Psycho pes

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme starou kříženku, od malička se bojí bouřky. A také začne funět a klepat se a snažit se dostat do bezpečí už před bouřkou,. Kolikrát je ještě hezky a já už podle jejího chování poznám, že přijde bouřka...

jenže ta bouřka přišla jenom na tom prvním venčení,den potom tohle chování začalo. a dneska si myslím,že bouřka nepřijde,a chovala se stejne:( jak kdyby si proště fena řekla, půjdu ven a přijde bouřka :/
ono je to s ní pak venku těžký. je velká, sice ji na vodítku udržím, ale z normální obojku se vysmekne, z postroje taktéž. ted chodíme na polostahováku a ona by byla schopná se uškrtit

Začíná si stavět na určitá místa "hranice" na těch místech ji popadne panický záchvat a je konec. Musíte jí pomoci tyto hranice zbourat. Zkuste tato místa rovnou proběhnout. Čím více se vám povede ji rozptýlit, tím to půjde snáz. A opakovat a opakovat a snažit se jí s těmito místy spojit normální stav vědomí ne-li rovnou radostný pocit. Mohlo by pomoci ji nejprve fyzicky unavit a pak proběhnout kritickým místem.
Bohužel má vaše pesice silné sklony k psychické labilitě a strachům a stačí jí trochu a vytvoří si nového "bubáka". Kdyby jste začala pracovat na posilování sebevědomí a překonávání starých strachů (jako je panický strach z bouřky a ran obecně) bylo by pro ni pozděli snažší vyrovnat se s novým "bubákem".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jenže ta bouřka přišla jenom na tom prvním venčení,den potom tohle chování začalo. a dneska si myslím,že bouřka nepřijde,a chovala se stejne:( jak kdyby si proště fena řekla, půjdu ven a přijde bouřka :/
ono je to s ní pak venku těžký. je velká, sice ji na vodítku udržím, ale z normální obojku se vysmekne, z postroje taktéž. ted chodíme na polostahováku a ona by byla schopná se uškrtit

Jestli má fenka odmala reakci na bouřku, rány, obávám se, že dospěla do "psycho" psa, přesně, jak píšete. Ale i to jde postupnou, pečlivou prací odbourat. Už třeba jen tím, jak se fena chová doma při bouřce - tam můžete začít, včetně sehnání zvukových nahrávek bouřky, petard, ohňostroje. Fenu nenechat zalézat a zakutat se někde do bezpečí, ale v klidu propamlskovávat něčím extra (makrela, syrečky, samé nezdravé, ale velmi mňam věci, které jindy nedostane). Určitě si jeden zobne, i ve stresu. To je vaše startovní čára. Ukázat feně, že i když se venku honí čerti, u vás je v bezpečí a ještě za chvilkový oční kontakt, za splněný povel dostane extra pamlsek. Žádné zklidňování, žádné nervy z vaší strany.
A tohle postupně převést i ven. Obojek, ze kterého se nevysmekne je podmínkou. Než polostahovák, to radši široký kožený, dotažený tak akorát, aby neškrtil a zároveň se z něj nemohla vyvléci. Nelíbí se ti mraky, nelíbí se ti vítr, teplota, tlak rosný bod? - mně to nezajímá, jdeme zkrátka ven, i kdyby ses na hlavu stavěla. Po krůčcích, po metrech, to je jedno, ale jde se. A spešl pamlsky s sebou, jakmile se na vás na chviličku zasoustředí - šup jí ho do tlamy.
Opět žádné konejšení. A pokud má fena teď v hlavě podivný spoj, jde se ven = bouřka, je ideál ji naložit do auta a na vyvenčení vyvážet pár dní o kus dál. Samozřejmě ji mějte celou dobu jištěnou, dlouhé vodítko nebo šňůra, aby nemohla zdrhnout.
Držím palce, měla jsem podobného labila, a trpělivostí a výše zmíněným postupem se zklidnil, strachem reagoval pak už jen na vysloveně velkou bouřku nebo trpěl na Silvestra, ale decentně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začíná si stavět na určitá místa "hranice" na těch místech ji popadne panický záchvat a je konec. Musíte jí pomoci tyto hranice zbourat. Zkuste tato místa rovnou proběhnout. Čím více se vám povede ji rozptýlit, tím to půjde snáz. A opakovat a opakovat a snažit se jí s těmito místy spojit normální stav vědomí ne-li rovnou radostný pocit. Mohlo by pomoci ji nejprve fyzicky unavit a pak proběhnout kritickým místem.
Bohužel má vaše pesice silné sklony k psychické labilitě a strachům a stačí jí trochu a vytvoří si nového "bubáka". Kdyby jste začala pracovat na posilování sebevědomí a překonávání starých strachů (jako je panický strach z bouřky a ran obecně) bylo by pro ni pozděli snažší vyrovnat se s novým "bubákem".

