Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.139
Dobrý den,
prosím o radu se svým dvouletým pejskem. Je dost bázlivý (kříženec šeltie), nebo spíš taková hysterka a herečka. Socializace nejspíš nebyla nejlepší, a brali jsme si ho až v půl roce... ale to nejhorší už se nám podařilo odbourat.
Venku už zase hezky vnímá, poslouchá... Občas ale nastane problém - zničehonic se začne bát lidí, zvuků čehokoliv...
Úplně "vypne" a přestane vnímat - zkoušela jsem to přes pamlsky, ale v tu chvíli je nechce. Nebo už to i neřešit a odvézt ho na vodítku dál a po chvilce to s ním zase zkusím, ale málokdy se "probere". Vím, že záleží na tom, jak se chovám já, ale rozhodně ho nechlácholím... Nemá důvod se bát. Prostě chci aby se "probral".
Když na něj začnu být "zlá" (stačí fyzická manipulace), tak vypne ještě víc...
Je to skvělý pejsek, rád si hraje, cvičí... miluje procházky, hraje si i venku... ale občas se prostě zasekne...
Nemáte, prosím, nějakou radu?
Děkuji M.Š.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
prosím o radu se svým dvouletým pejskem. Je dost bázlivý (kříženec šeltie), nebo spíš taková hysterka a herečka. Socializace nejspíš nebyla nejlepší, a brali jsme si ho až v půl roce... ale to nejhorší už se nám podařilo odbourat.
Venku už zase hezky vnímá, poslouchá... Občas ale nastane problém - zničehonic se začne bát lidí, zvuků čehokoliv...
Úplně "vypne" a přestane vnímat - zkoušela jsem to přes pamlsky, ale v tu chvíli je nechce. Nebo už to i neřešit a odvézt ho na vodítku dál a po chvilce to s ním zase zkusím, ale málokdy se "probere". Vím, že záleží na tom, jak se chovám já, ale rozhodně ho nechlácholím... Nemá důvod se bát. Prostě chci aby se "probral".
Když na něj začnu být "zlá" (stačí fyzická manipulace), tak vypne ještě víc...
Je to skvělý pejsek, rád si hraje, cvičí... miluje procházky, hraje si i venku... ale občas se prostě zasekne...
Nemáte, prosím, nějakou radu?
Děkuji M.Š.
To vypadá, že vy říkáte, že on se zničehonic začne bát - ale ten pejsek ví asi moc dobře, čeho přesně se leknul a proč se začne stresit a proč se vypne zcela. Zkuste vysledovat, zda to je nějaký zvuk v dálce, který vy ani vnímat nemusíte jako zdroj strachu. Šeltie či KK - říká se, že jsou citlivější na zvuky, než jiná plemena - třeba tam je zakopán kámen problému. Pokud je to tak, zkuste desenzibilaci na zvuky, nahledáte na netu spoustu videí a nahrávek vhodné pro tento účel.
Jinak bych na psa nebyla ani "zlá" - tedy bych jím fyzicky nemanipulovala, spíše se v tu chvíli sebrat, pokračovat v běžné vycházce. Můžete zkusit i klikr, ten moc u podobně labilních jedinců pomáhá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Určitě doporučuju klikr. Má tu výhodu, že je to velice specifický zvuk, který je schopný "prorazit" do vědomí i psu, který slovní povely z jakéhokoliv důvodu (ať už strach, či naopak nadšení) vytěsnil a přestal vnímat. A pokud víte, co tyhle jeho stavy způsobuje, tak cvičte nejdřív daleko od oněch rušivých vlivů a postupně, jak si na tohle pes zvykne, postupujte blíž a blíž, pořád jen tak, aby pes vnímal a cvičení ho bavilo - když dojde ke strachové reakci, vraťte se o kousek zpět v nácviku.
Doporučila bych přečíst knížku "Jak cvičit nemožného psa" od Jane Killion.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
prosím o radu se svým dvouletým pejskem. Je dost bázlivý (kříženec šeltie), nebo spíš taková hysterka a herečka. Socializace nejspíš nebyla nejlepší, a brali jsme si ho až v půl roce... ale to nejhorší už se nám podařilo odbourat.
Venku už zase hezky vnímá, poslouchá... Občas ale nastane problém - zničehonic se začne bát lidí, zvuků čehokoliv...
