"ke mne"

Zkuste si se psem vice hrát, být pro něj nejzajimavější. Tahat se o hračku, schovávat se, honit ho, utíkat mu, no prostě dělat psí kusy a až bude trochu vyblbnutý tak zkusit dát povel ke mě a pak zas nějakou hru. S přivoláváním to nepřehánějte, třeba jen jednou za procházku a jestli dost utíká tak vše na stopovačce.

váš pes prostě nemá přivolání, vraťte se úplně na začátek, nevím jak jste ho učili přivolání, ale začněte jak kdyby byl malé štěně, zkoušejte přivolání nejdřiv doma v klidu, až bude 100%, jděte na zahradu, až bude 100%, začněte venku v klidu, bez podnětů, zblízka a tak dál, je to hodně zjednodušené, hlavně nevolejte na psa když víte, že nepřijde, tím ho ještě utvrdíte v tom, že nemusí

Ja mám tiež 7 mesačného prcka a povel "ku mne" tiež zatiaľ nie je stopercentný.
Dôležité je NEPOUŽIŤ ho, keď je takmer isté, že pes neposlúchne. Vtedy je lepšie ho nahradiť iným povelom (napríklad poďme, poď sem,...). Keď je pes na ceste k vám a predpokladáte, že príde, povel "ku mne" použite a samozrejme psíka vychváľte. Pri odvolávaní od psov v zápale hry sa mi osvedčila jedna pomôcka - "hrkálka" naplnená pamlskami. Pri vyslovenom povele zahrkám a psík hneď dobehne a dostane odmenu. Je dobré nespojiť mu povel "ku mne" s pripnutím na vodítko a odchodom od kamarátov. Preto povel opakujem pri hre často, dostane odmenu za vykonanú prácu a znovu ho pustím hrať sa.
Ešte na záver - aspoň u toho môjho platí - povel "ku mne" vždy vysloviť s nadšením, prípadne sa skloniť k zemi a otvoriť náruč, psík sa z toho viac teší.
Držím palce, Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
váš pes prostě nemá přivolání, vraťte se úplně na začátek, nevím jak jste ho učili přivolání, ale začněte jak kdyby byl malé štěně, zkoušejte přivolání nejdřiv doma v klidu, až bude 100%, jděte na zahradu, až bude 100%, začněte venku v klidu, bez podnětů, zblízka a tak dál, je to hodně zjednodušené, hlavně nevolejte na psa když víte, že nepřijde, tím ho ještě utvrdíte v tom, že nemusí

Ten pejsek v tomto povelu byl zanedbán už jako štěně. Cvičil jsem to se štěňaty za vesnicí, kde je méně rušivých vlivů A chtěl jsem, aby se proběhlo za zajícem. Štěně si pánička hlídá a zajíc mu uteče. Když to několikráte nezdařeně zkusí, pak až bude starší, tak za zajícem se bezhlavě nerozeběhne. Dal jsem štěněti jen jeden povel "ke mně". Nešlo, rychle jsem od něho odbíhal na opačnou stranu. Štěně okamžitě přibíhá. Následuje velikanánská pochvala!! Opakoval jsem mnohokrát a stále. Problém z přivoláním nebyl ani v dospělosti.

Taky jsme přivolání učili tím, že jsme prckovi utíkali. :) Teď ji je 11 měsíců a zatím mi "utekla" jednou za psem, jinak se nechá odvolat od čehokoliv. :) A když se ji nechce, zvednu ruku nad hlavu, to taky zabírá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja mám tiež 7 mesačného prcka a povel "ku mne" tiež zatiaľ nie je stopercentný.
Dôležité je NEPOUŽIŤ ho, keď je takmer isté, že pes neposlúchne. Vtedy je lepšie ho nahradiť iným povelom (napríklad poďme, poď sem,...). Keď je pes na ceste k vám a predpokladáte, že príde, povel "ku mne" použite a samozrejme psíka vychváľte. Pri odvolávaní od psov v zápale hry sa mi osvedčila jedna pomôcka - "hrkálka" naplnená pamlskami. Pri vyslovenom povele zahrkám a psík hneď dobehne a dostane odmenu. Je dobré nespojiť mu povel "ku mne" s pripnutím na vodítko a odchodom od kamarátov. Preto povel opakujem pri hre často, dostane odmenu za vykonanú prácu a znovu ho pustím hrať sa.
Ešte na záver - aspoň u toho môjho platí - povel "ku mne" vždy vysloviť s nadšením, prípadne sa skloniť k zemi a otvoriť náruč, psík sa z toho viac teší.
Držím palce, Zuzka

Takže hrkačka s pamlsky má přivolání na 100%. Kolik procent máte vy sama?

