Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.209.5
Tak jeden příspěvek už jsem psala a moje reakce je taková,že se najdou lidé rozumní a nerozumní.Nikde v prvním příspěvku jsem nepsala,že chválim svoji starší pětiletou fenu za to,že zuří,vrčí zle a vzteká se na naše nové štěně labradora-fenku,když po ní štěně vyžaduje hru.Jen jsem se ptala,co vlastně v této situaci dělat,zda-li trestat,či netrestat,jelikož jsem v této situaci nevěděla.A snad mám právo nevědět,pokud jsem se s tim nikdy nesetkala.Ale děkuji i přesto za negativní komentáře!Jinak situace po dalších dvou dnech je pořád stejná,fena nadále nechce štěndo přijmout a je na něz vzteklá a i štěndo na ni začalo štěkat a vrčet.Zatim si myslim,že si spolu vyříkavaj takto situaci(moc nezasahuji).jen nevím jestli se to bude zlepšovat nebo dokonce se to může i zhoršit,když štěndo nebude chtít naše fena přijmout do smečky.Jak dlouho by mohla asi tahle situace trvat???Jak mohu tomu pomoct já a nedělat nějaké chyby???někdo píše trestat,někdo zas netrestat tu starší fenu.K čemu se mám teda přiklonit???A co se týče pamlsků,když starší fena krade pamlsky štěndu.A pak to nechce dát nám ani vrátit ji.Zatim to řešim tak,že dávám oboum stejný díl dobroty a když to chce starší fena-po tom co to s ní ukráct štěndu,zasáhnu!A vysvětlim ji,že takhle teda NE!Tak věřim že se situace zklidní,až si na sebe více zvyknou,máme je ve společné domácnosti jen tři dny!Jinak děkuji předem za reakce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.81.225
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak jeden příspěvek už jsem psala a moje reakce je taková,že se najdou lidé rozumní a nerozumní.Nikde v prvním příspěvku jsem nepsala,že chválim svoji starší pětiletou fenu za to,že zuří,vrčí zle a vzteká se na naše nové štěně labradora-fenku,když po ní štěně vyžaduje hru.Jen jsem se ptala,co vlastně v této situaci dělat,zda-li trestat,či netrestat,jelikož jsem v této situaci nevěděla.A snad mám právo nevědět,pokud jsem se s tim nikdy nesetkala.Ale děkuji i přesto za negativní komentáře!Jinak situace po dalších dvou dnech je pořád stejná,fena nadále nechce štěndo přijmout a je na něz vzteklá a i štěndo na ni začalo štěkat a vrčet.Zatim si myslim,že si spolu vyříkavaj takto situaci(moc nezasahuji).jen nevím jestli se to bude zlepšovat nebo dokonce se to může i zhoršit,když štěndo nebude chtít naše fena přijmout do smečky.Jak dlouho by mohla asi tahle situace trvat???Jak mohu tomu pomoct já a nedělat nějaké chyby???někdo píše trestat,někdo zas netrestat tu starší fenu.K čemu se mám teda přiklonit???A co se týče pamlsků,když starší fena krade pamlsky štěndu.A pak to nechce dát nám ani vrátit ji.Zatim to řešim tak,že dávám oboum stejný díl dobroty a když to chce starší fena-po tom co to s ní ukráct štěndu,zasáhnu!A vysvětlim ji,že takhle teda NE!Tak věřim že se situace zklidní,až si na sebe více zvyknou,máme je ve společné domácnosti jen tři dny!Jinak děkuji předem za reakce.
Ještě jednou si přečtěte můj první příspěvek na vaší původní diskuzi. Ten je směřovaný k vám a je poměrně obsáhlý! Zbytek se týká jiné paní, té co vám radila vzít starší fenku do náručí, když vrčí!
Váš postup při rozdělování pamlsků je dobrý, jen bych ještě poradila, při dávání pamlsků, jako prvnímu dejte psovi, který je klidnější. Tím budete podporovat klid a pohodu.
