Jak výkon psa přenést na závody

uvidím, uvidím, možná prostě vycítí něco ze mě (protože už předem počítám s tím, že to bude zase provar), tak možná zapracovat na nevědomých gestech, chování, intonaci....už fakt nevím, je to škoda, že nemůže ukázat jak to má našlápnuté.

Někdo před každým cvikem psa nabudí nějakým slovním spojením "jdeme něco dělat" je důležité v tréninku na to psa naučit, pak hned cvik a pak hned odměna... , když si pes spojí a bude aktivně na vás dorážet "jdeme něco dělat" pak toto použít těsně před nástupem k rozhodčímu - to bych trénovala i s falešným "rozhodčím" - držím palce!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám trochu problém a nevím si s ním rady. U předešlého psa jsem toto řešit nemusel, šlo to jaksi samo a přirozeně. Mám psa, který má při nácviku moc hezkou poslušnost motivovanou na míčky, díky kterým je poslušnost pěkně živá a kontaktní. Začátky byly takové, že odměnu dostával za každý dobře provedený cvik, potom za sérii cviků a stále to bylo pěkné...s tím, že jsem to neustále měnil, aby pes nevděl, KDY ta odměna přijde.

Po čase (asi po roce a půl) jsem tuto dobu odměňování začal POMALU prodlužovat a po dvou letech je princip takový, že odměnu, tedy balonek dostane pes až za určitou sekvenci poslušnosti (př. chůze, obraty, polohy). Poslušnost je stále pěkná a chtivá, průser je, že KDYKOLI vyjedeme na závody, pěkná poslušnost je tatam a pes, kterého na cvičáku každý chválí má pomalou poslušnost bez kontaktu a jiskry. Jakoby věděl, že teď ta odměna nebude a na základě toho ztratil jakoukoli motivaci cokoli porvádět - chůze je líná, opožďuje se, polohy pomalé a nepřesné, naprosto jiný pes.

Zůstáváme stále na spodních příčkách ačkoli vím, že pes má absolutně navíc. Nevím si rady, jak pěknou poslušnost převést na plac při závodech (domlouvali jsme se s partou, že budeme simulovat atmosféru závodů, ale tam pes šlape tak jak má, asi to prostě pozná). Jak jste toto řešili vy ?

To je dost klasika, když se cvičí "na něco" a ne na radost ze společné práce a na psovoda. Namotivuj ho na sebe, ne na balonek. Ty na závodech jsi a balonek ne, o tom to celé je.

můj pes od mala cvičí výhradně za něco ne pro mě...neříkám, že se mi to líbí. Je to ten typ na které se 100% vztahuje to pořekadlo, že zadarmo ani kuře nehrabe, kdyby měl něco dělat pro mě (do mala) nedostaneme se nikam, proto byla zvolena tato motivace, pro kterou se může přetrhnout, teď v jeho 5 letech už to měnit nebudu, nevím ani jak ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
můj pes od mala cvičí výhradně za něco ne pro mě...neříkám, že se mi to líbí. Je to ten typ na které se 100% vztahuje to pořekadlo, že zadarmo ani kuře nehrabe, kdyby měl něco dělat pro mě (do mala) nedostaneme se nikam, proto byla zvolena tato motivace, pro kterou se může přetrhnout, teď v jeho 5 letech už to měnit nebudu, nevím ani jak ...

Jde o to, jakou formu odměny zvolíte. Pro vás může znamenat pro psa tak dokanalou odměnu, že jí nějaký míček nemůže stačit. Všechny psy mám udělané tak, že dělají pro mě a na mě, naučila jsem se je pochválit tak, jak to mají rádi. Není nutné psovi cpát nějaký předmět jako odměnu, když lze nahradit něčím lepším. Jesli to nechcete změnit, vaše věc, ale vás pes není debil a ví, ža na závodech by tedy cvičil "zadarmo", tak se na to vykašle. Nedivím se mu.

Zaujima ma, ako teda svoje psi odmenujete?
Ja svojho psa uz tiez prevazne chvalim pamlsky dostava skor vynimocne, jeden - dva piskoty za extra dobre prevedenie a predsa to na zavodoch vyzera podstatne horsie. Ono je to aj o inych faktoroch - nove prostredie, cudzie pachy, novi psi, nevyhnutna nervozita, cakanie, to vsetko sa do toho premietne, niektori psi na to reaguju viac, ini menej.
Neostava nic ine len trenovat a trenovat a obchadzat zavody, necakat ze to clovek hned vyhraje, ale nechat psa nech zbiera skusenosti. Ono tu zavodnu atmosferu clovek nenatrenuje, to si musi zazit. Uplne vsetko sa holt nasimulovat neda :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jde o to, jakou formu odměny zvolíte. Pro vás může znamenat pro psa tak dokanalou odměnu, že jí nějaký míček nemůže stačit. Všechny psy mám udělané tak, že dělají pro mě a na mě, naučila jsem se je pochválit tak, jak to mají rádi. Není nutné psovi cpát nějaký předmět jako odměnu, když lze nahradit něčím lepším. Jesli to nechcete změnit, vaše věc, ale vás pes není debil a ví, ža na závodech by tedy cvičil "zadarmo", tak se na to vykašle. Nedivím se mu.

