Změna chování

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je v pubertě a mohl si měsíc dělat, co chtěl. Tak to zkouší dál.Klid, za pár dnů se to srovná, pokud na vás vrčí, skutečně jedna pořádná vlepená při činu dělá divy. Nejde o tom, aby se vás bál, ale aby si uvědomil své hranice. Pokud je to při činu, velmi dobře ví za co a bát se nebude. Psovi bych dala pracovně pořádně do těla, pořádnou vycházku s prací. Zaměstnat mozek. Začít opakovat staré věci a učit ho nové. Srovná se, puberta a žádný řád vykonaly své. Možná by ledacos zkoušel i tak. Nebojte, srovná se to.

Porádně vlepená psovi, který zalézá pod postel? To nemyslíte vážně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Porádně vlepená psovi, který zalézá pod postel? To nemyslíte vážně.

Ale ten pes tam zalézá s ukradnutou kořistí, ne ze strachu. Nebo pokud myslíte, že z pod postele se špatně tahá ven - nechat mu po bytě na obojku delší šňůrku a za tu ho vytáhnout bez nebezpečí pokousání.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale ten pes tam zalézá s ukradnutou kořistí, ne ze strachu. Nebo pokud myslíte, že z pod postele se špatně tahá ven - nechat mu po bytě na obojku delší šňůrku a za tu ho vytáhnout bez nebezpečí pokousání.

Proč myslíte, že s ukradnutou kořistí se klidí? Z nadměrného sevevědomí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč myslíte, že s ukradnutou kořistí se klidí? Z nadměrného sevevědomí?

Nechce, aby o ní přišel, ale strach bych v tom neviděla. Mně když tohle udělá čuba, typicky s ukradenou ponožkou, tak jí u toho úplně tančí oči, prostě z toho má srandu největší, takový její vtípek. No a když sebere něco, o čem ví, že jí to budu chtít určitě sebrat, tak se s tím klidí tam, kde jí s tím neuvidím, logické přece.

A přitom ta moje hydra už puberťák dávno není a s vrčením problém nemáme. A záležitost ukradené kořisti řeším úspěšně předvídáním chování. Když už se stane, že něco uzme, tak jí to nechám, moje chyba, že jsem se nechala nachytat psem, ne?

No, problém jste si vytvořila už tím, že jste se nezeptala hned nebo v průběhu nemoci. Pes je mladý, nemělo by dlouho trvat než se vám srovná, ale je to zase na startu, prostě všechno znova. Vím, že jste nemohla jinak, ale holt v pubertě je to problematické se všema a tohle bylo jaksi navíc. Trpělivost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Řším teď jeden docela zásadní problém. Mám rok a půl starého psa. Na výchově jsem si opravdu dala záležet a celou dobu jsem měla pocit, že se mi to daří. Přivolání 100%, povely plnil snad ještě dříve než jsem je vyslovila, chůze u nohy, na vodítku...vše naprosto OK. SNášel se se psy, lidmi, nikdy by nezaútočil, pokud se mu někdo nelíbil, jednoduše sklopil uši a schoval se. Bohužel se mi stala nehoda a já si měsíc poležela v nemocnici. Psa si vzali rodiče. On je zná od štěněte, má je rád, otec psy miluje a tak jsem měla jistotu, že je v dobrých rukou a nebude nijak tesknit. Sice vychovávají mého autitstického bratra, ale pes s ním nikdy neměl problém. Totéž platí o mé 14 leté sestře.
Ovšem po návratu mi vstaly vlasy hrůzou. Psa mohu popsat jen jedním slovem: RAPL. Opravdu katastrofa. To, že je po mém návratu roztěkaný je téměř samozřejmost, chápu ho. Povely plnil napodruhé, trošku zmateně, ale nepřikládala jsem tomu váhu. Šok nastal při venčení, kdy se mi pes na přivolání odmítal vrátit, zběsile kolem mne běhal a štěkal. Říkala jsem si, jestli jsem snad vypadla ze cviku nebo co se stalo... psa odchytila a odvedla domů. To nastal šok číslo dvě. Pes ukradl ponožku a zalezl pod postel. Nic hrozného řekla jsem si. Zavolala jsem ho a- překvapivě NIC. Tak jsem se rozhodla, že ho nemilosrdně vyvleču. natáhla jsem ruku pod postel a ozvalo se výhružné vrčení a cvaknutí. To jsem se už opravdu naštvala, vlítla pod postel a i přes cvakání ho čapla za krk, vytáhla a opravdu pořádně seřvala. Stáhnul ocas, uklidil se na místo a byl klid. Rozhodla jsem se zavolat rodičům,co se celý ten měsíc dělo. Dozvěděla jsem se, že ze sestry vůbec neměl respekt, nechala ho dělat cokoliv (spát v posteli, loudit u jídla- krmila ho z talíře). Když odmítl splnit povel, vzdala to a nechala ho tak. Několikrát na ni dokonce vrčel, ona dostala strach a raději odešla. Docela ji chápu, já být nepejskař a takhle po mne téměř vyjet něčí pes, asi bych taky couvla. Jenže co teď. Pes si zvykl, že si může dělat, co se mu zachce a pokud ho někdo nutí do opaku, začne se bránit a pro kousnutí opravdu nejde daleko. Daří se mi navrátit do starých kolejí chůzi na vodítku, přivolání apod. Ale co se týče jídla a kradení věcí...tam jsme pořád na startu. Rozhodně psa nechci bít, i když otec radí ,,pořádně seřezat a ať se tě bojí".
Nevím, kde jsem udělala chybu..snad jsem měla psa svěřit někomu jinému.. Očekávám, že se tady do mne někteří pustí s argumenty typu, že jsem si měla pořídit psa až když jsem měla opravdu pořádně promyšlené, co s ním až se mi něco stane a podobně.
Jenže co se stalo, se stalo a vrátit to nejde, ale to neznamená, že to nejde napravit, poradíte tedy někdo, jak na něj?

