Připuštění feny po císaři

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda máte zkušenosti s připuštěním feny po císaři. Četla jsem pár názorů na internetu, ale značně se liší i mezi veterináři. Někdo říká ne dřív než-li za rok a jiný připustit další hárání aby jizvy nebyli tak zatvrdlé a nepůsobili problém při uhnizďování plodu a následnému růstu dělohy. Chtěli jsme od naší fenky jedny štěňátka, v únoru měla porodit. Bohužel jen jedno štěňátko, porod nenastal(a hlídala jsem poctivě) až nezbylo než jít na císaře. Štěňátko mrtvé navíc s vývojovou vadou-koukali mu játra. Zvažujem zda do toho znovu jít a když jo, jak pokud možno zmenšit riziko. Dík za vaše zkušenosti.

Stran srůstů neporadím, ale co se týče těch vývojových vad, určitě doporučím jiného krycího psa, dále ještě před krytím začít podávat kyselinu listovou, a v březosti dávejte velký pozor na látky způsobující vady plodů - například selen nebo vitamín A (takže třeba ani játra nebo rybí tuk není dobré dávat březí fence ve větším množství).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Riziko zmenšíte výběrem jiného krycího psa, úplně nepříbuzného na toho původního i na fenku, vakcinací na herpes virus a nepodávat žádná jiná očkovaní ani léky během březosti.

Nedávno jsem tohle řešila s panem doktorem Vitáskem (porodník), říkal, že ty srůstem se tam udělají mnohem dříve než dojde po císaři k hárání, takže je to v podstatě jedno, kdy kryjete znovu.

Ale také si ráda poslechnu chovatelské zkušenosti z praxe.

Moje dlouholetá chovatelská zkušenost jak u psu ale i u jiných zvířat je ta že pokud fena při prvním vrhu dá jednou vpodstatě zmršené štěně které vpodstatě ani neporodí sama tak takovou fenu není dobré dál používat v chovu

Tohle jsem řešila u svojich zvířat a nejen u svojich a nejen u psu už mockrát a nikdy to pak nevyšlo jen s tím bylo víc práce,starosti a zklamaní a tak to stálo hodně peněz

Názory na krytí po císaři se skutečně hodně liší. Staří chovatelé říkají, že nejlepší je nakrýt hned následující hárání. Lepší veterináři spíš doporučují počkat a nechat aspoň jedno hárání projít. Jak píše někdo výše, srůsty se utvoří podstatně dříve než do hárání, ale pokud byl císař dobře (včetně skutečně sterilního prostředí) provedený a dostatečně zaléčený antibiotiky, zase tak zásadně další zabřeznutí neovlivní. Navíc, organismus feny má dostatek času na regeneraci a jizvy na řádné vyhojení a zpevnění. (Názor starších chovatelů se zřejmě zakládá na špatných zkušenostech po nedostatečně přeléčených a následně zánětlivě změněných jizvách v děložní svalovině.)
Já osobně bych určitě kryla až po nějakém čase.
Myslím, že vyřadit fenu z chovu jen proto, že dala jedno postižené štěně, je nesmysl!
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Názory na krytí po císaři se skutečně hodně liší. Staří chovatelé říkají, že nejlepší je nakrýt hned následující hárání. Lepší veterináři spíš doporučují počkat a nechat aspoň jedno hárání projít. Jak píše někdo výše, srůsty se utvoří podstatně dříve než do hárání, ale pokud byl císař dobře (včetně skutečně sterilního prostředí) provedený a dostatečně zaléčený antibiotiky, zase tak zásadně další zabřeznutí neovlivní. Navíc, organismus feny má dostatek času na regeneraci a jizvy na řádné vyhojení a zpevnění. (Názor starších chovatelů se zřejmě zakládá na špatných zkušenostech po nedostatečně přeléčených a následně zánětlivě změněných jizvách v děložní svalovině.)
Já osobně bych určitě kryla až po nějakém čase.
Myslím, že vyřadit fenu z chovu jen proto, že dala jedno postižené štěně, je nesmysl!
Lucie

No to záleží na druhu postižení... pokud by to byla vývojová vada, tak to může být nehoda, pokud to byly ale vady genetické, tak rozhodně nekrýt, na to nepomůže ani jiný krycí samec, fena musí být taky přenašeč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to záleží na druhu postižení... pokud by to byla vývojová vada, tak to může být nehoda, pokud to byly ale vady genetické, tak rozhodně nekrýt, na to nepomůže ani jiný krycí samec, fena musí být taky přenašeč.

