Čivava - chování, povaha

Chovám jiné, stejně malé plemeno. Píšete:

Každý cvik musí dobře pochopit a ten se pak musí opakovat a trvat důsledně na jeho bezchybném provedení.
Jenže štěně na to nemá hlavu a musí se s ním postupně. Tohle můžete dodržovat u dospělého.

Jinak nenechávat osamocenému štěněti,které ještě nezvládá 100% venčení venku, na pročůrávání celý byt s koberci - vymezte mu na dobu samoty jednu místnost-popř.ohrádku,kde je jednoduché udržovat čistotu a kde si nemůže ublížit.
A tak se vychovávají malí prasopsi, kteří si čůrají pod sebe. Mnohem lepší je učit štěně, že má někde přístupné místo na venčení - savou podložku. A nestráví půl dne řvaním v ohrádce a skákáním po zadních, což není zdravé ani vhodné. Má štěňata jsou naprosto tichá do doby, než je někam - třeba při úklidu - krátkodobě zavřu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovám jiné, stejně malé plemeno. Píšete:

Každý cvik musí dobře pochopit a ten se pak musí opakovat a trvat důsledně na jeho bezchybném provedení.
Jenže štěně na to nemá hlavu a musí se s ním postupně. Tohle můžete dodržovat u dospělého.

Jinak nenechávat osamocenému štěněti,které ještě nezvládá 100% venčení venku, na pročůrávání celý byt s koberci - vymezte mu na dobu samoty jednu místnost-popř.ohrádku,kde je jednoduché udržovat čistotu a kde si nemůže ublížit.
A tak se vychovávají malí prasopsi, kteří si čůrají pod sebe. Mnohem lepší je učit štěně, že má někde přístupné místo na venčení - savou podložku. A nestráví půl dne řvaním v ohrádce a skákáním po zadních, což není zdravé ani vhodné. Má štěňata jsou naprosto tichá do doby, než je někam - třeba při úklidu - krátkodobě zavřu.

Pokud štěně není naučené v ohrádce v klidu odpočívat, bude při zavření pochopitelně řvát. Pokud ho naučíte, že ohrádka je jeho bezpečný pelíšek, bude v ní v klidu chrnět. Je to i pro jeho bezpečnost. A prasopsi se vychovávají spíš tak, že naučíte štěně čůrat na podložku a dáte mu k dispozici celý byt - spousta štěňat nedokáže rozlišit mezi podložkou (textilie položená na zemi) a kobercem (textilie položená na zemi). Hrozně blbě se to pak odnaučuje. Tu podložku mu klidně můžete dát do ohrádky, proč ne, ale lepší je neumožnit mu přístup ke kobercům a jiným "pročůratelným" místům.

K tomu cvičení - však paní píše, že štěně musí cvik nejdřív pochopit a až pak po něm můžete vyžadovat jeho správné provedení, ne?

Čivava je pes jako každý jiný, nevím, proč by se k němu měl někdo chovat jako k dítěti nebo hračce. Ale bohužel to tak je. I vy, zadavatelko, chcete mazlíčka do náruče. Nechcete raději toho plyšáka? Opravdu si myslíte, že psovi je nejlíp v náručí?
Vidím kolem sebe hodně čivav, většina je nervní, uštěkaná, agresivní na jiné psy (ani nemusí být o moc větší). Je to výchovou, většina je právě jen braná jako mazlící chlupaté cosi, co se nemusí vychovat, protože je to malé a nikomu moc neublíží.
Je mi jich upřímně líto, protože toto plemeno je inteligentní a při normální psí výchově i příjemné jako společník. Ale většinou paniček jsou převychováváni do odporných kreatur, navlečených do růžových šatiček, cenících zuby na vše, co se kolem hne.

Takže si ji pořiďte, pokud ji chcete vychovat jako psa. Pokud chcete hračku, běžte do hračkářství.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čivava je pes jako každý jiný, nevím, proč by se k němu měl někdo chovat jako k dítěti nebo hračce. Ale bohužel to tak je. I vy, zadavatelko, chcete mazlíčka do náruče. Nechcete raději toho plyšáka? Opravdu si myslíte, že psovi je nejlíp v náručí?
Vidím kolem sebe hodně čivav, většina je nervní, uštěkaná, agresivní na jiné psy (ani nemusí být o moc větší). Je to výchovou, většina je právě jen braná jako mazlící chlupaté cosi, co se nemusí vychovat, protože je to malé a nikomu moc neublíží.
Je mi jich upřímně líto, protože toto plemeno je inteligentní a při normální psí výchově i příjemné jako společník. Ale většinou paniček jsou převychováváni do odporných kreatur, navlečených do růžových šatiček, cenících zuby na vše, co se kolem hne.

