Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.1
Dobrý den,
ráda bych znala názor zkušeného chovatele na epilepsii.
Pro svoji fenu mám vybraného krycího psa v zahraničí. Bohužel postupem času jsem zjistila, že jeho babička z matčiny strany má epilepsii.
Nyní už psa samozřejmě použít nechci ale zajímá mě názor ostatních, jestli by jste do takového krytí šli nebo ne? Několik chovatelů psa bez obav použilo ale já bych z toho měla vítr
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.202
Babička z matčiny strany je poměrně daleko. Otázkou je, zda měla skutečně epilepsii, pokud ano, zda nebyla poúrazová...Spousta záchvatů je bohužel chybně diagnostikovaná jako epilepsie. Spíš by mě zajímal dotyčný pes a jeho sourozenci a výskyt v plemeni, jako celku.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
ráda bych znala názor zkušeného chovatele na epilepsii.
Pro svoji fenu mám vybraného krycího psa v zahraničí. Bohužel postupem času jsem zjistila, že jeho babička z matčiny strany má epilepsii.
Nyní už psa samozřejmě použít nechci ale zajímá mě názor ostatních, jestli by jste do takového krytí šli nebo ne? Několik chovatelů psa bez obav použilo ale já bych z toho měla vítr
epilepsie je vysoce dědičná - u našeho plemene se vede databáze, a tam kde se epka vyskytuje, tak bývá i u sourozenců postiženýho jedince, nebo jejich odchovů. Málokdy se stane, že je to jen jeden ojedinělý případ (teda pokud nejde skutečně o poúrazovou, kterých je minimum).
A nebudeme si nalhávat, že těch co jsou natolik féroví, že epku u svýho psa nebo odchovu přiznají je jenom zlomek (snad jen s vyjímkou skandinávských zemí), takže na jeden zveřejněný výskyt EP připadá 10 těch, co se jima nikdo nepochlubí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.1
Nositelem je praděda onoho psa....dcera tohoto psa (babička) na epilepsii již zemřela. Naštěstí její majitelka byla natolik upřímná, že informaci zveřejnila.
Bohužel u našeho plemene se žádná databáze nevede a každý problémy tají, takže informace získávám také spíše ze skandinávských zemí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nositelem je praděda onoho psa....dcera tohoto psa (babička) na epilepsii již zemřela. Naštěstí její majitelka byla natolik upřímná, že informaci zveřejnila.
Bohužel u našeho plemene se žádná databáze nevede a každý problémy tají, takže informace získávám také spíše ze skandinávských zemí.
pokud tam byl prokazatelný nositel, tak bych do toho nešla
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.1
Jsem ráda, že jsme stejného názoru.
Překvapuje mě, kolik chovatelů dané psy použilo pro chov- asi z neznalosti nebo je prostě zdraví nezajímá.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.248
není pravda, že získané epilepsie je minimum, je jí rozhodně víc než dědičné, epilepsii může pes dostat i po pitomé chřipce. Nejčastěji, ale bývá opravdu po úrazu, častý spouštěč je i po narkoze, kdy pes má problém se probrat. Dědičná epilepsi se nejčastěji objevuje u mladých zvířat do 3 let věku a málokdy jen u jednoho psa ve vrhu. Pokud víte určitě, že nositel byl otec, tak v té linii nebo sourozencích té epilepsie musí být víc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
není pravda, že získané epilepsie je minimum, je jí rozhodně víc než dědičné, epilepsii může pes dostat i po pitomé chřipce. Nejčastěji, ale bývá opravdu po úrazu, častý spouštěč je i po narkoze, kdy pes má problém se probrat. Dědičná epilepsi se nejčastěji objevuje u mladých zvířat do 3 let věku a málokdy jen u jednoho psa ve vrhu. Pokud víte určitě, že nositel byl otec, tak v té linii nebo sourozencích té epilepsie musí být víc.
no nevím - u našeho plemene se EP celkem sleduje, a těch náhodných kde se v rodokmenu vyskytnou ojediněle je zanedbatelné množství - a to se bavíme pořád o tom zlomku nálezů, které byly majiteli zveřejněné. Navíc, pokud se u psa rozvine EP po narkoze, tak to není žádná omluva, a pes musel mít predispozici, jinak by k tomu nedošlo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.1
u nás se právě nesleduje a spíše se dost tají((získat informace o jiných onemocnění, než těch na které je povinné vyšetření je docela záhul :///
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no nevím - u našeho plemene se EP celkem sleduje, a těch náhodných kde se v rodokmenu vyskytnou ojediněle je zanedbatelné množství - a to se bavíme pořád o tom zlomku nálezů, které byly majiteli zveřejněné. Navíc, pokud se u psa rozvine EP po narkoze, tak to není žádná omluva, a pes musel mít predispozici, jinak by k tomu nedošlo.
