Poradi mi nekdo

A dodávám: když se nevyčůrá venku - doma šup rovnou do kenely. Počkat půl hodinky, lapnout do náruče a zase ven. Dokud se nevyčůrá. Za vyčůrání venku dejte pochopitelně nějakou super mňamku. A ta kenela nesmí být moc velká, aby nemohl čůrat na jednom konci a ležet v suchu na druhém (samozřejmě ani ne moc malá, aby se v ní mohl pohodlně natáhnout;-))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravim, mame stene jezevcika je to kluk ma 4 mesice. Nas problem je ve venceni , mame ho uz 2 mesice a do dnes se nam ani jednou nepovedlo aby se vyvencil venku, vzi si to necha na doma,prez zimu sem to jeste brala ze mu byla zima a venku dlouho nevydrzel ale ted je teplo kazdej den ho beru ven, na dlouhe prochazky . Treba dnes sme spolu byli 4 hodiny na prochazce rano necural tak sme vyrazili ven , ja si rikala tak kdyz to nestihl doma tak to musi udelat venku .Venku ale nic prijdem domu a za 10 minut sem narazila na kaluz jak hrom. Ma doma i prebalovaci podlozky ale na ty si chodi jak chce , nedela mu ani problem vychc... se na postel. Jsem bezradna doma mame plovoucku ktera jde jiste do kopru ale to tu mi tak nejde jako o to ze pritel toho ma plne zuby a cekam kdz zazni ortel ze potahne z bytu coz ja nechci .
Prosim poradte

Pořídili jste si štěně, takže Vy i přítel musíte počítat s tím, že doma prostě nějaké nehody v podobě louží budou. Každý pes je jiný - můj první pes (také jezevčík) doma čůral do 7 měsíců. Duhý pesan od svých 3 měsíců doma neudělal jedinou loužičku. Naši další psi se naučili čistotnosti také brzy (máme celkem 4 psy).

Bohužel jezevčíka jsme na radu chovatele učili také na podložky a už bych tuto chybu neudělala. Ostatní psi doma poldožku neměli ani jednou a to učení bylo mnohem rychlejší. Takže vyhoďte podložky a učte venčit jen venku. Nehodu doma nekomentujte, beze slova ukliďte, ale vyvenčení venku chvalte. A když je takové čuně, že čůrá do postele, tak proč tam má neomezený přístup?

A jste si skutečně jsitá, že se za celé 4 hodiny venku nevyčůral?

Zuzana

No, měli jsme NF od miminka, měl stálý přístup ven a hovénko nosil až do půl roku do obýváku, kolikrát měl co dělat aby to stihl. Ne každé, ale velmi rád. Chce to důslednost, hlavně musí pochopit, že tohle se dělá venku, mám pocit, že tohla jste mu nevysvětlili. Jinak předpokládám že štěndo je zdravé a nemá třeba problémy s močením

Chce to trpělivost, se stenatkem zkušenost nemám, ale v roce jsem si brala z útulku velice submisivní fenku a ta tak dva měsíce curala jen doma, pak postupně sem tam na zahradě a trvalo to dlouho, než se odvážila venku. Dobre je, opravdu pejska sledovat a jakmile chce pridrepnout, hned vzít a mazat ven. A pak obrovská pochvala.
A po tak dlouhé procházce myslím, nebudete muset ani moc dlouho sledovat. Je to stěně a každé holt potřebuje svůj čas.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ani jednou se nevyčůral venku? Hm, tak to bude dlouhé a složité odnaučování... držím palce!

Především vyhoďte ty podložky, jen ho matou a učí ho, že je v pořádku venčit se doma. A pak bych určitě doporučila pořídit klec nebo přepravku a naučit štěníka v ní odpočívat, aby ji měl rád a cítil se v ní bezpečně. Pokud ho chcete odnaučit čůrat doma, tak rozhodně nesmí docházet k situaci, kdy si pes volně bloumá bytem a vy "narazíte na kaluž jako hrom". Psa musíte mít buď stoprocentně pod dohledem - hrajete si, cvičíte ho, prostě hlídáte ho jak ostříž, nespustíte z něj oči a při prvním náznaku přidřepnutí ho lapnete a utíkáte ven; nebo jste venku na procházce - no anebo odpočívá v kenele.

S tím souhlasím, jen by ještě bylo dobré si vyčlenit několik dnů a venku být až do úmoru a pes to bude muste udělat venku. Případně vzít s sebou kousek počurané podložky a dát mi ji někam ven a navádět ho k vyčůrání jedním povelem který budete používat vždy když zrovna čurá. Povel neměnit. Pak pochválit samo. Pes zřejmě vůbec nechápe co se po něm chce. Jezevčíci jsou chytří a myslím si, že když to pochopí, bude vzorný.

My už máme téměř ročního jezevčíka. Když jsme si ho ve dvou měsících přivezli domů, taky potřebu vykonal ,kde ho zrovna napadlo. Ale samozřejmě jsem ho po každém spaní, jezení, delší hře apod. brala ven a když si přidřepl, říkala jsem čůrat, poté jsem ho moooc pochválila a pomazlila a dostal pamlsek. Tak to šlo asi dva měsíce. Postupem času jsem občasné loužičky přestala nekomentovat a když jsem je vytírala, koukala jsem na ni a nepříjemným tónem říkala: Fuj, to je, ale hnusná loužička (Jakože nadávám jí a ne jemu, ale nekřičela jsem). Přítel se mi smál, že vypadám jak de*il, když mluvím s loužičkou, ale pejsek koukal střídavě na mě, jak vytírám a na loužičku a bylo vidět, že mu to moc příjemné není.
NIKDY jsem mu ale za to nevynadala, nekřičela na něj. Ani podložky jsme nepoužívali. V jeho 4 měsících již nějaká ta loužička doma byla velmi sporadická.
Dnes je situace taková, že pes chápe, co po něm chci, když řeknu čůrat, doma se prostě nevyčůrá a je to paráda
Jen je mi ho líto, když musím vyjímečně odjet na delší dobu pryč, tak chudák ani nepije a doma to prostě neudělá. Když si představím, jaké to musí být, mít napnutej močák a čekat až půjdu ven... Navíc vždy když přijdu, tak mě musí pět minut vítat a olizovat, pak až svolí, že teda je čas i na to vyvenčení, je to trubka Ale myslím, že to fakt nedělá kvůli strachu nebo tak něco, protože ho opravdu nebijeme, ani mu za toto nenadáváme, ale spíš, že si nechce zaneřádit ten svůj prostor

odkud štěně pochází ? Mělo možnost u chovatele chodit - byť nakrátko - ven ? Nebo to byl klecový odchov ?

