Pokousal už vás pes?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ano, pokousal, kočkovaly jsme se s jeho majitelkou, on byl cvičený a ona ho na mne poslala, aby mne zadržel, tak zadržel, pak taky můj pes, když jsem mu česala hubu, on to neměl rád.

mě pokousal pes mýho známýho, viděl mě asi třikrát , choval se přátelsky ,byl to ovčák, šla jsem na návštěvu a myslela jsem si že už mi nic neudělá a vlezla mu do dvora,pěkně mi prokousl předloktí, mačkal a vrčel, otvory v čenichu se mu chvěly, měla jsme možnost prohlédnout si je zblízkabolelo to pěkně ale já se mu nebránila ani nekřičela ,tak mě pustil a chvíli čuměl a pak šel,byla to moje blbost ,ale psy miluju pořád

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Doposud ne (díkybohu-musím zaklepat). Ale pokud by to zkusil, hlavně některý z těch, co volně pobíhají bez majitele, na mně nebo na děcka, tak už by se z toho neprobral. Láska (ke psům) neláska-pro mě je silnější láska k dětem!!!!!! A můžu říct, že už měly párkrát namále. Oni si totiž někteří lidi pořídí psa, pak se mu nevěnují, nechají ho lítat volně venku a to se pak stane neštěstí jedna dvě. Znám případ jedné staré paní, kterou pokousal volně pobíhající pes, kterého už pak nikdo nenašel. Ta paní jezdila několikrát za sebou na velmi bolestivé injekce proti vzteklině. To bych nepřála nikomu, možná jen těm nezodpovědným majitelům. Protože tohle dávám za vinu jim, ne psům.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

několikrát - jezevčík, pokaždé měl jiného majitele a pokaždé byl hysterický a nevychovaný. Byla to vina jeho majitele, že psa neměl zvládnutého.... jak se změnil můj vztah ke psům? Nesnáším jezevčíky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doposud ne (díkybohu-musím zaklepat). Ale pokud by to zkusil, hlavně některý z těch, co volně pobíhají bez majitele, na mně nebo na děcka, tak už by se z toho neprobral. Láska (ke psům) neláska-pro mě je silnější láska k dětem!!!!!! A můžu říct, že už měly párkrát namále. Oni si totiž někteří lidi pořídí psa, pak se mu nevěnují, nechají ho lítat volně venku a to se pak stane neštěstí jedna dvě. Znám případ jedné staré paní, kterou pokousal volně pobíhající pes, kterého už pak nikdo nenašel. Ta paní jezdila několikrát za sebou na velmi bolestivé injekce proti vzteklině. To bych nepřála nikomu, možná jen těm nezodpovědným majitelům. Protože tohle dávám za vinu jim, ne psům.

když mi bylo asi 5 pokousal mě náš pes ,jedl kost u sousedů oni nadávali když jim vběhl na zahradu tak jsem pro něj šla a chtěla mu ty kosti přinést domů,roztrhl mi dlaň a já se bála to ukázat mámě že by byl bit,tak jsem si to zabalila do hadru a tu ruku jsem před mámou schovávala a dostala se mi do toho nějaká infekce,nakonec jsem byla bita já

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
několikrát - jezevčík, pokaždé měl jiného majitele a pokaždé byl hysterický a nevychovaný. Byla to vina jeho majitele, že psa neměl zvládnutého.... jak se změnil můj vztah ke psům? Nesnáším jezevčíky.

Také mě pokousal jezevčík, respektive kousl. Byl a stále je to pes mého přítele, stalo se to asi po roce naší známosti. Také jsem si myslela, že pes u mě zná, takže jsem se k němu sklonila obličejem v té chvíli mi přepadly dlouhé vlasy do obličeje a pes bez varování rafnul - roztrhl mi obočí. V té době jsem nebyla jediná, následovali ještě další dva lidé, asi měl nějaké kousavé období . Ovšem u mě to bylo rozhodně má vina, nikdy nemám věřit cizímu psovi. Tím se řídím od té doby stále, tomuto jezevčíkovi a žádnému dalšímu psovi již nevěřím na 100 %, vždyť nejsem jejich panička a smečka, takže se k nim nemám chovat tak "familierně".
Ale souhlasím, že jezevčíci jsou trošku zvláštní

