Dá se na vrhu psů s PP vydělat

Prostě jsou množárny nejen bez PP, ale i s PP. Jen u těch s PP je alespoň částečná kontrola, i když o etice nemůže být řeč.

Dle mého se vydělat dá, vzhledem k tomu, že cena za obří plemeno se zkouškou je mnohokrát mnohem nižší, než u společenského plemene bez zkoušky a tudíž celkové náklady na uchovnění a odchov nižší. Ale na druhou stranu platím za kvalitu, je mi jedno, jestli dám o pár tisíc víc nebo míň a za tu práci to chovatelům přeju, pokud jsou to seriózní chovatelé. Myslím, že se témeř všechna štěňata prodávají pod cenou, je s tím mnohem více práce než s "výrobky" neživého charakteru a nikdo se nad těma cenama nepozastaví.

Nedá, pokud to berete opravdu vážně a chcete mít zdravá a šťastná štěňata tak ne... Nebo spíše pak máte štěstí, když Vám něco málo zbude... Štěňata svého plemene prodávám za 25 000 Kč a přesto aby mi něco zbylo potřebuji min. přes 6 štěňat... Na krytí se jede přes půl Evropy, i s cestou to vyjde na 30 000 - 40 000, pak máte daně, veterináře (jak pro štěňata tak třeba i očkování proti herpes vrům, které samo o sobě vyjde na 2000 a ty čipi, injekce a odčervování štěňat, to ani nemluvě), poplatky za PP, očkováky, doporučení ke krytí atd., a další obří částka samozřejmě věci pro štěňata - jídlo, hračky, podložky,... Samozřejmě se to dá dělat "ošizeně", třeba vezmu psa který je levnější a ošklivý, nebo ne 100% zdravý, neočkuji proti herpes virům, štěňatům nekoupí hračky, krmí nekvalitním krmivem, dokonce se najdou i tací co nedaní - ano, pak asi vydělají, ale štěne si od nich koupí jen hlupák a neznalec...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, v dnešní době je aktuální téma množitelů psů bez PP pro peníze a chovatelů psů s PP pro radost. Zajímalo by mě, zda tomu tak skutečně je chovatelských stanic s PP. Dá se vůbec na vrhu psů s PP vydělat? Osobně zastávám názor, že na chovu psů s PP se vydělávat nedá - vzhledem k výdajům za různé geneticky podmíněné choroby, výjezdy na výstavy, různé závody, zkoušky, poplatky za založení chovky, zápis štěňat, veterináře. Nemám to ale podložené z vlastní zkušenosti.
Než se mě rozhodnete odsuzovat, že chci vydělávat na psech s PP, tak podotýkám, že mám 3 psy s PP - feny 8 let, 10,5 let - ani na jedné jsem nechovala a psa na kterém chovat nebudu ze zdravotních důvodů.
Jen mě čistě zajímá, jestli jsou ty bezpapíráci skutečně tak výdělečný vzhledem k papírákům.

Asi takhle. I u chovatelů psů s PP jsou cca 4 skupiny skupiny lidí.

První nevydělají. Objíždějí výstavy, dělají zkoušky, atd. atd a na fence za její život odchovají jeden dva či max. tři vrhy. Své seniory si nechávají doma na dožití a i potom jim poskytují stejnou či ještě lepší péči než madým. Psů mají doma menší počet a dokud jsou živi senioři, mají třeba jen jedno či dvě - někdy taky žádné - zvířata v produktivním či předproduktivním věku. Pro svá štěňata vybírají pány pečlivě a spíše podle toho co psovi nabídnou, než podle stavu kupujícího peněženky. Ti na tom opravdu nevydělají.