Nezoufejte, my máme 5 měsíčni štěně, taky se naučil na podložku , venku se nikdy nevyčural, dali jsme podložku na zahradu, tam se vyčural hned, ale venku zase nic, to mu bylo 4,5 měs., a pak to najednou přšilo samo a čurá u každýho kandelábru.
-

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odkud štěně pochází ? Mělo možnost u chovatele chodit - byť nakrátko - ven ? Nebo to byl klecový odchov ?

Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira

Je jednoduché to svést na chovatele a odchov v kuchyni. Vychovat štěně je jistá řehole. Probudí se, vzít do náruče a mazat ven ( je jedno jestli jste zrovna v noční košili, venku chumelí, nebo máte na stole čerstvě uvařené kafe, nebo že je pět a vy jste zvyklá vstávat až v 6,30) posadit a ono se prostě vyčůrá. Dělají to tak všechna štěňata, vaše to bude dělat taky. Jen to chce důslednost, nelelkovat, popadnout ( zvednout ) a běžet.

Mám také jezevčíky a stejně jako většina ostatních majitelů pejsků , jsem běhala v pyžamu z druhého patra třeba dvakrát za noc, jen aby se to naučili.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira

No jo, v lednu měly být štanata na zahradě a už měl umět i odemykat dveře klíčema, než jste si jej koupila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, v lednu měly být štanata na zahradě a už měl umět i odemykat dveře klíčema, než jste si jej koupila.

Prosim vas pokud nemate najakou NORMALNI radu tak mi vase deb. nazory nepiste dekuju

Jen se zeptám : a jak ho asi budete učit to ostatní ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ani jednou se nevyčůral venku? Hm, tak to bude dlouhé a složité odnaučování... držím palce!

Především vyhoďte ty podložky, jen ho matou a učí ho, že je v pořádku venčit se doma. A pak bych určitě doporučila pořídit klec nebo přepravku a naučit štěníka v ní odpočívat, aby ji měl rád a cítil se v ní bezpečně. Pokud ho chcete odnaučit čůrat doma, tak rozhodně nesmí docházet k situaci, kdy si pes volně bloumá bytem a vy "narazíte na kaluž jako hrom". Psa musíte mít buď stoprocentně pod dohledem - hrajete si, cvičíte ho, prostě hlídáte ho jak ostříž, nespustíte z něj oči a při prvním náznaku přidřepnutí ho lapnete a utíkáte ven; nebo jste venku na procházce - no anebo odpočívá v kenele.

To nemyslíte vážně, doufám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, v lednu měly být štanata na zahradě a už měl umět i odemykat dveře klíčema, než jste si jej koupila.

Budete se divit, já si jela pro štěně letos na konci ledna. Štěnda byla na zahradě nejméně 4x denně, k tomu měla velkou hernu na verandě a v herně i v pokoji měla k dispozici "záchod" - velkou nízkou bedýnku s kočičí podestýlkou. Můj štěník byl už v těch osmi týdnech perfektně čistotný, loužičku jsme měli doma za první měsíc snad jen 6x, kdy v zápalu zběsilé hry zapomněl na svěrače (a já to neuhlídala). I v zimě se dají odchovat čistotná štěnda (pokud se tedy nebavíme o čivavách nebo naháčích, tam nějaké dvacetiminutové řádění šestitýdenních štěňátek ve sněhu asi moc v úvahu nepadá...)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nemyslíte vážně, doufám.

Co se vám nezdá?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira

Jak špindíra?
Myslíte, že kdybyste si vzala štěňátko odjinud, že by se už ve dovu měsícíh umělo venčit venku? Ne, neumělo. Musela byste ho to naučit, jako to budete muset naučit tohoto prcka.

V prvním příspěvku jste psala, že přes zimu jste chápala, že je mu venku zima, ale teď už je teplo atd..., tak z toho mi vyplývá, že jste prostě nebyli s přítelem v tom učení čistotnosti dostatečně důslední. A najednou je teplo, tak si myslíte, že venčení venku okamžitě pochopí. Pokdu jste do teď nechali štěndo čůrat kdekoliv doma (na podložku, mimo podložku , do postele), tak to bude trochu běh na delší trať. Ale všechna štěňata nakonec pochopí, že se mají venčit venku.

Vyhoďte tu podložku a začněte být s přítelem oba skutečně důslední.

Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se vám nezdá?

