Exteriér x pracovní využitelnost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechovám, ale můžu srovnávat - mám doma dva psy téhož plemene (loveckého), jednoho z exteriérové linie a druhého z pracovní. A nezlobte se, ale tvrdit, že mezi nimi není podstatný rozdíl a že hlavní je výchova a výcvik, může jen někdo, kdo v životě neviděl pracovat psa z pracovní linie. Ten pracák má vrozený aport, skvělý nos a obrovský zájem o stopy, nadšení a vytrvalost při hledání, obrovskou motivaci jít pro aport i do nepříjemného terénu, má vrozenou vlohu k chůzi u nohy, je rychlý a umí úžasně skákat... a asi milión dalších věcí. Nic z tohoto jsem ho nemusela nikdy učit, všechno to měl už v osmi týdnech. Exteriéráka hodně z těchhle věcí nikdy nenaučím, i když se budu sebevíc snažit - prostě k tomu nemá dispozice.
Štve mě, že zdraví, povahy a vlohy plemen jdou do háje a jediné, na co většina chovatelů kouká, je exteriér. K čemu je člověku krásnej pes, když má v háji lokty a povahu k vzteku?

tak tak, ale on stejně majitel psa z exterierové linie stejně časem zjistí, že to na práci moc není, a jeho představa že neexistující pracovní vlohy zvrátí výchovou a výcvikem začne výrazně kulhat na obě nohy ...

Tohle je debata o h**ně.

Exterierák může být zdravý i pracovně upotřebitelný, stejně tak pracovní pes může u jezdit po výstavách nebo mít zdravotní problémy... každý majitel svého štěstí strůjcem, kde a jak si vybere.
Znám spoustu případů, kde se chovají exterierové hydry a "no co aspoň dělají když už se na ně nedá dívat", ale ti extrieráci makají úplně stejně, když dostanou vedení.

Nesrovnávejte jednotlivce a jeho omluvenky, standard je jen jeden a ten určuje jak pracovní upotřebitelnost plemene, tak jeho vzhled. Každá odchylka je špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je debata o h**ně.

Exterierák může být zdravý i pracovně upotřebitelný, stejně tak pracovní pes může u jezdit po výstavách nebo mít zdravotní problémy... každý majitel svého štěstí strůjcem, kde a jak si vybere.
Znám spoustu případů, kde se chovají exterierové hydry a "no co aspoň dělají když už se na ně nedá dívat", ale ti extrieráci makají úplně stejně, když dostanou vedení.

Nesrovnávejte jednotlivce a jeho omluvenky, standard je jen jeden a ten určuje jak pracovní upotřebitelnost plemene, tak jeho vzhled. Každá odchylka je špatně.

ano přesně - standard je jen jeden, ale někteří jedinci mají dost zvrácenou představu o jeho výkladu (viz. třeba NO, že ano)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je debata o h**ně.

Exterierák může být zdravý i pracovně upotřebitelný, stejně tak pracovní pes může u jezdit po výstavách nebo mít zdravotní problémy... každý majitel svého štěstí strůjcem, kde a jak si vybere.
Znám spoustu případů, kde se chovají exterierové hydry a "no co aspoň dělají když už se na ně nedá dívat", ale ti extrieráci makají úplně stejně, když dostanou vedení.

Nesrovnávejte jednotlivce a jeho omluvenky, standard je jen jeden a ten určuje jak pracovní upotřebitelnost plemene, tak jeho vzhled. Každá odchylka je špatně.

U pracáka je pravděpodobnost zdraví výrazně vyšší než u exteriéráka. Protože při tvrdé pracovní zátěži se jakákoliv zdravotní nedostatečnost projeví, kdežto oběhnout výstavní kruh párkrát dokola moc práce nedá.

Exteriéráci makají, to ano, ale rozhodně nemakají "úplně stejně". Ani omylem. Mluvím tedy o plemenech, která jsou už rozdělená na pracovní a výstavní linii. Práce s exteriérákem a práce s pracákem, to je asi jako svezení ve škodovce a v Lamborghini. Ano, i ta škodovka jezdí, a jezdí velice dobře, když člověk trochu umí řídit. Ale Lamborghini je prostě úplně jiný auto, to svezení se nedá srovnat. Samozřejmě, pokud někdo řídí blbě, tak mu ani Lamborghini nepomůže.

Jistě že by bylo nejlepší, kdyby měl pes jak dobrý exteriér, tak pracovní vlohy, povahu a zdraví. Ale to je dost nedostižný ideál. A navíc u některých plemen je za špičkový exteriér považovaný takový, který přímo brání psu dobře pracovat (hřbet u NO, mohutnost a krátké nohy u labradora, nadměrně bohaté osrstění u borderek...). Takže pokud si mám vybrat, radši dám přednost nestandardnímu exteriéru. Přesněji řečeno psu, který vypadá jako výstavní šampion ze třicátých let, i když dneska s bídou vyběhá ty dvě VD pro uchovnění. Hlavně když to bude zdravý a bude to cvičit...

stačí se podívat na ovčácká plemena, BOC, kelpie, rozdíl mezi výstavním a pracovním psem je markantní stejně jako práce u stáda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poslouchala jsem zajímavou debatu dvou odlišných chovatelů. Jeden v chovu upřednostňuje exteriér před pracovní využitelností a druhý neupřednostňuje exteriér před prac. využitím. Šlo o plemena si blízké. Já prvního psa kupovala právě s tím, že rodiče byly krásného exteriéru (už kvůli výstavám) a u druhého podle pracovního využití rodičů.. Zatím jsem nad tím moc nepřemýšlela, ale myslím si, že je určitě důležité dbát na správný exteriér.. Pracovní využití.. To vnímám tak, že i když jsou rodiče úspěšní neznamená, že můj pes bude taky a naopak, když rodiče nejsou moc sportovně vedeni (pracovně vedení) neznamená, že my se nemůžeme umísťovat na předních příčkách...nebo že pejsek nemá předpoklady být dobrý, úspěšný.. Jak si pejska vychováte a povedete je hlavní...
Jak to vidíte Vy, kteří chováte?

Nesouhlasím.

Asi takhle: znaky exteriéru jsou často dané geny velkého účinku a mají velkou dědivost takže selekce na ně je vcelku snadná, a velmi dobře se hodnotí. Prostředí je ovlivňuje jen málo, samozřejmě, něco udělá výživa a výstavní sestřih, ale obyčejně platí, jak se ten pes narodil, takového ho na výstavě ohodnotí či na bonitaci obodují. Jestli něco ztěžuje selekci na exteriér pak jsou to tzv. trendy a podplacení rozhodčí na výstavách, a zdůrazňování jednotlivých exteriérových znaků do karikatur. Ale obecně je chov pro exteriér jednoduchý.

Znaky užitkovosti, takže u psů povahové vlastnosti a vlohy k práci, to je úplně jiný level. Je to stejně dědičné jak cokoliv jiného, ale dědičnosti pořádně nikdo nerozumí. A prostředí tam má velký vliv. Ano, jak bude pes vychován a veden má zásadní vliv na to, jestli a jak se u něj jeho vrozené vlastnosti mohou projevit. A bohužel hodnocení není jednoduché. Nikdo se nebude chlubit s tím, že s tím a s tím psem má danou zkoušku doslova vydřenou. Nadaný pes může tu samou zkoušku složit jakoby sám, psovod mu jen ukázal, jak na to. Potom jsou psi nadaní, kteří v životě žádnou zkoušku nesložili, protože skončili na gauči. A ti mohou mít nadané potomky. Naopak potomek rodičů s vydřenými výsledky bude pravděpodobně méně nadaný. Ale to nadání má velký vliv na úroveň práce toho psa.