jo s těma hranicema budete mít pravdu. dneska se se mnou vydal i známý když ji viděl, měli jsme sebou i psa,s kterým si fena do té doby hrála, v tuhle chvíli na něj vrčela, on zkoušel jak svýho psa, tak i moji fenu popohánět kupřed, pes lítal moje fena prostě psycho.. bohužel fyzicky ji neutahám, dojde opravdu malej kousek od baráku a konec.
jinak sebevědomí se snažíme posilovat na cvičáku, hodně jí to pomohlo,protože předtím utočila ze strachu na jiné psy, ted zjistila,že i když na ni někdo zavrčí,že jí tim jenom dává najevo nesouhlas, ne to,že bude rvačka, už zvládá i cizí psy docela v pohodě, cizí lidi už přestala řešit.. chodíme i na obrany,kde je to formou přetahování, máme hodného figuranta,kterej to spíš bere tak,že se těmahle bázlivcema nechává zahnat pryč.. dokonce i bouřky mi přišlo, že překonává líp, dřív zalízala pod nábytek, ted už povětšinou je jenom ve své přepravce, kolikrát když se ještě blýská a už není bouřka přímo nad náma,tak jde chrnět "k sobě" na křeslo a tolik to neřeší... prostě mi doted přišlo,že dělá velikánské pokroky oproti tomu,co bylo dřív, a ted tohle:(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli má fenka odmala reakci na bouřku, rány, obávám se, že dospěla do "psycho" psa, přesně, jak píšete. Ale i to jde postupnou, pečlivou prací odbourat. Už třeba jen tím, jak se fena chová doma při bouřce - tam můžete začít, včetně sehnání zvukových nahrávek bouřky, petard, ohňostroje. Fenu nenechat zalézat a zakutat se někde do bezpečí, ale v klidu propamlskovávat něčím extra (makrela, syrečky, samé nezdravé, ale velmi mňam věci, které jindy nedostane). Určitě si jeden zobne, i ve stresu. To je vaše startovní čára. Ukázat feně, že i když se venku honí čerti, u vás je v bezpečí a ještě za chvilkový oční kontakt, za splněný povel dostane extra pamlsek. Žádné zklidňování, žádné nervy z vaší strany.
A tohle postupně převést i ven. Obojek, ze kterého se nevysmekne je podmínkou. Než polostahovák, to radši široký kožený, dotažený tak akorát, aby neškrtil a zároveň se z něj nemohla vyvléci. Nelíbí se ti mraky, nelíbí se ti vítr, teplota, tlak rosný bod? - mně to nezajímá, jdeme zkrátka ven, i kdyby ses na hlavu stavěla. Po krůčcích, po metrech, to je jedno, ale jde se. A spešl pamlsky s sebou, jakmile se na vás na chviličku zasoustředí - šup jí ho do tlamy.
Opět žádné konejšení. A pokud má fena teď v hlavě podivný spoj, jde se ven = bouřka, je ideál ji naložit do auta a na vyvenčení vyvážet pár dní o kus dál. Samozřejmě ji mějte celou dobu jištěnou, dlouhé vodítko nebo šňůra, aby nemohla zdrhnout.
Držím palce, měla jsem podobného labila, a trpělivostí a výše zmíněným postupem se zklidnil, strachem reagoval pak už jen na vysloveně velkou bouřku nebo trpěl na Silvestra, ale decentně.