Taky tohle nedovedu pochopit ... když předávám štěňátka novým majitelům, mají už solidní zálkady přivolání i s předsednutím. Majitelé mých štěňat (ti, co své psy od začátku vychovávají) mi za to blahořečí!
Přivolání je velmi snadné psa naučit už jako malinké štěňátko. Pokud toho někdo není schopen, psům nerozumí a psa by mít neměl. To je můj názor. Pak by ubylo neposlušných psů, agresívních psů (kteří jsou většinou agresívní z frustrace že žijí nepochopeni svým okolím) a vůbec naprostá většina obecných problémů se psy by zmizela, kdyby si psy pořizovali jen lidi kteří jim rozumí ... anebo si je pořizovali až jim porozumí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky tohle nedovedu pochopit ... když předávám štěňátka novým majitelům, mají už solidní zálkady přivolání i s předsednutím. Majitelé mých štěňat (ti, co své psy od začátku vychovávají) mi za to blahořečí!
Přivolání je velmi snadné psa naučit už jako malinké štěňátko. Pokud toho někdo není schopen, psům nerozumí a psa by mít neměl. To je můj názor. Pak by ubylo neposlušných psů, agresívních psů (kteří jsou většinou agresívní z frustrace že žijí nepochopeni svým okolím) a vůbec naprostá většina obecných problémů se psy by zmizela, kdyby si psy pořizovali jen lidi kteří jim rozumí ... anebo si je pořizovali až jim porozumí.

Když předáváte štěňátka, mohou ho mít, ale tohle je pes, který jde do puberty, takže trošku nesrovnatelné. Je celkem normální, že se psi v pubertě učí znovu skoro všechny povely. Majitel hledá rady, tak mu to asi není jedno, ne? Nebo vy jste spadla z nebe už učená?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když předáváte štěňátka, mohou ho mít, ale tohle je pes, který jde do puberty, takže trošku nesrovnatelné. Je celkem normální, že se psi v pubertě učí znovu skoro všechny povely. Majitel hledá rady, tak mu to asi není jedno, ne? Nebo vy jste spadla z nebe už učená?

Pes, který jde do puberty.....taky mám doma psa puberťáka, Jestli je to "kus od kusu", věkem štěněte, kdy přišlo domů.... Je to můj prní pes odebraný v 8 týdnech (jinak v několika měsících) a nemůžu to absolutně srovnat.Se psem se cvičilo od mimina a nemám s ním žádný problém, i když je v pubertě. Nechá se odvolat od čehokoliv (ťuk ťuk). Za procházku jej přivolám x krát a on ví, že vždycky bude velice pochválený a sem tam z toho kápne dobrota.

Zadavatelce bych doporučila, aby postupovala tak, jak již bylo napsáno, a aby se naučila psa chválit.

Podle mě je pisatelka nějakej mládežník. To je takový problém jí poradit?

U pisatelky s vycvičenými štěňaty se snad dá říct jen jedno - jistě jste velmi moudrá. Když to ale neumíte předat, radši sklapněte.

Můj už si to taky nedovolí. Ztřískal jsem ho, že se mně tejden bál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja mám tiež 7 mesačného prcka a povel "ku mne" tiež zatiaľ nie je stopercentný.
Dôležité je NEPOUŽIŤ ho, keď je takmer isté, že pes neposlúchne. Vtedy je lepšie ho nahradiť iným povelom (napríklad poďme, poď sem,...). Keď je pes na ceste k vám a predpokladáte, že príde, povel "ku mne" použite a samozrejme psíka vychváľte. Pri odvolávaní od psov v zápale hry sa mi osvedčila jedna pomôcka - "hrkálka" naplnená pamlskami. Pri vyslovenom povele zahrkám a psík hneď dobehne a dostane odmenu. Je dobré nespojiť mu povel "ku mne" s pripnutím na vodítko a odchodom od kamarátov. Preto povel opakujem pri hre často, dostane odmenu za vykonanú prácu a znovu ho pustím hrať sa.
Ešte na záver - aspoň u toho môjho platí - povel "ku mne" vždy vysloviť s nadšením, prípadne sa skloniť k zemi a otvoriť náruč, psík sa z toho viac teší.
Držím palce, Zuzka