Když tvrdíte, že záleží pouze na výchově a vedení, to je stejné, jako byste tvrdila, že každé dítě se může naučit hrát na hudební nástroj. Asi může. Některé k tomu budete muset hodně nutit, budete ho muset naučit jak přesně zahrát jaké noty, protože samo nebude mít hudební sluch, a budete se trápit vy i ono. Jiné dítě sedne ke klavíru, bude ho to samo od sebe bavit a třeba se jednou hudbou bude i živit. To první dítě úrovně toho druhého nedosáhne ani kdybyste ho zabila.

Protože selekce na zdraví a na povahu je obtížnější než selekce na exteriér, myslím si, že by měla mít přednost. Bohužel, situace je jiná. Protože v exteriéru se úspěchů dosahuje snadněji a rychleji, a plemeno takové dnes moc lidí už nezajímá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechovám, ale můžu srovnávat - mám doma dva psy téhož plemene (loveckého), jednoho z exteriérové linie a druhého z pracovní. A nezlobte se, ale tvrdit, že mezi nimi není podstatný rozdíl a že hlavní je výchova a výcvik, může jen někdo, kdo v životě neviděl pracovat psa z pracovní linie. Ten pracák má vrozený aport, skvělý nos a obrovský zájem o stopy, nadšení a vytrvalost při hledání, obrovskou motivaci jít pro aport i do nepříjemného terénu, má vrozenou vlohu k chůzi u nohy, je rychlý a umí úžasně skákat... a asi milión dalších věcí. Nic z tohoto jsem ho nemusela nikdy učit, všechno to měl už v osmi týdnech. Exteriéráka hodně z těchhle věcí nikdy nenaučím, i když se budu sebevíc snažit - prostě k tomu nemá dispozice.
Štve mě, že zdraví, povahy a vlohy plemen jdou do háje a jediné, na co většina chovatelů kouká, je exteriér. K čemu je člověku krásnej pes, když má v háji lokty a povahu k vzteku?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U pracáka je pravděpodobnost zdraví výrazně vyšší než u exteriéráka. Protože při tvrdé pracovní zátěži se jakákoliv zdravotní nedostatečnost projeví, kdežto oběhnout výstavní kruh párkrát dokola moc práce nedá.

Exteriéráci makají, to ano, ale rozhodně nemakají "úplně stejně". Ani omylem. Mluvím tedy o plemenech, která jsou už rozdělená na pracovní a výstavní linii. Práce s exteriérákem a práce s pracákem, to je asi jako svezení ve škodovce a v Lamborghini. Ano, i ta škodovka jezdí, a jezdí velice dobře, když člověk trochu umí řídit. Ale Lamborghini je prostě úplně jiný auto, to svezení se nedá srovnat. Samozřejmě, pokud někdo řídí blbě, tak mu ani Lamborghini nepomůže.

Jistě že by bylo nejlepší, kdyby měl pes jak dobrý exteriér, tak pracovní vlohy, povahu a zdraví. Ale to je dost nedostižný ideál. A navíc u některých plemen je za špičkový exteriér považovaný takový, který přímo brání psu dobře pracovat (hřbet u NO, mohutnost a krátké nohy u labradora, nadměrně bohaté osrstění u borderek...). Takže pokud si mám vybrat, radši dám přednost nestandardnímu exteriéru. Přesněji řečeno psu, který vypadá jako výstavní šampion ze třicátých let, i když dneska s bídou vyběhá ty dvě VD pro uchovnění. Hlavně když to bude zdravý a bude to cvičit...

sdílím stejný názor

bohužel dne se i původně pracovní zvířata šlechtí jen na exteriér a povahy šly do háje, podívejte se jak dopadla např. dlouhosrstá kolie

znám kolii, která si čuchla k ovčí kůži a pokadila se strachy...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesouhlasím.

Asi takhle: znaky exteriéru jsou často dané geny velkého účinku a mají velkou dědivost takže selekce na ně je vcelku snadná, a velmi dobře se hodnotí. Prostředí je ovlivňuje jen málo, samozřejmě, něco udělá výživa a výstavní sestřih, ale obyčejně platí, jak se ten pes narodil, takového ho na výstavě ohodnotí či na bonitaci obodují. Jestli něco ztěžuje selekci na exteriér pak jsou to tzv. trendy a podplacení rozhodčí na výstavách, a zdůrazňování jednotlivých exteriérových znaků do karikatur. Ale obecně je chov pro exteriér jednoduchý.

Znaky užitkovosti, takže u psů povahové vlastnosti a vlohy k práci, to je úplně jiný level. Je to stejně dědičné jak cokoliv jiného, ale dědičnosti pořádně nikdo nerozumí. A prostředí tam má velký vliv. Ano, jak bude pes vychován a veden má zásadní vliv na to, jestli a jak se u něj jeho vrozené vlastnosti mohou projevit. A bohužel hodnocení není jednoduché. Nikdo se nebude chlubit s tím, že s tím a s tím psem má danou zkoušku doslova vydřenou. Nadaný pes může tu samou zkoušku složit jakoby sám, psovod mu jen ukázal, jak na to. Potom jsou psi nadaní, kteří v životě žádnou zkoušku nesložili, protože skončili na gauči. A ti mohou mít nadané potomky. Naopak potomek rodičů s vydřenými výsledky bude pravděpodobně méně nadaný. Ale to nadání má velký vliv na úroveň práce toho psa.

Když tvrdíte, že záleží pouze na výchově a vedení, to je stejné, jako byste tvrdila, že každé dítě se může naučit hrát na hudební nástroj. Asi může. Některé k tomu budete muset hodně nutit, budete ho muset naučit jak přesně zahrát jaké noty, protože samo nebude mít hudební sluch, a budete se trápit vy i ono. Jiné dítě sedne ke klavíru, bude ho to samo od sebe bavit a třeba se jednou hudbou bude i živit. To první dítě úrovně toho druhého nedosáhne ani kdybyste ho zabila.

Protože selekce na zdraví a na povahu je obtížnější než selekce na exteriér, myslím si, že by měla mít přednost. Bohužel, situace je jiná. Protože v exteriéru se úspěchů dosahuje snadněji a rychleji, a plemeno takové dnes moc lidí už nezajímá.

Moc pěkně napsáno!

Mně se dost nelíbí, že mnozí tzv. pracáci už skoro neodpovídají standardu plemene. A často se tou prací jen omlouvá to, že pes už pomalu jako to dané plemeno nevypadá.
Např. jsem viděla australáka, co vyadal jak bordera, nohatý, uši nahoru, bez srsti. Ale dostal se do rukou šikovného výcvikáře, který s ním běhá agi, takže je to okamžitě zakladatel pracovní linie. Lezou po něm bordery a lidi jsou nadšený. Proč si tedy nekoupí raději přímo borderu?

A zas naopak u NO jsou výstaváci už tak přeúhlený, že sotva chodí a mají problém udělat i základní zkoušky.

Standard je standard a i v exteriéru, i v povaze a pracovní upotřebitelosti, byl mělo být plemeno vyvážené, ne dělené na dvě. Podle mne by mělo být cílem každého chovatele tyto věci zkloubit, tzn. docílit v podstatě ideálu. Pěkné a pracovité zvíře, tak jak to uvádí standard.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mně se dost nelíbí, že mnozí tzv. pracáci už skoro neodpovídají standardu plemene. A často se tou prací jen omlouvá to, že pes už pomalu jako to dané plemeno nevypadá.
Např. jsem viděla australáka, co vyadal jak bordera, nohatý, uši nahoru, bez srsti. Ale dostal se do rukou šikovného výcvikáře, který s ním běhá agi, takže je to okamžitě zakladatel pracovní linie. Lezou po něm bordery a lidi jsou nadšený. Proč si tedy nekoupí raději přímo borderu?

A zas naopak u NO jsou výstaváci už tak přeúhlený, že sotva chodí a mají problém udělat i základní zkoušky.