Takže si ji pořiďte, pokud ji chcete vychovat jako psa. Pokud chcete hračku, běžte do hračkářství.

Jestli není nakonec lepší dát si pár facek, než se tady na něco optat....

asi tak. Mám tři jezevčičky, taky nejsou plyšové a dvě z nich by se mazlily a chovaly nejradši pořád

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
asi tak. Mám tři jezevčičky, taky nejsou plyšové a dvě z nich by se mazlily a chovaly nejradši pořád

Máme pitbulla a ten by za mazlení a život v posteli se svojí paničkou dal život....

Nemám čivavku ale mám jorka, byl pořízený jako pes (což si myslím že by u vás taky byl) je to hezký když se přijde omazlit a vleze nám do klína u takového 50kg psa už je to horší :-) Je to společnice, žádné zvláštní nároky od jiných psů nemá, snad jen být důslední moc dobře ty příšery ví že jsou malý a roztomilý a zkouší to, takže pokud nebudete chtít malou uštěkanou potvůrku tak důslednost jako u všech plemen :-) Ještě jedna rada k dobru u malých psů je problém, když Vám psa převálcuje nějaké telátko (nám se to stalo když slečně utekl ohrař- štěně) tak mi ju zvalchoval, nyní má panickou hrůzu ze psů, vetších a divočejší, bez důvodně vrčí (neutočí ale dáva najevo at se nepřibližuje) ačkoliv chodíme 3x týdně na cvičák, probírali jsme to s cvičitelkou, má na to právo proč by jí měl někdo lést do jejího prostoru když si to nepřeje....ale pak člověk působí jako ten co má vzteklého psa :-)


Zvážit jak to snesete, je to jak majitelé bullů se potýkají stím "pozor zabiják" tak majitelé malých psů zase stím "malej nervák"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli není nakonec lepší dát si pár facek, než se tady na něco optat....

Teď jste na kápla !!!!

Víte o samotnou výchovu mi tolik nejde (nebo spíš o ty rady k výchově, i když děkuji), protože jsem typ člověka, co má rád psy nejlépe 100% poslušné (základní poslušnost a přivolání je pro mého psa neodmyslitelná automatika bytí). A ty rozmazlené uštěkané kreatury také nemám ráda a vím, že je to vina majitelů (či spíš majitelek). Vyjádřila jsem se asi špatně, nejde mi o to, abych čivavu nosila po kabelkách, chci mini psa, ale stále psa. S tím, že mou 30ti kilovou fenu si těžko hodím na klín a pomazlím.. myslím, že již chápete, jak jsem to myslela? Měla jsem krysaříka, bohužel měla vrozenou vadu (byla bez PP) a již s námi není a je mi takto bez prcka smutno a mé velké fence si myslím, že taky.. Ale nechci znovu krysaříka, přijde mi to smutné, tak jsem se rozhodla pro čivavu. Proto jsem chtěla vědět, zda to není takový ten demolující pes-ničitel divočák, a osobní zkušenosti lidí, co je již mají, toť vše Že ji musím vychovat, je mi známo
Na foto má malá nebožka a má přítomná vořešice

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud štěně není naučené v ohrádce v klidu odpočívat, bude při zavření pochopitelně řvát. Pokud ho naučíte, že ohrádka je jeho bezpečný pelíšek, bude v ní v klidu chrnět. Je to i pro jeho bezpečnost. A prasopsi se vychovávají spíš tak, že naučíte štěně čůrat na podložku a dáte mu k dispozici celý byt - spousta štěňat nedokáže rozlišit mezi podložkou (textilie položená na zemi) a kobercem (textilie položená na zemi). Hrozně blbě se to pak odnaučuje. Tu podložku mu klidně můžete dát do ohrádky, proč ne, ale lepší je neumožnit mu přístup ke kobercům a jiným "pročůratelným" místům.

K tomu cvičení - však paní píše, že štěně musí cvik nejdřív pochopit a až pak po něm můžete vyžadovat jeho správné provedení, ne?

