Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

29.9.2003 11:53
Neregistrovaný uživatel

Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Neregistrovaný uživatel

29.9.2003 15:30
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Neviděl bych problém, když ji častěji okřiknete pokud dělá to co nemá. Našeho miláčka když nás kousal, tak jsme mu jednoduše řekli fuj či nesmíš ( myslím, že co používáte je jedno pak bych to používal univerzálněni a častěji aspon si více zvykne ) a plesknout klidně jemně přes tlamičku než si odvykne.
Lukáš

Neregistrovaný uživatel

29.9.2003 18:31
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Fuj jako zákazový povel by se měl používat,pokud to pes nesmí udělat nikdy.Nesmíš,by mělo platit jen pro činnost,kterou nemá dělat momentálně,ale jindy ji má třeba povolenou.Jinak okusování čehokoli,je vždy důrazně a ostře pokáráno.Chce to trpělivost.

Neregistrovaný uživatel

29.9.2003 22:54
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana


Osmiměsíční štěně (samozřejmě s ohledem „na plemeno“) už není štěně v pravém slova smyslu, ale mladý pes. Přesto i pro něj, stejně jako pro každého i staršího psa, by tento poměr měl platit. Rozhodně jsou daná čísla orientační. Tím jsem (jak je z dalšího textu knížky myslím jasné) chtěla pouze zvýraznit, že pes musí být vychováván důsledně a s jistými pravidly, nesmí si doslova dělat co chce, ale zároveň musí mít dostatek lásky, her a pozitivního kontaktu, aby byl ochotný spolupracovat, dobrovolně se podřídit lidským požadavkům a samozřejmě aby měl svou rodinu velmi rád a uměl se správně chovat.
Jsem ale přesvědčená, že i u dominantního či výrazně temperamentního jedince je možné (a potřebné!) tento orientační poměr dodržet. Myslím, že i ve Vašem případě reál není daleko od daných čísel, i když si to třeba neuvědomujete. To, že je fenka temperamentní a „rozdivočená“ ještě neznamená, že ji musíte jen trestat, kárat a jen sporadicky chválit. Samozřejmě, že veškeré nevhodné chování ji musí být vytknuto, aby pochopila, jak je to s tím „lidským světem“, ale samozřejmě nesmíte zapomínat i na pochvalu. I třeba (podle Vás) v banálních situacích (za to, že v klidu čeká u nohy než přejdete přes silnici, že přijde na přivolání, že si nechá v klidu nasadit obojek…).
S pejskem je zapotřebí pracovat a „tvarovat ho k obrazu svému“, aby se nakonec dospělo ke spokojenosti všech. A to bez výchovy, případně i cvičení, tedy zaměstnání, nejde. Aby jste tedy Vaši fenku jen netrestali (máte-li ten pocit), začněte se ji více věnovat, co se nejen výchovy, ale i výcviku týče. Učte ji jednoduché povely, jako je sedni, lehni, přivolání… tedy fenku bude stále za co chválit. Zaměstnejte ji. Nejen že se zčásti „dočasně vybije“ její temperament, omezí se nežádoucí chování, ale také najdete společnou řeč (i přes její „dračí výstřelky“). Rozhodně nakonec zjistíte, že ji chválíte opravdu hodně a přitom ji trestáte „stejně často“. Doporučuji Vám třeba agility nebo nějaké hodiny poslušnosti. Můžete s ní absolvovat delší vycházky a k tomu přidejte nějaké ty cviky z poslušnosti. Jistě se Vám budou hodit. Nějakou větší fyzickou zátěž (běh u kola apod.) bych ještě nedoporučovala – je mladá.