Standard je standard a i v exteriéru, i v povaze a pracovní upotřebitelosti, byl mělo být plemeno vyvážené, ne dělené na dvě. Podle mne by mělo být cílem každého chovatele tyto věci zkloubit, tzn. docílit v podstatě ideálu. Pěkné a pracovité zvíře, tak jak to uvádí standard.

Ale tady je řeč o skutečných pracovních liniích, kdy byli psi po dlouhé generace šlechtění výhradně na výkon. Ne o tom, že má někdo škaredýho psa, tak ho prohlásí za pracáka I když věřím, že i to se děje. Ovšem člověku aspoň trošku znalému stačí kouknout do rodokmenu.

Je dost chovatelů, kteří se snaží o skloubení exteriéru a pracovních vloh. Průšvih je ten, že u spousty plemen se exteriér posunul do tak šíleného extrému, že pokud takhle stavěný pes skutečně intenzivně pracuje, tak je z něj v pěti-šesti letech mrzák... To radši psa nestandardního, ale schopného normálního pohybu a pracovní zátěže do vysokého věku.

"Např. jsem viděla australáka, co vyadal jak bordera, nohatý, uši nahoru, bez srsti. Ale dostal se do rukou šikovného výcvikáře, který s ním běhá agi, takže je to okamžitě zakladatel pracovní linie"

Agility se u ausíků považuje za prokázání pracovních vloh?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Např. jsem viděla australáka, co vyadal jak bordera, nohatý, uši nahoru, bez srsti. Ale dostal se do rukou šikovného výcvikáře, který s ním běhá agi, takže je to okamžitě zakladatel pracovní linie"

Agility se u ausíků považuje za prokázání pracovních vloh?

Když to potenciálním zájemcům o štěňata dobře podáte...
Taky jsem viděla inzerát na štěňata labradorů: rodiče pracovně vedení, předpoklad výrazných pracovních vloh... a oba rodiče měli jen OVVR ve třetí ceně, což jakékoliv aspoň malinko vlohové zvíře udělá v osmi měsících a prakticky bez přípravy

Nedávno jsem zkoušela najít weby chovatelů, kteří se svými labradory pracují, neměla jsem nervy pročíst všechny, milion titulů z výstav, sama čoko štěňata a práce žádná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedávno jsem zkoušela najít weby chovatelů, kteří se svými labradory pracují, neměla jsem nervy pročíst všechny, milion titulů z výstav, sama čoko štěňata a práce žádná.

Čoko není barva, čoko je diagnóza (to jen na odlehčenou)

Já se pohybuju spíš mezi těmi chovateli, co s labradory pracují hodně. Ovšem průšvih u výstaváků je opravdu ten, že pokud je to vlohový zvíře a pracuje se s ním, tak zpravidla někdy kolem šesti let přestane normálně chodit. I když má nulové DKK a DLK. Ruptury zkřížených vazů, artróza... prostě dnešní výstaváci jsou na práci moc těžcí.

"Nikdo se nebude chlubit s tím, že s tím a s tím psem má danou zkoušku doslova vydřenou. Nadaný pes může tu samou zkoušku složit jakoby sám, psovod mu jen ukázal, jak na to. Potom jsou psi nadaní, kteří v životě žádnou zkoušku nesložili, protože skončili na gauči. A ti mohou mít nadané potomky. Naopak potomek rodičů s vydřenými výsledky bude pravděpodobně méně nadaný. Ale to nadání má velký vliv na úroveň práce toho psa."

Tohle není tak úplně pravda, existuje něco jako dědičná pamět, díky které pracující sourozenci toho gaučáka dají pravděpodobně nadější potomky než ten gaučák. A pokud ty potomci toho gaučáka budou zase jen na gauči, max. něco málo práce pro uchovnění, tak jejich potomci budou ještě méně vlohoví a tak dál až se ty vlohy zcvrknou na minimum.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Např. jsem viděla australáka, co vyadal jak bordera, nohatý, uši nahoru, bez srsti. Ale dostal se do rukou šikovného výcvikáře, který s ním běhá agi, takže je to okamžitě zakladatel pracovní linie"

Agility se u ausíků považuje za prokázání pracovních vloh?

V podstatě jakmile má pes nějaký zkoušky (je jedno jestli z agi, dancingu, základní poslušnosti) , a pokud chovatel náležitě pracovitost vychválí, hodně často a nahlas a na co nejvíce fórech, a pokud psovi chybí srst (přece znak výstaváka ), je z pracovní linie. A čím je na pohled borderkovitější, tím lepší

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U pracáka je pravděpodobnost zdraví výrazně vyšší než u exteriéráka. Protože při tvrdé pracovní zátěži se jakákoliv zdravotní nedostatečnost projeví, kdežto oběhnout výstavní kruh párkrát dokola moc práce nedá.

Exteriéráci makají, to ano, ale rozhodně nemakají "úplně stejně". Ani omylem. Mluvím tedy o plemenech, která jsou už rozdělená na pracovní a výstavní linii. Práce s exteriérákem a práce s pracákem, to je asi jako svezení ve škodovce a v Lamborghini. Ano, i ta škodovka jezdí, a jezdí velice dobře, když člověk trochu umí řídit. Ale Lamborghini je prostě úplně jiný auto, to svezení se nedá srovnat. Samozřejmě, pokud někdo řídí blbě, tak mu ani Lamborghini nepomůže.

Jistě že by bylo nejlepší, kdyby měl pes jak dobrý exteriér, tak pracovní vlohy, povahu a zdraví. Ale to je dost nedostižný ideál. A navíc u některých plemen je za špičkový exteriér považovaný takový, který přímo brání psu dobře pracovat (hřbet u NO, mohutnost a krátké nohy u labradora, nadměrně bohaté osrstění u borderek...). Takže pokud si mám vybrat, radši dám přednost nestandardnímu exteriéru. Přesněji řečeno psu, který vypadá jako výstavní šampion ze třicátých let, i když dneska s bídou vyběhá ty dvě VD pro uchovnění. Hlavně když to bude zdravý a bude to cvičit...

moc hezky napsané, naprostý souhlas

Záleží jaké má kdo ambice ve výcviku psů a jestli se mu tyto ambice vyplní. Spousta lidí chodí na cvičák se psem jen si zacvičit. Je málo těch kdo to dotáhnou až na vrchol. Nejen kvůli časové náročnosti výcviku, ale potřebujete i dobrou práci figuranta. Spoustě lidí potom běhá doma pes okolo plotu bez dobrého výcviku, protože i dobrý pracák se dá zkazit a zároveň je jako pracák i bez těch ambicí na výstavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Záleží jaké má kdo ambice ve výcviku psů a jestli se mu tyto ambice vyplní. Spousta lidí chodí na cvičák se psem jen si zacvičit. Je málo těch kdo to dotáhnou až na vrchol. Nejen kvůli časové náročnosti výcviku, ale potřebujete i dobrou práci figuranta. Spoustě lidí potom běhá doma pes okolo plotu bez dobrého výcviku, protože i dobrý pracák se dá zkazit a zároveň je jako pracák i bez těch ambicí na výstavu.

blbý je, že často je problém s tím exterierákem problém splácat i tu jedničku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
blbý je, že často je problém s tím exterierákem problém splácat i tu jedničku

Ne, blbý je že kupujete nebo chováte něco co neodpovídá standardu (pracovně nebo zdravotně).
Ten princip je skutečně jednoduchý... uvažujte mozkem (jak kupující tak chovatelé) a bude to dobrý.

Mám doma desetiletého psa pracovního plemene se zkouškama, je naprosto zdravý a je šampion. Buď jsem někde udělala "chybu" nebo to prostě jde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, blbý je že kupujete nebo chováte něco co neodpovídá standardu (pracovně nebo zdravotně).
Ten princip je skutečně jednoduchý... uvažujte mozkem (jak kupující tak chovatelé) a bude to dobrý.

