Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

Máme dva 3 psi velkého plemene a dvouletou holčičku, psi jsme měli dříve než malou, mají a vždy měli volný pohyb po domě. Dnes jsme byli u známých ve městě, tak jsme s malou vyrazili ven a docela jsem koukala, ostatní děti pořád brečeli,vztekali se, maminky hystericky běhali okolo, zatímco naše malá když se natáhne, tak se otřepe a se smíchem běží dál, vtekání neznáme, se psama jsou jedna ruka, většinou proti nám s manželem , nemarodila ani jednou ťuky ťuk . Tak mě napadlo, co myslíte, jsou děti vyrůstající mezi zvířaty pohodovější a odolnější?

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.252

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme dva 3 psi velkého plemene a dvouletou holčičku, psi jsme měli dříve než malou, mají a vždy měli volný pohyb po domě. Dnes jsme byli u známých ve městě, tak jsme s malou vyrazili ven a docela jsem koukala, ostatní děti pořád brečeli,vztekali se, maminky hystericky běhali okolo, zatímco naše malá když se natáhne, tak se otřepe a se smíchem běží dál, vtekání neznáme, se psama jsou jedna ruka, většinou proti nám s manželem , nemarodila ani jednou ťuky ťuk . Tak mě napadlo, co myslíte, jsou děti vyrůstající mezi zvířaty pohodovější a odolnější?

ano

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.253

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme dva 3 psi velkého plemene a dvouletou holčičku, psi jsme měli dříve než malou, mají a vždy měli volný pohyb po domě. Dnes jsme byli u známých ve městě, tak jsme s malou vyrazili ven a docela jsem koukala, ostatní děti pořád brečeli,vztekali se, maminky hystericky běhali okolo, zatímco naše malá když se natáhne, tak se otřepe a se smíchem běží dál, vtekání neznáme, se psama jsou jedna ruka, většinou proti nám s manželem , nemarodila ani jednou ťuky ťuk . Tak mě napadlo, co myslíte, jsou děti vyrůstající mezi zvířaty pohodovější a odolnější?

Tiše závidím, jak já bych si takové dítě přála, jak jste toho docílili?

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135

Umí vychovávat .
Psy i děti . . . .

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

Ono to tak vyplynulo nějak samo, právě jsem si tak říkala jestli to není tím, že malá je vlastně odmalička takové štěně samozřejmě s nadsázkou.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.253

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Umí vychovávat .
Psy i děti . . . .

Já jen jestli nemají nějaké fígle, sama zatím děti nemám, ale to co potkávám na ulicích, si kolikrát říkám, jestli do toho vůbec chci jít...

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Umí vychovávat .
Psy i děti . . . .

To ne, je to tak celkově, vždyť i na výstavách co tak kolikrát vidím se jasně pozná co je dítě vystavujících a co náštěvníků

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.135

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jen jestli nemají nějaké fígle, sama zatím děti nemám, ale to co potkávám na ulicích, si kolikrát říkám, jestli do toho vůbec chci jít...

Určitě do toho jděte .
Nic hezčího Vás v životě nepotká.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

Nemáme, ale taky kolikrát koukám co lze vychovat a jsem za naší malou ráda, i když člověk nikdy neví co ještě může přijít

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.18.128

Většinou rodiče, kteří se sami bojí psů, děti od psů odtahují a děti se tak psů také bojí. Legrační je pozorovat, když se sejdou partneři, kdy se jeden psů bojí, protože byl od mala proti nim veden a druhý partner se psy vyrůstal. Je to potom přetahovaná o dítě jestli ke psům smí nebo ne a jestli se psů má bát nebo ne. V každém pádě dítě, které nepozná doma nějaké zvířátko je ochuzené o moc.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 16:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

Tak u nás to má od potkana až po koně, jinak vesnice malá, takže všude kozy, ovce, koně, takže povětšinou se malá nudí i v ZOO

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 17:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.152.17

Mám dva bratránky 10 let oba z města a psa ani kočku doma nikdy neměli a jsou to rozmazlení hajzlíci kteří nehnou doma ani prstem. Do všeho se musí hnát pomalu celí den jim říkat co mají dělat vesměs když po nich něco chci tak znají jedinou odpověď mě se nechce já to dělat nebude. Při začleňování do nového kolektivu ve škole měli oba dva problém, nevěděli co si mají s ostatními děcky povídat a radši se bavili spolu o pc hrách.

