Pes z útulku do rodiny s dětmi

Já po zkušenosti s adoptováním dospělého psa už nikdy víc. Více starostí a nevyzpytatelného chování než radosti. Teď se tady do mě pustí ostatní, že vás zrazuju a že nejsem schopná převychovat psa, není to tak, píši jen svou zkušenost ( 2x ). Mám psy pro radost, ne pro starost a abych pořád pátrala co kde vyvede, protože netuším, co má za sebou. Stačí že si zkazím svého psa a mám co napravovat, natož nějakého chudáka, kterého zmrvil někdo jinej. Vzala jsem si vlastní sestru z vrhu své uhynulé fenky ve 4 letech, to že napadá kohokoliv s míčem jsem zjistila, až když jsem nic netušící kráčela kolem dětského hřiště a do té doby klidná mírumilovná fena vystřelila po malých klucích kopající si do míče. A další perly následovaly ....
Za sebe tedy nedoporočuji, ale můžete mít štěstí na bezva nezkaženého parťáka.

srdcem bych vybrala klidně dospěláka z útulku, hlavou štěně.

Mám z útulku již druhou fenku, všechno více méně šarpejové(podobou určitě, ale jestli je to čisté plemeno, to se zjistit nedá). A jedna je dokonce až z Maďarska, o které se nevědělo skoro nic.
Ale malé děti k nám jen chodí občas na návštěvu, takže jsem na tohle ohled brát nemusela.
Vše je v pohodě, protože šarpeje mám už 20 let a vím co od toho plemene čekat, tak jsem byla připravena na dost možností jak se fenka bude chovat, prioritou byla snášenlivost s mým druhým psem a to klaplo bezezbytku.
Možná je lépe si vzít nějaké štěně(v útulcích je jich taky spousty) nebo dospělého psa z nějakého azýlku či domácího zařízení, kde pes žije téměř v rodině a jsou schopni Vám podat hodnověrné a pravdivé informace.
Ovšem žádný pes, i sebe hodnější by něměl zůstat s dítětem o samotě a bez dozoru.
Tady je seznam všech útulků v česku, tak se zkuste podívat sami na jejich nabídku.
http://www.utulky.estranky.cz/clanky/psi.html

Pokud jste na Facebooku, tak tam boxeři i bulteriéři mají své stránky v nouzi, stránky v nouzi mají i chrti.

To jsou boxeři v nouzi na Facebooku, je jich tam spousty :(

https://www.facebook.com/pages/N%C4%9Bmeck%C3%BD-boxer-v-nouzi/184824431547488?fref=ts

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, dávám k diskuzi moje dilema ohledně výběru psa .

Jsme rodina s 4mi dětmi, bydlíme v RD se zahrádkou. Po 13ti letech nás opustila kníračka a já - ač ostatním (i sobě ) tvrdím, že žádného psa nechci, začínám se trošku poohlížet ...

Moje představa je menší až střední krátkosrstý pes, kdybych nemusela brát na nic ohled, vybírala bych mezi vipetem, německým pinčem, krátkosrst. jezevčíkem, bulteriérem, boxerem ...

Co můžu pejskovi nabídnout - bydlení v domě s výběhem kdykoliv na zahradu, na zahradě velkého psího kamaráda (naprosto bezproblémový kříženec dobrmana, kterého jsme si kdysi vzali z útulku), vycházky, vlídné zacházení, žádnou samotu (téměř pořád je někdo doma) .... jo hraní s dětma (psa bych ovšem pořizovala sobě, nikoliv "dětem na hraní ", ...

Co od něj očekávám? Společnost, důvod k vycházkám (péči o velkého psa převzala dcera), občasné zaštěkání, základní poslušnost (no s mým přičiněním samozřejmě), ... jo a sběr drobků po dětech , to je u nás taková důležitá funkce ...

Co nechci - dlouhosrstého psa, psa kterému je nutno upravovat srst (jediný důvod proč už nechci knírače), psa kde je velký předpoklad že bude "hodně svůj" a jen málo půjde ovlivnit výchovou (bígl, šiba, čau čau, ...) ...

No a protože už jednoho psa máme z útulku, cvičně se chodím dívat na stránky útulků v okolí.
A zde můj problém. Narazila jsem na jedno psisko a nemůžu na něj zapomenout .
Neváhala bych, nemít tu menší děti, ale takhle ... obávám se, zda by to nebyl hazard, vzít "cizího psa k dětem". Je fakt, že už jednou jsme to udělali (velký kříženec dobrmana, doma dítě 7 let), ale byl plánován jako pes venkovní ... nakonec je to nejmírnější a nejmilejší pes v okolí ...

No, děkuji pokud jste to dočetli až sem a budu ráda za Váš názor k věci.
Vůbec se nerozpakujte napsat mi, že psa z útulku, k dětem nikdy .
Díky, K.