Štěně vychované u chovatele na volno nemá potřebu si chcát pod sebe nebo po bytě a velmi mu to vadí. Naše osmitýdení štěňata si sama hledají podložku a na tu se venčí, rozlišují druhy textilií od koberce po vatovou buničinu podložky. Co vy víte o praxi, zavřete to do "bezpečné" ohrádky... a pak jedním dechem tvrdíte, že malý a velký pes se musí vychovávat stejně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte o samotnou výchovu mi tolik nejde (nebo spíš o ty rady k výchově, i když děkuji), protože jsem typ člověka, co má rád psy nejlépe 100% poslušné (základní poslušnost a přivolání je pro mého psa neodmyslitelná automatika bytí). A ty rozmazlené uštěkané kreatury také nemám ráda a vím, že je to vina majitelů (či spíš majitelek). Vyjádřila jsem se asi špatně, nejde mi o to, abych čivavu nosila po kabelkách, chci mini psa, ale stále psa. S tím, že mou 30ti kilovou fenu si těžko hodím na klín a pomazlím.. myslím, že již chápete, jak jsem to myslela? Měla jsem krysaříka, bohužel měla vrozenou vadu (byla bez PP) a již s námi není a je mi takto bez prcka smutno a mé velké fence si myslím, že taky.. Ale nechci znovu krysaříka, přijde mi to smutné, tak jsem se rozhodla pro čivavu. Proto jsem chtěla vědět, zda to není takový ten demolující pes-ničitel divočák, a osobní zkušenosti lidí, co je již mají, toť vše Že ji musím vychovat, je mi známo
Na foto má malá nebožka a má přítomná vořešice

To je bomba fotka!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teď jste na kápla !!!!

tak nějak

Krásná dvojka :-) No k tomu demoličnímu sklonu, to Vám asi nikdo neřekne :-D jak sem psala mám jorka, v znám asi dlaších 6 dobře nikdo z nich neničil, má fena taky ne. Teď měla prvním vrh (tatínek taky nebyl ničitel) jedno štěně sem si nechala další dva jsou po rodině a všichni tři jsou ničitelé, já byla v šoku fenka nikdy nic nezničila jen rozthala papírové kapesníky. Kdežto její syn tomu se hodí všechno nevím co se v těch genech zamotalo, ale už se konečně začíná krotit, naštěstí reaguje na jedničku na FUJ . ale berte to tak má to malé zuby to co by Vám rozkousel třeba ovčák jemu bude trvat měsíc

O mě tolik nejde, já vydržím ledacos, co mi štěník zničí Jde mi spíš o manžela, ten je trochu nervák, když se mu něco rozkouše
Mockrát děkuji za názory, asi si budu muset najít nějakou chov.stanici a poptat se konkrétně na jejich psy
A co se té fotky týče, tady spolu krásně chrní, ale co tomu předcházelo, no jen se podívejte

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli není nakonec lepší dát si pár facek, než se tady na něco optat....

Jo někdy to tak vypadá tady . Mám velké psy a čivavu jsem si také pořídila, tedy tak nějak k ní přišla. Lepšího psa jsem neměla. Sama ho názývam sice pokusem o psa, ale v dobrém!!, také myš, syn někdy kryso a stejně se s ní mazlí . Je to vděčný, milý, temperamentní, chytrý pes co neštěká, skladný, všudepřítomný parták. Za mě pro čivavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O mě tolik nejde, já vydržím ledacos, co mi štěník zničí Jde mi spíš o manžela, ten je trochu nervák, když se mu něco rozkouše
Mockrát děkuji za názory, asi si budu muset najít nějakou chov.stanici a poptat se konkrétně na jejich psy
A co se té fotky týče, tady spolu krásně chrní, ale co tomu předcházelo, no jen se podívejte

Tak to mě pobavilo Naše yorkšírka zase ojíždí plyšovýho psa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chovám jiné, stejně malé plemeno. Píšete:

Každý cvik musí dobře pochopit a ten se pak musí opakovat a trvat důsledně na jeho bezchybném provedení.
Jenže štěně na to nemá hlavu a musí se s ním postupně. Tohle můžete dodržovat u dospělého.

Jinak nenechávat osamocenému štěněti,které ještě nezvládá 100% venčení venku, na pročůrávání celý byt s koberci - vymezte mu na dobu samoty jednu místnost-popř.ohrádku,kde je jednoduché udržovat čistotu a kde si nemůže ublížit.
A tak se vychovávají malí prasopsi, kteří si čůrají pod sebe. Mnohem lepší je učit štěně, že má někde přístupné místo na venčení - savou podložku. A nestráví půl dne řvaním v ohrádce a skákáním po zadních, což není zdravé ani vhodné. Má štěňata jsou naprosto tichá do doby, než je někam - třeba při úklidu - krátkodobě zavřu.