Úplně "vypne" a přestane vnímat - zkoušela jsem to přes pamlsky, ale v tu chvíli je nechce. Nebo už to i neřešit a odvézt ho na vodítku dál a po chvilce to s ním zase zkusím, ale málokdy se "probere". Vím, že záleží na tom, jak se chovám já, ale rozhodně ho nechlácholím... Nemá důvod se bát. Prostě chci aby se "probral".
Když na něj začnu být "zlá" (stačí fyzická manipulace), tak vypne ještě víc...
Je to skvělý pejsek, rád si hraje, cvičí... miluje procházky, hraje si i venku... ale občas se prostě zasekne...
Nemáte, prosím, nějakou radu?
Děkuji M.Š.
Přes pamlsky vám vystresovaný pes fungovat nebude ani náhodou. Dojděte k tomu, čeho se bojí, vy se o to opřete, zívněte si u toho. Jestli se bojí lidí, zastavte je a popovídejte si s nimi, jestli vám to dovolí, dotkněte se jich. Nechte je, aby ho pohladili - on nesmí utíkat. Klidně ho vezměte do náruče a nechte ho pohladit. Fyzicky s ním vlídně manipulujte, donuťe ho, aby vás vnímal. Bez hrubosti a zvyšování hlasu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.116.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přes pamlsky vám vystresovaný pes fungovat nebude ani náhodou. Dojděte k tomu, čeho se bojí, vy se o to opřete, zívněte si u toho. Jestli se bojí lidí, zastavte je a popovídejte si s nimi, jestli vám to dovolí, dotkněte se jich. Nechte je, aby ho pohladili - on nesmí utíkat. Klidně ho vezměte do náruče a nechte ho pohladit. Fyzicky s ním vlídně manipulujte, donuťe ho, aby vás vnímal. Bez hrubosti a zvyšování hlasu.
Pokud se pes bojí lidí a nechce se nechat pohladit - tak ho rozhodně hladit nenechávejte!! A už vůbec ne v náruči,kde nemůže utéct....to mu totiž právě způsobíte to, čeho se nejvíc bál - cizí člověk ho ,,ohrozí´´ přímo u vás bez možnosti uniknout.....naopak ho voďte tam, kde si ho nikdo nebude všímat - rušná ulice, kde projde spousta lidí a nikdo si ho ani nevšimne. Nebo se s lidmi zastavte, povídejte - ale ať si psa vůbec nevšímají, odměňujte Vy.
Někdy jsou tyto ,,strachy´´ velmi těžko identifikovatelné - měla jsem fenku se spoustou zkoušek / lovecké, sportovní atd. / a ta měla panickou hrůzu, když slyšela pokřikovat lidi u vody to se dostala přesně do stavu, který popisujete - úplně duchem nepřítomná, nereagovala na povely.....jinak křičící lidi na suchu jí nevadili, ráda plavala a nevadilo jí ani mořské vlnobití......ale kolem bazénu u hotelu musela jít vždy na vodítku - to by prchla až do Čech
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud se pes bojí lidí a nechce se nechat pohladit - tak ho rozhodně hladit nenechávejte!! A už vůbec ne v náruči,kde nemůže utéct....to mu totiž právě způsobíte to, čeho se nejvíc bál - cizí člověk ho ,,ohrozí´´ přímo u vás bez možnosti uniknout.....naopak ho voďte tam, kde si ho nikdo nebude všímat - rušná ulice, kde projde spousta lidí a nikdo si ho ani nevšimne. Nebo se s lidmi zastavte, povídejte - ale ať si psa vůbec nevšímají, odměňujte Vy.
Někdy jsou tyto ,,strachy´´ velmi těžko identifikovatelné - měla jsem fenku se spoustou zkoušek / lovecké, sportovní atd. / a ta měla panickou hrůzu, když slyšela pokřikovat lidi u vody to se dostala přesně do stavu, který popisujete - úplně duchem nepřítomná, nereagovala na povely.....jinak křičící lidi na suchu jí nevadili, ráda plavala a nevadilo jí ani mořské vlnobití......ale kolem bazénu u hotelu musela jít vždy na vodítku - to by prchla až do Čech
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud se pes bojí lidí a nechce se nechat pohladit - tak ho rozhodně hladit nenechávejte!! A už vůbec ne v náruči,kde nemůže utéct....to mu totiž právě způsobíte to, čeho se nejvíc bál - cizí člověk ho ,,ohrozí´´ přímo u vás bez možnosti uniknout.....naopak ho voďte tam, kde si ho nikdo nebude všímat - rušná ulice, kde projde spousta lidí a nikdo si ho ani nevšimne. Nebo se s lidmi zastavte, povídejte - ale ať si psa vůbec nevšímají, odměňujte Vy.