P.S. jen pro úplnost, odkaz na toho krasavce: http://www.mpb.cz/nalezeni-psi/?tx_odmpbrno%5Buid%5D=3627

Ten pes je moc pěkný! Vůbec se nedivím, že Vám zůstal v hlavě.
Já Vás od útuláka určitě zrazovat nebudu - měla jsem kříženku z Troje, brala jsem si ji jako dospělou, byť velmi mladou, a byl to nejlepší pes mého života, nezapomenutelná, skvělá. Po ní přišlo několik dalších psů, útulkových i papírových , a nikdo ji zatím nepředčil. (Byť je samozřejmě miluju všechny.)
Co zkusit do toho útulku zavolat, jestli mají víc informací? Co zkusit vyrazit i s dětmi na návštěvu?
Obávám se, že Vám nikdo nemůže říct, jak to dopadne, budete to prostě muset zkusit.

Jinak, moje srdeční plemeno je bulteriér, takže pokud se rozhodnete pro štěně, já hlasuju za bulíka. Nebo toho boxera.
Lucie

Já bych se toho tolik nebála, pokud vyzkoušíte, jak na tom pejsek s dětmi je. Tenhle vypadá docela vyplašeně, takže tam když už bude hrozit spíš nějaké "ohnání se" ze strachu než dominantní agresivita. Kamarádka má z útulku dvě velké feny, jedna je vůči dětem odtažitá, ale nic neudělí, druhá děti miluje. Můj pes a druhé kamarádky fena, které máme od štěněte, jsou od mala socializování na děti a přesto je ani jeden spíš nemusí..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já po zkušenosti s adoptováním dospělého psa už nikdy víc. Více starostí a nevyzpytatelného chování než radosti. Teď se tady do mě pustí ostatní, že vás zrazuju a že nejsem schopná převychovat psa, není to tak, píši jen svou zkušenost ( 2x ). Mám psy pro radost, ne pro starost a abych pořád pátrala co kde vyvede, protože netuším, co má za sebou. Stačí že si zkazím svého psa a mám co napravovat, natož nějakého chudáka, kterého zmrvil někdo jinej. Vzala jsem si vlastní sestru z vrhu své uhynulé fenky ve 4 letech, to že napadá kohokoliv s míčem jsem zjistila, až když jsem nic netušící kráčela kolem dětského hřiště a do té doby klidná mírumilovná fena vystřelila po malých klucích kopající si do míče. A další perly následovaly ....
Za sebe tedy nedoporočuji, ale můžete mít štěstí na bezva nezkaženého parťáka.

Mám za sebou nějakých 50-60 adopcí, které bereme opravdu poctivě. Dbáme na to, aby konkrétní rodina opravdu dokonale odpovídala potřebám konkrétního pejska. A kupodivu nemáme problémy s tím, že by se psíci vraceli. Ano, při adaptaci do nových rodin se občas nějaké problémy vyskytnou, ale v 99% (teď nemůžu z hlavy vylovit ani to jedno % opaku) je to zaviněno neznalostí nebo nezkušeností majitelů. Což však při správném vedení a poradenství během pár týdnů vymizí..

Takže ano, považuji to spíše za neschopnost.

Vzala jsem si roční fenku na inzerát od majitelky. Takovou zátěž jakou má na děti ona, jsem u psa nezažila. ( Na můj předběžný dotaz, bylo zodpovězeno, že děti miluje - já dodávám, že na talíři - blbé, já vím ). Má těch "zkažeností" víc., ale tohle mě obtěžuje nejvíc i když na mé vnučky už si zvykla, ale jinak ji k dětem pustit nemůžu. Takže jsem se přesvědčila, že některé špatné zkušennosti, zvlášť když je štěně získá v období vtiskávání, jen tak neostraníte. Jen možná v útulku budou pravdivější a poctivě řeknou co a jak. A až si půjdete pro pejska, vezměte děti s sebou, nevraživost k dětem by se při setkání projevila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzala jsem si roční fenku na inzerát od majitelky. Takovou zátěž jakou má na děti ona, jsem u psa nezažila. ( Na můj předběžný dotaz, bylo zodpovězeno, že děti miluje - já dodávám, že na talíři - blbé, já vím ). Má těch "zkažeností" víc., ale tohle mě obtěžuje nejvíc i když na mé vnučky už si zvykla, ale jinak ji k dětem pustit nemůžu. Takže jsem se přesvědčila, že některé špatné zkušennosti, zvlášť když je štěně získá v období vtiskávání, jen tak neostraníte. Jen možná v útulku budou pravdivější a poctivě řeknou co a jak. A až si půjdete pro pejska, vezměte děti s sebou, nevraživost k dětem by se při setkání projevila.