jak jsme psala už minule, mě právě donedávna přišlo,že se všechny ty její strachy lepší. i doma,sice má svoji bouřkovou schovávačku, ale je ochotná z ní vylízt pro pamlsek,když bouřka odchází, už si sama vyleze.. dneska už nikam nejdu, ale zejtra zkusím vzít buřty,co mi doma zbyly a s nima ta místa projít,třeba se chytne. docela mě to mrzí,protože doma řádí jak saň, lítá po bytě, vyhazuje hračky, dělá kraviny, a venku se sekne a konec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jak jsme psala už minule, mě právě donedávna přišlo,že se všechny ty její strachy lepší. i doma,sice má svoji bouřkovou schovávačku, ale je ochotná z ní vylízt pro pamlsek,když bouřka odchází, už si sama vyleze.. dneska už nikam nejdu, ale zejtra zkusím vzít buřty,co mi doma zbyly a s nima ta místa projít,třeba se chytne. docela mě to mrzí,protože doma řádí jak saň, lítá po bytě, vyhazuje hračky, dělá kraviny, a venku se sekne a konec.

Musíte počítat s tím, že máte doma labila a stačí jí opravdu jen málo a vytvoří se u ní nový důvod strachu, který ji znovu a znovu budete muset pomoci zvládnout a překonat. Čím více strachů společně překonáte tím rychleji se zbaví těch dalších. Ale vždycky se u ní může vyvinout nová fobie s tím budete bojovat už asi navždy.

a ještě se zeptám, nemůže to bejt i tím,že fena je silně fixovaná na chlapy, a momentálně s ní žiji sama? s bývalým přítelem měli užasný vztah a fena v něm měla větší oporu asi než ve mě,i když já jsem s ní chodila ven, na cvičák, běhat.. atd a on si s ní v podstatě jen hrál a nikdy s ní venku nebyl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a ještě se zeptám, nemůže to bejt i tím,že fena je silně fixovaná na chlapy, a momentálně s ní žiji sama? s bývalým přítelem měli užasný vztah a fena v něm měla větší oporu asi než ve mě,i když já jsem s ní chodila ven, na cvičák, běhat.. atd a on si s ní v podstatě jen hrál a nikdy s ní venku nebyl.

To je možné. Určitě ji to na psychické vyrovnanosti nepřidalo. Pokud k němu měla takový vztah jak píšete, ztratila s ním jistotu, kterou v něm viděla a určitě ji to psychicky rozhodilo a tudíž se stala citlivější na, pro ni, kritické podněty. Musíte se snažit vy, ve vás by měla tu silnou oporu a vyrovnaného vůdce najít. Vy ji můžete provést kolem všech těch bubáků a s klidem jí ukázat, že i když jí není v tu chvíli nejlépe, vy tam jste s ní, nemusí se bát, protože vy máte nad vším kontrolu a vy si z toho nic neděláte a jste naprosto v klidu a ona může být také.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den, mám dotaz..poslední dobou mi přijde,že mému psovi hrabe. kdysi jsme bydleli na vesnici,kde byl pes párkrát napaden, nebylo to tam zrovna ideální. půl roku už žijeme na jiném místě, psovi se zde nic špatného nestalo. jedná se o čtyřletou,vykastrovanou fenu, krom alergií je v pořádku, má extrémní chut do pohybu.jen se bojí bouřky a ran.odmalička. náš problém začal před cca dvěma týdny, jak byly ty tropický horka. podotýkám,že feně nikdy horko nevadilo. byly sme venku a začlo hřmít, ale domů jsme ještě došly zasucha. nevím,jestli se feně povedlo spojit si - dusno = přijde bouřka, nebo horko+mraky = přijde bouřka.. od té doby má problém a jakmile je dusno a podmrakem, dojde pár metrů od baráku, najednou se prudce otočí,snaží se za každou cenu vyvlíknout z vodítka, nevnímá, má rozžířený zorničky,zrychleně funí, občas i slintá a jediný,co ji zajímá, je dojít domů. měla malej uraz na pacce,tak jsem si prvně myslela,že toto všechno je kvůli pacce, tak jsme to léčili, skoro dva týdny jsme chodily jenom kousínek,aby se vyvenčila a hned domů,aby se to rychle hojilo. dneska, a to mi přijde,že je poměrně chladno, jsem se rozhodla,že ji vezmu ven, kousek šla a pak opět, uplně vypla,snažila se za každou cenu vymanit z vodítka, uplně mimo.. a hned domů.. zkousili sme to jiným směrem, po pár metrech zase. ale doma už se neklepe nic.. přitom včera jsem byla odpoledne venku skoro půl hodiny a nic.. už nevím co sní.přitom doma jen uvidí vodítko,tak se těší