ale pro mého psa je odměnou míček, ne to že si s ním JÁ pohraji nebo ho podrbkám či ho slovně vychválím ...pro něj je prostě základy proč makat odměna formou míčku. Když schovám žrádlo a míček, pro mé modré oči cvičit nebude .... a mnení to o tom, že nemám se svým psem vztah...jde o to, že když byl malý tak jsme hledali nejvhodnější formy odměny (jídlo, mazlení, hra), ale úplně nejvíc pro něj byl balon, tak jsem toho pouze využil .... nevím jak jinak psa odměnit, tak aby pro něj bylo jasné a srozumitelné, že TEĎ to bylo správně... když ho podrbu nebo si s ním "jen" pohraju, bude zklamaný ...

Možná bude celý problém v tom, že pes má poslušnost naučenou jen na cvičáku (a možná na jednom-dvou dalších místech). A na závodech je jiné místo, cizí lidi, zvuky, vaše nervozita... prostě v tomhle "kontextu" ty cviky neumí. Zkuste s ním jít cvičit na neobvyklá místa - nádraží apod. Za to nic nedáte a aspoň uvidíte, jak funguje v situaci, kterou nemá vůbec zažitou, i když to nejsou závody.

já osobně bych začala jezdit na závody s tím, že budu trénovat. to znamená klidně i odměňovat. když to předem nahlásíte rozhodčímu, neměl by s tím mít problém. nebo se domluvit s organizátory, že by jste dělal psa do počtu. prostě trénovat na reálných závodech. pes není blbej, aby to nepoznal, kdy o něco jde a kdy ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale pro mého psa je odměnou míček, ne to že si s ním JÁ pohraji nebo ho podrbkám či ho slovně vychválím ...pro něj je prostě základy proč makat odměna formou míčku. Když schovám žrádlo a míček, pro mé modré oči cvičit nebude .... a mnení to o tom, že nemám se svým psem vztah...jde o to, že když byl malý tak jsme hledali nejvhodnější formy odměny (jídlo, mazlení, hra), ale úplně nejvíc pro něj byl balon, tak jsem toho pouze využil .... nevím jak jinak psa odměnit, tak aby pro něj bylo jasné a srozumitelné, že TEĎ to bylo správně... když ho podrbu nebo si s ním "jen" pohraju, bude zklamaný ...

a to ten míček máte viditelně tak, že ho pes při cvičení vidí? míček mám přece schovaný tak, že ho pes nevidí a neví, kdy zrovna ta odměna přijde. tudíž ho mám nachystaný v kapse a podobně tak, abych ho mohla kdykoliv okamžitě použít a odměnit. to samé s pamlsky. když si takhle zacvičíte i v rámci nějakého závodu, pes nebude vědět, kdy odměna přijde a kdy ne...

Před dvěma týdny jsem absolvovala seminář s Varvarou Bolshakovou - významnou ruskou instruktorkou a účastnicí MS obedience. Říkala, že před každými závody je potřeba vytvořit si tréninkový plán. 1. týden před závody cvičit celou sekvenci cviků tak, jak to je na závodě, ale po každém cviku přijde odměna, 2.týden odměňovat jenom za cviky, které opravu nevyžadují, 3.týden trénovat celou sekvenci cviků s odměnou na konci, 4.týden trénovat celou sekvenci s odměnou na konci třeba 2x denně nebo zatrénovat dvě sekvence za sebou. Potom to pro psa nebude žádný rozdíl . Jak to Varvaře funguje se můžete podívat například tady: http://www.youtube.com/watch?v=ZkvqIUDDAzk Plánuju se držet jejího postupu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale pro mého psa je odměnou míček, ne to že si s ním JÁ pohraji nebo ho podrbkám či ho slovně vychválím ...pro něj je prostě základy proč makat odměna formou míčku. Když schovám žrádlo a míček, pro mé modré oči cvičit nebude .... a mnení to o tom, že nemám se svým psem vztah...jde o to, že když byl malý tak jsme hledali nejvhodnější formy odměny (jídlo, mazlení, hra), ale úplně nejvíc pro něj byl balon, tak jsem toho pouze využil .... nevím jak jinak psa odměnit, tak aby pro něj bylo jasné a srozumitelné, že TEĎ to bylo správně... když ho podrbu nebo si s ním "jen" pohraju, bude zklamaný ...