Mám doma desetiletého psa pracovního plemene se zkouškama, je naprosto zdravý a je šampion. Buď jsem někde udělala "chybu" nebo to prostě jde.

ono hodně záleží na plemeni - jsou plemena, kde to není tak rozštěpený na prac. a výstavní linii (taky jsem měla makajícího šampiona), a za druhé dneska, jde šampion vyběhat úplně s čímkoliv - na výstavách je 5 a půl psů (kde jsou ty doby, kdy nás bývalo v plemeni 40 a na klubovce 120), protože je to čím dál dražší, a stačí si zajet někam na balkán, a mám i intra s naprostou hydrou ...

Oboje by mělo být vyvážené. Bohužel u některých plemen se rozevírají nůžky příliš. Někteří pracáci připomínají plemeno vzdáleně a naopak. Každý extrém je špatně. Ale zas u obojího - záleží na majiteli a jeho chuti a možnostech, kam to se psem dotahne. Můžu mít nádherné a nadané zvíře a když nemám podmínky pro jeho pracovní a výstavní využití ?? A takových je asi většina.

"Tohle není tak úplně pravda, existuje něco jako dědičná pamět, díky které pracující sourozenci toho gaučáka dají pravděpodobně nadější potomky než ten gaučák. A pokud ty potomci toho gaučáka budou zase jen na gauči, max. něco málo práce pro uchovnění, tak jejich potomci budou ještě méně vlohoví a tak dál až se ty vlohy zcvrknou na minimum."

Tak s tím si dovoluji nesouhlasit. Po zkušenostech, jak s potomky, tak s přímým importem ze země, kde se desetiletí žádná práce nekoná, odchovy většinou kotcové. Jak potomci, tak import má vlohy a chuť k práci tak obrovské, že to až zaráží.

Jsem majitelem ausíka, fenku mám z výstavní linie. Šampiony teda nezbíráme, jelikož moc na výstavy nejezdíme, ale i kdybychom jezdily, tak se najdou kvalitnější...Ale věnujeme se pasení, obedience a agility. Z pasení jsme se dostaly do IHT2 levou zadní. Za dva víkendy tři zkoušky. Fenka je velmi nadaná, ale stejně do budoucna budu chtít pracáčka, nebo pokud se rozhodnu pro krytí, tak pracáčkem. Oni prostě pracují opravdu neskutečně. Ano budu chtít pracáka, ale stále co vypadá jako australák a ne jako bordera, do tohoto stádia jsem zatím nedošla. Je sice hezké, že dnešní výstaváci vypadají krásně na oko, ale stačí aby si to zaběhalo pár koleček v kruhu a padá to...Nic pro mě. Jsem ráda, že mám doma 17Kg příšerku, ale stejně díky své stavbě těla nevyvine takovou rychlost jako pracáci, což je mi přijde škoda...Ale s její chutí do práce, udělat pro mě cokoliv jsem spokojená. Ono je to dle mého hodně i na majiteli, co si z toho psa udělá. A souhlasím s tím, že jsou dva extrémy, na straně pracovní, že vypadá jako boc a na straně výstavní, že vypadá jako bernák a že je takových více, než ausíků co vypadají jako boc :(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem majitelem ausíka, fenku mám z výstavní linie. Šampiony teda nezbíráme, jelikož moc na výstavy nejezdíme, ale i kdybychom jezdily, tak se najdou kvalitnější...Ale věnujeme se pasení, obedience a agility. Z pasení jsme se dostaly do IHT2 levou zadní. Za dva víkendy tři zkoušky. Fenka je velmi nadaná, ale stejně do budoucna budu chtít pracáčka, nebo pokud se rozhodnu pro krytí, tak pracáčkem. Oni prostě pracují opravdu neskutečně. Ano budu chtít pracáka, ale stále co vypadá jako australák a ne jako bordera, do tohoto stádia jsem zatím nedošla. Je sice hezké, že dnešní výstaváci vypadají krásně na oko, ale stačí aby si to zaběhalo pár koleček v kruhu a padá to...Nic pro mě. Jsem ráda, že mám doma 17Kg příšerku, ale stejně díky své stavbě těla nevyvine takovou rychlost jako pracáci, což je mi přijde škoda...Ale s její chutí do práce, udělat pro mě cokoliv jsem spokojená. Ono je to dle mého hodně i na majiteli, co si z toho psa udělá. A souhlasím s tím, že jsou dva extrémy, na straně pracovní, že vypadá jako boc a na straně výstavní, že vypadá jako bernák a že je takových více, než ausíků co vypadají jako boc :(

no právě u těch výstavních linií je problém, že i když se najde povahově dobrý a nadaný zvíře, tak ho limituje jeho stavba těla, nadměrný osrstění nebo něco jinýho, a často na svoji chuť do práce doplatí předčasným odchodem do invalidního důchodu (ať už NO a LR s kloubama a kolenníma vazama, nebo dobrmani s krční páteří atd.).
Jinak moc nesouhlasím s tím, že by psy s pracovních linií byly hydry co neodpovídají standardu - naopak ti psi vypadají většinou uplně stejně, jako jejich předchůdci před 30 - 50 lety, ale ten rozdíl ve vzhledu vznikl tím, že se plemeno začalo v exterieru posouvat někam jinam, začalo se cíleně přehánět ve znacích (někde se i na tajnačku kvůli chlupům nebo něčemu jinýmu přikřížilo jiný plemeno).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no právě u těch výstavních linií je problém, že i když se najde povahově dobrý a nadaný zvíře, tak ho limituje jeho stavba těla, nadměrný osrstění nebo něco jinýho, a často na svoji chuť do práce doplatí předčasným odchodem do invalidního důchodu (ať už NO a LR s kloubama a kolenníma vazama, nebo dobrmani s krční páteří atd.).
Jinak moc nesouhlasím s tím, že by psy s pracovních linií byly hydry co neodpovídají standardu - naopak ti psi vypadají většinou uplně stejně, jako jejich předchůdci před 30 - 50 lety, ale ten rozdíl ve vzhledu vznikl tím, že se plemeno začalo v exterieru posouvat někam jinam, začalo se cíleně přehánět ve znacích (někde se i na tajnačku kvůli chlupům nebo něčemu jinýmu přikřížilo jiný plemeno).

My naštěstí nejsme těžký typ, jak jsem psala máme 17Kg (což oproti 26kg feně je velmi málo :D), ani nijak nasrstěné nejsme, jak píšu mám doma zrůdičku,ale je mi to jedno :D Jen v hrudníku jsme širší než fenky z pracovních liní, jinak postavené nohy atd. Věřím, že hodně věcí ovlivňuje rychlost a jiné věci

Jinak ano, dneska spousty prcáčků vypadá jako ausíci před 30-50 lety, ale ti nevypadali jako bocky. Jak jsem ale psala výše, takových je opravdu minimum

Ono je taky otázka, co všechno se dneska považuje za "pracovní" činnost a to vzhledem k určení jednotlivých plemen.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono je taky otázka, co všechno se dneska považuje za "pracovní" činnost a to vzhledem k určení jednotlivých plemen.

tak u služebních a loveckých plemen je to jasný, ale u ovčáků kromě NO a BOM se kvůli nedostatku stád volí alternativní řešení. Je ale fakt, že borderu nebo šeltii co má 3 generace zpět samý agiliťáky, a ovci neviděli ani z rychlíku pracovním psem nazvat nelze. Totéž dogdancing - je to taky hezké a náročné, ale není to způsob jakým by šly selektovat a udržet původní pracovní vlohy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak u služebních a loveckých plemen je to jasný, ale u ovčáků kromě NO a BOM se kvůli nedostatku stád volí alternativní řešení. Je ale fakt, že borderu nebo šeltii co má 3 generace zpět samý agiliťáky, a ovci neviděli ani z rychlíku pracovním psem nazvat nelze. Totéž dogdancing - je to taky hezké a náročné, ale není to způsob jakým by šly selektovat a udržet původní pracovní vlohy.