Já mám fenku, brala jsem si jí z útulku po jejím prvním háráním s averzí na děti (no, plánujíc v té době první dítě jsem asi moc nemyslela). Ale dobrý, ne úplně jednoduchý, ale dobrý. Přineslo nám to, že se děti odmala naučily chovat ke psům obezřetně, tiše, uctivě, opatrně, vychází i s maminky rozmazlencem.
Ale s tím druhým, od štěňátka, to bylo tak nějak přirozené, bez práce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzala jsem si roční fenku na inzerát od majitelky. Takovou zátěž jakou má na děti ona, jsem u psa nezažila. ( Na můj předběžný dotaz, bylo zodpovězeno, že děti miluje - já dodávám, že na talíři - blbé, já vím ). Má těch "zkažeností" víc., ale tohle mě obtěžuje nejvíc i když na mé vnučky už si zvykla, ale jinak ji k dětem pustit nemůžu. Takže jsem se přesvědčila, že některé špatné zkušennosti, zvlášť když je štěně získá v období vtiskávání, jen tak neostraníte. Jen možná v útulku budou pravdivější a poctivě řeknou co a jak. A až si půjdete pro pejska, vezměte děti s sebou, nevraživost k dětem by se při setkání projevila.

Bohužel, majitelé v drtivé většině neřeknou úplnou pravdu. Jsou rádi, že se psa zbaví...

Zdravím.. také mám pejska z útulku, vzali jsme si ho již staršího a nelitujeme. Jistě, odrostlejší hafan má již naučené určité chování, ale pokud to není opravdu kritický případ, na všem se dá zapracovat a přizpůsobit ku spokojenosti všem.
Pejsek v odkazu je moc krásný a koukám, že je i mladý, což je jedno velké plus, jistě by z něj byl skvělý parťák, zkuste se na něj přijít podívat, popř vyvenčit a uvidíte, jestli si padnete vzájemně do oka .
Držím palce při rozhodování

Máme doma taky dospěláka z útulku...včera jsme oslavili společných 5 let.
Očividně zvolili s tím Vaším stejný oblek

Já osobně bych se nebála...běžte jej navštívit, vezměte na procházku...sama uvidíte, jak se bude "tvářit".
Držíme palečky, ať to klapne.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já bych se psa z útulku nebála. Ba naopak. Mám doma 2 vyhozené pejsky. A oba dva jsou úžasní. Malá fenečka, kříženka, byla pravděpodobně týraná a je na mě hodně fixovaná a dřívějším zacházením hodně poznamenaná. Jde vidět, že děti němusí, nicméně neublíží. Raději jde pryč, případně maximálně zavrčí a někam se uklidí. Druhý je zlatý retrívr. Ten je mazel první třídy - a co mám zkušenost, tak všichni retrívři jsou mazlové. Naopak bych se k pejskovi z útulku přikláněla, vyhnete se tak mladému, nevybouřenému štěněti. Pokud bude pečlivě vybírat mazlivého psa, určitě nebude mít s dětmi problém. Osobně teda neznám žádného psa, který by měl problém s dětmi - spíš znám psy, kteří mají problém se svým majitelem. Má zkušenost je taková, že pes z útulku si moc dobře pamatuje svou minulost a bude vděčný za misku granulí a pohlazení.

Jinak vím, že jste psala, že nechcete dlouhosrstého psa, ale my měli k malému dítěti (ročnímu) leonbergra. Je to sice velký a chlupatý pes, nicméně pročesat stačí 2x do roka v době línání a mezi obdobími projet jednou za čas srst kartáčem aby se nedredovatěla. Pokud budete vybírat z drobnějších štěňat, jsou to i parádní parťáci pro rodinné aktivity. Sestra (v té době roční) společně leonbergřicí jedla granule z misky a feňule nás všechny milovala a rozkrájela by se pro nás. Navíc byla totální pohodář a vyhíbala se konfliktům (když na ni štěkl jezevčík, raději ho obešla oooobrovským obloukem, přitom by ho měla na svačinku kdyby chtěla). Tímto neříkám kupte leonbergra, jen že s ním mám zkušenost a určitě je to pejsek k dětem vhodný...

PS: Ten pejsek z útulku je úžasný! Pokud se vám líbí a nemáte to přes celou republiku, jela bych na něj kouknout. Já bych ho brala hned nemít doma 2 :D

Děkuji všem za reakce .
Zatím pořád přemýšlím ... pejs ještě stejně není k adopci, tak je čas.

Stejný oblek . Na psy různých velikostí, délky srsti, ale totožným oblekem je dnes při prohlížení stránek útulků narazila nejméně 6x .

Mít to přes celou republiky, aspoň bych to nemusela řešit. Mám to k němu asi ... 15 km .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mít to přes celou republiky, aspoň bych to nemusela řešit. Mám to k němu asi ... 15 km .