To lákání na hrkačku (či jinou hračku nebo pamlsek) má jednu obrovskou nevýhodu. Psovi tak dáváte možnost se rozhodnout, zda je pro něj zrovna v tu chvíli zajímavější to, co právě dělá, nebo vaše "lákadlo". Brzy zjistí, že ta hračka je vlastně pořád stejná, kdežto lítat se psy je děsná zábava, vy začnete vymýšlet lákavější hračku... a co uděláte ve chvíli, když už zajímavější lákadlo vymyslet nedokážete?

Odměňovat psa hračkou je v pořádku, ale až po provedení povelu. A neměla by to být vždycky stejná odměna - někdy to bude pamlsek, jindy se potaháte o hračku, hodíte mu míček nebo se svalíte na zem a necháte se oblízat. Prostě cokoliv, co má váš pes opravdu rád.

Jinak souhlasím, povel je potřeba trénovat jen v situacích, kdy jsem si téměř jistá, že pes poslechne. Ale mám pocit, že u zadavatelky by to chtělo celkovou změnu v přístupu ke psu, a to se po internetu hrozně špatně předává. Zadavatelko, odkud jste? Třeba někdo doporučí osvědčeného výcvikáře...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže hrkačka s pamlsky má přivolání na 100%. Kolik procent máte vy sama?

Rada by som Vám na túto otázku odpovedala, ale nerozumiem jej.
Alebo ste nemali čo iné k veci povedať?
Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potrebuji poradit s povelem "ke mne".Muj psik (7 mesicni) povel dobre zvlada na zahrade - na uzavrenem prostoru.Na zahrade ke mne vzdy prijde ,ale vetsi problem je na prochazkach :( Kdyz jdeme na prochazku a pustim ji, tak vi ze jena volno a muze kdykoliv utect - zacne pre de mnou utekat , honit cizi psy , vezme si nejakou hracku a s ni predemnou utika...no proste dela si ze me pr..l. Jak ji mam privolat zkousela jsem pistalku ruzne palsy hracku,ale na to vubec nereaguje. a nebo ji vubec nepostet ???..Predem dekuji za odpoved

My jsme u štěněte dlouho používali metodu, kterou nám poradil výcvikář a perfektně posloužila. Se štěnětem jsme pár měsíců po místech, kde se vyskytovali lidé a psi, chodili téměř výhradně na dlouhém vodítku (pouštěli jsme na volných prostranstvích bez rušivých vlivů nebo v rámci socializace). S sebou jsme nosili pamlskovník s odměnami (naučili jsem na granule a skrmovali denní dávku) a psa za každý oční kontakt nebo oslovení + reakci odměňovali, klidně několikrát do minuty. Takto se fenka naučila se nás držet a nevyhledávat si zábavu sama... Teď má krásné přivolání a sama od sebe si od nás při pouštění na volno udržuje vzdálenost kolem pěti metrů. Naučila se psů nevšímat, pouze se s nimi očuchá a jde dál. Potkáváme mnoho lidí, co u štěněte vodítko skoro nepoužívali a teď si jejich psi dělají, co chtějí, a utíkají za každým psem, který vypadá, že by si rád hrál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rada by som Vám na túto otázku odpovedala, ale nerozumiem jej.
Alebo ste nemali čo iné k veci povedať?
Zuzka

Já myslím, že pisatel/ka tím myslel/a to, co já jsem psala výš - že hrkačka je v takovou chvíli jen lákadlo a psík se rozhoduje, jestli mu stojí za to pro ni přiběhnout, nebo ne. Ne přiběhnout za vámi, ale přiběhnout pro hračku. Co uděláte, až se rozhodne, že hrkačka vlastně není tak zajímavá, jako ta hra se psem nebo požírání báječné nahnilé zdechliny, případně co se stane, když hrkačku u sebe mít nebudete. Na co psa nalákáte?

