Neregistrovaný uživatel

Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Tak tenhle promlém velmi dobře znám. Mám 3 letou kříženku.Když byla malá, také nechtěla chodit na vodítku. Já osobně jsem tento problém řešila všemi možnými způsoby. Jenže neúspěšně.Až nakonec pomohla stará, ale osvědčená metoda. Vždy jsem jí vodítko na chvilku připnula a snažila se jí zabavit. Tak, aby na něj pokud možno zapomněla. Třeba si s ní na vodítku trošku pohrajte.Ale pozor, nepřetahujte se s ní o něj.To by vám potom v budoucnosti mohlo dělat problémy. Uvidíte, že se malými, ale jistými krůčky bude blížit k úspěchu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
... a hlavně - trpělivost! 8 týdnů - to je ještě psí miminko ...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Ahoj ,
mám úpně stejný problém se svojí 8 měsíční fenkou King Charles spaniela.Ne a ne a nepůjde.Je to strašná škoda , protože je fenka krásná a chceme ji vzít na výstavu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Doporučuji jít na to po dobrém. To znamená netahat, neškubat, netrestat, ale pozitivně motivovat. Fenku připněte na vodítko a když se zarazí, lákejte ji k sobě na hračku nebo pamlsek (podle toho, čemu dává přednost). Pak můžete kousek popojít a pořád ji lákat. Ze začátku stačí metr, pak ji pochvalte, dobrotu (hračku) dejte a pusťte ji. Taky ji můžete zkusit ze začátku nechat běhat volně s připnutým vodítkem (co nejlehčím, "dětským"), přitom si s ní hrát, bavit ji. Až si na tíhu vodítka zvykne, postupně začít jemně a nenásilně její pohyb usměrňovat (třeba zase pomocí pamlsku). Z počátku rozhodně netrvejte na nějaké chůzi u nohy, spíš se přizpůsobte Vy a s dašími nároky počkejte, až se fenka s vodítkem smíří. Ve dvou měsících je to ještě miminko! Chce to hlavně trpělivost a nerozčilovat se, nezkoušet štěně tahat násilím. Vím o čem mluvím, náš labís byl taky hodně tvrdohlavý a svobodomyslný a kvůli vodítku dokonce nechtěl jako malý chodit na procházky. Ale přes piškoty jsme to zvládli, určitě se Vám to taky podaří!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Ve dvou měsících je vaše holčička ještě úplným miminkem a doporučuji se vyhnou jakýmkoliv násilným praktikám. Udělejte si čas na několik správných lekcí chůze na vodítku. Najděte si klidné místo - park nebo louku bez rušivých vlivů. Připněte štěňátku obojek (ne stahovací!) a neche jej cvíli volně běhat. Následující krok bude připevnění lehké, krátké šňůrky k obojku (třeba zkrácené tkaničky od bot) a opět nechte fenku volně pobíhat. Dejte pozor, aby se šňůrka o nic nezachytila. Lákejte ji k sobě a hodně chvalte. V další fázi vezměte šňůrku do ruky a a do druhé pamlsek, štěnátko lákejte k pohybu k sobě. Netahejte ani neškubejte, když se zarazí, počkejte a snažte se na sebe upoutat pozornost. Pamlsek přidržte štěňátku před nosem a pomalu společně kráčejte v před. V další lekci můžete připnou vodítko (možná to zní hloupě, ale pořiďte se nové, lehoučké, které fenka nemá spojené se špatnou zkušeností) a trénujte stejný postup. Postupně můžete vyrazit i do města. Výhýbejte se velkému ruchu. Když vaše holčička nechce jít, zastavte se, předřepněte si a lákejte ji k sobě, hodně chvalte a odměňujte pamlsky. Korigujte pohyb štěňátka pozitivní motivací a hlasem nikdy taháním. Po dobrém dosáhnete víc, něž po zlém. Přeji hodně úspechů a trpělivosti.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
moje sestra má 4 letého toy pudla,když byl malý,měl s tím taky problém ,jakmile ho připnula - zkoušela to nejdřív doma,hned si lehl a ztuhl,tak mě napadlo předvést mu,co vlastně po něm chceme,a že se není čeho bát,lehce jsem ho chytila za hrudníček a zvedla ho do výšky jeho postavených nožek - on je po zvednutí natáhl a ségra šla a já s nám jako s loutkou - ťap,ťap jdeme na procházku - nadzvedávala jsem ho a lehce se dotýkala jeho nožkama země,ségra se mohla potrhat smíchy,ale ono to vážně fungovalo !Po chvilce sám začal nohama pohybovat a dotýkat se země,tak jsem ho pustila a on chvilku šel,pak si zase vyplašeně lehl,a tak jsme to opakovali několikrát,pochopil to velmi brzy,taky jsme ho pořád vychvalovaly.Stojí to za pokus i když z toho bolí záda,protože "vodič" je v případě malého psa v předklonu a v případě většího pejska je váha psa vyšší,ale myslím,že polopatističtější pokus neexistuje a jak jsem řekla - pejsek pochopí velmi rychle,zkuste a uvidíte - zvláště v případě výše zmíněného kavalírka nevidím žádný problém.A taky bych byla ráda - pokud někdo vyzkouší tenhle hravý postup - napište jak to šlo !