Já bych tam zajela s dětmi, abyste viděla přímo, jak na ně reaguje. Tím, že je to cca roční štěně, dost se ještě dá naučit. ;) Je to fakt hezký pes, tak proč to nezkusit. :)

Já takhle zas pokukuju pořád po jednom páleném pejskovi v útulku, je cca 3 letý. Dostal se tam už někdy v září, pak zmizel a pak se objevil s popisem " vrácen novým majitelem - nelíbí se mu". Nějak ho nemůžu pořád dostat z hlavy - asi i dík tomu, že je téměř stejný jako fenka, co jsme si vzali jako štěndo z útulku před 2 lety. Dle věku je možné, že je to její táta. :) Akorát mám zádrhel v tom, že už by to byl 7.pes () a že nevím, jak by reagoval na ostatní ze smečky no....ale pravidelně ho tu nadhazuju doma (zn. "představ si, že tam chudák ještě je") a máma už říkala, že mu asi uděláme pěkné Vánoce novým domovem. No uvidíme. Na jednu stranu si říkám, že si ho zas může vzít někdo jako jedináčka a víc se mu věnovat... na druhou stranu zas s tou nálepkou, že je vrácený na něj asi fronta nebude no...

podle mne je to takový menší hazard, taky bych neřekla, že náš útulkáč, když je ve stresu a bojí se třeba klobouku tak pokouše (mého otce pokousal, když ho drbal dlouho - všechny ostatní tak nějak to bylo jasný že se bojí (vždy známé osoby!), ale u táty nevim no jakoby se bál odejít, ale i se bál zůstat) předtím byl sním den skoro dva dny v pohodě, krmenej od něj pamlskama z grilování atd (syrový maso), no prostě vše..., osobně bych to neriskla a pokud ano, tak psa velikosti takové, aby když už byl agresivní, tak aby dítě nepřišlo k takové úhoně a nemělo z toho vážné zranění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám za sebou nějakých 50-60 adopcí, které bereme opravdu poctivě. Dbáme na to, aby konkrétní rodina opravdu dokonale odpovídala potřebám konkrétního pejska. A kupodivu nemáme problémy s tím, že by se psíci vraceli. Ano, při adaptaci do nových rodin se občas nějaké problémy vyskytnou, ale v 99% (teď nemůžu z hlavy vylovit ani to jedno % opaku) je to zaviněno neznalostí nebo nezkušeností majitelů. Což však při správném vedení a poradenství během pár týdnů vymizí..

Takže ano, považuji to spíše za neschopnost.

spíš nechuť věnovat tolik energie něčemu čemu nechci, ale říkejte tomu třeba neschopnost, ona je to vlastně neschopnost přijmout odpovědnost za někoho jiného, v tom máte pravdu, to opravdu odmítám a nejsem toho schopna

PS: správně jste podotkla, že je to zapříčiněno neznalostí majitelů, mě bylo řečeno, že je fena z rodiny od dětí, což byla, ovšem že jí neudělali nic dobrýho se zapomněli pochlubit. Dále zmiňujete, že věnujete pozornost správnému výběru rodiny, což u nás neoproběhlo, naivně jsem si vzala sestru své feny a domnívala se , že to bude kopie své sestry ( byl to můj 1pes )

a za 3)
ano asi nejsem schopna převychovat problémového psa, volím jednodušší cestu, nepořizuju si něco co neznám. V životě řěším tolik zbytečných problémů, že si vědomě nepřidělávám další a klidně si to přiznám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
spíš nechuť věnovat tolik energie něčemu čemu nechci, ale říkejte tomu třeba neschopnost, ona je to vlastně neschopnost přijmout odpovědnost za někoho jiného, v tom máte pravdu, to opravdu odmítám a nejsem toho schopna

PS: správně jste podotkla, že je to zapříčiněno neznalostí majitelů, mě bylo řečeno, že je fena z rodiny od dětí, což byla, ovšem že jí neudělali nic dobrýho se zapomněli pochlubit. Dále zmiňujete, že věnujete pozornost správnému výběru rodiny, což u nás neoproběhlo, naivně jsem si vzala sestru své feny a domnívala se , že to bude kopie své sestry ( byl to můj 1pes )

a za 3)
ano asi nejsem schopna převychovat problémového psa, volím jednodušší cestu, nepořizuju si něco co neznám. V životě řěším tolik zbytečných problémů, že si vědomě nepřidělávám další a klidně si to přiznám.

nejsem schopná převychovat psa ..... atd ....
To slovo jsem vzala od Vás, i když jsem to zkrátila v jedno, to přiznávám.. Vždy je to o schopnostech majitele, ochotě slevit ze svého pohodlí.

