolu hráli, ale jak začal mladší dospívat, tak čím dál méně, teď vůbec. Ale vychází spolu dobře, prostě vedle sebe žijí. Občas se servou, ale to je spíš moje chyba, že se oba dostanou k míčku zaráz, při žrádle si posunou misky k sobě apod. Ale nemusím se bát, nechat je doma samotné, zalezou si každý na svoje a jsou v klidu. Ale stačí, abych s jedním odjela třeba jen na víkend pryč a pak se na sebe netváří. Na čím delší dobu jedem, tím je to horší. Takže vím jistě, že kdybych je teď oddělila úplně, rvali by se a nemohla bych je k sobě pouštět.

Jediná šance - ze psů udělat jednu smečku, křížence brát také sebou a při náznaku útoku oběma velmi razantně vysvětlit, že se rvát nebudou a že budou dělat to,co vy si přejete a jim dovolíte. Pokud neposlouchá švagra, je třeba mu vysvětlit, že alfa jste tu nyní vy a bude respektovat vás a rvát se nebude, prostě se musejí naučit ignorovat. Jde to. Ale chce toněkdy velmi tvrdý a razantní přístup.

dokud bude moci bordera vše a ten druhý pes bude na druhé koleji, tak s tím asi nic neuděláte, jen se dočkáte, že to jednou bordeře opravdu spočítá. Popravdě, ani bych se mu nedivila , z jeho pohledu jste náplavy.

Myslím, že kříženec si hlídá svoje teritorium. Dvorek je prostě jeho. Bordera má dům, koně, hřiště. A kříženci je jedno, jestli mu tam leze pes vraty z venku, nebo z domu. Hlídá si svůj dvorek. Navíc borderák tam leze s nějakou "ženskou", kterou on nerespektuje, nepovažuje za paničku a možná, že by ji v hierarchii smečky rád dostal za sebe. Ale zase až tak si netroufá, tak začíná psem.
Asi nejlepším řešením by bylo, dvorek rozdělit a na křížencovu půlku s borderou nechodit.

Tak popravdě?!
Holt se smiřte s tím, že budete pořád napnutá a nervní a hlídat každý pohyb obou psů. A je prostě proto, že:
-doteď jste nic nezměnila, tzn. že nemáte přirozenou autoritu a sama to nevyřešíte. Vyřešit by to mohl někdo, kdo to se psy opravdu umí, pozná vaši situaci live a dle toho se zachová.
- jestliže jste oba dva psy už nechali se několikrát servat, napadnout, výhružně na sebe vrčet, pak se konkrétně vaše šance to změnit v podstatě dostali na nulu. Oba psi se nesnáší, což je víc než jasné. To že spolu vycházeli jako štěnda, neznamená, že totéž se bude dít v dospělosti. A vy jste jejich averzi nijak včas nedostali do správných a určitých mezí, naopak, ještě jste dovolili, že jejich averze vůči sobě mohla kvést a vzrůstat.
- psi ve vás v nikom necítí nijakou oporu, podporu, respekt. Dělají si totiž to, co oni sami cítí a chtějí. Respekt a výchova psa, jeho vztah k majiteli, se neprojeví psovou poslušností, tím že se nechá pohladit apod., ale právě ve vypjatých situacích.
- lituju oba psy. Oba žijí v napnutých životech a musí si opravdové věci řešit sami.
-to, že se pes venku snáší s jinými dvěma z domu a s vaším ne, je snad jasné a logické i laikovi s velkým L. Nebo vy snad milujete každého lidského tvora?

Nejlepší pro vás, oba psy a i švagra a jeho rodinu by bylo, kdybyste bydleli jinde. Společné bydlení je evidentně katastrofa po všech stránkách a je jasné, že když si nerozumíte v otázce co a jak vyřešit za banální věc se svými psy, nerozumíte si ( nebudete dříve či později ) v mnohých dalších a zajisté vážnějších věcech.

Můj názor, neberte to osobně. Sama mám ve smečce psa naprosto nesnášenlivého a se zabijáckými choutkami. Zabil by mi tady všechny, kavkazáka, papiše i fenku Nudle, kdybych ho nechala. Ale odmala v něm vidím, co je a odmala cíleně pracuji na tom, aby ho něco takového v mé přítomnosti ANI NETRKLO! Nemám kotce, oddělené zahrady, řetězy, naopak, mám všude otevřené dveře, venku branky, mí psi mohou kdykoliv kamkoliv a zatím vše bez problémů. Není to první problémový pes, měla jsem i takové feny. Přesto se to dá dobře zvládnout, za určitých opatření a hlavně perfektních znalostí dané povahy psa i ostatních ve smečce. Jestliže mi oni věří a jestliže oni vědí, že mám oči všude a že se s nikým párat nebudu ( nepotřebuji jim to dokazovat fyzicky, cítí to ze mne sami ), pak jsou schopni tolerovat se navzájem i ti nejhorší zabijáci a vzteklouni. V mé přítomnosti ovšem. A i tak samo nesmím usnout na vavřínech. Ale to už dělám automaticky a nevadí mi to. Mám to ráda, tyhle povahy. Ovšem nevýhoda je v tom, že v mé nepřítomnosti jsou samo oddělení a dokonce i tehdy, nejsem-li doma já, ale JEN přítel, je odděluju, pokud nejsou se mnou. Neboť jeho bohužel nerespektují jako mne.

Vše má svoje pro a proti.

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak popravdě?!
Holt se smiřte s tím, že budete pořád napnutá a nervní a hlídat každý pohyb obou psů. A je prostě proto, že:
-doteď jste nic nezměnila, tzn. že nemáte přirozenou autoritu a sama to nevyřešíte. Vyřešit by to mohl někdo, kdo to se psy opravdu umí, pozná vaši situaci live a dle toho se zachová.
- jestliže jste oba dva psy už nechali se několikrát servat, napadnout, výhružně na sebe vrčet, pak se konkrétně vaše šance to změnit v podstatě dostali na nulu. Oba psi se nesnáší, což je víc než jasné. To že spolu vycházeli jako štěnda, neznamená, že totéž se bude dít v dospělosti. A vy jste jejich averzi nijak včas nedostali do správných a určitých mezí, naopak, ještě jste dovolili, že jejich averze vůči sobě mohla kvést a vzrůstat.
- psi ve vás v nikom necítí nijakou oporu, podporu, respekt. Dělají si totiž to, co oni sami cítí a chtějí. Respekt a výchova psa, jeho vztah k majiteli, se neprojeví psovou poslušností, tím že se nechá pohladit apod., ale právě ve vypjatých situacích.
- lituju oba psy. Oba žijí v napnutých životech a musí si opravdové věci řešit sami.
-to, že se pes venku snáší s jinými dvěma z domu a s vaším ne, je snad jasné a logické i laikovi s velkým L. Nebo vy snad milujete každého lidského tvora?

Nejlepší pro vás, oba psy a i švagra a jeho rodinu by bylo, kdybyste bydleli jinde. Společné bydlení je evidentně katastrofa po všech stránkách a je jasné, že když si nerozumíte v otázce co a jak vyřešit za banální věc se svými psy, nerozumíte si ( nebudete dříve či později ) v mnohých dalších a zajisté vážnějších věcech.

Můj názor, neberte to osobně. Sama mám ve smečce psa naprosto nesnášenlivého a se zabijáckými choutkami. Zabil by mi tady všechny, kavkazáka, papiše i fenku Nudle, kdybych ho nechala. Ale odmala v něm vidím, co je a odmala cíleně pracuji na tom, aby ho něco takového v mé přítomnosti ANI NETRKLO! Nemám kotce, oddělené zahrady, řetězy, naopak, mám všude otevřené dveře, venku branky, mí psi mohou kdykoliv kamkoliv a zatím vše bez problémů. Není to první problémový pes, měla jsem i takové feny. Přesto se to dá dobře zvládnout, za určitých opatření a hlavně perfektních znalostí dané povahy psa i ostatních ve smečce. Jestliže mi oni věří a jestliže oni vědí, že mám oči všude a že se s nikým párat nebudu ( nepotřebuji jim to dokazovat fyzicky, cítí to ze mne sami ), pak jsou schopni tolerovat se navzájem i ti nejhorší zabijáci a vzteklouni. V mé přítomnosti ovšem. A i tak samo nesmím usnout na vavřínech. Ale to už dělám automaticky a nevadí mi to. Mám to ráda, tyhle povahy. Ovšem nevýhoda je v tom, že v mé nepřítomnosti jsou samo oddělení a dokonce i tehdy, nejsem-li doma já, ale JEN přítel, je odděluju, pokud nejsou se mnou. Neboť jeho bohužel nerespektují jako mne.