Lepší je naučit psa přiběhnout ZA VÁMI než za návnadou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To lákání na hrkačku (či jinou hračku nebo pamlsek) má jednu obrovskou nevýhodu. Psovi tak dáváte možnost se rozhodnout, zda je pro něj zrovna v tu chvíli zajímavější to, co právě dělá, nebo vaše "lákadlo". Brzy zjistí, že ta hračka je vlastně pořád stejná, kdežto lítat se psy je děsná zábava, vy začnete vymýšlet lákavější hračku... a co uděláte ve chvíli, když už zajímavější lákadlo vymyslet nedokážete?

Odměňovat psa hračkou je v pořádku, ale až po provedení povelu. A neměla by to být vždycky stejná odměna - někdy to bude pamlsek, jindy se potaháte o hračku, hodíte mu míček nebo se svalíte na zem a necháte se oblízat. Prostě cokoliv, co má váš pes opravdu rád.

Jinak souhlasím, povel je potřeba trénovat jen v situacích, kdy jsem si téměř jistá, že pes poslechne. Ale mám pocit, že u zadavatelky by to chtělo celkovou změnu v přístupu ke psu, a to se po internetu hrozně špatně předává. Zadavatelko, odkud jste? Třeba někdo doporučí osvědčeného výcvikáře...

Tu myslím, že sme sa zle pochopili.
Tá hrkálka fungovala ako spojenie povel - zvuk hrkálky - odmena za vykonaný povel. Na podobnom princípe, ako mnohí používajú kliker. Samozrejme odmena prišla až po vykonaní povelu.
Tiež som sa s tým privolaním trochu trápila. Psík vyrastal na dedine, na záhrade. V bezpečí "za plotom" sme zvládli všetko bez problému. V jeho 5 a pol mesiaci sme prišli do mesta, kde prišli nové situácie, miesta, noví kamaráti. Tiež vtedy vymýšľal a práve tá hrkálka pomohla.
Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, že pisatel/ka tím myslel/a to, co já jsem psala výš - že hrkačka je v takovou chvíli jen lákadlo a psík se rozhoduje, jestli mu stojí za to pro ni přiběhnout, nebo ne. Ne přiběhnout za vámi, ale přiběhnout pro hračku. Co uděláte, až se rozhodne, že hrkačka vlastně není tak zajímavá, jako ta hra se psem nebo požírání báječné nahnilé zdechliny, případně co se stane, když hrkačku u sebe mít nebudete. Na co psa nalákáte?

Lepší je naučit psa přiběhnout ZA VÁMI než za návnadou.

Už som to vysvetlila vyššie. Hrkálka bola pomôcka podobne ako kliker.
Môj pes privolanie ovláda a ide KU MNE.
Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tu myslím, že sme sa zle pochopili.
Tá hrkálka fungovala ako spojenie povel - zvuk hrkálky - odmena za vykonaný povel. Na podobnom princípe, ako mnohí používajú kliker. Samozrejme odmena prišla až po vykonaní povelu.
Tiež som sa s tým privolaním trochu trápila. Psík vyrastal na dedine, na záhrade. V bezpečí "za plotom" sme zvládli všetko bez problému. V jeho 5 a pol mesiaci sme prišli do mesta, kde prišli nové situácie, miesta, noví kamaráti. Tiež vtedy vymýšľal a práve tá hrkálka pomohla.
Zuzka

Pokud někdo používá klikr tímhle způsobem (jako lákadlo), je to taky úplně špatně. Klikr je označovač žádoucího chování. Takže třeba povel "ke mně" - pes se otočí ke mně - klik - po příchodu pamlsek. Ne "ke mně" - klik - pes se otočí (nebo taky neotočí) ke mně...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud někdo používá klikr tímhle způsobem (jako lákadlo), je to taky úplně špatně. Klikr je označovač žádoucího chování. Takže třeba povel "ke mně" - pes se otočí ke mně - klik - po příchodu pamlsek. Ne "ke mně" - klik - pes se otočí (nebo taky neotočí) ke mně...

Tak všetko je "špatně", len pes mi chodí na povel ako hodinky
Tiež tu nikto nehovoril, že som stála vonku a hrkala hrkálkou ako dilino, až kým si pes láskavo rozmyslel, že ku mne príde, pravda...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky tohle nedovedu pochopit ... když předávám štěňátka novým majitelům, mají už solidní zálkady přivolání i s předsednutím. Majitelé mých štěňat (ti, co své psy od začátku vychovávají) mi za to blahořečí!
Přivolání je velmi snadné psa naučit už jako malinké štěňátko. Pokud toho někdo není schopen, psům nerozumí a psa by mít neměl. To je můj názor. Pak by ubylo neposlušných psů, agresívních psů (kteří jsou většinou agresívní z frustrace že žijí nepochopeni svým okolím) a vůbec naprostá většina obecných problémů se psy by zmizela, kdyby si psy pořizovali jen lidi kteří jim rozumí ... anebo si je pořizovali až jim porozumí.