Zadavatelka psala o vývojové vadě. Při ojedinělém výskytu je mnohem pravděpodobnější, že to byla prostě náhoda, než že by šlo o genetické postižení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to záleží na druhu postižení... pokud by to byla vývojová vada, tak to může být nehoda, pokud to byly ale vady genetické, tak rozhodně nekrýt, na to nepomůže ani jiný krycí samec, fena musí být taky přenašeč.

A jak zjistíte a prokážete, že šlo o vadu dědičnou, kterou fena nese, a nikoliv vadu způsobenou vnějšími vlivy (chemie, viry...) v době březosti?
Ono to není tak jednoduché!
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak zjistíte a prokážete, že šlo o vadu dědičnou, kterou fena nese, a nikoliv vadu způsobenou vnějšími vlivy (chemie, viry...) v době březosti?
Ono to není tak jednoduché!
Lucie

No právě proto, že to nezjistím a neprokážu, tak bych na takto postiženém zvířeti raději nechovala :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě proto, že to nezjistím a neprokážu, tak bych na takto postiženém zvířeti raději nechovala :)

A není "jistější" fenu nakrýt znovu, jiným psem? Pak budete vědět, a nevyřadíte zbytečně přísně třeba geneticky kvalitní matku.
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě proto, že to nezjistím a neprokážu, tak bych na takto postiženém zvířeti raději nechovala :)

Já tedy nevím, ale měla jsem fenu, která měla první vrh nádherný, samá kvalitní,krásná zvířata. u druhého se u dvou štěndíků vyskytly vady očí ( nedostatečně velká dirka na oko, nastříhávání, slepota na dané oko, jeden z pejsků nesestouplé varle) Bylo to opakované krytí..... kdyby se mi to stalo vprvním vrhu, dle vaší rady bych už nekryla. Přitom ostatní vrhy byly bez potíží....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já tedy nevím, ale měla jsem fenu, která měla první vrh nádherný, samá kvalitní,krásná zvířata. u druhého se u dvou štěndíků vyskytly vady očí ( nedostatečně velká dirka na oko, nastříhávání, slepota na dané oko, jeden z pejsků nesestouplé varle) Bylo to opakované krytí..... kdyby se mi to stalo vprvním vrhu, dle vaší rady bych už nekryla. Přitom ostatní vrhy byly bez potíží....

Přesně tak. Drtivá většina těchto vad je způsobená třeba virózou v březosti, která proběhne tak lehce, že si jí majitel fenky nemusí ani všimnout, ale zrovna se blbě trefí do kritického období ve vývoji plodů. Případně stykem fenky s nějakou chemikálií v tomto období. Skutečně dědičných případů je minimum, takže vyřadit kvůli tomu jinak kvalitní zvíře z chovu je nesmysl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak. Drtivá většina těchto vad je způsobená třeba virózou v březosti, která proběhne tak lehce, že si jí majitel fenky nemusí ani všimnout, ale zrovna se blbě trefí do kritického období ve vývoji plodů. Případně stykem fenky s nějakou chemikálií v tomto období. Skutečně dědičných případů je minimum, takže vyřadit kvůli tomu jinak kvalitní zvíře z chovu je nesmysl.

Souhlasím...psala jsem tu, že v tu dobu byly v okolí v rozmezí plus minus dvou měsíců další dva vrhy, jeden z toho také opakované spojení a i v nich se vyskytly podobné vady. Rozhodně bych kvůli jednomu vrhu s vadou nezavrhovala fenu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě proto, že to nezjistím a neprokážu, tak bych na takto postiženém zvířeti raději nechovala :)

A jak zjistíte, že za to nemohl krycí pes? Po jednom nepodařením vrhu házet vinu na fenu? Kde žijete? V kterým století? Že když se matce narodila holka místo kluka tak byla za to potrestána protože za to mohla ona? Nebo jak to myslíte? Trošku vás nechápu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak zjistíte, že za to nemohl krycí pes? Po jednom nepodařením vrhu házet vinu na fenu? Kde žijete? V kterým století? Že když se matce narodila holka místo kluka tak byla za to potrestána protože za to mohla ona? Nebo jak to myslíte? Trošku vás nechápu

JEŽÍŠIKRISTE!!! A vy žijete kde, že si pletete psy s lidmi???