Určitě se jí nezdá to odpočívání v kenele.
Zuzana

"Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira"

To nemyslíte vážně, že ne??? Tak vy si pořídíte štěně v sedmi nebo osmi týdnech a nejste schopni ho naučit do 4 měsíců čistotnosti ( což ale není žádná hrůza, většině štěňat se v tomto věku ještě povede se "vyvenčit" doma) a píšete, že litujete, že jste si koupila štěně, ze kterého je špindíra? Nezlobte se na mne, ale zrovna takoví lidé jsou černou můrou chovatele, vám bych já doporučila plyšového psa, ten by vám nikde nečural....co jste od koupi štěněte očekávala? Že si koupíte hotového psa, vychovaného a vy s ním nebudete mít žádnou práci. Fakt k neuvěření!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě se jí nezdá to odpočívání v kenele.
Zuzana

Aha... no určitě je lepší, aby štěně odpočívalo na volně loženém pelechu, odkud si může kdykoliv vstát a jít se vyčůrat, kam ho napadne, žejo...
Mimochodem, moji psi kenelu milujou a pokud jim to nezakážu, snaží se do ní narvat oba najednou a pak v ní spí jeden na druhým (a to jinak fyzický kontakt při spánku vůbec nevyhledávají).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha... no určitě je lepší, aby štěně odpočívalo na volně loženém pelechu, odkud si může kdykoliv vstát a jít se vyčůrat, kam ho napadne, žejo...
Mimochodem, moji psi kenelu milujou a pokud jim to nezakážu, snaží se do ní narvat oba najednou a pak v ní spí jeden na druhým (a to jinak fyzický kontakt při spánku vůbec nevyhledávají).

No ale paní 147.85 má výtky ke všem výchovným metodám. Jen ty její jsou správné. Takže bych to normálně přešla a čekala, co konkrétního poradí ona sama.
Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen se zeptám : a jak ho asi budete učit to ostatní ?

co ostatni? myslite povely ty zvlada perfektne az me zaskocil jak rychle se uci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Ne co sem tak stihla okouknout tak byli stenata s mamou zavreny v kuchyni. Ted lituju ze sem si to stene od nich koupila je z nej spindira"

To nemyslíte vážně, že ne??? Tak vy si pořídíte štěně v sedmi nebo osmi týdnech a nejste schopni ho naučit do 4 měsíců čistotnosti ( což ale není žádná hrůza, většině štěňat se v tomto věku ještě povede se "vyvenčit" doma) a píšete, že litujete, že jste si koupila štěně, ze kterého je špindíra? Nezlobte se na mne, ale zrovna takoví lidé jsou černou můrou chovatele, vám bych já doporučila plyšového psa, ten by vám nikde nečural....co jste od koupi štěněte očekávala? Že si koupíte hotového psa, vychovaného a vy s ním nebudete mít žádnou práci. Fakt k neuvěření!!

Opravdu nechapu , proc se do zadavatelky tak poustite , prosi tu o radu. Nemuzeme vsichni bejt tak dokonali jako vy....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se vám nezdá?

Buď je na procházce nebo odpočívá v kennele? Nic mezi tím? A v tak malé, aby se nemohl pořádně otočit a vyhnout se případné louži? Štěně se venčí do několika minut po probuzení, po nakrmení, po pohybové aktivitě. Takže bych ho brala ven v těchto chvílích, nijak přehnaně ho za to nechválila, je to přece normální, když se vyvenčí, není to nic světoborného. Dbala bych na to, aby ho při téhle činnosti nikdo nerušil, ani jiný pes ani člověk. Žádné upřené sledování, právě naopak, jen nenápadně. Doma bych ho sledovala zase jen po očku. Každý pes, když se mu chce, se začne jinak pohybovat, držet ocásek hledá si místo. Jak tohle zpozorujete, hned ho vyneste ven, ne vyveďte,ale vyneste.

Hluboce se omlouvám, Zuzano, já netušila, že zavírání čtyřměsíčního štěněte do malé kennely se říká výchova. Omlouvám se ještě jednou.

A máte pravdu, nemám ráda, když si někdo plete výchovu psa se šikanou psa. Je smutné, že je to tak rozšířené, že to považujete za normu. To, co sem píšu, mám vyzkoušené a funguje to ke spokojenosti mojí i mých i jiných psů. Zatím jsem se obešla bez zákazových povelů, kennel, podložek, různých donucovacích obojků a dalších hodně rozšířených postupů. Tak si je s vaším dovolením i bez něho nechám a jestli bude mít někdo zájem se bez šikany psa obejít, ráda mu je předám. Přeji pěkný den.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Buď je na procházce nebo odpočívá v kennele? Nic mezi tím? A v tak malé, aby se nemohl pořádně otočit a vyhnout se případné louži? Štěně se venčí do několika minut po probuzení, po nakrmení, po pohybové aktivitě. Takže bych ho brala ven v těchto chvílích, nijak přehnaně ho za to nechválila, je to přece normální, když se vyvenčí, není to nic světoborného. Dbala bych na to, aby ho při téhle činnosti nikdo nerušil, ani jiný pes ani člověk. Žádné upřené sledování, právě naopak, jen nenápadně. Doma bych ho sledovala zase jen po očku. Každý pes, když se mu chce, se začne jinak pohybovat, držet ocásek hledá si místo. Jak tohle zpozorujete, hned ho vyneste ven, ne vyveďte,ale vyneste.

Nepřekrucujte. Psala jsem, že buď je na procházce, NEBO se mu majitel věnuje, hraje si s ním a pozoruje ho, nebo odpočívá. Z hlediska pohodlí spícího štěněte nevidím rozdíl mezi ležením na pelechu a ležením na pelechu v kenele. A nepsala jsem, že má být v tak malé kenele, aby se nemohl otočit. Psala jsem, že má mít kenela takovou velikost, aby nemohl čůrat na jednom konci a ležet rozvalený na druhém.
Kenela je při rozumném použití (!) velice dobrá věc, naučí štěně řádu (teď se pracuje nebo hraje - a teď se odpočívá), při cestování a na akcích je to pro psa bezpečné známé útočiště, kde si může oddechnout od okolního shonu... Není to žádný "donucovací prostředek" - to byste zrovna tak mohla napsat (když to dovedu trochu do extrému), že například miska je donucovací prostředek, protože pes má žrát svobodně z podlahy a ne z nějaké ohraničené misky. A koneckonců předkové psů žili v norách, takže spát v uzavřeném prostoru je pro psy přirozené a příjemné. Moji psi kenelu milují a nacpou se tam při každé příležitosti - asi jim to zakážu, abych je nešikanovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu nechapu , proc se do zadavatelky tak poustite , prosi tu o radu. Nemuzeme vsichni bejt tak dokonali jako vy....