žádný učený z nebe nespadl, je lepší když to majitelka začne řešit, než když na to kašle, k nám na cvičák chodí spousta lidí co si pořídí psa, je to jejich první , nějak s ním fungují do těch 5 až 6m a myslí si, že dobře a najednou pes je odrostlejší, fyzicky zdatnější a je problém, takže hned všechny napadat, že nic nedělali je blbost

Já ty radily tady na fauně taky nechápu. Všichni nadávají, jak si lidi pořídí psa, nic s ním nedělají a pak je nevychovanej. No a když si ěnkdo pořídí psa, třeba prvního, snaží se, ale ěnjaké chyby nasekáí a pak tu poprosí o radu, aby ty chyby napravil (bez ohleud na věk psa) tak dostane akorát strašnej kotel, jak je enschopnej, nikdy psa neměl mít a kdesi cosi. Zeptala jsem se tu na něco dvakrát a místo rad se mi dostalo řpesně tohoto. Takže rada zadavateli - zeptejte se chovatele nebo si zajděte na cvičák nebo kontaktuje nějakého výcvikáře, ideálně osobně - ten vám už nadávat nebude a pokusín se poradit.

Já si také myslím, že každý pes je jiný, jiný v povaze, tepmperamentu atd. člověk může mít zkušenosti, znalosti a přesto ho dokáže nový pes překvapit. Já mám teď asi už svého 6 psa a myslela jsem si, že už jsem tak zkušená, že mi výcvik půjde levou zadní.... Rychle mě moje čubina vyvedla z omylu a je to pro mě někdy oříšek. Přivolání se nám v jednom období také docela zhouplo a já si připadala jako pitomec. Docela se to srovnalo, ale ona třeba nechce žádné pamlsky, je totální blázen a poděs, miluje míčky, ale např. když má míček v hubě a lítá jako blázen, na co jí v tu chvíli nalákáte ? Jak se stát lákavější než blbnutí s míčkem?
takže bych nikoho neodsuzovala, neříkala bych, že přivolání je věc jednoduchá jako poleno, protože co pes, co originál, jiný přístup, metody, dá to přemýšlení, jak na to vyzrát a chce to sbírat rady, tipy a zkušenosti druhých.

Tiež niekedy uvažujem, prečo sa tu blbec zapájam do diskusie...
No keďže som sa, podobne ako zadávateľka, tým povelom "ku mne" tiež pretĺkala, chcela som poradiť.
Pravda je, mám tretieho psa rovnakého plemena a každý z nich bol absolútne odlišný - čo do povahy, temperamentu či reakcie na výcvik. Takže žiadne absolútne pravidlá výcviku nemožno nastavovať.
Zuzka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tiež niekedy uvažujem, prečo sa tu blbec zapájam do diskusie...
No keďže som sa, podobne ako zadávateľka, tým povelom "ku mne" tiež pretĺkala, chcela som poradiť.
Pravda je, mám tretieho psa rovnakého plemena a každý z nich bol absolútne odlišný - čo do povahy, temperamentu či reakcie na výcvik. Takže žiadne absolútne pravidlá výcviku nemožno nastavovať.
Zuzka

Přesně tak, ono se to lehce napíše, že "ke mně" je základní povel, že když ho pes nezvládá, není vycvičený....nic není černobílý....jsou psi, kteří na cvičáku fungují jak hodinky i na to přivolání a prostě na volném prostranství s tím má problémy kdekdo.... Vím to z vlastní zkušenosti. Není třeba kvůli tomu hned každého odsuzovat....

No tak nemá přivolání, znám spoustu psů, co ho měli a s nástupem puberty bylo všechno jinak....