Myslím to tak, že podle vědomostí o genetice 21. století, pokud mají potomci vrozenou recesivní dědičnou vadu, tak jsou přenašeči této vady oba rodiče a tudíž by ani jednoho z nich v chovu už nikdo využít neměl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já tedy nevím, ale měla jsem fenu, která měla první vrh nádherný, samá kvalitní,krásná zvířata. u druhého se u dvou štěndíků vyskytly vady očí ( nedostatečně velká dirka na oko, nastříhávání, slepota na dané oko, jeden z pejsků nesestouplé varle) Bylo to opakované krytí..... kdyby se mi to stalo vprvním vrhu, dle vaší rady bych už nekryla. Přitom ostatní vrhy byly bez potíží....

No jestli je to ten případ, jak ty vady očí mělo víc vrhů ve vesnici, tak tam bych se samozřejmě přiklonila k otravě něčím a na feně s klidem chovala dál. Přece vždycky záleží na konkrétní situaci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jestli je to ten případ, jak ty vady očí mělo víc vrhů ve vesnici, tak tam bych se samozřejmě přiklonila k otravě něčím a na feně s klidem chovala dál. Přece vždycky záleží na konkrétní situaci.

Ano je, bohužel o fenku jsme letos přišli, takže další potomci nebudou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
JEŽÍŠIKRISTE!!! A vy žijete kde, že si pletete psy s lidmi???

Myslím to tak, že podle vědomostí o genetice 21. století, pokud mají potomci vrozenou recesivní dědičnou vadu, tak jsou přenašeči této vady oba rodiče a tudíž by ani jednoho z nich v chovu už nikdo využít neměl.

Za prvé: pokud jsou rodiče nositeli recesivní vlohy, není naprosto žádný důvod na nich dál nechovat. Jen je potřeba zajistit, aby se nerodili postižení potomci, k čemuž naprosto postačuje spojovat je s partnery, kteří tutéž vlohu nenesou.

Za druhé: v případě zadavatelky je pravděpodobnost, že skutečně šlo o dědičnou vadu, poměrně malá.

Když už se tu oháníte "genetikou 21. století", stálo by za to si o tomto oboru taky něco zjistit.

Osobně bych taky zvážila, jestli je fena opravdu kvalitní jedinec s kvalitními předky a navíc ještě nepříbuzná na většinu jedinců svého plemene v ČR, takže by mohla být do chovu bezpochyby přínosem. Pokud tomu tak je, riskla bych to a zkusila fenu znovu nakrýt, ale jak tu někdo psal úplně jiným nepříbuzným psem (nejen s fenou, ale i se psem samotným), aby byla jistota, že pokud se nějaký podobný problém znovu objeví, je, nebo není vina na feně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za prvé: pokud jsou rodiče nositeli recesivní vlohy, není naprosto žádný důvod na nich dál nechovat. Jen je potřeba zajistit, aby se nerodili postižení potomci, k čemuž naprosto postačuje spojovat je s partnery, kteří tutéž vlohu nenesou.

Za druhé: v případě zadavatelky je pravděpodobnost, že skutečně šlo o dědičnou vadu, poměrně malá.

Když už se tu oháníte "genetikou 21. století", stálo by za to si o tomto oboru taky něco zjistit.

A čemu zabráníte tím, že budete krýt nositele recesivní vlohy zvířetem, které ji nenese? V F1 generaci budete mít dalších 50% přenašečů choroby a když to takhle budou dělat všichni, tak nakonec nenarazíte na zvíře, které by přenašečem nebylo. A plemeno půjde do kytek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A čemu zabráníte tím, že budete krýt nositele recesivní vlohy zvířetem, které ji nenese? V F1 generaci budete mít dalších 50% přenašečů choroby a když to takhle budou dělat všichni, tak nakonec nenarazíte na zvíře, které by přenašečem nebylo. A plemeno půjde do kytek.

