Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Mám na mysli psy na ulici. Základní pravidlo, že na cizí psy se nesahá, je mi jasné.
Dík za typy, co ještě dětem zdůraznit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám na mysli psy na ulici. Základní pravidlo, že na cizí psy se nesahá, je mi jasné.
Dík za typy, co ještě dětem zdůraznit.
že do psů na ulici nesmí kopat,a nesmí si dovolit je hladit,protože mi je ty děti pro nás cizí,taky nehladíme....
že bouchačky se nehází záměrně tam kde je nějaký pes
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.63
Že když k němu nějaký pes zamíří, nemá začít křičet a utíkat, pes se mu nejspíš sám vyhne, případně si čuchne a poběží dál.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.26
Já bych měla jedno spíše pro matky těch dětí a to, že před psy nemusí dítě schovávat za sebe, brát do náručí či se majiteli rovnou vyhýbat. Pravděpodobně se pak to dítě bude nesmyslně těch psů bát.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.142.66
mám fenu co nemá ráda cizí lidi. ani děti,ani dospělé. vodím ji na vodítku, má košík, nicméně mě vždycky brali všichni čerti, když jsem procházela po vsi kde jsem dříve bydlela a děti s rozběhem zezadu houply feně na záda a maminky z toho měly srandu. vyfackovat ty matky. jako ano, nic se nestalo,protože fena byla jištěná,ale osobně bych je nejraději kousla místo ní
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.3
ti malí lidský smradi jsou dneska drzí a nevychovaní,pokud jdete po nějaký pěší zoně,oni čekají,že jim dospělí lidi budou uhýbat z cesty,oni jezdí na těch rachtadlech a když dojedou k překážce(cizí člověk) jsou schopní zastavit mu u bot a řvát dělej dělej),to samý pokud jdu a mám na vodítku psa,psy,ty malé lidské smrady velmi těší pokud mohou záměrně! do malých psů najíždět,pobíhající smradi lítat a křičet a to záměrně se zvedlýma rukama,měly by se zamyslet jejich rodiče,a vysvětlit jim,že na ně nikdo není zvědavej,že pokud si chtěj hrát na honičku,indiány prudiče,musí mimo zonu kde se chodí,nikdo na ty rozjívený parchanty není zvědavý. Je pár výjimek maminek,co svoje dítě usměrnují aby nebylo cizím lidem na obtíž (i majitelům psů).Já sama svoje psy pod haranty nepodstrkuju,uhýbám jim, a prosím matky,nedělejte toto se vými dětmi,nejsme na ně zvědaví.
Já mám co dělat uhlídat svoje psy před dětmi ,at jsou to kopance,spinavé pracky,nenechavé pracky,nebo překážky v cestě,přestože já k harantům záměrně nelezu.Děti mám ráda.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.27
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych měla jedno spíše pro matky těch dětí a to, že před psy nemusí dítě schovávat za sebe, brát do náručí či se majiteli rovnou vyhýbat. Pravděpodobně se pak to dítě bude nesmyslně těch psů bát.
přesně tak a nenadávat blbej čokl atd, a to i když šlápnou do ho.na, nebo jsem to slyšela jen když jsem prošla - psa na vodítku, nakrátko u mne a dost místa - pes nešel těsně u nich.. atd a to prosím od dítěte, které jen tak tak šlo takže typuju max 2 roky, šlo z babičkou a babička mu značila at drží pusinku, asi to mělo od rodičů Při šlápnutí do míst ošklivých stačí říct nezodpovědnej pejskař a vysvětlit slovo nezodpovědný. Nemusí učit děti sprostě mluvit, ty děti pak pomalu nevědí co říkají. Dítě je kopie rodiče.
Jinak určitě i rodič by měl mít přehled kde ten pes je, kdy se moc přibližuje a být schopen psa odehnat v případě že by šel dítě přivítat a mohl by ho povalit - nemusí utočit. A neučit dítě se panicky bát, utíkat - což je to nejhorší co muže udělat.