Skupina číslo dvě říká, že to dělá pouze a jen pro "posunutí plemene" k lepšímu. Což už tedy pravda velmi často není. Též objíždějí výstavy - většinou do cca dvou max. tří let věku psíků, dle jejich kvality. S některými se vyjezdí alespoň šampioni Balkánu, Černé Hory apod., aby se v rodokmenu ten mnohonásobný šampionát dal uvést - pokud nemají exteriérově na to získat ho v kynologicky náročnějších zemích. Od té doby je fenka kryta podle toho jak to umožňuje chovatelský řád. Spojení jsou většinou pečlivě plánovaná, kryje se opravdu kvalitními psy (i když někdy kvalitními převážně na exteriér, to je pak ten rodokmen plný multišampionů). Většinou je doma chovných fenek více, takže i více vrhů ročně. Z odchovů se nechává dost zvířat doma, vybírají se k chovu ti nejkvalitnější - tj. výstavně nejúspěšnější, ostatní jsou prodáni dál. Stejně tak ze seniorů zůstávají většinou doma jen někteří, chovatelovu srdci nejbližší, ostatním je s blížícím se koncem chovnosti hledána nová rodina. Dá se polemizovat o tom zda je to správné či ne. To už je na zvážení každého. Je pravda, že starší pes příjde o svůj domov a řád. Někdy na tom paradoxně může ale být lépe než v domově současném. Je pak většinou opečovávaným jedináčkem. V původním domově se musí o pozornost dělit s poměrně početnou smečkou zvířat jak výstavně a chovně aktivních, tak dorůstajících puberťáků, štěňat a v neposlední řadě dalších seniorů. Tito chovatelé na tom opravdu většinou vydělávají, i když tvrdí že ne ne ne, nikdy a v žádném případě!!! Platí sice zahraniční krytí atd, ale štěně po multi a inter šampionech se zkrátka prodá za vyšší cenu - často do zahraničí či u nás zájemcům o výstavy. Mnoho zájemců totiž opravdu kouká na výstavní úspěchy a myslí si, že po "von" rodičích budou mít stejně tak "von" psa. Leckdy už ale netuší v jakých zemích byly ty šamionáty "vyběhány" a ani se o to nezajímají. Prostě šampion je šampion a mnoho laiků na to zkrátka slyší. Tito chovatelé vydělávají, většinou ne málo.

Skupina třetí mají doma jednu či dvě své vymazlené v posteli spící fenečky. Pokud fenečka projde bonitací, je vyhráno. Pár výstav se zkusí, pokud není fenka exteriérově nic moc, však to nevadí, vždyť chovnost má. Vybere se pes většinou buď výstavně úspěšný, zajímavě barevný nebo prostě proto že je blízko, případně proto, že ho poradila poradkyně chovu. Bez znalostí proč a jestli se vlastně ten pes na fenku hodí. Pokud se štěňátka povedou a za standartní cenu do 12 ti týdnů prodají, jakmile to umožní chovatelský řád, spojení se zopakuje. Někdy i dvakrát či třikrát, či vícekrát. Vždyť ta štěňátka byla taková pěkná a byl o ně zájem..... Případně je ještě jedna varianta, podobným způsobem jako se vybíral pes ke krytí se domů pořídí psí sameček, kterému též stačí když projde uchovněním a je to pak ještě jednodušší a v přepočtu levnější..... Štěňata prodávají za průměrné ceny. Tak tito vydělávají, i když to nepřiznají.

A pak skupina čtvrtá - více feneček, více krycích psů doma. Postačuje bonitace a jedna či dvě výstavy, pokud je některé zvíře opravdu kvalitní, sjede se i pár výstav převážně v rozumné vzdálenosti aby nějaký ten šampionát byl, ale nepřehání se to, na Balkán většinou nee. Kryje se převážně vlastními psy, pouze pokud je zájem nechat si pokračovatele do chovu, jede se nakrýt jinam, často i do zahraničí a opravdu s rozmyslem proč za tím konkrétním psem. Většinou jsou znalosti genetiky, část vrhů se odchovává prostě "na prodej", pokud je zájem o ponechání pokračovatele, vybírá se na krytí kvalita. Štěňata za průměrné či mírně podprůměrné ceny, ani se moc netají tím, že si na tom opravdu něco vydělají.

Samozřejmě i tyto skupiny se částečně prolínají, nedá se říci přesná hranice, ale jako orientační rozdělení je to vcelku přesné.

Těch lidí, co koupí štěně z chovky s PP, co jede na výdělek, je dost, jinak by se na tom neživili a nejedná se jen o společenská plemena, ale i plemena se zkouškou, či módní plemena, u nichž se ten zisk objeví. Některé chovky jsou sice profláklé, ale to zájemce, který třeba nemá moc zkušeností neodradí, neb o tom neví. Ad daně? To je to nejmenší. Proč nedanit, když si na chov zřídí ŽL a do nákladů mohou dát všechno (na rozdíl od příležitostných odchovů malých chovek)?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi takhle. I u chovatelů psů s PP jsou cca 4 skupiny skupiny lidí.