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Šla jsem ke známým a jejich pes (malé plemeno) na mě štěkal. Řekli mi, že můžu jít dál a okříkli jej, ale pejsek je měl "na háku". Trošku se mi tam nechtělo, ale když mi to zopakovali, tak mi bylo blbé tam nejít. Vešla jsem a pes na mě štěkal, dělala jsem jako nic a nevšimala si ho. Pak najednou doběhl ke své misce a hned zpátky ke mě a skočil mi na nohu a kousl mě. Ale hned zas seskočil a valil pryč. Je to takový typický pes, na kterého zadupete a zmizne, ale jak tam má pány, tak ví, že se mi nic nestane, protože když jej chce např. vychovávat jejich dcera a občas jej potrestá, tak když to vidí otec, tak ji nadá a chlácholí psa. Pak se už ta dcera bojí před otcem psovi cokoliv vytknout. V nepřítomnosti rodičů je pes zlatý - poslušný a v pohodě. I venku když jde s rodiči tak stále štěká a útočí, ale pouze z dálky na jiné psy. Když jde s jejich dcerou, tak poslouchá jak hodiny, umí i povely "k noze", sedni", "plaz" ... byl připravovaný na ZMP, hraje si. Je to šikovný pes, jen prostě zkažený. I kdyby měl jiné vedení doma, tak by nebyl posera a zákeřný. Ale vyrovnaný a pohodový. A jaký mám z toho závěr?Psy mám stále ráda a dokonce i tohoto, ale nesnáším páníčky, kteří nezvládají svého psa a ještě okřikují svou dceru, která dokáže psa zvládnout. A z lidí venku, pokud psa chtějí potrestat, dělají tyrany. A nezajímá je, že ten potrestaný pes je po trestu vlastně v pohodě jen je vychovaný a neobtěžuje okolí. Takoví lidé by psa mít neměli. Taky je mi líto sousedů, když např. v 5 ráno pes půl hodiny téměř v kuse, když je venku štěká a to jen tak pro zábavu a páníčci nic. Renča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

ano, pokousal , dá se říci, že to byla vina jeho majitele ( den jsem ho hlídala a majitel mě zapomněl upozornit na to, co mu vadí - zejména od cizích ) a z pohledu psa vina má .Proč by to ale mělo měnit můj vztah k nim ? Nezměnilo, mám psy ráda .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také mě pokousal jezevčík, respektive kousl. Byl a stále je to pes mého přítele, stalo se to asi po roce naší známosti. Také jsem si myslela, že pes u mě zná, takže jsem se k němu sklonila obličejem v té chvíli mi přepadly dlouhé vlasy do obličeje a pes bez varování rafnul - roztrhl mi obočí. V té době jsem nebyla jediná, následovali ještě další dva lidé, asi měl nějaké kousavé období . Ovšem u mě to bylo rozhodně má vina, nikdy nemám věřit cizímu psovi. Tím se řídím od té doby stále, tomuto jezevčíkovi a žádnému dalšímu psovi již nevěřím na 100 %, vždyť nejsem jejich panička a smečka, takže se k nim nemám chovat tak "familierně".
Ale souhlasím, že jezevčíci jsou trošku zvláštní

Nedá mi to - ano, jezevčíci jsou trochu zvláštní (před lety jsem je choval), ale oni doplatili na to, že jsme jim vzali jejich práci = norování, nic jsme jim za to nedali a chováme se k nim jako ke gaučákům. Takže se z nich stali nervozní psi, kterým zůstaly vlohy, které nemají kde uplatnit - tak to vidím.
Mimochodem, jako začínající chovatel jezevčíků jsem ho měl také zakouslého v obočí, když jsem se ke spícímu naklonil - je to úlek a reflex, úlek napřed jeho a pak můj.
jm

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to - ano, jezevčíci jsou trochu zvláštní (před lety jsem je choval), ale oni doplatili na to, že jsme jim vzali jejich práci = norování, nic jsme jim za to nedali a chováme se k nim jako ke gaučákům. Takže se z nich stali nervozní psi, kterým zůstaly vlohy, které nemají kde uplatnit - tak to vidím.
Mimochodem, jako začínající chovatel jezevčíků jsem ho měl také zakouslého v obočí, když jsem se ke spícímu naklonil - je to úlek a reflex, úlek napřed jeho a pak můj.
jm