Ani u těch loveckých plemen to není mnohdy až tak jasné. Viz labrador - pracovní (field trial) linie je šlechtěná víc pro vrcholové soutěže (field trialy) než pro skutečnou loveckou praxi. Je sice pravda, že field trial má prověřovat tytéž vlohy, ale rozdíly tam přece jen jsou a ne malé. Na trialu má pes za den dejme tomu pět šest aportů, zbytek dne sedí u nohy, a rychlý pes je na trialu ve velké výhodě. Takže výsledkem jsou často enormně rychlí sprinteři skoro "chrtovité" stavby těla. Chybí jim vytrvalost potřebná na hony, kde musí pes makat celý den v kuse, chybí jim (přiměřená) mohutnost a mnohdy dokonce i podsada potřebná pro práci ve vodě - trialy se většinou pořádají jen na suchu... Neplatí to zdaleka vždycky, pochopitelně, ale ta odchylka od standardu a původního určení plemene je na obou stranách, u výstaváků i u pracáků. I když u pracáků je přece jen menší, psů odpovídajících standardu (tak, jak byl původně míněn) vzhledem, povahou i vlohami je mezi nimi pořád dost.

Mám ovčácké plemeno ,předci nemají žádné zkoušky ani přímé zkušenosti-dostala jsem práci na farmě a pes se postavil k práci ,jako by ji dělal odjakživa -měli jsme na starost čtyři stovky oveček/pasení ve "volném stylu"-ráno ven ,večer návrat.Čtyřměsíční fenečka,která časem přibyla se přizpůsobila a "učila se / od psa-sami si rozdělili práci,každý na jedné straně stáda.Zkoušky žádné nemají a ani mít nehodlají.

Tak u mě vítězí šarplaninec. Není to napadák jako třeba kavkaz, v hlavě to má srovnaný, na výstavě bez problému a pracovně si poradí sám, protože je to nezkažené přírodní plemeno. Ještě do toho neměl kdo rejpat. Taky není takový zájem těch, co by do plemene šťourali, protože do bytu se to nehodí a na malou zahradu taky ne. Pokud je na takového psa čas složí i náročnější zkoušku, ale musí být opravdu čas. Většinou si lidi berou takového psa, aby mu to myslelo samostatně v obranách a poslušnost se udělá na louce nebo při procházce průběžně. Ovšem nikdo nesmí u takového plemene myslet na vrcholový sport služebních plemen.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám ovčácké plemeno ,předci nemají žádné zkoušky ani přímé zkušenosti-dostala jsem práci na farmě a pes se postavil k práci ,jako by ji dělal odjakživa -měli jsme na starost čtyři stovky oveček/pasení ve "volném stylu"-ráno ven ,večer návrat.Čtyřměsíční fenečka,která časem přibyla se přizpůsobila a "učila se / od psa-sami si rozdělili práci,každý na jedné straně stáda.Zkoušky žádné nemají a ani mít nehodlají.

já mám taky psa, kterej má do x-té generace samý předky s IPO3 nebo ringový psy, a přesto má silný vlohy pro pasení, který i předává (až na jednu dceru, která se pomamila mají vlohy všichni co vídám), ale vedle toho jsme měli doma psy stejného plemene a ty neměli vlohy pro pasení vůbec žádný. Takže jo, může se zadařit, že i pes plemene které k dané práci už po generace nepoužívá bude mít zachované vlohy, ale spoléhat na to opravdu nejde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám ovčácké plemeno ,předci nemají žádné zkoušky ani přímé zkušenosti-dostala jsem práci na farmě a pes se postavil k práci ,jako by ji dělal odjakživa -měli jsme na starost čtyři stovky oveček/pasení ve "volném stylu"-ráno ven ,večer návrat.Čtyřměsíční fenečka,která časem přibyla se přizpůsobila a "učila se / od psa-sami si rozdělili práci,každý na jedné straně stáda.Zkoušky žádné nemají a ani mít nehodlají.

Měli jste štěstí. Spousta exteriéráků ty vlohy má zachované, to ano. Ale spousta jich nemá vloh ani tolik, co průměrný bišonek. Protože se vlohy nesledovaly, tak bylo čistě jen věcí náhody, jestli se v té které linii zachovají, nebo vymizí... A čím déle se bude chovat jen na exteriér, tím míň exteriéráků si ty vlohy udrží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ani u těch loveckých plemen to není mnohdy až tak jasné. Viz labrador - pracovní (field trial) linie je šlechtěná víc pro vrcholové soutěže (field trialy) než pro skutečnou loveckou praxi. Je sice pravda, že field trial má prověřovat tytéž vlohy, ale rozdíly tam přece jen jsou a ne malé. Na trialu má pes za den dejme tomu pět šest aportů, zbytek dne sedí u nohy, a rychlý pes je na trialu ve velké výhodě. Takže výsledkem jsou často enormně rychlí sprinteři skoro "chrtovité" stavby těla. Chybí jim vytrvalost potřebná na hony, kde musí pes makat celý den v kuse, chybí jim (přiměřená) mohutnost a mnohdy dokonce i podsada potřebná pro práci ve vodě - trialy se většinou pořádají jen na suchu... Neplatí to zdaleka vždycky, pochopitelně, ale ta odchylka od standardu a původního určení plemene je na obou stranách, u výstaváků i u pracáků. I když u pracáků je přece jen menší, psů odpovídajících standardu (tak, jak byl původně míněn) vzhledem, povahou i vlohami je mezi nimi pořád dost.

Děláte si srandu? Jako pracovní-trialový labrador má menší výdrž než show-bečka labrador? Proč by s nimi jinak Angličani pracovali? Proč by si je právě takhle utvářeli? Tam ti psi opravdu pracují, trial je pak ''jen'' předvedení schopností, ne jejich hlavní náplň. Odchylka od původního určení je u výstaváků, u pracovních asi těžko a exteriér si taky každý vykládá jinak, např. prostorný hrudník je pro někoho široký osvalený, pro jiné oplácaný.
Neberte to prosím zle, jen mám pocit, že jste to obratila naruby.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děláte si srandu? Jako pracovní-trialový labrador má menší výdrž než show-bečka labrador? Proč by s nimi jinak Angličani pracovali? Proč by si je právě takhle utvářeli? Tam ti psi opravdu pracují, trial je pak ''jen'' předvedení schopností, ne jejich hlavní náplň. Odchylka od původního určení je u výstaváků, u pracovních asi těžko a exteriér si taky každý vykládá jinak, např. prostorný hrudník je pro někoho široký osvalený, pro jiné oplácaný.
Neberte to prosím zle, jen mám pocit, že jste to obratila naruby.

Tak bečkovitý vyžraný výstavák nemá výdrž žádnou, to je jasné. A asi jsem to blbě napsala, s tou výdrží se to rozhodně netýkalo všech trialáků, jen těch extrémních "chrtovitých" typů, kteří jsou opravdu víc sprinteři než vytrvalci a kteří jsou utváření v podstatě jen pro FT, ne až tolik pro praxi.