To je prostě klasická cvičákovina, a tohle jsou toho časté následky. Od mala je lepší psa připravovat formou jemných náznaků a pochval, které miluje, nemusí to být jen drbání nebo hra, odměny střídat. Dá se říct, že když pes vnímá jen balonek nebo pamlsek, ale ne ruku, která je drží, je něco hodně špatně. To vám ale měli říct na cvičáku včas, v pěti letech se vám do restartu chtít asi nebude.

Špatný trénink...ale jde to spravit, a ani nemusíte hned psa cvičit za "modré oči"...co si budeme povídat, to na závody jaksi nestačí. Ono je něco jiného, když někdo cvičí to že si pejsek poslušně pro modré oči páníčka lehne na gauč nebo poslechne na přivolání v parku a zacvičit sestavu jako v gymnastice - tedy co nejlépe, přesně a s úsměvem. A ano to co si zacvičíte jen tak na louce je putna, to co máte zacvičit na závodě potřebuje jistý dril, soutěživost povahu (ostatní nepochopí, zvláště ti co nezávodili). Takže chybu děláte jednak v odměňování - pes není neustále připraven na to, že odměna může přijít a to kdykoliv. Třeba po 3 kroku co vyjdete nebo po celé zkouškové sestavě. A navíc ví, že nemusí....a to je většinou největší kámen úrazu. Zapřemýšlejte nad těmito dvěma věcma. Víc tady rozebírat nemá cenu protože vás gaučoví výcvikáři ala "pocem punťo" co jim to celý život stačí, nebo šťastlivci, kteří mají hloupějšího pejska, který závod neprokoukne, rozcupuju zaživa jak proboha týráte psa protože něco "musí".

Nejlehčí zkouška je nechat míček u kamaráda a jít odcvičit celou závodní sestavu na plac i s hlášením rozhodčímu, čekáním na psa před vámi....vsadím boty, že pes i na cvičáku zvadne nejpozději po prvním cviku....a pak je na vás mu připomenout, že se poslouchá a musí poslechnout - forma už záleží na vás, jakou máte povahu psa a co na něho platí. Možná bude stačit jen "co to děláš" káravým tonem a pak psa nabudit a jakmile zase naskočí do toho co jste zvyklý tak pochválit a být v tu chvíli u kamaráda, který simuluje rozhodčího, nechat si podat míček a odměnit... na závod můžete jít tehdy, když to pes celé zvládne bez odměny nejen na cvičáku ale i jinde. A nemusíte se bát, že za míček to nejde. Za míček to dělají i mistři světa a jak jim to šlape :)

Me osobne tenhle styl vycviku prijde ne zrovna dobry a hlavne nic to neukazuje o vycviku psa cehoz jste vy dukazem... Zkratka bez micku jste jak se rika v prdeli...takze vas pes i kdyz ho tady nazyvate sikulou umi vlastne prdlajs...protoze je napojen pouze na tu kouzelnou vec, ale vas jako vudce rozhodne nepovazuje...videla jsem ted jednu odpornost kterou s NO cvici je to nejaky ten spanelsky krok ci co, od te doby jsem pochopila proc maji NO v hajzlu kycle...pes upreny pohled na obusek ne prirozene poloze krcni patere, vystreluje prednima nohama a psovodka desna frajerka - koukejte jak to ten pes perfektne umi ano do doby kdy vidi obusek. Nezlobte se na me, ale vy nemate psa vycvicenoho vy ho mate zmagoreneho na jeden predmet. Ja meho psa v zivote pamlsky ani jinymi vecmi nemotivovala, motivace pro nej byla ma pochvala a neskryvana radost a posloucha jako hodinky.protoze jako spravnej partak to dela pro me a vi kde je jeho misto. No byt vami zkusim to s pejksem znovu a od zacatku a jinak...drzim palce!

A ti malinoisové, kteří chodí jak popisujete to dělají jak? Že i při té chůzi mají kyčle v pořádku. Bože, bože do čeho jsi to duši dal....tady je to samý odborník

http://www.stream.cz/uservideo/683813-ykar-vikar-training-obedience-5-2012 mela jsem na mysli toto video. Jestli vam prijde ze je toto pro psa prirozeny a vhodny pohyb tak pak asi tady nema cenu cokoliv resit.

Mám úplně ten samý problém jako zadavatel!!! Proto tady hltám odpovědi....že se něco dozvím. Moje fenka je skvělá pozorovatelka, přesně ,,ví´´kdy míček mám / nemám ...a rada, že má být schovaný? VŽDYCKY je schovaný. A ti odborníci, co radí různé ,,zlepšování vztahu ´´ a podobné blbosti - tak ti jsou úplně mimo mísu.
A to trénujeme nástup na plac i s hlášením, s rozhodčím,s druhým psem na place, nepravidelné odměny, prostředí všechno možné i nemožné - i na matějské pouti je poslušnost super.......přesto při závodech po pár metrech chůze jsme v pytli. A teď babo raď!!!.....ještě dodám: nejde mi vůbec o poslušnost a ovladatelnost v běžném životě, ale právě jen na cvičáku, ten propastný rozdíl trénink / závod.