Ale jinak ano, s příspěvkem souhlasím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mít to přes celou republiky, aspoň bych to nemusela řešit. Mám to k němu asi ... 15 km .

pak neváhejte a jeďte opakovaně i s dětmi na společnou procházku až to bude možné. Vezměte ho ven, ne jen na chvíli, prostě se jděte všichni společně projít,pořádně, ať máte čas pozorovat jeho reakce.Ty z prvních tak dvou návštěv vůbec nepočítejte - bráno podle nás. Je pochopitelné, že vás ten pes nebude vůbec, vůbec vnímat, jste jen jedni z mnoha - ale třebas taky ne, každý pes je jiný. Nicméně, jedna procházka nemusí ukázat nic, pes bude vyplašený. VYužila bych výhody těch pár km a dohodla se s útulkem, že tam několikrát zajedete. Ono stejně, až přijde domů, bude to trvat, než se ukáže jeho celá povaha, ty první týdny, či třeba první dva, tři měsíce, se ten pes třeba úplně neotevře. Taky bych - pokud bude pes hlavně váš, dala jednu procházku jen čistě s ním, sama. AByste viděla, jak se dokáže navázat. Pytel piškotů a společná procházka a budete třeba moudřejší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pak neváhejte a jeďte opakovaně i s dětmi na společnou procházku až to bude možné. Vezměte ho ven, ne jen na chvíli, prostě se jděte všichni společně projít,pořádně, ať máte čas pozorovat jeho reakce.Ty z prvních tak dvou návštěv vůbec nepočítejte - bráno podle nás. Je pochopitelné, že vás ten pes nebude vůbec, vůbec vnímat, jste jen jedni z mnoha - ale třebas taky ne, každý pes je jiný. Nicméně, jedna procházka nemusí ukázat nic, pes bude vyplašený. VYužila bych výhody těch pár km a dohodla se s útulkem, že tam několikrát zajedete. Ono stejně, až přijde domů, bude to trvat, než se ukáže jeho celá povaha, ty první týdny, či třeba první dva, tři měsíce, se ten pes třeba úplně neotevře. Taky bych - pokud bude pes hlavně váš, dala jednu procházku jen čistě s ním, sama. AByste viděla, jak se dokáže navázat. Pytel piškotů a společná procházka a budete třeba moudřejší.

To zní rozumně . Jen co mám informace, tak v tomhle útulku nic takového neumožňují ...
Každopádně děkuji všem za reakce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To zní rozumně . Jen co mám informace, tak v tomhle útulku nic takového neumožňují ...
Každopádně děkuji všem za reakce.

To máte pravdu, v útulku MP Brno tohle neumožňují. Kdo si pro psa přijde, ten ho dostane. Tže klidně můžete jít na jednu procházku a druhý den už tam nebude.

Ale zase na druhou stranu.. Pokud si ho vezmete na procházku, i s dětma, tak nejspíš základní reakce poznáte. Pes bu´d bude mít rád děti a bude se k nim mít (a s tím už jde pracovat), nebo se jich prostě bude bát. To by u nich neměl být problém. Taky jsme si čubiny vzaly okolo útulku vyvenčit, než se vypsaly papíry a tak.

Jenže útulek MPB venčení opravdu neumožňuje, ačkoliv mám dojem, že by vám ho mohli přivést do vestibulu.

Také mám psíka z útulku v "podobném kabátku" . Ač do svých 7 měsíců nebyl v přítomnosti člověka (zavřený se stovkou dalších psů v kravíně, ve tmě a bez procházek) jeho vztah k dětem a vůbec všem lidem je bez jediné známky agrese. S dvouletým synovcem vychází úplně bezvadně. Zrovna tak mí dva předchozí útulkáči (ti byli v době adopce starší - 7 a 8 let). Roční pes je v podstatě ještě štěně a pokud nemá přímo zlou zkušenost s dítětem neměl by být problém. I tak bych to ale pořádně probrala se zaměstnanci útulku a zkusila s nimi domluvit návštěvu s přítomnosti dětí.
Tohle je ten můj - už spokojený doma

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, dávám k diskuzi moje dilema ohledně výběru psa .

Jsme rodina s 4mi dětmi, bydlíme v RD se zahrádkou. Po 13ti letech nás opustila kníračka a já - ač ostatním (i sobě ) tvrdím, že žádného psa nechci, začínám se trošku poohlížet ...

Moje představa je menší až střední krátkosrstý pes, kdybych nemusela brát na nic ohled, vybírala bych mezi vipetem, německým pinčem, krátkosrst. jezevčíkem, bulteriérem, boxerem ...

Co můžu pejskovi nabídnout - bydlení v domě s výběhem kdykoliv na zahradu, na zahradě velkého psího kamaráda (naprosto bezproblémový kříženec dobrmana, kterého jsme si kdysi vzali z útulku), vycházky, vlídné zacházení, žádnou samotu (téměř pořád je někdo doma) .... jo hraní s dětma (psa bych ovšem pořizovala sobě, nikoliv "dětem na hraní ", ...

