Pes a dítě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bich se toho zas tak nebála,jestliže pejsek není viloženě agresívní.Většina lidí má pejsana dříve než dítě,přivedete si ho do manželství,musí si zviknout na vašeho partnera a tak i na dětátko.My měli 5,a 9 ti letý pejsany,tak prostě viděli že přibil nový člen do rodiny.

iii...hezký,no

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
jsme spokojení majitelé 4 letého jacka russela terriera.žijeme s přítelem sami a nyní přamýšlíme o založení rodiny. doma proběhlo už pár teoretických diskuzí na téma reakcí našeho Sama na eventuelní přírůstek do rodiny aoba doufáme, že se zvyknutím našeho russelíka na dítě nebude problém. Po přečetní příspěvku na toto téma, kdy většina lidí radí dát psa pryč nebo popisuje spíš negativní zkušenosti mě dost vyděsil. Opravdu je soužití dítěte a psa v případě,kdy byl v rodině pes předtím "jedináček" tak komplikované??
Díky za odpovědi nebo zkušenosti. Pavla Olomouc

Má zkušenost je v podstatě pozitivní. Malej se narodil, když byli našemu pudlíkovi 4 roky. Pokud byl jen v postýlce, v kočárku bylo vše v pohodě. Pes ho hrozně hlídal. Neustále ležel u jeho postýlky a přišel "říct", když se malý v postýlce jen otočil. Problémy trochu nastali, když malý začal lézt a později chodit a všichni se motali okolo něj. Tady nastoupila trochu žárlivost a trochu i někdy nešetrné chování stran prcka (tahání, chytání). Takže se po něm párkrát ohnal, ale spíš varovně něž útočně. Museli jsme být prostě ostražitější a pejska taky utvrzovat, že ho máme pořád rádi. Pak pesík zjistil, že kamarádit se s tímhle dvounožcem má i své výhody, například se s ním dá okusovat sušenka, každý z jedné strany, to by mu panička nikdy nedovolila, bez zábran si mohou půjčovat hračky,.. Časem z nich byli nerozluční parťáci. V rodině koluje historka, jak náš malý seděl při nějaké rodinné oslavě pod stolem, psa držel pod křídlem a říkal:"Dej mi pušu!"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Má zkušenost je v podstatě pozitivní. Malej se narodil, když byli našemu pudlíkovi 4 roky. Pokud byl jen v postýlce, v kočárku bylo vše v pohodě. Pes ho hrozně hlídal. Neustále ležel u jeho postýlky a přišel "říct", když se malý v postýlce jen otočil. Problémy trochu nastali, když malý začal lézt a později chodit a všichni se motali okolo něj. Tady nastoupila trochu žárlivost a trochu i někdy nešetrné chování stran prcka (tahání, chytání). Takže se po něm párkrát ohnal, ale spíš varovně něž útočně. Museli jsme být prostě ostražitější a pejska taky utvrzovat, že ho máme pořád rádi. Pak pesík zjistil, že kamarádit se s tímhle dvounožcem má i své výhody, například se s ním dá okusovat sušenka, každý z jedné strany, to by mu panička nikdy nedovolila, bez zábran si mohou půjčovat hračky,.. Časem z nich byli nerozluční parťáci. V rodině koluje historka, jak náš malý seděl při nějaké rodinné oslavě pod stolem, psa držel pod křídlem a říkal:"Dej mi pušu!"

Zrovna to objímání psa je velmi nebezpečné, pes to vnímá jako agresi a tohle bych tedy nezkoušela a dítě odnaučila. Takto vzniklo už hodně pokousání dítěte psem, potvrzuje to i Eichler ve své knize Problémové chování psů.
A pokud dítě jí společně se psem, to je tedy opravdu čuňárna a koledujete si o potencionální problémy v podobě boubelí tasemnice a cyst, cestujících a usazujících se po celém těle ve vnitřních orgánech, škrkavek a kdovíčeho ještě. To byste jako rodiče vůbec neměli dopustit takovou situaci, podívejte, k čemu váš pes čuchá venku! Olizování hraček je to samé, napřed je má v puse batole a pak pes, fuj!!!
K problému pisatelky dotazu: teď se nedá nic dopředu říci, uvidíte, jak to bude u vás. V případě, že pes žárlí, rozdělte byt na zóny, kam nesmí dítě a kam nesmí pes a neutrální území, kde se oba setkávají. Třeba to bude u vás dobrý.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zrovna to objímání psa je velmi nebezpečné, pes to vnímá jako agresi a tohle bych tedy nezkoušela a dítě odnaučila. Takto vzniklo už hodně pokousání dítěte psem, potvrzuje to i Eichler ve své knize Problémové chování psů.
A pokud dítě jí společně se psem, to je tedy opravdu čuňárna a koledujete si o potencionální problémy v podobě boubelí tasemnice a cyst, cestujících a usazujících se po celém těle ve vnitřních orgánech, škrkavek a kdovíčeho ještě. To byste jako rodiče vůbec neměli dopustit takovou situaci, podívejte, k čemu váš pes čuchá venku! Olizování hraček je to samé, napřed je má v puse batole a pak pes, fuj!!!
K problému pisatelky dotazu: teď se nedá nic dopředu říci, uvidíte, jak to bude u vás. V případě, že pes žárlí, rozdělte byt na zóny, kam nesmí dítě a kam nesmí pes a neutrální území, kde se oba setkávají. Třeba to bude u vás dobrý.

Asi jste supermatka/superotec. Já ne, mně se prostě nepodařilo 100 % eliminovat možnost, že si prcek se psem nepochutnali na jedné sušence nebo aby si nedali hubana, ale zvyk z toho pochopitelně není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi jste supermatka/superotec. Já ne, mně se prostě nepodařilo 100 % eliminovat možnost, že si prcek se psem nepochutnali na jedné sušence nebo aby si nedali hubana, ale zvyk z toho pochopitelně není.