S pejsky z útulku je to těžké. Jinak se chovají tam (v jisté izolaci), jinak poté ve „standardním“ prostředí. Tedy i když si vyberete plachého jedince, nikdy není jistota, že se o plachého jedince opravdu jedná. Nezřídka se „ve světě“ pak chová přesně opačně. Navíc věk 8 měsíců je u psa věk „pubertální“, tedy nezřídka dost problematický. Každopádně to nevzdávejte a Vaši fenečku vychovávejte, jak nejlépe dokážete.
Zakazovacím povelem rozhodně nešetřete, dělá-li fenka něco, co nemá. I zakazování musí být důsledné. Jen tak ji brzy bude jasné, co může a co ne. S ohledem na její věk a místo jejího vyrůstání lze očekávat, že těch zákazů bude (je) na začátku opravdu velmi mnoho. A není se čemu divit, ani Vám co vyčítat. Nemyslím si, že tím narušíte vzájemný vztah, tedy pokud budete „hledat“ situace, aby jste ji mohli i chválit.
Kousání předmětů je vcelku běžné zejména u štěňat, ale i mladých psů (hlavně v období výměny zubů). Přesto nejrůznější předměty rádi okusují třeba i roční psi. (Vaše fenka by však měla mít již všechny zuby vyměněné). K okusování předmětů se také uchylují psi, kteří se nudí, nebo také psi ve stresu. Nevím, jestli některý z daných příkladů je Váš případ (tedy Vaší fenky:-)), každopádně vím, že toto dělá velmi mnoho psů, kteří přišli z útulku. Ve většině případech to odezní samo, vlastně s pomocí několika zákazů. Jindy se musí postupovat cíleně a trpělivě, v kombinaci se zákazem, odlákání pozornosti, zvětšení pozornosti psu…
Každopádně pokračujte zvolenou cestou – fence okusování (a kousání vás) striktně a důsledně zakazujte.
A jestli použít „fuj“ nebo „nesmíš“? Ano, existuje teorie, že jedno se používá jako „zákaz pro vždy“ a druhé jen „pro někdy“. Ovšem je nasnadě, jestli v tom nebude mít za chvilku guláš člověk, natož pes. Zjednodušeně řečeno si nemyslím, že když chcete (a musíte) reagovat zákazem ihned, budete rychle uvažovat, jestli je vhodné použít „fuj“ nebo zrovna „nesmíš“. Častěji platí to, že si člověk vybere jeden z daných zákazů a ten pak používá vždy, když psovi chce něco zakázat. Někdo použije raději vždy „fuj“, protože je tzv. hromovější=ráznější, jiný raději vždy použije „nesmíš“, aby nemusel říkat „fuj“ v případě, kdy pejsek čichne k nějakému človíčkovi. Tedy výběr bych vážně nechala na Vás, obojí lze říci 100 způsoby, protože hlas dokáže být krásně barvitý a při výchově toho vřele doporučuji využít.