pes má predispozice přes gen, sejdou se dva přenašeči, dají pozitiva, epilepsie se objeví bez spouštěče a nebo se sejde positiv s přenašečem. Nepotřebujete spouštěč, stejně jako nemůžete říct, že pes po úrazu u kterého se objeví epina k tomu měl predispozice.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
u nás se právě nesleduje a spíše se dost tají((získat informace o jiných onemocnění, než těch na které je povinné vyšetření je docela záhul :///
to se asi tají skoro všude - u nás se už ale naštěstí pár těch, co jim na plemeni záleží odvážilo a začali zveřejňovat, takže i když chtěl někdo tutlat aby měl před konkurencí jenom všechno nej, tak mu to bylo prd platný, protože i když by to on zatajil, tak každý kdo koukl do databáze hned věděl, že 2 sourozenci jeho krycího psa nebo jiní jeho příbuzní mají epku, takže by s ním stejně nikdo soudnej nenakryl ...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.248
při problému s narkozou může stačit i malé poškození mozku a objeví se záchvaty
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no nevím - u našeho plemene se EP celkem sleduje, a těch náhodných kde se v rodokmenu vyskytnou ojediněle je zanedbatelné množství - a to se bavíme pořád o tom zlomku nálezů, které byly majiteli zveřejněné. Navíc, pokud se u psa rozvine EP po narkoze, tak to není žádná omluva, a pes musel mít predispozici, jinak by k tomu nedošlo.
jo jo v databázi KCHBO je to celkem počtení
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
pes má predispozice přes gen, sejdou se dva přenašeči, dají pozitiva, epilepsie se objeví bez spouštěče a nebo se sejde positiv s přenašečem. Nepotřebujete spouštěč, stejně jako nemůžete říct, že pes po úrazu u kterého se objeví epina k tomu měl predispozice.
prokazatelný úraz a narkoza je snad rozdíl - narkozou si projde u pracovních plemen každý chovný jedinec minimálně jednou za život, takže pokud tisíce psů snesou narkozu bez problémů (mnozí po různých operacích mají za sebou x narkoz a epku nemají), tak pokud se najdou tací, co ji nedají, tak asi celkově v pořádku nebyli a není důvod na nich chovat a jejich problém ještě více v populaci roztahovat. A o tom to celý je - kdyby lidi pořád alibisticky neomlouvali různý zdravotní problémy, tak většina plemen není v takové pr.eli
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.229
Navíc já osobně bych do relativně rizikového spojení nešla. Ono je to fakt děs, když Vám fena dostane dost razantní záchvat. Takový zážitky bych majitelům psů a hlavně psům nepřála.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Navíc já osobně bych do relativně rizikového spojení nešla. Ono je to fakt děs, když Vám fena dostane dost razantní záchvat. Takový zážitky bych majitelům psů a hlavně psům nepřála.
tak tak - mívali jsme na hlídání italáka se silnou epkou (chrtíci ji mají taky každej druhej), a fakt nic moc hezkýho, co bych si chtěla zatáhnout do chovu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.32.16
přidám se, mám dva jorkšíry bez pp. Oba bráškové z jednoho vrhu. Jejich matka ani otec epilepsii nemají, jejich rodiče také ne. (rodiče znám, kamarádím se s jejich majiteli oni znají prarodiče těch mých prcků) Mají ještě sestru. Přesto jeden z nich epilepsii má zatímco ani ta fenka ani ten muj druhý jí netrpí... projevila se prvně v necelých 5 měsících. Vypadá to jako klasická epilepsie, záchvaty bývají jednou za měsíc, týden. jak kdy. Pejska znám od narození, žádný úraz neměl, žádná narkoza. Nic. Musí to být vrozené, jenže kde k tomu přišel?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.91
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
přidám se, mám dva jorkšíry bez pp. Oba bráškové z jednoho vrhu. Jejich matka ani otec epilepsii nemají, jejich rodiče také ne. (rodiče znám, kamarádím se s jejich majiteli oni znají prarodiče těch mých prcků) Mají ještě sestru. Přesto jeden z nich epilepsii má zatímco ani ta fenka ani ten muj druhý jí netrpí... projevila se prvně v necelých 5 měsících. Vypadá to jako klasická epilepsie, záchvaty bývají jednou za měsíc, týden. jak kdy. Pejska znám od narození, žádný úraz neměl, žádná narkoza. Nic. Musí to být vrozené, jenže kde k tomu přišel?