Mnohem lepší je učit štěně, že má někde přístupné místo na venčení - savou podložku.
Tak přesně takto se vychovávají prasopsi.
Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O mě tolik nejde, já vydržím ledacos, co mi štěník zničí Jde mi spíš o manžela, ten je trochu nervák, když se mu něco rozkouše
Mockrát děkuji za názory, asi si budu muset najít nějakou chov.stanici a poptat se konkrétně na jejich psy
A co se té fotky týče, tady spolu krásně chrní, ale co tomu předcházelo, no jen se podívejte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mnohem lepší je učit štěně, že má někde přístupné místo na venčení - savou podložku.
Tak přesně takto se vychovávají prasopsi.
Zuzana

Zuzko nesouhlasím....my jsme učili štěně taky na podložku a prasopes nám z něj nevyrostl, od 4 měsíce už zvládalo čistotnost skoro na jedničku. Ale o to asi zadavatelce stejně nejde, psa má, tak asi ví co a jak.
Tereza

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zuzko nesouhlasím....my jsme učili štěně taky na podložku a prasopes nám z něj nevyrostl, od 4 měsíce už zvládalo čistotnost skoro na jedničku. Ale o to asi zadavatelce stejně nejde, psa má, tak asi ví co a jak.
Tereza

Jen jsem se chtěla zeptat ze své zvědavosti....to je teď nějaká móda učit štěňata na podložky? Chováme a máme psy více jak 25 let ale nějak si nevzpomínám, že by se tohle kdy dělalo. Ilona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen jsem se chtěla zeptat ze své zvědavosti....to je teď nějaká móda učit štěňata na podložky? Chováme a máme psy více jak 25 let ale nějak si nevzpomínám, že by se tohle kdy dělalo. Ilona

Souhlasím s Vámi Ilono, trend podložek mi taky není úplně vlastní.. Podložky a plínky jsou moderní posledních pár let.. ale jestli to funguje líp, než noviny a chození ven, tak proč ne :D Akorát aby si pejsek nezvykl a nechtěl se venčit doma na plínu už nastálo, to se stalo kamarádce, co má fenku JRT.. Nebyla schopná ji to až do roku a půl odnaučit..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen jsem se chtěla zeptat ze své zvědavosti....to je teď nějaká móda učit štěňata na podložky? Chováme a máme psy více jak 25 let ale nějak si nevzpomínám, že by se tohle kdy dělalo. Ilona

Nevím jestli je to móda, ale rozhodně lepší jak noviny. A dokud štěně nevydrželo po dobu co jsem v práci, tak se vyčůralo na podložku a já jsem nemusela lítat s hadrem a vytírat podlahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím s Vámi Ilono, trend podložek mi taky není úplně vlastní.. Podložky a plínky jsou moderní posledních pár let.. ale jestli to funguje líp, než noviny a chození ven, tak proč ne :D Akorát aby si pejsek nezvykl a nechtěl se venčit doma na plínu už nastálo, to se stalo kamarádce, co má fenku JRT.. Nebyla schopná ji to až do roku a půl odnaučit..

My jsme podložku nepoužívali místo venčení. Když si psa někdo na to naučí a nechodí s ním ven, tak je to jeho boj. A lepší než noviny to je, protože to neprosákne na podlahu a není to cítit. Dřív se to nepoužívalo, protože to nebylo. Před 16 lety jsme taky dávali štěněti noviny. Nevím proč v tom někdo vidí problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen jsem se chtěla zeptat ze své zvědavosti....to je teď nějaká móda učit štěňata na podložky? Chováme a máme psy více jak 25 let ale nějak si nevzpomínám, že by se tohle kdy dělalo. Ilona

Také chovám psy tuhle dobu. Asi jste neměla nikdy štěnata v zimě. Dost dobře si nedokážu představit, že bych 4týdenní štěnata nosila ven do -20, nebo do pul metru sněhu. A proti novinám jsou fakt neskonale lepší. Snad vaše štěnata vykonaváji potřebu jako ostatní ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My jsme podložku nepoužívali místo venčení. Když si psa někdo na to naučí a nechodí s ním ven, tak je to jeho boj. A lepší než noviny to je, protože to neprosákne na podlahu a není to cítit. Dřív se to nepoužívalo, protože to nebylo. Před 16 lety jsme taky dávali štěněti noviny. Nevím proč v tom někdo vidí problém.

Ovšem že to nejde cítit jsem nevěděla, tak to je super

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také chovám psy tuhle dobu. Asi jste neměla nikdy štěnata v zimě. Dost dobře si nedokážu představit, že bych 4týdenní štěnata nosila ven do -20, nebo do pul metru sněhu. A proti novinám jsou fakt neskonale lepší. Snad vaše štěnata vykonaváji potřebu jako ostatní ne?