Co od něj očekávám? Společnost, důvod k vycházkám (péči o velkého psa převzala dcera), občasné zaštěkání, základní poslušnost (no s mým přičiněním samozřejmě), ... jo a sběr drobků po dětech , to je u nás taková důležitá funkce ...

Co nechci - dlouhosrstého psa, psa kterému je nutno upravovat srst (jediný důvod proč už nechci knírače), psa kde je velký předpoklad že bude "hodně svůj" a jen málo půjde ovlivnit výchovou (bígl, šiba, čau čau, ...) ...

No a protože už jednoho psa máme z útulku, cvičně se chodím dívat na stránky útulků v okolí.
A zde můj problém. Narazila jsem na jedno psisko a nemůžu na něj zapomenout .
Neváhala bych, nemít tu menší děti, ale takhle ... obávám se, zda by to nebyl hazard, vzít "cizího psa k dětem". Je fakt, že už jednou jsme to udělali (velký kříženec dobrmana, doma dítě 7 let), ale byl plánován jako pes venkovní ... nakonec je to nejmírnější a nejmilejší pes v okolí ...

No, děkuji pokud jste to dočetli až sem a budu ráda za Váš názor k věci.
Vůbec se nerozpakujte napsat mi, že psa z útulku, k dětem nikdy .
Díky, K.

P.S. jen pro úplnost, odkaz na toho krasavce: http://www.mpb.cz/nalezeni-psi/?tx_odmpbrno%5Buid%5D=3627

Já bych do toho šla..je mladý tak snad by zas tak moc špatných zkušeností mít neměl. Navíc, psy máte,tak předpokládám,že se ke psům chovat umějí.A váš celkový přístup je supr.
Jinak u nás to vypadalo,tak,že mladá už ve třech letech vysedávala v boudě a psům pořád cosi vykládala.Ve 3 třídě na rohlík přivedla domx bernáka a ubytovala ho v předsíni.
Hodně štěstí při výběru

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám za sebou nějakých 50-60 adopcí, které bereme opravdu poctivě. Dbáme na to, aby konkrétní rodina opravdu dokonale odpovídala potřebám konkrétního pejska. A kupodivu nemáme problémy s tím, že by se psíci vraceli. Ano, při adaptaci do nových rodin se občas nějaké problémy vyskytnou, ale v 99% (teď nemůžu z hlavy vylovit ani to jedno % opaku) je to zaviněno neznalostí nebo nezkušeností majitelů. Což však při správném vedení a poradenství během pár týdnů vymizí..

Takže ano, považuji to spíše za neschopnost.

pozor, paní dokonalá, možná umíte umisťovat a převychovávat problémové psy, když se tomu věnujete, ze zkušenosti ovšem většina těchto lidí je silně asociálních, což jste dovětkem ve svém příspěvku potvrdila. Pokud umíte všechno, klobouk dolů a pokud ne, také vám lidé říkají, že jste nechopná ( třeva vyplnit daňové přiznání nebo opravit pračku ? ). Potřebujete za každou cenu někoho urazit nebo ponížit ? Blb je prostě blb i když s ušlechtilým zájmem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také mám psíka z útulku v "podobném kabátku" . Ač do svých 7 měsíců nebyl v přítomnosti člověka (zavřený se stovkou dalších psů v kravíně, ve tmě a bez procházek) jeho vztah k dětem a vůbec všem lidem je bez jediné známky agrese. S dvouletým synovcem vychází úplně bezvadně. Zrovna tak mí dva předchozí útulkáči (ti byli v době adopce starší - 7 a 8 let). Roční pes je v podstatě ještě štěně a pokud nemá přímo zlou zkušenost s dítětem neměl by být problém. I tak bych to ale pořádně probrala se zaměstnanci útulku a zkusila s nimi domluvit návštěvu s přítomnosti dětí.
Tohle je ten můj - už spokojený doma

jéé, ten je hezký !!!


JInak k zadavatelce: vemte děti na návštěvu do útulku a podle reakce psa uvidíte. Jedná se o ztraceného psa (možná už se někdo jen nechtěl starat a tak jej vyhodil), vůbec se ho nikdo nemusel zbavit z důvodu nějaké agrese či něčeho podobného. Takových psů je si myslím mnohem méně než těch, kterých se jejich majitelé zbavili "jen tak". Takže bych neházela flintu do žita, vzala rodinu, sjela se na něj podívat a když se bude tvářit normálně, klidně bych do něj šla. Je to mladý pes, velmi tvárný, konkrétně v tomto případě bych se nebála...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To zní rozumně . Jen co mám informace, tak v tomhle útulku nic takového neumožňují ...
Každopádně děkuji všem za reakce.