A to i když si myslim, že dítě tuto situaci snese tak jak se bude chovat rodič, tzv. pokud to vyřeší v klidu (pošle majitele doprdele v klidu a pokud možno aby to dítě neslyšelo pokud chce být hysterický - nechci tim chránit nezodpovědný lidi, tohle se stávat nemá, je to pro dobro dítěte, ne majitele psa), pro dítě z toho udělá že se nic nestalo, že se to stávat nesmí, ale vesměs se nic nestalo, tak z toho dítě prostě trauma mít nebude, protože zapomene. Pokud by ho pes pokousal tak je to něco jiného, tam nezapomene asi tak dobře.
Jinak poslouchat od žákyně 9 třídy že ona se psů bojí, protože když byla malinká tak jí skočil do kočárku pes, to mne osobně dostalo. Tak jsem se zeptala a on ti něco udělal? Odpověd - ne neudělal jen tam skončil, říkala mi to máma. To je fakt moc na mého nerva .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.26
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ti malí lidský smradi jsou dneska drzí a nevychovaní,pokud jdete po nějaký pěší zoně,oni čekají,že jim dospělí lidi budou uhýbat z cesty,oni jezdí na těch rachtadlech a když dojedou k překážce(cizí člověk) jsou schopní zastavit mu u bot a řvát dělej dělej),to samý pokud jdu a mám na vodítku psa,psy,ty malé lidské smrady velmi těší pokud mohou záměrně! do malých psů najíždět,pobíhající smradi lítat a křičet a to záměrně se zvedlýma rukama,měly by se zamyslet jejich rodiče,a vysvětlit jim,že na ně nikdo není zvědavej,že pokud si chtěj hrát na honičku,indiány prudiče,musí mimo zonu kde se chodí,nikdo na ty rozjívený parchanty není zvědavý. Je pár výjimek maminek,co svoje dítě usměrnují aby nebylo cizím lidem na obtíž (i majitelům psů).Já sama svoje psy pod haranty nepodstrkuju,uhýbám jim, a prosím matky,nedělejte toto se vými dětmi,nejsme na ně zvědaví.
Já mám co dělat uhlídat svoje psy před dětmi ,at jsou to kopance,spinavé pracky,nenechavé pracky,nebo překážky v cestě,přestože já k harantům záměrně nelezu.Děti mám ráda.
Když ono to buhežl dnes už nejsou jen malé děti, případně základní škola. Momentálně většinu času trávím v části města, kde je mnoho středních škol, potkávám tedy běžně mládež okolo 15 - 20 let. Málokdy se mi stává, že by člověk uhnul člověku, natož nějakému psovi. Po chodínu se zde zásadně chodí tak, aby zabrali co nejvíce místa a vy musíte uhýbat po obrubnících, někdy i po trávníku. Párkrát mi do nedalo a prostě sem neuhla. Docela hnusně jsme se srazili, obyčejně odejdou jen s blbým výrazem a pomlouvají vás hned, co přejdete, někdy vám i něco řeknou.
Také ještě patřím do té věkové skupiny, ale za zábavu tedy považuji úplně jiné věci a snažím se pohybovat tak, aby mě nikdo neohrožoval, já nikoho neohrožovala a zbytečně se do cesty nelezem. A to ať jsem se psem nebo bez psa, oni i pejskaři umí jít po jedné straně chodíku, psa na šňůře na druhé straně chodníku a pak je přeskakujte.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.153.1
Bohužel, je to tak.
Kolikrát se mi stalo, že když jsem šla se svým psem, kde je více lidí než obvykle kde ho venčím ( v nejnutnějších případech ) např. ve městě, k cestě k veterináři. Jsou tací a nejen děti, takový, že nám, nebo psovi neuhnou.
Nevím, co je to za moderní dobu, kdy dospělý musí uhýbat dětem. Samozřejmě, že nastávají situace, kdy jde o náhodu, v tom případě i sama uhýbám, ale ve většině případech děti, i mládež doslova naschvál pochodují proti Vámi a čekají zda jim uhnete, nebo do Vás vrazí, že pomalu hodím otočku 360 stupňů
Když jsem šla s malým plemenem, nikdo se neostýchal a chudák pes přeskakoval jak v minovém poli.
Proto se městu a cestám s více lidmi vyhýbám.