První nevydělají. Objíždějí výstavy, dělají zkoušky, atd. atd a na fence za její život odchovají jeden dva či max. tři vrhy. Své seniory si nechávají doma na dožití a i potom jim poskytují stejnou či ještě lepší péči než madým. Psů mají doma menší počet a dokud jsou živi senioři, mají třeba jen jedno či dvě - někdy taky žádné - zvířata v produktivním či předproduktivním věku. Pro svá štěňata vybírají pány pečlivě a spíše podle toho co psovi nabídnou, než podle stavu kupujícího peněženky. Ti na tom opravdu nevydělají.

Skupina číslo dvě říká, že to dělá pouze a jen pro "posunutí plemene" k lepšímu. Což už tedy pravda velmi často není. Též objíždějí výstavy - většinou do cca dvou max. tří let věku psíků, dle jejich kvality. S některými se vyjezdí alespoň šampioni Balkánu, Černé Hory apod., aby se v rodokmenu ten mnohonásobný šampionát dal uvést - pokud nemají exteriérově na to získat ho v kynologicky náročnějších zemích. Od té doby je fenka kryta podle toho jak to umožňuje chovatelský řád. Spojení jsou většinou pečlivě plánovaná, kryje se opravdu kvalitními psy (i když někdy kvalitními převážně na exteriér, to je pak ten rodokmen plný multišampionů). Většinou je doma chovných fenek více, takže i více vrhů ročně. Z odchovů se nechává dost zvířat doma, vybírají se k chovu ti nejkvalitnější - tj. výstavně nejúspěšnější, ostatní jsou prodáni dál. Stejně tak ze seniorů zůstávají většinou doma jen někteří, chovatelovu srdci nejbližší, ostatním je s blížícím se koncem chovnosti hledána nová rodina. Dá se polemizovat o tom zda je to správné či ne. To už je na zvážení každého. Je pravda, že starší pes příjde o svůj domov a řád. Někdy na tom paradoxně může ale být lépe než v domově současném. Je pak většinou opečovávaným jedináčkem. V původním domově se musí o pozornost dělit s poměrně početnou smečkou zvířat jak výstavně a chovně aktivních, tak dorůstajících puberťáků, štěňat a v neposlední řadě dalších seniorů. Tito chovatelé na tom opravdu většinou vydělávají, i když tvrdí že ne ne ne, nikdy a v žádném případě!!! Platí sice zahraniční krytí atd, ale štěně po multi a inter šampionech se zkrátka prodá za vyšší cenu - často do zahraničí či u nás zájemcům o výstavy. Mnoho zájemců totiž opravdu kouká na výstavní úspěchy a myslí si, že po "von" rodičích budou mít stejně tak "von" psa. Leckdy už ale netuší v jakých zemích byly ty šamionáty "vyběhány" a ani se o to nezajímají. Prostě šampion je šampion a mnoho laiků na to zkrátka slyší. Tito chovatelé vydělávají, většinou ne málo.

Skupina třetí mají doma jednu či dvě své vymazlené v posteli spící fenečky. Pokud fenečka projde bonitací, je vyhráno. Pár výstav se zkusí, pokud není fenka exteriérově nic moc, však to nevadí, vždyť chovnost má. Vybere se pes většinou buď výstavně úspěšný, zajímavě barevný nebo prostě proto že je blízko, případně proto, že ho poradila poradkyně chovu. Bez znalostí proč a jestli se vlastně ten pes na fenku hodí. Pokud se štěňátka povedou a za standartní cenu do 12 ti týdnů prodají, jakmile to umožní chovatelský řád, spojení se zopakuje. Někdy i dvakrát či třikrát, či vícekrát. Vždyť ta štěňátka byla taková pěkná a byl o ně zájem..... Případně je ještě jedna varianta, podobným způsobem jako se vybíral pes ke krytí se domů pořídí psí sameček, kterému též stačí když projde uchovněním a je to pak ještě jednodušší a v přepočtu levnější..... Štěňata prodávají za průměrné ceny. Tak tito vydělávají, i když to nepřiznají.