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Není to Kavalírka , je to King Charles španělka a bohužel tento postup pořád zkoušíme a nic.Jakmile ji postavím na asfalt - chodník , tak si lehne a ani se nehne , pokud ji pustím - s vodítkem přpnutým , tak mi utíká na trávník a tam stejně zase nejde.Jako kdyby měla nějakou hrůzu z alfaltu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Rozhodně bych u štěněte ve věku dvou měsíců použila postup „po dobrém“, jak je vlastně všude výše popisován. Štěně musí nabýt dojmu, že spolupracovat s páníčkem se vyplatí. Postup přidávání omezení (vedení na vodítku) musí být pozvolný, ale také nesmí být příliš zdlouhavý. Jak jinak by jste se dostali na procházku, kterou štěně bezpodmínečně potřebuje, že? Každopádně štěněti nesmí být volný pohyb vzácný, protože jen tak se bude rychle učit vhodnou chůzi na vodítku, ale také přivolání. Psa na vodítku nikdy netáhněte. Když už musíte jednat „po zlém“ - něco podniknout (po dobrém je to nemožné – např.nemůžete zůstat stát uprostřed křižovatky), vodítkem škubněte (přiměřeně k hmotnosti psa!). Neberte jej do náruče.
Ale protože si myslím, že vy již máte problém vyřešený, obrátím řešení problémů k osmiměsíčnímu kingovi. U toho je to již něco jiného. Pokud doposud nepomohlo pozvolné učení a to po dobrém, bez ohledu na velikost psa, (z důvodu již pokročilého věku) bych trochu „přitvrdila“. Pejsek si již z vás dělá legraci, má svou hlavu a zjistil že s jeho umíněností nejste schopni nic dělat. Je zapotřebí využít potřebné důslednosti a trvat na svém, že se zkrátka půjde. V tomto případě bych již použila ráznější škubání za vodítko směrem kupředu, i kdyby to mělo být co krok. Na tak malé a celkem jemné plemeno, i s ohledem na dlouhou srst nepoužívejte řetízkový obojek! Z důvodu jeho malé tělesné hmotnosti je i stahovací obojek zbytečný. Je jen zapotřebí mít odhodlání „do toho jít“, naučit se předem správně škubat (ne tahat!) na nějaké těžší věci připnuté na vodítko a v neposlední řadě důslednost na jakémkoliv místě (louka, město, silnice…)! Ovšem ani zde nesmí chybět vlídné slovo, pochvala a pamlsek. Ale pozor! Až tehdy, kdy pes bude ochoten ze své paličatosti slevit a projeví snahu spolupracovat!