Koukám, že ani matematika vám moc nejde;-) Zkuste si to namalovat. Když se bude dodržovat, že se nesmí krýt spolu dva přenašeči, tak budou pro krytí mírně preferovaní čistí jedinci a výskyt dané alely v populaci bude postupně KLESAT. Nebudou se rodit žádná postižená štěňata - a zároveň nevyřadíme z chovu velkou část populace včetně jejich kvalit jen kvůli jedné vloze, která v heterozygotní formě svému nositeli (přenašeči) nijak nevadí.
Kdybyste chtěl/a vyřadit z "chovu" všechno, co je nositelem vlohy pro nějakou chorobu, musel/a byste začít u sebe. Každý z nás je nositelem genů pro cca 30-40 vážných dědičných chorob! Jde jen o to, že se zpravidla spojujeme s partnery, kteří nenesou tytéž vlohy, ale jiné, takže u dětí se nějaká dědičná choroba projeví jen velmi vzácně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koukám, že ani matematika vám moc nejde;-) Zkuste si to namalovat. Když se bude dodržovat, že se nesmí krýt spolu dva přenašeči, tak budou pro krytí mírně preferovaní čistí jedinci a výskyt dané alely v populaci bude postupně KLESAT. Nebudou se rodit žádná postižená štěňata - a zároveň nevyřadíme z chovu velkou část populace včetně jejich kvalit jen kvůli jedné vloze, která v heterozygotní formě svému nositeli (přenašeči) nijak nevadí.
Kdybyste chtěl/a vyřadit z "chovu" všechno, co je nositelem vlohy pro nějakou chorobu, musel/a byste začít u sebe. Každý z nás je nositelem genů pro cca 30-40 vážných dědičných chorob! Jde jen o to, že se zpravidla spojujeme s partnery, kteří nenesou tytéž vlohy, ale jiné, takže u dětí se nějaká dědičná choroba projeví jen velmi vzácně.

Copak jsem spočítala blbě? Křížení AA s Aa, potomci se narodí zase AA a Aa, polovina je 50 % nebo snad ne? I když u feny, po které byla štěňata chorobná na tuto (hypotetickou vadu), víme, že je přenašečem, u jejich potomků to bez testů nepoznáme. Čili jak dojde k preferování čistých jedinců, když je bez testů nepoznáte? Nijak, budou se křížit náhodně.

A co sem zase pletete ty lidi? Bavím se o šlechtitelství zvířat.

Děkuji vám za vaše rady. Když jsme si pořizovali fenu(vždycky jsme měli psi)myslela jsem si, že největší problém bude ochránit ji před nežádoucím nakrytím, opak byl pravdou. Bohužel u nás byl už problém ji vůbec nakrýt. Rok jsem scháněla vhodné kondidáty, SAO v okolí moc není, nakonec jsme jich obešli několik(při několika hárání) a ač fena stála jak přikovaná a psi se snažili ke spojení nedošlo. Až na štědrý den, bylo to jak vánoční zázrak. Na internetu jsem nastudovala o porodu a odchovu co se dalo. Doma se mi smáli, že to zvládne i beze mě....
Na veterině nám řekli, že před případným připuštěním to bude chtít přeočkování proti herpes viru. Ale na možnost genetické vady nás neupozornili, jeli by jsme ke stejnýmu, když si padli do oka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji vám za vaše rady. Když jsme si pořizovali fenu(vždycky jsme měli psi)myslela jsem si, že největší problém bude ochránit ji před nežádoucím nakrytím, opak byl pravdou. Bohužel u nás byl už problém ji vůbec nakrýt. Rok jsem scháněla vhodné kondidáty, SAO v okolí moc není, nakonec jsme jich obešli několik(při několika hárání) a ač fena stála jak přikovaná a psi se snažili ke spojení nedošlo. Až na štědrý den, bylo to jak vánoční zázrak. Na internetu jsem nastudovala o porodu a odchovu co se dalo. Doma se mi smáli, že to zvládne i beze mě....
Na veterině nám řekli, že před případným připuštěním to bude chtít přeočkování proti herpes viru. Ale na možnost genetické vady nás neupozornili, jeli by jsme ke stejnýmu, když si padli do oka.