A jde o to,že to psa nebaví a je jen pomalej nebo že kraví a snaží si pána "vychutnat"? Je řada psů,kteří se rychle naučí rozeznávat,kdy jsou na zkouškách, kde na ně páníček nemůže, nemůže používat korekci,opravit je a tak zkoušej,co můžou a kraví. Pak je cesta jediná, obětovat peníze,čas a přes diskvalifikaci "to psovi vysvětlit", klidně jděte na blbý zopky a předem to řekněte rozhodčímu. Nedělám sportovku,ale ono je to všude podobné - mám několik známých,kterým v tréninku i v praxi psi makali jak protržený a na zkouškách "si vyhazovali z kopýtka". Přestali až ve chvíli,kdy si na zkouškách pro ně páníček došel a vysvětlil jim,že takhle ne a pes pochopil,že i na zkouškách a závodech si pro ně majitel dojde:-))))

Jak už tady někdo psal, tady se nejedná o "jen tak" cvičení, ale o trénink na závody. Neexistuje pes, který by vrcholově pracoval jen tak pro svého páníčka, proberte se! Proto jsou na takové psy, co se týče povahy a vloh, kladeny tak vysoké nároky (kořistník, aportér, sebevědomý...). To jak kdybyste srovnávali vrcholového sportovce s člověkem, který si jde jednou týdně zaběhat. Prostě je to o něčem úplně jiným, i když oboje je o výcviku psa.
Já osobně mám taky se psem na závodech problém, ale spíš ten, že začne být přehnaně veselý, protože ho to ohromně ba. Je to sice hezký, ale prostě body jdou dolů. Takže jsem si začala dělat takové stereotypy před výcvikem. Třeba řetízkový obojek má jen na cvičení, jak vytahuji z auta, přehodím kožený za řetízkový, beru si stále stejnou vestu, taky pomáhá, jak už tu někdo psal, nabudit si psa nějakým "Jdeme cvičit". Na závodech/zkouškách si klidně, ještě než jdeme na "to", jakože spravím míček pod pažu, ale ten tam samo není. A když třeba na zkouškách není pes do počtu, tak ho vezmu jako křoví, balonek mít u sebe můžu, ale dám mu ho až bokem, abych nerušila druhého psa na odložení.
Zkuste zajet na pár seminářů, co pořádají zkušení výcvikáři, kteří závodí, určitě poradí pár dobrých triků. Tady Vám asi moc lidí neporadí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Me osobne tenhle styl vycviku prijde ne zrovna dobry a hlavne nic to neukazuje o vycviku psa cehoz jste vy dukazem... Zkratka bez micku jste jak se rika v prdeli...takze vas pes i kdyz ho tady nazyvate sikulou umi vlastne prdlajs...protoze je napojen pouze na tu kouzelnou vec, ale vas jako vudce rozhodne nepovazuje...videla jsem ted jednu odpornost kterou s NO cvici je to nejaky ten spanelsky krok ci co, od te doby jsem pochopila proc maji NO v hajzlu kycle...pes upreny pohled na obusek ne prirozene poloze krcni patere, vystreluje prednima nohama a psovodka desna frajerka - koukejte jak to ten pes perfektne umi ano do doby kdy vidi obusek. Nezlobte se na me, ale vy nemate psa vycvicenoho vy ho mate zmagoreneho na jeden predmet. Ja meho psa v zivote pamlsky ani jinymi vecmi nemotivovala, motivace pro nej byla ma pochvala a neskryvana radost a posloucha jako hodinky.protoze jako spravnej partak to dela pro me a vi kde je jeho misto. No byt vami zkusim to s pejksem znovu a od zacatku a jinak...drzim palce!

chci se zeptat co máte za plemeno? Oni jsou totiž psy, aby jim stačila pouze pánova radost,dost nutný určitý vlastnosti,třeba musí extra zbožnovat radost pána či pohlazení ( u mé méně mazlivé feny, celkem obtížný, to bych se jí jinak než za odměnu nesměla dotknout či na ní hezky promluvit - netvrdim že jí odměnuju za každý povel,ale že bych jí to neučila na tyhle ptákoviny to říct taky nemůžu...a projev i bez toho má radostný, celá moje chyba je jen v důslednosti, narozdíl od zadavatele můj pes ví že jsem nebyla důsledná ze začátku, zadatelův pes cvik vykoná, ale radost na bodu mrazu...u mne občas zkusí nevykonat, když ho vykoná je radostný... jinak kdyby vás zajímal můj vztah s mým psem tak je dobrý, velmi dobrý... je dost velká závislačka na společnosti, ale mazel neni... ona ženě plnit úkoly jen za radost nikdy nebude.. i když to dělá celkem často, hlavně ty běžný domácí povely, či venkovní..ale bez upevnění, ano jsi šikulka (pamlsek) tato odpadá a moje drahá o to víc zkouší...) Pokud by jste cvičila pouze národák (tam nemusí čumět na psovoda, neni to až tak o přesnosti celý) s určitým jedincem jen na základě toho co píšete tak k tomu nikdy nedojdete. Bohužel k tomu patří většina služebních plemen, nebo spíš jedinců... a jsou jen vyjímky ... taky znám osobu co cvičí, na psa nesahá a má to jako odměnu.. ale to neni vztah... nechci na psa nesahat, nemluvit mile, netěšit se z jeho přítomtosti jen proto, abych to mohla použít na výcvik jako pochvalu...mám psa prvořadě jako společníka ne stroj na trofeje.