dejte mu mantinel, který měl u vás a to velmi důsledně a přesvědčivě.

Nevěřím, že se po měsíci pes natolik změní, že už to nejde zpět.

Pravidelně mívám své psy na hlídání 14dní a přesně vědí kde a na koho a co si mohou dovolit.

Buďte důsledná, od psa vyžadujte přesně to, co před tím a během chvíle se to srovná.

No zrovna to přivolání, pokud odešlo....není, musí se znovu od začátku, vybudovat vztah a naučit a učení znova bývá obtížnější, protože pes už ví, že na vás může kašlat. prostě zapomeňte na všechno a začněte s výchovou znovu.

V období puberty jste najednou vy, vůdce smečky, smečku(psa) opustila. Vrátila jste se pravděpodobně "oslabená" a mlaďoch si mezitím vybudoval oprsklé sebevědomí na smečce, která se jím nechala ovládat...musíte si teď znovu převzít pozici vůdce. Rozhodovat se pevně a být vyrovnaná. Praktikujte takové ty maličkosti jako chození do dveří jako první, nenechávat psa aby žebral, sám si rozhodl kdy si přijde pro pomazlení nebo aby se dokonce sám rozhodl, kdy si vyskočí na postel! Chovejte se tak, že všechno je vaše, věci v domácnosti i misky, hračky a pelech(zkuste se mu do něj občas nacpat a tím ho vyhnat).
Jsme přesvědčená, že se vám situace bzry pevně vrátí do vašich rukou jen nepanikařte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V období puberty jste najednou vy, vůdce smečky, smečku(psa) opustila. Vrátila jste se pravděpodobně "oslabená" a mlaďoch si mezitím vybudoval oprsklé sebevědomí na smečce, která se jím nechala ovládat...musíte si teď znovu převzít pozici vůdce. Rozhodovat se pevně a být vyrovnaná. Praktikujte takové ty maličkosti jako chození do dveří jako první, nenechávat psa aby žebral, sám si rozhodl kdy si přijde pro pomazlení nebo aby se dokonce sám rozhodl, kdy si vyskočí na postel! Chovejte se tak, že všechno je vaše, věci v domácnosti i misky, hračky a pelech(zkuste se mu do něj občas nacpat a tím ho vyhnat).
Jsme přesvědčená, že se vám situace bzry pevně vrátí do vašich rukou jen nepanikařte

Chození do dveří, vyhazování z postele, cpaní se psovi do pelechu a podobné nesmysly ještě nikoho na hierarchické pozici opravdu nezvedly.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chození do dveří, vyhazování z postele, cpaní se psovi do pelechu a podobné nesmysly ještě nikoho na hierarchické pozici opravdu nezvedly.

Ale ony tyhle věci nejsou principiálně blbě (až na to cpaní se do pelechu), blbě je jen ten způsob, jakým se zpravidla praktikují. Obecně jde o to, že pes dostane to, co hrozně chce, jen skrze mě, nemůže si to vzít sám. Takže třeba s krmením - položím na zem misku, ale jakmile se k ní pes živelně bez povelu vrhne, já ji (beze slova, v klidu) zvednu, aby se k ní nedostal. Po pár opakováních pochopí, že si nemůže žrádlo vzít, kdy chce, ale musí v klidu počkat na můj povel. Žádné zakazování, řvaní "nesmííííš!", trestání, nic takového - pes sám od sebe zjistí, jaké chování mu vynese kýženou odměnu a že ten, kdo o té odměně rozhoduje, jsem já. Totéž s tím chozením ze dveří - pes chce vyběhnout ven a lítat, ale dostane to, jen když v klidu počká, až mu dám povel, jinak se dveře zase zavřou. A je v tu chvíli jedno, jestli jsem za ním, nebo před ním, důležité je, že to kýžené vylítnutí ven dostal díky tomu, že počkal na mé dovolení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chození do dveří, vyhazování z postele, cpaní se psovi do pelechu a podobné nesmysly ještě nikoho na hierarchické pozici opravdu nezvedly.