Vždyť zadavatelka jste Vy nebo ne? Jinak souhlasím s ostatními, že musíte prcka vynášet ven co nejčastěji to jde, venku chválit a doma, když ho přistihnete říkat FUJ nebo NESMÍŠ. Já myslím, že do 5 měsíců by to měl umět (našemu to taky trvalo do 5 měsíců). Neříkejte mi, že kdyby jste šli třeba o víkendu někam na výlet a byli se psem jen venku, že by se nevyčural a nevykadil....

Takže podle vás buď procházka nebo hra nebo zavření? Pořád je to to samé. Kennela může být dobrá do auta nebo na akce, to ano, ale to, co popisujete, je na malé štěně (a na jakéhokoli psa) docela tvrdé. Bere mu to možnost být sám sebou - všechno mu nařizujete a vynucujete si to. Nemám tento styl ráda. Každé štěně, které jsme kdy měli my nebo moji příbuzní, dlouholetí chovatelé psů, se naučilo čistotnosti bez šikany. Proto si myslím, že není na místě ani v tomto případě. Napadlo vás, že to štěně má naprosto konkrétní důvod, proč se nechce vyvenčit venku? Nezajímá vás ten důvod? Zadavatel píše, že po 4 hodinové procházce, kdy venku nic, se vyvenčilo doma. Připadá vám, že je všechno v pořádku, že chcete zavírat to zvířo do kennely? Buď je mu venku nepříjemně, zima, bojí se něčeho, někdo ho při téhle činnosti ruší - a slabší povahu opravdu může vyrušit i ta pochvala s piškotem. Dokud na tohle nepřijdou a neodstraní příčinu, žádné "učení řádu" jim asi moc nepomůže. Takže za mně - všechno na klid a pohodu, vynést štěně ven, nechat ho tam přirozeně se chovat, chovat se k němu tak, aby se venku cítilo dobře a nebálo se vyvenčit. Kennelu bych nechala do auta nebo na výstavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezoufejte, my máme 5 měsíčni štěně, taky se naučil na podložku , venku se nikdy nevyčural, dali jsme podložku na zahradu, tam se vyčural hned, ale venku zase nic, to mu bylo 4,5 měs., a pak to najednou přšilo samo a čurá u každýho kandelábru.
-

Prene tak!!!!!!!!!!!!!!!!!!! vynest predlozku ven,tam se vycura,domu uz predlozku nedavat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže podle vás buď procházka nebo hra nebo zavření? Pořád je to to samé. Kennela může být dobrá do auta nebo na akce, to ano, ale to, co popisujete, je na malé štěně (a na jakéhokoli psa) docela tvrdé. Bere mu to možnost být sám sebou - všechno mu nařizujete a vynucujete si to. Nemám tento styl ráda. Každé štěně, které jsme kdy měli my nebo moji příbuzní, dlouholetí chovatelé psů, se naučilo čistotnosti bez šikany. Proto si myslím, že není na místě ani v tomto případě. Napadlo vás, že to štěně má naprosto konkrétní důvod, proč se nechce vyvenčit venku? Nezajímá vás ten důvod? Zadavatel píše, že po 4 hodinové procházce, kdy venku nic, se vyvenčilo doma. Připadá vám, že je všechno v pořádku, že chcete zavírat to zvířo do kennely? Buď je mu venku nepříjemně, zima, bojí se něčeho, někdo ho při téhle činnosti ruší - a slabší povahu opravdu může vyrušit i ta pochvala s piškotem. Dokud na tohle nepřijdou a neodstraní příčinu, žádné "učení řádu" jim asi moc nepomůže. Takže za mně - všechno na klid a pohodu, vynést štěně ven, nechat ho tam přirozeně se chovat, chovat se k němu tak, aby se venku cítilo dobře a nebálo se vyvenčit. Kennelu bych nechala do auta nebo na výstavu.

Ale i ta kenela může být (respektive musí být, jinak to fungovat nebude) na klid a na pohodu. Opakuju, není to žádné vězení, ale bezpečný pelíšek, kam štěně chodí rádo zašívat se a odpočívat. Samozřejmě nemluvím o tom, zavřít tam štěně bez varování a jít pryč, ani o zavírání na dlouhé hodiny.
"Bere mu to možnost být sám sebou" - mnohem víc mu podle mě bere možnost být sám sebou, když čekáte na to, až udělá chybu (vyčůrá se doma, začne něco okusovat apod.) a vy ho za to pak trestáte. I okřiknutí je trest, stejně jako to, když se spěchem skočíte po štěněti, které zrovna na druhém konci pokoje začalo močit, to ho akorát vyleká. Podle mě je lepší nedat štěněti možnost chybu pokud možno vůbec udělat, pokud ho zrovna nemůžu mít stoprocentně pod dohledem, a nemít tak důvod ho trestat, jen chválit a odměňovat.
"Takže za mně - všechno na klid a pohodu, vynést štěně ven, nechat ho tam přirozeně se chovat, chovat se k němu tak, aby se venku cítilo dobře a nebálo se vyvenčit." - souhlasím bezvýhradně. A klidu a pohody nejlíp docílíte právě tím, že nebudete mít důvod štěně trestat, že nebudete napjatá z toho, jestli a kde zase udělal louži nebo kde zase něco zničil, a i tím, že štěněti stanovíte jasný řád, ten mu hodně pomůže orientovat se v našem zmateném světě a tím ho uklidní.

Můžete mě prosím citovat, kde píšu, že ho za vyvenčení doma trestám???? Takovou kokotinu snad nemůže nikdo napsat ani udělat ani ve snu, ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete mě prosím citovat, kde píšu, že ho za vyvenčení doma trestám???? Takovou kokotinu snad nemůže nikdo napsat ani udělat ani ve snu, ne?