Někdy jsou tyto ,,strachy´´ velmi těžko identifikovatelné - měla jsem fenku se spoustou zkoušek / lovecké, sportovní atd. / a ta měla panickou hrůzu, když slyšela pokřikovat lidi u vody to se dostala přesně do stavu, který popisujete - úplně duchem nepřítomná, nereagovala na povely.....jinak křičící lidi na suchu jí nevadili, ráda plavala a nevadilo jí ani mořské vlnobití......ale kolem bazénu u hotelu musela jít vždy na vodítku - to by prchla až do Čech
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
Váš postup je trošku jako zbavovat někoho, kdo se bojí vody, strachu tím, že ho do té vody hodíte. U spousty lidí to zafunguje, zjistí, že se není čeho bát, a pohoda. Ale u těch, na které to bude "příliš", jejich strach naopak ještě znásobíte. Jistější (i když zdlouhavější) je navykat člověka na vodu postupně, nejdřív ho nechat čachtat po kotníky, pak po kolena... vždycky jen tak, aby se ten člověk ještě nebál, a postupně posunovat hranici jeho strachu.
S tím psím strachem z lidí je to v podstatě to samé. Vaše metoda "chytnout psa do náruče, aby neměl jinou možnost, než nechat se pohladit" u spousty psů zafunguje. Ale ti psi, u kterých nezabere, na tom budou ještě hůř než předtím...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.116.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
No on právě zjistí, že ho nesežerou tím, že si ho vůbec nevšímají a navíc páníček mu o ještě nezhoršuje držením v náručí. Asi tak jak to psal další příspěvek o tom hození do vody, to bylo přesně ono a ten ví, o čem mluví. A že ,, můj´´ / můj samozřejmě není, je to běžný osvědčený postup / funguje, to mám vyzkoušené a nepotřebuju o tom přesvědčovat nikoho dalšího - prostě ber - nebo nech být. Z některého psa prostě vítacího a hladicího neuděláte, ale přesto je potřeba, aby mohl mezi lidmi normálně fungovat bez přehnané bázlivosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.33
Tady jde krásně vidět, kdo jak přemýšlí, jak moc se umí do psa vcítit a zda se drží stereotypu nebo je schopen uvažovat o nových metodách. Vystavovat psa vystresovaného z nějaké situace, bez předchozí průpravy té samé situaci je oblíbeným zvykem v Čechách, bohužel. Přitom jde postupovat citlivě, jemně a s ohledem na to čtyřnohé stvoření pomocí desenzibilace. Ale nee, hrc prc šup tam s tím, ať se s tím pes nějak popere, vždyť to musí zvládnout!
Přála bych podobným necitlivým lidem mít třeba arachnofobii a aby je někdo hodil do vany s pavoukama, jak by to dali.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
Já se bojím bouřek a myslíte, že když mě přítel nutil jít během bouřky po venku, že mi to nakonec "ani nepříšlo", když on se nebál? Houby. Je to už pěkných pár let a oklepu se, když si na to vzpomenu. A bouřek se bojím dál.
Když vezmete psa a donutíte ho se vystavit tomu, co ho děsí, bez možnost iútěku, tak často dojde k tomu, že se bát nepřestane. Jen zjistí, že nemá šanci se tomu vyhnout, a tak zůstane apaticky trčet na místě. Dělalo se to třeba psům, co je děsila střelba. Prostě se přivázal na místo a střílelo se kolem něho tak dlouho, dokud nepřestal na střelbu reagovat. Ale bál se pořád, jenže to majitele nezajímalo, důležitá byla přece ta reakce na střelbu, že ano.