A pak skupina čtvrtá - více feneček, více krycích psů doma. Postačuje bonitace a jedna či dvě výstavy, pokud je některé zvíře opravdu kvalitní, sjede se i pár výstav převážně v rozumné vzdálenosti aby nějaký ten šampionát byl, ale nepřehání se to, na Balkán většinou nee. Kryje se převážně vlastními psy, pouze pokud je zájem nechat si pokračovatele do chovu, jede se nakrýt jinam, často i do zahraničí a opravdu s rozmyslem proč za tím konkrétním psem. Většinou jsou znalosti genetiky, část vrhů se odchovává prostě "na prodej", pokud je zájem o ponechání pokračovatele, vybírá se na krytí kvalita. Štěňata za průměrné či mírně podprůměrné ceny, ani se moc netají tím, že si na tom opravdu něco vydělají.

Samozřejmě i tyto skupiny se částečně prolínají, nedá se říci přesná hranice, ale jako orientační rozdělení je to vcelku přesné.

Musím souhlasit.

A oni se ještě v dnešní době štěňata kupují? Vždyť je jich plné inzeráty, tak o to asi moc lidí nestojí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A oni se ještě v dnešní době štěňata kupují? Vždyť je jich plné inzeráty, tak o to asi moc lidí nestojí.

Záleží na plemeni. :D Mám vzácné plemeno a březí fenku, ale frontu zájemců mám už půl roku předem...

Pokud je dobrá konstelace - kloudná fena, pěkný pes někde poblíž v Evropě, bezproblémový porod, dobrá doba na prodej, pak se dá vydělat.
Při dalším krytí cesta daleko, drahý pes, po cestě rozbité auto, problémový porod končící císařem, narozené jedno štěně nic moc kvality, víceméně darované na mazlíka.
Takže první vrh vydělávající, druhý těžce ztrátový.
Obojí je moje vlastní zkušenost.
Kdybych chtěla vydělávat, budu dnes množit malá plemena bez PP a jakékoliv odchylky budu vydávat za raritu. Pak o svém zisku nepochybuju.

To je jasné že vydělat se dá, ale taky pěkně prodělat a případně i přijít o fenu.Myslím si, že výdělky jsou stejné jak u PP, tak bez. Bezpapírákům odpadají výdaje za poplatky, výstavy atd, ale zase jsou ceny štěňat poloviční. Taky hodně záleží na plemeni.

Přátelé,nelze přehlížet kolika lidem množitelé umožňují živobytí,výrobcům krmiv,posuzovatelům,veterinářům,finančním úřadům ani to nelze vše vyjmenovat.Bez nich život možný není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je jasné že vydělat se dá, ale taky pěkně prodělat a případně i přijít o fenu.Myslím si, že výdělky jsou stejné jak u PP, tak bez. Bezpapírákům odpadají výdaje za poplatky, výstavy atd, ale zase jsou ceny štěňat poloviční. Taky hodně záleží na plemeni.

Hlavně bez PP můžete chovat na čemkoliv a bez jakékoliv kontroly, nemáte tam "neuchovněný odpad". Už teď mám 3. zvíře s PP , u kterého nevyšla chovnost. Pokud toto započítám nemohu být nikdy zisková, tedy jenom, kdybych se těch zvířat ihned zbavila...

Jinak z hlediska ekonomického je chov psů ztrátová záležitost, pokud ho děláte poctivě, náklady, nejistota jsou v tom chovu veliké, musíte počítat i celkový svůj čas, prostě všechno, chcete-li se tím živit. Jinak nejistota se trochu snižuje s počtem zvířat a dalšími aktivitami (finančními) kolem psů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlavně bez PP můžete chovat na čemkoliv a bez jakékoliv kontroly, nemáte tam "neuchovněný odpad". Už teď mám 3. zvíře s PP , u kterého nevyšla chovnost. Pokud toto započítám nemohu být nikdy zisková, tedy jenom, kdybych se těch zvířat ihned zbavila...

Jinak z hlediska ekonomického je chov psů ztrátová záležitost, pokud ho děláte poctivě, náklady, nejistota jsou v tom chovu veliké, musíte počítat i celkový svůj čas, prostě všechno, chcete-li se tím živit. Jinak nejistota se trochu snižuje s počtem zvířat a dalšími aktivitami (finančními) kolem psů.

Nezastávám se chovu bezpapíráků. Jen mě fakt dokáže nadzvednout ze židle, že v chovu s PP je nutno započítávat do nákladů čas věnovaný psům a u množitelů bez PP se něco takového nepočítá, tam se započítá maximálně tak krmení a očkování. Trochu na hlavu, nemyslíte? Nepodporuju množitele, ale tyhle zkreslené obrázky mě fakt rozčilujou. Pokud už to chcete počítat, zkuste to férově.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To víte, že jsou chovky, které jedou na výdělek a chov je jejich hlavním příjmem. Nenechávají si staré, neproduktivní feny a psy, co jim do chovu nějak nevyjdou, točí abecedu atd.