Vše má svoje pro a proti.

Maťa

Tak nejprve bych ráda poděkovala těm, kteří mou situaci aspoň trochu chápají. Ale samozřejmě i těm s odlišným názorem, i bordera není bez viny,což jsem ovšem psala.S pasením máte pravdu,toho jsem si všimla,ale tím,že jsem si borderu srovnala a poslouchá, tak už si to nedovolí,dělal to jako štěně,což v tu dobu kříženec byl také a nějak ho to nerozčilovalo,to byla jeho jediná starost,kdy si zas budou moct hrát...

Maťo, tak mi napište odkud jste a napište kontakt,když psům tolik rozumíte,přijeďte mi poradit, já se ráda něco přiučím. Osobně a s praktickou ukázkou to bude nejlepšíá....Nebojím se,že by před Vámi kříženeček nějaký ten nečekaný útok nepředvedl...Vysvětlíte mi, jak tedy postupovat,děkuji.

Nemyslím si,že by třeba má bordera neměla ve mně oporu, pokud jste četla pozorně,tak jsem psala,že jakmile ví,že má mě za zády, tak se začne bránit,protože moc dobře ví,že už mu přišla ochranka,která je roztrhne a vyřeší to. Tak nevím, kdybch pro ní nebyla alfa, v životě spolu nebudemeč fungovat tak jak fungujeme a třeba jen víkendové odloučení nenesla tak špatně,jak nese.
A vystěhovat se kvůli tomu z domu?Tak to mi přijde dost směšné,to se na mě nezlobte. Jistě,kvůli Vášemu nápadu se rozvedu a to co už nějakou dobu společně jako rodiny budujeme pošleme do kytek. Nikde jsem nepsala,že máme problémy, pouze v tom, že já aktivně se psem pracuji, mám na to čas,chuť i vhodného psa, švagr prostě ne,ten si se psem poblbne na dvoře nebo ho veme na procházku, cvičák a podobné aktivity ho neberou,což si myslím, že tak má spousta lidí.
A že my jsme náplava?Psi jsou spolu od mala celé tři roky, ano,první rok tak,že jsme týden byli na baráku, potom třeba dva dny ne...Což bylo bez problémů i přes pubertu a dospělost.Poslední půlrok je ale takto brutální. Proto jsem se na Vás obrátila s prosbou o pomoc, jestli si někdo nevíte rady, viděla jsem psů plno,měla možnost s nimi pracovat, spřátelila svého borderáka i se psem ze cvičáku, se kterým se nenáviděli na stometrovou vzdálenost...Ale tady se nám nedaří.
Maťo, nevím kde jste vzala,že s tím nikdo nic nedělal. Nevím jak vy,ale pokud mám psy na druhé straně dvora a pustí se do sebe, samozřejmě na ně člověk zavolá povely a běží k nim co to jde, ale není tam ve vteřině. Jestli vy umíte zázračně psi od sebe oddělit než to vypukne,ráda si nechám poradit.
Dle Vašich rad psy asi radši někomu daruji odděleně, rozvedu se a odstěhuji hoooodně daleko od této rodiny,aby mi nedělali problémy do budoucna, a nepořídím si raději už ani křečka,protože podle Vás evidentně zvířatům vůbec nerozumím.

Kdybych se nezajímala o veškerou problematiku a chování psů, nezkoušela bych se ptát i tady, pořád věřím, že sem přeci jen chodí nějací OPRAVDOVÍ ZKUŠENÍ PEJSKAŘI, kteří poradí ve vší slušnosti.
Jiným přispěvovatelům opravdu děkuji. Jak někdo psal o společných procházkách,už jsem psala,že se o to opravdu snažíme, bereme psiska společně k vodě, s koníky, na návštěvy ke známým...A tam se jakž takž tolerují, pokud jeden z nich zavrčí, razantní nesmíš následuje okamžitě a zklidní se. Odložení u sebe zvládají s veškerým sebezapřením také,ani se na sebe u toho nepodívají.
Dvůr je opravdu velikánský, oba jsou tam od mala pořád,jen kříženeček i v noci.Rozdělit ho není možné a přiznám se, pořád kříženec není můj a jak už tady někdo psal, nebudu kvůli tomu omezovat nějak režim svého psa,pokud to tak dva roky fungovalo,tak prostě nechápu,proč to poslední půlrok nejde. Nejsem si vědoma absolutně žádné zlomové situace...

zad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nejprve bych ráda poděkovala těm, kteří mou situaci aspoň trochu chápají. Ale samozřejmě i těm s odlišným názorem, i bordera není bez viny,což jsem ovšem psala.S pasením máte pravdu,toho jsem si všimla,ale tím,že jsem si borderu srovnala a poslouchá, tak už si to nedovolí,dělal to jako štěně,což v tu dobu kříženec byl také a nějak ho to nerozčilovalo,to byla jeho jediná starost,kdy si zas budou moct hrát...

Maťo, tak mi napište odkud jste a napište kontakt,když psům tolik rozumíte,přijeďte mi poradit, já se ráda něco přiučím. Osobně a s praktickou ukázkou to bude nejlepšíá....Nebojím se,že by před Vámi kříženeček nějaký ten nečekaný útok nepředvedl...Vysvětlíte mi, jak tedy postupovat,děkuji.

Nemyslím si,že by třeba má bordera neměla ve mně oporu, pokud jste četla pozorně,tak jsem psala,že jakmile ví,že má mě za zády, tak se začne bránit,protože moc dobře ví,že už mu přišla ochranka,která je roztrhne a vyřeší to. Tak nevím, kdybch pro ní nebyla alfa, v životě spolu nebudemeč fungovat tak jak fungujeme a třeba jen víkendové odloučení nenesla tak špatně,jak nese.
A vystěhovat se kvůli tomu z domu?Tak to mi přijde dost směšné,to se na mě nezlobte. Jistě,kvůli Vášemu nápadu se rozvedu a to co už nějakou dobu společně jako rodiny budujeme pošleme do kytek. Nikde jsem nepsala,že máme problémy, pouze v tom, že já aktivně se psem pracuji, mám na to čas,chuť i vhodného psa, švagr prostě ne,ten si se psem poblbne na dvoře nebo ho veme na procházku, cvičák a podobné aktivity ho neberou,což si myslím, že tak má spousta lidí.
A že my jsme náplava?Psi jsou spolu od mala celé tři roky, ano,první rok tak,že jsme týden byli na baráku, potom třeba dva dny ne...Což bylo bez problémů i přes pubertu a dospělost.Poslední půlrok je ale takto brutální. Proto jsem se na Vás obrátila s prosbou o pomoc, jestli si někdo nevíte rady, viděla jsem psů plno,měla možnost s nimi pracovat, spřátelila svého borderáka i se psem ze cvičáku, se kterým se nenáviděli na stometrovou vzdálenost...Ale tady se nám nedaří.
Maťo, nevím kde jste vzala,že s tím nikdo nic nedělal. Nevím jak vy,ale pokud mám psy na druhé straně dvora a pustí se do sebe, samozřejmě na ně člověk zavolá povely a běží k nim co to jde, ale není tam ve vteřině. Jestli vy umíte zázračně psi od sebe oddělit než to vypukne,ráda si nechám poradit.
Dle Vašich rad psy asi radši někomu daruji odděleně, rozvedu se a odstěhuji hoooodně daleko od této rodiny,aby mi nedělali problémy do budoucna, a nepořídím si raději už ani křečka,protože podle Vás evidentně zvířatům vůbec nerozumím.

Kdybych se nezajímala o veškerou problematiku a chování psů, nezkoušela bych se ptát i tady, pořád věřím, že sem přeci jen chodí nějací OPRAVDOVÍ ZKUŠENÍ PEJSKAŘI, kteří poradí ve vší slušnosti.
Jiným přispěvovatelům opravdu děkuji. Jak někdo psal o společných procházkách,už jsem psala,že se o to opravdu snažíme, bereme psiska společně k vodě, s koníky, na návštěvy ke známým...A tam se jakž takž tolerují, pokud jeden z nich zavrčí, razantní nesmíš následuje okamžitě a zklidní se. Odložení u sebe zvládají s veškerým sebezapřením také,ani se na sebe u toho nepodívají.
Dvůr je opravdu velikánský, oba jsou tam od mala pořád,jen kříženeček i v noci.Rozdělit ho není možné a přiznám se, pořád kříženec není můj a jak už tady někdo psal, nebudu kvůli tomu omezovat nějak režim svého psa,pokud to tak dva roky fungovalo,tak prostě nechápu,proč to poslední půlrok nejde. Nejsem si vědoma absolutně žádné zlomové situace...

zad.