Potom mám na vesnici sestřenku 9 let od mala má na zahradě dva psi, kočky kozu slepice králíky husy koně a teď prosí o poníka. Ve společnosti fajn holka nemá problém se bavit s kýmkoliv a domů chodí s odřenými koleny pořád každou neděli mi přinesou tašku s oblečením na zašití. Nevzteká se a když dostala dárka na vánoce měla větší radost z nových gumáků na ven ke zvířatům než z nového telefonu....... Už od mala měla vždy na starosti nějaké zvířátko a teď se mi zdá mnohem vyspělejší a rozumnější než bratránci z města.

OVŠEM TO JSEM NECHTĚLA ŘÍCT ŽE BY DĚCKA Z MĚSTA BYLI ŠPATNÉ JEN JSEM NAPSALA SVOU ZKUŠENOST!!!!!!

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 17:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.243.119

Já bych řekl, že než o to jestli jsou děti z města nebo z vesnice je důležitejší jaké má rodiče. Bohužel když jsou rodiče samolibí sobci je ditě to samé. A takových nesamostaných ubohých kreténků je čím dál víc, alespoň mě to tak přijde.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 17:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.132.125

To je fakt, mám také 2 bratrance z města (neříkám, že to je městem), teď je jim 15 a 13 let, když jsme se vraceli z výstavy, zastavili jsme se u babičky a kluci tam zrovna byli, babi má malý bzt, takže dva 60 kg psi se tam sotva srovnali, ale zalehli a spali, kluci přesto kolem nich chodili s rukama nad hlavou a když se náhodou o nějakého otřeli, hned běželi do koupelny umýt si ruce. Malá má naopak se psama směnný obchod, svoje hračky s nima mění za jejich pamlsky

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 17:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.116.7

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemáme, ale taky kolikrát koukám co lze vychovat a jsem za naší malou ráda, i když člověk nikdy neví co ještě může přijít

Přesně tak to má kamarádka - klučík vyrůstá mezi psy, koňmi a je to nejveselejší a nejpohodovější dítě co znám. Nemá problém s ničím - spadne, vstane a jde dál, žádné scény. Normálně se mu řekne - tohle udělej, tamto nedělej.....zato děti ostatních známých, třeba taky z vesnice, ale z té ,,moderní´´ - děs a hrůza, buď jen tiše zírám nebo rovnou prchám i se psy do lesů

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 17:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.252

Jsem desítky let chovatelem a dcera se nepotatila,at ji od mala lezli hadi po krku a ráda se s nimy i fotila v případě zájmu nějakého časopisu.
Mimo hady,ptáci,kočky,psy. a jiná žvířátka. Prostě celý život zvěřinec. Vyrustala v těsném kontaktu se všemi.Bude ji 30 a výsledkem vyrustání se zvířátky je alespon to,že jsme museli připustit psy,aby si vybrala pejska ,štěně a to čekali trpělivě 3 roky.Už jem mají doma v bytě v posteli,ven chodí venčit,ač máme velký pozemek a rodiče štěněte jsou venku.Učí vnučku se mnou k lásce ke zvířátkum.Máme jich plný pozemek.Vždy vnučka 4 letá chodí s velkým respektem po dvoře a ví,že nesmí do výběhu nikdy šahat a chodit alespon 2 m , již co začala chodit.Že ji hlídám jako oko v hlavě a neustále omílám .NESMÍŠ nikam sahat. - dědo,to slyším porád dokola,nejsem malá ,,je její odpověd. Zda bude mít chovatelské sklony se uvidí,spíš bych zatím licitoval,že dopadne jako mamka.Alespon tak,že budou žít s jedním pejskem ,členem a miláčkem rodiny.

Jsem přesvědčen ,,jako velmi starý chovatel,že pořídit dítěti zvířátko je velmi potřebné.Tuto teorii razí i snad všichni psychologové.A není divu v dnešní ,přetechnizované době. Sedět pouze u "mrtvého " počitače celé dny je pro dnešní vývoj mládeže ,jak v souciálních vztazích,tak duševního rozvoje ,zřejmě smutné.