Za mě je důležité především zdraví a na to (alespoň mi to tak ve většině připadá) se hledí hlavně u pracáků. Mám rtw se suprovou povahou, neuvěřitelně temperamentní, vyrovnaný a sebevědomý zvíře s ohromným nadáním, ale bohužel jsme předčasně ukončili sportovní kariéru, protože se mu postupně urvaly vazy v obou kolenech. Jinak zdravý pes, se kterým jsme šli jednou do roka na očkování, v pěti letech stále nulové kyčle i lokty. Není to vyloženě exteriérák, spíš půl na půl, ale na práci je dost těžký a velký. Kdyby byl gaučák a chodili bysme po výstavách, tak jsem si jistá, že by se mu to nestalo a to je přesně ten důvod, proč jsem zastáncem toho, aby u pracovních plemen psů byla prioritou povaha (a díky tomu se vyselektují i zdraví jedinci).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Za mě je důležité především zdraví a na to (alespoň mi to tak ve většině připadá) se hledí hlavně u pracáků. Mám rtw se suprovou povahou, neuvěřitelně temperamentní, vyrovnaný a sebevědomý zvíře s ohromným nadáním, ale bohužel jsme předčasně ukončili sportovní kariéru, protože se mu postupně urvaly vazy v obou kolenech. Jinak zdravý pes, se kterým jsme šli jednou do roka na očkování, v pěti letech stále nulové kyčle i lokty. Není to vyloženě exteriérák, spíš půl na půl, ale na práci je dost těžký a velký. Kdyby byl gaučák a chodili bysme po výstavách, tak jsem si jistá, že by se mu to nestalo a to je přesně ten důvod, proč jsem zastáncem toho, aby u pracovních plemen psů byla prioritou povaha (a díky tomu se vyselektují i zdraví jedinci).

No právě, RTW má být robustní pes, hlídač, jeho síla byla využívána. Sportovní kynologie (ačkoli náplní je, se domnívám, pro toto plemeno velmi vhodná) přeje spíše lehkým atletickým typům, temperamentním rychlým, s loveckým pudem nejen pro poslušnost ale i obrany (ne každý figurant umí figurovat psa obranáře "zlobaře") a to si myslím nejde až tak ruku v ruce s tímto plemenem. Mám jiné plemeno, rovněž pracovní, které má mít potlačený lovecký pud a silný obranný, má mít silnou postavu (abych citovala standart), sportovní kynologie je pro ně rovněž ideální náplň, ale : lepších výsledků v poslušnosti samozřejmě budou dosahovat lehčí psi s vysokým temperamentem (což ale znamená i labilnější nervovou soustavu) a s loveckým pudem (opět souvislost s obranou, tady ovšem lovci většinou končí u nižších stupňů zkoušek, protože jejich nervová soustava je nepustí dál) - a takto se nám tvoří skupina "pracovních" psů, kteří už ale s tím, co má dělat plemeno plemenem (silný obranný pud, potlačený lovecký), nemají moc společné....( s ohledem na chov)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě, RTW má být robustní pes, hlídač, jeho síla byla využívána. Sportovní kynologie (ačkoli náplní je, se domnívám, pro toto plemeno velmi vhodná) přeje spíše lehkým atletickým typům, temperamentním rychlým, s loveckým pudem nejen pro poslušnost ale i obrany (ne každý figurant umí figurovat psa obranáře "zlobaře") a to si myslím nejde až tak ruku v ruce s tímto plemenem. Mám jiné plemeno, rovněž pracovní, které má mít potlačený lovecký pud a silný obranný, má mít silnou postavu (abych citovala standart), sportovní kynologie je pro ně rovněž ideální náplň, ale : lepších výsledků v poslušnosti samozřejmě budou dosahovat lehčí psi s vysokým temperamentem (což ale znamená i labilnější nervovou soustavu) a s loveckým pudem (opět souvislost s obranou, tady ovšem lovci většinou končí u nižších stupňů zkoušek, protože jejich nervová soustava je nepustí dál) - a takto se nám tvoří skupina "pracovních" psů, kteří už ale s tím, co má dělat plemeno plemenem (silný obranný pud, potlačený lovecký), nemají moc společné....( s ohledem na chov)

Prostě a jednoduše řečeno dojdeme k tomu, že byla hrozná kravina rozdělit plemena na "výstavní" a na "pracovní". Prostě daný pes by měl splňovat oboje - i když samozřejmě některý bude nadanější na práci, druhý se zas radi bude předvádět na výstavě. Ale ne to takhle rozdělit, kdy se u výstaváků podporuje určitý znak a u pracáků je zas jedno, že je lehčího typu, i když ve standardu je popisován jako mohutný pes.

Prostě se nyní jde z extrému do extrému..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě, RTW má být robustní pes, hlídač, jeho síla byla využívána. Sportovní kynologie (ačkoli náplní je, se domnívám, pro toto plemeno velmi vhodná) přeje spíše lehkým atletickým typům, temperamentním rychlým, s loveckým pudem nejen pro poslušnost ale i obrany (ne každý figurant umí figurovat psa obranáře "zlobaře") a to si myslím nejde až tak ruku v ruce s tímto plemenem. Mám jiné plemeno, rovněž pracovní, které má mít potlačený lovecký pud a silný obranný, má mít silnou postavu (abych citovala standart), sportovní kynologie je pro ně rovněž ideální náplň, ale : lepších výsledků v poslušnosti samozřejmě budou dosahovat lehčí psi s vysokým temperamentem (což ale znamená i labilnější nervovou soustavu) a s loveckým pudem (opět souvislost s obranou, tady ovšem lovci většinou končí u nižších stupňů zkoušek, protože jejich nervová soustava je nepustí dál) - a takto se nám tvoří skupina "pracovních" psů, kteří už ale s tím, co má dělat plemeno plemenem (silný obranný pud, potlačený lovecký), nemají moc společné....( s ohledem na chov)

dneska už se ale i to IPO dělá na zlobu, a je na obraně vyžadovaný agresívní projev, agresívní vyštěkání i dohlídání (samozřejmě při plné ovladatelnosti). Pes který je dělaný jen přes lovecký pud, nebo je měkčí si dneska v ipu neškrtne, a i když má všechno hezký, přesný, tak ho rozhodčí oškubou za projev (a právem).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dneska už se ale i to IPO dělá na zlobu, a je na obraně vyžadovaný agresívní projev, agresívní vyštěkání i dohlídání (samozřejmě při plné ovladatelnosti). Pes který je dělaný jen přes lovecký pud, nebo je měkčí si dneska v ipu neškrtne, a i když má všechno hezký, přesný, tak ho rozhodčí oškubou za projev (a právem).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dneska už se ale i to IPO dělá na zlobu, a je na obraně vyžadovaný agresívní projev, agresívní vyštěkání i dohlídání (samozřejmě při plné ovladatelnosti). Pes který je dělaný jen přes lovecký pud, nebo je měkčí si dneska v ipu neškrtne, a i když má všechno hezký, přesný, tak ho rozhodčí oškubou za projev (a právem).

To ale nezáleží na ZŘ ale psu a u mého plemene by to mělo být na zlobu (potlačený lovecký+silný obranný+nedůvěra k cizím), ale SPORT preferuje (ještě pořád je mnohde zloba sprosté slovo) veselého kořistníka (kromě toho že se to pojí i s tou lehčí figurou a vyšším temperamentem a tudíž efektnější poslušností i když menší spolehlivostí). A proto to tak píšu - sportovní kynologie je pro mé plemeno dobrou pracovní náplní, ale zároveň sportovní (s důrazem na slovo "sportovní") pojetí jde proti povaze plemene.
U jiných (některých) plemen to určitě nebude tak vyhraněné a určitě lze zvolit způsob výcviku (zloba x kořist). Pro mého psa je 90% motivace zloba (a je mu srdečně jedno jestli je nasraný podle MZŘ nebo NZŘ ) a figurant, který prohlásil, že "je ho třeba předělat na kořistníka" velice rychle pochopil, že tudy cesta nevede, díky tomu pochopil plemeno a pak už to bylo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dneska už se ale i to IPO dělá na zlobu, a je na obraně vyžadovaný agresívní projev, agresívní vyštěkání i dohlídání (samozřejmě při plné ovladatelnosti). Pes který je dělaný jen přes lovecký pud, nebo je měkčí si dneska v ipu neškrtne, a i když má všechno hezký, přesný, tak ho rozhodčí oškubou za projev (a právem).

tak teda asi cvičím IPO někde jinde, ale na zlobu se dělá minimum psů, bavím se o vrcholových závodech

Mám skvělou zkušenost:

fena pracovně vedená, exteriérově hodnocena vždy výbornou na výstavách, občas i CAC, v pracovní třídě zatím neměla konkurenci...:)

Takže pokud chci psa pracovního, koukám po pracovní linii ale i s ohledem na exteriér, tudíž nešáhnu po psovi, který sice má vyběhané (u nich je to hlavně pasení) trialy, ale je obřího rámce s velkou hlavou apod...