Pracujte na odbourání strachu z bouřky a z ran. Pro začátek si vyžádejte bachovky od Markéty Tomanové. Nechali jste to zajít příliš daleko a podle vašeho popisu soudím, že bez nich to nezvládnete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pracujte na odbourání strachu z bouřky a z ran. Pro začátek si vyžádejte bachovky od Markéty Tomanové. Nechali jste to zajít příliš daleko a podle vašeho popisu soudím, že bez nich to nezvládnete.

Bachovy květy by mohly pomoci. Také mě pak napadá nasadit homeopatickou léčbu - chce to ale najít odborníka!

zadavatelka.. homeopatii jsme zkoušeli.nějaký léky jsme dostali před silvestrem. náš veterinář je i homeopat. ale nezabralo to. nicméně..ted nastal obrat.. večer jak se setmělo jsme trasu šly ještě jednou projít, scénář se opakoval,fena v hrůze zamířila domů. ted jsem ji šla vyvenčit, chtěla jsem jít k poli, ale fena sama od sebe zamířila do vesnice, s naprostým klidem si prošla tu trasu,kteřá jí ted dva týdny dělala problémy, prošla oběma bodama,přes který nechtěla jít, jedinkrát se nezastavila, dokonce pak nechápala,proč jdeme ven,ale to jsme museli, dost se tu ochladilo a já byla jenom v pantoflích a mikině:-D

Kamarádka si přivezla před témeř 3 roky štěně z USA. Celou cestu musel chudák pretrpět V tmavém zavazadlovém prostoru, to vněm později vyvolalo písničky strach z tmy. Kdysi se setmí tak ho proste ven nedostanete. Kamardaka to řešila přes různé terapie, pes v mi ma sice 100% důvěru, ve tmě ven ale NE. nakonec to řeší tak že psa v garáži naloží do auto a jede 400m od domu k lesíku, tam se pes vyvenčí a jede se domů. Prostě musíte překonat jakousi bariéru, kterou tam pes má. Za ní už to bude lepší.

tak dneska se mi povedlo s fenou absolvovat víc jak dvouhodinovou procházku. trasu přes vesnici zvládla již dopoledne, pak jsme byla v lese a po louchák. sekla se na rozcestí.chtěla jsem jít k vedlejší vesnici, ona chtěla domů.tak jsme zašly do lesa, sežrala neskutečně moc pamlsků, nakonec zvládla i cestu k vedlejší vesnici, občas se sekla,že dál nejde a začla vyšilovat ale na mnamku se nechala ukecat. akorát já jsem došla domů zmordovaná:-D ono když musíte naráz udržet třicet kilo kterejm hrábne.. toje mazec. ale zvládly sme to.docela pomohly i primitivní povely,kdy si fena musela sednout nebo lehnout, a dostala za to mnaminu, házení pamlsků po cestě.. tak snad se nám to povede postupně uplně odbrourat. jinak k těm bachovejm kapkám..měla jsem nějaký ty pro akutní případy,nevím,jak se to jmenuje, kamarádka mě tím cpala,když jsem dávala svoji první výpověd v práci a teda klidnější jsem nebyla