Nyní, jdu s Bulíkem a lidé jen spatřením oka udělají oblouk 2 metry :D
Samozřejmě, Bulík je opatřen náhubkem, na krátkém vodítku s chůzi u nohy....ale opravdu lituju ty, kterým se takový smradi nepokusí ani v nejmenším vyhnout.
Byť mají vedle své nohy NO, nebo čivavku.......
Já sama se snažím pejskům vyhýbat, ale né z lásky k nim, už jen ze samotné poslušnosti .....
Je to výchova a rodičům bych vrazila bombu !!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když ono to buhežl dnes už nejsou jen malé děti, případně základní škola. Momentálně většinu času trávím v části města, kde je mnoho středních škol, potkávám tedy běžně mládež okolo 15 - 20 let. Málokdy se mi stává, že by člověk uhnul člověku, natož nějakému psovi. Po chodínu se zde zásadně chodí tak, aby zabrali co nejvíce místa a vy musíte uhýbat po obrubnících, někdy i po trávníku. Párkrát mi do nedalo a prostě sem neuhla. Docela hnusně jsme se srazili, obyčejně odejdou jen s blbým výrazem a pomlouvají vás hned, co přejdete, někdy vám i něco řeknou.
Také ještě patřím do té věkové skupiny, ale za zábavu tedy považuji úplně jiné věci a snažím se pohybovat tak, aby mě nikdo neohrožoval, já nikoho neohrožovala a zbytečně se do cesty nelezem. A to ať jsem se psem nebo bez psa, oni i pejskaři umí jít po jedné straně chodíku, psa na šňůře na druhé straně chodníku a pak je přeskakujte.
no to máte pravdu,ono nejenom o psech platí,že si ho může pořídit každej blbec,ale i dítě může mít každá co má...díru , a že některé ženské mají velkou schopnost se rozmnožovat ,no a přežije silnější ,drzejší,těch co je víc,ti co víc křičí,....divná doba,A svede se to na psa....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.187.187
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no to máte pravdu,ono nejenom o psech platí,že si ho může pořídit každej blbec,ale i dítě může mít každá co má...díru , a že některé ženské mají velkou schopnost se rozmnožovat ,no a přežije silnější ,drzejší,těch co je víc,ti co víc křičí,....divná doba,A svede se to na psa....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.107.208
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ti malí lidský smradi jsou dneska drzí a nevychovaní,pokud jdete po nějaký pěší zoně,oni čekají,že jim dospělí lidi budou uhýbat z cesty,oni jezdí na těch rachtadlech a když dojedou k překážce(cizí člověk) jsou schopní zastavit mu u bot a řvát dělej dělej),to samý pokud jdu a mám na vodítku psa,psy,ty malé lidské smrady velmi těší pokud mohou záměrně! do malých psů najíždět,pobíhající smradi lítat a křičet a to záměrně se zvedlýma rukama,měly by se zamyslet jejich rodiče,a vysvětlit jim,že na ně nikdo není zvědavej,že pokud si chtěj hrát na honičku,indiány prudiče,musí mimo zonu kde se chodí,nikdo na ty rozjívený parchanty není zvědavý. Je pár výjimek maminek,co svoje dítě usměrnují aby nebylo cizím lidem na obtíž (i majitelům psů).Já sama svoje psy pod haranty nepodstrkuju,uhýbám jim, a prosím matky,nedělejte toto se vými dětmi,nejsme na ně zvědaví.
Já mám co dělat uhlídat svoje psy před dětmi ,at jsou to kopance,spinavé pracky,nenechavé pracky,nebo překážky v cestě,přestože já k harantům záměrně nelezu.Děti mám ráda.
Uf, no to je síla, tolik nenávisti.
Nevím, kde to všichni žijete. Přes 20 let mám psy, momentálně 2 a žiji ve městě. Kromě jednoho případu, kdy jeden pán (podle mě nemocný) praštil úmyslně mého dobrmana kufrem, tak mi do psa vživotě nikdo nekopl, ani ho nijak jinak"nenapadl". Je pravda, že pokud jdu se psem a nějaké dítě na něj sáhne nebo při míjení si ho pohladí, tak to neřeším a ani moji psi ne, holt žiji mezi lidmi.
