Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.9.2012 12:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.87

pejskové nám přinášejí spoustu zážitků, o které bychom byli ochuzeni, nemít je. Já třeba včera, po příchodu z práce, zarachotím vodítky, otevřu dveře do kuchyně, a volám - děcka, jdeme ven!!! a padne mi čelist... první dojem byl, že jsme vykradení, že zloději v amoku rozbili všechno, na co přišli. Pak si uvědomím, že uprostřed té spouště sedí, a vrtí ocáskama, naši tři miláčci. Ano, při odchodu do práce jsem nedovřel špajzku. Brali to důkladně.. Ovesné vločky, fazole, kroupy, vícero těstovin, pochopitelně všechny balíky piškotů, instantní polévky... to už mi tekly slzy smíchu.. a pak jsem se zarazil... Obaly od čokolád na vaření... poskládal jsem tři.. Drapnul jsem psy, vyvlekl na dvůr, každému do krku peroxid. Vyblili neskutečný mix, ale čokoláda v tom už nebyla. Tak jsem zavolal veterinářce. Byla v pohotovosti, kdyby se projevily příznaky otravy. Pejskům pěkně vyhládlo, a začali loudit o večeři... Nic jsem jim nedal, aby z nich všecko vyšlo... Obzvlášť naše nenažraná čubina /útulkáč, trpívala hlady, sežere všechno, a jakékoli množství/, byla neodbytná. Poslal jsem ji do řiti a šla trucovat... Za chvilku mi to bylo divné, kde je, a vypravil se ji hledat. Se zarputilým výrazem žvýkala poslední fík z fíkovníku, který zdobí zahrádku, a byla na něm první úroda... V sobotu jsem je chtěl sklízet... Uznejte, nenudili by jsme se bez našich zlatíček?

Neregistrovaný uživatel

27.9.2012 12:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.42.114

Tak jsem se teda pobavila, mám doma smečku 5 zvířat ( psa a feny), takže docela vím, o čem píšete

Neregistrovaný uživatel

27.9.2012 12:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.232.94

No nejvíc by mě mrzel ten fík

Neregistrovaný uživatel

27.9.2012 13:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.108

Vím o čem píšete. Mí psi vyžírali lednici. Polozmrzlé kuře, kostku másla, pytlíkové polévky ......A nejhorší bylo, že místo, aby se člověk zlobil, tak měl jen strach, jestli to přežijí.

Neregistrovaný uživatel

27.9.2012 14:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.24

A někdy člověk ani nemusí mít doma smečku a je o radosti vystaráno. Není to tak dlouho co jsem odjela na tři dny na hory a pes zůstal doma s rodičema. A jak to tak bejvá, když není kocour doma... . Máme sousedy ke kterým občas s rafanem zajdeme za jejich dcerkou nebo ona k nám a je u nich vítanej, ti navíc ještě sundali plot aby mohli opravit podezdívku. A tak milej pesan využil chvíle nepozornosti, toho že ta přísná teroristka, co mu nic nedopřeje a má jí pořád za zádelí není doma, že chybí plot a šel na návštěvu na vlastní pěst. Jenže místo sousedky a její malý dcerky na zahradě potkal venčící se morče. Mezitím se prej doma rozeběhlo pátrání, kam pes zase zmizel. No když mi mamka cestou ve vlaku po telefonu říkala: "Tak jsem vlezla k sousedům, jestli mi nezdrhnul tam a koukám, Bertík jde přímo ke mně s vítězoslavným výrazem a něčím v tlamě. Nejdřív jsme myslela, že to lapil lasičku nebo nějakou jinou bestii a pak koukám, ono to bylo to morče... A on se mi šel ještě hrdě pochlubit jak je šikovnej pes a myslel, že ho pochválíme." Nevěděla jsem jestli se mám smát nebo si rvát vlasy zoufalstvím, že ho neuhlídali. Pes byl schlíplej ještě, když jsem přijela tan den večer domů, táta s ním tejden nemluvil, že prej máme doma vraha a já to pak musela jít žehlit k sousedům. A jen o pár dní pozdějc jsme před ním zachaňovala hraboše, kterej mu vběhl přímo pod čumák... Ten to tedy naštěstí přežil a pes na mě pohoršeně koukal, co že blbnu, kvůli nějakýmu hlodavcovi.

Přidejte reakci

Přidat smajlík