Já mám skoro dvouletou fenku a ta se venku bojí všeho možného ve tmě. Občas chodí se staženým ocasem. Čeho se ale nebojí? Bouřky a dělobuchů, což mi přijde zvláštní :D No, když je třeba bouřka, tak jí vezmu normálně ven a pohoda. Na Silvestra jsme šli venčit a tady na sídlišti to bouchá už od odpoledne, zastavil mě pán s ustrašeným psem a říká, ta vaše se vůbec nebojí? Říkám, ne, jí se ani nebude chtít domů. Já jsem jí bouřkám a rachejtlím vystavovala. Začíná bouřka, tak jsem jí vzala ven. Někde bouchají petardy, vzala jsem jí ven. Chápu, ale že každý pes je jiný. V mnoha ohledech si s ní nevím rady.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám skoro dvouletou fenku a ta se venku bojí všeho možného ve tmě. Občas chodí se staženým ocasem. Čeho se ale nebojí? Bouřky a dělobuchů, což mi přijde zvláštní :D No, když je třeba bouřka, tak jí vezmu normálně ven a pohoda. Na Silvestra jsme šli venčit a tady na sídlišti to bouchá už od odpoledne, zastavil mě pán s ustrašeným psem a říká, ta vaše se vůbec nebojí? Říkám, ne, jí se ani nebude chtít domů. Já jsem jí bouřkám a rachejtlím vystavovala. Začíná bouřka, tak jsem jí vzala ven. Někde bouchají petardy, vzala jsem jí ven. Chápu, ale že každý pes je jiný. V mnoha ohledech si s ní nevím rady.

zadavatelka.. povahy psí jsou hold různé.. pro mě jsou to o to větší šoky,že první psy jsem měla mopsíky a to jsou na povahu neskutečně pohodoví a stabilní psi,kteří by klidně pomáhali ohnostroj odpalovat a v půlce by usnuli,protože je to už neba:-D s tou mojí je to ted jak kdy.. jeden den se rozhodne,že si tu trasu projdeme, je klid, z toho má problém se dojít i vyvenčit. má místo,kde se sekne. je i možné,že jsou tu aktivní myslivci - žiji na okraji veliké zalesněné oblasti,kde ani nejsou vesnice. dneska jsem pár ran slyšela, fenka se sekla, tak jsem si ji na povel posadila,nechala vydejchat, dostala mnaminu, pak po pár krocích jsem ji nechala sedat abych ji následně mohla odměnit.. to fungovalo, pak jsme venčily uplně v klidu.. kus od domu máme křižovatku polních cest, chodila jsem tadyma denně. nevím,co jí tam ted tak vadí.. prostě opět mimo,že nikam nepůjde.. ale to jsou stav,že mi přijde,že se odráží i od ocásku.. tak jsem ji chytlia mezi nohama svejma a rukama přes hrudník a sunula jsem ji kupředu, po metru. mnamky skoro nebrala, bránila se.. ale pak se stala zajímavá věc.. přiznávám,ujely mi nervy.. a fena jak se vzpínala tak padla na bok - sama, já jsem ji držela, překulila jsem ji na záda a vynadla sem jí,že takhle se fakt venčit nedá. ránu nedostala. a v tu chvíli se fena zvedla, ocásek co měla do tý doby staženej mezi nohama "vyndala" zpodbřicha a normálně se mi zařadila k noze a tu "zakletou" trasu absolvovala. ale proč,to nechápu

