Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.242
Ahoj, chci se podělit o to, co se mi přihodilo na vycházce se svým štěnětem a zároveň chci ukázat, že i městská policie má srdce na pravém místě. Na své vycházce s naším novým štěnětem a se svými 2 dětmi , kdy jsme šli směrem k lesu polní cestou jsme potkali na posedu myslivce. Jelikož jsme nebyli úplně potichu, což s dvěmi malými dětmi úplně nejde, myslivec slezl z posedu, předešel nás a šel i se svým jezevčíkem na konec cesty, kde měl v lese auto. My jsme šli pomaleji a když jsme ho dohonili, slyšeli jsme štěkání a kňučení. On mi oznámil, že má pod autem cizí štěně a že nemůže odjet. Já svého psa na vodítku, do toho dvě malé děti, z nichž jedno na kole, druhé v sedačce jsem se pokoušela pejska vylákat, aby mohl pan myslivec vyjet s autem a psa nezajel. Podařilo se, ale bylo to drama, štěně na nás štěkalo, ta moje fenka se tam motala, děti se tam motaly a štěndo se mu pak snažilo nalézt do auta, asi ho někdo vyhodil, jenže pan myslivec si naložil svého jezevčíka do auta, řekl, něco v tom smyslu, že kdo ho tam mohl nechat a odjel! Mě tam nechal se svým psem, cizím štěnětem a dvěma dětma. Tak co teď, štěndo bylo maličké, tak 2 měsíce, urousané, hubené a já to měla domů cca 2km. Tak jsem zavolala sousedce, která přijela autem, naložila štěndo do auta a odvezla domů, jenže doma měli kokra a ten ho prostě nesnel, u nás už jsme měli čerstvě fenku, tak jsme si ho taky nemohli nechat. Jenže on je to celkem problém, kam s ním. Jsme z vesnice a pokud by obec nahlásila, že tam je cizí pes a umístili ho do útulku, tak za něj musí platit a jelikož finance nejsou kor na malé obci, hledali jsme jiné řešení. Naštěstí má manžel známého od městké policie v blízkém městě, kterému zavolal, vysvětlil mu, co se stalo a on řekl, ať ho doveze k němu, že mají útulek pro takovéto případy u nich na služebně a že ráno to vyhlásí rozhlasem ve městě jestli se někomu neztratil a nebo ho nabídnou k adopci. Vím, že to nebylo podle pravidel, že by z toho ten policista měl problémy, protože je to pouze pro pejsky nalezené ve městě, ale prostě to zařídil tak, aby to bylo v pořádku. Já mu na cestu nabalila piškoty, granulky, ale oni jsou vybaveni vším potřebným a nic nechtěl. Po čase se manžel ptal, jak to dopadlo a prý ani ne do týdne byl pejsek u nových majitelů a nyní z něho vyrostl krásný velký zdravý pes a nové rodině dělá jen radost. Tak alespoń je nějaká spravedlnost!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.21
To není spravedlnost,to se jen sešlo pár lidí,kterým osud cizího štěněte nebyl osudný a dokázali s tím něco udělat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.11.162
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, chci se podělit o to, co se mi přihodilo na vycházce se svým štěnětem a zároveň chci ukázat, že i městská policie má srdce na pravém místě. Na své vycházce s naším novým štěnětem a se svými 2 dětmi , kdy jsme šli směrem k lesu polní cestou jsme potkali na posedu myslivce. Jelikož jsme nebyli úplně potichu, což s dvěmi malými dětmi úplně nejde, myslivec slezl z posedu, předešel nás a šel i se svým jezevčíkem na konec cesty, kde měl v lese auto. My jsme šli pomaleji a když jsme ho dohonili, slyšeli jsme štěkání a kňučení. On mi oznámil, že má pod autem cizí štěně a že nemůže odjet. Já svého psa na vodítku, do toho dvě malé děti, z nichž jedno na kole, druhé v sedačce jsem se pokoušela pejska vylákat, aby mohl pan myslivec vyjet s autem a psa nezajel. Podařilo se, ale bylo to drama, štěně na nás štěkalo, ta moje fenka se tam motala, děti se tam motaly a štěndo se mu pak snažilo nalézt do auta, asi ho někdo vyhodil, jenže pan myslivec si naložil svého jezevčíka do auta, řekl, něco v tom smyslu, že kdo ho tam mohl nechat a odjel! Mě tam nechal se svým psem, cizím štěnětem a dvěma dětma. Tak co teď, štěndo bylo maličké, tak 2 měsíce, urousané, hubené a já to měla domů cca 2km. Tak jsem zavolala sousedce, která přijela autem, naložila štěndo do auta a odvezla domů, jenže doma měli kokra a ten ho prostě nesnel, u nás už jsme měli čerstvě fenku, tak jsme si ho taky nemohli nechat. Jenže on je to celkem problém, kam s ním. Jsme z vesnice a pokud by obec nahlásila, že tam je cizí pes a umístili ho do útulku, tak za něj musí platit a jelikož finance nejsou kor na malé obci, hledali jsme jiné řešení. Naštěstí má manžel známého od městké policie v blízkém městě, kterému zavolal, vysvětlil mu, co se stalo a on řekl, ať ho doveze k němu, že mají útulek pro takovéto případy u nich na služebně a že ráno to vyhlásí rozhlasem ve městě jestli se někomu neztratil a nebo ho nabídnou k adopci. Vím, že to nebylo podle pravidel, že by z toho ten policista měl problémy, protože je to pouze pro pejsky nalezené ve městě, ale prostě to zařídil tak, aby to bylo v pořádku. Já mu na cestu nabalila piškoty, granulky, ale oni jsou vybaveni vším potřebným a nic nechtěl. Po čase se manžel ptal, jak to dopadlo a prý ani ne do týdne byl pejsek u nových majitelů a nyní z něho vyrostl krásný velký zdravý pes a nové rodině dělá jen radost. Tak alespoń je nějaká spravedlnost!
