Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.144
Přátelé dle idealisty je učelem trestu padoucha převychovat k obrazu většiny společnosti,smečky či jednotlivce.V daném případě nás zajímá zastrašovací úloha trestu např.vyřvávací procesy v padesátých letech,útrpná poprava Hitlerových atentátníků či upalování.Mučivý výkon trestů vyžaduje veřejnost a jakési soucítění.V této souvislosti mě zaujala zpráva jistého přirodovědce,jež v Sasku,kolem roku 1772 pozoroval vlka chyceného do pytlácké pasti,jak kolem něj sténají a truchlí vlci napříč vlčíma smečkama se závěrem,že soucítí.Ihned mně napadla myšlenka,zda se v minulosti nezrodila ohavná myšlenka veřejné popravy psa.V Ustavu pro zločiny na psech jsem ničeho nenalezl,ale ve Vídni jsem objevil dopis člena nově zřízené tajné policie,jistého Curdy,jež začínal tak hezky,Velevážená arcivévodkyně Rakouská,královno Uherská a Ceská,dovoluji si Vás požádati o souhlas v následující věci.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.144
Pokračování,dne 17.O5.1773 v den narozenin Vašeho Veličinstva procházela pěšmo parkem kněžna M.V.z Neippergu,když na ni zezadu naskočil bezejmenný pes(nemaje ani příjmí),sevřel ji silně předníma nohama v bocích a počal vykonávat pohyby,které Vám Marie Terezie,matce šestnácti dětí nemusím blíže popisovati.Při strhávání psa stráží došlo k odhalení kněžniny dolní končetiny až nad kolínko a to před zraky věřících,jež právě opuštěli chrám Páně po mši svaté.Zamýšlím shodně s vyšetřujícím soudcem onu hanebnost tvrdě potrestat a to veřejnou popravou nemravného psa na lámacím psím kole za povinného přihlížení všech psů v panství Červeném Hrádku.
Přátelé po nahlédnutí do vyšetřovacího spisu,zjišťuji,že tajný policista Curda nebyl žádný blb.Ve snaze zalíbit se soudci,vědíc,že císařovna tvrdě bojuje s necudností z povolání,zveličil událost,neboť nožka paní kněžny byla,dle svědků odhalena toliko pod koleno a ne nad koleno,jak uvádí v žádosti.Rovněž dne 17.O5 1773 nebyla konána žádná mše,ale šlo jen o působení na city silně věřící císařovny.Curda záměrně neuvedl jméno kněžny,Marie Vilemíny z Nejppergu,manželky Jana Adama z Auerspergu,neboť věděl,že byla milenkou manžela Františka Štěpána Lotrinského,tedy manžela Marie Terezie a je jasné,jaké slovo by císařovna pronesla po jeho přečtení.Horlivost vyšetřujícího soudce je patrna při zjišťování stupně rozrušení psa v době činu,kdy svědkyně,řádová sestra uvedla"po odtržení psa jsem zavřela oči,přesněji,jsem zavřela obě oči,takže nic konkrétního nebylo zjištěno.Z výpovědí několika svědků je patrno,že slavili ukončení nevolnictví a jejich výpovědi jsou pro silnou podnapilost zcela bezcené.
Rozhodnutí císařovny,jež schvalovala osobně všechna rozhodnutí ukládající trest smrti,nebylo jednoduché,neboť její syn Josef,chrlič bezpočtu patentů dekretů a nařízení se chtěl zviditelnit v trestněprávní vědě a to rozšířšním působnosti trestního zákona,jež právě stvořil,nejen na Homo sapiens,ale též na psy.Celou záležitost ukončil moudrý poradce císařovny Antonín Kounic,když pravil"Josefe,cisaři nechcete být považován za vola".Tady stoji za zmínku,že celé Rakousko-Uhersko úspěšně ukočírovala Terezie díky dvou poradcům,vynikajícím diplomatům,Haugwitzovi a Kounicovi,pocházejících z Moravy,tím vůbec nenarážím na původ posledních našich premierů.A tak,nevím,nebýt Antonína Kounice.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.252.205
Doba sice pokročila, ale přesto žaluje černošská matka bílého bulteria z rasismu, údajně pokousal na hřišti právě její dceru, která jediná měla tmavou pleť...