Jéje, a myslíte, že takový pan Mach který závodí vrcholově se psem, vyhrává, jezdí po MS ho má kde? Má psa doma na gauči, má s ním normální vztah jako s domácím miláčkem, to se s vrcholovým výcvikem a závoděním nemusí vylučovat. Jen pan Mach ví jak na to a nedělá ze psa zvíře, které bude makat pro pánovy modré oči vrcholové IPO. Pracuje za odměnu, jako většina z nás v práci? Je na tom snad něco špatně? Ale tady na fauně asi jo, tady všichni psi co nedělají pánovi pomyšlení a neválejí se na gaučíčku jsou trápení....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jéje, a myslíte, že takový pan Mach který závodí vrcholově se psem, vyhrává, jezdí po MS ho má kde? Má psa doma na gauči, má s ním normální vztah jako s domácím miláčkem, to se s vrcholovým výcvikem a závoděním nemusí vylučovat. Jen pan Mach ví jak na to a nedělá ze psa zvíře, které bude makat pro pánovy modré oči vrcholové IPO. Pracuje za odměnu, jako většina z nás v práci? Je na tom snad něco špatně? Ale tady na fauně asi jo, tady všichni psi co nedělají pánovi pomyšlení a neválejí se na gaučíčku jsou trápení....

no na tom není nic špatného, jen jak chcete occhat psa na závodech, když bude vědět, že tam žádná odměna není a nebude (vážný dotaz, ne rýp, zajímá mě to)

Mně u bývalého psa pomáhalo to, že jsem mu těsně před vstupem na plac ukázala balonek, sekundu si s ním pohrála, dala ho k noze a balonek neviditelně zahodila za sebe. Pes pak šlapal jako pán bůh. Ale je pravda, že on by asi tak šlapal i bez toho, bylo to výjimečné zvíře, které bylo samomotivovatelné.

Teď cvičím jiným způsobem a trénink pomalu začíná nést ovoce. Na ostro jsem to zatím ještě nezkoušela, pes je mladý, ale vidím to v běžném životě, kdy pes z ničeho nic se přiřadí ukázkově k noze a jde...každopádně trénink spočívá v tom, že od začátku učím psa vyvíjet aktivitu, pokud chce odměnu. Ne, jak jsem to dělala dřív, že psa lákám na odměnu, ale pes si tu odměnu musí zasloužit. Je to úplně jiný styl výcviku, ale jde vidět i u mého salámisty, že tento výcvik mu sedí a pes pracovat chce, protože ví, že když bude pracovat, tak odměna přijde, a že pokud pracovat nebude, tak má smůlu.

Už jsem psala co zkusit. Jak dlouho pes vydrží cvičit bez míčku a jak z toho ven (v podstatě donutit psa třeba cuknutím nebo klidně jen hlasem, že zkoušet to teda nebude, podle povahy psa). Pak také rituály před cvičením, a cvičit i na cizím a vše to zkombinovat a modlit se. Ale chce to cvik a konkrétně se poptat zkušených závodníků na jejich systém (třeba obojek, vesta, míček, "Chceš cvičit, tak pojď!" atd.) dobrý je na to seminář s Bartem Bellonem, ten to má parádně vymakané co se týče i závodní přípravy. Pokud je pes opravdu dobře namotivovaný a cvičí v téninku dobře, nebute až takový problém mu ukázat, že to samé se požaduje i na závodě a to je žádoucí chování a za něj bude i na závodě odměna (po skončení celé sestavy) míčkem, který podá kamarád nenápadně za zády...ale už před závody musí pes umět odcvičit v plném drivu celou sestavu bez přecházení do útlumu. Pak to musí umět i na cizích placech až pak může jít na zkoušku nebo závod. Tento pes to očividně neumí a tak reaguje normálně, že když po třetím cviku není míček na zkoušce tak zvadne. Ale on se to nenaučil zatím, že se někdy - vyjímečně - cvičí i bez odměny, že mezi cviky je jen nabuzovací pochvala jako "jéé, budééé"...(jakože budéé mííííííčéééééékkk joooo, pooooojd, ještě chvíli, cvik a určitě budééééé). A že odměna míčkem bude za to že drive naopak zvyšuje než že jde do útlumu a páník aby psa probral mu teda míčudu hodí....to dělá také hodně lidí....pes pak dostává odměny v podstatě za to, že jde do útlumu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A ti malinoisové, kteří chodí jak popisujete to dělají jak? Že i při té chůzi mají kyčle v pořádku. Bože, bože do čeho jsi to duši dal....tady je to samý odborník