Určitě jsou nevychované děti i rodiče, ale rozhodně to není většina, alespoň tam kde já bydlím. Většinou rodiče dítě okřiknou, že se musí nejdříve zeptat apod. A velice často se mi stává, ze ke mě chodí samotné děti a ptají se, zda si můžou psa pohladit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.40.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
přesně tak a nenadávat blbej čokl atd, a to i když šlápnou do ho.na, nebo jsem to slyšela jen když jsem prošla - psa na vodítku, nakrátko u mne a dost místa - pes nešel těsně u nich.. atd a to prosím od dítěte, které jen tak tak šlo takže typuju max 2 roky, šlo z babičkou a babička mu značila at drží pusinku, asi to mělo od rodičů Při šlápnutí do míst ošklivých stačí říct nezodpovědnej pejskař a vysvětlit slovo nezodpovědný. Nemusí učit děti sprostě mluvit, ty děti pak pomalu nevědí co říkají. Dítě je kopie rodiče.
Jinak určitě i rodič by měl mít přehled kde ten pes je, kdy se moc přibližuje a být schopen psa odehnat v případě že by šel dítě přivítat a mohl by ho povalit - nemusí utočit. A neučit dítě se panicky bát, utíkat - což je to nejhorší co muže udělat.
A to i když si myslim, že dítě tuto situaci snese tak jak se bude chovat rodič, tzv. pokud to vyřeší v klidu (pošle majitele doprdele v klidu a pokud možno aby to dítě neslyšelo pokud chce být hysterický - nechci tim chránit nezodpovědný lidi, tohle se stávat nemá, je to pro dobro dítěte, ne majitele psa), pro dítě z toho udělá že se nic nestalo, že se to stávat nesmí, ale vesměs se nic nestalo, tak z toho dítě prostě trauma mít nebude, protože zapomene. Pokud by ho pes pokousal tak je to něco jiného, tam nezapomene asi tak dobře.
Jinak poslouchat od žákyně 9 třídy že ona se psů bojí, protože když byla malinká tak jí skočil do kočárku pes, to mne osobně dostalo. Tak jsem se zeptala a on ti něco udělal? Odpověd - ne neudělal jen tam skončil, říkala mi to máma. To je fakt moc na mého nerva .
Chtělo by to trochu ohledu k těm co se bojí. Holčička si možná zážitek nepamatuje a přesto se můž bát. Vím z vyprávění, že po mě v zápalu hry skočil vlčák. Nepamatuji si to. Bylo mi jeden a půl roku. Rodiče ve mě strach nikdy nepěstovali a přesto jsem měla jako malá ze psů panickou hrůzu. A to ještě v době než jsem se o oné příhodě dozvěděla a pes mi také neublížil. Jen mě porazil. Že vy jste něco pobného neznáte, neznamená že takoví jsou všichni.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Uf, no to je síla, tolik nenávisti.
Nevím, kde to všichni žijete. Přes 20 let mám psy, momentálně 2 a žiji ve městě. Kromě jednoho případu, kdy jeden pán (podle mě nemocný) praštil úmyslně mého dobrmana kufrem, tak mi do psa vživotě nikdo nekopl, ani ho nijak jinak"nenapadl". Je pravda, že pokud jdu se psem a nějaké dítě na něj sáhne nebo při míjení si ho pohladí, tak to neřeším a ani moji psi ne, holt žiji mezi lidmi.
Určitě jsou nevychované děti i rodiče, ale rozhodně to není většina, alespoň tam kde já bydlím. Většinou rodiče dítě okřiknou, že se musí nejdříve zeptat apod. A velice často se mi stává, ze ke mě chodí samotné děti a ptají se, zda si můžou psa pohladit.
I já, dokud jsem žila se psy ve městě, jsem neměla tolik špatných zkušenností. Spíš děti využívaly psa k navázání komunikace ( to byste nevěřili, kolik "opuštěných" dětí už v té době bylo - dnes to musí být mnohem horší ), doprovázely mě kolikrát celou vycházku, co já se všechno nedozvěděla !