Tak, podruhé a naposledy:

Za á jsem nikde nepsala, že "já psům tolik rozumím a jedině já vám můžu pomoci". To jste si sama někde vydedukovala. Já psala: Vyřešit by to mohl někdo, kdo to se psy opravdu umí, pozná vaši situaci live a dle toho se zachová.
Já nejsem profík vycvikář a pokud mám pocit, že něco vím a někomu mohu pomoci, ptž za mnou někdo přijde ( napíše, zavolá ) a požádá mě, pak to udělám jen tehdy, až mi naživo ukáže kde je problém. Ale toto nedělám často, mám spousty jiných aktivit a věcí, co dělám, nejen ohledně psů, ale i jiných zvířat a taky lidí. Já nejsem učitel, já jsem doživotní žák v říši zvířat. A opravdu mě to baví, učit se "od těch nejlepších", neboť těmi zvířata, oproti lidem, prostě jsou

Za bé to, že bordera vrčí, jakmile vás má za zády a jinak ne, vypovídá naopak o její labilnosti, ne o vyrovnanosti, natož o nějakém hlubokém vztahu a respektu k vám. V tomto bohužel jen podporujete moje dojmy z vašeho celkové psaní, že ten vztah s velkým V tam není a psům nerozumíte tak, jak byste měla v této situaci. Což vás ale nemá urážet, naopak. Spíš podpořit v tom, abyste se v tom začala "šťourat" a mohla tak chyby napravovat. Každý se učíme.
Berte to taky tak, že já nejsem typ "IPAře", já studuji především etologii a přirozené chování zvířat a s toho vycházím. Proto mám psy vychované, především. Ne "jen" vycvičené. Proto mě zajímá víc, než "jen" to, jak mi pes předsedne s aportem.

Za cé... máte psy na konci dvora, pustí se do sebe ( ne poprvé ) a vy k nim letíte.... aha a tím pádem to ve vašich očích znamená, že s tím jako "něco děláte".... cituji vás: Maťo, nevím kde jste vzala,že s tím nikdo nic nedělal. Nevím jak vy,ale pokud mám psy na druhé straně dvora a pustí se do sebe, samozřejmě na ně člověk zavolá povely a běží k nim co to jde, ale není tam ve vteřině. Jestli vy umíte zázračně psi od sebe oddělit než to vypukne,ráda si nechám poradit.
No... opět to, jak jste to napsala, svědčí o vašich nezkušenostech prostě, nezlobte se na mě. Problém hodně majitelů je, že si prostě neumí, nebo nechtějí přiznat nezkušenost, čili SVOU chybu. Vy jich děláte hodně, co tak čtu, ale nepřiznáte to. A tím pádem je opakujete, opakujete.... kdyby se vám psi servali jednou, budiž. Ale ne, ono to víckrát a vy furt nic. Hm.... Víte... nejlépe se učí a chápe a vnímá pravdu ten, co zná svoji omylnost, co ji přizná sám sobě a snaží se to změnit. Ale tohle vás asi nezajímá, byť je to prazáklad všeho vědění.
V mé přítomnosti se mi psi nervou. Bohužel v období puberty, kdy např. byli s jiným členem rodiny a já uvnitř domu, či naopak venku a oni uvnitř, i mezi fenami, k incidentům došlo. Vždy to byla já, kdo je IHNED dostal od sebe, a kdo už nikdy nedovolil, aby se to nestalo znovu. A je-li možnost mít psa od štěnda, pak udělat vše proto, aby ho to nikdy ANI NENAPADLO. Vystihnout okamžik, kdy se do sebe psi chystají pustit, či vycítit, že něco není o.k. mi problém nedělá. Ještě než mého ovčáka jednou jen napadlo, že by mi s papiše udělal tři, už jsem na něm ležela. Byl překvapenější než já, která zrovna vařila jídlo o místnost vedle, on na chodbě, Papiš v obýváku, a jen jsem prostě cítila neklid kolem žaludku, vzhlédla a viděla ovčákův přemýšlivý pohled, byť měl hlavu položenou a ležel celý uvolněně. Papiš spal na křesle. Ovčák neměl důvod, ale jeho cholerická a krvelačná povaha mu spát nedala. Toto se mi nestalo poprvé. Psovi se dá v lecčems a leckdy ( tuplem ve známém prostředí se známým podnětem že ) zabránit v akci ještě dřív, než to jemu samotnýmu zcela docvakne. A za tím si stojím.

Za dé ano, opravdu zkušení pejskaři jsou, byť jich není mnoho, a vy byste měla nějakého vyhledat a nechat si od něj pár věcí vysvětlit naživo. Pomůžete tím svým psům, sobě a taky vztahu člověk vs zvíře.

Tak. Toliko ode mne. Pokud mé dva příspěvky berete jako napadání vaší osoby a nepochopení vaší situace, vaše věc. Nikdo z nás to naživo neviděl. Ale z vašich příspěvků jsem já prostě vycítila to, co jsem napsala. V dobré vůli, abych třás trošku pomohla vám vidět ten problém jinýma očima, zamyslet se a něco s tím doopravdy už udělat, a navždy. Je to přeci pro vaše psy to nejdůležitější. Myslela jsem, že třebas vám budou přednější než to, že s vámi někdo neňuňá o tom, jak je pes švagra debilní a vy s borderkou chudáci. Problém totiž není v těch psech, že. Ale to vy asi slyšet nechcete.
Já problémy s dobře mířenou ( a vlastně i nedobře, ptž i ta poučí ) kritikou nemám a neměla jsem nikdy. Umím zůstat nad věcí a umím uznat svoje chyby, neznalost. Ale taky umím uznat svoji snahu, dobrý výsledek a ochotu se poučit. Až se to naučíte i vy, možná pochopíte, co jsem se vám v těch dvou příspěvcích snažila sdělit. A možná i poberete, že nic s toho není ( jak jste si ve své hlavě vydedukovala ) mířeno ve zlém proti vám, ale vše je mířeno k tomu, abyste konečně "otevřela oči a začala něco fakt dělat"

Maťa

Zlomová situace může být právě to, že oba dospěli. Větší plemena psychicky dospívají kolem třetího roku. Psala jsem tady, že mám doma dva psy a taky jak mladší dospíval, přestávali si se starším pomalu hrát. A to samé jsem pozorovala i při setkání s cizímy psy, asi do dvou let byl v pohodě, nerval se, teď se s žádným samcem nesnese, dokonce ani s dominantními fenami (výjimkou jsou háravky, které přijedou na krytí ).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak, podruhé a naposledy:

Za á jsem nikde nepsala, že "já psům tolik rozumím a jedině já vám můžu pomoci". To jste si sama někde vydedukovala. Já psala: Vyřešit by to mohl někdo, kdo to se psy opravdu umí, pozná vaši situaci live a dle toho se zachová.
Já nejsem profík vycvikář a pokud mám pocit, že něco vím a někomu mohu pomoci, ptž za mnou někdo přijde ( napíše, zavolá ) a požádá mě, pak to udělám jen tehdy, až mi naživo ukáže kde je problém. Ale toto nedělám často, mám spousty jiných aktivit a věcí, co dělám, nejen ohledně psů, ale i jiných zvířat a taky lidí. Já nejsem učitel, já jsem doživotní žák v říši zvířat. A opravdu mě to baví, učit se "od těch nejlepších", neboť těmi zvířata, oproti lidem, prostě jsou

Za bé to, že bordera vrčí, jakmile vás má za zády a jinak ne, vypovídá naopak o její labilnosti, ne o vyrovnanosti, natož o nějakém hlubokém vztahu a respektu k vám. V tomto bohužel jen podporujete moje dojmy z vašeho celkové psaní, že ten vztah s velkým V tam není a psům nerozumíte tak, jak byste měla v této situaci. Což vás ale nemá urážet, naopak. Spíš podpořit v tom, abyste se v tom začala "šťourat" a mohla tak chyby napravovat. Každý se učíme.
Berte to taky tak, že já nejsem typ "IPAře", já studuji především etologii a přirozené chování zvířat a s toho vycházím. Proto mám psy vychované, především. Ne "jen" vycvičené. Proto mě zajímá víc, než "jen" to, jak mi pes předsedne s aportem.