Musíte brát v úvahu toho konkrétního psa - některému opravdu stačí pomoct tím, že mu páníček ukáže, že o nic nejde, ale tam musí mít pes především neskonalou důvěru ve svého majitele. Zabere to i u nekontaktních psů, kteří neznají kontakt - prostě se jen potřebují naučit, že kontakt je v pořádku. Ale u psů, kteří mají panickou hrůzu z nějaké věci, tak vystavení předmětu jejich paniky bez možnosti ústupu jim jen a jen uškodí. A zraní to jejich důvěru v majitele.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě naopak, jak chcete kohokoli zbavit strachu, když ho nenecháte zjistit, že se nemá čeho bát? Nenechte hladít? Právě naopak, jak to zvíře zjistí, že ho ti lidé nesežerou?? Váš postup ho bude ve strachu podporovat. On potřebuje zjistit, že jeho strach byl jen jeho iluze, že není čeho se bát. Opravdu to funguje, dá se z deprivanta udělat pes vítací a hlazení vyhledávající a užívající. Je to o klidu, opory majitele, o jistotě a o tom, že je to majtel, kdo rozhoduje, co se bude dít, a ne strach psa, který bude ovládat psa, majitele i jejich okolí. Váš postup opravdu nefunguje.
Pokud se pes bojí třeba lidí tak bych ho opravdu nedržela násilím a nesnažila se ho přinutit ať se nechá pohladit. Mám ročního psa, kteý cizí lidi opravdu obchází obloukem, pokud se ho chce někdo dotknout, začne zmatkovat, pobíhat sem a tam a snaží se utéct. Stěží se s někým skamarádí. Jednou si ho jedna má známá (spíše od mámy známá) vzala na vodítko, že prý to se psy umí a že se s ním skamarádí. Snažila se ho udržet u sebe, vůbec nedbala na to, že pes se jí bojí a napíná vodítko, div že neprasklo. No skončil to tím, že jakmile psa delší dobu držela u sebe a snažila se na něj neustále šahat, pes po ní prostě vyjel. A to on NIKDY..opravdu nikdy ani nenaznačil, že by chtěl někoho kousnout. Nedávno jsem se ho snažila spřátelit s jedním mým kamarádem. Psa jsem pustila navolno v místnosti, kamarád se posadil na zem..normálně jsme se bavili. Pes chodil okolo, obcházel ho, nepřiblížil se víc nž na 3m. Kamarád si hrál s míčkem, občas ukázal v ruce pamlsek a čekal. Ano..seděli jsme tam opravdu dlouho, ale pes po chvilce začal být zvědavý a přišel si toho eznámého člověka prohlídnout, očuchat a kouknout se, co že to má v ruce. Celé tohle seznamování trvalo asi 3 dny, ale stálo to za to a teď se od kamaráda nechá pohladit, vyvenčit, hraje si s ním..ale zase nemá k němu takovou důvěru jako ke mne..pořád je obezřetný, kdyby náhodou chtěl k němu natáhnout ruku.
Představa, že svého psa vezmu na ruce a řeknu někoho ať ho pohladí....moc dobře vím, jak by to dopadlo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud se pes bojí třeba lidí tak bych ho opravdu nedržela násilím a nesnažila se ho přinutit ať se nechá pohladit. Mám ročního psa, kteý cizí lidi opravdu obchází obloukem, pokud se ho chce někdo dotknout, začne zmatkovat, pobíhat sem a tam a snaží se utéct. Stěží se s někým skamarádí. Jednou si ho jedna má známá (spíše od mámy známá) vzala na vodítko, že prý to se psy umí a že se s ním skamarádí. Snažila se ho udržet u sebe, vůbec nedbala na to, že pes se jí bojí a napíná vodítko, div že neprasklo. No skončil to tím, že jakmile psa delší dobu držela u sebe a snažila se na něj neustále šahat, pes po ní prostě vyjel. A to on NIKDY..opravdu nikdy ani nenaznačil, že by chtěl někoho kousnout. Nedávno jsem se ho snažila spřátelit s jedním mým kamarádem. Psa jsem pustila navolno v místnosti, kamarád se posadil na zem..normálně jsme se bavili. Pes chodil okolo, obcházel ho, nepřiblížil se víc nž na 3m. Kamarád si hrál s míčkem, občas ukázal v ruce pamlsek a čekal. Ano..seděli jsme tam opravdu dlouho, ale pes po chvilce začal být zvědavý a přišel si toho eznámého člověka prohlídnout, očuchat a kouknout se, co že to má v ruce. Celé tohle seznamování trvalo asi 3 dny, ale stálo to za to a teď se od kamaráda nechá pohladit, vyvenčit, hraje si s ním..ale zase nemá k němu takovou důvěru jako ke mne..pořád je obezřetný, kdyby náhodou chtěl k němu natáhnout ruku.