Tak tahle informace chyběla. Osobně jsem se v chovu naučila důvěřovat přírodě.... pokud tedy fenka s mnoha psy při několika krytích nezabřezla a povedlo se to pak jedinkrát, s takovým výsledkem, dala bych na "radu přírody" a vykašlala se na to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Copak jsem spočítala blbě? Křížení AA s Aa, potomci se narodí zase AA a Aa, polovina je 50 % nebo snad ne? I když u feny, po které byla štěňata chorobná na tuto (hypotetickou vadu), víme, že je přenašečem, u jejich potomků to bez testů nepoznáme. Čili jak dojde k preferování čistých jedinců, když je bez testů nepoznáte? Nijak, budou se křížit náhodně.

A co sem zase pletete ty lidi? Bavím se o šlechtitelství zvířat.

Pokud není na danou vadu genetický test, není nic jednoduššího, než potenciální přenašeče spojovat pouze s liniemi, kde se tato vada nikdy nevyskytla. Už i jen tímto dojde k preferování čistých jedinců - psi, kteří jsou podle vašeho hypotetického "modelu" v 50% přenašeči a v 50% čistí, budou spojovaní pouze s (téměř jistě) čistými, čímž v následující generaci dostanete 25% přenašečů (současně se samozřejmě množili mezi sebou i pouze čistí jedinci).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud není na danou vadu genetický test, není nic jednoduššího, než potenciální přenašeče spojovat pouze s liniemi, kde se tato vada nikdy nevyskytla. Už i jen tímto dojde k preferování čistých jedinců - psi, kteří jsou podle vašeho hypotetického "modelu" v 50% přenašeči a v 50% čistí, budou spojovaní pouze s (téměř jistě) čistými, čímž v následující generaci dostanete 25% přenašečů (současně se samozřejmě množili mezi sebou i pouze čistí jedinci).

Jenže pokud není test, nemáte jistotu, že i když se v lini nic nevyskytlo, tak že tam nejsou přenašeči, protože prostě mohla linie mít štěstí a dva přenašeči na sebe nenarazili. Zatímco pokud máte o zvířeti jistotu, že přenašečem je, máte taky jistotu že jeho potomci jsou přenašeči. Takže i když ho nakryjete nepřenašečem, jen celý problém přenesete do další generace a ruskou ruletu hrajete dál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tahle informace chyběla. Osobně jsem se v chovu naučila důvěřovat přírodě.... pokud tedy fenka s mnoha psy při několika krytích nezabřezla a povedlo se to pak jedinkrát, s takovým výsledkem, dala bych na "radu přírody" a vykašlala se na to.

To je určitě rozumná rada.

Zadavatelka je začátečnice. Klidně se jí mohlo stát, že jezdila brzo, brzo, brzo... a než dojela k tomu co nakryl tak se fena konečně dostala do vhodné fáze.

Je to ohledně porodních cest po císaři stále ještě prvnička, takže nečekat na vyšší věk celý rok, další hárání překrýt jiným psem nepříbuzným na původního krycího psa i na fenu a naočkovat herpes.

Pak se uvidí. Myslím, že šanci na normální vrh určitě máte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže pokud není test, nemáte jistotu, že i když se v lini nic nevyskytlo, tak že tam nejsou přenašeči, protože prostě mohla linie mít štěstí a dva přenašeči na sebe nenarazili. Zatímco pokud máte o zvířeti jistotu, že přenašečem je, máte taky jistotu že jeho potomci jsou přenašeči. Takže i když ho nakryjete nepřenašečem, jen celý problém přenesete do další generace a ruskou ruletu hrajete dál.

Samozřejmě máte pravdu, jedná-li se o plemeno které je poměrně rozšířené, není důvod na takovýchto zvířatech dál chovat.

Dobrý den,
nechci zakládat nové téma, proto přikládám dotaz sem, doufám, že nevadí. Mám fenu, střední plemeno, po krytí týden, čtvrtý den po krytí se na zemi objevily kapky jasně červené krve, bylo jich pár, nyní už nejsou, jeli jsme na veterinu, kde vyloučili sonem náplň dělohy, ale po stěru byla zjištěna přítomnost zvýšeného množství bakterií, ale bez zánětu. Vzhledem ke krytí zatím nebyla nasazena atb., s tím, že fenku budu hlídat a kdyby cokoliv okamžitě přijedu. Fenka se často vylizuje. Dnes se objevil hlenovitý mléčný výtok, pouze okolo vulvy, neodkapává, řekla bych ani nijak výrazně nezapáchá, fenka je dle stěrů v počáteční fázi metestru. Chtěla jsem se zeptat zda se nemám zbytečně znepokojovat, zda je toto normální, přiznávám, že dříve jsem se o konzistenci výtoku během hárání nijak nezajímala. Popř. zda alespoň okolí vulvy mohu omývat slabým roztokem betadiny?
Děkuji