Když máte přečtené příspěvky na toto téma,nejspíš se tady už nic nového nedozvíte.Každý napíše jenom to,jak to dělal on,to ještě neznamená že je to správné.Opravdu záleží jen a jen na vás,jak dokážete rozdělit svou pozornost mezi dítě a psa.Pokud je pejsek bezproblémový a děti má rád,není co řešit.V minulém tématu se jednalo o psa,který děti v oblibě neměl.Proto mnozí radili dát psa pryč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
jsme spokojení majitelé 4 letého jacka russela terriera.žijeme s přítelem sami a nyní přamýšlíme o založení rodiny. doma proběhlo už pár teoretických diskuzí na téma reakcí našeho Sama na eventuelní přírůstek do rodiny aoba doufáme, že se zvyknutím našeho russelíka na dítě nebude problém. Po přečetní příspěvku na toto téma, kdy většina lidí radí dát psa pryč nebo popisuje spíš negativní zkušenosti mě dost vyděsil. Opravdu je soužití dítěte a psa v případě,kdy byl v rodině pes předtím "jedináček" tak komplikované??
Díky za odpovědi nebo zkušenosti. Pavla Olomouc

Rozhodně bych se toho nebála.Případy, kdy musel pes pryč se nejčastěji týkaly psů, kterých si majitelé přestali všímat po narození dítětě, děcko bylo na prvním místě a pes chudák odstrčený.Rozodně se musí pejsek cítit spokojeně, musíte mu projevovat stejnou , ne-li větší péči a lásku, musí pochopit, že to malé je člen rodiny a většina psů s tím nemá problémy.Rozhodně od prvních dní, jak bude dítě doma z porodnice je nutné ho Vašemu pesanovi ukazovat, nechat očuchat, ale zároveň psíkovi dávat najevo, že on je pořád na stejné méstě, že ho žádné dítě neodstrkuje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zrovna to objímání psa je velmi nebezpečné, pes to vnímá jako agresi a tohle bych tedy nezkoušela a dítě odnaučila. Takto vzniklo už hodně pokousání dítěte psem, potvrzuje to i Eichler ve své knize Problémové chování psů.
A pokud dítě jí společně se psem, to je tedy opravdu čuňárna a koledujete si o potencionální problémy v podobě boubelí tasemnice a cyst, cestujících a usazujících se po celém těle ve vnitřních orgánech, škrkavek a kdovíčeho ještě. To byste jako rodiče vůbec neměli dopustit takovou situaci, podívejte, k čemu váš pes čuchá venku! Olizování hraček je to samé, napřed je má v puse batole a pak pes, fuj!!!
K problému pisatelky dotazu: teď se nedá nic dopředu říci, uvidíte, jak to bude u vás. V případě, že pes žárlí, rozdělte byt na zóny, kam nesmí dítě a kam nesmí pes a neutrální území, kde se oba setkávají. Třeba to bude u vás dobrý.

Tady je zas někdo moooc chytrej....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně bych se toho nebála.Případy, kdy musel pes pryč se nejčastěji týkaly psů, kterých si majitelé přestali všímat po narození dítětě, děcko bylo na prvním místě a pes chudák odstrčený.Rozodně se musí pejsek cítit spokojeně, musíte mu projevovat stejnou , ne-li větší péči a lásku, musí pochopit, že to malé je člen rodiny a většina psů s tím nemá problémy.Rozhodně od prvních dní, jak bude dítě doma z porodnice je nutné ho Vašemu pesanovi ukazovat, nechat očuchat, ale zároveň psíkovi dávat najevo, že on je pořád na stejné méstě, že ho žádné dítě neodstrkuje.

Tady je taky někdo chytrej.To už bylo napsáno.Ale někoho to baví pořád psát dokola to samé a je vidět,že někoho to zase baví to pořád dokola číst.Tak hezkou užitečnou zábavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zrovna to objímání psa je velmi nebezpečné, pes to vnímá jako agresi a tohle bych tedy nezkoušela a dítě odnaučila. Takto vzniklo už hodně pokousání dítěte psem, potvrzuje to i Eichler ve své knize Problémové chování psů.
A pokud dítě jí společně se psem, to je tedy opravdu čuňárna a koledujete si o potencionální problémy v podobě boubelí tasemnice a cyst, cestujících a usazujících se po celém těle ve vnitřních orgánech, škrkavek a kdovíčeho ještě. To byste jako rodiče vůbec neměli dopustit takovou situaci, podívejte, k čemu váš pes čuchá venku! Olizování hraček je to samé, napřed je má v puse batole a pak pes, fuj!!!
K problému pisatelky dotazu: teď se nedá nic dopředu říci, uvidíte, jak to bude u vás. V případě, že pes žárlí, rozdělte byt na zóny, kam nesmí dítě a kam nesmí pes a neutrální území, kde se oba setkávají. Třeba to bude u vás dobrý.

No jo, ta hygiena . Jednou jsem plnila pračku a pak jsem vyšla z koupelny a ejhle , kluk seděl v kuchyni pod stolem vedla psa ( fena irského setra ) a okusoval její kost . Obě moje děti jsou zdravé , bez alergií , řekla bych že daleko zdravější a odolnější než děti z rodin, kde vládne přísná hygiena To neuhlídáte - pokud tedy fak tedy nemáte byt rozdělený na zóny, kam kdo může - a to tedy nemám a mít nikdy nebudu . Moji psi nikdy objímání od svých dětí ( ba ani od cizích ) jako agresi nebrali. Fenu jsme měli 2 roky ,když se kluk narodil, dala jsem jí ho očuchat ( no fůůůj ) hned po příchodu z porodnice. Fena s námi týden nemluvila, otáčela se k nám zády( žárlila) ..., za chvilku jsem mohla nechat kočár s klukem kdekoli, fena k němu nikoho nepustila , a chodit se zdokonaloval s ní. Byli z nich skvělí kámoši, to samé u holky a psa . Myslím, že ve většině rodin to problém není .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je taky někdo chytrej.To už bylo napsáno.Ale někoho to baví pořád psát dokola to samé a je vidět,že někoho to zase baví to pořád dokola číst.Tak hezkou užitečnou zábavu.