Když jsem vybírala krycího psa, aby se zachovala pracovní linie na štěňata, ale i exteriér zůstal v rámci standardu plemene, bylo to hodně těžké, ale našla jsem! je to jenom o tom CHTÍT a nespokojit se s málem

Kdyby to tak dělal každý chovatel máme plemena jak lusk no ne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám skvělou zkušenost:

fena pracovně vedená, exteriérově hodnocena vždy výbornou na výstavách, občas i CAC, v pracovní třídě zatím neměla konkurenci...:)

Takže pokud chci psa pracovního, koukám po pracovní linii ale i s ohledem na exteriér, tudíž nešáhnu po psovi, který sice má vyběhané (u nich je to hlavně pasení) trialy, ale je obřího rámce s velkou hlavou apod...

Když jsem vybírala krycího psa, aby se zachovala pracovní linie na štěňata, ale i exteriér zůstal v rámci standardu plemene, bylo to hodně těžké, ale našla jsem! je to jenom o tom CHTÍT a nespokojit se s málem

Kdyby to tak dělal každý chovatel máme plemena jak lusk no ne

No jo, jenže třeba u těch labradorů se exteriér u exteriérové linie posunul už tak do háje, že ani opravdu hodně pěknej pracák, který vypadá velmi podobně jako výstavní šampion ze třicátých či padesátých let, nemá v současnosti na výstavách šanci na víc než VD. Jsou chovatelé, kteří chovají velice koukatelný pracáky, odpovídající standardu tak, jak byl původně míněn, ale prostě nevypadá to jak mastif s hlavou rotvajlera, takže smůla...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám skvělou zkušenost:

fena pracovně vedená, exteriérově hodnocena vždy výbornou na výstavách, občas i CAC, v pracovní třídě zatím neměla konkurenci...:)

Takže pokud chci psa pracovního, koukám po pracovní linii ale i s ohledem na exteriér, tudíž nešáhnu po psovi, který sice má vyběhané (u nich je to hlavně pasení) trialy, ale je obřího rámce s velkou hlavou apod...

Když jsem vybírala krycího psa, aby se zachovala pracovní linie na štěňata, ale i exteriér zůstal v rámci standardu plemene, bylo to hodně těžké, ale našla jsem! je to jenom o tom CHTÍT a nespokojit se s málem

Kdyby to tak dělal každý chovatel máme plemena jak lusk no ne

A to je přesně ono, spojit hezký exteriér s pracovní upotřebitelností. To by mělo být cílem všech chovatelů pracovních plemen a myslím si, že to jde, když se chce. A ne kazit tak dlouho šlechtěné povahy nebo naopak exteriér (mnohokrát i na úkor zdraví). Pokud chce někdo hlavně běhat po výstavách, tak je tu spooousta nepracovních plemen.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak teda asi cvičím IPO někde jinde, ale na zlobu se dělá minimum psů, bavím se o vrcholových závodech

Jezdím vrcholové závody a pes mi kouše přes zlobu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezdím vrcholové závody a pes mi kouše přes zlobu.

a pak to občas vypadá jinak než má, tedy zákusem jinam

Nevíte o čem mluvíte,zákusy máme plné a klidné,ona se ta zloba musí umět korigovat a pokud máte kvalitního figuranta tak je ta obrana opravdová, taková co se fakt cení. Agresivní,razantní a přitom ovladatelná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevíte o čem mluvíte,zákusy máme plné a klidné,ona se ta zloba musí umět korigovat a pokud máte kvalitního figuranta tak je ta obrana opravdová, taková co se fakt cení. Agresivní,razantní a přitom ovladatelná.

tak tak, ale na to musí mít člověk psa s povahou (a jsme zase u toho)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezdím vrcholové závody a pes mi kouše přes zlobu.

já píšu, že minimum psů se dělá přes zlobu, ne žádný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevíte o čem mluvíte,zákusy máme plné a klidné,ona se ta zloba musí umět korigovat a pokud máte kvalitního figuranta tak je ta obrana opravdová, taková co se fakt cení. Agresivní,razantní a přitom ovladatelná.

přes zlobu dělaná obrana je podle mého, obrana, kdy psovi je jedno kam si kousne, s tím, že má radši rukáv a většinou to směřuje na rukáv, otázka zní co takový pes udělá, když bude cítit že o rukáv přijde, tzv. si třeba figuranta přidrží jinde (a těžko tomu zabráníte, když je na volno a popravdě pochybuju, že třeba na dálku poslechne), nebo když mu ho bude chtít vzít po nekvalitním zákusu - zase ho má na sobě, pes si rád překousne, pokud ho psovod třeba neudrží a to že stačí kluzkej povrch a jedinej krok - už jsem jich pár viděla i o několik takových slyšela.

Druhá věc, nikde nepíšu, že se pes nemá nasrat, což funguje u mnoho psů, ale to není o zlobě, třeba můj pes figuranta miluje a když pustí rukáv tak si nekousne do živého, což pes přes zlobu, pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého.

Nevim, třeba u psa máte takovou poslušnost, že si to můžete dovolit, já ne a i kdybych měla, tak bych to nechtěla. Nemám psa jako zbraň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
přes zlobu dělaná obrana je podle mého, obrana, kdy psovi je jedno kam si kousne, s tím, že má radši rukáv a většinou to směřuje na rukáv, otázka zní co takový pes udělá, když bude cítit že o rukáv přijde, tzv. si třeba figuranta přidrží jinde (a těžko tomu zabráníte, když je na volno a popravdě pochybuju, že třeba na dálku poslechne), nebo když mu ho bude chtít vzít po nekvalitním zákusu - zase ho má na sobě, pes si rád překousne, pokud ho psovod třeba neudrží a to že stačí kluzkej povrch a jedinej krok - už jsem jich pár viděla i o několik takových slyšela.

Druhá věc, nikde nepíšu, že se pes nemá nasrat, což funguje u mnoho psů, ale to není o zlobě, třeba můj pes figuranta miluje a když pustí rukáv tak si nekousne do živého, což pes přes zlobu, pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého.

Nevim, třeba u psa máte takovou poslušnost, že si to můžete dovolit, já ne a i kdybych měla, tak bych to nechtěla. Nemám psa jako zbraň.

nemáte vůbec pravdu - stejně jako cokoliv jde psovi od mala vysvětlit, že cokoliv mimo rukáv je tabu, a ten pes to prostě tak bere. A co by se dělo, když pes cítí, že o rukáv příjde - vůbec nic, protože o rukáv přichází z vůle psovoda, a puštění je jen pauza před dalším kousáním.

pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého
u nás si naštěstí vždycky figuranti na obrany rukáv berou, takže tohle riziko naštěstí odpadá

Nemám psa jako zbraň
pes není debil, a ví moc dobře kdy je na place, a na koho je to povoleno - to už jsou daleko nebezpečnější tady ti místní experimentátoři, co venku fingují různá "přepadení", aby se přesvědčili, jestli je pes bude bránit ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nemáte vůbec pravdu - stejně jako cokoliv jde psovi od mala vysvětlit, že cokoliv mimo rukáv je tabu, a ten pes to prostě tak bere. A co by se dělo, když pes cítí, že o rukáv příjde - vůbec nic, protože o rukáv přichází z vůle psovoda, a puštění je jen pauza před dalším kousáním.

pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého
u nás si naštěstí vždycky figuranti na obrany rukáv berou, takže tohle riziko naštěstí odpadá

Nemám psa jako zbraň
pes není debil, a ví moc dobře kdy je na place, a na koho je to povoleno - to už jsou daleko nebezpečnější tady ti místní experimentátoři, co venku fingují různá "přepadení", aby se přesvědčili, jestli je pes bude bránit ...