tak znova zadavatelka. nakonec jsem vyhledala radu dvou výcvikářů. oba radili víceméně se na zvykání na ránu vykašla, naznali, že pokavad fena není určena k výkonu práce, u které by toto musela snášet,že pro ni samotnou bude lepší, když se cílenému stresu spíš vyhne. bohužel celá situace kolem feny se postupně rapidně zhoršuje. pamlsky ji nezajímají, bohužel nemám fyzicky na to ji přenést přes useky,kde se bojí,zkoušela jsem jednou, záda mě bolela ještě několik dní. fena má třicet kilo. ze začátku fugnovalo,když jsem ji kousek na obojku táhla a ona tak po dvou metrech se rozešla sama a byla pohoda a procházku zvládla. ted už nefunguje ani to, když ji kousek táhnu,začne se vzpínat a už se docela škrábla na noze, dneska dokonce hodila šílený záda. v pondělí s ní jedu k veterinářovi,který dělá homeopatii,tak moc doufám,že nám nějak pomůže. jinak se zeptám, kdyby nepomohla příroda,jsou pro psy nějaká antidepresiva?
jinak ještě jsem zapomněla jedno info - dneska jsem ji vzala do auta, naložila jsem ji a jely jsme do lesa,kde nebyli lidi,nic, i a ona tam nikdy v životě nebyla. i tam se jí ale po chvilce něco nezdálo a celou dobu jenom tahala zase směrem k autu. tam bylo vidět,že si viditelně vydechla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak znova zadavatelka. nakonec jsem vyhledala radu dvou výcvikářů. oba radili víceméně se na zvykání na ránu vykašla, naznali, že pokavad fena není určena k výkonu práce, u které by toto musela snášet,že pro ni samotnou bude lepší, když se cílenému stresu spíš vyhne. bohužel celá situace kolem feny se postupně rapidně zhoršuje. pamlsky ji nezajímají, bohužel nemám fyzicky na to ji přenést přes useky,kde se bojí,zkoušela jsem jednou, záda mě bolela ještě několik dní. fena má třicet kilo. ze začátku fugnovalo,když jsem ji kousek na obojku táhla a ona tak po dvou metrech se rozešla sama a byla pohoda a procházku zvládla. ted už nefunguje ani to, když ji kousek táhnu,začne se vzpínat a už se docela škrábla na noze, dneska dokonce hodila šílený záda. v pondělí s ní jedu k veterinářovi,který dělá homeopatii,tak moc doufám,že nám nějak pomůže. jinak se zeptám, kdyby nepomohla příroda,jsou pro psy nějaká antidepresiva?
jinak ještě jsem zapomněla jedno info - dneska jsem ji vzala do auta, naložila jsem ji a jely jsme do lesa,kde nebyli lidi,nic, i a ona tam nikdy v životě nebyla. i tam se jí ale po chvilce něco nezdálo a celou dobu jenom tahala zase směrem k autu. tam bylo vidět,že si viditelně vydechla.

Markéta Tomanová a bachova terapie. Když nikdo nedokázal odhalit podstatu problému, tohle vám určitě pomůže. S takovými problémy je lepší radit se s někým, kdo umí vychovávat psa než s výcvikářem. Sedni/lehni/vstaň a pamlsky nebo vláčení za obojek tady opravdu fungovat nemohou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak znova zadavatelka. nakonec jsem vyhledala radu dvou výcvikářů. oba radili víceméně se na zvykání na ránu vykašla, naznali, že pokavad fena není určena k výkonu práce, u které by toto musela snášet,že pro ni samotnou bude lepší, když se cílenému stresu spíš vyhne. bohužel celá situace kolem feny se postupně rapidně zhoršuje. pamlsky ji nezajímají, bohužel nemám fyzicky na to ji přenést přes useky,kde se bojí,zkoušela jsem jednou, záda mě bolela ještě několik dní. fena má třicet kilo. ze začátku fugnovalo,když jsem ji kousek na obojku táhla a ona tak po dvou metrech se rozešla sama a byla pohoda a procházku zvládla. ted už nefunguje ani to, když ji kousek táhnu,začne se vzpínat a už se docela škrábla na noze, dneska dokonce hodila šílený záda. v pondělí s ní jedu k veterinářovi,který dělá homeopatii,tak moc doufám,že nám nějak pomůže. jinak se zeptám, kdyby nepomohla příroda,jsou pro psy nějaká antidepresiva?
jinak ještě jsem zapomněla jedno info - dneska jsem ji vzala do auta, naložila jsem ji a jely jsme do lesa,kde nebyli lidi,nic, i a ona tam nikdy v životě nebyla. i tam se jí ale po chvilce něco nezdálo a celou dobu jenom tahala zase směrem k autu. tam bylo vidět,že si viditelně vydechla.