Stalo se mi jednou, že mého psa honil malý kluk s klackem s výkřiky, jé on se mě bojí. Matka se probudila až ve chvíli, kdy jsem kluka upozornila, že ten pes se ho nebojí, že je jen neskutečně trpělivý, až ho trpělivost přejde, tak ho rafne. Hned jsem se dozveděla, že když pes kouše, musí mít košík. ( Všimněte si, byl to kluk, ne parchant !)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Uf, no to je síla, tolik nenávisti.
Nevím, kde to všichni žijete. Přes 20 let mám psy, momentálně 2 a žiji ve městě. Kromě jednoho případu, kdy jeden pán (podle mě nemocný) praštil úmyslně mého dobrmana kufrem, tak mi do psa vživotě nikdo nekopl, ani ho nijak jinak"nenapadl". Je pravda, že pokud jdu se psem a nějaké dítě na něj sáhne nebo při míjení si ho pohladí, tak to neřeším a ani moji psi ne, holt žiji mezi lidmi.
Určitě jsou nevychované děti i rodiče, ale rozhodně to není většina, alespoň tam kde já bydlím. Většinou rodiče dítě okřiknou, že se musí nejdříve zeptat apod. A velice často se mi stává, ze ke mě chodí samotné děti a ptají se, zda si můžou psa pohladit.
to není nenávist. To je skoro denní zkušenost....To je nevychovanost dětí,nezodpovědnost jejich rodičů...proč,když já jdu se psem,musím harantům vysvětlovat at k nám za ůčelem hraní si s mými psy nechodí,at si nesedají na bobek před mojimi psy když jdeme,at jedou jinudy a ne záměrně krz mojí smečku na vodítkách když nezaberem místa víc jak dva lidi vedle sebe,proč když se ti smradi řítí a já dám psy za sebe aby mi je neudupali,nezajeli ,začnouna psy najíždět? to je nenávist?to je strach o moje psy,hájení si práva na chůzi v klidu za určitých pravidel,jako jiní lidi,kteří jdou se psem nebo bez.....není mojí povinností harantům toto vysvětlovat,od toho mají rodiče.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.128.28
já mám dvouapůlletého synka a dva středně velké psy... Už co začal lézt, tak jsem ho učila, aby se ke zvířatům choval slušně, dneska ho s sebou beru občas i na výstavy, když jedem a na téměř všechny ostatní psí akce taky - zkoušky, cvičák, atd... Když proti nám jde pes na volno, malej ví, že se má zastavit a počkat na mě, když k němu pes jde, tak prostě počkat, co se bude dít. Když ho nějakej pejsek natolik uchvátí, že ho nutně potřebuje pohladit, tak už od dvou let je schopný se dojít páníčka sám zeptat, jestli je pejsek hodnej a jestli ho může pohladit :) Většinu lidí to naprosto fascinuje, mě to přijde normální...
Sousedka má holčičku o rok starší než je můj syn, holka má ze psů panickou hrůzu, protože máma na ni pokaždé na celou ulici huláká, uteč nebo tě ten pes pokouše, nešahej na něj, budeš nemocná, atd....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.144
Přátelé,předškolní děti by měly znát co je Mushing Rollpulka,High jump,Hang lime Musical Canine Freestyle,dále koronavirozu,laryngotrachelitidu,parainfluenzu,co je CAJC FCI BOB,BIS a pod.základní věci.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.27
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chtělo by to trochu ohledu k těm co se bojí. Holčička si možná zážitek nepamatuje a přesto se můž bát. Vím z vyprávění, že po mě v zápalu hry skočil vlčák. Nepamatuji si to. Bylo mi jeden a půl roku. Rodiče ve mě strach nikdy nepěstovali a přesto jsem měla jako malá ze psů panickou hrůzu. A to ještě v době než jsem se o oné příhodě dozvěděla a pes mi také neublížil. Jen mě porazil. Že vy jste něco pobného neznáte, neznamená že takoví jsou všichni.
ano, ono bohužel stačí to vyprávění, kdyby vám to nikdo nevyprávěl, tak to nevíte a psů by jste se nebála, nebo jen velice krátkou dobu, třeba rok ...