Za cé... máte psy na konci dvora, pustí se do sebe ( ne poprvé ) a vy k nim letíte.... aha a tím pádem to ve vašich očích znamená, že s tím jako "něco děláte".... cituji vás: Maťo, nevím kde jste vzala,že s tím nikdo nic nedělal. Nevím jak vy,ale pokud mám psy na druhé straně dvora a pustí se do sebe, samozřejmě na ně člověk zavolá povely a běží k nim co to jde, ale není tam ve vteřině. Jestli vy umíte zázračně psi od sebe oddělit než to vypukne,ráda si nechám poradit.
No... opět to, jak jste to napsala, svědčí o vašich nezkušenostech prostě, nezlobte se na mě. Problém hodně majitelů je, že si prostě neumí, nebo nechtějí přiznat nezkušenost, čili SVOU chybu. Vy jich děláte hodně, co tak čtu, ale nepřiznáte to. A tím pádem je opakujete, opakujete.... kdyby se vám psi servali jednou, budiž. Ale ne, ono to víckrát a vy furt nic. Hm.... Víte... nejlépe se učí a chápe a vnímá pravdu ten, co zná svoji omylnost, co ji přizná sám sobě a snaží se to změnit. Ale tohle vás asi nezajímá, byť je to prazáklad všeho vědění.
V mé přítomnosti se mi psi nervou. Bohužel v období puberty, kdy např. byli s jiným členem rodiny a já uvnitř domu, či naopak venku a oni uvnitř, i mezi fenami, k incidentům došlo. Vždy to byla já, kdo je IHNED dostal od sebe, a kdo už nikdy nedovolil, aby se to nestalo znovu. A je-li možnost mít psa od štěnda, pak udělat vše proto, aby ho to nikdy ANI NENAPADLO. Vystihnout okamžik, kdy se do sebe psi chystají pustit, či vycítit, že něco není o.k. mi problém nedělá. Ještě než mého ovčáka jednou jen napadlo, že by mi s papiše udělal tři, už jsem na něm ležela. Byl překvapenější než já, která zrovna vařila jídlo o místnost vedle, on na chodbě, Papiš v obýváku, a jen jsem prostě cítila neklid kolem žaludku, vzhlédla a viděla ovčákův přemýšlivý pohled, byť měl hlavu položenou a ležel celý uvolněně. Papiš spal na křesle. Ovčák neměl důvod, ale jeho cholerická a krvelačná povaha mu spát nedala. Toto se mi nestalo poprvé. Psovi se dá v lecčems a leckdy ( tuplem ve známém prostředí se známým podnětem že ) zabránit v akci ještě dřív, než to jemu samotnýmu zcela docvakne. A za tím si stojím.

Za dé ano, opravdu zkušení pejskaři jsou, byť jich není mnoho, a vy byste měla nějakého vyhledat a nechat si od něj pár věcí vysvětlit naživo. Pomůžete tím svým psům, sobě a taky vztahu člověk vs zvíře.

Tak. Toliko ode mne. Pokud mé dva příspěvky berete jako napadání vaší osoby a nepochopení vaší situace, vaše věc. Nikdo z nás to naživo neviděl. Ale z vašich příspěvků jsem já prostě vycítila to, co jsem napsala. V dobré vůli, abych třás trošku pomohla vám vidět ten problém jinýma očima, zamyslet se a něco s tím doopravdy už udělat, a navždy. Je to přeci pro vaše psy to nejdůležitější. Myslela jsem, že třebas vám budou přednější než to, že s vámi někdo neňuňá o tom, jak je pes švagra debilní a vy s borderkou chudáci. Problém totiž není v těch psech, že. Ale to vy asi slyšet nechcete.
Já problémy s dobře mířenou ( a vlastně i nedobře, ptž i ta poučí ) kritikou nemám a neměla jsem nikdy. Umím zůstat nad věcí a umím uznat svoje chyby, neznalost. Ale taky umím uznat svoji snahu, dobrý výsledek a ochotu se poučit. Až se to naučíte i vy, možná pochopíte, co jsem se vám v těch dvou příspěvcích snažila sdělit. A možná i poberete, že nic s toho není ( jak jste si ve své hlavě vydedukovala ) mířeno ve zlém proti vám, ale vše je mířeno k tomu, abyste konečně "otevřela oči a začala něco fakt dělat"

Maťa

Tak já natolik empatická jako vy opravdu nejsem, podobný zážitek jako je ten Váš úžasný zásah před napadením pap. je vážně obdivuhodný.
Nikde jsem nenapsala,že si přeji být litována, co teprv má borderka a kříženec osočován jako největší hajzl. Ptala jsem se na konstruktivní rady a názory. A kdybych si nechtěla nechat poradit,nelezu sem a neptám se a už vůbec dále nepřiúspívám po prvním náznaku negace vůči mě nebo mému psovi. Doteď jsem brala všechny názory naprosto v pohodě, i když tu už někdo psal,že viníkem bude borderka kvůli své povaze.Tady jsem vůbec neměla potřebu pisateli něco vysvětlovat nebo vyvracet,názor beru a snažím se zamyslet,jestli i přes důkladnou výchovu a potlačení borderkovských projevů stejně něco nevědomky nedělá,třeba křížence nevyprovokuje upřeným pohledem, náznakem pasení.... Ale vy se na mě nezlobte,to jak jste své názory podala...V dobré vůli mi radíte se odstěhovat a oháníte se tu psychologickou analýzou naší v budoucnu děěěsně rozhádané rodiny. Vše se dá napsat rozumně a jinak. Takže tak.Nic proti Vaší osobě, netrvdila jsem nikde že jste profík,ale napsala jste svůj názor,který mě zde upoutal nejvíc, tak bych Vás ráda viděla v akci.Na to nemusíte být profík,abyste mi to ukázala,očividně s rvačkami a hlavně jejich zamezením nemáte zkušenosti máte. Takže kdy dáme praktickou ukázku?

zad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak popravdě?!
Holt se smiřte s tím, že budete pořád napnutá a nervní a hlídat každý pohyb obou psů. A je prostě proto, že:
-doteď jste nic nezměnila, tzn. že nemáte přirozenou autoritu a sama to nevyřešíte. Vyřešit by to mohl někdo, kdo to se psy opravdu umí, pozná vaši situaci live a dle toho se zachová.
- jestliže jste oba dva psy už nechali se několikrát servat, napadnout, výhružně na sebe vrčet, pak se konkrétně vaše šance to změnit v podstatě dostali na nulu. Oba psi se nesnáší, což je víc než jasné. To že spolu vycházeli jako štěnda, neznamená, že totéž se bude dít v dospělosti. A vy jste jejich averzi nijak včas nedostali do správných a určitých mezí, naopak, ještě jste dovolili, že jejich averze vůči sobě mohla kvést a vzrůstat.
- psi ve vás v nikom necítí nijakou oporu, podporu, respekt. Dělají si totiž to, co oni sami cítí a chtějí. Respekt a výchova psa, jeho vztah k majiteli, se neprojeví psovou poslušností, tím že se nechá pohladit apod., ale právě ve vypjatých situacích.
- lituju oba psy. Oba žijí v napnutých životech a musí si opravdové věci řešit sami.
-to, že se pes venku snáší s jinými dvěma z domu a s vaším ne, je snad jasné a logické i laikovi s velkým L. Nebo vy snad milujete každého lidského tvora?

Nejlepší pro vás, oba psy a i švagra a jeho rodinu by bylo, kdybyste bydleli jinde. Společné bydlení je evidentně katastrofa po všech stránkách a je jasné, že když si nerozumíte v otázce co a jak vyřešit za banální věc se svými psy, nerozumíte si ( nebudete dříve či později ) v mnohých dalších a zajisté vážnějších věcech.