Ano, jezevčíci jsou možná zvláštní, ale před lety jsem se nastěhovala do domu manželových rodičů, kteří měli jezevčíka, který byl postrach okolí. Ke mně se choval sice slušně, ale v mezích normy, byl hodně vzteklý, žádné hlazení by mi nedovolil, jen mě tam trpěl. Náš vztah se prudce obrátil k lepšímu tehdy, když ho napadl nějaký toulavý pes a já mu šla se sekyrou v ruce na pomoc. Nic se tehdy nestalo, krev ani neukápla, sekyra byla jen na zastrašení toho toulavce, ale od té doby jsem mohla hladit jezevčíka jak jsem chtěla, lísal se ke mně jako kočka a chodil mě vyprovázet na autobus do práce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

pokousal, většinou to byl "drsňák" a nelíbilo se mu moje kamarádění nebo hlídal, a nebo při řešení psí rvačky a obraně mého psa. Na mě se to projevilo tak, že vím, že to není nic strašného, ale je to zbytečné a dá se tomu snadno vyhnout. Ti co mě kousli se mi pak ještě dlouho "omlouvali". Ale nepamatuju si, že by mě kousl pes, kterého jsem vůbec neznal. Z cizích psů na mě a mé psy nejčastěji vyjíždí malí sráči na vodítku, takoví ti neustále uvázaní - nic nepochopitelného

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokousal, většinou to byl "drsňák" a nelíbilo se mu moje kamarádění nebo hlídal, a nebo při řešení psí rvačky a obraně mého psa. Na mě se to projevilo tak, že vím, že to není nic strašného, ale je to zbytečné a dá se tomu snadno vyhnout. Ti co mě kousli se mi pak ještě dlouho "omlouvali". Ale nepamatuju si, že by mě kousl pes, kterého jsem vůbec neznal. Z cizích psů na mě a mé psy nejčastěji vyjíždí malí sráči na vodítku, takoví ti neustále uvázaní - nic nepochopitelného

Mě kousli dva psi, když jsem měla nějak kolem 11 let.Moc jsem se s nimi ještě neznala (byli to psi mých kamarádek) a chtěla jsem se s nimi pomazlit a oni měli asi pocit ohrožení. Takže to byla určitě má vina, jen jsem tehdy ještě nevěděla, že se to nemá (stejně jako že se nemá dívat psům upřeně do očí- to na mě většinou zase začali štěkat).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě kousli dva psi, když jsem měla nějak kolem 11 let.Moc jsem se s nimi ještě neznala (byli to psi mých kamarádek) a chtěla jsem se s nimi pomazlit a oni měli asi pocit ohrožení. Takže to byla určitě má vina, jen jsem tehdy ještě nevěděla, že se to nemá (stejně jako že se nemá dívat psům upřeně do očí- to na mě většinou zase začali štěkat).

Mě kousl poník, docela ošklivě, nevím čí to byla vina, ale poníky mám ráda pořád

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Děda měl kdysi NO, výstavního, perfektního. Ale jednou na něho vlezlo klíště, pes dostal nejspíš něco jako zánět mozkových blan a úplně zblbnul. Když se pokusil těžce napadnout a pokousat pánečka, musel být bohužel utracen. Byla ho škoda, nemohl za to, ale podle veta by se z toho nedostal. Na psy jsme však nikdo nezanevřeli. Máme je dodnes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Mohu se zeptat co tady řešíte? Na blbou otázku blbá odpověď? Mě pes pokousal mockrát, ale jsem na kočky, tak mám víc škrábanců a kousanců od koček. Když je to při hře, je to moje věc. Vycvičit bojovou domácí kočku pro nelegální zápasy, to je fuška. (Doufám že se tady občas někdo zasměje.) U psů jsem si všiml že mají smečkové chování. Máte pejska, hodňoučkého mazlíka a on jednoho dne dospěje a hodlá stoupat po společenském žebříčku nahoru. Potom zakousne kočku, křečka, malé děcko, potrhá manželku... aby se vyrovnal vůdci smečky, pánovi domu. A dobře to zvládají jenom zkušení majitelé s pevnou výchovou a pádnou rukou. Na zvířata názory moc neměním a že jsou majitelé psů vesměs pěkní šupáci..., čím jsem starší, tím si takový názor akorát utvrzuji. Párkrát jsem řešil napadení psem bez přítomnosti majitele. V Čechách se psi volně potulují po ulicích. Tady bych použil bez pardónu zbraň. Pes je ze zákona jenom věc, nebezpečná věc. Co vy na to? A před rokem jsem řešil pokousání jezevčíkem. Tak nějak jsem pochopil že když si oběhnete doktory, měli byste zajít za majitelem psa a uctivě se mu omluvit. Tak nějak to vyučují v pejskařských fan klubech. (Ja postupovat? Bych rád věděl.)

