Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.237
Zdravím..mám ročního pejska, je s námi už od necelých dvou měsíců. Bydlím ještě s rodiči a mladším bratrem (5 let). Pejsek je inteligentní, velmi učenlivý, přítulný..takový společník pro všechno. Ovšem v posledních cca 2 měsících nastal zlom. Odjeli jsme na dovolenou a psa jsem na 5 dní umístila ke známé, kterou pes zná odmala, ona má se psy zkušenosti...vůbec mne nenapadl, že by mohl být nějaký problém. Ani by nebyl, kdyby si zrovna domů nepozvala dva synovce, kteří s mým psem prováděli kdoví co.. Po 5ti dnech jsem si psa vyzvedla..vše vypadalo v pořádku. S mým bráškou si normálně hrál, nechal se od něj drbat, hladit... Pak jsem vzala psa na jízdárnu, jeli jsme autobusem a přistoupila mladá maminka s holčičkou, tak 4 možná 5 let. Psa jsem měla pod nohama, jako vždy seděl a ani se nehnul. Po chvilce holčička začala natahovat ruku k psovi, který zpode mne začal couvat..poslala jsem ho tedy zpátky a řekla jestli by na něho mohla přestat šahat, že chci aby byl pes v klidu. Celou dobu bylo vidět, že je pes nervozní, klepe se.. Pak autobus zastavil a než jsem stihla cokoliv říct, holčička se vyrvala a vrhla se mi přímo k psovi, který se mi panikou urval z vodítka a vyběhl z autobusu.. Samozřejmě jsem letěla za ním, volala na něj..on ocas mezi nohama, uši stažené..neviděl, neslyšel...prostě byl totálně v tramzu..já se modlila ať ho nesrazí auto. Pak se zarazil a okamžitě zamířil ke mne..celý vyklepaný. Nechápala jsem to, nikdy nic podobného neudělal..nemá problém s poslušností. Na jízdárně se toto opakovalo, nenechal na sebe šáhnout, několikrát dokonce výhružně zavrčel (naštěstí nemohl nic udělat, ve stáji vždy nosí náhubek). Až pak jsem volala známé a zeptala se, jestli se v době mé nepřítomnosti něco nestalo. Dostala jsem z ní jen to, že na návštěvě byli synovci, kteří si s pejskem hráli..
Poradí mí někdo, jak odstranit strach z dětí? Brášku zná, u toho žádná změna není, vše je při starém..ale ostatní děti? Pochybuju, že mi někdo půjčí dítě aby se můj pes přestal bát..ovšem chci to nějak napravit..nechci aby se něco podobného opakovalo nebo aby dokonce někoho pokousal.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím..mám ročního pejska, je s námi už od necelých dvou měsíců. Bydlím ještě s rodiči a mladším bratrem (5 let). Pejsek je inteligentní, velmi učenlivý, přítulný..takový společník pro všechno. Ovšem v posledních cca 2 měsících nastal zlom. Odjeli jsme na dovolenou a psa jsem na 5 dní umístila ke známé, kterou pes zná odmala, ona má se psy zkušenosti...vůbec mne nenapadl, že by mohl být nějaký problém. Ani by nebyl, kdyby si zrovna domů nepozvala dva synovce, kteří s mým psem prováděli kdoví co.. Po 5ti dnech jsem si psa vyzvedla..vše vypadalo v pořádku. S mým bráškou si normálně hrál, nechal se od něj drbat, hladit... Pak jsem vzala psa na jízdárnu, jeli jsme autobusem a přistoupila mladá maminka s holčičkou, tak 4 možná 5 let. Psa jsem měla pod nohama, jako vždy seděl a ani se nehnul. Po chvilce holčička začala natahovat ruku k psovi, který zpode mne začal couvat..poslala jsem ho tedy zpátky a řekla jestli by na něho mohla přestat šahat, že chci aby byl pes v klidu. Celou dobu bylo vidět, že je pes nervozní, klepe se.. Pak autobus zastavil a než jsem stihla cokoliv říct, holčička se vyrvala a vrhla se mi přímo k psovi, který se mi panikou urval z vodítka a vyběhl z autobusu.. Samozřejmě jsem letěla za ním, volala na něj..on ocas mezi nohama, uši stažené..neviděl, neslyšel...prostě byl totálně v tramzu..já se modlila ať ho nesrazí auto. Pak se zarazil a okamžitě zamířil ke mne..celý vyklepaný. Nechápala jsem to, nikdy nic podobného neudělal..nemá problém s poslušností. Na jízdárně se toto opakovalo, nenechal na sebe šáhnout, několikrát dokonce výhružně zavrčel (naštěstí nemohl nic udělat, ve stáji vždy nosí náhubek). Až pak jsem volala známé a zeptala se, jestli se v době mé nepřítomnosti něco nestalo. Dostala jsem z ní jen to, že na návštěvě byli synovci, kteří si s pejskem hráli..