Tak asi založíme novou diskuzi na téma čůrací podložky , ať to tady zadavatelce nezabíráme ne....
Jinak já s Vámi naprosto souhlasím!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím jestli je to móda, ale rozhodně lepší jak noviny. A dokud štěně nevydrželo po dobu co jsem v práci, tak se vyčůralo na podložku a já jsem nemusela lítat s hadrem a vytírat podlahu.

Moje fenka mi dalal jasně na najevo co si o plínkách myslí. Jako štěně je měla jen týden, pak šly pryč.
Když jsem přišla domů, napřed jsem šlápla do louže a pak uviděla tu spoušt - plína rozkousaná na milion kousíčků a ty všude, ale fakt všude a v tom spokojeně stála moje teriéří dračice, tak jsem to vzdala.
Fenka se naučila velmi rcyhle čistotě a nějaké plíny nebo noviny ji nechali chladnou - tedy pokud se jedná o jejich původní účel. Na kousání prý dobrý :-D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také chovám psy tuhle dobu. Asi jste neměla nikdy štěnata v zimě. Dost dobře si nedokážu představit, že bych 4týdenní štěnata nosila ven do -20, nebo do pul metru sněhu. A proti novinám jsou fakt neskonale lepší. Snad vaše štěnata vykonaváji potřebu jako ostatní ne?

To máte pravdu, nechovali jsme štěňata rok co rok, ale vybírali jsme právě období, aby nebyla štěňata na zimu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak asi založíme novou diskuzi na téma čůrací podložky , ať to tady zadavatelce nezabíráme ne....
Jinak já s Vámi naprosto souhlasím!

Náhodou k tématu jsem přispěla, volbu zavatelce schválila. Ale tohle mě zaujalo, mě to přišlo stejné jako, kdyby se někdo divil že mám automatickou pračku, když se kdysi pralo na valše. Já si tedy ráda ulehčím běhání a uklid kolem štěnat. Mám je doma, čurají pořád a aby v tom patlali, nebo je vynášela do mrazu. Proti novinám, nebo prani hader? Super vynález

Štěňátka od malinka učím nejdřív na papírovou plenu (než ji začnou trhat), později na kočičí záchod. Jako hračky se mi velmi osvědčily papírové krabičky (je z nich sice "bordel", ten však zametete a není nic zničeno). A super je též hračka zavěšená na gumičce - štěndo má pocit, že se s ním někdo přetahuje , k "zahození" není ani zmuchlaný obyčejný papír (čím víc šustí - tím lépe). Štěnda jsou tím zaměstnaná a nic neničí Pejsky mám už 23 let (velké i malé), takže nějaké zkušenosti mám, přez to moje dvouletá čivinka štěká na každého pesana, kterého vidí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte pravdu, nechovali jsme štěňata rok co rok, ale vybírali jsme právě období, aby nebyla štěňata na zimu.

Tak když je máte venku tak je to jasné. Já venku nemám ani štěnata velkého plemeno pořád. Podložky jsou fajn, věřte mi

Podložka v bytě není vůbec cítit!
Proto je lepší než jakékoli tiskoviny, má svůj nezaměnitelný povrch a protože pak v bytě nesmrdí, klidně se dá opravdu mini psům i nechat celoživotně - když jste 10 hodin mimo domov v práci, proč by se pejsek nemohl vyčůrat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Štěňátka od malinka učím nejdřív na papírovou plenu (než ji začnou trhat), později na kočičí záchod. Jako hračky se mi velmi osvědčily papírové krabičky (je z nich sice "bordel", ten však zametete a není nic zničeno). A super je též hračka zavěšená na gumičce - štěndo má pocit, že se s ním někdo přetahuje , k "zahození" není ani zmuchlaný obyčejný papír (čím víc šustí - tím lépe). Štěnda jsou tím zaměstnaná a nic neničí Pejsky mám už 23 let (velké i malé), takže nějaké zkušenosti mám, přez to moje dvouletá čivinka štěká na každého pesana, kterého vidí

No a takové uštěkané malé kuličce bych se taky ráda vyhla.. měla jsem tu krysařici a dík ní vím, co to je mít sice vychovaného krysopsa (jak říkám této velikosti psů, ale jen v dobrém), ale i tak uštěkaného.. Ona poslouchala krásně, na zapískání přiběhla vždycky, sedala i dávala pac.. ale štěkala skoro nepřetržitě A to bych znovu nechtěla..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a takové uštěkané malé kuličce bych se taky ráda vyhla.. měla jsem tu krysařici a dík ní vím, co to je mít sice vychovaného krysopsa (jak říkám této velikosti psů, ale jen v dobrém), ale i tak uštěkaného.. Ona poslouchala krásně, na zapískání přiběhla vždycky, sedala i dávala pac.. ale štěkala skoro nepřetržitě A to bych znovu nechtěla..