Oni taky chovají třeba 25 let proč by abecedu neotočili..Zkušený chovatelé májí věkový rozdíl mezi pesanama takže mají třeba jenom jednoho seniora..A po společných letech výcviku a výstav ho neuvážou v lese...Samozřejmě s***ě jsou všude.
abeceda nic nedokazuje a rozhodně neznamená něco špatného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj, v dnešní době je aktuální téma množitelů psů bez PP pro peníze a chovatelů psů s PP pro radost. Zajímalo by mě, zda tomu tak skutečně je chovatelských stanic s PP. Dá se vůbec na vrhu psů s PP vydělat? Osobně zastávám názor, že na chovu psů s PP se vydělávat nedá - vzhledem k výdajům za různé geneticky podmíněné choroby, výjezdy na výstavy, různé závody, zkoušky, poplatky za založení chovky, zápis štěňat, veterináře. Nemám to ale podložené z vlastní zkušenosti.
Než se mě rozhodnete odsuzovat, že chci vydělávat na psech s PP, tak podotýkám, že mám 3 psy s PP - feny 8 let, 10,5 let - ani na jedné jsem nechovala a psa na kterém chovat nebudu ze zdravotních důvodů.
Jen mě čistě zajímá, jestli jsou ty bezpapíráci skutečně tak výdělečný vzhledem k papírákům.

Můj názor je ten, že na kvalitním PP chovu velkého plemene se vydělat nedá (a u pracovního už vůbec ne - figuranti, výstava, trenéři, objíždění terénů na stopy, povinná vyšetření, bonitace, výcvikové pomůcky, zkoušky, závody apod.). Naproti tomu na chovu malého plemene se vydělat dá, i za předpokladu, že se zde rodí méně početné vrhy (jaký náklad máte na uchovnění např. šiperky a za kolik se prodává štěně...) . Ne náhodou to mnoho chovatelů pracovního či velkého plemene má tak, že zároveň chovají i plemeno malé, které jim to velké "dotuje".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezastávám se chovu bezpapíráků. Jen mě fakt dokáže nadzvednout ze židle, že v chovu s PP je nutno započítávat do nákladů čas věnovaný psům a u množitelů bez PP se něco takového nepočítá, tam se započítá maximálně tak krmení a očkování. Trochu na hlavu, nemyslíte? Nepodporuju množitele, ale tyhle zkreslené obrázky mě fakt rozčilujou. Pokud už to chcete počítat, zkuste to férově.

Domnívám se, že časem věnovaný psům se myslí u např. pracovního plemene čas na jeho výcvik. Připravit psa na vrcholovou úroveň (a ani to vlastně nemusí být vrcholová úroveň, stačí přihlouplé IPO 2) neznamená, že se psovi věnuji dvakrát týdně po 20 minutách po dobu půl roka.

Jde o každodenní aktivitu, ježdění, náklady, časové rozvrhy - vše na úkor soukromého času a rodiny (leckdy). Vemte si co stojí času a úsilí připravit psa např. na stopařské speciálky, to je téměř o každodenním ježdění, šlapání stop, shánění kladečů, čekání až stopa zestárne, u starších stop Vám to klidně zabere 2 hodiny času denně (když zrovna nečekáte jako trubka na místě až Vám zestárne stopa, pak je to ještě déle). Po cca 2-3 (!!!) letech se pes může honosit vrcholovou zkouškou IPO FH. Který chovatel bezpapíráka by tohle podstoupil aby zvýšil chovatelskou cenu svého psa ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá, pokud to berete opravdu vážně a chcete mít zdravá a šťastná štěňata tak ne... Nebo spíše pak máte štěstí, když Vám něco málo zbude... Štěňata svého plemene prodávám za 25 000 Kč a přesto aby mi něco zbylo potřebuji min. přes 6 štěňat... Na krytí se jede přes půl Evropy, i s cestou to vyjde na 30 000 - 40 000, pak máte daně, veterináře (jak pro štěňata tak třeba i očkování proti herpes vrům, které samo o sobě vyjde na 2000 a ty čipi, injekce a odčervování štěňat, to ani nemluvě), poplatky za PP, očkováky, doporučení ke krytí atd., a další obří částka samozřejmě věci pro štěňata - jídlo, hračky, podložky,... Samozřejmě se to dá dělat "ošizeně", třeba vezmu psa který je levnější a ošklivý, nebo ne 100% zdravý, neočkuji proti herpes virům, štěňatům nekoupí hračky, krmí nekvalitním krmivem, dokonce se najdou i tací co nedaní - ano, pak asi vydělají, ale štěne si od nich koupí jen hlupák a neznalec...