Poradí mí někdo, jak odstranit strach z dětí? Brášku zná, u toho žádná změna není, vše je při starém..ale ostatní děti? Pochybuju, že mi někdo půjčí dítě aby se můj pes přestal bát..ovšem chci to nějak napravit..nechci aby se něco podobného opakovalo nebo aby dokonce někoho pokousal.
Především bych štěndo neměla na vodítku, ze kterého se může snadno urvat. To je otázka základní bezpečnosti
A dál: neřešte to tak moc. Pokud se naskytne příležitost, kdy si štěndo bude moct pohrát s jiným psem, tak ať si (se souhlasem druhé strany) pohraje. Pokud má z určité situace trauma, tak ho do ní netlačte. Prostě pomalu, postupně a v klidu, ono se to poddá;-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Především bych štěndo neměla na vodítku, ze kterého se může snadno urvat. To je otázka základní bezpečnosti
A dál: neřešte to tak moc. Pokud se naskytne příležitost, kdy si štěndo bude moct pohrát s jiným psem, tak ať si (se souhlasem druhé strany) pohraje. Pokud má z určité situace trauma, tak ho do ní netlačte. Prostě pomalu, postupně a v klidu, ono se to poddá;-)
K tomu vodítku...bylo to vodítko do 50kg (pesan má 14)..opravdu solidní, s velkou karabinou..stálo mne nemalé peníze...kdo by čekal, že karabina jednoduše praskne?? To bych ho musela vodit na vazáku pro koně...
Jasně..nechci ho do ničeho tlačit, jen nechci aby se něco stalo..třeba v mé nepřítomnosti (až budu ve škole apod.)..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Já si zas myslím, že čím dřív se strachu zbaví, tím líp. Jestli máte možnost a čas chodit s ním třeba do blízkosti dětského hřiště, tak bych to využila. Nejdřív z větší dálky, postupně blíž. Nějakou činnost s ním, nebo odpočinek pod lavičkou, např. - to už je na vás. Hlavně, aby se v něm ten strach neupevnil.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.139.12
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím..mám ročního pejska, je s námi už od necelých dvou měsíců. Bydlím ještě s rodiči a mladším bratrem (5 let). Pejsek je inteligentní, velmi učenlivý, přítulný..takový společník pro všechno. Ovšem v posledních cca 2 měsících nastal zlom. Odjeli jsme na dovolenou a psa jsem na 5 dní umístila ke známé, kterou pes zná odmala, ona má se psy zkušenosti...vůbec mne nenapadl, že by mohl být nějaký problém. Ani by nebyl, kdyby si zrovna domů nepozvala dva synovce, kteří s mým psem prováděli kdoví co.. Po 5ti dnech jsem si psa vyzvedla..vše vypadalo v pořádku. S mým bráškou si normálně hrál, nechal se od něj drbat, hladit... Pak jsem vzala psa na jízdárnu, jeli jsme autobusem a přistoupila mladá maminka s holčičkou, tak 4 možná 5 let. Psa jsem měla pod nohama, jako vždy seděl a ani se nehnul. Po chvilce holčička začala natahovat ruku k psovi, který zpode mne začal couvat..poslala jsem ho tedy zpátky a řekla jestli by na něho mohla přestat šahat, že chci aby byl pes v klidu. Celou dobu bylo vidět, že je pes nervozní, klepe se.. Pak autobus zastavil a než jsem stihla cokoliv říct, holčička se vyrvala a vrhla se mi přímo k psovi, který se mi panikou urval z vodítka a vyběhl z autobusu.. Samozřejmě jsem letěla za ním, volala na něj..on ocas mezi nohama, uši stažené..neviděl, neslyšel...prostě byl totálně v tramzu..já se modlila ať ho nesrazí auto. Pak se zarazil a okamžitě zamířil ke mne..celý vyklepaný. Nechápala jsem to, nikdy nic podobného neudělal..nemá problém s poslušností. Na jízdárně se toto opakovalo, nenechal na sebe šáhnout, několikrát dokonce výhružně zavrčel (naštěstí nemohl nic udělat, ve stáji vždy nosí náhubek). Až pak jsem volala známé a zeptala se, jestli se v době mé nepřítomnosti něco nestalo. Dostala jsem z ní jen to, že na návštěvě byli synovci, kteří si s pejskem hráli..
Poradí mí někdo, jak odstranit strach z dětí? Brášku zná, u toho žádná změna není, vše je při starém..ale ostatní děti? Pochybuju, že mi někdo půjčí dítě aby se můj pes přestal bát..ovšem chci to nějak napravit..nechci aby se něco podobného opakovalo nebo aby dokonce někoho pokousal.
Přiškrtit zkušenou známou,měla zprominutím parchanty hlídatJasně,že vašeho brášku bere pes jako člena rodiny,ale bála bych se aby se pesan náhodou v panice neohnal