Pokud Vaši psi nemají pp, jak můžete napsat toto Jejich matka ani otec epilepsii nemají, jejich rodiče také ne. ??? Evidentně někdo z rodičů nebo prarodičů epilepsí trpí, jen Vy to nevíte.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
přidám se, mám dva jorkšíry bez pp. Oba bráškové z jednoho vrhu. Jejich matka ani otec epilepsii nemají, jejich rodiče také ne. (rodiče znám, kamarádím se s jejich majiteli oni znají prarodiče těch mých prcků) Mají ještě sestru. Přesto jeden z nich epilepsii má zatímco ani ta fenka ani ten muj druhý jí netrpí... projevila se prvně v necelých 5 měsících. Vypadá to jako klasická epilepsie, záchvaty bývají jednou za měsíc, týden. jak kdy. Pejska znám od narození, žádný úraz neměl, žádná narkoza. Nic. Musí to být vrozené, jenže kde k tomu přišel?
to, že jejich mamka a taťka epilepsií netrpí vůbec nic neznamená - mohli ji mít ale třeba 3 jejich sourozenci, o kterých nic nevíte. Tohle je problém kolikrát zjistit u psů s PP, takže u anynymního bezpapíráka jste totálně bez šance
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
prokazatelný úraz a narkoza je snad rozdíl - narkozou si projde u pracovních plemen každý chovný jedinec minimálně jednou za život, takže pokud tisíce psů snesou narkozu bez problémů (mnozí po různých operacích mají za sebou x narkoz a epku nemají), tak pokud se najdou tací, co ji nedají, tak asi celkově v pořádku nebyli a není důvod na nich chovat a jejich problém ještě více v populaci roztahovat. A o tom to celý je - kdyby lidi pořád alibisticky neomlouvali různý zdravotní problémy, tak většina plemen není v takové pr.eli
nikdo snad neřeší, že se na takovém psu má chovat, to byl příklad získané epilepsie, ale podle toho co píšete, pes nebyl v pořádku po narkoze se u něho objevili problémy, měl k tomu dispozice, ostatní jeho sourozenci jsou ok, rodina matky taky, otce taky, vy by jste vyloučila všechny z chovu? Proto, že tenhle jeden pes měl problémy?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nikdo snad neřeší, že se na takovém psu má chovat, to byl příklad získané epilepsie, ale podle toho co píšete, pes nebyl v pořádku po narkoze se u něho objevili problémy, měl k tomu dispozice, ostatní jeho sourozenci jsou ok, rodina matky taky, otce taky, vy by jste vyloučila všechny z chovu? Proto, že tenhle jeden pes měl problémy?
pokud se jak vy píšete často stává, že epku spustí narkoza, tak to určitě není EP získaná - dispozice tam musela být, a s dědičností této dispozice se musí počítat (ona sama taky nespadla z nebe). Já bych nechovala na tomto psovi, ale informaci o jeho zdrav. stavu bych zveřejnila (třeba by se pak našel i další co má příbuzného psa se stejným problémem). Ale jinak ať si každej chová na čem chce, když mu to svědomí umožňuje.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.167.170
Náš pes dostal epilepsii v 6 letech po těžkém úrazu hlavy. Bylo to asi měsíc po úrazu. V té době již po něm bylo 5 vrhů.Byly to velmi těžké záchvaty. Po lécích přestaly. Pak ale začal velmi špatně snášet léky. Tak jsme je zkušebně vysadili. Záchvaty se nikdy nevrátily. U jeho potomků nikdo epilepsií netrpěl.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.205
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Náš pes dostal epilepsii v 6 letech po těžkém úrazu hlavy. Bylo to asi měsíc po úrazu. V té době již po něm bylo 5 vrhů.Byly to velmi těžké záchvaty. Po lécích přestaly. Pak ale začal velmi špatně snášet léky. Tak jsme je zkušebně vysadili. Záchvaty se nikdy nevrátily. U jeho potomků nikdo epilepsií netrpěl.
Jenže to byla epka po těžkém úrazu hlavy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.232.27
Nejsem chovatel, ale mám plemeno, kde je idiopatická epilepsie častá. Především je potřeba zdůraznit, že na idiopatickou epilepsii pokud je mi známo (rozhodně ne u nás) neexistují genetické testy. Jednoduchý vzorec typu přenašeč, zdravý a nemocný u této nemoci zatím nalezen nebyl. To už by genetické testy dávno byly, tak jako třeba u ataxie apod. Přes deset let studuji rodokmeny, databáze, weby chovatelů, kteří zveřejňují. Velký problém je zatajování či nepodávání informací a to, že potvrzení idiopatické epilepsie v praxi znamená vyloučení všeho jiného. To znamená zaplatit částku dost přes 10 tis. za vyšetření + překonat mnohdy jasnou diagnózu veterináře, který ji věděl už po vstupu klienta se psem určitého plemene. Je sice pravda, že idiopatická epilepsie se může častěji projevit do 3 let věku, ale zdaleka se tím nedá řídit. To by šlo opět vyselektovat nemoc s chovu poměrně snadno (stačilo bý krýt po). Bohužel praxe ukazuje nástupy i mnohem později. Také to neznamená, že tato diagnóza bude znamenat rychlý konec. Opět je to velmi individuální.