Taky si myslim, ze toto jsou zaveden omyly, muj pes chodi do dveri prvni, kdyz si k nam v noci vleze do postele nevyhazuju ho apod. Kdyz nechci aby sel prvni reknu cekej a pocka az vejdu prvni ja, kdyz nechci aby sel do postele reknu misto a do jde do sveho pelisku, zkratka neni problem, kdyz JA chci aby neco neudelal presto, ze mu ty veci nekdy dovolim. Takze souhlasim ze toto o hierarchii neni mozna u trochu psychicky labilnejsi psu, ale vyrovnany pes nema tendence zneuzivat vyhod a kdyz panicek rekne tak se vrati do koleji, ktere mu patri. Ve smecce bezne spi vsichni psi pohromade a ne ze vudce smecky si vyleze nekam na strom apod. To same i pri loveni se mladosi dostavaji pred vudce pokud utoci na zver....Nam se hodne osvedcilo se k psovi chovat jako pes...takze kdyz steka a vynucuje si hrani tak na nej vycenim zuby a zavrcim ...stejne tak jako kdyz jako stene me kousal do nohou, tak jsem vlezla na ctyri a zacala ho do tapek kousat taky, hodne rychle ho to pak preslo . Takze nam se tyhle ,,praktiky,, pri vychove psa hodne osvedcili a pes na ne raguje vice nez na nadavani, proste ho zeštěkam a pokousu (s citem samozrejme). Muzu u toho vypadat jak idiot, ale pes opravdu vycenene zuby dobre chape. A taky jako ostatni si myslim, ze neni nic ztraceno. Staci ho brat jako stene a ze zkratka musite vse vybudovat znova. A priste holt predat psa s napsanymi instrukcemi co smi a co ne Drzim palce !

Aby se po jednom měsíci vše u psa pokazilo mi přijde jako holý nesmysl, tam je špatně něco jiného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aby se po jednom měsíci vše u psa pokazilo mi přijde jako holý nesmysl, tam je špatně něco jiného.

Mě taky přijde, že jeden měsíc není tak dlouho, aby se pes tak změnil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě taky přijde, že jeden měsíc není tak dlouho, aby se pes tak změnil.

Mno jestli otec radí "pořádně psa seřezat, ať se bojí", tak kdoví jestli to tímhle způsobem během toho měsíce nepraktikoval... v každém případě to tam bylo pro psa asi dost zmatené, sestra mu dovolila všechno a bála se jeho vrčení, otec ho zase asi "vychovával" způsobem pro psa nesrozumitelným... Ale to už zadavatelka asi nezjistí a myslím, že nemá smysl se v tom zpětně šťourat...

Ať tak nebo tak si myslím, že to chce psu znovu nastavit hranice - laskavě (bez trestů), ale důsledně a hlavně srozumitelně pro psa. Pokud se pes ohrazuje vůči manipulaci za obojek, tak bych začala odbouráváním tohoto problému - během dne v náhodných intervalech jen tak chytnout za obojek a hned odměnit pamlskem. A do té doby, než mu tahle manipulace přestane vadit, bych mu opravdu nechala připnutou kratší šňůru, za kterou se dá případně odvést na místo (či jinam podle potřeby).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mno jestli otec radí "pořádně psa seřezat, ať se bojí", tak kdoví jestli to tímhle způsobem během toho měsíce nepraktikoval... v každém případě to tam bylo pro psa asi dost zmatené, sestra mu dovolila všechno a bála se jeho vrčení, otec ho zase asi "vychovával" způsobem pro psa nesrozumitelným... Ale to už zadavatelka asi nezjistí a myslím, že nemá smysl se v tom zpětně šťourat...

Ať tak nebo tak si myslím, že to chce psu znovu nastavit hranice - laskavě (bez trestů), ale důsledně a hlavně srozumitelně pro psa. Pokud se pes ohrazuje vůči manipulaci za obojek, tak bych začala odbouráváním tohoto problému - během dne v náhodných intervalech jen tak chytnout za obojek a hned odměnit pamlskem. A do té doby, než mu tahle manipulace přestane vadit, bych mu opravdu nechala připnutou kratší šňůru, za kterou se dá případně odvést na místo (či jinam podle potřeby).

Máte pravdu, bylo to moc různých vlivů a ani jeden nic moc...Skutečně nezbývá, než začít hezky zlehka od začátku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mno jestli otec radí "pořádně psa seřezat, ať se bojí", tak kdoví jestli to tímhle způsobem během toho měsíce nepraktikoval... v každém případě to tam bylo pro psa asi dost zmatené, sestra mu dovolila všechno a bála se jeho vrčení, otec ho zase asi "vychovával" způsobem pro psa nesrozumitelným... Ale to už zadavatelka asi nezjistí a myslím, že nemá smysl se v tom zpětně šťourat...