tak to jsem asi hlupák a neznalec, když je mi putna, jestli chovatel mého psa platí daně za své odchovy ...

"Jde o každodenní aktivitu, ježdění, náklady, časové rozvrhy - vše na úkor soukromého času a rodiny (leckdy)."
a já myslela že to je koníček a ne součást výrobního procesu produktu "štěně" a tudíž logicky započitatelné do položky "výrobní náklady".....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Domnívám se, že časem věnovaný psům se myslí u např. pracovního plemene čas na jeho výcvik. Připravit psa na vrcholovou úroveň (a ani to vlastně nemusí být vrcholová úroveň, stačí přihlouplé IPO 2) neznamená, že se psovi věnuji dvakrát týdně po 20 minutách po dobu půl roka.

Jde o každodenní aktivitu, ježdění, náklady, časové rozvrhy - vše na úkor soukromého času a rodiny (leckdy). Vemte si co stojí času a úsilí připravit psa např. na stopařské speciálky, to je téměř o každodenním ježdění, šlapání stop, shánění kladečů, čekání až stopa zestárne, u starších stop Vám to klidně zabere 2 hodiny času denně (když zrovna nečekáte jako trubka na místě až Vám zestárne stopa, pak je to ještě déle). Po cca 2-3 (!!!) letech se pes může honosit vrcholovou zkouškou IPO FH. Který chovatel bezpapíráka by tohle podstoupil aby zvýšil chovatelskou cenu svého psa ?

jenže v tomto konkrétním případě to ten člověk dělá, protože ho to baví, ne proto, že to potřebuje k chovu, kdyby ho to nebavilo umastil by ZVV1 a nazdar.
Taky nepodporuji množitele, ale započítávat do nákladů pořizovací cenu feny, její výživu za 3 roky, očkování a jiné veterinární zásahy ( nemluvím o zdravotních testech a vyšetření ), cesty na cvičák, na kousání, na spešl práce, na veterinu kvůli přecitlivělosti chovatele apod. mi taky přijde mimo mísu. Dále potom náklady na to, že se chuděra dožila 16 let, takže jsem jí kvůli 3 vrhům musela živit 16 let
Stačí trocha zdraveho rozumu a nepřitahovat to za vlasy.
Znám dost chovatelů, jeden prodává jen do zahraničí, tam vydělá několikanásobně ( renomovaná osvědčená chovka ), další je na svém, další za prodej štěňat koupil auto ( ne nový, ale slušný ). A pak je jeden, kterému 80% štěňat zůstalo doma .....
Je to asi o tom kdo umí umí, kdo ne .....

i chov psů je jenom prodej, a někdo to umí a někdo ne. Někdo prodá štěňata za 20litrů a někdo tu samou kvalitu ani za 10

Klidně se tu do mě pusťte, ale pro mě osobně je chov psů koníček, který tak nějak dokáže vydělat sám na sebe. Nebudu tu vypisovat, že je to pro mě náročné na čas a musím dělat to nebo tamto, protože mě to baví a je to můj způsob trávení volného času.Kdybych to dělat nechtěla, tak to nedělám. Náklady na tento koníček jsou opravdu velké, nemá smysl to tu rozepisovat a vypisovat.
A pak když mám štěňata po úspěšných rodičích (u mě jsou to výstavně i sportovně hodně úspěšní jedinci), nemám žádné výčitky svědomí, že je prodávám pro někoho draze. Holt i chov je můj koníček, je to můj "výtvor", má práce a úsilí. A cením si toho, cením si každého štěněte. Takže když si řeknu o štěně např. 15 tis, je mi úplně jedno, že se to někomu nelíbí a že někdo nadává, jak si na tom namastím kapsu. Jednorázově asi ano, peníze v ten moment klidně použiju na něco v domácnosti, co je potřeba, ale pak si dál dělám svůj koníček, který mě něco stojí. když to spočítám, jsem na tom pořád +- stejně. Ale to jsme my malochovatelé, co máme +- 3 psy, se kterými opravdu něco děláme a štěńata po nich máme 2-3* za život. Jde to dělat i jinak, ale nechci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Jde o každodenní aktivitu, ježdění, náklady, časové rozvrhy - vše na úkor soukromého času a rodiny (leckdy)."
a já myslela že to je koníček a ne součást výrobního procesu produktu "štěně" a tudíž logicky započitatelné do položky "výrobní náklady".....