Mimochodem - děkuji, že jste si koupila moji knížku a doufám, že Vás nezklamala.

Neregistrovaný uživatel

30.9.2003 11:26
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Osmiměsíční štěně (samozřejmě s ohledem „na plemeno“) už není štěně v pravém slova smyslu, ale mladý pes. Přesto i pro něj, stejně jako pro každého i staršího psa, by tento poměr měl platit. Rozhodně jsou daná čísla orientační. Tím jsem (jak je z dalšího textu knížky myslím jasné) chtěla pouze zvýraznit, že pes musí být vychováván důsledně a s jistými pravidly, nesmí si doslova dělat co chce, ale zároveň musí mít dostatek lásky, her a pozitivního kontaktu, aby byl ochotný spolupracovat, dobrovolně se podřídit lidským požadavkům a samozřejmě aby měl svou rodinu velmi rád a uměl se správně chovat.
Jsem ale přesvědčená, že i u dominantního či výrazně temperamentního jedince je možné (a potřebné!) tento orientační poměr dodržet. Myslím, že i ve Vašem případě reál není daleko od daných čísel, i když si to třeba neuvědomujete. To, že je fenka temperamentní a „rozdivočená“ ještě neznamená, že ji musíte jen trestat, kárat a jen sporadicky chválit. Samozřejmě, že veškeré nevhodné chování ji musí být vytknuto, aby pochopila, jak je to s tím „lidským světem“, ale samozřejmě nesmíte zapomínat i na pochvalu. I třeba (podle Vás) v banálních situacích (za to, že v klidu čeká u nohy než přejdete přes silnici, že přijde na přivolání, že si nechá v klidu nasadit obojek…).
S pejskem je zapotřebí pracovat a „tvarovat ho k obrazu svému“, aby se nakonec dospělo ke spokojenosti všech. A to bez výchovy, případně i cvičení, tedy zaměstnání, nejde. Aby jste tedy Vaši fenku jen netrestali (máte-li ten pocit), začněte se ji více věnovat, co se nejen výchovy, ale i výcviku týče. Učte ji jednoduché povely, jako je sedni, lehni, přivolání… tedy fenku bude stále za co chválit. Zaměstnejte ji. Nejen že se zčásti „dočasně vybije“ její temperament, omezí se nežádoucí chování, ale také najdete společnou řeč (i přes její „dračí výstřelky“). Rozhodně nakonec zjistíte, že ji chválíte opravdu hodně a přitom ji trestáte „stejně často“. Doporučuji Vám třeba agility nebo nějaké hodiny poslušnosti. Můžete s ní absolvovat delší vycházky a k tomu přidejte nějaké ty cviky z poslušnosti. Jistě se Vám budou hodit. Nějakou větší fyzickou zátěž (běh u kola apod.) bych ještě nedoporučovala – je mladá.
S pejsky z útulku je to těžké. Jinak se chovají tam (v jisté izolaci), jinak poté ve „standardním“ prostředí. Tedy i když si vyberete plachého jedince, nikdy není jistota, že se o plachého jedince opravdu jedná. Nezřídka se „ve světě“ pak chová přesně opačně. Navíc věk 8 měsíců je u psa věk „pubertální“, tedy nezřídka dost problematický. Každopádně to nevzdávejte a Vaši fenečku vychovávejte, jak nejlépe dokážete.
Zakazovacím povelem rozhodně nešetřete, dělá-li fenka něco, co nemá. I zakazování musí být důsledné. Jen tak ji brzy bude jasné, co může a co ne. S ohledem na její věk a místo jejího vyrůstání lze očekávat, že těch zákazů bude (je) na začátku opravdu velmi mnoho. A není se čemu divit, ani Vám co vyčítat. Nemyslím si, že tím narušíte vzájemný vztah, tedy pokud budete „hledat“ situace, aby jste ji mohli i chválit.
Kousání předmětů je vcelku běžné zejména u štěňat, ale i mladých psů (hlavně v období výměny zubů). Přesto nejrůznější předměty rádi okusují třeba i roční psi. (Vaše fenka by však měla mít již všechny zuby vyměněné). K okusování předmětů se také uchylují psi, kteří se nudí, nebo také psi ve stresu. Nevím, jestli některý z daných příkladů je Váš případ (tedy Vaší fenky:-)), každopádně vím, že toto dělá velmi mnoho psů, kteří přišli z útulku. Ve většině případech to odezní samo, vlastně s pomocí několika zákazů. Jindy se musí postupovat cíleně a trpělivě, v kombinaci se zákazem, odlákání pozornosti, zvětšení pozornosti psu…
Každopádně pokračujte zvolenou cestou – fence okusování (a kousání vás) striktně a důsledně zakazujte.
A jestli použít „fuj“ nebo „nesmíš“? Ano, existuje teorie, že jedno se používá jako „zákaz pro vždy“ a druhé jen „pro někdy“. Ovšem je nasnadě, jestli v tom nebude mít za chvilku guláš člověk, natož pes. Zjednodušeně řečeno si nemyslím, že když chcete (a musíte) reagovat zákazem ihned, budete rychle uvažovat, jestli je vhodné použít „fuj“ nebo zrovna „nesmíš“. Častěji platí to, že si člověk vybere jeden z daných zákazů a ten pak používá vždy, když psovi chce něco zakázat. Někdo použije raději vždy „fuj“, protože je tzv. hromovější=ráznější, jiný raději vždy použije „nesmíš“, aby nemusel říkat „fuj“ v případě, kdy pejsek čichne k nějakému človíčkovi. Tedy výběr bych vážně nechala na Vás, obojí lze říci 100 způsoby, protože hlas dokáže být krásně barvitý a při výchově toho vřele doporučuji využít.

Mimochodem - děkuji, že jste si koupila moji knížku a doufám, že Vás nezklamala.