Ať tak nebo tak si myslím, že to chce psu znovu nastavit hranice - laskavě (bez trestů), ale důsledně a hlavně srozumitelně pro psa. Pokud se pes ohrazuje vůči manipulaci za obojek, tak bych začala odbouráváním tohoto problému - během dne v náhodných intervalech jen tak chytnout za obojek a hned odměnit pamlskem. A do té doby, než mu tahle manipulace přestane vadit, bych mu opravdu nechala připnutou kratší šňůru, za kterou se dá případně odvést na místo (či jinam podle potřeby).

také si myslím, že to tak nějak mohlo proběhnout. Takže nezbyde asi nic jiného, než se dočasně vrátit na začátek. Pokud pesan před tím fungoval dobře, on si vzpomene, až zase získá jistotu. Tu teď moc neměl, každý změny nese jinak. Někdo je splachovací, nekoho to rozhodí, někomu to udělá v makovici bramboračku. Pokud to tak už neděláte, zkuste si zjistit něco o výcviku pozitivní motivací, myslím nejen pamlsky, ale tak obecně. Pokud jste nečetla, může vám pomoci tahle knížka

http://images.zbozi.cz/zbozi-images/50bb04093d5f6ca28d2f0000.jpg

doporučuju, opravdu. není to žádná braková knížka, získáte hafo potřebných informací, které se hodí (a to nejen při výcviku psů )

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chození do dveří, vyhazování z postele, cpaní se psovi do pelechu a podobné nesmysly ještě nikoho na hierarchické pozici opravdu nezvedly.

Lze zvolit cestu výcvikovou nebo psychologickou. Já osobně mám lepší zkušenosti s tou psychologickou, ale většina lidí volí cestu výcvikovou protože je propagovanější a pro lidi jednodušší Jednou se řeší projevy problémů a druhou příčiny...je to na vás co zvolíte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chození do dveří, vyhazování z postele, cpaní se psovi do pelechu a podobné nesmysly ještě nikoho na hierarchické pozici opravdu nezvedly.

o tom to není. Tyhle věci - krom tedy cpaní se psovi do pelechu, tam nevidím žádný smysl , jsou pro lidi, kteří se psi nemají moc zkušeností - nastaví se tím psu, který je nevychovaný, první hranice, aby si uvědomil, že ne všechno půjde podle něj. Jen se to tak nějak blbě prezentuje a zprovanovalo se to, že se tím řeší úplně všechno. U psa, který je vychován a své hranice zná, tohle není v podstatě fakt zapotřebí. Nicnémě - jak už tu někdo psal, dá se to dále krásně využít k tomu, aby se pes zklidnil a naučil se, v pohodě, bez jakéhokoliv nátlaku, že nic není zadarmo. Schválně to zkuste někdy. Tím, že se pes naučí se "zeptat" jestli může jít a ne bezhlavě vystřelit ze dveří, přenášíte tak na sebe "hodnotu" toho vystřelení ze dveří, dá se to použít v habakůk běžných situacích od těch dveří, misky se žrádlem, vyběhnutím za psím kámošem... atd.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
o tom to není. Tyhle věci - krom tedy cpaní se psovi do pelechu, tam nevidím žádný smysl , jsou pro lidi, kteří se psi nemají moc zkušeností - nastaví se tím psu, který je nevychovaný, první hranice, aby si uvědomil, že ne všechno půjde podle něj. Jen se to tak nějak blbě prezentuje a zprovanovalo se to, že se tím řeší úplně všechno. U psa, který je vychován a své hranice zná, tohle není v podstatě fakt zapotřebí. Nicnémě - jak už tu někdo psal, dá se to dále krásně využít k tomu, aby se pes zklidnil a naučil se, v pohodě, bez jakéhokoliv nátlaku, že nic není zadarmo. Schválně to zkuste někdy. Tím, že se pes naučí se "zeptat" jestli může jít a ne bezhlavě vystřelit ze dveří, přenášíte tak na sebe "hodnotu" toho vystřelení ze dveří, dá se to použít v habakůk běžných situacích od těch dveří, misky se žrádlem, vyběhnutím za psím kámošem... atd.