Neumožňují vzít psa na procházku????? Jak má člověk poznat, zda jim to spolu půjde?? Nebo myšleno jako že psa člověku "nerezervují"? Pokud je to ten druhý případ, tak alespoň, že psa půjčí na vycházku. Je to pochopitelně riziko, že se člověk u pesana srdcem zasekne a...... pak tam pes nebude, ale lepší cesta bohužel teď není, taky jsem byla v podobné situaci, psa na vycházku dali, ale nerezervovali. Byla jsem tam taky několikrát, a při poslední procházce jsem viděla, že to půjde, že ač zpočátku jsem prostě byla jen venčič, tak potřetí už jsme spolu začali fungovat, viděla jsem, že se pes sám snaží a tak jsem si byla jistá, že to půjde. Jestli se vám už zasekl pod kůži, zkusila bych to řešit takhle.
Taky bych se v útulku snažila vysvětlit, proč to dělám, že pro chci jak pro psa, tak pro nás, aby si to co nejvíc sedlo, aby se pak pes třeba nemusel vracet, že vám na něm záleží a chcete i pro něj tu nejlepší cestu. Možná pak budou přístupnější v tom, že psa nevydají prvnímu kdo si o něj řekne. ale pochopitelně to tak být nemusí.

pěknej pes ,jestli je mu fakt rok je to ještě štěně . no jestli psa z útulku k dětem ,to hlavně záleží na tom jaké děti máte, každý pes si zvykne pokud je s ním slušně zacházeno. musítep očítat že špatné zkušenosti může mít a něco se mu třeba nebude líbit ,proto se ze začátku sbližovat opatrně, měla sem hodně psů které sem dostala jako dospělé od voříšků po policejního německého ovčáka , s žádným problém nebyl ,všichni si zykli jen zpočátku se museli naučit že jim nikdo neublíží a není třeba se bát ,třeba měla sem voříška který se prostě nikdy nedal otočit na záda, když mu třeba někdo chtěl podrbat břicho bál se ,prostě s tím se musí počítat u psů které si nevychováte od mala.

Mám už druhého psa z útulku, a jiného už nikdy nechci. První byla fenka, která byla týraná, a v té době se mi narodily obě děti, nikdy se po nich neohnala ani nezavrčela, milionovej pes, který se hned tak nevidí. Teď máme druhého psa z útulku, ale protože děti chodí do školy a bývají první doma než přijedem z práce, tak jsme pořídili raději štěně, abych byla v klidu, že až přijdou domů ze školy tak je nic nesežere. Nechtěla jsem riskovat a nechávat děti doma s psíkem, kterého pořádně neznám a nevím co prožil. Takže za mě útulkáče ano, ale k dětem raději něco mladšího. Ne 10ti letého vlčáka nebo pitbula. A nebo děti a psa nenechat nikdy bez dozoru, což lze ovšem těžko.

Dobrý den,

Vzít si pejska z útulku je velice šlechetné a taky zrádné
Sami jsme si pejska z útulku několikrát pořídily, byť my sami, nebo rodiče Každý je však zcela jiný, každý pejsek, který je bohužel v útulku je tam vložen za jiných okolností.
Nám se pro zatím vždy poštěstilo, žádný nebyl více problémový, než jakýkoliv jiný pejsek, proto Vám klidně požehnám, s tím si pořídit psíka z útulku.
Je faktem, že pejsek může mít špatné zkušenosti s jinými majiteli a pochopitelně, se to může odvíjet na jejich chování.
Proto bych vybrala co nejpečlivěji, ale pokud máte dostatek času a trpělivosti na to, pejska zcela převychovat a naučit ho Vašim mravům, které od něho očekáváte, tak není problém. I když někdy mohou být šance mizivé
Je pravdou, že lidé si vyberou pejska, jen kvůli tomu, že má smutný kukuč a je krásný, ale po dvou měsících zjistí, že je nezvladatelný, i za to on sám vlastně nemůže. Lidé, poté pejsky vracejí, s důvodem, že nezvládají, jeho chování
Ale Vám přeji aby jste vybrali co nejlépe a pejsek aby se měl lépe než u předchozích majitelů.

Přeji hezký den.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pěknej pes ,jestli je mu fakt rok je to ještě štěně . no jestli psa z útulku k dětem ,to hlavně záleží na tom jaké děti máte, každý pes si zvykne pokud je s ním slušně zacházeno. musítep očítat že špatné zkušenosti může mít a něco se mu třeba nebude líbit ,proto se ze začátku sbližovat opatrně, měla sem hodně psů které sem dostala jako dospělé od voříšků po policejního německého ovčáka , s žádným problém nebyl ,všichni si zykli jen zpočátku se museli naučit že jim nikdo neublíží a není třeba se bát ,třeba měla sem voříška který se prostě nikdy nedal otočit na záda, když mu třeba někdo chtěl podrbat břicho bál se ,prostě s tím se musí počítat u psů které si nevychováte od mala.