Já to tvrdím pořád, že nimrodi nemají rádi zvířata, jenom na šípkový omáčce
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.106
Vzpomněla jsem si na naše psí příběhy... před Silvestrem k naší chatě uprostřed lesa přišel zle poraněný pes. Zabalila jsem ho do prostěradla a vezla k veterináři, aby mu zašil rány ( od divokého prasete ). zatímco pes ležel v narkoze, hledala jsem, co s ním. Nahlásila jsem myslivcům, a také místní policii - policisté přijeli do ordinace a policistka "jé, krev, to nemůžu vidět, já musím pryč....". Slíbili, že zajdou na obec, která, jak jsem si myslela, se má o nalezence postarat. nenavrhli to, ale nakonec slíbili a že dají vědět. Je to přes ves - a my s doktorem byli u psa ,čekali, čekali - když už to nebylo k tomu, pes se probudil, šla jsem na obec sama. Policisté seděli u starosty v teplé kanceláři u kafe a vanilkových rohlíčků.....asi zaskočení, viditelně jim nebylo příjemné, že je takhle vidím...a že se tedy postarají.....jela jsem k chatě - a za nějakou dobu přijel pán, myslivec, majitel psa, poděkovat... dověděl se o nálezu od služby z parkoviště ( jela jsem tamtudy k veterináři ). Majitel zaplatil doktorovi, a tak vše dobře dopadlo.
Další rok zase před Silvestrem přišli zase k chatě v lesích dokonce dva psi - retrívr a malý úplně vyčerpaný voříšek. Volala jsem všemožně, něco jako když v pohádce slepička hledala vodu....přitom obec má kotce, ale nikdo neměl čas - nakonec přijel starosta, vynadal mi, že když dřív se našel pes, jednoduše ho zastřelili v lese, a teď aby se obec starala.... Psy odvezl, ale my hledali dál a přes telefony se našli majitelé, psi jim utekli už před několika dny, někdo zkoušel petardy...ušli hodně daleko, ve sněhu a mrazu. Také vše dobře skončilo, majitelé byli přešťastní.
Starosta mě od té doby nezdraví. není mi to jedno, myslím, že se nechová správně - nic jsem mu ani jednou neřekla, na jeho nadávání jsem nereagovala, i když mi to přišlo líto.
Jen jsem se zachovala podle mě normálně - a jemu bylo zatěžko udělat i to, co má v popisu práce....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.106
Vzpomněla jsem si na naše psí příběhy... před Silvestrem k naší chatě uprostřed lesa přišel zle poraněný pes. Zabalila jsem ho do prostěradla a vezla k veterináři, aby mu zašil rány ( od divokého prasete ). zatímco pes ležel v narkoze, hledala jsem, co s ním. Nahlásila jsem myslivcům, a také místní policii - policisté přijeli do ordinace a policistka "jé, krev, to nemůžu vidět, já musím pryč....". Slíbili, že zajdou na obec, která, jak jsem si myslela, se má o nalezence postarat. nenavrhli to, ale nakonec slíbili a že dají vědět. Je to přes ves - a my s doktorem byli u psa ,čekali, čekali - když už to nebylo k tomu, pes se probudil, šla jsem na obec sama. Policisté seděli u starosty v teplé kanceláři u kafe a vanilkových rohlíčků.....asi zaskočení, viditelně jim nebylo příjemné, že je takhle vidím...a že se tedy postarají.....jela jsem k chatě - a za nějakou dobu přijel pán, myslivec, majitel psa, poděkovat... dověděl se o nálezu od služby z parkoviště ( jela jsem tamtudy k veterináři ). Majitel zaplatil doktorovi, a tak vše dobře dopadlo.
Další rok zase před Silvestrem přišli zase k chatě v lesích dokonce dva psi - retrívr a malý úplně vyčerpaný voříšek. Volala jsem všemožně, něco jako když v pohádce slepička hledala vodu....přitom obec má kotce, ale nikdo neměl čas - nakonec přijel starosta, vynadal mi, že když dřív se našel pes, jednoduše ho zastřelili v lese, a teď aby se obec starala.... Psy odvezl, ale my hledali dál a přes telefony se našli majitelé, psi jim utekli už před několika dny, někdo zkoušel petardy...ušli hodně daleko, ve sněhu a mrazu. Také vše dobře skončilo, majitelé byli přešťastní.
Starosta mě od té doby nezdraví. není mi to jedno, myslím, že se nechová správně - nic jsem mu ani jednou neřekla, na jeho nadávání jsem nereagovala, i když mi to přišlo líto.
Jen jsem se zachovala podle mě normálně - a jemu bylo zatěžko udělat i to, co má v popisu práce....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.250
Kéž by bylo víc lidí jako jste Vy. Děkuji za krásný příběh i za pejsky a přeji Krásné Vánoce!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.95.174
Máte říct panu starostovi, že dřív se taky lidi neléčili v nemocnicích, zuby se trhali bez umrtvení a za krádež (no a kdopak nám spravuje obecní kasu že...) se sekali ruce Blbec.
Děkuji za lidi, jako jste Vy!