Přesně tak - když psa člověk nenásilným způsobem naučí, že všechno "dobré" v životě dostane jen skrze něj, tak se tím stane nejdůležitějším objektem v psím životě. Není to o nějaké smečkové hierarchii, "alfasamcování" a podobně, spíš o tom "dostaneš, co chceš ty, jen když nejdřív uděláš, co chci já".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky si myslim, ze toto jsou zaveden omyly, muj pes chodi do dveri prvni, kdyz si k nam v noci vleze do postele nevyhazuju ho apod. Kdyz nechci aby sel prvni reknu cekej a pocka az vejdu prvni ja, kdyz nechci aby sel do postele reknu misto a do jde do sveho pelisku, zkratka neni problem, kdyz JA chci aby neco neudelal presto, ze mu ty veci nekdy dovolim. Takze souhlasim ze toto o hierarchii neni mozna u trochu psychicky labilnejsi psu, ale vyrovnany pes nema tendence zneuzivat vyhod a kdyz panicek rekne tak se vrati do koleji, ktere mu patri. Ve smecce bezne spi vsichni psi pohromade a ne ze vudce smecky si vyleze nekam na strom apod. To same i pri loveni se mladosi dostavaji pred vudce pokud utoci na zver....Nam se hodne osvedcilo se k psovi chovat jako pes...takze kdyz steka a vynucuje si hrani tak na nej vycenim zuby a zavrcim ...stejne tak jako kdyz jako stene me kousal do nohou, tak jsem vlezla na ctyri a zacala ho do tapek kousat taky, hodne rychle ho to pak preslo . Takze nam se tyhle ,,praktiky,, pri vychove psa hodne osvedcili a pes na ne raguje vice nez na nadavani, proste ho zeštěkam a pokousu (s citem samozrejme). Muzu u toho vypadat jak idiot, ale pes opravdu vycenene zuby dobre chape. A taky jako ostatni si myslim, ze neni nic ztraceno. Staci ho brat jako stene a ze zkratka musite vse vybudovat znova. A priste holt predat psa s napsanymi instrukcemi co smi a co ne Drzim palce !

Pokud je pes bez problémů a má jasně dané místo ve smečce je to v pořádku. Pokud má ale problémy s hierarchií jsou malí pomocníčci a čím víc jich je tím více to na psa působí.
"Působit na psa jako pes" (nic proti Desenskému, ale není pro většinu lidí) ano pokud to dokážete, ale upřímně, jen málo lidí je schopných dobře pochopit působící enegie, správné načasování a intenzitu psích projevů - natož aby je sami používali

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak - když psa člověk nenásilným způsobem naučí, že všechno "dobré" v životě dostane jen skrze něj, tak se tím stane nejdůležitějším objektem v psím životě. Není to o nějaké smečkové hierarchii, "alfasamcování" a podobně, spíš o tom "dostaneš, co chceš ty, jen když nejdřív uděláš, co chci já".

jojo, a kdyby lidi věděli, jak pěkně to funguje! A jak to navíc čoklida baví. A jak se to promítne do všeho, do vztahu, do poslušnosti, do povahy toho psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
o tom to není. Tyhle věci - krom tedy cpaní se psovi do pelechu, tam nevidím žádný smysl , jsou pro lidi, kteří se psi nemají moc zkušeností - nastaví se tím psu, který je nevychovaný, první hranice, aby si uvědomil, že ne všechno půjde podle něj. Jen se to tak nějak blbě prezentuje a zprovanovalo se to, že se tím řeší úplně všechno. U psa, který je vychován a své hranice zná, tohle není v podstatě fakt zapotřebí. Nicnémě - jak už tu někdo psal, dá se to dále krásně využít k tomu, aby se pes zklidnil a naučil se, v pohodě, bez jakéhokoliv nátlaku, že nic není zadarmo. Schválně to zkuste někdy. Tím, že se pes naučí se "zeptat" jestli může jít a ne bezhlavě vystřelit ze dveří, přenášíte tak na sebe "hodnotu" toho vystřelení ze dveří, dá se to použít v habakůk běžných situacích od těch dveří, misky se žrádlem, vyběhnutím za psím kámošem... atd.

..."nevidím v tom žádný smysl"...pokud je agrasivní při tom, když mu chce vzít ponošku, kterou si přivlastnil, co se asi tak stane, když mu bede chtít třeba vyklepat pelech, přihodit něco do misky se žrádlem...?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lze zvolit cestu výcvikovou nebo psychologickou. Já osobně mám lepší zkušenosti s tou psychologickou, ale většina lidí volí cestu výcvikovou protože je propagovanější a pro lidi jednodušší Jednou se řeší projevy problémů a druhou příčiny...je to na vás co zvolíte.

Tohle není cesta psychologická, ale pověrová a buzerační. Proč tohle psovi dělat, proč by nemělo stačit dát mu možnost, aby zadavatelce zase věřil, chovat se k němu srozumitelně, čitelně, spravedlivě a klidně, neřvat, nervat ho z podpostele, prostě se chovat jako učitel a vůdce a neřešit to pomocí pověr o chození ze dveří a vyhazováním z gauče. To bych nechala dr. Žertové.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..."nevidím v tom žádný smysl"...pokud je agrasivní při tom, když mu chce vzít ponošku, kterou si přivlastnil, co se asi tak stane, když mu bede chtít třeba vyklepat pelech, přihodit něco do misky se žrádlem...?

hm, pravda. ale nicméně - tak tohle bych u agresivního psa řešila odvelením psa jinam a následnou manipulací s pelechem. pochopitelně krok po kroku, aby si pes na toto zvykl.
ale s miskou a žrádlem to nesouvisí, ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..."nevidím v tom žádný smysl"...pokud je agrasivní při tom, když mu chce vzít ponošku, kterou si přivlastnil, co se asi tak stane, když mu bede chtít třeba vyklepat pelech, přihodit něco do misky se žrádlem...?