Nelze než hodně hodně souhlasit, typově jsou většinou zlobaři pevní v nervech (prosím neplést se strachovou agresí) a jsou výborně ovladatelní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nemáte vůbec pravdu - stejně jako cokoliv jde psovi od mala vysvětlit, že cokoliv mimo rukáv je tabu, a ten pes to prostě tak bere. A co by se dělo, když pes cítí, že o rukáv příjde - vůbec nic, protože o rukáv přichází z vůle psovoda, a puštění je jen pauza před dalším kousáním.

pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého
u nás si naštěstí vždycky figuranti na obrany rukáv berou, takže tohle riziko naštěstí odpadá

Nemám psa jako zbraň
pes není debil, a ví moc dobře kdy je na place, a na koho je to povoleno - to už jsou daleko nebezpečnější tady ti místní experimentátoři, co venku fingují různá "přepadení", aby se přesvědčili, jestli je pes bude bránit ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nelze než hodně hodně souhlasit, typově jsou většinou zlobaři pevní v nervech (prosím neplést se strachovou agresí) a jsou výborně ovladatelní.

Koukám,že tohle téma navštěvují cvičící,tak to zkusím.Hledám potomky psa VERON VON EXTERNSTEIN a případné potomky fenky ALGEBRA Z GILANU .Děkuji za případné informace.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nemáte vůbec pravdu - stejně jako cokoliv jde psovi od mala vysvětlit, že cokoliv mimo rukáv je tabu, a ten pes to prostě tak bere. A co by se dělo, když pes cítí, že o rukáv příjde - vůbec nic, protože o rukáv přichází z vůle psovoda, a puštění je jen pauza před dalším kousáním.

pokud rukáv nebude v blízkosti, tak mu to bude jedno a klidně si kousne i do živého
u nás si naštěstí vždycky figuranti na obrany rukáv berou, takže tohle riziko naštěstí odpadá

Nemám psa jako zbraň
pes není debil, a ví moc dobře kdy je na place, a na koho je to povoleno - to už jsou daleko nebezpečnější tady ti místní experimentátoři, co venku fingují různá "přepadení", aby se přesvědčili, jestli je pes bude bránit ...

tak jestli dobře chápu, tak psa tzv. figurant nas.re, ale to není zloba, možná v určitým smyslu ano , ale pes po ničem jiném než po rukávu nejde a at mu dáte sto povelu k zadržení, když figurant nemá rukáv, tak pes bude jen čumět, co že to má dělat. ale zloba opravdová, jak byla učena před xx lety stim nemá naprosto nic společnýho, ba je to šílenost v dnešní době.
A jinak máte pravdu, pes není blbej a ví moc dobře, že je to hra a jen na place (proto se tam tak těší), i když jej figurant se.e, štve atd.
Ještě dodám, že jsem nemyslela, když o rukáv přijde po povelu pust (tam o něj fakt nepřichází), ale když mu ho figurant prostře vyndá z tlamy, nebo když je bez vodítka a prostě vidí, že by bylo lehčí si kousnout do nohy, nebo břicha, což pokud pes to bere jako hru, i když ho figurant nasrávááá a vytáčí doslova, tak tohle se nestane.
Pokud se pletu (což si nemyslim, když píšete že jinde dělat přepadení a zkoušet zda pes bude bránit je šílenost) tak už nevím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jenže třeba u těch labradorů se exteriér u exteriérové linie posunul už tak do háje, že ani opravdu hodně pěknej pracák, který vypadá velmi podobně jako výstavní šampion ze třicátých či padesátých let, nemá v současnosti na výstavách šanci na víc než VD. Jsou chovatelé, kteří chovají velice koukatelný pracáky, odpovídající standardu tak, jak byl původně míněn, ale prostě nevypadá to jak mastif s hlavou rotvajlera, takže smůla...

Mně se trial labíci líbí (dokonce byli v užším výběru při pořizování dalšího psa), ale ruku na srdce, se standardem mají málo společného. Půlka jich nemá podsadu a srst mají hladkou a jemnou, k tomu liščí mordy a uzounké hrudníky.
To raději budu preferovat výstaváka, který má složené lovecké zkoušky vč. všestranných, jezdí na WT a k tomu je i šampion krásy. Pořád vede dual-purpose pes, který zvládne jeden den vyhrát výstavu a druhý den doběhnout zkoušky v první ceně.
Pokud chce někdo psa vyloženě na sport, trial je super volba, ale ať mi proboha nikdo nevykládá, že takto vypadá standardní labrador..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mně se trial labíci líbí (dokonce byli v užším výběru při pořizování dalšího psa), ale ruku na srdce, se standardem mají málo společného. Půlka jich nemá podsadu a srst mají hladkou a jemnou, k tomu liščí mordy a uzounké hrudníky.
To raději budu preferovat výstaváka, který má složené lovecké zkoušky vč. všestranných, jezdí na WT a k tomu je i šampion krásy. Pořád vede dual-purpose pes, který zvládne jeden den vyhrát výstavu a druhý den doběhnout zkoušky v první ceně.
Pokud chce někdo psa vyloženě na sport, trial je super volba, ale ať mi proboha nikdo nevykládá, že takto vypadá standardní labrador..

Pěkný trialák je původnímu pojetí standardu pořád výrazně blíž, než kterýkoliv výstavák, co má šanci dostat na výstavě V. Jo, dost trialáků je fakt škaredých, bez stopu, se strmým úhlením, světlým okem, bez podsady atd... ale když se trialák zadaří, tak vypadá třeba takhle:
http://www.ten-oakes.at/html/ruedel.html
Nebo takhle:
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-frc3/1404743_10202652902505348_1970699553_o.jpg

To jsou podle mě naprosto standardní labradoři. Až na ten "věšákovitej" ocas u toho druhýho teda, ale to mu ráda prominu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pěkný trialák je původnímu pojetí standardu pořád výrazně blíž, než kterýkoliv výstavák, co má šanci dostat na výstavě V. Jo, dost trialáků je fakt škaredých, bez stopu, se strmým úhlením, světlým okem, bez podsady atd... ale když se trialák zadaří, tak vypadá třeba takhle:
http://www.ten-oakes.at/html/ruedel.html
Nebo takhle:
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-frc3/1404743_10202652902505348_1970699553_o.jpg

To jsou podle mě naprosto standardní labradoři. Až na ten "věšákovitej" ocas u toho druhýho teda, ale to mu ráda prominu.

Takto pěkných trialáků najdu asi tak stejně, jako výstaváků schopných porazit trialáka na trialu - hodně málo. Zvláště ten první je opravdu pěkný. Nicméně stejně tak u výstaváků lze najít psy "atletičtější stavby těla" a světe div se, nejen že dostanou V, ale často se na výstavách i umístí.
Na jedné straně stojí koule na krátkých nohách, na straně druhé vychrtlý pes s dlouhýma strmýma nohama. Cílem by mělo být "to" uprostřed. A takové psy lze najít jak v liniích pracovních, tak ve výstavních, ovšem je jich jako šafránu. Extrémy oběma směry pořád převažují..

naprostá pravda kterou si dnes nikdo neuvědomuje