Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.207.157
Dobrý den,
před několika dny jsme k naší sedmileté fence pořídili štěně stejné rasy - pejska. Protože fenka byla ke psům vždy přátelská, vůbec mě nenapadlo, že by mohl být bějaký problém a ejhle, fenka štěně vůbec nepřijala, žárlí, kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak vrčí a odhání ho. Snažím se fence věnovat dost pozornosti, aby neměla pocit, že je odstrčná, ale zatím to nepomáhá. Kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak hrozivě vrčí. Fenka štěněti asi ublížit nechce, protože i když si štěně dovolí víc, zatím to nedošlo dál něž k tomu vrčení. Pro jistotu je ale spolu nenechávám bez dozoru. Fenka se dokonce, pravděpodobně na protest, doma "vyvenčila", ačkoliv už mnoho roků s čistotností problém nemá a průjem také nemá. Teď nevím, zda mám fenku okřikovat, že na štěně vrčet nesmí, nebo zda jí mám konejšit a uklidňovat jí, že opravdu není "ta druhá"... Myslela jsem, že fenku potěším, že má kamaráda a místo toho tohle...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.35
Normální reakce na drzého přivandrovalce, fenu usměrněte, věnujte se jí stejně, usměrněte i štěně, za pár dnů se to podá.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.21.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
před několika dny jsme k naší sedmileté fence pořídili štěně stejné rasy - pejska. Protože fenka byla ke psům vždy přátelská, vůbec mě nenapadlo, že by mohl být bějaký problém a ejhle, fenka štěně vůbec nepřijala, žárlí, kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak vrčí a odhání ho. Snažím se fence věnovat dost pozornosti, aby neměla pocit, že je odstrčná, ale zatím to nepomáhá. Kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak hrozivě vrčí. Fenka štěněti asi ublížit nechce, protože i když si štěně dovolí víc, zatím to nedošlo dál něž k tomu vrčení. Pro jistotu je ale spolu nenechávám bez dozoru. Fenka se dokonce, pravděpodobně na protest, doma "vyvenčila", ačkoliv už mnoho roků s čistotností problém nemá a průjem také nemá. Teď nevím, zda mám fenku okřikovat, že na štěně vrčet nesmí, nebo zda jí mám konejšit a uklidňovat jí, že opravdu není "ta druhá"... Myslela jsem, že fenku potěším, že má kamaráda a místo toho tohle...
Udělala jsem před 3 roky to samé, jen s tím rozdílem, že jsem pořídila štěně-fenku ke starší fence, která v té době měla 6 a půl roku a byla hodně nemocná. Domnívala jsem se, jak mi radili i jiní, že starší milovaná fenka při té mladé ožije. Mám stejnou zkušenost jako Vy. Do té doby vždy přátelská fenka k ostatním pejskům od prvního dne štěně nechtěla přijmout, žárlila a neustále na něj výhružně vrčela, což jsme do té doby neznali. Byla jsem z toho hodně nešťastná, štěně jsem už vrátit nedokázala a té mé první mi bylo hrozně líto a měla jsem velké výčitky a mám je dodnes, protože starší fenka už nežije. Trvalo velmi dlouho, přibližně rok,než se ta starší s "přistěhovalcem" smířila. Dnes vím a trápí mě to stále, že největší blbost na světě je pořídit k nemocnému pejskovi, který byl zvyklý žít jako jedináček, štěně. Pokud Váš starší pes je zdravý, věřím, že je to otázka učité doby než si zvykne. I tak Vám situaci ale nezávidím, protože jsem si to prožila také. Držím palečky!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
před několika dny jsme k naší sedmileté fence pořídili štěně stejné rasy - pejska. Protože fenka byla ke psům vždy přátelská, vůbec mě nenapadlo, že by mohl být bějaký problém a ejhle, fenka štěně vůbec nepřijala, žárlí, kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak vrčí a odhání ho. Snažím se fence věnovat dost pozornosti, aby neměla pocit, že je odstrčná, ale zatím to nepomáhá. Kdykoliv se k ní štěně přiblíží, tak hrozivě vrčí. Fenka štěněti asi ublížit nechce, protože i když si štěně dovolí víc, zatím to nedošlo dál něž k tomu vrčení. Pro jistotu je ale spolu nenechávám bez dozoru. Fenka se dokonce, pravděpodobně na protest, doma "vyvenčila", ačkoliv už mnoho roků s čistotností problém nemá a průjem také nemá. Teď nevím, zda mám fenku okřikovat, že na štěně vrčet nesmí, nebo zda jí mám konejšit a uklidňovat jí, že opravdu není "ta druhá"... Myslela jsem, že fenku potěším, že má kamaráda a místo toho tohle...
Přpíši i své různé zkušenosti... Když jsem měli jen jednoho psa, byl starý, přivezli jsme fenku. Bez problémů. Po pár měsících to už řídila ona... Od té doby to už je pár let a my máme doma smečku psů. Stane se, že se objeví malý přírůstek. Někteří ho berou okamžitě a s nadšením a občas se zas stane, že někdo je dotčen... Každopádně pokaždé, když si ten starší chtěl vyloženě "bezdůvodně" dovolit na mladšího, vždy jsme ho okřikli, dali najevo, že to je špatně. Malá štěňata jsme nikdy nenechávali se staršími psy bez dozoru (nemyslím tím samozřejmě matku), ať už to bylo štěně narozené u nás nebo pořízené odjinud. Každopádně vždycky všichni nakonec zapadli a každý může být s každým, jen nejstarší fenu nemohu nechávat celý den bez dozoru s tou, kterou zřejmě pasuje v hiearchii smečky hned za ní, jedné je 9 let a té druhé 7. Většinou kvůli nějakému okolnímu vlivu, samy vyloženě střet nevyhledávají... Jedné z fen vadí cizí štěňata, i před nimi couvá, příjde mi jakoby to bylo kvůli tomu, že neví co od nich očekávat. Jak štěndo vyroste, tak nemá problém. Takže já bych jim dala víc času. Pokud na něj vyloženě není zlá, tak se to podle mého srovná. Jeden z našich psů byl starý, s tělesným handicapem, štěňata mu už vadila, co jim dovolili jiní, to už on ne. Štěňata pochopila sama, že tenhle dědek pro ně není až taková hračka a neotravovali ho. Myslím, že to Vaše štěndo také pochopí kde jsou meze, které nemá překročit. A s feňulí bych se mazlila, když tam štěndo není, ať cítí, že není vystrčená na druhou kolej...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.207.157
Děkuji za odpovědi, asi (doufám) jsem zbytečně plašila, protože už dnes vidím mírné zlepšení. Fenka se celkově zklidnila a štěně už tolik neodhání. Tak snad už to bude jen a jen lepší.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.143
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Udělala jsem před 3 roky to samé, jen s tím rozdílem, že jsem pořídila štěně-fenku ke starší fence, která v té době měla 6 a půl roku a byla hodně nemocná. Domnívala jsem se, jak mi radili i jiní, že starší milovaná fenka při té mladé ožije. Mám stejnou zkušenost jako Vy. Do té doby vždy přátelská fenka k ostatním pejskům od prvního dne štěně nechtěla přijmout, žárlila a neustále na něj výhružně vrčela, což jsme do té doby neznali. Byla jsem z toho hodně nešťastná, štěně jsem už vrátit nedokázala a té mé první mi bylo hrozně líto a měla jsem velké výčitky a mám je dodnes, protože starší fenka už nežije. Trvalo velmi dlouho, přibližně rok,než se ta starší s "přistěhovalcem" smířila. Dnes vím a trápí mě to stále, že největší blbost na světě je pořídit k nemocnému pejskovi, který byl zvyklý žít jako jedináček, štěně. Pokud Váš starší pes je zdravý, věřím, že je to otázka učité doby než si zvykne. I tak Vám situaci ale nezávidím, protože jsem si to prožila také. Držím palečky!
Já tohle už udělala třikrát vždy mám dva psy a vždy jednoho o 6-7 let staršího a nikdy se mi nestalo, že by se nesmířili. Chce to trochu číst jejich řeč a snažit se je oba navést do správných kolejí. Usměrnit štěně, aby nebylo příliš vlezlé a staršího psa, aby nebyl přecitlivěle agresivní, dříve či později to zvládnou a pak naopak trpí, když mají být sami. Neříkám, že je to pravidlo,ale troufám si říct, že z 80-90 % ano.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.184.24
našim psům to trvá tak 3 týdny než se smíří s přírustkem a pak ještě minimálně měsíc než si s ním chtějí hrát
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.29
Když jsme ke dvěma starším fenkám přivezli štěně pejska ¨8 kilo, tak jej ihned brala fenka německé dogy jako vlasní i když nikdy své vlastní neměla, Za to druhá fenka, vlastní babička o něj nejevila zájem a prakticky jej celý den ignorovala . Druhý den jej však vzala a začala jej opečovávat a s dogouškou si rozdělily své funkce, jedna pečovala a druhá si hrála. Obě byly spokojené a určitě ten vzruch jim pomáhal v jejich nemocech a taky bylo nějaké vzrůšo. Horší to však bylo když v jehop třech letech obě během roku odešly. To nám nastal problém s tříletým psem, který přestal žrát, neměl o nic zájem, nikdo jej nezajímal a tak k nám přišla malá strakatá potvora. Pes ji chvilku očuchával, koukal co tomu říkáme, nebyla ro rovnocená náhrada za ty dvě, ale nějak zvítězila jeho nátura a tak to strakaté nic vzal i když váhový rozdíl byl nějakých 50kilo, dokázal se k ní přizpůsobit. Byla radost se dívat jak si hrají a pes už byl zase v pohodě. Dneska jej fenka přerostla, vyrostla z ní krásná , silná fena ,převýšila jej ve váze skoro o 20kilo, ale pořád jej bere jako vůdce smečky , nedovolí si mu strčit čumák do jeho žrádla,ale pokud by jej něco, nebo někdo ohrožoval tak vždy zasáhne. Jsou nerozlučná dvojice, kde je jeden je i druhý.
talib