s tutununu se nikam nedostanete a problem jen prohloubite. Odkud jste? je potreba postupovat razne, ale citlive_ted chci ja, tak proste pujdeme. Momentalne temi pamlsky a pristupem jeji chovani pouze prohlubujete a upevnujete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s tutununu se nikam nedostanete a problem jen prohloubite. Odkud jste? je potreba postupovat razne, ale citlive_ted chci ja, tak proste pujdeme. Momentalne temi pamlsky a pristupem jeji chovani pouze prohlubujete a upevnujete.

jsem z vysočiny. pamlsky jsem zkoušela házet do směru kam chci aby fena šla, zkoušela sem ji posadit a sama do směru jít a volat ji, zkoušela jsem, ji rozptýlit povely, zkoušela jsem ji "sunout" do směru mechanicky, vyloženě ji tam natlačit. nejhorší je,že třeba když se mi povedlo ji táhnout kousek na tom vodítku,že se rozešla a už tu procházku absolvovala pěkně, že když jsme došly skoro domů pak zpátky,že jsem si řekla, tak a ted už vidíš,že tam nic není, jdem tu trasu ještě jednou,tak se stejně reakce opakovala,i když čtvrt,půl hodiny předtím tu trasu šla a viděla,že tam žádnej bubák není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jsem z vysočiny. pamlsky jsem zkoušela házet do směru kam chci aby fena šla, zkoušela sem ji posadit a sama do směru jít a volat ji, zkoušela jsem, ji rozptýlit povely, zkoušela jsem ji "sunout" do směru mechanicky, vyloženě ji tam natlačit. nejhorší je,že třeba když se mi povedlo ji táhnout kousek na tom vodítku,že se rozešla a už tu procházku absolvovala pěkně, že když jsme došly skoro domů pak zpátky,že jsem si řekla, tak a ted už vidíš,že tam nic není, jdem tu trasu ještě jednou,tak se stejně reakce opakovala,i když čtvrt,půl hodiny předtím tu trasu šla a viděla,že tam žádnej bubák není.

Doporučila bych Vám zkusit alspoň zavolat do cvičiště/hotelu pro psy Koira. Za telefonát nic nedáte!
Hodně štěstí..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jsem z vysočiny. pamlsky jsem zkoušela házet do směru kam chci aby fena šla, zkoušela sem ji posadit a sama do směru jít a volat ji, zkoušela jsem, ji rozptýlit povely, zkoušela jsem ji "sunout" do směru mechanicky, vyloženě ji tam natlačit. nejhorší je,že třeba když se mi povedlo ji táhnout kousek na tom vodítku,že se rozešla a už tu procházku absolvovala pěkně, že když jsme došly skoro domů pak zpátky,že jsem si řekla, tak a ted už vidíš,že tam nic není, jdem tu trasu ještě jednou,tak se stejně reakce opakovala,i když čtvrt,půl hodiny předtím tu trasu šla a viděla,že tam žádnej bubák není.

Jak vidíte, tyhle praktiky jsou k ničemu. Určitě si řekněte o ty bachovky.