A jěště jednu otázku v příspěvku výše, fenku budu očkovat na herpes, nemůže aplikace vakcíny nějak rozjet v tomto případě zánět?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
nechci zakládat nové téma, proto přikládám dotaz sem, doufám, že nevadí. Mám fenu, střední plemeno, po krytí týden, čtvrtý den po krytí se na zemi objevily kapky jasně červené krve, bylo jich pár, nyní už nejsou, jeli jsme na veterinu, kde vyloučili sonem náplň dělohy, ale po stěru byla zjištěna přítomnost zvýšeného množství bakterií, ale bez zánětu. Vzhledem ke krytí zatím nebyla nasazena atb., s tím, že fenku budu hlídat a kdyby cokoliv okamžitě přijedu. Fenka se často vylizuje. Dnes se objevil hlenovitý mléčný výtok, pouze okolo vulvy, neodkapává, řekla bych ani nijak výrazně nezapáchá, fenka je dle stěrů v počáteční fázi metestru. Chtěla jsem se zeptat zda se nemám zbytečně znepokojovat, zda je toto normální, přiznávám, že dříve jsem se o konzistenci výtoku během hárání nijak nezajímala. Popř. zda alespoň okolí vulvy mohu omývat slabým roztokem betadiny?
Děkuji

Je to v pořádku a normální. Betadinu žádnou! Pokud by tam zánět byl, musíte ho léčit zevnitř, ne takto.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
nechci zakládat nové téma, proto přikládám dotaz sem, doufám, že nevadí. Mám fenu, střední plemeno, po krytí týden, čtvrtý den po krytí se na zemi objevily kapky jasně červené krve, bylo jich pár, nyní už nejsou, jeli jsme na veterinu, kde vyloučili sonem náplň dělohy, ale po stěru byla zjištěna přítomnost zvýšeného množství bakterií, ale bez zánětu. Vzhledem ke krytí zatím nebyla nasazena atb., s tím, že fenku budu hlídat a kdyby cokoliv okamžitě přijedu. Fenka se často vylizuje. Dnes se objevil hlenovitý mléčný výtok, pouze okolo vulvy, neodkapává, řekla bych ani nijak výrazně nezapáchá, fenka je dle stěrů v počáteční fázi metestru. Chtěla jsem se zeptat zda se nemám zbytečně znepokojovat, zda je toto normální, přiznávám, že dříve jsem se o konzistenci výtoku během hárání nijak nezajímala. Popř. zda alespoň okolí vulvy mohu omývat slabým roztokem betadiny?
Děkuji

Pozor na to. Nerada bych vás znepokojovala, ale opravdu fenku dobře hlídejte!!!!!

Čerstvá a velmi bolestná zkušenost: fenka po krytí tmavý výtok...dostala injekci,dle sona děloha ok. CCa 30 dnů po krytí jasně červená krev, sono oět v pořádku, jedno štěndo, bez srdeční ozvy... nasazena antibiotika, ascorutin, obden sono, kvůli kontrole. Po několika kontrolách, kdy už fenka nekrvácela, byla čilá, veselá se na sonu objevil zánět dělohy. Okamžitě operace. Během té ale fenka krvácela kam se dalo, totální nedostatek červených krvinek.
při převozu do vetcentra bohužel Buffynka v šesti letech dodýchala

I veterinářka byla překvapená, že při tak šíleném nálezu z krve byla fenka bez zjevných potíží, energická, plná života... takže určitě hlídat, hlídat...držím palce

Děkuji. A co myslíte antibiotika? Nemám to raději jěště konzultovat s jiným vetem?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji. A co myslíte antibiotika? Nemám to raději jěště konzultovat s jiným vetem?

Tmavý výtok po krytí i hlenovitý normální je. Nakrytá fena mi barví špinavě klidně i dva týdny po krytí, žádný problém nemá.
Příznakem zánětu by byla vysoká, rychle rostoucí teplota nebo krev až v polovině březosti. Ale teď je vše fyziologické, normální a není třeba se bát. Zbytečné podávání antibiotik může ublížit štěňatům.
Pokud se vám doma nebude něco zdát, změřte jí v konečníku teplotu. Na 39 stupnů utíkejte na veterinu i v noci, a jinak se opravdu nic neděje a fenku raději nestresujte zbytečnou veterinou.