Tak ten můj krysopes když už náhodou štěkne, tak je to jen když chce něco dobrého a všichni si doma z ní utahují, že si musejí vzít naslouchátko, aby ji slyšeli

Štěkání venku se někdy koriguje těžko, jedna moje fena taky ječí a ostatní jsou hodné. Prostě má o sebe strach... největší problém je, že ji pošlapal velký pes a ona se teď prostě bojí. Přitom mám velkého psa doma také. Rozlišuje "náš a cizí".

předem prostě nezjistíte, jaké vaše štěně bude

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte o samotnou výchovu mi tolik nejde (nebo spíš o ty rady k výchově, i když děkuji), protože jsem typ člověka, co má rád psy nejlépe 100% poslušné (základní poslušnost a přivolání je pro mého psa neodmyslitelná automatika bytí). A ty rozmazlené uštěkané kreatury také nemám ráda a vím, že je to vina majitelů (či spíš majitelek). Vyjádřila jsem se asi špatně, nejde mi o to, abych čivavu nosila po kabelkách, chci mini psa, ale stále psa. S tím, že mou 30ti kilovou fenu si těžko hodím na klín a pomazlím.. myslím, že již chápete, jak jsem to myslela? Měla jsem krysaříka, bohužel měla vrozenou vadu (byla bez PP) a již s námi není a je mi takto bez prcka smutno a mé velké fence si myslím, že taky.. Ale nechci znovu krysaříka, přijde mi to smutné, tak jsem se rozhodla pro čivavu. Proto jsem chtěla vědět, zda to není takový ten demolující pes-ničitel divočák, a osobní zkušenosti lidí, co je již mají, toť vše Že ji musím vychovat, je mi známo
Na foto má malá nebožka a má přítomná vořešice

No tak to pak je správný přístup a vy asi budete jedna z těch mála, co budete mít čivavu "normální".
Prostě se k ní chovejte jako ke každému jinému psovi. Čivava je chytrá, bystrá, samozřejmě se o sebe bojí víc než velcí psi, ale když je správně vychovaná, braná od malička mezi obříky, naučí se, jak jim jít z cesty. Naše minifena je vychovaná s velkým psem, chodí s námi na výběh, nevidím důvod, proč ji izolovat jen proto, že je menší. Občas o ni nějaký pes zakopne, ale zatím se jí žádná újma nestala.
Bohužel se ale setkávám víc s těmi lidmi, co hystericky berou čivavky do náruče, cokoli nad 5 kg se kolem pohne... a pak to tak vypadá. Já chápu, že se o ně bojí, ale stačí si je zavolat k noze nebo se k nim sehnout, pokud nějaké opravdové nebezpečí hrozí. A bohužel hodně potkávám takové, co chodí na procházku stylem čivava v tašce, vyndá se na trávník na rohu vyčurat a zase se strčí zpět do tašky. Chudáci psi.

Jinak s čivavou můžete dělat většinu sportů - agility, tanec, základní (služební) výcvik, obedience...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovšem že to nejde cítit jsem nevěděla, tak to je super

Kdepak podložky jsou cítit ! Měla jsem ted doma štěně v dočasce a smrdělo nám to doma pořádně :D

Je jediná "uštěkaná" z mých čivav. Štěká opravdu jen na psy, i když ví, že nesmí. Nevím, kde "k tomu přišla"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak to pak je správný přístup a vy asi budete jedna z těch mála, co budete mít čivavu "normální".
Prostě se k ní chovejte jako ke každému jinému psovi. Čivava je chytrá, bystrá, samozřejmě se o sebe bojí víc než velcí psi, ale když je správně vychovaná, braná od malička mezi obříky, naučí se, jak jim jít z cesty. Naše minifena je vychovaná s velkým psem, chodí s námi na výběh, nevidím důvod, proč ji izolovat jen proto, že je menší. Občas o ni nějaký pes zakopne, ale zatím se jí žádná újma nestala.
Bohužel se ale setkávám víc s těmi lidmi, co hystericky berou čivavky do náruče, cokoli nad 5 kg se kolem pohne... a pak to tak vypadá. Já chápu, že se o ně bojí, ale stačí si je zavolat k noze nebo se k nim sehnout, pokud nějaké opravdové nebezpečí hrozí. A bohužel hodně potkávám takové, co chodí na procházku stylem čivava v tašce, vyndá se na trávník na rohu vyčurat a zase se strčí zpět do tašky. Chudáci psi.