R.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu se zeptat co tady řešíte? Na blbou otázku blbá odpověď? Mě pes pokousal mockrát, ale jsem na kočky, tak mám víc škrábanců a kousanců od koček. Když je to při hře, je to moje věc. Vycvičit bojovou domácí kočku pro nelegální zápasy, to je fuška. (Doufám že se tady občas někdo zasměje.) U psů jsem si všiml že mají smečkové chování. Máte pejska, hodňoučkého mazlíka a on jednoho dne dospěje a hodlá stoupat po společenském žebříčku nahoru. Potom zakousne kočku, křečka, malé děcko, potrhá manželku... aby se vyrovnal vůdci smečky, pánovi domu. A dobře to zvládají jenom zkušení majitelé s pevnou výchovou a pádnou rukou. Na zvířata názory moc neměním a že jsou majitelé psů vesměs pěkní šupáci..., čím jsem starší, tím si takový názor akorát utvrzuji. Párkrát jsem řešil napadení psem bez přítomnosti majitele. V Čechách se psi volně potulují po ulicích. Tady bych použil bez pardónu zbraň. Pes je ze zákona jenom věc, nebezpečná věc. Co vy na to? A před rokem jsem řešil pokousání jezevčíkem. Tak nějak jsem pochopil že když si oběhnete doktory, měli byste zajít za majitelem psa a uctivě se mu omluvit. Tak nějak to vyučují v pejskařských fan klubech. (Ja postupovat? Bych rád věděl.)

R.

Nemyslím, že psi dobře zvládají jen a pouze zkušení majitelé. Já vůbec nebyla zkušená, když se ze mne stala majitelka roční dobrmanky ze dne na den. Je pravda, že doma jsme měli psi, ale jen ovčouny a venku. Přesto jsme deset let bydleli s dobrmanem a i když měla pár drobných šarvátek s jinými psi, s lidmi nikdy. Tím, že jich bylo pár myslím, že by se daly spočítat na prstech u rukou. Jo ale jednou jí kousl syn mé sestřenice do krku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Jednou mě kousla naše čuba voříška do nosu, protože jsem jí foukala do nosu.
A asi milionkrát mě kousla moje druhá psice pitbulka když si hrajeme tak třeba vzala klacek i s prstm. ale nikdy ne schválně, jen to prostě neodhalda, ale prsty mám zatím všechny!! :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu se zeptat co tady řešíte? Na blbou otázku blbá odpověď? Mě pes pokousal mockrát, ale jsem na kočky, tak mám víc škrábanců a kousanců od koček. Když je to při hře, je to moje věc. Vycvičit bojovou domácí kočku pro nelegální zápasy, to je fuška. (Doufám že se tady občas někdo zasměje.) U psů jsem si všiml že mají smečkové chování. Máte pejska, hodňoučkého mazlíka a on jednoho dne dospěje a hodlá stoupat po společenském žebříčku nahoru. Potom zakousne kočku, křečka, malé děcko, potrhá manželku... aby se vyrovnal vůdci smečky, pánovi domu. A dobře to zvládají jenom zkušení majitelé s pevnou výchovou a pádnou rukou. Na zvířata názory moc neměním a že jsou majitelé psů vesměs pěkní šupáci..., čím jsem starší, tím si takový názor akorát utvrzuji. Párkrát jsem řešil napadení psem bez přítomnosti majitele. V Čechách se psi volně potulují po ulicích. Tady bych použil bez pardónu zbraň. Pes je ze zákona jenom věc, nebezpečná věc. Co vy na to? A před rokem jsem řešil pokousání jezevčíkem. Tak nějak jsem pochopil že když si oběhnete doktory, měli byste zajít za majitelem psa a uctivě se mu omluvit. Tak nějak to vyučují v pejskařských fan klubech. (Ja postupovat? Bych rád věděl.)

R.

A dobře to zvládají jenom zkušení majitelé s pevnou výchovou a pádnou rukou. ...no tak to je dost přitroublý názor , zejména tu pádnou ruku zastávají poněkud jednodušší lidé . No jo, R , tak to je jasné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednou mě kousla naše čuba voříška do nosu, protože jsem jí foukala do nosu.
A asi milionkrát mě kousla moje druhá psice pitbulka když si hrajeme tak třeba vzala klacek i s prstm. ale nikdy ne schválně, jen to prostě neodhalda, ale prsty mám zatím všechny!! :-)

Můžu se jen zepat, jací to byli jezevčíci, kteří vás pokousali?Zdá se mi totiž,že když se mluví o kousnutí jezevčíkem, ve velké většině se jedná o jezevčíky dlouhosrsté.Moc jsem neslyšela,že by pokousal třeba jezevčík drsnosrstý či hladkosrstý...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A dobře to zvládají jenom zkušení majitelé s pevnou výchovou a pádnou rukou. ...no tak to je dost přitroublý názor , zejména tu pádnou ruku zastávají poněkud jednodušší lidé . No jo, R , tak to je jasné.