Můj názor, neberte to osobně. Sama mám ve smečce psa naprosto nesnášenlivého a se zabijáckými choutkami. Zabil by mi tady všechny, kavkazáka, papiše i fenku Nudle, kdybych ho nechala. Ale odmala v něm vidím, co je a odmala cíleně pracuji na tom, aby ho něco takového v mé přítomnosti ANI NETRKLO! Nemám kotce, oddělené zahrady, řetězy, naopak, mám všude otevřené dveře, venku branky, mí psi mohou kdykoliv kamkoliv a zatím vše bez problémů. Není to první problémový pes, měla jsem i takové feny. Přesto se to dá dobře zvládnout, za určitých opatření a hlavně perfektních znalostí dané povahy psa i ostatních ve smečce. Jestliže mi oni věří a jestliže oni vědí, že mám oči všude a že se s nikým párat nebudu ( nepotřebuji jim to dokazovat fyzicky, cítí to ze mne sami ), pak jsou schopni tolerovat se navzájem i ti nejhorší zabijáci a vzteklouni. V mé přítomnosti ovšem. A i tak samo nesmím usnout na vavřínech. Ale to už dělám automaticky a nevadí mi to. Mám to ráda, tyhle povahy. Ovšem nevýhoda je v tom, že v mé nepřítomnosti jsou samo oddělení a dokonce i tehdy, nejsem-li doma já, ale JEN přítel, je odděluju, pokud nejsou se mnou. Neboť jeho bohužel nerespektují jako mne.

Vše má svoje pro a proti.

Maťa

A tahle situace vás opravdu baví? Věčně myslet na to abych ani náznakem neopomenula něco, pro co se psi servou? To není asi žádná idylka a co když náhodou onemocníte, nebo budete muset z domu? Moc nechápu smysl takového vlastnění psů a co si tím vlastně člověk chce dokázat? Nehledě na to, jak se asi takové smečce žije. Jestlipak je ten poslední ve smečce taky aspoň chvíli v pohodě, nebo žije v neustálém stresu?


Zadavatelce bych navrhla kastraci křížence, pokud by s tím majitel souhlasil.Možná by to mohlo být nejjednodužší a nejrychlejší řešení. Nic není sice jisté, ale občas to pomůže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A tahle situace vás opravdu baví? Věčně myslet na to abych ani náznakem neopomenula něco, pro co se psi servou? To není asi žádná idylka a co když náhodou onemocníte, nebo budete muset z domu? Moc nechápu smysl takového vlastnění psů a co si tím vlastně člověk chce dokázat? Nehledě na to, jak se asi takové smečce žije. Jestlipak je ten poslední ve smečce taky aspoň chvíli v pohodě, nebo žije v neustálém stresu?


Zadavatelce bych navrhla kastraci křížence, pokud by s tím majitel souhlasil.Možná by to mohlo být nejjednodužší a nejrychlejší řešení. Nic není sice jisté, ale občas to pomůže.

Ke kastraci, nejste první kdo ji radí...tak ještě bych potřebovala poradit,jak přesvědčit švagra,ten kastraci psa neuznává, pro něho je to prostě něco nepředstavitelného.Pochopitelně ani jeho už to nebaví,jenže často je ve chvíli potyčky mimo domov a nevidí, jak to skutečně vypadá. Já už přemýšlela i nad kastrací svého psa,ale přijde mi blbost vykastrovat evidentně slabšího psa, mohlo by to tak být ještě horší...

A jinak Váš úvod napsaný pěkně.Do mě se tu také obouvají se stresem ve smečce a sami radící mají ten samý problém...Věřím ale,že tak má ten člověk opravdu skutečnou zkušenost a může poradit k věci. jen ne vždy to tak je,že...

zad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ke kastraci, nejste první kdo ji radí...tak ještě bych potřebovala poradit,jak přesvědčit švagra,ten kastraci psa neuznává, pro něho je to prostě něco nepředstavitelného.Pochopitelně ani jeho už to nebaví,jenže často je ve chvíli potyčky mimo domov a nevidí, jak to skutečně vypadá. Já už přemýšlela i nad kastrací svého psa,ale přijde mi blbost vykastrovat evidentně slabšího psa, mohlo by to tak být ještě horší...

A jinak Váš úvod napsaný pěkně.Do mě se tu také obouvají se stresem ve smečce a sami radící mají ten samý problém...Věřím ale,že tak má ten člověk opravdu skutečnou zkušenost a může poradit k věci. jen ne vždy to tak je,že...

zad.

Božíčku, a co vlastně chcete za rady?? Padly tu velmi rozumné názory, rady, jak se chovat ke kříženci i borderákovi, jak to pořešit v rámci "smečky".
A že dost lidí vidí jako jedinou možnost oddělení psů - čím to asi bude? Že by jim také přišlo, že nejste schopna situaci zvládnout a příbuzní o nějaké řešení nemají také zájem? Tak než mít porvaná psiska, provedu preventivní opatření. Máte dva zhruba stejně staré samce, někdy se halt stává, že při dospívání se i psi, kteří se znají dlouho a odmala, rozkmotří a naopak se z nich mohou stát nepřátelé na život a na smrt.

Ale to se vám nelíbí, zřejmě asi čekáte, že někdo udělá simsalabim čarovnou hůlkou a bude po problému. Cokoliv tady kdo navrhnul, následovalo jen "ale" nebo "to nejde". Nikdo se tu do vás neobouval, jste jen vztahovačná a urážíte se zcela zbytečně.

pro zadavatelku:

Neberte tady některé lidi vážně, stačí jeden příspěvek a jde poznat, že ví prd. A nejčastěji to je vidět u těch "nejchytřejších" a "nejznalejších" pejskařů. Už jen poznat, že je pes labilní z pár slov o něm, to teda klobouk dolů, to už musí být opravdu expert. A rady typu, tak se odstěhujte, to je opravdu moc.

Myslím si, že kastrace nepomůže, možná by pomohla, než psi dospěli a začali mít problémy, teď už těžko. Opravdu to zkuste přes poslušnost. Křížence poslat na místo, nebo na dálku položit, nemusíte nic řešit se švagrem, pes se to naučí vcelku rychle, ale musíte začít postupně a podle toho, jak to zvládá, tak ztěžovat a hlavně důslednost. Možná to nebude nikdy úplně na pohodu a budete muset před vyjitím z domu "zpamovat" situaci, aby mu borderák nevkročil rovnou do tlamy. Ale mně tohle přijde jako nejrychlejší a nejsnažší řešení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro zadavatelku:

Neberte tady některé lidi vážně, stačí jeden příspěvek a jde poznat, že ví prd. A nejčastěji to je vidět u těch "nejchytřejších" a "nejznalejších" pejskařů. Už jen poznat, že je pes labilní z pár slov o něm, to teda klobouk dolů, to už musí být opravdu expert. A rady typu, tak se odstěhujte, to je opravdu moc.

Myslím si, že kastrace nepomůže, možná by pomohla, než psi dospěli a začali mít problémy, teď už těžko. Opravdu to zkuste přes poslušnost. Křížence poslat na místo, nebo na dálku položit, nemusíte nic řešit se švagrem, pes se to naučí vcelku rychle, ale musíte začít postupně a podle toho, jak to zvládá, tak ztěžovat a hlavně důslednost. Možná to nebude nikdy úplně na pohodu a budete muset před vyjitím z domu "zpamovat" situaci, aby mu borderák nevkročil rovnou do tlamy. Ale mně tohle přijde jako nejrychlejší a nejsnažší řešení.

Děkuji za pochopení.

Po rodinné poradě jsme to vzaly do svých rukou se švagrovou a od příštího týdne nás začne s křížencem na cvičák doprovázet.A uvidíme,co to udělá


zad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za pochopení.

Po rodinné poradě jsme to vzaly do svých rukou se švagrovou a od příštího týdne nás začne s křížencem na cvičák doprovázet.A uvidíme,co to udělá


zad.

Držím palce, napište pak, co pomohlo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A tahle situace vás opravdu baví? Věčně myslet na to abych ani náznakem neopomenula něco, pro co se psi servou? To není asi žádná idylka a co když náhodou onemocníte, nebo budete muset z domu? Moc nechápu smysl takového vlastnění psů a co si tím vlastně člověk chce dokázat? Nehledě na to, jak se asi takové smečce žije. Jestlipak je ten poslední ve smečce taky aspoň chvíli v pohodě, nebo žije v neustálém stresu?


Zadavatelce bych navrhla kastraci křížence, pokud by s tím majitel souhlasil.Možná by to mohlo být nejjednodužší a nejrychlejší řešení. Nic není sice jisté, ale občas to pomůže.

Jo baví mě to, protože taková situace v mé smečce NENÍ a netuším, jak jste přišla na to, že je Asi víte víc, než já.... bo co. Nesuďte. co neznáte, hm?

Nemocná bývám jednou za uherák a když, tak mí psi se chovají lépe, než když jsem zdravá. Máme se totiž moc rádi. Víte?