Dobře, moc děkuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tmavý výtok po krytí i hlenovitý normální je. Nakrytá fena mi barví špinavě klidně i dva týdny po krytí, žádný problém nemá.
Příznakem zánětu by byla vysoká, rychle rostoucí teplota nebo krev až v polovině březosti. Ale teď je vše fyziologické, normální a není třeba se bát. Zbytečné podávání antibiotik může ublížit štěňatům.
Pokud se vám doma nebude něco zdát, změřte jí v konečníku teplotu. Na 39 stupnů utíkejte na veterinu i v noci, a jinak se opravdu nic neděje a fenku raději nestresujte zbytečnou veterinou.

Naše fena neměla teplotu ještě těsně před operací, i přes zánět dělohy...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše fena neměla teplotu ještě těsně před operací, i přes zánět dělohy...

Kapku rudé krve v polovině březosti jsou ale něco jiného než 4 dny po krytí. Zbytečně tazatelku nervujete.
Váš případ je velmi smutný (je mi to moc líto), ale měla-li vaše fenka v nepořádku krev, byl problém někde jinde než v březosti. Potrat - ta rudá krev - a zánět dělohy pak byli jen průvodnými problémy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kapku rudé krve v polovině březosti jsou ale něco jiného než 4 dny po krytí. Zbytečně tazatelku nervujete.
Váš případ je velmi smutný (je mi to moc líto), ale měla-li vaše fenka v nepořádku krev, byl problém někde jinde než v březosti. Potrat - ta rudá krev - a zánět dělohy pak byli jen průvodnými problémy.

Rozbor krve měla dělaný před krytím a byl OK....

Rozhodně jsem ale nikoho nechtěla zbytečně plašit...jen upozornit na to, žezánět dělohy může probíhat i bez teplot a že je třeba pečlivě hlídat.

Každopádně děkuji za názory všem. Budu samozřejmě hlídat co se dá (výtok, zápach, aktivitu feny, popř.teplotu), i výtok už ustává, takže snad jsem jako vždy plašila zbytečně, ale pokud by se jednalo o takový případ, který měla přispěvatelka výše, tak jak sama píše, feňulka do poslední chvíle bez příznaků, a to opravdu není v silách obyčejného smrtelníka rozpoznat a ohlídat. Takže jěště jednou díky všem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Samozřejmě máte pravdu, jedná-li se o plemeno které je poměrně rozšířené, není důvod na takovýchto zvířatech dál chovat.

Proč chovat na všem. Fena měla problém při krytí (to je normální), při porodu a nakonec žádné štěně. Může být v pohodě, ale pro mě by to bylo dost, než abych se pokoušela o další štěňata. A taky mě zarazilo, jak se zadavatelka zmínila o tom, že v okolí moc SAO není. Při výběru krycího psa se snad na km nehraje, ne? Je nutné, aby měla štěňata? Je přínosem pro plemeno? Budou i potomci? Co tomu říká poradce chovu? (Pokud je fena bez PP, jste si jistá, že krycí pes není příbuzný?)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč chovat na všem. Fena měla problém při krytí (to je normální), při porodu a nakonec žádné štěně. Může být v pohodě, ale pro mě by to bylo dost, než abych se pokoušela o další štěňata. A taky mě zarazilo, jak se zadavatelka zmínila o tom, že v okolí moc SAO není. Při výběru krycího psa se snad na km nehraje, ne? Je nutné, aby měla štěňata? Je přínosem pro plemeno? Budou i potomci? Co tomu říká poradce chovu? (Pokud je fena bez PP, jste si jistá, že krycí pes není příbuzný?)