Trochu soudnosti....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si také myslím, že každý pes je jiný, jiný v povaze, tepmperamentu atd. člověk může mít zkušenosti, znalosti a přesto ho dokáže nový pes překvapit. Já mám teď asi už svého 6 psa a myslela jsem si, že už jsem tak zkušená, že mi výcvik půjde levou zadní.... Rychle mě moje čubina vyvedla z omylu a je to pro mě někdy oříšek. Přivolání se nám v jednom období také docela zhouplo a já si připadala jako pitomec. Docela se to srovnalo, ale ona třeba nechce žádné pamlsky, je totální blázen a poděs, miluje míčky, ale např. když má míček v hubě a lítá jako blázen, na co jí v tu chvíli nalákáte ? Jak se stát lákavější než blbnutí s míčkem?
takže bych nikoho neodsuzovala, neříkala bych, že přivolání je věc jednoduchá jako poleno, protože co pes, co originál, jiný přístup, metody, dá to přemýšlení, jak na to vyzrát a chce to sbírat rady, tipy a zkušenosti druhých.

Přesně tak, něco podobného i u mě. Dá to přemýšlení jak na kterého psa jít. V 7měsích není pes dospělý a může se u něj projevit dětská touha neposlechnou.

přivolání je jeden z nejzákladnějších povelů, ale taky nejtěžší, takže by si ti co se pohoršují měli zamést před vlastním prahem, každý pes je jiný a i někteří zkušení mají problémy s některými psy

zadavatelce radím ať se domluví buď na cvičáku nebo s někým zkušenějším, ať se podívá jak reaguje ona a její pes v určitých situacích a pokud nikoho nezná tak ať ji někdo natočí a podívá se na sebe jak reaguje tělem, kdy dává povel, někdy to pomůže uvědomit si co děláme špatně a ještě doporučím hodně intonaci vyloženě ze sebe udělat blázna když pes poslechne a přiběhne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když předáváte štěňátka, mohou ho mít, ale tohle je pes, který jde do puberty, takže trošku nesrovnatelné. Je celkem normální, že se psi v pubertě učí znovu skoro všechny povely. Majitel hledá rady, tak mu to asi není jedno, ne? Nebo vy jste spadla z nebe už učená?

Jo tak to jo, moji psi totiž pubertu asi neměli nebo co ...
Pokud má štěně před pubertou kvalitní přivolání (což rozhodně není utopie!), projde si pár týdnů, měsíců jančení a po pubertě rozhodně není nutné ho znovu všechno učit.
A když předávám štěňátka, tak nejspíš budu mít doma minimálně jejich matku, ne?
Z nebe jsem nespadla, učená taky nejsem, ale je mi jasné že ifauna mi psa nevychová.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podle mě je pisatelka nějakej mládežník. To je takový problém jí poradit?

U pisatelky s vycvičenými štěňaty se snad dá říct jen jedno - jistě jste velmi moudrá. Když to ale neumíte předat, radši sklapněte.

A co jí chcete ještě poradit? Přivolání je naprosto základní povel a jestli umí číst, může si na netu najít spousty a spousty kvalitních materiálů. Navíc je jasné, že jí tady poradí spousta lidí a každej něco jiného. A co teda má dělat teď? Bude se ptát zase na jiné diskuzi, který způsob je nejlepší? Já prostě moc nemusím lidi co si pořídí psa aniž by měli k němu "návod" - potřebnou literaturu když teda začínají a nemají zkušenosti.
A ještě se můžete naučit číst (to zaprvé) a taky nepsat kraviny (to zadruhé). O VYCIČENÝCH štěňatech jsem nikde nepsala, přivolání totiž není výcvik ale úplně základní VÝCHOVA. Vycvičená štěňata nemá nikdo. Dokonce ani já ...
A ještě by mně zajímalo jak jste přišel/přišla na to, že neumím předat? Podle jedné reakce na hloupou otázku?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo tak to jo, moji psi totiž pubertu asi neměli nebo co ...
Pokud má štěně před pubertou kvalitní přivolání (což rozhodně není utopie!), projde si pár týdnů, měsíců jančení a po pubertě rozhodně není nutné ho znovu všechno učit.
A když předávám štěňátka, tak nejspíš budu mít doma minimálně jejich matku, ne?
Z nebe jsem nespadla, učená taky nejsem, ale je mi jasné že ifauna mi psa nevychová.