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 19:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.34.79

po 2 dětech si myslím, že něco je o výchově, ale bohužel něco je i o povaze dítěte, já teda už osobně nikdy když vidím řvoucí dítě v nějaké situaci, tak neříkám, že nám se to stát nemůže, hlavně děti se mění co měsíc

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 20:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.11

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych řekl, že než o to jestli jsou děti z města nebo z vesnice je důležitejší jaké má rodiče. Bohužel když jsou rodiče samolibí sobci je ditě to samé. A takových nesamostaných ubohých kreténků je čím dál víc, alespoň mě to tak přijde.

Souhlasím. To, že má někdo pohodové vychované psy, svědčí o tom, že je to člověk, který umí vychovávat, který si je schopný odříct ledacos z vlastního pohodlí atd. - ale úplně stejné vlastnosti může mít i městský nezvířecí rodič.

Trošku mimo téma: dostala mě moje mamka, když jsme se bavily o tom, že si s přítelem budeme pořizovat druhé štěně - první otázka byla "a komu ty psy dáte, až budete mít dítě?"

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 20:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.187

myslím že je to všechno ve Vás.. Malou odmala zvykáte, že se svět netočí jen kolem ní, lásku samozřejmě jí, ale musí zbýt i na zvířata kolem. člověk pak nestačí zírat jak to mají ostatní nastavené jinak. Kamarádka má statek a skoro tříletou holčičku. Je samostatná, až kolikrát zůstávám stát. žádné hodinové oblékání, sama vleze do bundičky, natáhne holínky a jde mamce pomoct ke koním, zvířátka miluje a opatruje je. Je to nádherné a doufám, že za 6 měsíců budu k našemu malému přistupovat obdobně

Neregistrovaný uživatel

5.1.2013 21:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.6

Mame 4 velke psy (13 let - 10 mesicu) a dve deti - 4 roky a 7 mesicu.
Sice je to nekdy zahul, ale nemenila bych. Starsi je ted sice ve veku, kdy zkousi prosazovat svoje a rozsorot si mantinely, ale kdyz vidim deti jejiho veku jak to zkouseji oni (myslim tim zpusob), jsem rada za to co mam. Proste se zepta, na zamitavou odpoved zkusi zafnukat a kdyz zjisti ze nepovolime, tak to proste v pohode vzda, nebo zkusi vymyslet nejakou vtipnou fintu, protoze vi, ze kdyz nas rozesmeje, nekdy trosku povolime. Ale zadne vztekani, zadne rvani, zadne trucovani. Navic se samostatna, slusna, sikovna :)
Mladsi je vubec pohodar, rve jen kdyz ho boli zuby nebo ma hlad, jinak se neustale smeje a taha cokly za chlupy :)

Uprimne si myslim ze je to vazne tim, ze oba vyrustaji se psama - proste oba vedi, ze jim venujem celou svoji pozornosta alsku, ale ze na to nejsou sami a obcas musi pockat, az na ne dojde rada ... defakto ani u starsiho ditka nemame syndrom "jedinacka" :)

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 08:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.240.141

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme dva 3 psi velkého plemene a dvouletou holčičku, psi jsme měli dříve než malou, mají a vždy měli volný pohyb po domě. Dnes jsme byli u známých ve městě, tak jsme s malou vyrazili ven a docela jsem koukala, ostatní děti pořád brečeli,vztekali se, maminky hystericky běhali okolo, zatímco naše malá když se natáhne, tak se otřepe a se smíchem běží dál, vtekání neznáme, se psama jsou jedna ruka, většinou proti nám s manželem , nemarodila ani jednou ťuky ťuk . Tak mě napadlo, co myslíte, jsou děti vyrůstající mezi zvířaty pohodovější a odolnější?