Co se týká trestat X netrestat...netrestat, ale zarazit špatné chování. Naučte se poznat co už je moc a co je jen přiměřená korekce od vaší jorkšírky na nevhodné chování štěněte vůči ní. Snažte se vnímat energii s jakou vrčí a s jakou jde "do útoku". Chyby budete dělat stejně, těm se nevyhne nikdo, ale je důležité, aby jste si ty chyby uvědomila.
Pokud je necháte si to vyříkávat až příliš, nedopadne to dobře. V tomto případě bych asi trochu brzdila štěně od vrčení. Ono nejspíš jen napodobuje a vážně to nemyslí,ani neví proč to dělá, ale časem by to mohlo přerůst ve rvačku.
"když štěndo nebude chtít naše fena přijmout do smečky"-tak má smůlu a sama se tím ze smečky vyloučí. Od kdy za vás fena rozhoduje koho přijmout a koho ne? To vám také říká, kdo může přijít na návštěvu nebo s kým se máte bavit venku na ulici? Možná bych vám doporučila důkladně a klidně i několikrát si přičíst knihy od R. Desenského. 
Pomůže vám to na celou věc pohlížet jinak, realističtěji.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.21
Byla jsem svědkem toho,kdy si k malinké fenečce pořídili štěňátko většího plemene.Dokud bylo štěňátko stejně malinké (velikostně),bylo vše v pořádku,i hry probíhaly,péče a pozornost byla samozřejmě stejná.Problém začal,když štěně poporostlo,dostalo se na víc jak dvojnásobnou váhu fenečky a začalo být pubertální.Malá fenka již fyzicky nestačila,štěně si svou velikost neuvědomovalo.Dopadlo to tak,že se fenečka uzamkla do sebe,vyhledávala klidná místa,byla zalezlá z dosahu štěnda,špatně žrala.Jak již někdo psal,dobrovolně se vyčlenila ze smečky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.209.5
Já jsem zase byla svědkem toho,že si lidi pořídili,zlatýho retrívra(ted nevim jestli fenku nebo psa,ale bavíme se o velikosti) a k tomu fenečku pražskýho krysaříka a že ten retrívr byl hodně divej a vytální a neúnavnej a co mám informace,tak vše funguje jak má.tak nevim no.A zas si myslim když přijde štěndo do puberty a povyroste,tak se zas dá krotit výchovou a upozornovat ho,co si s mí k naší feně dovolit a co ne,kam až ho pustíme.Když ji přeci bude hodně otravovat a já řeknu,že půjde na místo....,tak by mělo poslechnout,pokud bude důsledná výchova a nechat fenku napokoji.A co já zas vim,tak labrador je velice inteligentí,mírumilovný,tolerantní,až flegmatický pes a nerad se pere a má rád děti a miluje svoje lidi i se schodne s ostatními domácími zvířaty.Neřeknu,kdyby jsme si k ní pořídili nějaké agresivní plemeno.A naše fenka yorkšíra neni zas tak úplně malinká,je to velikostně,ten největší yorkšír a myslim si,jak to tak pozoruji,že si bude umět sjednat pořádek(samozřejmě,že musí z její strany ke štěndu ta agrese pominout,jinak jsem si vědoma,že by se mohli i servat a je jasný,že labradorka ji smete,ted to budem hodne sledovat,jejich chování a uvidí se.Jak říkám já,nebrat to tak tragicky a hlavu vzhůru!Máme tu labradorku třetím dnem a hrozně jsme se do ní zamilovali,je hrozně hodná.A jasně,že milujem i naší fenečku yorkšírku,je to taky zlatíčko!Nebo si někdo opravdu myslí,že je to taková tragedie,mít dva pejsky,dvě fenky a velikostně v nějakým rozdílu???Budu ráda za každou reakci,jak negativní,tak pozitivní.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.184.171
