Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.37.70
Dobrý den, vím že se tady podobné dotazy už řešily, ale přesto bych ráda znala Váš názor na tuto konkrétní situaci. Máme štěně border kolie, pejska, narodil se 2.9., zatím s ním pomalu cvičíme sami, doma. Už zná všechny základní povely, ale jako každé tříměsíční štěně je venku plní jen když ho něco nezaujme víc. Od března s ním začneme chodit na cvičák. Chtěli bychom si k němu pořídit ještě štěndo NO (taky psa, ale stejného pohlaví se nebojím, s tím mám zkušenost, že dobrá socializace vážným konfliktům zabrání), fenka, kterou jsme si vyhlídli nám začla hárat ještě dřív než měla a tak to vypadá, že štěňátko nebude koncem května, ale spíš v polovině dubna...nevím, jestli zvládnem dvouměsíční mimčo a puberťáka zároveň. Mám poměrně dost zkušeností se psy i s výcvikem,ale nemám žádne s dvěma zaráz. Docela tuším, že to bude záhul, bude se muset cvičit zvlášť, ideálně i nějaké vycházky zvlášť, občas každý zvlášť sám doma, to tak nějak tuším...ale chtěla bych znát Vaše názory a ideálně i zkušenosti. Potřebuju pobrat odvahu, že to zmáknem. S naším borderáčkem začínáme pomalinku dělat agility (bez skoček), učíme nějaké triky. Chceme se s oběma pejsky dostat aspoň na základní zkoušku z poslušnosti, s borďákem dělat agility a zkoušet obranu, s NO dělat obranu a zkoušet agility, nebo jak je to bude bavit, s oběma zkoušet stopu (náš borďák na ni má obrovský přirozený talent),...máme na pejsky dost času, nikdy není přes den sám víc jak šest, maximálně sedm hodin a zbytek dne se věnujeme prakticky jen jemu, milujem turistiky a štěndo s námi tráví dny na výletech, ale stejně se trochu bojím, snad právě proto, že mám zkušenosti...co myslíte Vy? Předem děkuji za všechny odpovědi
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.126.62
Já řešila dosti podobný problém před nedávnem štěnata v odběru, jedno sem si nechávala a jedno bylo odřeknuté mělo smůlu 2x se mi vrátilo. Vždy bylo mimo jen jeden den, tak sem začala zjištovat jak by to bylo se 2 štenaty, volala jsme i naší cvičitelce na cvičáku je to užasná osoba věnuje se i záchranařině, jezdí po výjezdech a sama mi řekla že by si na 2 štěnata zaráz netroufla. Naštěstí jsme našli majitele u nás v rodině, ale rodiče si nechali brášku a teď jsem byla doma 3 týdny a opravdu 2 štěnata vychovávat to nejde, je to moc složité a to sem sněma byla doma celé dny (pracuji z domu). Vy by jste to měla snažší stím že už by se uměl starší venčit venku, ale i tak pubertak bude zkoušet co může a do toho štěnisko byl by to záhul... ja bych Vám klidně ty mé pujčila někdy je to na "hlavu"
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.37.70
Děkuji za názor...právě se tohodle bojím...já nemám zkušenost s výcvikem dvou štěňat, ale viděla jsem si dvě štěňata hrát už párkrát v životě a vůbec si nedovedu představit, že by se do té hry dalo nějak výchovně zasahovat. Uklidňuji se tím, že se ten můj mazlíček už teď moc snaží poslouchat a to máme ještě čtyři měsíce času, ale dobře vím, že tříměsíční mimino je kolikrát mnohem poslušnější než osmiměsíční puberťák...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.126.62
Přesně tak já k tomu svému mám 3 roční fenu, chodíme na cičák, děláme agi a coursing. Ale je to takové věčné štěně a kolikrát mám pocit že nic neumí když je to chytne. Vždycky mě venku 100% poslechla a teď se nechá tím prckem zblbnout že kolikrát ani neposlechne...Budeme Vám držet palečky at se rozhodnete jakkoliv ať to zvládnete
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.22
Tak to my si z našeho vrhu nechali dvě štěňata, pejska a fenku. Takže máme tři psy velkého plemene, prckům teď bude 8 měsíců a cca 40kg Sice to není pracovní plemeno, ale taky chodíme na cvičák - stopy, obrany, poslušnost, jezdíme na zkoušky a závody (to zatím s tou velkou), baví je to. Na cvičák beru všechny tři zaráz, a vždycky cvičím se všemi všechno Za celé odpoledne se nezastavím. Je to náročné, ale problém to není. Prcky tam beru od 8 týdnů, už teď jsou vycvičení mnohem líp, než dospělí psi "jedináčci". Na procházky můžu jít se všemi najednou a na volno, poslouchají mě, ale ostatní z rodiny je najednou vzít nemůžou. Jsem s nimi víceméně doma, studuji vysokou a školu jsem teď měla 2x týdně.