XXX.XXX.117.244
Mam fenu NO a kamaradka si pořídila stene NO kluka když sme přišli k ní domu tak si spolu hráli a pak se neco stalo moje fena ho nejspíš povazuje za sve díte take se ten maličkej pokousel pít mleko a ona držela...maji tam take fenu trpasličiho spice a ta ho nenavidí zrovna sem tam byl u ní se svojí fenou a trpaslicí spicka kousnula toho malinkeho a zrovna to viděla moje fena okamžite zautočila malem jí zabila kdybych je neodtrhnul.
judi

XXX.XXX.74.189
dobrý den, mám fenku bigl, křížena ze stafordem, má 5 let. před půlrokem porodila štěňata, a jedno si nechala ale bohužel štěně nemá ráda mámu fenku, nevim co mám dělat fenka ji má moc ráda, štěně ji dělá jen samé nazchvali. poraťte mi, děkuji moc.
Uživatel s deaktivovaným účtem

judi
napsal(a):
dobrý den, mám fenku bigl, křížena ze stafordem, má 5 let. před půlrokem porodila štěňata, a jedno si nechala ale bohužel štěně nemá ráda mámu fenku, nevim co mám dělat fenka ji má moc ráda, štěně ji dělá jen samé nazchvali. poraťte mi, děkuji moc.
Naschvály - to vypadá jak? A vy se mu věnujete?