No jistě. Já používám pevnou ruku jenom na pejskaře. Ale jinak jsem trapně pochopil takové to řezání psa do bezvědomí aby "dobrovolně" zaujal své místo ve smečce. (Znáte z literatury, Bílý tesák a spol., ale viděl jsem to i osobně.) Jinak to nejde, když v úvodu dostane pejsánek hodňoučkého majitele. Proto psy v paneláku nechovám a mlátím raději pejskaře.

R.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Mohu se zeptat jak postupovat když vás rafne pes? Já to jako nepejskař nevím. Má se volat policie? Aby psa rovnou nepráskli. Nebo je nějaký očkovací průkaz, který mám dostat od majitele a vyrazit do nemocnice? Jak se to má řešit?

R.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mohu se zeptat jak postupovat když vás rafne pes? Já to jako nepejskař nevím. Má se volat policie? Aby psa rovnou nepráskli. Nebo je nějaký očkovací průkaz, který mám dostat od majitele a vyrazit do nemocnice? Jak se to má řešit?

R.

Mě kousnul NO když mi bylo asi osm. Byli tam páníčci, moje mamka a já si ho vůbec nevšímala. Šli jsme k nim domů a on přiběhl, chytil mě za ruku a tahal pryč. Naštěstí ho okřikli a on pustil. Od té doby jsem se psama pořád, tahala jsem domů všechny toulavé psi ze vsi, teď pracuji v útulku a už se mi nic podobného nestalo. Bát se nebojím, jen nevěřím každému a první pohled. Máme v útulku všechny možné rasy a můžu potvrdit, že dlouhosrstí jezevčíci nejsou ti nejmilejší. Naproti tomu tolik osočovaní pitbulové se jeví jako velcí kamarádi a nenarazila jsem na žádnou agresivitu vůči lidem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

tak mě kousla moje čubina, když jsem ji nešikovně podávala kostičku. Prokousla mi prst, ale nechtěně, hrozně se těšila na kostičku a bála se, aby ji nepředběhl jiný hafan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak mě kousla moje čubina, když jsem ji nešikovně podávala kostičku. Prokousla mi prst, ale nechtěně, hrozně se těšila na kostičku a bála se, aby ji nepředběhl jiný hafan

No mě pokousal jednou muj vlastní jezevčík, to jednou když nám běhal u vrat jeho úhlavní nepřítel (místní vořech,už je mtrvej),tak muj dlouhosrstý jezevčík úplně šílel za brankou na dvorku, no a já zrovna stál u vrat a jak ten náš v běsu lítal sem a tam, tak se mi prostě v běhu zakousl do lýtka a udělal mi tam pěkný díry, no spousta krve, byl úplně rozběsněnej. A pak jednou mě jěště pokousal sousedův knírač, to když sem bránil jezevčíka tak se mi zahryz do ruky až mi prokous skrz na skrz dlaň, no a když už sem měl tu ruku v jeho hubě, tak sem trhnul směrem k němu a vykloubil mu spodní čelist, takže sme úpěli bolestí dva.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Mě kousli psi jenom dva, v opdstatě to byla pokaždé mojee vina. Jeden NO, kterýmu jsem držela míček, aby pro něj vyskočil se s míčkem trefil i do ruky a potom mě rafnul pudl, když jsem nastupovala k němu do auta, ale ani jedno jsme extra neřešila, od NO to byl raflej prst, od pudla jen modrák na ruce - otisk zoubků...