Může to klidně být i agrese z nejistoty - fakt si myslíte, že v takovém případě pomůže, když se budete psovi cpát do pelechu a hrabat se mu v misce?
A i pokud nejde o nejistotu, ale skutečně jen o "hlídání" ukradeného předmětu, tak jsou mnohem lepší způsoby, jak naučit psa vydat "cennou věc". Stačí psa přesvědčit, že se mu to vydání vyplatí - vyměnit tu věc za nějakou dobrotu. Samozřejmě postupně odměny odbouráváte, takže pes pak vydá věc i bez odměny, ale vydá ji dobrovolně a rád, ne že je k tomu donucen. Totéž s tím vyklepáním pelechu, není jednodušší si psa zavolat, dát mu "sedni" a za splněný povel odměnit?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
hm, pravda. ale nicméně - tak tohle bych u agresivního psa řešila odvelením psa jinam a následnou manipulací s pelechem. pochopitelně krok po kroku, aby si pes na toto zvykl.
ale s miskou a žrádlem to nesouvisí, ne?

Těžko říct co všechno si pes nárokuje třeba byla tato rada přehnaná pro tento případ. Postupu odvelení psa bych se trochu bála. Kdyby si např. pelech opravu nárokoval a chránil si ho agresivitou, odvoláním nic v psovi nespravím jen potlačím a mohlo by se to kdykoliv projevit třeba jinde nebo po paní jednoho krásného dne se sedu prostě vystartuje.
Ještě k odměnám: Bývají zrádné protože pokud pes sice vykoná co po něm chcete, ale psychicky se cítí napjatý... může odměnu brát jako odměnění tohoto stavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle není cesta psychologická, ale pověrová a buzerační. Proč tohle psovi dělat, proč by nemělo stačit dát mu možnost, aby zadavatelce zase věřil, chovat se k němu srozumitelně, čitelně, spravedlivě a klidně, neřvat, nervat ho z podpostele, prostě se chovat jako učitel a vůdce a neřešit to pomocí pověr o chození ze dveří a vyhazováním z gauče. To bych nechala dr. Žertové.

Máte jistě své metody, podělte se <img src="/images/smileys/08.gif" width="25" height="18" alt="smajlík" />

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžko říct co všechno si pes nárokuje třeba byla tato rada přehnaná pro tento případ. Postupu odvelení psa bych se trochu bála. Kdyby si např. pelech opravu nárokoval a chránil si ho agresivitou, odvoláním nic v psovi nespravím jen potlačím a mohlo by se to kdykoliv projevit třeba jinde nebo po paní jednoho krásného dne se sedu prostě vystartuje.
Ještě k odměnám: Bývají zrádné protože pokud pes sice vykoná co po něm chcete, ale psychicky se cítí napjatý... může odměnu brát jako odměnění tohoto stavu.

Neodměňujete emoci, odměňujete chování. A navíc odměňování jídlem má samo o sobě zklidňující účinek na nervový systém psa. Takže odměňováním pamlsky rozhodně nemůže mít za výsledek "napjatého" psa. Jen psa, který kupříkladu na povel opustí ten pelech, protože byl za to v minulosti opakovaně odměněn - a odměna zvyšuje pravděpodobnost, že se dané chování bude v budoucnu opakovat.

Pokud by si pes pelech opravdu agresivně nárokoval (čemuž v tomto případě nevěřím), tak naopak odměněním za to, že ho opustil, ho přesvědčíte, že nenárokovat si pelech se mu vyplatí. A navíc si myslím, že pokud některý pes na pelechu agresivně startuje, je to většinou (ne vždy, ale většinou) zase z nejistoty - cítí se ohrožený, zahnaný do kouta... A majitelé to mylně interpretují jako "majetnické" chování.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžko říct co všechno si pes nárokuje třeba byla tato rada přehnaná pro tento případ. Postupu odvelení psa bych se trochu bála. Kdyby si např. pelech opravu nárokoval a chránil si ho agresivitou, odvoláním nic v psovi nespravím jen potlačím a mohlo by se to kdykoliv projevit třeba jinde nebo po paní jednoho krásného dne se sedu prostě vystartuje.
Ještě k odměnám: Bývají zrádné protože pokud pes sice vykoná co po něm chcete, ale psychicky se cítí napjatý... může odměnu brát jako odměnění tohoto stavu.