Předtím jsme měli psa a fenu (to je teď ta třetí), byli dva roky od sebe, pes byl vychovaný, holka to odkoukala od něj, nebo ji usměrnil sám. Teď jak jsou dva mladí, tak se navzájem povzbuzují, takže to všechno trvá dýl. Ti dva si předtím moc nehráli, dospělej neměl moc náladu dovádět se štěnětem, teď dovádí prckové spolu, takže dvůr je úplně zdupanej a zničenej, pořád vymýšlí, co by spolu dělali a hodně ničí. Prostě čím více psů, tím více škod + úměra, čím mladší pes, tím víc škod Ale to nejhorší máme před sebou - pubertu. To vy byste měli výhodu, že by ji neměli oba psi zaráz
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.14
Dvě štěňata vychovat jde, ale zabere to fakt hodně času, je potřeba dbát na to, aby hodně času jste s nima trávila odděleně, jinak se navážou na sebe, utvoří smečku a na vás budou dlabat. Osobně myslím, že mít puberťáka a malé štěně je ještě horší než dvě malá štěňata, protože puberťák potřebuje nejvíc času a navíc malé štěně od něj okouká to neposlouchání, který je puberťákům vlastní. Já bych do toho nešla, viděla jsem už pár ne moc dobrých výsledků.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.79
Štěně teď určitě nebrat. Počkejte ještě aspoň rok.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.156.34
Píšete, že s nima chcete zkusit agility, s tímto sportem už máte zkušenosti? Protože jestli ne, rozhodně je lepší se to na jednom psu naučit a u druhého pak udělat míň chyb. Jestli chcete sportovat, bude lepší, nejdříve na sebe navázat jednoho pesana, vychovat ho a až potom, nejdříve za rok, dva si pořídit druhého.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.37.70
Děkuju za názory, bude to pro mě těžké, vzdát se toho druhého psa. Právě já bych za normálních okolností taky čekala, ale chtěli bychom štěně z tohoto spojení...S agi zkušenosti mám. Ještě počkám tak dva měsíce, co se bude s naším prckem dít a pak se rozhodnu, ale zatím to cítím tak, že můj strach z průšvihu převáží...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.7
zvládnout se to dá, ale je to fakt záhul, nakonec většinou skončíte u toho, že budete upřednostňovat toho šikovnějšího, méně náročného na výcvik, mně by na tom třeba vadilo to, že pak budu mít doma vlastně 2 důchodce a pokud mě baví cvičit a nemám možnost mít 3 psa tak budete mít docela dlouho pauzu, beru z vlastní zkušenosti, kdy se nám 2 poslední staříci dožili oba 15 let, já i z tohoto důvodu pořizuji psy tak 5 let od sebe
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.16
A budete na ty psy sama nebo na ně budete dva? My si nechali dvě štěňata z jednoho vrhu, v té době jsme měli ještě další dva starší psy. Byl to záhul, ale zároveň to byl neskutečný zážitek. Mně to ani nepřišlo, že je to dvojnásob práce a starostí, sice je to hodně akční plemeno, ale u nás to fungovalo, zvládli sjem spolu štěněčí období, pubertu, stíhali holky vystavovat, sportovat. Je tedy pravda, že jedna byla jakoby víc moje a druhá přítele, ale málokdy se holky rozdělovaly, bydlely spolu, vše se dělalo společně. Teď je to sedm let a když rekapituluju - rozhodně nelituju. Žádní naši psi spolu nemají tak skvělý vztah. Spí spolu, hrají si spolu, říkáme o nich, že mají asi jeden mozek dohromady, protože jsou jak synchronizované akvabely. Když měla jedna štěňata, druhá s ní ležela v porodní bedně a pomáhala - a obráceně.
Takže za sebe říkám, zvládnout to jde, jen se musí chtít. A je rozhodně lepší, když na to člověk není sám.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.39.63
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dvě štěňata vychovat jde, ale zabere to fakt hodně času, je potřeba dbát na to, aby hodně času jste s nima trávila odděleně, jinak se navážou na sebe, utvoří smečku a na vás budou dlabat. Osobně myslím, že mít puberťáka a malé štěně je ještě horší než dvě malá štěňata, protože puberťák potřebuje nejvíc času a navíc malé štěně od něj okouká to neposlouchání, který je puberťákům vlastní. Já bych do toho nešla, viděla jsem už pár ne moc dobrých výsledků.
Já mám stejný názor.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.157.160
já mám 3 roční maliňáky ve výcviku + jednoho staršího, a jde to zvládnout jenom pokud má člověk hodně času, elánu a prostory. Teď je venčím po dvojičkách, ale cca od 4-7 měsíců se mi začali rvát, tak jsem musela jít na 3x. K tomu si každej den beru jednoho psa do práce, kde je venku a má hronmadu pohybu a podnětů, druhej jde cvičit a třetí je až do posledního venčení s náma v domě (a takhle je prostřídávám) - to je zimní režim, kdy je brzy tma, přes léto se jim výcvikově věnuju víc. Všichni psi jsou nafixovaní na mě a určitě preferují moji přízeň víc než smečku - když na některýho zavolám, tak je vidět, že má radost z toho, že "je ten vyvolený" kterýho jsem si všimla (ale stejně přiletí všichni). Je to ale zápřah, a nedovedu si to představit kdybych nemohla mít psa v práci, nebo jsme neměli okolo baráku 10ha pozemků na samotě (moje venčení znamená otevřít kotce a jít, takže není problém i občasné venčení 6ti psů najednou). Před pár rokama jsem takto měla taky 2 mladý maliňáky ve výcviku (roční a dvouletej) a byli po všech stránkách bezproblémoví i když bydleli s náma v domě - ani ti si neutvořili páreček, neměli mě na salámu a oba měli trojkový zkoušky. Takže to jde, ale ne pro toho, kdo chodí do normální práce nebo má rodinu.