Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.242
Ahoj, zajímalo by mě, jestli má někdo podobnou zkušenost jako já. Pocházím z malé vesnice a miluji pejsky od malička. Měli jsme vždycky doma min. oříška až když jsme byli starší, pořídili nám naši Německého ovčáka a byl z něho super pes. Ale již od malička se nám stávalo, že nejdřív k nám přišel cizí boxer. Prostě k nám dorazil na dvůr a zůstal tam s naším psem. Dali jsme mu najíst, byl hladový a ptali jsme se, čí by mohl být. Po týdnu jsme se dozvěděli, že je to pes z 3km vzdálené obce a že přišel přez pole. Majitelé si pro něho přijeli a odvezli si ho domů. Jenže zase za týdn přišel znovu, majitelé již věděli, že bude u nás, tak si pro něj přijeli a takhle se to opakovalo. Museli ho zavírat do kotce, protože jak ho pustili, přišel k nám, až jednou nepřišel....asi ho srazilo auto :o(.
Druhý příběh se mi stal, když už jsem byla dospělá, ale bydlela jsem u našich, kteří měli křížence kokra, Nelu. Když jsem šla ráno do práce na autobus, vyjdu pomalu ještě rozespalá ze vrat a asi po 20 krocích proti mě pitbull. Věděla jsem, že nikdo z vesnice pita neměl, takže nebude zdejší. Stála proti mě a koukala na mě. Ve mně malá dušička, zpátky domů bych to nedala, tak jsem se rozhodla jít pomalu k ní a pohladila jsem ji. Ona se otočila a šla se mnou na autobus. Sedla si vedle mě na zastávce a čekala. Přijel autobus, otevřel dveře, já nastoupila a pitbullka se mnou. Autobusák hned,že to nejde, že není na vodítku, že nemá košík a já, že není moje, že za to nemůžu. Jenže ona se nechtěla hnout, tak jsem vystoupila ona taky a já zase rychle naskočila a autobusák zavřel dveře a já odjela. Když jsem navečer dorazila domů, myslela jsem, že už bude pryč, jenže ona na mě čekala u krámu a jak mě spatřila, přišla ke mně a chtěla se mnou domů k našim, jenže tam byla naše Nela a myslím, že by to špatně dopadlo, byla už starší a ne zrovna kamarádská k ostatním psům a na víc můj otec, ovlivněn televizí si představoval, že pitbull je zabiják a měl panickou hrůzu, ale to doslova. Tak jsem ji nechala za vraty a myslela, že odejte, ale ona ne, začala se nám probourávat vraty dovnitř a chtěla za mnou. Musela jsem s ní být před vraty a hledat řešení. Všimli jsme si, že už je starší, má vytahané cecíky a to fest a skoro žádné zuby, jako by ubroušené a taky trochu na zadek napadala. Volali jsme známénu a ten řekl, že to je určitě fena od nějakého množitele a že už pro něj byla nepotřebná, tak ji vyhodil :o(. Abych to zkrátila, my ji mít nemohli, nikdo ji nechtěl, obec s tím nechtěla nic mít, starosta byl myslivec, když jsme mu volali, chtěl ji zastřelit. Tak naši zavolali policii, že se nám dostává do bytu a ohrožuje nás a přijeli si pro ni, ona poslušně nastoupila do auta a nechala se odvézt do útulku. Já brečela jak želva a alespoň se pokouším něco těm pejskům aspoň na vánoce do těch útulků dovézt na přilepšenou.
Do třetice jsem našla v lese štěně a zase já.
Manžel si ze mě dělal srandu, když jsme stavěli barák, že musíme udělat hodně kotců, že stejně budem fungovat jako psí útulek..ale zatím tomu tak není. Krásné Vánoce všem lidem i pejskům :o).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.171.253
Pěkné :)
Mně si takhle vybrala zase jednou kočka venku, ve městě.. šla za mnou až domů, asi 2 km.
No a pak si mě vybral houf kachen divokých, vyšly z řeky a šly za mnou až k baráku, a to bydlíme v Olomouci, ve městě, a šly až na sídliště, dost vtipný))) Jsem si připadala jak kachní krysař
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.119.24
Taky jsem měla takto adoptovaného psa, ještě k malé holce se ke mě venku připojil kříženec, tak jsme spolu hodinu trajdali venku a pak z domova zavolali jeho majitele kterého měl uvedeného na obojku ten si pro něj přijel a druhý den sem měla psa před barákem znova :) Když se to opakovala majitelé si ho evidentně zabezpečili .)
Jednou mě hrozně řval pod okny kocour až sem na něj začíčala a ve vteřině mě pod oknem mnoukal velká chlupatá koule, několik nocí u nás kocour přespával až mě s ním venku načapal soused že je to jeho kocour, šla jsem mu koucoura předat ale ten jen co ho spatřil zdrhnul a už jsem ho nikdy neviděla..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.107.205
Když jsem byla malá, takto si mě oblíbil pes z naší vesnice. Majitelům utíkal, když ho potřebovali najít, přišli si k nám - budˇ byl přímo u nás nebo mě aspoň poslali, ať ho jdu najít, protože na moje volání přišel.
A našeho dědu zas miloval pes od tety. Bydleli v jednom městě, ale několik kilometrů od sebe. Pes jak mohl, tetě utekl a přes město došel až k dědovi. Bylo to celkem nebezpečné, takže nakonec pes u dědy zůstal, protože jinak by musel chodit venku pouze na vodítku. Teta to špatně psychicky nesla, psa milovala, ale nakonec se s tím musela smířit, pes si zkrátka vybral pána sám.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.212.188
Jeejda, stává se mi to od malička. Kde jsem se vrtla, tam si mě nějaký pes našel. NO fena na malinách, která nám za pár dní porodila štěnata. Boxer, co si mě vyzvedával u školy. Labice ve vlaku. NO si mě vyzvedla z obchodu. Několik psů od myslivců - asi věděli přesně ke komu mají jít. Plno všelijakých oříšků. Naposled to byl pudl. Pořád hledám nějaké majitele, nebo nové domovy pro psy vyhozené, někde uvázané, protože na útulkové psy nemám prostory . To už by manžel fakt nerozchodil, myslím, že mu šoky v podobě kdy přijde domů a ve dveřích ho vítá naprosto cizí pes už tak stačí!! Ale nalezené a vyhozené kočky tu mám běžně 4-5. Odbleším, odčervím, vykastruju no a nakonec tu některé zůstanou
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.237.35
Jo, stává se to. Naši sousedi takhle před časem přišli k fence pudla. Jednou seděla u nich na dvoře a nechtěla se hnout. Nakrmili ji a hledali majitele. Našli. Bydlel o pár baráků dál. Fenu vrátili a za pár dní u nich byla znovu. Nakonec u nich byla denně, až to původního majitele přestalo bavit a fenu jim daroval. Jim neutíkala a dožila se krásných 17 let.