Vždyť píšu, že pro citlivé štěně je trestem nejenom to okřiknutí "fuj", ale i to rychlé skočení po něm, pokud už začalo čůrat a vy ho chcete rychle lapnout a vynést ven. Nebo třeba i jen naštvaný výraz v obličeji a tón hlasu. A zvláště toho posledního se nevyvaruje snad nikdo, pokud už štěně čůrá doma dva měsíce, plovoučka jde do háje a partner je tak naštvaný, že hrozí vyhození z bytu (štěněte bez či s partnerkou)...

Nikde jsem nepsala, že na psy štěkám zákazové povely ani že po nich skáču!!! Copak fakt podle vás není možné se se psem prostě normálně domluvit? U nás to fungovalo pře desetiletími už u mého dědy a mojí rodině to funguje po celý život u všech psů, zrovna tu máme pět těch, kterých se majitelé zbavili pro problémové chování... . Já nepoužívám zákazové povely ani neskáču po malém štěněti za to, že se mu chce čůrat, to může dělat jen magor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikde jsem nepsala, že na psy štěkám zákazové povely ani že po nich skáču!!! Copak fakt podle vás není možné se se psem prostě normálně domluvit? U nás to fungovalo pře desetiletími už u mého dědy a mojí rodině to funguje po celý život u všech psů, zrovna tu máme pět těch, kterých se majitelé zbavili pro problémové chování... . Já nepoužívám zákazové povely ani neskáču po malém štěněti za to, že se mu chce čůrat, to může dělat jen magor.

Omlouvám se, napsala jsem to ve druhé osobě, mám to tak zažité z angličtiny, což je samozřejmě blbě Měla jsem na mysli obecné "pokud na štěně majite zařve "fuj!" atd, nebylo to míněné cíleně na vás.
Ale není mi tedy jasné, když štěně budete po očku sledovat a ono se začne chystat k čůrání třeba deset metrů od vás, tak jak ho stihnete zvednout a vynést ven, aniž byste k němu rychle běžela? Nerýpu, fakt mě to zajímá.

U nás to funguje většinou tak, že štěníci chodí za mnou nebo to prostě zařídím tak, aby byli v dosahu. Když se nedaří, přivolám si v momentě, kdy mu lehce klesne a v prostředku se směrem k zemi ohne ocásek, začne chodit trošku zeširoka a začne očichávat jedno místo nebo se začne točit dokolečka. U pejsků, kteří nosí nahoru ocásek nebo ho mají kupírovaný, poznáte, že se chystají kakat i podle toho, že se jim trošku jako naleje, vystoupí zadeček. Je mi už dost let a od doby, co pamatuju, žiju mezi psama, už na to máme nějak grif.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepřekrucujte. Psala jsem, že buď je na procházce, NEBO se mu majitel věnuje, hraje si s ním a pozoruje ho, nebo odpočívá. Z hlediska pohodlí spícího štěněte nevidím rozdíl mezi ležením na pelechu a ležením na pelechu v kenele. A nepsala jsem, že má být v tak malé kenele, aby se nemohl otočit. Psala jsem, že má mít kenela takovou velikost, aby nemohl čůrat na jednom konci a ležet rozvalený na druhém.
Kenela je při rozumném použití (!) velice dobrá věc, naučí štěně řádu (teď se pracuje nebo hraje - a teď se odpočívá), při cestování a na akcích je to pro psa bezpečné známé útočiště, kde si může oddechnout od okolního shonu... Není to žádný "donucovací prostředek" - to byste zrovna tak mohla napsat (když to dovedu trochu do extrému), že například miska je donucovací prostředek, protože pes má žrát svobodně z podlahy a ne z nějaké ohraničené misky. A koneckonců předkové psů žili v norách, takže spát v uzavřeném prostoru je pro psy přirozené a příjemné. Moji psi kenelu milují a nacpou se tam při každé příležitosti - asi jim to zakážu, abych je nešikanovala.

Přesně tak,vychovávám tak všechna štěňata a hlavně...tímto způsobem dosáhnu venčení venku velice brzy.Štěně má možnost pochopit,co se po něm chce a začne si samo říkat.Už jen tím, jak se začne rozhlížet a hledat ten venek.Na toleranci loužiček několik měsíců nemám uzpůsobenou domácnost.

Připadá mi to trošku jako tamagoči. Když nemám uzpůsobenou domácnost na zvířata, proč je v ní mít? Každý má ke zvířatům jiný vztah.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U nás to funguje většinou tak, že štěníci chodí za mnou nebo to prostě zařídím tak, aby byli v dosahu. Když se nedaří, přivolám si v momentě, kdy mu lehce klesne a v prostředku se směrem k zemi ohne ocásek, začne chodit trošku zeširoka a začne očichávat jedno místo nebo se začne točit dokolečka. U pejsků, kteří nosí nahoru ocásek nebo ho mají kupírovaný, poznáte, že se chystají kakat i podle toho, že se jim trošku jako naleje, vystoupí zadeček. Je mi už dost let a od doby, co pamatuju, žiju mezi psama, už na to máme nějak grif.

To jsem taky dělala u první fenky, nechala jsem ji chodit pořád jen za mnou, abych ji mohla mít pod kontrolou, takže vždycky byla se mnou ve stejné místnosti. Zadělali jsme si tak na slušný problém s nesamostatností a separační úzkostí, který jsme řešili několik následujících let... Prostě bez kenelky je velmi těžké učit štěně současně čistotnosti a samostatnosti, kdežto s ní to jde samo. Taky jsem byla dlouho proti kenele, z přesně stejných důvodů jako vy, ale když jsem zjistila, jak přesně na to a jaké výhody to má - a tím myslím výhody nejen pro majitele, ale hlavně a především pro to štěně - tak jsem úplně změnila názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Připadá mi to trošku jako tamagoči. Když nemám uzpůsobenou domácnost na zvířata, proč je v ní mít? Každý má ke zvířatům jiný vztah.