Vážená paní Nohelová,předem Vám moc děkuji za odpověď a moc se omlouvám,ale přepsala jsem se a nevšimla si toho. Fenka je 8- týdenní a ne měsíční.Tak pěkně jste se rozepsala, takže se ještě jednou omlouvám.
Knížka je super, denně ji pročítám a kontroluji, jesli to dělám správně. Už jsem měla pejska 12 let, ale jako začátečník jsem výchovu pokazila a proto mám teď strach, abych opět neudělala něco špatně.
Ještě jednou moc díky Dana

Neregistrovaný uživatel

30.9.2003 22:06
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Ahoj Dano ,

já mám doma také čerstvé 2 měsíce bafíka z útulku.Je to 8 měsíční Americký Pitbullteriér a musím říct , že je ohromně super.Za týden jsme zvládli veškerou poslušnost , mezi lidmi chodí volně , doma je klidný , nic něničí.Jen pokud má doma zůstat sám , tak strašně pláče.Miluje lidi , děti a pokud má příležitost , si pohrát s nějakým jiným psíkem , tak ani na chvilku nezaváhá.Takže ti držím pěsti , ať k sobě s fenkou najdete cestu a kdyžtak se ozvi ,jestli budeš mít chuť.

Gabka

Neregistrovaný uživatel

1.10.2003 18:56
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Ráda bych přispěla postřehem, co se týče zákazů fuj/nesmíš. Já jsem zákaz "fuj" nahradila důrazným "ne" poté, co jsem nedokázala vysvětlit své babičce, která nikdy psa neměla, že když ji na ulici očuchával pes a pán ho okřikl "fuj", tak tím nemyslel, že ona je fuj :-) Koneckonců taky se dá používat Ne jako zákaz napořád a Nesmíš jako jenom někdy.

Neregistrovaný uživatel

1.10.2003 19:11
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

K okusování rukou a jiných údů :-) Jako nejlepší se mně vždy ukázalo pořádně nahlas zaječet "Aúúú". Pes to vždy hned pochopil a přestal. Katka

Neregistrovaný uživatel

3.10.2003 10:51
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

tak to aúúú na mého psa neplatí. Ani placnutí přes čumák, bere to spíš jako že se s ní chci prát. Asi bych musela přitlačit a to se mi zase nechce. Takže to řeším slovem "fuj", mám celkem nepříjemně pronikavý hlas, takže to mi pomáhá.....

Neregistrovaný uživatel

6.10.2003 14:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky pejskaři, v pátek jsme si přivezli z útulku 8-měsíční holčičku křížence čehosi s čímsi a máme ji v bytě.Jeli jsme si pro plaché štěňátko a vyklubala se z toho dračice. Teď k mému problému. Mám naštudovanou knížku od paní Nohelové a tam stojí, že by mělo být 3/4 pochval a 1/4 "fuj" a zákazů. Připadá mi, že u nás je to naopak. Nenaruší se, nějak vztah mezi námi? Ale co dělat, když vše ožírá a kouše( včetně nás).Hraček má dost. Ještě by mě zajímalo, jaký povel dát, když nás kouše do rukou, jestli fuj nebo nesmíš?
Díky za odpovědi Dana

Dano, nic se neděje. Snad mé rozpovídání se pomohlo jiným čtenářům ifauny. Rozhodně drtivá většina mého výše napsaného textu se vztahuje i na 8 týdenní štěně.
Povel „ne“ je samozřejmě také fajn. Ono zakazovací slovo může být vlastně jakékoliv krátké slovo, které je „ostře“ proneseno. Vždyť co stát, to jiný jazyk a jiný zakazovací povel. A psi tomu rozumí. Tedy asi bych si nelámala hlavu, který z povelů je nejlepší, hlavně když bude správně, vhodně a důsledně používán a samozřejmě stále ten stejný.
K tomu „aúúúú“ – také jsem to používala na má štěňata a musím říci, že na většinu z nich to platilo. Ale opravdu záleží na povaze štěněte i na „přednesu“. To okusování při hře je ale třeba netolerovat. Rozhodně si neberte rukavice a vaťák, aby vás to tolik nebolelo. Pes – štěně musí pochopit, kde je hranice toho, co bolí, a co ještě ne. Jinak si nebude moc rozumět s dalšími psy při hrách. Nepochopí, že by to mohlo někoho bolet…

Přidejte reakci

Přidat smajlík