To je jednoznačně vidět, opravdu. Jak můžete srovnávat NO a BOM, vy opravdu nevidíte ten rozdíl ve stavbě těla, váze, postavě? Nehledě k tomu, že tento druh "chůze u nohy" je paskvil a nedá se na to koukat. Umíte si představit, k čemu by to bylo v praxi??? Za čím se ještě budete kvůli pár bodům honit?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jde o to,že to psa nebaví a je jen pomalej nebo že kraví a snaží si pána "vychutnat"? Je řada psů,kteří se rychle naučí rozeznávat,kdy jsou na zkouškách, kde na ně páníček nemůže, nemůže používat korekci,opravit je a tak zkoušej,co můžou a kraví. Pak je cesta jediná, obětovat peníze,čas a přes diskvalifikaci "to psovi vysvětlit", klidně jděte na blbý zopky a předem to řekněte rozhodčímu. Nedělám sportovku,ale ono je to všude podobné - mám několik známých,kterým v tréninku i v praxi psi makali jak protržený a na zkouškách "si vyhazovali z kopýtka". Přestali až ve chvíli,kdy si na zkouškách pro ně páníček došel a vysvětlil jim,že takhle ne a pes pochopil,že i na zkouškách a závodech si pro ně majitel dojde:-))))

Výborně, takže chyba v nácviku, v metodice, na cvičáku vymývání mozku balonkem a korekcemi a ještě to budeme vysvětlovat rozhodčímu, že si vlastně jdeme k němu na zkoušky prošlápnout psa.... To fakt myslíte vážně? Normální rozhodčí by vás měl nakopnout do zadku, že byste se vrátili z banánem v ruce a botama od sněhu. Existuje v lidové kynologii něco jako totální disk? Asi by se to mělo zavést.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Me osobne tenhle styl vycviku prijde ne zrovna dobry a hlavne nic to neukazuje o vycviku psa cehoz jste vy dukazem... Zkratka bez micku jste jak se rika v prdeli...takze vas pes i kdyz ho tady nazyvate sikulou umi vlastne prdlajs...protoze je napojen pouze na tu kouzelnou vec, ale vas jako vudce rozhodne nepovazuje...videla jsem ted jednu odpornost kterou s NO cvici je to nejaky ten spanelsky krok ci co, od te doby jsem pochopila proc maji NO v hajzlu kycle...pes upreny pohled na obusek ne prirozene poloze krcni patere, vystreluje prednima nohama a psovodka desna frajerka - koukejte jak to ten pes perfektne umi ano do doby kdy vidi obusek. Nezlobte se na me, ale vy nemate psa vycvicenoho vy ho mate zmagoreneho na jeden predmet. Ja meho psa v zivote pamlsky ani jinymi vecmi nemotivovala, motivace pro nej byla ma pochvala a neskryvana radost a posloucha jako hodinky.protoze jako spravnej partak to dela pro me a vi kde je jeho misto. No byt vami zkusim to s pejksem znovu a od zacatku a jinak...drzim palce!

kolik jste měla takových "hodinkových" psů bez pamlsků či míčků ? Co platí na jednoho nemusí platit na druhýho paní chytrá horákyně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Před dvěma týdny jsem absolvovala seminář s Varvarou Bolshakovou - významnou ruskou instruktorkou a účastnicí MS obedience. Říkala, že před každými závody je potřeba vytvořit si tréninkový plán. 1. týden před závody cvičit celou sekvenci cviků tak, jak to je na závodě, ale po každém cviku přijde odměna, 2.týden odměňovat jenom za cviky, které opravu nevyžadují, 3.týden trénovat celou sekvenci cviků s odměnou na konci, 4.týden trénovat celou sekvenci s odměnou na konci třeba 2x denně nebo zatrénovat dvě sekvence za sebou. Potom to pro psa nebude žádný rozdíl . Jak to Varvaře funguje se můžete podívat například tady: http://www.youtube.com/watch?v=ZkvqIUDDAzk Plánuju se držet jejího postupu.

závidím, nějak mi uniklo že tu je

ZAD.: praxe je taková, ž pes je i na závodech nabuzený - zezačátku, udělá se první sekvence...a jde do útlumu, pozornost nepatrně opadne, stále to ještě ale jde, za chvíli už jde do úplného útlumu a cviky sice plní ale na svých 20% . Působí to dojmem, jako by byl zvyklý dostávat odměnu za každým cvikem (což dříve, když byl mladý také tak dostával a bylo to prokládáno hrou a blbnutím), odbourávání a prodlužování přišlo postupně a opravdu pomalu, v tomhle mám čisté svědomí. Dle mě nic neuspěcháno, přesto pes působí dojmem, jako by nebyl zvyklý dostat odměnu např až za celou sestavu. Dostává, frekvenci odměň neustále měním, jednou za dva cviky, podruhé za celou chůzi, potřetí za tři cviky, pak až na konci .... odměna jde jednou vidět, podruhé zase ne....nevím, možná je to tím, že na závodech vyzařuju něco jiného než v nácviku. Rad tu zaznělo dost, pokusím se vybrat, která bude vyhovovat mému psovi a uvidím. Nepotřebuji si cokoli dokazovat, jen mě mrzí, že jsme spolu jako tým zvládli kus práce a nemůžeme to nikde ukázat...