Ale tady fakt nejde o žádné tamagoči ani o to, že bych ke psům neměla vztah. Koneckonců první fenku jsem vychovala klasicky bez kenely, takže mám s čím srovnávat. Domácnost uzpůsobenou na zvířata máme, ale přijde mi zbytečné vysvětlovat štěněti zdlouhavě dva měsíce něco, co mu jiným způsobem, který je pro něj ve výsledku jasnější, srozumitelnější a příjemnější, vysvětlím za týden. A obzvlášť v případě zadavatelky, jejíž štěník už má čůrání doma slušně zažité - tam by fakt jediná další možnost byla, aby se o něj starali na plný úvazek tři lidi, kteří by ho měli 100% času ve dne i v noci na očích, aby ho pokaždé, když se mu bude chtít čůrat, mohli vynést ven.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jsem taky dělala u první fenky, nechala jsem ji chodit pořád jen za mnou, abych ji mohla mít pod kontrolou, takže vždycky byla se mnou ve stejné místnosti. Zadělali jsme si tak na slušný problém s nesamostatností a separační úzkostí, který jsme řešili několik následujících let... Prostě bez kenelky je velmi těžké učit štěně současně čistotnosti a samostatnosti, kdežto s ní to jde samo. Taky jsem byla dlouho proti kenele, z přesně stejných důvodů jako vy, ale když jsem zjistila, jak přesně na to a jaké výhody to má - a tím myslím výhody nejen pro majitele, ale hlavně a především pro to štěně - tak jsem úplně změnila názor.

Kennelku nevlastním a nepředpokládám, že někdy nějakou mít budu. Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně. Nevím, jak je to možné, asi to bude mými staromódními metodami a přístupem ke psovi. Nemáme kennelku, neštěkáme zákazové povely, nekřičíme na psy, nešaškujeme při přivolání, krmíme přirozené jídlo, nekastrujeme a nemáme problémy s faleškami, záněty a mléčnou lištou, nemáme problémy s čistotností a s chováním psů. To platí pro naší rodinu, pro kamarády a jejich psy, případně chovné stanice, pro psy mých příbuzných. Nevím, jak to, ale je to prostě tak. Asi je to fakt těmi našimi starými metodami.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosim vas pokud nemate najakou NORMALNI radu tak mi vase deb. nazory nepiste dekuju

Vy se rozčilujete, že sem lidé píšou debilní názory.....nezlobte se, ale mně trochu vyděsilo to, že váš přítel už toho má plný zuby a vy se bojíte, že ho bude chtít vyhodit....proboha tušili jste, co je to pořídit si štěně? Máte prvního pejska, nebo jste už předtím nějakého měli? Pochopte, že to je o trpělivosti a někdy to holt může trvat déle. Jestli na to nemáte vy nebo váš přítel nervy, tak radši štěndo prodejte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kennelku nevlastním a nepředpokládám, že někdy nějakou mít budu. Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně. Nevím, jak je to možné, asi to bude mými staromódními metodami a přístupem ke psovi. Nemáme kennelku, neštěkáme zákazové povely, nekřičíme na psy, nešaškujeme při přivolání, krmíme přirozené jídlo, nekastrujeme a nemáme problémy s faleškami, záněty a mléčnou lištou, nemáme problémy s čistotností a s chováním psů. To platí pro naší rodinu, pro kamarády a jejich psy, případně chovné stanice, pro psy mých příbuzných. Nevím, jak to, ale je to prostě tak. Asi je to fakt těmi našimi starými metodami.

Lépe bych to nenapsala, naprosto souhlasím a jsem na tom stejně !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kennelku nevlastním a nepředpokládám, že někdy nějakou mít budu. Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně. Nevím, jak je to možné, asi to bude mými staromódními metodami a přístupem ke psovi. Nemáme kennelku, neštěkáme zákazové povely, nekřičíme na psy, nešaškujeme při přivolání, krmíme přirozené jídlo, nekastrujeme a nemáme problémy s faleškami, záněty a mléčnou lištou, nemáme problémy s čistotností a s chováním psů. To platí pro naší rodinu, pro kamarády a jejich psy, případně chovné stanice, pro psy mých příbuzných. Nevím, jak to, ale je to prostě tak. Asi je to fakt těmi našimi starými metodami.

Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně.
To bezesporu. Je to jako se vším.
Ale pokud ani neznáte nikoho, kdo kenelku má a umí používat, tak ji prosím neodsuzujte jen na základě Vašich domněnek a polopravd (a mezi ty polopravdy řadím i svoje příspěvky, protože prostě neumím moc vysvětlovat a vždycky to vyzní hodně jinak, než jak jsem to ve skutečnosti myslela). Je to trochu jako byste odsuzovala například přivolání na píšťalku jen proto, že vy jste zvyklá přivolávat jen "na hubu" a píšťalka je pro vás zbytečná vymyšlenost, protože to jde i bez ní... jenže píšťalka sice sama o sobě psa přivolání samozřejmě nenaučí, ale v mnoha situacích komunikaci se psem hodně usnadní. Občas není od věci rozhlédnout se kolem a podívat se, jak to dělají jinde - ano, spousta věcí je zbytečná a navíc, jiné věci nevyhovují konkrétnímu člověku atd., ale taky občas člověk zjistí, že všichni kolem už perou v automatické pračce a jen on se zbytečně dře na valše. Nikdo samozřejmě netvrdí, že na valše prát nejde, to jistě jde a docela dobře... jen v té automatické pračce to jde tak nějak líp a i to prádlo se míň ničí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Budete se divit, já si jela pro štěně letos na konci ledna. Štěnda byla na zahradě nejméně 4x denně, k tomu měla velkou hernu na verandě a v herně i v pokoji měla k dispozici "záchod" - velkou nízkou bedýnku s kočičí podestýlkou. Můj štěník byl už v těch osmi týdnech perfektně čistotný, loužičku jsme měli doma za první měsíc snad jen 6x, kdy v zápalu zběsilé hry zapomněl na svěrače (a já to neuhlídala). I v zimě se dají odchovat čistotná štěnda (pokud se tedy nebavíme o čivavách nebo naháčích, tam nějaké dvacetiminutové řádění šestitýdenních štěňátek ve sněhu asi moc v úvahu nepadá...)