zásada je neodstrčit psa na druhou kolej, věnovat mu stejně, nwbo o něcí více času než před příchodem nového členka rodiny, pokud je to normální, neagresivní pejsek, myslím si, že se nemáte čeho obávat. Samozřejmostí ale je, že na ně vždy a za všech okolností musíte dohlížet, nenechávat psa s dítětem nez dozoru, i když psovi věříte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, ta hygiena . Jednou jsem plnila pračku a pak jsem vyšla z koupelny a ejhle , kluk seděl v kuchyni pod stolem vedla psa ( fena irského setra ) a okusoval její kost . Obě moje děti jsou zdravé , bez alergií , řekla bych že daleko zdravější a odolnější než děti z rodin, kde vládne přísná hygiena To neuhlídáte - pokud tedy fak tedy nemáte byt rozdělený na zóny, kam kdo může - a to tedy nemám a mít nikdy nebudu . Moji psi nikdy objímání od svých dětí ( ba ani od cizích ) jako agresi nebrali. Fenu jsme měli 2 roky ,když se kluk narodil, dala jsem jí ho očuchat ( no fůůůj ) hned po příchodu z porodnice. Fena s námi týden nemluvila, otáčela se k nám zády( žárlila) ..., za chvilku jsem mohla nechat kočár s klukem kdekoli, fena k němu nikoho nepustila , a chodit se zdokonaloval s ní. Byli z nich skvělí kámoši, to samé u holky a psa . Myslím, že ve většině rodin to problém není .

No jasně, vy jste problémy s fenou neměla a dítě je zdravé, tak se budete tvířit jako mistr světa a všem radit, ať kašlou na hygienu a bezpečnost, to je opravdu indolentní, ale dost časté chování.
Dítě nemá ve psím pelechu co dělat, pes musí mít místo, kde má klid a soukromí a totéž pes v ložnici dítěte nebo dokonce v posteli a jestli pro vás je zábavné, že vám dítě ohlodává psí kost, mně to vtipné nepřipadá. Na každého jednou dojde, uvidíte, to, že se děcko nenakazilo teď a nemá ani alergii, to je vaše štěstí, ale ne pravidlo, kterým tu můžete mávat nebo dokonce doporučovat. Až u svých dětí, sebe, vnoučat nebo příbuzných prožijete nákazu endoparazitem, uvidíte, že to taková legrace není a ta hygiena se vyplácí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, vy jste problémy s fenou neměla a dítě je zdravé, tak se budete tvířit jako mistr světa a všem radit, ať kašlou na hygienu a bezpečnost, to je opravdu indolentní, ale dost časté chování.
Dítě nemá ve psím pelechu co dělat, pes musí mít místo, kde má klid a soukromí a totéž pes v ložnici dítěte nebo dokonce v posteli a jestli pro vás je zábavné, že vám dítě ohlodává psí kost, mně to vtipné nepřipadá. Na každého jednou dojde, uvidíte, to, že se děcko nenakazilo teď a nemá ani alergii, to je vaše štěstí, ale ne pravidlo, kterým tu můžete mávat nebo dokonce doporučovat. Až u svých dětí, sebe, vnoučat nebo příbuzných prožijete nákazu endoparazitem, uvidíte, že to taková legrace není a ta hygiena se vyplácí.

... asi nemáš dítě a ani psa ... chytrý rady z knížek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, vy jste problémy s fenou neměla a dítě je zdravé, tak se budete tvířit jako mistr světa a všem radit, ať kašlou na hygienu a bezpečnost, to je opravdu indolentní, ale dost časté chování.
Dítě nemá ve psím pelechu co dělat, pes musí mít místo, kde má klid a soukromí a totéž pes v ložnici dítěte nebo dokonce v posteli a jestli pro vás je zábavné, že vám dítě ohlodává psí kost, mně to vtipné nepřipadá. Na každého jednou dojde, uvidíte, to, že se děcko nenakazilo teď a nemá ani alergii, to je vaše štěstí, ale ne pravidlo, kterým tu můžete mávat nebo dokonce doporučovat. Až u svých dětí, sebe, vnoučat nebo příbuzných prožijete nákazu endoparazitem, uvidíte, že to taková legrace není a ta hygiena se vyplácí.

Myslím, že je potřeba rozlišovat "nehody" a "zvyky". Pokud máte dítě a psa a skutečně se Vám nikdy nic takové nestalo, napíšu 1 000 krát, že jste užasný/á

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, vy jste problémy s fenou neměla a dítě je zdravé, tak se budete tvířit jako mistr světa a všem radit, ať kašlou na hygienu a bezpečnost, to je opravdu indolentní, ale dost časté chování.
Dítě nemá ve psím pelechu co dělat, pes musí mít místo, kde má klid a soukromí a totéž pes v ložnici dítěte nebo dokonce v posteli a jestli pro vás je zábavné, že vám dítě ohlodává psí kost, mně to vtipné nepřipadá. Na každého jednou dojde, uvidíte, to, že se děcko nenakazilo teď a nemá ani alergii, to je vaše štěstí, ale ne pravidlo, kterým tu můžete mávat nebo dokonce doporučovat. Až u svých dětí, sebe, vnoučat nebo příbuzných prožijete nákazu endoparazitem, uvidíte, že to taková legrace není a ta hygiena se vyplácí.