Tohle ale vůbec se psy souviset nemusí. To je jen ve vaší výchově a v pohodářství vaší dcerky. Každé dítě je jiné, když jeden můj synovec ve svém batolecím věku upadl, tak udělal sebelítostivou scénu vhodnou na prkna ND a skoro se ani nenechal utišit, jeho bratr v tomtéž věku byl samá boule a když sebou třískl, řekl si "au", zachechtal se sám sobě a běžel dál. Rodiče měli stejné, výchova byla sparťanská (ségra razila názor, že přeci z kluků nevychová "baby"), no a psy viděly děti jen na ulici a to ještě z dálky (rodiče nejsou přímo nepřátelé zvířat, ale vztah ke psům rozhodně nemají - to spíš k rybičkám). Stejně tak to vidím i u mé kamarádky a její holčičky - také pohodářka, šrámy bere jako součást života, super vychechtané dítě. A vyrůstá bez psa, kamarádka je astmatička. Druhá kamarádka má chovatelskou stanici irských teriérů nebo prostě nějakých teriérů, ale dítko (vymodlené) je chováno jak v bavlnce, všechno jí dovolí a z dítěte roste takový malý rozmazlený sprateček. Myslím, že když vyrůstá dítě se zvířaty, tak je to pro něj osobně bohatství a přínos (a minimálně se upevněním zdrav. stavu a vyhnutím se mnoha alergiím bych s tím souhlasila), ale přímo s charakterem dítěte bych to až tak nespojovala. Zvlášť když je dneska "kult dítěte" a já jen zírám, jak "pěkně" liberálně některé matky své děti vedou.

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 09:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.80.130

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle ale vůbec se psy souviset nemusí. To je jen ve vaší výchově a v pohodářství vaší dcerky. Každé dítě je jiné, když jeden můj synovec ve svém batolecím věku upadl, tak udělal sebelítostivou scénu vhodnou na prkna ND a skoro se ani nenechal utišit, jeho bratr v tomtéž věku byl samá boule a když sebou třískl, řekl si "au", zachechtal se sám sobě a běžel dál. Rodiče měli stejné, výchova byla sparťanská (ségra razila názor, že přeci z kluků nevychová "baby"), no a psy viděly děti jen na ulici a to ještě z dálky (rodiče nejsou přímo nepřátelé zvířat, ale vztah ke psům rozhodně nemají - to spíš k rybičkám). Stejně tak to vidím i u mé kamarádky a její holčičky - také pohodářka, šrámy bere jako součást života, super vychechtané dítě. A vyrůstá bez psa, kamarádka je astmatička. Druhá kamarádka má chovatelskou stanici irských teriérů nebo prostě nějakých teriérů, ale dítko (vymodlené) je chováno jak v bavlnce, všechno jí dovolí a z dítěte roste takový malý rozmazlený sprateček. Myslím, že když vyrůstá dítě se zvířaty, tak je to pro něj osobně bohatství a přínos (a minimálně se upevněním zdrav. stavu a vyhnutím se mnoha alergiím bych s tím souhlasila), ale přímo s charakterem dítěte bych to až tak nespojovala. Zvlášť když je dneska "kult dítěte" a já jen zírám, jak "pěkně" liberálně některé matky své děti vedou.

S dětmi je to jako se štěňaty. Něco mají vrozené po předcích a mají to v genech, něco se utvoří zkušenostmi získanými samostatně a něco vznikne z toho, co dětem vtiskne výchova rodičů :)

Ale ta výchova rodičů je občas neskutečná... v poslední době mám pocit, že spousta rodičů vede své děti k sebevědomí až aroganci aniž by jim vysvětlilo, že je potřeba něco umět a znát. To jsou pak ty dvacetileté kuchařky z Prostřena, které se ptají, zda je losos hovězí nebo kuřecí maso, rozmrazují kachnu tak, že do ní nalijí vařící vodu a když si někdo dovolí jim říct, že jejich jídlo je blaf, tak se urazí a rozčílí, že by to kritici určitě ve dvaceti taky neuměli.
A to samé se zvířaty, děckám není ani 15 let, nesmí si bez rodičů ani legálně zvíře koupit, ale už by je rozmnožovala, naštěstí to většinou se psy nejde, ale stačí králíci, morčata, potkani... a běda vám, když si dovolíte jim říct, že by se měli nejprve něco o daném druhu naučit, o genetice, o tom, co chov obnáší a co to takové chovatelství je :)

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 09:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.2