Řešila bych to přivoláním, kde bych vyžadovala příchod na první povel. Kdyby po mě vyletěl, ještě bych si ho přitáhla za vodítko k sobě na kobereček. Tah budí protitah a když pes zjistí, že si ho místo uhybání naopak přitahujete k sobě, je u většiny psů po sebejistotě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řešila bych to přivoláním, kde bych vyžadovala příchod na první povel. Kdyby po mě vyletěl, ještě bych si ho přitáhla za vodítko k sobě na kobereček. Tah budí protitah a když pes zjistí, že si ho místo uhybání naopak přitahujete k sobě, je u většiny psů po sebejistotě.

...a je to pro psa srozumitelné Jaký to k němu vysílá signál?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžko říct co všechno si pes nárokuje třeba byla tato rada přehnaná pro tento případ. Postupu odvelení psa bych se trochu bála. Kdyby si např. pelech opravu nárokoval a chránil si ho agresivitou, odvoláním nic v psovi nespravím jen potlačím a mohlo by se to kdykoliv projevit třeba jinde nebo po paní jednoho krásného dne se sedu prostě vystartuje.
Ještě k odměnám: Bývají zrádné protože pokud pes sice vykoná co po něm chcete, ale psychicky se cítí napjatý... může odměnu brát jako odměnění tohoto stavu.

proč by ste se trochu bála postupu odvelení psa? Tady nejde o jednorázovou věc, postupuje se po krůčkách, tak že to pes bere jako přirozenou věc - páníček řekl, pojď sem a sedni, povel sedni znamená, že pes zůstane sedět do doby než se povel zruší. Moc teď co píšete nerozumím.

a s těma odměnama - jde přeci o správné načasování, co pochválím, co odměním.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neodměňujete emoci, odměňujete chování. A navíc odměňování jídlem má samo o sobě zklidňující účinek na nervový systém psa. Takže odměňováním pamlsky rozhodně nemůže mít za výsledek "napjatého" psa. Jen psa, který kupříkladu na povel opustí ten pelech, protože byl za to v minulosti opakovaně odměněn - a odměna zvyšuje pravděpodobnost, že se dané chování bude v budoucnu opakovat.

Pokud by si pes pelech opravdu agresivně nárokoval (čemuž v tomto případě nevěřím), tak naopak odměněním za to, že ho opustil, ho přesvědčíte, že nenárokovat si pelech se mu vyplatí. A navíc si myslím, že pokud některý pes na pelechu agresivně startuje, je to většinou (ne vždy, ale většinou) zase z nejistoty - cítí se ohrožený, zahnaný do kouta... A majitelé to mylně interpretují jako "majetnické" chování.

přesně napsané.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řešila bych to přivoláním, kde bych vyžadovala příchod na první povel. Kdyby po mě vyletěl, ještě bych si ho přitáhla za vodítko k sobě na kobereček. Tah budí protitah a když pes zjistí, že si ho místo uhybání naopak přitahujete k sobě, je u většiny psů po sebejistotě.

a co takhle zákon akce a reakce? Agresivita, tlak , buduje další agresivitu. není lepší na psa netlačit, a dojít k věcem postupně? Tak jak je pes zvládá?

.......je u většiny psů po sebejistotě.........

tohle nezní dobře, aspoň mně ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řešila bych to přivoláním, kde bych vyžadovala příchod na první povel. Kdyby po mě vyletěl, ještě bych si ho přitáhla za vodítko k sobě na kobereček. Tah budí protitah a když pes zjistí, že si ho místo uhybání naopak přitahujete k sobě, je u většiny psů po sebejistotě.

...je u většiny psů po sebejistotě

Proč, proboha? Proč potřebujete mít nesebejistého psa - potřebujete si na někom honit ego? Já jsem tedy ráda, když mám psa sebejistého, sebevědomého, který pro mě udělá, co mi na očích uvidí, nechá si ode mě dělat třeba i bolestivé zákroky - ne proto, že se mě bojí, ale protože mi důvěřuje a chce dělat to, co já řeknu. Ale takového psa si agresivním přístupem nevytvoříte...

..."odměňování jídlem má samo o sobě zklidňující účinek na nervový systém psa" Jak na kterého. Je nespočet psů, kteří když dostanou žrádlo jsou napjatí, obezřetní až agresivní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..."odměňování jídlem má samo o sobě zklidňující účinek na nervový systém psa" Jak na kterého. Je nespočet psů, kteří když dostanou žrádlo jsou napjatí, obezřetní až agresivní.

Protože se naučili, že si ho musí hlídat. Před majitelem, před druhými psy... To samozřejmě vytváří nervozitu. I to se ale dá odbourat, a zase pomocí odměňování jídlem (plus vytvoření takových pravidel, kdy si pes jídlo hlídat nemusí)..

Já ale mluvila hlavně o odměňování při výcviku. Když potřebujete naučit nový cvik či starý cvik zpřesnit, tak je dobré odměňovat pamlsky, ale tím současně snižujete "drajv", zklidňujete psa.