Opravdu se mi to nestalo a vychovala jsem 2 děti. Nenechala jsem je lézt do pelechu, kde je pes a pes zase nesměl do dětského pokoje. Když dítě jedlo v kuchyni, bylo ve vysoké židli, jako kojenec a batole. Když si spolu chtěli hrát, odehrávalo se to všude jinde než v psím pelechu a dětském pokoji a nebyl to žádný problém, všichni si na to přivykli, aniž by kdo trpěl. Na dveřích jsem měla nahoře háčkek, aby si dítě neotevřelo a nespadlo ze schodů nebo nešlo do kuchyně, když se něco vařilo A pokud jsem si musela odskočit a nemohla vzít dítě s sebou, bylo v ohrádce. Pes se dožil krásných 14ti let ve spokojenosti a klidu, už ho pak na stáří potřeboval, takže když se uklidil do pelechu, dal tak najevo, ať ho nerušíme, že chce klid a my to respektovali. Pokud si hrálo dítě se psem, nikdy jsem je nenechala samotné. Když jsme měli druhé štěně, zazvonila pošťačka a já seběhla dolů otevřít a nechala tam chvíli pětiletou holku s odrostlejším štěnětem labradora, které se tak rozparádilo, že když jsem se vrátila nahorů, stálo na zadních, dceři na ramenou a kousalo ji do předloktí, ne do krve, ale dcera plakala bolestí. Nic mu neudělala a pes to nikdy před tím ani potom už neudělal. Jistě, byla to jen divá hra a dopadlo to dobře, ale poučilo mně to. Dítě a pes nikdy samotné, vřele to doporučuji všem rodičům malých dětí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu se mi to nestalo a vychovala jsem 2 děti. Nenechala jsem je lézt do pelechu, kde je pes a pes zase nesměl do dětského pokoje. Když dítě jedlo v kuchyni, bylo ve vysoké židli, jako kojenec a batole. Když si spolu chtěli hrát, odehrávalo se to všude jinde než v psím pelechu a dětském pokoji a nebyl to žádný problém, všichni si na to přivykli, aniž by kdo trpěl. Na dveřích jsem měla nahoře háčkek, aby si dítě neotevřelo a nespadlo ze schodů nebo nešlo do kuchyně, když se něco vařilo A pokud jsem si musela odskočit a nemohla vzít dítě s sebou, bylo v ohrádce. Pes se dožil krásných 14ti let ve spokojenosti a klidu, už ho pak na stáří potřeboval, takže když se uklidil do pelechu, dal tak najevo, ať ho nerušíme, že chce klid a my to respektovali. Pokud si hrálo dítě se psem, nikdy jsem je nenechala samotné. Když jsme měli druhé štěně, zazvonila pošťačka a já seběhla dolů otevřít a nechala tam chvíli pětiletou holku s odrostlejším štěnětem labradora, které se tak rozparádilo, že když jsem se vrátila nahorů, stálo na zadních, dceři na ramenou a kousalo ji do předloktí, ne do krve, ale dcera plakala bolestí. Nic mu neudělala a pes to nikdy před tím ani potom už neudělal. Jistě, byla to jen divá hra a dopadlo to dobře, ale poučilo mně to. Dítě a pes nikdy samotné, vřele to doporučuji všem rodičům malých dětí.

Nic mu neudělala
Jak to můžete vědět, když jste u toho nebyla? To věříte 5ti letýmu dítěti. Ono to dítě může vědět, že to dělat nesmí, tak vám to radši neřekne, je lehčí tvrdit, že za to může ten pes atd...
Pokud je pes pravidelně odčervovanej , tak se opravdu nic moc stát nemůže. Chtělo by to míň histerie.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nic mu neudělala
Jak to můžete vědět, když jste u toho nebyla? To věříte 5ti letýmu dítěti. Ono to dítě může vědět, že to dělat nesmí, tak vám to radši neřekne, je lehčí tvrdit, že za to může ten pes atd...
Pokud je pes pravidelně odčervovanej , tak se opravdu nic moc stát nemůže. Chtělo by to míň histerie.

1/ hysterie a prevence jsou dvě různě věci
2/ znám svou dceru vždy mi přiznala cokoliv strašného provedla, má různé chyby, ale je a byla pravdomluvná, i když věděla, že se budu zlobit - a znám svého psa. Vy jste zřejmě jedna z těch, co si myslí, že když pes pokouše dítě, může za to dítě, zrřejmě znáte mé dítě a psa lepší než ja, že? Klidně si to myslete, ake není to vždy pravda. Pes byl v pubertě, snažil se i vytahovat se jednou i na manžela, vrčel, prostě to jednou zkusil, co to udělá, jestli si nemůže vylepšit pozici.
3/pravidelné odčerování je sice hezké, ale většina běžných preparátů odčerví jen nějaké parazity, navíc pes, který je odčerven a druhý den olíže výkal, se nakazí parazity znovu, takže žádnou jistotu prostě mít nemůžete.
Myslete si co chcete a vychovávejte děti dále ve psím pelechu, cucající kosti, já vím, co dělám a proč to dělám a tohle pro mne není maličkost. Tenhle omyl, co děláte v myšlení, dělá spousty lidí, říká se tomu viktimizace oběti, snažit se vždy nějak hodit vinu na obět. Dává vám to možnost si říci, že když třeba nebudete chodit vyzývavě oblečena nočním parkem, nikdo vás neznásilní, abyste si byla jista, že na vás nečíhá nebezpečí. Ale svět je nebezpečné místo a stát se může kdykoliv cokoliv. Nemyslím, že proto by člověk měl sedět s peřinou na hlavě doma a myslet na to, ale prevence v případech, o kterých jsem hovořila, je více než na místě než tahat dceru pak po plastické chirurgiii nebo parazitologii.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nic mu neudělala
Jak to můžete vědět, když jste u toho nebyla? To věříte 5ti letýmu dítěti. Ono to dítě může vědět, že to dělat nesmí, tak vám to radši neřekne, je lehčí tvrdit, že za to může ten pes atd...
Pokud je pes pravidelně odčervovanej , tak se opravdu nic moc stát nemůže. Chtělo by to míň histerie.

Já byl vychovanej tak, že po každém hraní se psem a pře jídlem se myly ruce a když vidím, jak někteří lidé jedí se psem třeba zmrzlinu, tak je mi z otho šoufl, miluju psy, ale když olíže chcanky na rohu a pak hubu majitele, to mi přijde nechutné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já byl vychovanej tak, že po každém hraní se psem a pře jídlem se myly ruce a když vidím, jak někteří lidé jedí se psem třeba zmrzlinu, tak je mi z otho šoufl, miluju psy, ale když olíže chcanky na rohu a pak hubu majitele, to mi přijde nechutné.

