Zkušenosti o rotvících

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

6.7.2005 20:27
Neregistrovaný uživatel

Prosím,kdo máte zkušenosti s tímto plemenem,pište.Zkušenosti kladné,ale i záporné.Chci si pořídit psa mazla-obranáře a na doporučení zde přemýšlím i rotvíkovi tak mě zajímá vše.Děkuji o.

Neregistrovaný uživatel

6.7.2005 20:42
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím,kdo máte zkušenosti s tímto plemenem,pište.Zkušenosti kladné,ale i záporné.Chci si pořídit psa mazla-obranáře a na doporučení zde přemýšlím i rotvíkovi tak mě zajímá vše.Děkuji o.

Kámoška má fenku, na cizí působí dost nevstřícně (ale ještě jsem nezažila, že by po někom vyjela, spíš jenom pouští hrůzu). Ale k vlastním dětem je úplně úžasná. Můžou jí vlézt až do žaludku a ani nezavrčí. Teď, k stáru, má dost problémy s kloubama a s páteří, ale to asi každý velký pes.

Neregistrovaný uživatel

7.7.2005 09:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kámoška má fenku, na cizí působí dost nevstřícně (ale ještě jsem nezažila, že by po někom vyjela, spíš jenom pouští hrůzu). Ale k vlastním dětem je úplně úžasná. Můžou jí vlézt až do žaludku a ani nezavrčí. Teď, k stáru, má dost problémy s kloubama a s páteří, ale to asi každý velký pes.

No máme už 3,5 měsíční štěndo rtw a je úžasná. Je to mazlik. Je ale fakt, že pevnou ruku potřebuje. Už jsme s ní byli i na cvičáku. S jinými psy nemá problémy a docela rychle se naučila poslouchat. Jsou to nejúžasnější psi - obranáři,ale zároveň domácí mazlíci
Jinak v moderovaným fórum je téma Rotvajler - rodinný pes?? (někde asi až na pátý stránce - to najdeš) a tam máš i pár fotek.
Peet

Neregistrovaný uživatel

7.7.2005 09:41
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No máme už 3,5 měsíční štěndo rtw a je úžasná. Je to mazlik. Je ale fakt, že pevnou ruku potřebuje. Už jsme s ní byli i na cvičáku. S jinými psy nemá problémy a docela rychle se naučila poslouchat. Jsou to nejúžasnější psi - obranáři,ale zároveň domácí mazlíci
Jinak v moderovaným fórum je téma Rotvajler - rodinný pes?? (někde asi až na pátý stránce - to najdeš) a tam máš i pár fotek.
Peet

psala jsem to 7.07.2005 do fóra obranář, tak se tam mrkni.

Neregistrovaný uživatel

7.7.2005 21:03
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím,kdo máte zkušenosti s tímto plemenem,pište.Zkušenosti kladné,ale i záporné.Chci si pořídit psa mazla-obranáře a na doporučení zde přemýšlím i rotvíkovi tak mě zajímá vše.Děkuji o.

Skvělé plemeno, mám zkušenost s jedním pejskem, bohužel nedávno nám umřel...Opravdu nás jako "svou rodinu" hluboce miloval a my jeho. I když nebyl nějak moc cvičený, na cvičák jsme s ním chodili pouze krátce, díky své inteligenci vždy poslechl a pokud si vzpomínám nikdy s jeho poslušností nebyly problémy. Nikdy se neporval s cizím psem, vždy stačilo, pokud by se vyskytla problémová situace, Danovi říct: "Dane, to je hloupý pejsek, nevšímej si ho. Jdeme pryč." Nejhorší bylo setkání s malými hysterickými psy a ještě více hysteričtějšími paničkami . Vlastníci malých plemen, proti kterým obecně vůbec nic nemám, si v našem městě mysleli, že svoje mazlíky nemusejí vychovávat. - No, to bych poněkud odbočil na jiné téma... Dan byl až do svého konce do necelých 12 let, stále hravý jako malé štěně, neustále by se jen mazlil. Miloval procházky, jelikož je měl spojeny s vodítkem a košíkem (samozřejmě, že za městem byl puštěn navolno), tak tyto 2 pro mnoho pejsků nepříjemné věci miloval. Stačilo říct:"Danečku, jdeme na procházku.", nebo cinkout řetízkem u vodítka a byl štěstím bez sebe. Naši rodinu neohroženě chránil vůči "vetřelcům", ale např. zvonek od domu měl spojen s příjemnou návštěvou, a to znamenalo většinou hlazení a mazlení, a to miloval. Jakmile někdo zazvonil na zvonek, Dan místo štěkotu začal šíleně knˇučet a naříkat, proč konečně ty "hodné lidi" nepustím dál. Bohužel měl i negativní stránku, a to fobii na silný náraz zvuku. Nesnášel střelbu a pak bouřku, bohužel toto jsem s ním nezvládnul....
Co se týká zdravotní stránky- ačkoliv pejsek měl PP se skvělým rodokmenem, asi v deseti letech začal mít problém s ledvinami.Jelikož nebyly zcela v pořádku, začaly se následně objevovat další problémy. Měl také silně zbytnělou prostatu, kvůli tomu jsme ho museli nechat kastrovat a skutečně prostata se díky snížení produkci pohlavních hormonů vrátila na téměř původní velikost, avšak pak se vyskytnul další problém s močením. Po zmenšení zbytnělé prostaty se totiž snížila funkce svěrače u močového měchýře. Dan, chudák, doslova "tekl", i když byl vyčuraný (po procházce, nebo na zahradě) za chvíli se pod ním objevila loužička. Musel jsem i několikrát denně obměnˇovat jeho pelíšek, což bylo celkem dost náročné...Asi rok nato začal mít silné bolesti kloubů, bohužel v tom jsme mu i při nejlepší vůli nedokázali pomoci. Nejhorší okamžik mého života byl Silvestr 2004. Dan byl s námi po celý den, už asi týden skoro nic nejedl, veterinář v jeho věku a stavu, který velmi dobře znal, už s ním moc nenaděla.Jelikož byl už dost zesláblý, krmili jsme ho po soustech vařeným kuřecím, granule striktně odmítal. Pak přišly osudné silvestrovské dělobuchy. Dan do té doby téměř netečný, odpočívající, najednou prudce vyletěl a hned začal bolestivě knˇučet, za pár minut jsme viděli, jak se mu nafukuje bříško, bohužel při tom prudkém pohybu se mu přetočil žaludek. Okamžitě jsme s ním jeli k nejbližšímu veterináři, bohužel Dan byl již v agonii a musel dostat injekci, která ukončila jeho trápení. Veterinář nás utěšoval, že případná operace, pro jeho stav a věk by jistě skončila nezdarem.......
Moc se omlouvám, to jsem se ted' dostal úplně někam jinam, než jsem chtěl. Pokud skutečně chcete skvělého přítele do každé situace, pokud ho nezklamete, budete se mu dostatečně věnovat, jistě nebudete litovat. Přeju hodně štěstí.
ZM