Netvrdila bych, že si každý pes zvykne. Máme v rodině tři zachráněné psy (1 z útulku a 2 toulající se). První přišel cca. před 5,5 lety ten je v klidu. Ti dva jsou zřejmě sourozenci a jsou u nás 3,5 roku. Všichni byli cca půl roční když se k nám dostali a od začátku bázlivý a nedůvěřivý. Jeden pes takový ale zůstal. Zahradu hlídá spolehlivě až pokousal pošťačku (roztrhal pletivo na vrátkách). Pokud někdo šel na pozemku (ne na zahradě u domu kde bydlí) s majitelkou, pes začal obíhat a útočit zezadu na nohy. Tři a půl roku je v každodením kontaktu s dětmi (hlazení, občas i vycházky) a minulý týden mi pokousal dítě (naštěstí to odnesla jen bunda) když vběhl do domu a dítě se ho snažilo "vyhnat" (vzít za obojek) ven. Dítě psovi nikdy neublížilo a má psy rádo (doma máme tři a několik let soutěží na výstavách jako dítě a pes).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte pravdu, v útulku MP Brno tohle neumožňují. Kdo si pro psa přijde, ten ho dostane. Tže klidně můžete jít na jednu procházku a druhý den už tam nebude.

Doporučuji zavolat tam / nebo asi lépe zajet / a na vše se pořádně zeptat, v útulku MP Brno pracuje moc ochotná veterinářka, která podá dost podrobné a kvalifikované informace. Mám odtamtud fenku, a protože to bylo prakticky přes celou republiku, informace jsem získala jen po telefonu a vyzvedl jí manžel. Fena se chovala přesně dle popisu / šlo mi hlavně o chování k ostatním psům / ze začátku doma dost ničila - na to mě taky upozornili, ale už jí mám skoro 4 roky, má složeno pár zkoušek, prostě super pes

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže útulek MPB venčení opravdu neumožňuje, ačkoliv mám dojem, že by vám ho mohli přivést do vestibulu.

My jsme na procházku šli. Ne na venčení, ale přijeli jsme si pro konkrétního psíka a než jsme si ho odvezli, šli jsme se napřed projít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pozor, paní dokonalá, možná umíte umisťovat a převychovávat problémové psy, když se tomu věnujete, ze zkušenosti ovšem většina těchto lidí je silně asociálních, což jste dovětkem ve svém příspěvku potvrdila. Pokud umíte všechno, klobouk dolů a pokud ne, také vám lidé říkají, že jste nechopná ( třeva vyplnit daňové přiznání nebo opravit pračku ? ). Potřebujete za každou cenu někoho urazit nebo ponížit ? Blb je prostě blb i když s ušlechtilým zájmem

Tady někdo neumí číst, že? Ale litanie je to hezká.

Jak to nakonec s pejskem dopadlo?...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak to nakonec s pejskem dopadlo?...

Dopadlo to ... dobře .
Pes je u nás 3 měsíce, k dětem milý, se psy nekonfliktní, i pochopil že slepičky se nehoní , ...
jen na mě, paničku, se trochu víc navázal, bojujeme se separační úzkostí, ale vypadá to, že je to na dobré cestě. Takže nelituju.
Dokonce se mi podařilo zkontaktovat původní majitele, pejsek je mix border kolie a staforda.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dopadlo to ... dobře .
Pes je u nás 3 měsíce, k dětem milý, se psy nekonfliktní, i pochopil že slepičky se nehoní , ...
jen na mě, paničku, se trochu víc navázal, bojujeme se separační úzkostí, ale vypadá to, že je to na dobré cestě. Takže nelituju.
Dokonce se mi podařilo zkontaktovat původní majitele, pejsek je mix border kolie a staforda.

Tak to je super, že to dopadlo dobře.
Já vždycky, když čtu, jak někdo odrazuje od adopce pejska, tak je mně to velice líto.
Někdy opravdu stačí zajet se na něj alespoň podívat, vzít psa na procházku, někde mimo vlastní pozemek je zkusit seznámit v případným původním.
Lámat hůl nemá význam ani jedním směrem - ať už nadšením, že vše bude v pohodě (což zpravidla úplně není), ale ani, že to bude katastrofa (ta se občas koná, ale není to pravidlem).
Jednoduše řečeno - nemá význam paušalizovat jakýmkoli směrem. Vždy situace záleží na psu i přístupu nového páníčka.
Mám velikou radost, že jste to nevzdala...a pejsani vypadají úžasně. Jako malý a velký (prodejce Fordu) .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dopadlo to ... dobře .
Pes je u nás 3 měsíce, k dětem milý, se psy nekonfliktní, i pochopil že slepičky se nehoní , ...
jen na mě, paničku, se trochu víc navázal, bojujeme se separační úzkostí, ale vypadá to, že je to na dobré cestě. Takže nelituju.
Dokonce se mi podařilo zkontaktovat původní majitele, pejsek je mix border kolie a staforda.

tak to je super zpráva.