Teď ještě k tomu „jako by měla hrůzu z asfaltu“. Je možné, že opravdu má s asfaltem špatnou zkušenost-popáleniny, nalepení asfaltu…. A to z horkých letních dnů, kdy je asfalt i chodníky apod. rozpálené do neuvěřitelných teplot. Prohlédněte tlapky, zda nejsou poškozené, či nadmíru citlivé apod. Tedy, po zdravotní stránce musí být vše v pořádku (než se do převýchovy postíte). Po psychické stránce nevidím důvod, proč by měl mít fobii z asfaltu. Snad jen zmiňovaný důvod, či z důvodu, že svým chlácholením psa právě při pobytu na asfaltu nabyl dojmu, že asfalt je něco nebezpečného. Zalovte ve své paměti, proč by se mohl asfaltu „bát“. Ráda vše s vámi ještě prodiskutuji. Rozhodně se ozvěte, jestli je nějaké změna apod..
Povrchy, po kterých chodí je opravdu zapotřebí měnit. Chcete-li jezdit po výstavách, musí si zvyknout na lino, beton, asfalt, koberec… ale také na stání na stole.
PS:omlouvám se, že mluvím o kingovi jako o psovi, i když je to fenka. Nějak jsem si to při psaní neuvědomila…
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
mám 3,5 měsíční štěně dobrmana a první připnutí vodítka se obešlo bez jakých koliv caviků, nikterak mu nevadilo. Problém nastal až ve chvíli kdy jsem si řekla "Super, tak teď si nacvičíme chůzi u nohy" Zatím je to jen mé zbožné přání, realita je však jiná - táhně mě za sebou, nebo mi kříží cestu, že si musím dát pozor, aby mě nezamotal do vodítka. Co s tím? najde se pro mě rada? Děkuji.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme 2 měs. holčičku Rodézáka, je strašně miloučká, ale máme sním problém. Naprosto odmíta chodit na vodítku, když je na volno jde mi disciplinovaně vedle nohy, jakmile však připnu vodítko sedne si a odmíta pokračovat v cestě. Když škubnu vodítkem začne se vzpírat a já vypadám jako největší nepřítel psů. Tahnu jí za sebou. Vzhledem k tomu že bydlíme u prostřed města je to dost velký problém.
Poraďte co dělat.
Určitě. V jeho věku a typu chování (včetně ohledu na plemeno) si nemyslím, že by to šlo už doslova jen po dobrém (za pamlsek).
Jedinou možností je naučit se správně škubat za vodítko: škubat - trhem, nikoliv tahat, dělat to třeba co krok - kdykoliv pes chce táhnout. Tedy zatáhne, ihned škubnout, jakmile zase chce zatáhnout, urychleně škubnout... (Strašně špatně se to popisuje :-( ). Vlastně platí to, co jsem zde výše psala. Zatím bych ještě nesáhla po řetízkovým obojku, ale pokud by se chůze ani po týdnu DŮSLEDNÉ a usilovné práci - škubání nezlepšila, řetízkový jednořadý obojek bych i na tak malé štěně doporučila. Ale zapnout tak, aby se nestahoval!
Škubat se psem je zapozřebí razantněji. Ba břímo razantně. Hned odpočátku. Postupné zvyšování síly škubnutí vede k nepochopení a nemá na psa žádný účinek. Na malé poškubávání si pes brzy zvykne a vůbec jej nebude akceptovat.
Taky je zapotřebí škubat VŽDY, tedy jen co výjdete před dům, i předtím na chodbě, ve městě, v lese... kdekoliv, kde je pes na vodítku. Pokud je škubání opravdu prováděno důsledně a dostatečně silně, do týdne musí jít vidět výrazné výsledky.
Také je nutné, aby pes vždy chodil po Vaši levé straně (zhruba lopatkou v ose vašeho těla). Pokud dovolíte, aby chodil jednou vlevo, jednou v pravo, bude takto cestu křižovat, protože nebude vědět, kde má vlastně být.
Nedávno jsem řešila problém se svou známou, která měla podobný problém s dospělou dobrmankou. A škubání prý nepomáhalo. Jenže pak z ní vylezlo, že ve městě ji je trapné se psem škubat, když jde z kopce, tak na to nemá fyzičku s ní škubat a do kopce je ráda, že ji táhne. Tedy její pes samozřejmě nechápe, proč jindy táhnout nemůže. To je ta nedůslednost a pes má zmatek v hlavě. Škubání, resp. správnou chůzi na vodítku tak nikdy nemůže pochopit. Zkuste to s tím škubáním a třeba za týden se ozvěte, jestli to pomáhá apod..