Takže když jsem si takového psala pořídila jako štěndo, kdy jsem netušila, až jakou bude mít povahu, i když náznaky byly, anebo pokud jsem takového psa dočasně měla v opatrování, tak kvůli jeho povaze jsem se ho jako měla zbavit jo? Nebo ho jako mrsknout někam na řetěz jo? Když se takový pes dá krásně a plnohodnotně do smečky začlenit?! Aniž by kdokoliv jiný ze smečky trpěl? Hm?! Měla sem ho zastřelit, nebo co?

Dokazovat si něco? Já? Aha.... tak to jo no, hlavně že mě tak dobře znáte, to je obdivuhodné

V neustálém stresu nežiju já, ani mí psi. A vím to jen já a moji psi. Vy ne. Naopak je mi spíše občas vyčítáno, že jsem "nechutný optimista". No jo, asi jo, ale co už.... já si život ztrpčovat kvůli druhým nehodlám, vy jo?

Kastrace tady už nic nevyřeší, myslím si já. Ta averze obou psů vůči sobě tam je a tím spíš, když se už několikrát porvali.

Zadavatelce jen to, že zrovna já vám nepomůžu, ani nechci ( dle stylu vyjadřování vůči psům my prostě nesednete a obvykle vycítím, kdy o pomoc lidi opravdu stojí a kdy ne. ) Psala jsem vám, že je spousta kvalitních pejskařů, ať těch známých ( Eichler, Tošnar, Mach, Pejša, atd. atp. ), nebo "jen těch" neznámých, co pomáhají přes přátele a známé, ale netrčí na bednách a tiskovinách. Stačí se jen poptat, získat recenze a vyzkoušet, který vám sedne.

A už fakt končím, do třetice všeho nej A hodně štěstí - upřímně

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo baví mě to, protože taková situace v mé smečce NENÍ a netuším, jak jste přišla na to, že je Asi víte víc, než já.... bo co. Nesuďte. co neznáte, hm?

Nemocná bývám jednou za uherák a když, tak mí psi se chovají lépe, než když jsem zdravá. Máme se totiž moc rádi. Víte?

Takže když jsem si takového psala pořídila jako štěndo, kdy jsem netušila, až jakou bude mít povahu, i když náznaky byly, anebo pokud jsem takového psa dočasně měla v opatrování, tak kvůli jeho povaze jsem se ho jako měla zbavit jo? Nebo ho jako mrsknout někam na řetěz jo? Když se takový pes dá krásně a plnohodnotně do smečky začlenit?! Aniž by kdokoliv jiný ze smečky trpěl? Hm?! Měla sem ho zastřelit, nebo co?

Dokazovat si něco? Já? Aha.... tak to jo no, hlavně že mě tak dobře znáte, to je obdivuhodné

V neustálém stresu nežiju já, ani mí psi. A vím to jen já a moji psi. Vy ne. Naopak je mi spíše občas vyčítáno, že jsem "nechutný optimista". No jo, asi jo, ale co už.... já si život ztrpčovat kvůli druhým nehodlám, vy jo?

Kastrace tady už nic nevyřeší, myslím si já. Ta averze obou psů vůči sobě tam je a tím spíš, když se už několikrát porvali.

Zadavatelce jen to, že zrovna já vám nepomůžu, ani nechci ( dle stylu vyjadřování vůči psům my prostě nesednete a obvykle vycítím, kdy o pomoc lidi opravdu stojí a kdy ne. ) Psala jsem vám, že je spousta kvalitních pejskařů, ať těch známých ( Eichler, Tošnar, Mach, Pejša, atd. atp. ), nebo "jen těch" neznámých, co pomáhají přes přátele a známé, ale netrčí na bednách a tiskovinách. Stačí se jen poptat, získat recenze a vyzkoušet, který vám sedne.

A už fakt končím, do třetice všeho nej A hodně štěstí - upřímně

Maťa

Pardon: mi nesednete....

Maťa

,,že jakmile ví,že má mě za zády, tak se začne bránit,protože moc dobře ví,že už mu přišla ochranka,která je roztrhne a vyřeší to.,,

No a v tomhle je třeba ten problém. Oni by se neměly prát ani jeden ve VAŠÍ přítomnosti. Můj pes je natolik schopen se koncentrovat, že se nechá i pokousat a při napadení psem mi sedí u nohy.
A o tomhle se tady mluví. Jakmile vidíte křížence že se parádí, vlítnu tam a ukončim to, to samé, když bude bordera obsírat přemoc. Když potřebuju něco od jednoho, pošlu udělat i něco toho druhého. Pokud chováte psy, víte už dle postavení těla a pozice očí co se chystá. Musíte vy chodit na myšlenku. Né bordera. Mě osobně by srala taky. A to nejsem kříženec, kterýmu jste vlezli na dvorek.

Podle mě by bylo potřeba oba psy postavit na stejnou laťku s tím, že ten výš postavený jsem tady já.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ke kastraci, nejste první kdo ji radí...tak ještě bych potřebovala poradit,jak přesvědčit švagra,ten kastraci psa neuznává, pro něho je to prostě něco nepředstavitelného.Pochopitelně ani jeho už to nebaví,jenže často je ve chvíli potyčky mimo domov a nevidí, jak to skutečně vypadá. Já už přemýšlela i nad kastrací svého psa,ale přijde mi blbost vykastrovat evidentně slabšího psa, mohlo by to tak být ještě horší...

A jinak Váš úvod napsaný pěkně.Do mě se tu také obouvají se stresem ve smečce a sami radící mají ten samý problém...Věřím ale,že tak má ten člověk opravdu skutečnou zkušenost a může poradit k věci. jen ne vždy to tak je,že...

zad.

Kastrace nejspíš určitě nepomůže .

Zadavatelce jen to, že zrovna já vám nepomůžu, ani nechci ( dle stylu vyjadřování vůči psům my prostě nesednete a obvykle vycítím, kdy o pomoc lidi opravdu stojí a kdy ne. ) Psala jsem vám, že je spousta kvalitních pejskařů, ať těch známých ( Eichler, Tošnar, Mach, Pejša, atd. atp. ), nebo "jen těch" neznámých, co pomáhají přes přátele a známé, ale netrčí na bednách a tiskovinách. Stačí se jen poptat, získat recenze a vyzkoušet, který vám sedne.


Tady je třeba vyhledat někoho, kdo rozumí výchově psů, ne kdo stojí na bedně (také je třeba zhodnotit, za jakou cenu). Výcvik obran, zákazových povelů přes které nejede vlak a podobně, tady moc nepomůže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
,,že jakmile ví,že má mě za zády, tak se začne bránit,protože moc dobře ví,že už mu přišla ochranka,která je roztrhne a vyřeší to.,,

No a v tomhle je třeba ten problém. Oni by se neměly prát ani jeden ve VAŠÍ přítomnosti. Můj pes je natolik schopen se koncentrovat, že se nechá i pokousat a při napadení psem mi sedí u nohy.
A o tomhle se tady mluví. Jakmile vidíte křížence že se parádí, vlítnu tam a ukončim to, to samé, když bude bordera obsírat přemoc. Když potřebuju něco od jednoho, pošlu udělat i něco toho druhého. Pokud chováte psy, víte už dle postavení těla a pozice očí co se chystá. Musíte vy chodit na myšlenku. Né bordera. Mě osobně by srala taky. A to nejsem kříženec, kterýmu jste vlezli na dvorek.

Podle mě by bylo potřeba oba psy postavit na stejnou laťku s tím, že ten výš postavený jsem tady já.

To je sice hezky myšleno, ale když není člověk v dohledu, stejně se psi servou. Když už to došlo tak daleko a psí nenávist je stejně silná jako ta lidská, nějaká převýchova je docela těžká , ba až nemožná.Navíc v situaci v jaké máte psy vy. U psů samců se taky doporučuje si to nechat vyříkat a potom je navždy pokoj. Jenže nevím jak by obstála bordera proti kříženci který má jistě větší potenciál a vlohy se servat. Ta kastrace by mohla pomoct, nešlo by to udělat tajně?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je sice hezky myšleno, ale když není člověk v dohledu, stejně se psi servou. Když už to došlo tak daleko a psí nenávist je stejně silná jako ta lidská, nějaká převýchova je docela těžká , ba až nemožná.Navíc v situaci v jaké máte psy vy. U psů samců se taky doporučuje si to nechat vyříkat a potom je navždy pokoj. Jenže nevím jak by obstála bordera proti kříženci který má jistě větší potenciál a vlohy se servat. Ta kastrace by mohla pomoct, nešlo by to udělat tajně?

Kastraci lze provést i chemicky - což by se možná dalo udělat bez vědomí majitele psa.

