Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.144.36
Dobrý den, máme štěňátko-fenečku 3 měsíce starou (máme ji od cca 2 měsíců) a vždycky když s ní jdeme ven a potkáme jiné psy, stáhne ocas, schová se mi za nohy a občas i kňučí. Přitom když jsme byli venku uplně poprvé tak si ostatní psi očuchala a bylo všechno v pořádku. Proč se tedy tak najednou ostatních psů bojí a jak ji to "odnaučit" - aby si s nima normálně hrála. Díky za odpověď
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.17
mám podobný problém, fence jsou sice už 4 roky, ale taky se bojí. Ona se teda bojí téměř všeho neznámého. Brali jsme si ji jako půlroční z kotce, kde na ni byli ostatní starší psi a štěňata zlí. Přitom mám ještě jednu 7mi letou, která se zase nebojí ničeho. Mladší to ale vůbec od ní neokoukala. Když vidí zdálky psa, kolikrát se sebere a peláší buď se schovat u mě nebo směrem domů, jenom když pejska už zná a já na ní mluvím : toho znáš, to je Beníček, jde se s pejskem pozdravit a pohrát. Ven chodíme 3x denně, snažím se jí se všemi potkanými pejsky seznámit, ale bojí se pořád..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.255.113
Já bych ji nijak do kontaktu se psy nenutila. Chodila bych s ní na místa, kde se vyskytují pohodoví psi, a nechala ji, ať zdálky kouká, jak si spolu hrají. Případně bych si s ní mezitím trošičku pohrála, ať si spojí přítomnost psů s příjemným zážitkem. A až se sama osmělí, teprve bych šla ke psům blíž.
Rozhodně bych se snažila vyhnout tomu, aby měla se psy nějaký nepříjemný zážitek. Nejen s vyloženě agresivními, ale třeba i s rozjívenými hravými puberťáky, zvlášť větších plemen, kteří nedokážou dobře odhadnout svou velikost a menšího psa samým nadšením převálcují. Ideální na seznamování by byla štěňata nebo pohodoví dospělí psi maximálně stejně velcí, jako je ona, případně hodně opatrní větší dospělí psi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.144.36
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych ji nijak do kontaktu se psy nenutila. Chodila bych s ní na místa, kde se vyskytují pohodoví psi, a nechala ji, ať zdálky kouká, jak si spolu hrají. Případně bych si s ní mezitím trošičku pohrála, ať si spojí přítomnost psů s příjemným zážitkem. A až se sama osmělí, teprve bych šla ke psům blíž.
Rozhodně bych se snažila vyhnout tomu, aby měla se psy nějaký nepříjemný zážitek. Nejen s vyloženě agresivními, ale třeba i s rozjívenými hravými puberťáky, zvlášť větších plemen, kteří nedokážou dobře odhadnout svou velikost a menšího psa samým nadšením převálcují. Ideální na seznamování by byla štěňata nebo pohodoví dospělí psi maximálně stejně velcí, jako je ona, případně hodně opatrní větší dospělí psi.
Zad.: Rodiče mají doma fenku stejné rasy (13 let), s tou je naprosto v pohodě, dokonce si s ní chce hrát, doráží na ní apod. (naneštěstí si zase ta starší nechce hrát s ní, je už skoro slepá, takže se jejích pohybů spíš leká), ale venku má z ostatních strach. Ale zkusím s ní chodit ven a nenutit ji se sbližovat, ať to zkusí sama až uzná za vhodné a zjistí, že ostatní psi jsou taky fajn. Snad nebude strašpytel ...