ale já se přece nedivím. I mé štěnata chodí ven v zimě a pak mají místečko, kde chodí. To byla jen reakce na blbinu, že řekne že je štěně špindíra, protože byla s mámou v kuchyni a paní už to štěně má doma má 2 měsíce a nedokázala jej naučit ani to nejzákladnější. Když vidíte roční dítě bez plínek tak sice schválíte dítě, ale víte, že je to práce matky a když vidíte 3 leté dítě s pamperskama, tak mu neříkáte že je čuně, jen proto, že má pohodlnou mámu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosim vas pokud nemate najakou NORMALNI radu tak mi vase deb. nazory nepiste dekuju

Tak vám to napíšu radu. Zvedněte zadek. Za 2 měsíce nenaučit psa ani jednou se vyčůrat venku je jen a jen vaše ostuda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kennelku nevlastním a nepředpokládám, že někdy nějakou mít budu. Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně. Nevím, jak je to možné, asi to bude mými staromódními metodami a přístupem ke psovi. Nemáme kennelku, neštěkáme zákazové povely, nekřičíme na psy, nešaškujeme při přivolání, krmíme přirozené jídlo, nekastrujeme a nemáme problémy s faleškami, záněty a mléčnou lištou, nemáme problémy s čistotností a s chováním psů. To platí pro naší rodinu, pro kamarády a jejich psy, případně chovné stanice, pro psy mých příbuzných. Nevím, jak to, ale je to prostě tak. Asi je to fakt těmi našimi starými metodami.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když se to přežene, je to probém, protože platí zlaté slovo přiměřeně.
To bezesporu. Je to jako se vším.
Ale pokud ani neznáte nikoho, kdo kenelku má a umí používat, tak ji prosím neodsuzujte jen na základě Vašich domněnek a polopravd (a mezi ty polopravdy řadím i svoje příspěvky, protože prostě neumím moc vysvětlovat a vždycky to vyzní hodně jinak, než jak jsem to ve skutečnosti myslela). Je to trochu jako byste odsuzovala například přivolání na píšťalku jen proto, že vy jste zvyklá přivolávat jen "na hubu" a píšťalka je pro vás zbytečná vymyšlenost, protože to jde i bez ní... jenže píšťalka sice sama o sobě psa přivolání samozřejmě nenaučí, ale v mnoha situacích komunikaci se psem hodně usnadní. Občas není od věci rozhlédnout se kolem a podívat se, jak to dělají jinde - ano, spousta věcí je zbytečná a navíc, jiné věci nevyhovují konkrétnímu člověku atd., ale taky občas člověk zjistí, že všichni kolem už perou v automatické pračce a jen on se zbytečně dře na valše. Nikdo samozřejmě netvrdí, že na valše prát nejde, to jistě jde a docela dobře... jen v té automatické pračce to jde tak nějak líp a i to prádlo se míň ničí...

Ano, vystihla jste to, píšťalku také nemám. Jen mám dojem, že se z naprosto běžných věcí dělá v poslední době stále větší a větší problém a věda a to, byl denní chleba a naprostá samozřejmost, je najednou problém. Prostě není důvod si takové věci pořizovat, ani je používat. Pískat umím, když je třeba. Rozhlížím se kolem sebe velmi často a snažím se toho vidět co nejvíc. Bohužel mě to, co vidím, jen utvrzuje v tom, že to není nic pěkného. Zkuste najít na netu, v poradnách a časopisech rozumný návod na to, jak komunikovat se psem a linkněte ho sem. Nikoho nezajímají gesta psa, výraz jeho tváře, styl pohybu, který mimochodem to venčení naprosto přesně ukáže. Jen všichni melou do dominanci a vyhazování psa z gauče, přivolávají máváním pamlskem a jásáním a pištěním, učí psy venčit pomocí omezování pohybu, značkování řeší kastrací, tahání na vodítku stahovákem.... . Je opravdu velmi málo rozumných návodů a rozumných učitelů, a že jsem se po nich rozhlížele celá léta. Nemůžu si pomoc, ale když někdo má nervního nesamostatného psa, raději slyší, že jeho pes trpí separační úzkostí, přitom je to určitá forma nesprávné výchovy a rozmazlenosti. Ale druhý termín zní vědecky a pan doktor na to napíše feromony nebo Relaxin a je to, že jo. Ne, na tohle já fakt u psů nejsem.

Jakým způsobem po psovi ty loužičky uklízíte? Používáte na jejich utření roztok sava?

Nemusí to být váš problém, ale pokud se loužička / bobek pořádně neuklidí (rozuměj včetně dezinfekce), pes to bude cítit a tím spíš mu to bude v mozku hlásit, že "tady je to ok, klidně si ulev".