Možná by ovšem pomohlo, nasadit oběma psům pevně koše a nechat je bez zásahů, si to vyříkat.
Já to vidím tak, že kříženec si hájí svoje teritorium před "vetřelcem", který by z jeho pohledu mohl ohrozit jeho pozice.
Ostatní dva psy nemusí kříženec atakovat, protože z nich takovou hrozbu necítí.

Území si chrání i kastrát .

Obávám se, že kastrace ani jednoho z nich již nepomůže. Přesto si myslím, že k nápravě může dojít, ale pouze v případě, že se z vás a těch dvou psů stane jednolitá smečka. Jste na straně svého psa (pochopitelně) a vůči kříženci chováte již podvědomou averzi. Oba psi to svým šestým smyslem cítí a jednají podle toho. Nepíšete, jakou socializací si kříženec prošel - zatímco váš pes se na agi a cvičácích setkával od mala s dalšími psy - má tuto zkušenost také ten druhý? To že si spolu jako štěňata hráli, jeho potřebnou socializaci ještě nedělá. I plemenná příslušnost předků vypovídá o tom, že v jeho případě měla být důkladná socializace více než nutná. Tento pes už vzhledem k původu měl procházet psími školkami, navštěvovat voříškiády, výcvikové tábory apod. Pokud tomu tak nebylo, není možné ho z jeho chování jednoznačně vinit. Z tohoto všeho je nutné vycházet při nápravě vzniklé situace. Zmínila jste, že společné aktivity jsou bez efektu - týden klid a nanovo. Já ale efekt vidím a veliký. Po pár hodinách společně strávených venku je týden klid - to je vám málo? Vidíte, že tudy cesta vede, ale je to opravdu běh na dlouhou trať. Vy byste se měla naučit mít křížence DOOPRAVDY ráda, najít si na něm to pěkné, vybudovat si s ním vztah a začít s ním pracovat. Pokud se vám to povede, zaručuji vám, že i jeho motivace vůči vám bude nesrovnatelná, pes se změní jak mávnutím kouzelného proutku a před vámi a společnou aktivitou již nebude zalézat do boudy. Ono i toto o něčem svědčí...
Myslím, že nikdy již nedocílíte toho, aby oba psi spali stuleni k sobě a byli na sebe citově vázaní. Ale klidné soužití bez rvaček se podařit může. V první fázi se ho ale (jak už jsem zmínila) musíte naučit mít doopravdy ráda. To slovo doopravdy je ale myšleno skutečně doopravdy......celým svým srdcem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obávám se, že kastrace ani jednoho z nich již nepomůže. Přesto si myslím, že k nápravě může dojít, ale pouze v případě, že se z vás a těch dvou psů stane jednolitá smečka. Jste na straně svého psa (pochopitelně) a vůči kříženci chováte již podvědomou averzi. Oba psi to svým šestým smyslem cítí a jednají podle toho. Nepíšete, jakou socializací si kříženec prošel - zatímco váš pes se na agi a cvičácích setkával od mala s dalšími psy - má tuto zkušenost také ten druhý? To že si spolu jako štěňata hráli, jeho potřebnou socializaci ještě nedělá. I plemenná příslušnost předků vypovídá o tom, že v jeho případě měla být důkladná socializace více než nutná. Tento pes už vzhledem k původu měl procházet psími školkami, navštěvovat voříškiády, výcvikové tábory apod. Pokud tomu tak nebylo, není možné ho z jeho chování jednoznačně vinit. Z tohoto všeho je nutné vycházet při nápravě vzniklé situace. Zmínila jste, že společné aktivity jsou bez efektu - týden klid a nanovo. Já ale efekt vidím a veliký. Po pár hodinách společně strávených venku je týden klid - to je vám málo? Vidíte, že tudy cesta vede, ale je to opravdu běh na dlouhou trať. Vy byste se měla naučit mít křížence DOOPRAVDY ráda, najít si na něm to pěkné, vybudovat si s ním vztah a začít s ním pracovat. Pokud se vám to povede, zaručuji vám, že i jeho motivace vůči vám bude nesrovnatelná, pes se změní jak mávnutím kouzelného proutku a před vámi a společnou aktivitou již nebude zalézat do boudy. Ono i toto o něčem svědčí...
Myslím, že nikdy již nedocílíte toho, aby oba psi spali stuleni k sobě a byli na sebe citově vázaní. Ale klidné soužití bez rvaček se podařit může. V první fázi se ho ale (jak už jsem zmínila) musíte naučit mít doopravdy ráda. To slovo doopravdy je ale myšleno skutečně doopravdy......celým svým srdcem.

Děkuji,opravdu.

Kříženec je odmala na statku, tudíž socializace taková,že jdyž přijedou známí se psem, vidí jiného psa. Pokud potkáme na procházce sousedovic hovíka, tak je jeho reakce ještě impulzivnější než vůči bordeře,toho nesnáší snad ještě víc.Je to opravdu takový typický vesnický bouďák:-(

Rozhodně máte pravdu v tom, mít doopravdy ráda.Já se snažím na něj být milá,ale pořád podvědomě cítím,jak mě ten pes rozčiluje,když mého neustále napadá. Snažím se na sobě v tomto ohledu pracovat, nechat třeba borderu doma a jít vyloženě blbnout s křížencem...Na tento aspekt se zaměřím, začneme ho te´d s námi brát na cvičák a uvidíme. Je mi jasné,že pokud řádně přehodnotím svůj vztah k němu já,mohlo by to pomoci...Jen, nevyvolá to v bordeře větší averzi kvůli žárlivosti?

Já si ani nepřeji,aby se spolu milovaně dělili o boudičku a kousali společně kostičku.Bude mi bohatě stačit,pokud se pesjci budou tolerovat, projdou kolem sebe bez útoku,bez vrčení...
zad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji,opravdu.

Kříženec je odmala na statku, tudíž socializace taková,že jdyž přijedou známí se psem, vidí jiného psa. Pokud potkáme na procházce sousedovic hovíka, tak je jeho reakce ještě impulzivnější než vůči bordeře,toho nesnáší snad ještě víc.Je to opravdu takový typický vesnický bouďák:-(

Rozhodně máte pravdu v tom, mít doopravdy ráda.Já se snažím na něj být milá,ale pořád podvědomě cítím,jak mě ten pes rozčiluje,když mého neustále napadá. Snažím se na sobě v tomto ohledu pracovat, nechat třeba borderu doma a jít vyloženě blbnout s křížencem...Na tento aspekt se zaměřím, začneme ho te´d s námi brát na cvičák a uvidíme. Je mi jasné,že pokud řádně přehodnotím svůj vztah k němu já,mohlo by to pomoci...Jen, nevyvolá to v bordeře větší averzi kvůli žárlivosti?

Já si ani nepřeji,aby se spolu milovaně dělili o boudičku a kousali společně kostičku.Bude mi bohatě stačit,pokud se pesjci budou tolerovat, projdou kolem sebe bez útoku,bez vrčení...
zad.

Pokud se ho naučíte mít ráda (otázka - dá se taková věc vůbec naučit?) máte vyhráno. Respektujte také jeho osobnost - jste zvyklá na BOC - ale rozhodně ne každý pes je na bezhlavé blbnutí. Možná, že by třeba více ocenil tiché delší soukromé mazlení a povídání do ouška. Mám zkušenost, že to platí i na značně sebevědomé hovawarty. Zkuste celou škálu projevů náklonnosti, zcela jistě na něho něco zabere !
Žárlivosti bych se u BOC nebála, podle toho, co píšete, jsou oba rozdílní temperamentem a asi u nich nehrozí předhánění, který z nich dřív donese míček, takže váš pes o své aktivity a náplň ani v přítomnosti křížence v budoucnu nepřijde. A vy ho zanedbávat určitě nebudete. Mějte trpělivost, náprava nepřijde hned, ale všímejte si i maličkostí, které budou poukazovat na změnu k lepšímu. A za každou takovou i mini skutečnost nezapomeňte toho kterého chválit. Nepřehlížejte je a dávejte najevo svou výsostnou spokojenost s těmito pozitivními chviličkami a tak šikovnými kluky! Oba psi musí poznat a pochopit především to, co po nich chcete. Zatím trestáte negativní chování, ale zamyslete se nad tím, zda stejnou měrou chválíte i to pozitivní.
Vaši averzi vůči kříženci naprosto chápu, ale omluvte ho, socializace tam chybí a za to on opravdu nemůže. Mám tak trochu pocit, že život se s ním až tak nemazlí, tak mu vrací stejnou měrou... zatím.
Držím vám palce.