Představa, že svého psa vezmu na ruce a řeknu někoho ať ho pohladí....moc dobře vím, jak by to dopadlo.
Půjčovat psa komukoli je blbost. Jak by to dopadlo? Tak, jak byste si to udělala. Váš pes se opravdu s nikým neskamarádí a bude se lidí bát celý život, celý život bude v přítomnosti ostatních ve stresu a každý pohyb člověka směrem k němu ho rozhodí. To bych svému psovi neudělala, abych ho nechala bát se vlastní iluze po celý život. Proto bych ho nechala zjistit, že mu nic nehrozí a že to je právě jen ta iluze, čeho se bojí. A to nejde jinak, než tím, že si na zdroj svého strachu sáhne.
Je několik možností, jak se ke strachu psa přistoupí. Měla jsem pejska, který se šíleně bál skateboardů a zvuku koleček, když se na skatu jede. Jedna rada - nechoďte s ním do parku, kde na tom děti jezdí, ..... . Takže u nás byl skateboard všude, v každé místnosti v bytě, na zahradě, v garáži, a kdo šel okolo, kopnul do skatu, aby se rozjel. Do týdne byl pes OK a díky tomu, že si na to sáhl, zjistil, že to nekouše, zjistil, že v nás má podporu, oporu a ne toho, kdo ho bude v jeho strachu podporovat jako ten, kdo ho bude izolovat ve výše uvedeném případě od lídí - tedy zesilovat fobii.., byl po zbytek života v pohodě. Co je podle vás lepší?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Půjčovat psa komukoli je blbost. Jak by to dopadlo? Tak, jak byste si to udělala. Váš pes se opravdu s nikým neskamarádí a bude se lidí bát celý život, celý život bude v přítomnosti ostatních ve stresu a každý pohyb člověka směrem k němu ho rozhodí. To bych svému psovi neudělala, abych ho nechala bát se vlastní iluze po celý život. Proto bych ho nechala zjistit, že mu nic nehrozí a že to je právě jen ta iluze, čeho se bojí. A to nejde jinak, než tím, že si na zdroj svého strachu sáhne.
Je několik možností, jak se ke strachu psa přistoupí. Měla jsem pejska, který se šíleně bál skateboardů a zvuku koleček, když se na skatu jede. Jedna rada - nechoďte s ním do parku, kde na tom děti jezdí, ..... . Takže u nás byl skateboard všude, v každé místnosti v bytě, na zahradě, v garáži, a kdo šel okolo, kopnul do skatu, aby se rozjel. Do týdne byl pes OK a díky tomu, že si na to sáhl, zjistil, že to nekouše, zjistil, že v nás má podporu, oporu a ne toho, kdo ho bude v jeho strachu podporovat jako ten, kdo ho bude izolovat ve výše uvedeném případě od lídí - tedy zesilovat fobii.., byl po zbytek života v pohodě. Co je podle vás lepší?
Ale na ten skateboard jste ho nepřivázali a nepustili ho na něm z kopce, že ne? To by totiž byl ekvivalent toho, když psa se silnou fobií z cizích lidí znehybníte v náručí a nutíte ho nechat se hladit.
Nebyla vůbec řeč o izolaci od lidí, ale naopak o POSTUPNÉM navykání na jejich přítomnost. Stejně jako vy jste navykli psa na přítomnost skateboardů...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.34
Pokud se pes bojí lidí a nechce se nechat pohladit - tak ho rozhodně hladit nenechávejte!! A už vůbec ne v náruči,kde nemůže utéct....
Přesně tak! Postupně zvykat na víc lidí, kteří si psa nevšímají, ale chodí kolem něj a vy se s nimi třeba bavíte. Pak můžou mít něco v ruce a když pes projeví zájem, tak mu ten pamlsek dají, ale nehladí! Až pes získá jistotu a sebedůvěru a ví, že se na něj nebudou vrhat, hladit, že nebude znehybněn v náruči apod., zklidní se a časem (3měsíce a víc) se nechá i pohladit.