Samotnou by mne zajímalo, jaký úspěch by měla zadavatelka s Bachovkama, přiznám se, že k těmto věcem mám dost negativní přístup - myslím si, že nefungují, nebo jen na některé psy, kteří ještě nemají problémy tak veliké. Jinak si myslím, že s přemlouváním a pamlsky to taky nebude tak moc úspěšné. Pes si spíše spojí tyto věci s mimořádnou situací, které se bojí, a spíše to jeho strach posílí. Také mne napadlo psa odvézt někam autem a tam se s ním procházet třeba když prší (ale nejsou blesky), příště třeba i za bouřky. Ovšem když tahá k autu, potom jedině, že by mne a psa někdo jiný odvezl a potom odjel. Když bude chtít pes se vrátit k autu, tak bych s ním šla a když uvidí, že tam auto není, nezbyde mu nic jiného než šlapat se mnou. Ještě jsem neměla psa, který by se bál někam jít, bouřky apod. Ale měla jsem psa, který se bál aut a dalšího, který se bál střelby. Když se pes bojí dopravy, vezmu ho do města na nejrušnější ulici s křižovatkami. Na rušnou ulici se začnu přibližovat z některé boční ulice, kde není provoz takový. Psa mám samozřejmě na vodítku, vůbec ho nechválím, prostě si ho nevšímám, a jdu. Na hlavní ulici, na jednu křižovatku, na druhou... potom zpět. Pes se zpočátku bojí, nejraději by utekl někam do příkopy, ale ty ve městech nejsou, tak se nalepí na moji nohu a jde. Postupně zjišťuje, že auta sice dělají nepříjemný hluk, ale v podstatě se nic neděje. Některému psovi stačí jedna lekce, s některým je třeba opakovat víckrát, ale každý se takto odnaučil bál aut. Se střelbou to samé. Zjistím si, kdy je trénink na nějaké střelnici a jedu tam. Ideální je mít s sebou ještě jednoho psa, který se nebojí. Ke střelnici se přibližuji z dálky, intenzita střelby se zvyšuje, psa si nevšímám. Dopadne to vždy tak, že sedím přímo na střelnici, pozoruji střelce a pes po čase ztratí o střelbu zájem a věnuje se třeba hraní si s druhým psem. U loveckých psů vezmu odrostlejší štěně klidně na hon do bažantnice, mám ho celou dobu na vodítku a více méně si ho nevšímám. Jen žádné chválení! Samozřejmě, že zpočátku je to pro něj nářez, ale potom vidí, že se mu nic tak strašného neděje, vidí ostatní psy, jak běhají a uklidní se. Přeji mnoho zdaru s výchovou Vaší fenky!

takže jsme dneska navštívili veterináře. ty bachovky si nechám v záloze. vet,kterej fenu zná je i homeopat,takže nám nasadil kůru na dva měsíce, tak budu doufat,že se to zlepší. bohužel je "ve hře" i varianta stěhování,protože tato vesnice je asi pro fenulu prokletá. šíleně mě to mrzí,protože když jsme se sem nastěhovali,tak mi to přišlo jako psí ráj. žádní psi navolno, na všechny směry cesty do polí.. lidé jsou tu slušní.. ale opravdu nevím, co se jí tady nelíbí. dnes jsme byly u veterináře a pak navštívit moje rodiče. ve městě kde bydlí, neměla fenule problém. pak mi volala kámoška at se za ní stavím do vedlejšího města. fena vystoupila u rušného supermarketu z auta a sebevědomě vedle mě šla místama kde nidky nebyla, a to byla tma,která jí běžně vadí. myslíte,že jí opravdu může vadit něco v místě bydliště?

tak nevím, jestli to někoho zajímá,ale stejně to sem napíšu ;) od pondělka léčíme homeopatiky a opravdu to zabírá. ještě to není uplně ideální,ale trasu,co chodila z donucení, aby se vůbec vyvenčila, dneska prošla suverénně bez zaváhání, venku už neřeší jak se dostat domů,ale už si dneska pochutnala aj na čerstvé myši:-D do směru,který jí vadil nejvíc sice zatím nechce, ale už bez panikaření, kousek se nechala nalákat. když jsme se vracely domů,tak sama začla táhnout,že se chce ještě projít kousek do vsi tak doufám,že už to takhle vydrží ten dobrej směr