Jinak s čivavou můžete dělat většinu sportů - agility, tanec, základní (služební) výcvik, obedience...

stačí si je zavolat k noze nebo se k nim sehnout, pokud nějaké opravdové nebezpečí hrozí

Z toho je patrné, že vám ještě opravdové nebezpečí nehrozilo. I rozběhnutý kokr povalí sehnutého člověka.
Své jorky beru na ruku pokaždé když potkám psa kterého neznám a není na vodítku. Stojící člověk lépe udrží rovnováhu, a dost často je útok tak rychlý, že bych se pro psa sehnout nestihla.
A jen na okraj, naše jorkšírka utrpěla těžký otřes mozku se ztrátou vědomí poté, co o ní zakopl při hře náš osmikilový kříženec - jinak pejsek který si něžně hraje s malinkými štěňátky. Od té doby jsem velmi opatrná, zvlášť když psi dovádějí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
stačí si je zavolat k noze nebo se k nim sehnout, pokud nějaké opravdové nebezpečí hrozí

Z toho je patrné, že vám ještě opravdové nebezpečí nehrozilo. I rozběhnutý kokr povalí sehnutého člověka.
Své jorky beru na ruku pokaždé když potkám psa kterého neznám a není na vodítku. Stojící člověk lépe udrží rovnováhu, a dost často je útok tak rychlý, že bych se pro psa sehnout nestihla.
A jen na okraj, naše jorkšírka utrpěla těžký otřes mozku se ztrátou vědomí poté, co o ní zakopl při hře náš osmikilový kříženec - jinak pejsek který si něžně hraje s malinkými štěňátky. Od té doby jsem velmi opatrná, zvlášť když psi dovádějí.

To bych našeho tříkiláče musela brát do ruky pořád :-) Do náruče ho neberu a už pěkných pár let žije bez úhony. Tady je psů na každém kroku tolik, že bych se z toho musela zbláznit, kdybych hysterčila u každého psa , co se k nám přiblíží. Náš pes je i přes malou velikost sporťák a je zvláštní, že ho tedy ještě nic nezakouslo, když denně běhá několik hodin mezi psy.
Ale máte pravdu, většina ženských z okolí by vůbec nedopustila nějaké očichávání, hystericky ječí a pidipsy málem dávají až nad hlavu, jenom kolem nich jiný pes projde. Nevím, proč si je pořizují, když z toho mají jen nervy a psychická traumata, a to jak ony, tak psi.
A asi jsem nesmírně šikovná, zatím mě žádný pes velikosti kokra neporazil :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O mě tolik nejde, já vydržím ledacos, co mi štěník zničí Jde mi spíš o manžela, ten je trochu nervák, když se mu něco rozkouše
Mockrát děkuji za názory, asi si budu muset najít nějakou chov.stanici a poptat se konkrétně na jejich psy
A co se té fotky týče, tady spolu krásně chrní, ale co tomu předcházelo, no jen se podívejte

Ja jsem jorkovi poridila spoustu hracek a za cely zivot nam jenom jako stene okousal jednu snurku u zaluzie a jeden roh - listu. Ted muzu nechat na zemi cokoliv a ani si toho nevsimne (krome jidla, burta by asi neprehlidl :) )
Tak mu jich taky par kupte a bude to dobry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To bych našeho tříkiláče musela brát do ruky pořád :-) Do náruče ho neberu a už pěkných pár let žije bez úhony. Tady je psů na každém kroku tolik, že bych se z toho musela zbláznit, kdybych hysterčila u každého psa , co se k nám přiblíží. Náš pes je i přes malou velikost sporťák a je zvláštní, že ho tedy ještě nic nezakouslo, když denně běhá několik hodin mezi psy.
Ale máte pravdu, většina ženských z okolí by vůbec nedopustila nějaké očichávání, hystericky ječí a pidipsy málem dávají až nad hlavu, jenom kolem nich jiný pes projde. Nevím, proč si je pořizují, když z toho mají jen nervy a psychická traumata, a to jak ony, tak psi.
A asi jsem nesmírně šikovná, zatím mě žádný pes velikosti kokra neporazil :-)