Jednou jsem se nakazila tasemncí a nikomu bych to nepřála! Půl roku po doktorech, operace, infuze, opruz, pořád nějaký vyšetření. Vůbec nevím, jak a od koho jsem to dostala, ale bylo to opravdu strašné. Jednu boubel mi našli i na játrech a to jsem měla prý štěstí, že se to usazuje i v mozku. Never more!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednou jsem se nakazila tasemncí a nikomu bych to nepřála! Půl roku po doktorech, operace, infuze, opruz, pořád nějaký vyšetření. Vůbec nevím, jak a od koho jsem to dostala, ale bylo to opravdu strašné. Jednu boubel mi našli i na játrech a to jsem měla prý štěstí, že se to usazuje i v mozku. Never more!

Moje zvíře zas vyblilo škrkavky, přestože bylo á 1/4 roku předpisově odčervované. Vzhledem k tomu, že spalo s dítětem v posteli, jsem dala vyšetřit i dětské hovínko, jestli to kluk od něj nechyt. Nechyt, ale těch keců, co jsem si vyslechla od doktorky, to bych nikomu nepřála! Navíc kdyby měl syn škrkavky, muselo by se to povinně hlásit a rozlezlo by se to asi do mamutí ostudy, takže od té doby mám taky silné pochybnosti o odčervovacích práškách a nechávám raději vyšetřit hovínko zvířete, abych byla v klidu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1/ hysterie a prevence jsou dvě různě věci
2/ znám svou dceru vždy mi přiznala cokoliv strašného provedla, má různé chyby, ale je a byla pravdomluvná, i když věděla, že se budu zlobit - a znám svého psa. Vy jste zřejmě jedna z těch, co si myslí, že když pes pokouše dítě, může za to dítě, zrřejmě znáte mé dítě a psa lepší než ja, že? Klidně si to myslete, ake není to vždy pravda. Pes byl v pubertě, snažil se i vytahovat se jednou i na manžela, vrčel, prostě to jednou zkusil, co to udělá, jestli si nemůže vylepšit pozici.
3/pravidelné odčerování je sice hezké, ale většina běžných preparátů odčerví jen nějaké parazity, navíc pes, který je odčerven a druhý den olíže výkal, se nakazí parazity znovu, takže žádnou jistotu prostě mít nemůžete.
Myslete si co chcete a vychovávejte děti dále ve psím pelechu, cucající kosti, já vím, co dělám a proč to dělám a tohle pro mne není maličkost. Tenhle omyl, co děláte v myšlení, dělá spousty lidí, říká se tomu viktimizace oběti, snažit se vždy nějak hodit vinu na obět. Dává vám to možnost si říci, že když třeba nebudete chodit vyzývavě oblečena nočním parkem, nikdo vás neznásilní, abyste si byla jista, že na vás nečíhá nebezpečí. Ale svět je nebezpečné místo a stát se může kdykoliv cokoliv. Nemyslím, že proto by člověk měl sedět s peřinou na hlavě doma a myslet na to, ale prevence v případech, o kterých jsem hovořila, je více než na místě než tahat dceru pak po plastické chirurgiii nebo parazitologii.

ad 2 ) bude to přitežený za vlasy, ale příbuzní atentátníků z Londýnskýho metra taky říkali, že byli naprosto v pohodě a pak provedou takovou prasárnu... Nehážu vinu vždycky na dítě, ale když u toho nejste tak nemůžete soudit absolutně nic. Přece jen 5ti letý dítě je 5ti letý dítě...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednou jsem se nakazila tasemncí a nikomu bych to nepřála! Půl roku po doktorech, operace, infuze, opruz, pořád nějaký vyšetření. Vůbec nevím, jak a od koho jsem to dostala, ale bylo to opravdu strašné. Jednu boubel mi našli i na játrech a to jsem měla prý štěstí, že se to usazuje i v mozku. Never more!

Je otázka, kde jste se tou tasemnicí nakazila...
Stejně tak by totiž takoví odpovědní rodiče neměli dětem kupovat zmrzlinu nebo ruzné saláty s majonézou atd. protože dítě může dostat salmonelozu.
Zajimalo by mě, kolik lidí, co takhle vyšilujou zná někoho, kdo od psa tasemnice nebo něco podobnýho chytl a ono nechat psa žrát nebo olizovat výkaly nei známkou nejlepší výchovy toho psa
I když se docela bavím, jak můj madší bratr, kterej vyrůstal v extrémně sterilním prostředí trpí pořád střevníma potížema, věčě je kvůli tomu v nemocnici a já, která se nechám olíznout od psa takovýhle problémy nemám, že by větší obranyschopnost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ad 2 ) bude to přitežený za vlasy, ale příbuzní atentátníků z Londýnskýho metra taky říkali, že byli naprosto v pohodě a pak provedou takovou prasárnu... Nehážu vinu vždycky na dítě, ale když u toho nejste tak nemůžete soudit absolutně nic. Přece jen 5ti letý dítě je 5ti letý dítě...

Podívejte, já vás nebudu přesvědčovat, že mluví pravdu, vy prostě nevěříte, OK, je to vaše právo, ale po těch 20ti letech se psy snad poznám, jestli to zvíře rozverně kouše v rámci hry nebo kouše ze strachu. Tohle byl ten první případ, pes nebyl ani vystrašený, ani vzteklý, jen rozparáděný, jako když si třeba hrajete přetahovanou s hadrem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já byl vychovanej tak, že po každém hraní se psem a pře jídlem se myly ruce a když vidím, jak někteří lidé jedí se psem třeba zmrzlinu, tak je mi z otho šoufl, miluju psy, ale když olíže chcanky na rohu a pak hubu majitele, to mi přijde nechutné.

Pes má v hubě čistěji než člověk,to ti řekne každej veteřinář.A každej dětskej doktor ti řekne,že v rodině má být od narození dítěte pes,jelikož má pak méně alergií a větší obranyschopnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je otázka, kde jste se tou tasemnicí nakazila...
Stejně tak by totiž takoví odpovědní rodiče neměli dětem kupovat zmrzlinu nebo ruzné saláty s majonézou atd. protože dítě může dostat salmonelozu.
Zajimalo by mě, kolik lidí, co takhle vyšilujou zná někoho, kdo od psa tasemnice nebo něco podobnýho chytl a ono nechat psa žrát nebo olizovat výkaly nei známkou nejlepší výchovy toho psa
I když se docela bavím, jak můj madší bratr, kterej vyrůstal v extrémně sterilním prostředí trpí pořád střevníma potížema, věčě je kvůli tomu v nemocnici a já, která se nechám olíznout od psa takovýhle problémy nemám, že by větší obranyschopnost?