Neregistrovaný uživatel

8.7.2005 09:15
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skvělé plemeno, mám zkušenost s jedním pejskem, bohužel nedávno nám umřel...Opravdu nás jako "svou rodinu" hluboce miloval a my jeho. I když nebyl nějak moc cvičený, na cvičák jsme s ním chodili pouze krátce, díky své inteligenci vždy poslechl a pokud si vzpomínám nikdy s jeho poslušností nebyly problémy. Nikdy se neporval s cizím psem, vždy stačilo, pokud by se vyskytla problémová situace, Danovi říct: "Dane, to je hloupý pejsek, nevšímej si ho. Jdeme pryč." Nejhorší bylo setkání s malými hysterickými psy a ještě více hysteričtějšími paničkami . Vlastníci malých plemen, proti kterým obecně vůbec nic nemám, si v našem městě mysleli, že svoje mazlíky nemusejí vychovávat. - No, to bych poněkud odbočil na jiné téma... Dan byl až do svého konce do necelých 12 let, stále hravý jako malé štěně, neustále by se jen mazlil. Miloval procházky, jelikož je měl spojeny s vodítkem a košíkem (samozřejmě, že za městem byl puštěn navolno), tak tyto 2 pro mnoho pejsků nepříjemné věci miloval. Stačilo říct:"Danečku, jdeme na procházku.", nebo cinkout řetízkem u vodítka a byl štěstím bez sebe. Naši rodinu neohroženě chránil vůči "vetřelcům", ale např. zvonek od domu měl spojen s příjemnou návštěvou, a to znamenalo většinou hlazení a mazlení, a to miloval. Jakmile někdo zazvonil na zvonek, Dan místo štěkotu začal šíleně knˇučet a naříkat, proč konečně ty "hodné lidi" nepustím dál. Bohužel měl i negativní stránku, a to fobii na silný náraz zvuku. Nesnášel střelbu a pak bouřku, bohužel toto jsem s ním nezvládnul....
Co se týká zdravotní stránky- ačkoliv pejsek měl PP se skvělým rodokmenem, asi v deseti letech začal mít problém s ledvinami.Jelikož nebyly zcela v pořádku, začaly se následně objevovat další problémy. Měl také silně zbytnělou prostatu, kvůli tomu jsme ho museli nechat kastrovat a skutečně prostata se díky snížení produkci pohlavních hormonů vrátila na téměř původní velikost, avšak pak se vyskytnul další problém s močením. Po zmenšení zbytnělé prostaty se totiž snížila funkce svěrače u močového měchýře. Dan, chudák, doslova "tekl", i když byl vyčuraný (po procházce, nebo na zahradě) za chvíli se pod ním objevila loužička. Musel jsem i několikrát denně obměnˇovat jeho pelíšek, což bylo celkem dost náročné...Asi rok nato začal mít silné bolesti kloubů, bohužel v tom jsme mu i při nejlepší vůli nedokázali pomoci. Nejhorší okamžik mého života byl Silvestr 2004. Dan byl s námi po celý den, už asi týden skoro nic nejedl, veterinář v jeho věku a stavu, který velmi dobře znal, už s ním moc nenaděla.Jelikož byl už dost zesláblý, krmili jsme ho po soustech vařeným kuřecím, granule striktně odmítal. Pak přišly osudné silvestrovské dělobuchy. Dan do té doby téměř netečný, odpočívající, najednou prudce vyletěl a hned začal bolestivě knˇučet, za pár minut jsme viděli, jak se mu nafukuje bříško, bohužel při tom prudkém pohybu se mu přetočil žaludek. Okamžitě jsme s ním jeli k nejbližšímu veterináři, bohužel Dan byl již v agonii a musel dostat injekci, která ukončila jeho trápení. Veterinář nás utěšoval, že případná operace, pro jeho stav a věk by jistě skončila nezdarem.......
Moc se omlouvám, to jsem se ted' dostal úplně někam jinam, než jsem chtěl. Pokud skutečně chcete skvělého přítele do každé situace, pokud ho nezklamete, budete se mu dostatečně věnovat, jistě nebudete litovat. Přeju hodně štěstí.
ZM

To je smutné, to je mi fakt líto, ale 12 let je, myslím, skutečně hezký věk pro rotvíka.

Přidejte reakci

Přidat smajlík