Měla jsem ten samý problém, k feně jsem dala štěně. Stejné rasy. Byla na něj vyloženě hnusná, vadil jí ikdyž jen okolo ní procházel. Hned na něj vylítla a dořvala ho ale nekousla. Ale on se nedal jak na něj vystartovala tak šel taky. Parkrát jsem zařvala a odtáhla jednoho nebo druhého. Trvalo to asi měsíc než ho vzala na milost. No a teď jsou nejlepší kamarádi.Tak vydržte. A nikoho jsem z těch šarlatánů nepotřebovala R:D. a jemu podobní Chce to selský rozum.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.21
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem zase byla svědkem toho,že si lidi pořídili,zlatýho retrívra(ted nevim jestli fenku nebo psa,ale bavíme se o velikosti) a k tomu fenečku pražskýho krysaříka a že ten retrívr byl hodně divej a vytální a neúnavnej a co mám informace,tak vše funguje jak má.tak nevim no.A zas si myslim když přijde štěndo do puberty a povyroste,tak se zas dá krotit výchovou a upozornovat ho,co si s mí k naší feně dovolit a co ne,kam až ho pustíme.Když ji přeci bude hodně otravovat a já řeknu,že půjde na místo....,tak by mělo poslechnout,pokud bude důsledná výchova a nechat fenku napokoji.A co já zas vim,tak labrador je velice inteligentí,mírumilovný,tolerantní,až flegmatický pes a nerad se pere a má rád děti a miluje svoje lidi i se schodne s ostatními domácími zvířaty.Neřeknu,kdyby jsme si k ní pořídili nějaké agresivní plemeno.A naše fenka yorkšíra neni zas tak úplně malinká,je to velikostně,ten největší yorkšír a myslim si,jak to tak pozoruji,že si bude umět sjednat pořádek(samozřejmě,že musí z její strany ke štěndu ta agrese pominout,jinak jsem si vědoma,že by se mohli i servat a je jasný,že labradorka ji smete,ted to budem hodne sledovat,jejich chování a uvidí se.Jak říkám já,nebrat to tak tragicky a hlavu vzhůru!Máme tu labradorku třetím dnem a hrozně jsme se do ní zamilovali,je hrozně hodná.A jasně,že milujem i naší fenečku yorkšírku,je to taky zlatíčko!Nebo si někdo opravdu myslí,že je to taková tragedie,mít dva pejsky,dvě fenky a velikostně v nějakým rozdílu???Budu ráda za každou reakci,jak negativní,tak pozitivní.
Píšete retrívra a k tomu krysaříka....to je v pohodě,to samé když je velikostně stejný pes.Problém je k malému plemeni štěně velkého plemene,tam to chce hodně hlídat.Stačí dobračiské plácnutí tlapkou...Já se moc jorkové nedivím,že si nechce hrát,on by si labradorek taky asi nechtěl hrát s koněm.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.3
my máme jorkšírku (3,5 kg), kterou jsme si brali před půl rokem už jako 4,5 letou do smečky (kříženec 20 kg, briard, vlčí špic, samojed a kavkazák). U bývalých majitelů byla zvyklá na NO, takže od začátku celkem pohoda (žádné bojení se velkých psů, apod.)
Akorát na ní je do teď moc aktivní kříženka (1,5 roku, stále ještě štěně), která na ní dělá různé výpady, apod. a občas ji prostě v zápalu hry přimačkne k zemi. To po ní jorkšírka vyjíždí zoubkama. Ale vždy se takhle ubrání, pak si spolu zase v klidu hrajou, když to mladá přežene, zas jorkšírka tasí zoubky. S briardkou nemá problém - ta mě až dojala tím, jak se ovládá, aby malé náhodou něco neudělala (přitom zvlášť s kříženkou si někdy hrajou dost drsným způsobem - styl přimáčknout trochu k zemi, prohnat, apod.). S ostatníma si nehraje (nestojí o to ani ona, ani oni - jsou prostě zvyklí odmala hrát si s většíma a malou berou spíš jak štěně, co potřebuje ochranu). :)
Určitě to teď bude trochu nervů uhlídat malou při její hravosti, aby jorkšírce něco neudělala, ale myslím, že si to jorkšinda ošéfuje hodně sama. Hlavně ideální je nechat místo na útěk (prostě aby se měla kam schovat, kdyby byla malá moc dotěrná) a myslim, že se brzy srovnají.