a já myslela že to je koníček a ne součást výrobního procesu produktu "štěně" a tudíž logicky započitatelné do položky "výrobní náklady

Přestože jsem zastánce psů s PP, tak tohle vidím úplně stejně jako vy.

Proboha je to koníček a výcvik, vycházkování, stopařina a starost o štěňata je snad součástí toho koníčku. Je to chovatelův volný čas, který vyplňují činností, která ho baví. Ale dle některých to vypadá, že kdyby neměli štěňata, nebo jejich pes nekryl, tak se vůbec žádným výcvikem apod. nebudou obtěžovat.

Samozřejmě chápu, že všechno stojí peníze, ale to stojí i lidi, co se nějaké aktivitě věnují se psem bez PP nebo se psem neuchovněným, kteří nikdy krýt nebudou.

Zuzana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a já myslela že to je koníček a ne součást výrobního procesu produktu "štěně" a tudíž logicky započitatelné do položky "výrobní náklady

Přestože jsem zastánce psů s PP, tak tohle vidím úplně stejně jako vy.

Proboha je to koníček a výcvik, vycházkování, stopařina a starost o štěňata je snad součástí toho koníčku. Je to chovatelův volný čas, který vyplňují činností, která ho baví. Ale dle některých to vypadá, že kdyby neměli štěňata, nebo jejich pes nekryl, tak se vůbec žádným výcvikem apod. nebudou obtěžovat.

Samozřejmě chápu, že všechno stojí peníze, ale to stojí i lidi, co se nějaké aktivitě věnují se psem bez PP nebo se psem neuchovněným, kteří nikdy krýt nebudou.

Zuzana

Spíš bych tomu rozuměla tak, že člověk - chovatel, který se svými psy maká (zkoušky, výcvik, pasení...atd.) kromě osobního potěšení i rozvíjí a sleduje vlohy a chování pro dané plemeno typické a zohledňuje i tyto výsledky při výběru chovných párů, zabývá se nejen genetikou exteriéru - to je potom ta chovatelská erudice a znalost plemene, které by se také mohlo odrážet v ceně odchovů.

Majitelé a producenti psů bez PP jsou z takových profi-aktivit vyloučeni, ale z vlastní zkušenosti vím, že o ně zpravidla ani nestojí. Nezajímají se ani o genetiku, stav plemene jako takového ve své zemi, v zemi původu, ve světě, povahy, původní využití...i ta teorie znamená hodně. Často se setkávám s naprosto automatickým dotazem - "máte doma psa a fenu stejného plemene, tak proč nemáte štěňata?" Chovatele od množitele odlišuje nejen péče, ale hlavně znalost a přístup!

To, že psa "mám", "krmím" a "venčím", do nákladů nezahrnuji. (I když u toho krmení v době březosti a laktace už to může být sporné, protože solidní chovatel ví, že nároky a potřeby jsou jiné.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A oni se ještě v dnešní době štěňata kupují? Vždyť je jich plné inzeráty, tak o to asi moc lidí nestojí.

Mám plemeno celkem početné, ani si v tuto chvíli nejsem jistá, že budu feny krýt (není to pro mě směrodatné a nejdůležitější, nechci chovat za každou cenu a ukážou až kvality obou fen) a přesto neustále dostávám dotazy na štěňátka, pravda obě jsou import s kvalitním (nikoliv výstavním) rodokmenem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezastávám se chovu bezpapíráků. Jen mě fakt dokáže nadzvednout ze židle, že v chovu s PP je nutno započítávat do nákladů čas věnovaný psům a u množitelů bez PP se něco takového nepočítá, tam se započítá maximálně tak krmení a očkování. Trochu na hlavu, nemyslíte? Nepodporuju množitele, ale tyhle zkreslené obrázky mě fakt rozčilujou. Pokud už to chcete počítat, zkuste to férově.