Přiznám se, že mám stejný problém jako zadavatel. V nácviku pes šlape a cvičí s radostí - dokonce je to ten typ psa, který mi cvičí nadšeně i za slovní pochvalu (nemusím mít ani míček ani pamlsek). Ale přijdeme ke zkoušce, nebo na závod a chová se jak lemra. U nohy jde jak týraný a obrat mu trvá celou věčnost.
Já osobně to připisuji své nervozitě. Nebo čemu jinému byste to tedy připisovali, když v nácviku dokáže cvičit s nadšením i bez míčku a pamlsků? Já ho tedy odměňuji i pamlskama i míčkem, ale i slovně. Prostě když si na cvičák zapomenu vzít pamlsky či míček, tak to nevadí. Ale jak říkám, jsem horzný trémista, tak to bude zřejmě tím.
Všichni korutí hlavou, když nemůžu před zkouškou nebo závodem spát, když mi prý pes tak krásně cvičí, tak čeho se prý bojím. Přiznám se, že závody jsem už vzdala, ale zkoušku bych ještě někdy nějakou ráda složila. Ale je to prostě v té méí psychice a s tím asi holt nic neudělám.
Dokonce jsme zkoušela i tu radu, cvičit na neobvyklých místech. I v cizích městech atd. Vše v pohodě - no jak by ne, když já jsem v pohodě.
Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kolik jste měla takových "hodinkových" psů bez pamlsků či míčků ? Co platí na jednoho nemusí platit na druhýho paní chytrá horákyně.

Já mám momentálně tři a moji přátelé, se kterými cvičíme, čtyři. Motivované na psovoda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přiznám se, že mám stejný problém jako zadavatel. V nácviku pes šlape a cvičí s radostí - dokonce je to ten typ psa, který mi cvičí nadšeně i za slovní pochvalu (nemusím mít ani míček ani pamlsek). Ale přijdeme ke zkoušce, nebo na závod a chová se jak lemra. U nohy jde jak týraný a obrat mu trvá celou věčnost.
Já osobně to připisuji své nervozitě. Nebo čemu jinému byste to tedy připisovali, když v nácviku dokáže cvičit s nadšením i bez míčku a pamlsků? Já ho tedy odměňuji i pamlskama i míčkem, ale i slovně. Prostě když si na cvičák zapomenu vzít pamlsky či míček, tak to nevadí. Ale jak říkám, jsem horzný trémista, tak to bude zřejmě tím.
Všichni korutí hlavou, když nemůžu před zkouškou nebo závodem spát, když mi prý pes tak krásně cvičí, tak čeho se prý bojím. Přiznám se, že závody jsem už vzdala, ale zkoušku bych ještě někdy nějakou ráda složila. Ale je to prostě v té méí psychice a s tím asi holt nic neudělám.
Dokonce jsme zkoušela i tu radu, cvičit na neobvyklých místech. I v cizích městech atd. Vše v pohodě - no jak by ne, když já jsem v pohodě.
Zuzana

Ještě bych dodala, že mám druhého psa, který kdyby měl cvičit jen za moje "modré" oči, tak se mi na nějaké cvičení vybodne. Bez pamlsku ani ránu. Kdybych ho chválila jen hlasem, tak se na mě podívá jako že jsem asi spadla z hrušky. Přesto s tímhle psem jsou zkoušky i závody o něčem jiném - nervozní jsem stejně, ale on na mě není takový závislák jako můj první zmiňovaný pes a tenhle taky není takový cíťa. Takže i ta moje nerovzita ho zřejmě nechává mnohem chladnějším než prvního psa.
Možná je to blbost co píšu, ale nemusí to být jen špatným nácvikem, ale i povahou psa a psovoda.
Zuzana