Já myslím, že to spolu většinou souvisí, ale musí to mít rodiče - pejskaři v hlavě správně srovnané. Ono jak tu někdo nade mnou psal, dítě je vlastně (s nadhledem) opravdu takové malé štěně a v jejich výchově není zas tolik rozdílů. Když budete nedůslední, budete rozmazlovat, všechno dovolovat - vyroste vám arogantní spratek jak z dítěte tak ze psa. U druhého extrému - nespravedlivé trestání, nezvládnutý vztek, prostě teror - z dítěte i psa může vyrůst bázlivý tvor s možným nepředvídatelným, zákeřným chováním nebo přímo agresor. Tam kde děti a psi společně žijou a jsou vychováváni v normálním, rozumném prostředí, bez zbytečného ťuťínkování a naopak bezhlavého trestání většinou vyrůstají normální, vyrovnaní pohodoví jedinci (vyjímka potvrzuje pravidlo) a je jedno, jestli je to dítě nebo pes. Děti bývají samostatnější, zdravější a od malička se v nich zakořeňuje láska a hlavně odpovědnost ke zvířatům. Je jedno, jestli pak mají sami psy či jiná zvířata taky, ale rozhodně k nim mají dobrý vztah.Mí kluci vyrůstali s několika velkými psy, nikdy mezi nimi nedošlo ke třenicím a i když dnes v dospělosti sami psy nemají, protože moc dobře ze zkušenosti ví kolik času se jim musí věnovat, tak jsem si jistá, že by se nikdy nedokázali koukat na nějaké ubližování zvířatům nebo nechali třeba nalezence bez pomoci apod. A už jsem se o tom i párkrát přesvědčila. Podle mě u normálních rozumných lidí dítě a psi patří k sobě a nevyrovnaným labilním jedincům bych nesvěřila ani dítě ani psa.

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 09:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.101

Podle mě to nejde takhle zobecnit. Moje sestra zvířata nemá a přesto má dvě absolutně pohodové děti, že si je snad ani nezaslouží vzhledem k tomu, jaká byla ona jako dítě hysterka.Kolega zas má doma psa i dvě děti a jedno je úplně v pohodě a druhé je klasický vztekloun.

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 10:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.8.131

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono to tak vyplynulo nějak samo, právě jsem si tak říkala jestli to není tím, že malá je vlastně odmalička takové štěně samozřejmě s nadsázkou.

u nás podobně ještě jí nebyly 3 už vysedávala v boudě
a zůstalo jí to http://www.petrahandling.weebly.com

Neregistrovaný uživatel

6.1.2013 10:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.252

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, že to spolu většinou souvisí, ale musí to mít rodiče - pejskaři v hlavě správně srovnané. Ono jak tu někdo nade mnou psal, dítě je vlastně (s nadhledem) opravdu takové malé štěně a v jejich výchově není zas tolik rozdílů. Když budete nedůslední, budete rozmazlovat, všechno dovolovat - vyroste vám arogantní spratek jak z dítěte tak ze psa. U druhého extrému - nespravedlivé trestání, nezvládnutý vztek, prostě teror - z dítěte i psa může vyrůst bázlivý tvor s možným nepředvídatelným, zákeřným chováním nebo přímo agresor. Tam kde děti a psi společně žijou a jsou vychováváni v normálním, rozumném prostředí, bez zbytečného ťuťínkování a naopak bezhlavého trestání většinou vyrůstají normální, vyrovnaní pohodoví jedinci (vyjímka potvrzuje pravidlo) a je jedno, jestli je to dítě nebo pes. Děti bývají samostatnější, zdravější a od malička se v nich zakořeňuje láska a hlavně odpovědnost ke zvířatům. Je jedno, jestli pak mají sami psy či jiná zvířata taky, ale rozhodně k nim mají dobrý vztah.Mí kluci vyrůstali s několika velkými psy, nikdy mezi nimi nedošlo ke třenicím a i když dnes v dospělosti sami psy nemají, protože moc dobře ze zkušenosti ví kolik času se jim musí věnovat, tak jsem si jistá, že by se nikdy nedokázali koukat na nějaké ubližování zvířatům nebo nechali třeba nalezence bez pomoci apod. A už jsem se o tom i párkrát přesvědčila. Podle mě u normálních rozumných lidí dítě a psi patří k sobě a nevyrovnaným labilním jedincům bych nesvěřila ani dítě ani psa.

velmi pěkně napsané a odpovidající realitě na základě vlastní praxe a výchovy synu a zřejmě i dlouholeté chovatelské praxe nebo života se psy. .Nic nezvšeobecnováno,žádná dogma,ale tak , jak jde život se psy .

Je dobré pro děti vyrustát s jakýmkoliv zvířátkem.Doporučují to i psychologové.

Dávám Vám

Přidejte reakci

Přidat smajlík