Můj pes byl relativně čistotný už jako štěně, ale vždycky, když se mu doma podařila nějaká louže, umývala jsem to roztokem sava, aby se překryl pach moči a výkalů. Nemůžu říct nakolik to bylo přínosné, ale spolu s častým venčením se myslím takhle naučil úplné čistotnosti hodně rychle.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, vystihla jste to, píšťalku také nemám. Jen mám dojem, že se z naprosto běžných věcí dělá v poslední době stále větší a větší problém a věda a to, byl denní chleba a naprostá samozřejmost, je najednou problém. Prostě není důvod si takové věci pořizovat, ani je používat. Pískat umím, když je třeba. Rozhlížím se kolem sebe velmi často a snažím se toho vidět co nejvíc. Bohužel mě to, co vidím, jen utvrzuje v tom, že to není nic pěkného. Zkuste najít na netu, v poradnách a časopisech rozumný návod na to, jak komunikovat se psem a linkněte ho sem. Nikoho nezajímají gesta psa, výraz jeho tváře, styl pohybu, který mimochodem to venčení naprosto přesně ukáže. Jen všichni melou do dominanci a vyhazování psa z gauče, přivolávají máváním pamlskem a jásáním a pištěním, učí psy venčit pomocí omezování pohybu, značkování řeší kastrací, tahání na vodítku stahovákem.... . Je opravdu velmi málo rozumných návodů a rozumných učitelů, a že jsem se po nich rozhlížele celá léta. Nemůžu si pomoc, ale když někdo má nervního nesamostatného psa, raději slyší, že jeho pes trpí separační úzkostí, přitom je to určitá forma nesprávné výchovy a rozmazlenosti. Ale druhý termín zní vědecky a pan doktor na to napíše feromony nebo Relaxin a je to, že jo. Ne, na tohle já fakt u psů nejsem.

Ale no tak. Házíte do jednoho pytle bez rozlišení prostředky sloužící de facto k týrání a trestání psa (stahovák), nesmyslné nefungující fámy (dominance a gauč) a prostředky sloužící k usnadnění komunikace se psem (píšťalka, rozumně použitá kenelka). Že umíte pískat, je rozhodně dobře, ale třeba pro mě je pohodlnější mít na krku píšťalku, na kterou zapískám vždycky stejně, i když je mínus dvacet a já mám zmrzlou hubu. Psy mám naučené na dva signály píšťalkou - "ke mně" a "stůj", a umím si daleko spíš představit vycházku bez vodítka, než bez píšťalky. Chápu, že vy třeba nemáte důvod si píšťalku (či tu kenelku) pořizovat, ale není snad důvod odsuzovat někoho, komu to vyhovuje, ne?

učí psy venčit pomocí omezování pohybu
Ale kdo říkal, že pes, který spává v kenelce, má omezený pohyb? Má pohybu úplně stejně, jako pes, který spává na pelechu. Určitě taky učíte štěně spát na pelechu, jít na povel na místo. A jestli tím omezením pohybu myslíte to, že se nemůže kdykoliv dle libosti sebrat a jít se vyčůrat za gauč, tak je to pravda, ale o to dřív se naučí, že když potřebuje čůrat, musí si vždycky říct pánečkovi, aby ho vzal ven. Jistě, pokud by kenela sloužila k tomu, aby tam člověk psa odložil a nemusel se jím zabývat, tak je to špatně, ale o tom tu snad není řeč.

Článek o komunikaci se psem? Hm, třeba něco takového?
http://www.retrieversport.cz/cz/training-articles/vycvik_puppy/
Jinak gesta, výrazy a řeč těla psí i lidská jsou samozřejmě klíčové. Akorát že přes net v psaném projevu se to sdělit moc nedá, tak asi proto se tu o tom málokde píše.

když někdo má nervního nesamostatného psa, raději slyší, že jeho pes trpí separační úzkostí, přitom je to určitá forma nesprávné výchovy a rozmazlenosti.
Moje fenka trpí separační úzkostí. Ano, je to samozřejmě díky tomu, že je nervní, nesamostatná a rozmazlená - holt první pes a nasekali jsme na ní dost chyb. Ale děláme na tom a lepší se to... a vím, že žádné "zázračné medikamenty" to za nás nevyřeší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Připadá mi to trošku jako tamagoči. Když nemám uzpůsobenou domácnost na zvířata, proč je v ní mít? Každý má ke zvířatům jiný vztah.

Nemám uzpůsobenou domácnost na loužičky na podlaze,na zvířata ano.Netvrdnu denně 9 hodin mimo domov a nemusím jim dávat na zem pleny.Proto může být štěně zavřené v kenelce,protože v ní jen spí.Za dva týdny chápe,že se venčí jen venku a kenelka se pomalu odbourá.Dneska si lidi pořizují štěňata,protože stačí jim nasypat pár kuliček do misky,na zem dát plenu.Žádná velká starost.Za pár měsíců řeší louže v posteli a zažívací problémy po kousku rohlíku.Taky mají vztah ke zvířatům.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepřekrucujte. Psala jsem, že buď je na procházce, NEBO se mu majitel věnuje, hraje si s ním a pozoruje ho, nebo odpočívá. Z hlediska pohodlí spícího štěněte nevidím rozdíl mezi ležením na pelechu a ležením na pelechu v kenele. A nepsala jsem, že má být v tak malé kenele, aby se nemohl otočit. Psala jsem, že má mít kenela takovou velikost, aby nemohl čůrat na jednom konci a ležet rozvalený na druhém.
Kenela je při rozumném použití (!) velice dobrá věc, naučí štěně řádu (teď se pracuje nebo hraje - a teď se odpočívá), při cestování a na akcích je to pro psa bezpečné známé útočiště, kde si může oddechnout od okolního shonu... Není to žádný "donucovací prostředek" - to byste zrovna tak mohla napsat (když to dovedu trochu do extrému), že například miska je donucovací prostředek, protože pes má žrát svobodně z podlahy a ne z nějaké ohraničené misky. A koneckonců předkové psů žili v norách, takže spát v uzavřeném prostoru je pro psy přirozené a příjemné. Moji psi kenelu milují a nacpou se tam při každé příležitosti - asi jim to zakážu, abych je nešikanovala.

Ahoj s tímto naprosto souhlasím, navíc je to pro psa bezpečné místo, když se pes bojí, kam se schová např. pod stůl, protože se cítí v bezpečí v ohraničeném prostoru, takže je to super věc jak např. když se pes bojí bouřky schová se do kenely. A navíc třeba někdy nedej bože bude muset pes k veterináři na delší dobu a nebude na ni zvyklý bude se bát, ale pokud na ni zvyklý bude, tak se bude cítit aspoň trochu v bezpečí, má u sebe něco z domu svůj pelech.