Možná změníte názor, až o nějakého psa přijdete.
Očividně nemáte žádnou špatnou zkušenost. Já jich mám za 30 let chovu psů několik desítek, pár s tragickým koncem. A už také nedopustím žádné očichávání s cizím psem, i když dřív jsem měla stejný názor jako vy. Teď když vidím puštěného psa, tak své prostě vezmu na ruku a jdu dál. Žádná hysterie, nekřičím, pokud pes neútočí a neskáče na mě, naprosto v klidu projdu a pak psy zase dám na zem. A nechápu, proč to někdo má potřebu komentovat. Je jen moje věc, jestli své psy nechám na zemi, nebo si je zvednu.
A proč jsem si je pořídila? Určitě ne proto, že jsem od toho očekávala trauma a nervy při každé procházce, ale realita je bohužel jiná. Každý druhý má nějakou divnou potřebu mi určovat, kdy můžu svého psíka nést, a kdy ho mám nechat na zemi. A pokud na mě jejich nevychovaný pes skáče ve snaze dostat se k mému psovi, tak je to jen a jen má vina. Co si to dovoluju, vzít si vlastního psa do náruče a nenechat ho očichat se s tím jejich?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná změníte názor, až o nějakého psa přijdete.
Očividně nemáte žádnou špatnou zkušenost. Já jich mám za 30 let chovu psů několik desítek, pár s tragickým koncem. A už také nedopustím žádné očichávání s cizím psem, i když dřív jsem měla stejný názor jako vy. Teď když vidím puštěného psa, tak své prostě vezmu na ruku a jdu dál. Žádná hysterie, nekřičím, pokud pes neútočí a neskáče na mě, naprosto v klidu projdu a pak psy zase dám na zem. A nechápu, proč to někdo má potřebu komentovat. Je jen moje věc, jestli své psy nechám na zemi, nebo si je zvednu.
A proč jsem si je pořídila? Určitě ne proto, že jsem od toho očekávala trauma a nervy při každé procházce, ale realita je bohužel jiná. Každý druhý má nějakou divnou potřebu mi určovat, kdy můžu svého psíka nést, a kdy ho mám nechat na zemi. A pokud na mě jejich nevychovaný pes skáče ve snaze dostat se k mému psovi, tak je to jen a jen má vina. Co si to dovoluju, vzít si vlastního psa do náruče a nenechat ho očichat se s tím jejich?

Co si to dovoluju, ... nenechat ho očichat se s tím jejich?
No, to taky pěním

Čivavky má známá a jejich příjemná povaha mě přiměla změnit na ně názor. Veselí pohodoví psíci. Dokonce i ten skřítek (mrňavý bezPP z množárny), co ho má jiná známá, je navzdory tomu, že ho mají naprostí začátečníci a nemá vytvořené veškeré předpoklady proto, aby byl bezproblémový, vcelku pohodář.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná změníte názor, až o nějakého psa přijdete.
Očividně nemáte žádnou špatnou zkušenost. Já jich mám za 30 let chovu psů několik desítek, pár s tragickým koncem. A už také nedopustím žádné očichávání s cizím psem, i když dřív jsem měla stejný názor jako vy. Teď když vidím puštěného psa, tak své prostě vezmu na ruku a jdu dál. Žádná hysterie, nekřičím, pokud pes neútočí a neskáče na mě, naprosto v klidu projdu a pak psy zase dám na zem. A nechápu, proč to někdo má potřebu komentovat. Je jen moje věc, jestli své psy nechám na zemi, nebo si je zvednu.
A proč jsem si je pořídila? Určitě ne proto, že jsem od toho očekávala trauma a nervy při každé procházce, ale realita je bohužel jiná. Každý druhý má nějakou divnou potřebu mi určovat, kdy můžu svého psíka nést, a kdy ho mám nechat na zemi. A pokud na mě jejich nevychovaný pes skáče ve snaze dostat se k mému psovi, tak je to jen a jen má vina. Co si to dovoluju, vzít si vlastního psa do náruče a nenechat ho očichat se s tím jejich?

Přesně. Sama mám malého psa a poté, co mě jeden člověk přesvědčoval, jak je ten jeho velký mírný a posléze po vystartování toho mírného po mém psovi ( vahovy rozdil asi 40 kg) jen rekl, jo je nevyspytatelnej, uz si sv0ho psa take drzim, protoze o nej nechci prijit. Je to jako by si s labradorem chtel hrat kun. Taky z toho pro labradora nebude koukat nic bezpecneho.