To je argumentace černocha, co odmítá prezervativy, protože když je mu dobře, kdo by se zabýval nějakým AIDS, sorry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je argumentace černocha, co odmítá prezervativy, protože když je mu dobře, kdo by se zabýval nějakým AIDS, sorry.

pokud má ten černoch stálou partnerku a nestřídá to jak ponožky, tak možnost nakažení AIDS je hodně malá, pokud je jeho partnerka na tom stejně jak on.
TAky děláte děti s prezervativem, aby vás náhodou manžel nenakazil nějakou pohlavně přenosnou chorobou?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pes má v hubě čistěji než člověk,to ti řekne každej veteřinář.A každej dětskej doktor ti řekne,že v rodině má být od narození dítěte pes,jelikož má pak méně alergií a větší obranyschopnost.

Cheche, to je ale píčovina, jestli ty chodíš k veterináři pro rady ohledně dítěte, tak chudák děcko. A když si tak chytrá, proč alergií přibývá u dětí geometrickou řadou, přestože psů je jen v ČR kolem 3 000 000? Ono si dítě oblíže jiná svinstva, nemusím mu předhazovat červy ze psa.
Jasně, bratr si za to může sám, že je takový chcípák, kdežto ty jsi kabrňák a kdyby se každý válel ve špíně, vytvoří se tak správná imunita. Psi, co žerou hovna, jsou nevychovaní a ty máš zřejmě jednoduchý recept na život, nepracuješ u policie? Těm je taky všechno krásně jasné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cheche, to je ale píčovina, jestli ty chodíš k veterináři pro rady ohledně dítěte, tak chudák děcko. A když si tak chytrá, proč alergií přibývá u dětí geometrickou řadou, přestože psů je jen v ČR kolem 3 000 000? Ono si dítě oblíže jiná svinstva, nemusím mu předhazovat červy ze psa.
Jasně, bratr si za to může sám, že je takový chcípák, kdežto ty jsi kabrňák a kdyby se každý válel ve špíně, vytvoří se tak správná imunita. Psi, co žerou hovna, jsou nevychovaní a ty máš zřejmě jednoduchý recept na život, nepracuješ u policie? Těm je taky všechno krásně jasné.

Ne, může za to jeho rodina, prostředí, ve kterým vyrůstal a vy se naučte odpovídat na správný příspěvky, bude se potom možná líp diskutovat. O slušnosti VAšich příspěvků a tudíž i VAší inteligenci si jistě udělá obrázek každej sám.
Pokud máte začervenýho pas, je to váš problém. Můj pes je zdravej, tak nechápu proč zbytečně vyšilovat, že někdo od něj dostane červy...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu se mi to nestalo a vychovala jsem 2 děti. Nenechala jsem je lézt do pelechu, kde je pes a pes zase nesměl do dětského pokoje. Když dítě jedlo v kuchyni, bylo ve vysoké židli, jako kojenec a batole. Když si spolu chtěli hrát, odehrávalo se to všude jinde než v psím pelechu a dětském pokoji a nebyl to žádný problém, všichni si na to přivykli, aniž by kdo trpěl. Na dveřích jsem měla nahoře háčkek, aby si dítě neotevřelo a nespadlo ze schodů nebo nešlo do kuchyně, když se něco vařilo A pokud jsem si musela odskočit a nemohla vzít dítě s sebou, bylo v ohrádce. Pes se dožil krásných 14ti let ve spokojenosti a klidu, už ho pak na stáří potřeboval, takže když se uklidil do pelechu, dal tak najevo, ať ho nerušíme, že chce klid a my to respektovali. Pokud si hrálo dítě se psem, nikdy jsem je nenechala samotné. Když jsme měli druhé štěně, zazvonila pošťačka a já seběhla dolů otevřít a nechala tam chvíli pětiletou holku s odrostlejším štěnětem labradora, které se tak rozparádilo, že když jsem se vrátila nahorů, stálo na zadních, dceři na ramenou a kousalo ji do předloktí, ne do krve, ale dcera plakala bolestí. Nic mu neudělala a pes to nikdy před tím ani potom už neudělal. Jistě, byla to jen divá hra a dopadlo to dobře, ale poučilo mně to. Dítě a pes nikdy samotné, vřele to doporučuji všem rodičům malých dětí.

Zajímalo by mě, jak byste zabránila tomu, aby vaše odroslé štěně labradora olízlo vaši dceru nebo aby vaše dcera začla vymýšlet lotrviny, když jste u toho nebyla.
Nepíšete o kousek výše, že vše máte zabezpečeno, aby se podobné věci nestávaly?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je otázka, kde jste se tou tasemnicí nakazila...
Stejně tak by totiž takoví odpovědní rodiče neměli dětem kupovat zmrzlinu nebo ruzné saláty s majonézou atd. protože dítě může dostat salmonelozu.
Zajimalo by mě, kolik lidí, co takhle vyšilujou zná někoho, kdo od psa tasemnice nebo něco podobnýho chytl a ono nechat psa žrát nebo olizovat výkaly nei známkou nejlepší výchovy toho psa
I když se docela bavím, jak můj madší bratr, kterej vyrůstal v extrémně sterilním prostředí trpí pořád střevníma potížema, věčě je kvůli tomu v nemocnici a já, která se nechám olíznout od psa takovýhle problémy nemám, že by větší obranyschopnost?