...řešení problémů výcvikovou metodou je propagovanější a jednodušší. Neklade takové nároky na člověka a na každém cvitišti ho praktikují už desetiletí...není to špatné a zavrženíhodné, ale znovu opakuji že se tím řeší projevy a ne příčiny problému. Takže pokud se vyskytne další problém jinde jde možná jen o přesměrování nevyrovnanosti psa a je dobré na to myslet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...řešení problémů výcvikovou metodou je propagovanější a jednodušší. Neklade takové nároky na člověka a na každém cvitišti ho praktikují už desetiletí...není to špatné a zavrženíhodné, ale znovu opakuji že se tím řeší projevy a ne příčiny problému. Takže pokud se vyskytne další problém jinde jde možná jen o přesměrování nevyrovnanosti psa a je dobré na to myslet.

Vůbec nechápu, co tím básník chtěl říct. Můžete být konkrétnější?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a co takhle zákon akce a reakce? Agresivita, tlak , buduje další agresivitu. není lepší na psa netlačit, a dojít k věcem postupně? Tak jak je pes zvládá?

.......je u většiny psů po sebejistotě.........

tohle nezní dobře, aspoň mně ne.

Kde vidíte agresivitu a tlak v tom, že dáte psovi povel k přivolání nebo v momentě, kdy na vás útočí ho přitáhnete směrem, kterým on jde? Tohle je jednoznačné řešení - tak mi pojď říct, co mi chceš. Pes zjistí, že vlastně nechce nic. Příjde k vám dotane povel, který zná, je propuštěn a má jasno v tom, čím dosáhne strašením a agresí. Nikdo se ho ani nedotkl, nikdo na něj neřval, neškubal s ním, jen prostě zjistil, že tím dosáhne jen toho, že bude muset jít na kobereček.

Jsou psi, kteří jsou rozmazlení a podobným způsobem šikanují okolí, na ty to platí dokonale.

Všem děkuji za odpovědi. Opravdu se nebudu zpětně šťourat v tom, co bylo..pochybuju, že bych se vůbec dozvěděla pravdu. Psa jsem si holt vzala ,,do parády" a už se to zlepšuje. Už si vzpoměl, že je mnohem lepší, když se na vodítku nebude pokoušet o oběšení. Přivolání by taky šlo, povely bez problémů.. Největší prblém ale bude s tou jeho drzostí. Krade věci, schovává je, zalízá s nima pod postel.. Tady budeme muset ještě zapracovat. Každopádě děkuju za názory

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všem děkuji za odpovědi. Opravdu se nebudu zpětně šťourat v tom, co bylo..pochybuju, že bych se vůbec dozvěděla pravdu. Psa jsem si holt vzala ,,do parády" a už se to zlepšuje. Už si vzpoměl, že je mnohem lepší, když se na vodítku nebude pokoušet o oběšení. Přivolání by taky šlo, povely bez problémů.. Největší prblém ale bude s tou jeho drzostí. Krade věci, schovává je, zalízá s nima pod postel.. Tady budeme muset ještě zapracovat. Každopádě děkuju za názory

To je to o čem jsem mluvila. Výcvik a psychologie jsou rozdílné a fungují jinde. Všechno je jeho. Zapracujte na tom aby jste si věci doma přivlastnila nazpět vy a to ne až vám něco zase ukradne, ale ještě před tím a znemožněte mu přístup do míst, kam se schovává!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všem děkuji za odpovědi. Opravdu se nebudu zpětně šťourat v tom, co bylo..pochybuju, že bych se vůbec dozvěděla pravdu. Psa jsem si holt vzala ,,do parády" a už se to zlepšuje. Už si vzpoměl, že je mnohem lepší, když se na vodítku nebude pokoušet o oběšení. Přivolání by taky šlo, povely bez problémů.. Největší prblém ale bude s tou jeho drzostí. Krade věci, schovává je, zalízá s nima pod postel.. Tady budeme muset ještě zapracovat. Každopádě děkuju za názory

Psa podle mě prostě baví získávat vaši pozornost tím, že vám něco šlohne, baví ho nechat se honit a baví ho, že za ním pod postel nemůžete.
Osobně bych tu zábavu prostě přesměrovala žádoucím směrem - třeba přes aport. Když nějakou věc ukradne, tak si ho zavolejte, ať vám ji přinese, a odměňte nějakou dobrotou nebo přetahováním. Udělejte z toho zábavnou hru, ale podle vašich pravidel, ne podle jeho. A až pochopí princip, tak postupně odměňujte jen když přinese nějakou svoji hračku a ne vaši věc - tu si jen bez komentáře převezměte.
A taky se zkuste soustředit na to, abyste mu co nejvíc věnovala pozornost, když je zrovna "hodnej". Aby neměl potřebu si pozornost vynucovat tím, že něco provede;-)