No jo, naučte se mít ho ráda , věnujte se mu.....takže nakonec si pes nebude hlídat jen dvorek, ale i vás.....více konfliktů. Tady každý dělá psychoanalýzu chování křížence, přitom řešení to má / taky to tu dost lidí napsalo / pouze v razantním uplatnění vás jako vůdce smečky - kříženec zkrátka borderáka napadat NEBUDE - protože vy to NECHCETE, borderák ho taky provokovat NEBUDE - za žádných okolností, ať už jsou příčiny konfliktu jakékoliv - a šmitec. Když to takhle nastavíte, oba psi se uklidní, nebudou totiž muset nic řešit. Ale chce to podchytit už jakýkoliv náznak a hned - razantně - to utnout hned v počátku / Maťa ví, o čem mluví / a ne řešit rvačku když jsou psi na opačném konci dvora a už se vesele rvou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, naučte se mít ho ráda , věnujte se mu.....takže nakonec si pes nebude hlídat jen dvorek, ale i vás.....více konfliktů. Tady každý dělá psychoanalýzu chování křížence, přitom řešení to má / taky to tu dost lidí napsalo / pouze v razantním uplatnění vás jako vůdce smečky - kříženec zkrátka borderáka napadat NEBUDE - protože vy to NECHCETE, borderák ho taky provokovat NEBUDE - za žádných okolností, ať už jsou příčiny konfliktu jakékoliv - a šmitec. Když to takhle nastavíte, oba psi se uklidní, nebudou totiž muset nic řešit. Ale chce to podchytit už jakýkoliv náznak a hned - razantně - to utnout hned v počátku / Maťa ví, o čem mluví / a ne řešit rvačku když jsou psi na opačném konci dvora a už se vesele rvou.

Tak tak..a hlavně pokud se rvou - oba dva stejným metrem zprdnout a vykázat ze smečky, né že kříženec půjde do ,,kotce,, a borderák vesele s váma dál.
Nikdo nemusí psa bít, stačí mít dané pravidla a autoritu. Přes kterou nejede vlak. Pokud tohle selže. Člověk má smůlu.

Tady je chyba už v tom, že zadavatelka zřejmě neřeší náznak agrese - třeba ho ani nepozná, nevím. Takových lidí je hodně a pak se diví. Jenže to je to prvotní. Zatrhnout už náznak a nenechat to dojít dál, je to protivné,ale člověk musím mít uši a oči na šťopkách a předvídat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je chyba už v tom, že zadavatelka zřejmě neřeší náznak agrese - třeba ho ani nepozná, nevím. Takových lidí je hodně a pak se diví. Jenže to je to prvotní. Zatrhnout už náznak a nenechat to dojít dál, je to protivné,ale člověk musím mít uši a oči na šťopkách a předvídat.

Naprostej souhlas..Musí...a pokud má psy rvavé, musí 2x tak.

Tahle rada mít křížence ráda, je sice chvályhodná, ale až se i kříženec na vás upne, bude žárlit tím více. Bude si pak hlídat nejen dvůr ale i vás. Nemůže v tom být fena? Třeba i někde v sousedství.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, naučte se mít ho ráda , věnujte se mu.....takže nakonec si pes nebude hlídat jen dvorek, ale i vás.....více konfliktů. Tady každý dělá psychoanalýzu chování křížence, přitom řešení to má / taky to tu dost lidí napsalo / pouze v razantním uplatnění vás jako vůdce smečky - kříženec zkrátka borderáka napadat NEBUDE - protože vy to NECHCETE, borderák ho taky provokovat NEBUDE - za žádných okolností, ať už jsou příčiny konfliktu jakékoliv - a šmitec. Když to takhle nastavíte, oba psi se uklidní, nebudou totiž muset nic řešit. Ale chce to podchytit už jakýkoliv náznak a hned - razantně - to utnout hned v počátku / Maťa ví, o čem mluví / a ne řešit rvačku když jsou psi na opačném konci dvora a už se vesele rvou.

Nebyla jsem u toho. Ale kdyby kříženec myslel tu nenávist vážně, tak by byl borderák už zakousnutej. Váhová převaha a dispozice ke rvačce jsou jasné. Myslím, že si jen chce borderáka podřídit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebyla jsem u toho. Ale kdyby kříženec myslel tu nenávist vážně, tak by byl borderák už zakousnutej. Váhová převaha a dispozice ke rvačce jsou jasné. Myslím, že si jen chce borderáka podřídit.

Ale to je přece úplně jedno, co chce nebo nechce - prostě to dělat NESMÍ a NEBUDE - protože JÁ to nechci. Opravdu to utnout hned v náznaku - upřený pohled, chůze,, po špičkách´´ -cokoliv takového. Můžu při tom i protěžovat svého psa - nemusím být spravedlivá, jsem vůdce a tak určuji pořadí ve smečce JÁ, nikoliv donekonečna psi mezi sebou a já na to bezmocně koukám nebo jim to jen ,,tak nějak´´ znepříjemňuju....

Já s vámi souhlasím, byla to z mé strany spíš technická poznámka. Ale jde o to, že kříženec zřejmě neuznává majitelku borderáka jako svého vůdce a nerespektuje ji.

Zadavatelka psala, že pes je švagra, tudíž zřejmě uznává jeho.Možná, to samozřejmě nevím.Ale pokud je jeho vůdce švagr, tak je jasné, že ho nebaví s člověkem, pro něj ne vůdcem nějak spolupracovat.

Jo,taky bych nechtěla "kecat" do chování dospělému psu, který není můj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka psala, že pes je švagra, tudíž zřejmě uznává jeho.Možná, to samozřejmě nevím.Ale pokud je jeho vůdce švagr, tak je jasné, že ho nebaví s člověkem, pro něj ne vůdcem nějak spolupracovat.

No, je to těžký. Na jednu stranu s ním má cvičit, mít ho ráda, brát ho na vycházky...ale na druhou stranu není její, je švagra, takže jí nebere jako šéfa...a co teď......tak holt bude muset být aspoň,, šéf přes rvačky´´ a zbytek ať si ošéfuje švagr. Oni to ale většinou ti psi neberou podle toho, čí jsou - ale jak se k nim kdo chová, dobře vědí, co jim u koho,,projde´´, s kým můžou,,smlouvat´´ a s kým ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, je to těžký. Na jednu stranu s ním má cvičit, mít ho ráda, brát ho na vycházky...ale na druhou stranu není její, je švagra, takže jí nebere jako šéfa...a co teď......tak holt bude muset být aspoň,, šéf přes rvačky´´ a zbytek ať si ošéfuje švagr. Oni to ale většinou ti psi neberou podle toho, čí jsou - ale jak se k nim kdo chová, dobře vědí, co jim u koho,,projde´´, s kým můžou,,smlouvat´´ a s kým ne.

Dle mě ten pes nebere nikoho jako šéfa. V tom je asi ten problém. Takže je úplně jedno kdo sním začne něco dělat.

Dobrý den. Mám podobný problém,jako Zadavatelka. Mám 2 psi ( Bernského salašnického psa - 3 roky a Kavkazského ovčáka - 1 rok),kteří se začali dost často rvát,už skoro na krev. Jsou to velcí psi a poslední dobou máme problém je dostat od sebe i ve dvou. Oba jsou cvičení (Berňák více a déle),samostatně jsou naprosto úžasní a bezproblémoví. Mají společný dvůr,od doby,co jsme si přivezli Kavkazáka jsou spolu. Poslední 3 měsíce je to katastrofa. Máme je na řetzech a kdykoliv je pustíme,tak jsou chvilku v klidu a pak se bez důvodu do sebe pustí. Na společných procházkách jsou v klidu a jakmile přijdeme domů,začnou se rvát ještě v chotbě. Když jednoho od druhého odloučíme,smutní. Jednoho do baráku vzít nemůžeme : za prvé jsou zvyklí být venku už od štěnat a za druhé,máme doma 3 kocoury a další zvěřinec,na který by si asi těžko zvykali,jak psi,tak zbytek zvěřince.
Nevím,z jakého důvodu začaly jejich nepokoje,možná proto,že si oba začali uvědomovat,že mladý dospívá a utvářejí hyerarchii,ale takové souboje už jsou opravdu extrémní a pokud bychom je ve rvačce nechali,asi by se navzájem pozabíjeli. Nebo mi tak alespoˇň připadá.
Ocením každou radu.
Děkuji