Souhlas, není nutné aby naše fena měla štěňata a není přínosem pro plemeno protože, ač je to krásný pes a na výstavách (jsem si jistá) by nebyla bez šancí, nemá PP. Ale mám okopírované papíry jejích rodičů a tak si jsem jistá, že zrovna ten pes se kterým to dopadlo není příbuzný, porovnali jsme to. Prosím nerozebírejte proč psi s PP nemají štěnda také s PP. Majitelé je neuchovnili, protože štěnda nechtěli, ale neuhlídali. Chtěli jen hlídače. Znám je a je to tak. SAO tu zas není až tak dlouho aby se u spoustu zvířat bez PP dalo dohledat po kom jsou. O pravdu jsem se snažila k výběru přistupovat zodpovědně. Naše fenka má dokonce i rengen kyčlí, jen pro náš klid, že je v pořádku. My máme doma i psa, ale protože ten nevyhovuje hledali jsme jinde. Jen jsme si přáli ty jedny krásný štěnda po krásný feně. Prostě nás jen nenapadlo, že by to mohl být takový problém. Ale díky i za Váš názor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naše fena neměla teplotu ještě těsně před operací, i přes zánět dělohy...

Při zanětu dělohy teplota nebývá a nebo muže být klidně i nižší než normalně jelikož zánět je uzavřen v děloze ve chvíly kdy už je teplota tak většinou už je celý organismus ve velmi vážném stavu .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda máte zkušenosti s připuštěním feny po císaři. Četla jsem pár názorů na internetu, ale značně se liší i mezi veterináři. Někdo říká ne dřív než-li za rok a jiný připustit další hárání aby jizvy nebyli tak zatvrdlé a nepůsobili problém při uhnizďování plodu a následnému růstu dělohy. Chtěli jsme od naší fenky jedny štěňátka, v únoru měla porodit. Bohužel jen jedno štěňátko, porod nenastal(a hlídala jsem poctivě) až nezbylo než jít na císaře. Štěňátko mrtvé navíc s vývojovou vadou-koukali mu játra. Zvažujem zda do toho znovu jít a když jo, jak pokud možno zmenšit riziko. Dík za vaše zkušenosti.

Jak to tak vypadá máte asi pejska bez PP, tak ho prosím již nemnožte. Pokud máte chovnou fenu s PP byla bych toho názoru, že ani tu by jste již neměla používat k chovu, bylo by to je týrání fenky a možná se stejným, nebo i horším výsledkem a možná taky by jste o ní mohla i přijít. Pokud chcete chovat a odchovávat štěňátka založte si chovatelskou stanici, pořiďte vhodné pejsky s PP z ověřeného chovu, kde se nevyskytují podobné vady, nechte je uchovnit a hurá do toho.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak to tak vypadá máte asi pejska bez PP, tak ho prosím již nemnožte. Pokud máte chovnou fenu s PP byla bych toho názoru, že ani tu by jste již neměla používat k chovu, bylo by to je týrání fenky a možná se stejným, nebo i horším výsledkem a možná taky by jste o ní mohla i přijít. Pokud chcete chovat a odchovávat štěňátka založte si chovatelskou stanici, pořiďte vhodné pejsky s PP z ověřeného chovu, kde se nevyskytují podobné vady, nechte je uchovnit a hurá do toho.

Naprosto souhlasím!!!

Zadavatelka je "úžasná". Tahá ze skutečných chovatelů rady... Příště nebudu odpovídat, nemám v úmyslu podporovat žádné bezpapíráčky. V útulcích už je takových psů dost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda máte zkušenosti s připuštěním feny po císaři. Četla jsem pár názorů na internetu, ale značně se liší i mezi veterináři. Někdo říká ne dřív než-li za rok a jiný připustit další hárání aby jizvy nebyli tak zatvrdlé a nepůsobili problém při uhnizďování plodu a následnému růstu dělohy. Chtěli jsme od naší fenky jedny štěňátka, v únoru měla porodit. Bohužel jen jedno štěňátko, porod nenastal(a hlídala jsem poctivě) až nezbylo než jít na císaře. Štěňátko mrtvé navíc s vývojovou vadou-koukali mu játra. Zvažujem zda do toho znovu jít a když jo, jak pokud možno zmenšit riziko. Dík za vaše zkušenosti.

Píšete, že štěňátko bylo mrtvé a mělo vývojovou vadu a přesto chcete ještě jednou připouštět? A to fenka ani nebyla schopna porodit normální cestou a je po císaři. Nezáleží Vám na ní a na budoucích štěňatech? Nezáleží ani tak na tom, zda má nebo nemá PP, jestliže měla výše popisované problémy, nač množit? Pravděpodobnost hladkého průběhu porodu a zdraví štěníků je velice malá.