Ono je to tak... Já mám také psa motivovaného na radost, nemá problém na závodech bez odměn, cvičí spíše ještě více nabuzeně - a jde to i vrcholově, je to čtyřnásobnej účastník MS obedience. Problém je ale s technikou u některých cviků. Kupříkladu, chůze u nohy - musím teď předělávat na míček pod paží, protože pokud ho nechám normálně chodit, kouká mi do očí a tím se samozřejmě předchází a vytáčí, tudíž potřebuju aby koukal na jiné místo. Nebo je taky problém se cviky, kde má pes běžet daleko od psovoda - vysílání do čtverce třeba. Dokud jsem nezačala na tyhle technický věci používat pomůcku (v tomto případě ne přímo míček, ale target), neběhal rovně, protože měl tendence stáčet se za mnou, ohlížet se - koneckonců, odměna (pochvala) je u mě, takže nikdy nemohl vyvinout pořádnou rychlost směrem ode mě. To samé polohy na dálku. Pes, kterého jenom chválíte prostě bude mít tendence posouvat se směrem k vám, protože je odměna u vás. Pokud za něj dáte míček, pomůže to. Takže ano, pes může i vrcholově cvičit bez odměn, ale na některé věci z technických důvodů prostě odměnu potřebujete, jinak nedosáhnete takových výsledků, jaké si vrcholový sport žádá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě bych dodala, že mám druhého psa, který kdyby měl cvičit jen za moje "modré" oči, tak se mi na nějaké cvičení vybodne. Bez pamlsku ani ránu. Kdybych ho chválila jen hlasem, tak se na mě podívá jako že jsem asi spadla z hrušky. Přesto s tímhle psem jsou zkoušky i závody o něčem jiném - nervozní jsem stejně, ale on na mě není takový závislák jako můj první zmiňovaný pes a tenhle taky není takový cíťa. Takže i ta moje nerovzita ho zřejmě nechává mnohem chladnějším než prvního psa.
Možná je to blbost co píšu, ale nemusí to být jen špatným nácvikem, ale i povahou psa a psovoda.
Zuzana

Co na to říct? Souhlas, ono je možný vše. A ohledně prvního psa máte štěstí, já mám spíš to druhý... ale je fakt že moje nervozita jí neruší, je nad věcí...a jelikož jsem nervozní vždy když mám obecenstvo, tedy i jen tak na cvičáku tak si asi zvykla, nebo prostě ví že někdo musí zůstat v pohodě, aby to nevypadalo blbě je to taková herééééčka čim víc lidí, tím líp maká...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZAD.: praxe je taková, ž pes je i na závodech nabuzený - zezačátku, udělá se první sekvence...a jde do útlumu, pozornost nepatrně opadne, stále to ještě ale jde, za chvíli už jde do úplného útlumu a cviky sice plní ale na svých 20% . Působí to dojmem, jako by byl zvyklý dostávat odměnu za každým cvikem (což dříve, když byl mladý také tak dostával a bylo to prokládáno hrou a blbnutím), odbourávání a prodlužování přišlo postupně a opravdu pomalu, v tomhle mám čisté svědomí. Dle mě nic neuspěcháno, přesto pes působí dojmem, jako by nebyl zvyklý dostat odměnu např až za celou sestavu. Dostává, frekvenci odměň neustále měním, jednou za dva cviky, podruhé za celou chůzi, potřetí za tři cviky, pak až na konci .... odměna jde jednou vidět, podruhé zase ne....nevím, možná je to tím, že na závodech vyzařuju něco jiného než v nácviku. Rad tu zaznělo dost, pokusím se vybrat, která bude vyhovovat mému psovi a uvidím. Nepotřebuji si cokoli dokazovat, jen mě mrzí, že jsme spolu jako tým zvládli kus práce a nemůžeme to nikde ukázat...

Ano, to je přesně ono - jako bych to popisovala já!!! Nějaké korekce po domluvě s rozhodčím - tak to opravdu ne, fenka i já cvičíme, že nás to baví, taky si nepotřebuju nic dokazovat a klidně bych se na to i vykašlala / což jsem poslední rok i udělala, jen trénujeme / ale nedá mi to - přece na to něco musím vymyslet? Ten postřeh, že míček vytáhnu při útlumu - a tak vlastně odměňuju útlum - to je fakt, tudy cesta asi nepovede. Napadlo mě i to / taky to tu padlo / že na závodech se chovám jinak a fenka to ,,jinak´´vidí a spojila si to s tím, že ,,divná panička = nebude odměna´´. Radila jsem se i na semináři - docela mě zaujalo tohle: míček nechat někde / např. v cíli vysílačky / tak, aby to pes viděl a po pár cvicích ho tam za odměnu poslat. Postupně přidávat další cviky a za odměnu posílat pro míček, posílat ho tam nepravidelně, nakonec ho tam posílat až na vysílačku a úplně nakonec nechat míček mimo plac a posílat tam po odhlášení. Mezitím to různě střídat, mít třeba míčky dva / na vysílačce a někde jinde / . Myslím, že to má logiku - při agility je taky odměna až v cíli a rozhodně nějaký úbytek drivu při běhu nehrozí / spíše naopak / a to právě potřebuju dostat i do té poslušnosti. Tak to asi začnu takhle předělávat a uvidím.Ostatním stejně,, postiženým´´ držím palce