Ale naprosto nečekaně číslo, kolik lidí ve Vašem okolí se nakazilo červy od psa neuvádíte...
Jen tady vedete rasistický řeči.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, vy jste problémy s fenou neměla a dítě je zdravé, tak se budete tvířit jako mistr světa a všem radit, ať kašlou na hygienu a bezpečnost, to je opravdu indolentní, ale dost časté chování.
Dítě nemá ve psím pelechu co dělat, pes musí mít místo, kde má klid a soukromí a totéž pes v ložnici dítěte nebo dokonce v posteli a jestli pro vás je zábavné, že vám dítě ohlodává psí kost, mně to vtipné nepřipadá. Na každého jednou dojde, uvidíte, to, že se děcko nenakazilo teď a nemá ani alergii, to je vaše štěstí, ale ne pravidlo, kterým tu můžete mávat nebo dokonce doporučovat. Až u svých dětí, sebe, vnoučat nebo příbuzných prožijete nákazu endoparazitem, uvidíte, že to taková legrace není a ta hygiena se vyplácí.

Nejste trochu (dost) hysterický /á ? Někomu jsem snad doporučovala ať kašle na hygienu a bezpečnost ? Nepřekrucujte moje slova !! Je mi srdečně jedno, co Vám připadá vtipné , ničím nemávám a netvířím se jako mistr světa. Marcela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1/ hysterie a prevence jsou dvě různě věci
2/ znám svou dceru vždy mi přiznala cokoliv strašného provedla, má různé chyby, ale je a byla pravdomluvná, i když věděla, že se budu zlobit - a znám svého psa. Vy jste zřejmě jedna z těch, co si myslí, že když pes pokouše dítě, může za to dítě, zrřejmě znáte mé dítě a psa lepší než ja, že? Klidně si to myslete, ake není to vždy pravda. Pes byl v pubertě, snažil se i vytahovat se jednou i na manžela, vrčel, prostě to jednou zkusil, co to udělá, jestli si nemůže vylepšit pozici.
3/pravidelné odčerování je sice hezké, ale většina běžných preparátů odčerví jen nějaké parazity, navíc pes, který je odčerven a druhý den olíže výkal, se nakazí parazity znovu, takže žádnou jistotu prostě mít nemůžete.
Myslete si co chcete a vychovávejte děti dále ve psím pelechu, cucající kosti, já vím, co dělám a proč to dělám a tohle pro mne není maličkost. Tenhle omyl, co děláte v myšlení, dělá spousty lidí, říká se tomu viktimizace oběti, snažit se vždy nějak hodit vinu na obět. Dává vám to možnost si říci, že když třeba nebudete chodit vyzývavě oblečena nočním parkem, nikdo vás neznásilní, abyste si byla jista, že na vás nečíhá nebezpečí. Ale svět je nebezpečné místo a stát se může kdykoliv cokoliv. Nemyslím, že proto by člověk měl sedět s peřinou na hlavě doma a myslet na to, ale prevence v případech, o kterých jsem hovořila, je více než na místě než tahat dceru pak po plastické chirurgiii nebo parazitologii.

Jak jste vůbec přišla k dítěti , něco tak odporně nehygienického jako třeba polibek - dokážete si vůbec představit , co může být ve slinách ? A sex ? No fuj, doufám, že jste se vykoupali oba alespoň v savu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zásada je neodstrčit psa na druhou kolej, věnovat mu stejně, nwbo o něcí více času než před příchodem nového členka rodiny, pokud je to normální, neagresivní pejsek, myslím si, že se nemáte čeho obávat. Samozřejmostí ale je, že na ně vždy a za všech okolností musíte dohlížet, nenechávat psa s dítětem nez dozoru, i když psovi věříte.

nevím, ale tvrdit, že se něco nestalo je dost ožehavý. Neříkejte mi, že jste měla dítě a psa na dohled 24 hodin denně, a tudíž můžete potvrdit, že pejsek děcko neolízl. Jestli jo, tak smekám svůj klobou, jste kabrňák, to teda koukám. Asi máte život pěkně nalinkovanej, protože já bych to nezvládla. Pokaždý když bych si odskočila na záchod separovat dítě od psa, nebo kdybych ši šla do sklepa pro rajče, což mi může trvat zhruba tak ůl minuty, tak separovat dítě od psa a být si tak 100% jistá, že pes dítě neolízl, nebo že dítě neopusinkovalo pejska. Fakt Vás v tomhle obdivuju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím, ale tvrdit, že se něco nestalo je dost ožehavý. Neříkejte mi, že jste měla dítě a psa na dohled 24 hodin denně, a tudíž můžete potvrdit, že pejsek děcko neolízl. Jestli jo, tak smekám svůj klobou, jste kabrňák, to teda koukám. Asi máte život pěkně nalinkovanej, protože já bych to nezvládla. Pokaždý když bych si odskočila na záchod separovat dítě od psa, nebo kdybych ši šla do sklepa pro rajče, což mi může trvat zhruba tak ůl minuty, tak separovat dítě od psa a být si tak 100% jistá, že pes dítě neolízl, nebo že dítě neopusinkovalo pejska. Fakt Vás v tomhle obdivuju.

Myslím, že jste se dostaly trochu na druhou kolej...Nejde o to, jestli pes bude nebo nebude olizovat dítě, ale o to, jestli se snesou, spíše jestli pes snese dítě, protože to jaksi po narození ještě není schopno něco rozlišovat...Navíc řeči o tom, jak si musíte po příchodu nového člena pejska všímat stejně nebo dokonce více jsou taky scestné...Myslím, že každá žena, hlavně prvorodička, má po návratu z porodnice úplně jiné starosti, než je pes a že na prvním místě je a bude vždy dítě...TAkže jsou asi dvě možnosti, buď je pes natolik inteligentní a danou situaci chápe a smíří se s druhým místem (myslím, že dávat dítě až za psa nemá nic společného se zdravím rozumem), nebo to pes ponese špatně a tam opět záleží jestli bude agresivní či nešťastný. Agresivního bychom měli dát pryč, nešťastného udělat zase šťastným, ale ne na úkor pozornosti o dítě...Co se týče hygieny, záleží na každém, kde má své meze....Já osobně nemám nic proti hrám dítěte a psa, ale okusování kosti,olizování, a jíst s neumytýma rukama, když jsme předtím blbli se psem, mi příjde tak trochu hazard...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím, ale tvrdit, že se něco nestalo je dost ožehavý. Neříkejte mi, že jste měla dítě a psa na dohled 24 hodin denně, a tudíž můžete potvrdit, že pejsek děcko neolízl. Jestli jo, tak smekám svůj klobou, jste kabrňák, to teda koukám. Asi máte život pěkně nalinkovanej, protože já bych to nezvládla. Pokaždý když bych si odskočila na záchod separovat dítě od psa, nebo kdybych ši šla do sklepa pro rajče, což mi může trvat zhruba tak ůl minuty, tak separovat dítě od psa a být si tak 100% jistá, že pes dítě neolízl, nebo že dítě neopusinkovalo pejska. Fakt Vás v tomhle obdivuju.