Jedna čuba a pár štěťák vám dává právo se povyšovat na někoho, kdo se slušně zeptal? Tak poraďte něco užitečného, když vám to tak funguje. Tohle jsou jen kecy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jedna čuba a pár štěťák vám dává právo se povyšovat na někoho, kdo se slušně zeptal? Tak poraďte něco užitečného, když vám to tak funguje. Tohle jsou jen kecy.

Panejo vy budete asi můj soused, ne, že víte kolik zvěře mám doma ...
Po internetu se ještě žádný pes přivolání nenaučil a já radši pomůžu osobně. Sehnat si můj mail a požádat o konkrétní pomoc už pro spoustu lidí nebylo těžké a udělali to a jsou spokojení. Kdo chce pomoc, najde si ji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Panejo vy budete asi můj soused, ne, že víte kolik zvěře mám doma ...
Po internetu se ještě žádný pes přivolání nenaučil a já radši pomůžu osobně. Sehnat si můj mail a požádat o konkrétní pomoc už pro spoustu lidí nebylo těžké a udělali to a jsou spokojení. Kdo chce pomoc, najde si ji.

No, já bych šla pro pomoc raději jinam, kdybych jí potřebovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, já bych šla pro pomoc raději jinam, kdybych jí potřebovala.

... a někdo vám v tom brání ... ? Já se nikomu nevnucuju, když si mně někdo najde, snažím se poradit, pomoct jak můžu. Nikde nepíšu abyste ke mně chodil/a pro pomoc.

No já si spíš myslím ,že si myslí že povel je hra ve které si může dělat CO CHCE..

Znovu jsem se utvrdila v tom, že na ifauně snad ani nejde o to někomu pomoci. Žádný učený z nebe nespadl, každý dělá chyby, ale pokud se to snaží napravit, je na tom něco špatného? Mám svého 4. psa.. Všichni byli 100% vychovaní (kavalír, poté kříženec nejasného původu, amstaf, teď opět kříženec typu ČSP), ale ten poslední rošťák..ten mi dává opravdu zabrat. Do těch 7 měsíců měl 100% přivolání, povely fuj, pusť apod. Opravdu radost pohledět, a vše fungovalo i bez lákadel. Přelom 8 a 9. měsíce- nastal zlom. Po povelu ke mne následuje přikrčení k zemi, zamávávní ocáskem a vystartování opačným směrem. Při druhém povelu běží ke mne, oběhne mne a zase fičí pryč. Zařvat- nepomáhalo. Na pomoc jsem si vzala otce (po jeho zařvání by na prdel sednul i kůň)..zařval (celá ulice to musela slyšet- minimálně)..a co pes? No totální ignorace. Holt jsem vzala do ruky stopovačku a začala makat od začátku.. Chodila jsem s ním na obrovskou louku, kde jsem ho pustila a nechala za ním vlát stopovačku. Pokud na přivolání neposlechl, vodítko jsem přišlápla a tím si zajistila, že mi neuteče. Teď už v 9 případech z 10 přijde. Jediné neodolatelné lákadlo jsou pro něj boxeři (nevím z jakého důvodu), takže tam musíme trochu přidat a odbourat to.
Opravdu bych radila tu stopovačku, co nejvíce si se psem hrát, snažit se ho jakýmkoliv způsobem zaujmout- a to i za cenu, že u toho budete vypadat jak blbec :D. Prostě ze sebe udělat co nejzajímavější objekt aby se pejsek chtěl vrátit zpátky.

No abych pravdu řekla, tak nestačím zírat Když pes má doma přivolání, tak to automaticky znamená, že to bude muset umět i venku za rušivých vlivů?
Já osobně, když to pejsek umí doma, bych postupně zvyšovala kritéria. Venku bez pejsků trénovala přivolání, pak se s někým domluvit, že tam bude s jedním psíkem a budete trénovat přivolání, přiběhne, odměnit, uvolnit a ať si chvíli hraje
Zase bych po nějaké době přivolala. Pes jen musí pochopit, že přivolání neznamená konec hry, ale že pak v ní bude pokračovat.
Také, co považuji za dobré je naučit pejska, že ho můžete chytit za obojek, když nepřijde na přivolání, tak bych si pro něj došla, nenasraně, bez keců, chytla za obojek a prostě s ním odešla, dala nějaký povel, třeba sedni, lehni apod, pochválila a pak zase uvolnila. Budeš poslouhcta, budeš si moc hrát. Ale ne ve vyšší koncentraci psů, to až časem.