Já ohled k těm co se bojí mám, to se bát nemusíte, jenom tohle utvrzování ano boj se, pes ti ublížil, nemám ráda, nic víc nic mín. Jinak ta slečna - ono v 15 letech to není dítě, stála vedle mého ovčáka a říkala že si ho hladit nebude protože...lidi co se bojí opravdu takhle nejednají, nestojí na dosah psa. Osobně mi přišlo že spíš chtěla být zajímavá před spolužáky a učitelkou, než by se bála.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.27
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
to není nenávist. To je skoro denní zkušenost....To je nevychovanost dětí,nezodpovědnost jejich rodičů...proč,když já jdu se psem,musím harantům vysvětlovat at k nám za ůčelem hraní si s mými psy nechodí,at si nesedají na bobek před mojimi psy když jdeme,at jedou jinudy a ne záměrně krz mojí smečku na vodítkách když nezaberem místa víc jak dva lidi vedle sebe,proč když se ti smradi řítí a já dám psy za sebe aby mi je neudupali,nezajeli ,začnouna psy najíždět? to je nenávist?to je strach o moje psy,hájení si práva na chůzi v klidu za určitých pravidel,jako jiní lidi,kteří jdou se psem nebo bez.....není mojí povinností harantům toto vysvětlovat,od toho mají rodiče.
bohužel bydlíte ve špatný oblasti, přeji at se situace uklidní.. jinak osobně vám to věřim, ale dítě za to nemůže, jen a jen rodič za to může, a z vašeho psaní jde spíš to že nemáte ráda ty děti, ač ta určitá nenávist by měla být směřovaná jinam.
Jinak to že se někdo s něčim nesetkal po dvaceti letech, sorry já se svých o dost víc jak dvacet let zase nesetkala stím, co píše viz dole, že by dítě mne kopalo, špinilo sedačku atd a nikdo si to ani nevšiml, ano několikrát se mi to stalo, ale pokaždý dítě bylo okřiknuto, a mne to třeba vůbec nevadilo. Bohužel tohle říct nemůžu ohledně ve vztahu dítě a pes, ač si myslim, že většinou je to neznalost rodičů, tak i u nás se sem tam přiřítí případ kdy si matka myslí, že její dítko může vše.
Zrovna dnes jsem potkala ubrečenou asi tříletou holčičku, šla naproti mne s maminkou a jen čekám co zní vypadne. Dočkala jsem se, stihla to říct, než jsem prošla. Já si chci pohladit pejska, bohužel si to snažila vybrečet, takže jsem jí tuto možnost dát nemohla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.140.24
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ano, ono bohužel stačí to vyprávění, kdyby vám to nikdo nevyprávěl, tak to nevíte a psů by jste se nebála, nebo jen velice krátkou dobu, třeba rok ...
Já ohled k těm co se bojí mám, to se bát nemusíte, jenom tohle utvrzování ano boj se, pes ti ublížil, nemám ráda, nic víc nic mín. Jinak ta slečna - ono v 15 letech to není dítě, stála vedle mého ovčáka a říkala že si ho hladit nebude protože...lidi co se bojí opravdu takhle nejednají, nestojí na dosah psa. Osobně mi přišlo že spíš chtěla být zajímavá před spolužáky a učitelkou, než by se bála.
Pakliže stále hned vedle psa a byla jinak v pohodě, tak s vámi souhlasím (píši z jiné IP), ale s tím, že pokud si zážitek nepamatuji, tak se budu bát max rok už ne. Mě nikdo jako malý nevyprávěl, že po mě vlčák skočil, přesto jsem se bála - malých, velkých, všech a tak do deseti let opravdu panicky. A mohli mi doma stokrát vysvětlovat, že je to zbytečný, že pes si mě ani nevšimne. Většinou se tomu říká fobie a obvykle to nemá moc racionální důvod. Ale dá se to změnit... ale asi musí být vůle jak u toho kdo se bojí, tak u jeho okolí/rodiny.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.18.206
To mě do vývrtky dokáže vytočit dítě, které mého psa zná jménem a musí se pochlubit před kamarády a volá na něj přes celé náměstí nebo přes cestu. Můj pes je hroznej mazel a lidi a děti miluje. Pro to, když na něj někdo volá je nadšený a hned by šel za ním. Psa vodím samozřejmě na vodítku a chodí u nohy, ale když na něj někdo takhle zavolá a on z nadšení skočí, že chce za ním, není to sranda je to jen přeci skoro 30kg váhy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pakliže stále hned vedle psa a byla jinak v pohodě, tak s vámi souhlasím (píši z jiné IP), ale s tím, že pokud si zážitek nepamatuji, tak se budu bát max rok už ne. Mě nikdo jako malý nevyprávěl, že po mě vlčák skočil, přesto jsem se bála - malých, velkých, všech a tak do deseti let opravdu panicky. A mohli mi doma stokrát vysvětlovat, že je to zbytečný, že pes si mě ani nevšimne. Většinou se tomu říká fobie a obvykle to nemá moc racionální důvod. Ale dá se to změnit... ale asi musí být vůle jak u toho kdo se bojí, tak u jeho okolí/rodiny.