Bohužel z těchto důvodů (s medikací byla zvířata bez příznaků a dožívala se vysokého věku) se dříve nijak nebránilo chovu a na postižených zvířatech se chovalo. Později se zjistilo, jak moc se zvyšuje pravděpodobnost, že nemocný jedinec bude mít i nemocné potomky a nemocní se začali vyřazovat. Asi nemá cenu rozvádět, že vyřazení jedinců, kde se někde v rodokmenu objevila epilepsie by v praxi znamenalo, že nebude na čem chovat. Mnoho jedinců všechna vyšetření k vyloučení jiného problému vůbec neabsolvovala a je zřejmé, že mnoho chovatelů problém tají.
Za sebe můžu napsat, že jsou psi u kterých se epilepsie objeví v téměř každém vrhu a jsou psi, kteří mají na 100 potomků přiznaného třeba jednoho. Z toho je vidět, že další problém je kolik který pes vůbec kryl a že mnohdy prostě není znám dostatečný počet potomků + opět může krýt, kde se zdraví nezveřejňuje. Totéž je u feny jen ta tolik potomků mít nemůže a tam záleží u jak seriózního chovatele působí. Pokud tedy nechcete nikdy epilepsii pořiďte si raději plyšáka. O rodokmenu to není epilepsii mají i voříšci. Za sebe doporučuji důsledné hledání všech dostupných zdravotních informací o psech v rodokmenu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.238.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejsem chovatel, ale mám plemeno, kde je idiopatická epilepsie častá. Především je potřeba zdůraznit, že na idiopatickou epilepsii pokud je mi známo (rozhodně ne u nás) neexistují genetické testy. Jednoduchý vzorec typu přenašeč, zdravý a nemocný u této nemoci zatím nalezen nebyl. To už by genetické testy dávno byly, tak jako třeba u ataxie apod. Přes deset let studuji rodokmeny, databáze, weby chovatelů, kteří zveřejňují. Velký problém je zatajování či nepodávání informací a to, že potvrzení idiopatické epilepsie v praxi znamená vyloučení všeho jiného. To znamená zaplatit částku dost přes 10 tis. za vyšetření + překonat mnohdy jasnou diagnózu veterináře, který ji věděl už po vstupu klienta se psem určitého plemene. Je sice pravda, že idiopatická epilepsie se může častěji projevit do 3 let věku, ale zdaleka se tím nedá řídit. To by šlo opět vyselektovat nemoc s chovu poměrně snadno (stačilo bý krýt po). Bohužel praxe ukazuje nástupy i mnohem později. Také to neznamená, že tato diagnóza bude znamenat rychlý konec. Opět je to velmi individuální.
Bohužel z těchto důvodů (s medikací byla zvířata bez příznaků a dožívala se vysokého věku) se dříve nijak nebránilo chovu a na postižených zvířatech se chovalo. Později se zjistilo, jak moc se zvyšuje pravděpodobnost, že nemocný jedinec bude mít i nemocné potomky a nemocní se začali vyřazovat. Asi nemá cenu rozvádět, že vyřazení jedinců, kde se někde v rodokmenu objevila epilepsie by v praxi znamenalo, že nebude na čem chovat. Mnoho jedinců všechna vyšetření k vyloučení jiného problému vůbec neabsolvovala a je zřejmé, že mnoho chovatelů problém tají.
Za sebe můžu napsat, že jsou psi u kterých se epilepsie objeví v téměř každém vrhu a jsou psi, kteří mají na 100 potomků přiznaného třeba jednoho. Z toho je vidět, že další problém je kolik který pes vůbec kryl a že mnohdy prostě není znám dostatečný počet potomků + opět může krýt, kde se zdraví nezveřejňuje. Totéž je u feny jen ta tolik potomků mít nemůže a tam záleží u jak seriózního chovatele působí. Pokud tedy nechcete nikdy epilepsii pořiďte si raději plyšáka. O rodokmenu to není epilepsii mají i voříšci. Za sebe doporučuji důsledné hledání všech dostupných zdravotních informací o psech v rodokmenu.
s tímhle plně souhlasím, ale myslím si, že ten vzorec přenašeč a přenašeč + pozitiv tady bude fungovat jako u jiných genetických nemocí, ale díky tomu, že nejsou testy tak bohužel ani nedokážeme zjistit kdo je přenašeč