Mám taky psa a dítě.Jsem dost háklivá -nesnesu,aby na dítě šahali cizí lidi nebo i známí s rukama neumýtýma po cestě Mhd a podobně.Psa hlídám,aby dvouleté děcko neolizoval/ale na 100%se to uhlídat nedá/,dítě zase naštěstí nemá tendence strkat do pusy psí hračky nebo žrádlo,ale přesto psa na radu veterinářky odcervuji raději 3xročně.Dětská doktorka mi řekla,že je pro dítě jedině dobře když vyrůstá s nějaký zvířátkem jak po stránce psychické tak po stránce zdarvotní/je dítě odolnější vůči různým alergiím a podobně/.Samozřejmě pokud jdu třeba na toaletu/na delší dobu/nenechám dítě se psem samotné,ale abych je oddělovala když si jdu třeba do skříně pro kapesník-to bych neděla nic jiného než zavírala dítě i psa.Dáváte v ochodě dítěti rohlík?Víte kolik bacilů máte na rukách z nákupního košíku?Víte na co všechno sahalo Vaše dítě?Takovéhle maličkosti jsou podle mě nebezpečnější než občasné hraní psa a dítěte/samozřejmě ne v psím pelíšku nebo dětské postýlce/.JInak když přijdete do jiného stavu,ať si hafík zvyká již na mimčo v bříšku-lehněte si vedle sebe,pesana k bříšku kde již kope mimi,pejska hlaďte.Po narození mimča dejte opatrně voňavý balíček pejskovi očuchat/raději pejska někdo držte,aby na mimčo neskočil-nesmíte být nervozní-pes by to vycítil a věděl by,že se děje něco nepříjemného/a na pejska příjemně mluvte a pokud neprojeví sebemeší náznak agrese hrozně chvalte a vysvětlujte,že mimi=malinkej.Tohle praktikujte třeba 14dní.Pejsek si na mimčo zvykne.Hlavní je věnovat pejskovi hodně pozornosti,aby se necítil odstrčený.Některý pes je při příchodu mimča v pohodě,některý potřebuje více pozornosti,aby neměl důvod žárlit.Většina psů si na mimčo zvykne a to i v případě,že cizí děti nesnáší.Nikdy nenechávejte dítě někde položené bez dozoru,tak aby k němu mohl pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám taky psa a dítě.Jsem dost háklivá -nesnesu,aby na dítě šahali cizí lidi nebo i známí s rukama neumýtýma po cestě Mhd a podobně.Psa hlídám,aby dvouleté děcko neolizoval/ale na 100%se to uhlídat nedá/,dítě zase naštěstí nemá tendence strkat do pusy psí hračky nebo žrádlo,ale přesto psa na radu veterinářky odcervuji raději 3xročně.Dětská doktorka mi řekla,že je pro dítě jedině dobře když vyrůstá s nějaký zvířátkem jak po stránce psychické tak po stránce zdarvotní/je dítě odolnější vůči různým alergiím a podobně/.Samozřejmě pokud jdu třeba na toaletu/na delší dobu/nenechám dítě se psem samotné,ale abych je oddělovala když si jdu třeba do skříně pro kapesník-to bych neděla nic jiného než zavírala dítě i psa.Dáváte v ochodě dítěti rohlík?Víte kolik bacilů máte na rukách z nákupního košíku?Víte na co všechno sahalo Vaše dítě?Takovéhle maličkosti jsou podle mě nebezpečnější než občasné hraní psa a dítěte/samozřejmě ne v psím pelíšku nebo dětské postýlce/.JInak když přijdete do jiného stavu,ať si hafík zvyká již na mimčo v bříšku-lehněte si vedle sebe,pesana k bříšku kde již kope mimi,pejska hlaďte.Po narození mimča dejte opatrně voňavý balíček pejskovi očuchat/raději pejska někdo držte,aby na mimčo neskočil-nesmíte být nervozní-pes by to vycítil a věděl by,že se děje něco nepříjemného/a na pejska příjemně mluvte a pokud neprojeví sebemeší náznak agrese hrozně chvalte a vysvětlujte,že mimi=malinkej.Tohle praktikujte třeba 14dní.Pejsek si na mimčo zvykne.Hlavní je věnovat pejskovi hodně pozornosti,aby se necítil odstrčený.Některý pes je při příchodu mimča v pohodě,některý potřebuje více pozornosti,aby neměl důvod žárlit.Většina psů si na mimčo zvykne a to i v případě,že cizí děti nesnáší.Nikdy nenechávejte dítě někde položené bez dozoru,tak aby k němu mohl pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Hmm, myslím, že to byla asi nejnormálnější odpověď

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmm, myslím, že to byla asi nejnormálnější odpověď

Pěkná odpověď.
Také máme mimčo (rok a půl) a psa, ale odděleně. Hafulu pouštím volně po domě jen pod dohledem, jinak má k dispozici půl kuchyně, chodbu a koupelnu. Je tak zvyklý od štěněte a myslím, že je i spokojený. Nemusím mu po každém doběhnutí z venku umývyt packy a mimčo ho neotravuje, když chce odpočívat. Občas i tak dělá lumpačiny a háže různé věci pesovi do vody a to je psí miska za "mříží". Zatím tedy ani zakazování a vysvětlování, že je to pejskova voda, že se to nesmí, nepomáhá. Takže obdivuji pejskařky, co to zvládají celodenně hlídat.