No já v tom vidím podstatný rozdíl, chov s PP zabere mnohem více času, ať už s přípravou na výstavu, nebo samotnou výstavou a ještě více času, pokud je chovatel aktivní/zodpovědný a své psy se snaží předvést i sportovně/pracovně.
Neznám moc psů, na kterých se chová bez PP a mají složené zkoušky, závodí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Spíš bych tomu rozuměla tak, že člověk - chovatel, který se svými psy maká (zkoušky, výcvik, pasení...atd.) kromě osobního potěšení i rozvíjí a sleduje vlohy a chování pro dané plemeno typické a zohledňuje i tyto výsledky při výběru chovných párů, zabývá se nejen genetikou exteriéru - to je potom ta chovatelská erudice a znalost plemene, které by se také mohlo odrážet v ceně odchovů.

Majitelé a producenti psů bez PP jsou z takových profi-aktivit vyloučeni, ale z vlastní zkušenosti vím, že o ně zpravidla ani nestojí. Nezajímají se ani o genetiku, stav plemene jako takového ve své zemi, v zemi původu, ve světě, povahy, původní využití...i ta teorie znamená hodně. Často se setkávám s naprosto automatickým dotazem - "máte doma psa a fenu stejného plemene, tak proč nemáte štěňata?" Chovatele od množitele odlišuje nejen péče, ale hlavně znalost a přístup!

To, že psa "mám", "krmím" a "venčím", do nákladů nezahrnuji. (I když u toho krmení v době březosti a laktace už to může být sporné, protože solidní chovatel ví, že nároky a potřeby jsou jiné.)

Souhlasím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je dobrá konstelace - kloudná fena, pěkný pes někde poblíž v Evropě, bezproblémový porod, dobrá doba na prodej, pak se dá vydělat.
Při dalším krytí cesta daleko, drahý pes, po cestě rozbité auto, problémový porod končící císařem, narozené jedno štěně nic moc kvality, víceméně darované na mazlíka.
Takže první vrh vydělávající, druhý těžce ztrátový.
Obojí je moje vlastní zkušenost.
Kdybych chtěla vydělávat, budu dnes množit malá plemena bez PP a jakékoliv odchylky budu vydávat za raritu. Pak o svém zisku nepochybuju.

Přesně. Nemám zkušenost s množením společenských plemen a bezpapíráků, ale v tom ostatním...přesně!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Spíš bych tomu rozuměla tak, že člověk - chovatel, který se svými psy maká (zkoušky, výcvik, pasení...atd.) kromě osobního potěšení i rozvíjí a sleduje vlohy a chování pro dané plemeno typické a zohledňuje i tyto výsledky při výběru chovných párů, zabývá se nejen genetikou exteriéru - to je potom ta chovatelská erudice a znalost plemene, které by se také mohlo odrážet v ceně odchovů.

Majitelé a producenti psů bez PP jsou z takových profi-aktivit vyloučeni, ale z vlastní zkušenosti vím, že o ně zpravidla ani nestojí. Nezajímají se ani o genetiku, stav plemene jako takového ve své zemi, v zemi původu, ve světě, povahy, původní využití...i ta teorie znamená hodně. Často se setkávám s naprosto automatickým dotazem - "máte doma psa a fenu stejného plemene, tak proč nemáte štěňata?" Chovatele od množitele odlišuje nejen péče, ale hlavně znalost a přístup!

To, že psa "mám", "krmím" a "venčím", do nákladů nezahrnuji. (I když u toho krmení v době březosti a laktace už to může být sporné, protože solidní chovatel ví, že nároky a potřeby jsou jiné.)

takhle nějak jsem to bylo myšleno, když jsem hovořila o přípravě psa na zkoušky, a nejen na ty vrcholové. Samozřejmě, že je to koníček, ale navíc rozvíjíme vlohy daného psa, aby byl chovatelsky "cennější", což majitelé bez PP téměř nikdy neřeší a ani nechtějí (protože je to časově náročné a drahé).

Ale jo, dá se vydělat. Ale chce to opravdu elitní zvířata. Pak je poptávka větší, než nabídka a můžete nasadit cenu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Záleží na plemeni. :D Mám vzácné plemeno a březí fenku, ale frontu zájemců mám už půl roku předem...

Co máte za tak vyjímečné plemeno, že je na něj taková fronta?