Ono je to se strachem u lidí jako se psy. Chce to socializaci. Také jsem se jako malá bála psů, protože jsem je v podstatě neznala. Rostla jsem ve městě a v ulici byl jediný pes ! Když mi bylo asi 8 byli jsme na prázdninách na vesnici, v zahradě kolem které jsem chodila, měli štěně vlčáka, když jsem šla okolo, podlezl pod plotem, chytal mě prvními zuby za nohy a majitelé z toho měli srandu. Asi ve 13 letech jsem začla chodit do kroužku, kde byly, kromě jiných zvířat, 2 boxerky a poznala jsem, že psi jsou príma.
Dnes to dítě, které se bojí, nemá lehké, psi jsou všude, kam se hne. A není na nás, abychom soudili, jestli je jejich strach oprávněný.
Nedávno jsem potkala hocha, nebyl malý, mohlo mu být tak 12,13 let. Když viděl mou fenu na volno, jen požádal, ať si ji chytím, že se bojí, zavolala jsem, připla jsem a on poděkoval.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.3.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ti malí lidský smradi jsou dneska drzí a nevychovaní,pokud jdete po nějaký pěší zoně,oni čekají,že jim dospělí lidi budou uhýbat z cesty,oni jezdí na těch rachtadlech a když dojedou k překážce(cizí člověk) jsou schopní zastavit mu u bot a řvát dělej dělej),to samý pokud jdu a mám na vodítku psa,psy,ty malé lidské smrady velmi těší pokud mohou záměrně! do malých psů najíždět,pobíhající smradi lítat a křičet a to záměrně se zvedlýma rukama,měly by se zamyslet jejich rodiče,a vysvětlit jim,že na ně nikdo není zvědavej,že pokud si chtěj hrát na honičku,indiány prudiče,musí mimo zonu kde se chodí,nikdo na ty rozjívený parchanty není zvědavý. Je pár výjimek maminek,co svoje dítě usměrnují aby nebylo cizím lidem na obtíž (i majitelům psů).Já sama svoje psy pod haranty nepodstrkuju,uhýbám jim, a prosím matky,nedělejte toto se vými dětmi,nejsme na ně zvědaví.
Já mám co dělat uhlídat svoje psy před dětmi ,at jsou to kopance,spinavé pracky,nenechavé pracky,nebo překážky v cestě,přestože já k harantům záměrně nelezu.Děti mám ráda.
Krasny a uprimny prispevek..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.224.246
no nevím ale mě se moc takových věcí nestává ,jednou se mě stalo asi před 15 lety že chlapec praštil mého psa prutem ,to sem vyřešila ,vytrhla sem mu prut z ruky a matka nematka, dostal s ním jednu přes prdel, matce sem navrhla že jestli chce může dostat taky. občas děti kolem psa mávou rukama a křičí ale stačí jim říct že si koledujou že je pokouše a většinou se leknou a je klid. Jinak to že by se mému psu někdo neuhnul to se mě taky nestává , můj pes /bohužel už je týden v psím nebi / se zásadně neuhnul nikomu ,pokud mu lidi neustoupili dostali drcnutí košíkem ,ale většinou ustoupili , rozestupovali se před ním i smečky těch nepřizpůsobivých