zatím nejhuř mě kousl kůň

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

co ja si tak vzpominam, tak me kousli psi dva a vzdy to bylo kvuli nasim psum(bulik a rtw). Jednou nas pri prochazce s buldou napadl ohromnej(tak 50-60kg)labrador...Byl to dost dominantni pes, coz uz bylo videt z dalky, jak se na nas hrozive ritil. Hned po dobehnuti se rozbehla hrozna mela. Koukal sem kolem sebe po nejakym clovekovi, co by mi pomohl psy od sebe odtahnout za nohy nebo ocas, ale jak na potvoru nikde nikdo..a tak sem udelal to, co se delat fakt nema- zkusil sem je od sebe dostat sam. Ale cca 80kg zivy vahy, mrskajci se ze strany na stranu, to neslo ukocirovat a tak sem odtrhl svyho psa( ze ho nadzdvihnu a druhyho nakopnu a bude konec...jenze:)) Kdyz sem to udelal, labrador se mi zakousl do kolene a nasledne me chytil za prsty a byl sem mimo hru:)..to jak videl muj ochrance bulik, vyresil to do 5 sekund poradnym bull-stiskem do agresora a ten pochopil, ze je zle a zacal se podrizoval a rvacka ustala.Pitomcum psum "nic" nebylo, jen ja 14 dni pajdal a prsty sem mel jak kdyby mi je prezvejkala krava. Byla to sranda.Cely to trvavo ani ne minutu, ale zazitek na dlouhou dobu To druhy byl rotvik-nejaka krev z natrzena kuze na ruce ,ale nic moc. To byla chyba moje i majitele pri pukusu zpratelit nase rtw Psy miluju nadale a cela rodina s nima pracujeme a nejakej kousanec to nezmeni....spis se bojim, ze me jednou cestou domu poboda nejakej zfetovanej, nebo ozralej pobuda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Prosím prosím, nemusím vědět že váš šourek slouží ve psí boudě jako hračka štěňatům. Snažím se otázku rozšířit, aby tato diskuse nebyla tak marná. Rafne mě cizí pes, naposled jezevčík a co mám dělat? Víte to někdo? Matka letěla k doktorovi a ten předpokládal že pes byl v pořádku, očkovaný, zdravý. Matku ošetřil a uklidnil. Ta čekala že třeba majitel zajde a omluví se. Nezašel a po čtrnácti dnech to skončilo sousedskou hádkou. Rány a modřiny ošetřovala mamka asi čtvrt roku, důchodkyně. Přitom jsem kdysi narazil na vzteklinu. To se snad vyžaduje hlava pachatele na rozbor. Myslím že po vřelých zkušenostech bych donesl hlavu pejska i jeho majitele ať si vyberou. Tedy, co se má dělat když vás rafne pes? Zajistit psa, sehnat doklady o očkování, přivolat policii, usmrtit psa, sehnat doktora? Nebo se mi snažíte říct že v 99 případech ze sta o nic nejde?

R.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím prosím, nemusím vědět že váš šourek slouží ve psí boudě jako hračka štěňatům. Snažím se otázku rozšířit, aby tato diskuse nebyla tak marná. Rafne mě cizí pes, naposled jezevčík a co mám dělat? Víte to někdo? Matka letěla k doktorovi a ten předpokládal že pes byl v pořádku, očkovaný, zdravý. Matku ošetřil a uklidnil. Ta čekala že třeba majitel zajde a omluví se. Nezašel a po čtrnácti dnech to skončilo sousedskou hádkou. Rány a modřiny ošetřovala mamka asi čtvrt roku, důchodkyně. Přitom jsem kdysi narazil na vzteklinu. To se snad vyžaduje hlava pachatele na rozbor. Myslím že po vřelých zkušenostech bych donesl hlavu pejska i jeho majitele ať si vyberou. Tedy, co se má dělat když vás rafne pes? Zajistit psa, sehnat doklady o očkování, přivolat policii, usmrtit psa, sehnat doktora? Nebo se mi snažíte říct že v 99 případech ze sta o nic nejde?

R.

jelikož u nás se vzteklina už několik let nevyskytla tak opravdu o nic nejde, mě taky kousl jezevčík a utekl, ptala jsem se známýho veterináře a po rozhovoru s ní jsem si to nechala pro sebe , k lékaři nešla , nenechám do sebe rvát nějaký injekce na vzteklinu , je to už asi 5 let a kupodivu pořád žiju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě pokousal jednou muj vlastní jezevčík, to jednou když nám běhal u vrat jeho úhlavní nepřítel (místní vořech,už je mtrvej),tak muj dlouhosrstý jezevčík úplně šílel za brankou na dvorku, no a já zrovna stál u vrat a jak ten náš v běsu lítal sem a tam, tak se mi prostě v běhu zakousl do lýtka a udělal mi tam pěkný díry, no spousta krve, byl úplně rozběsněnej. A pak jednou mě jěště pokousal sousedův knírač, to když sem bránil jezevčíka tak se mi zahryz do ruky až mi prokous skrz na skrz dlaň, no a když už sem měl tu ruku v jeho hubě, tak sem trhnul směrem k němu a vykloubil mu spodní čelist, takže sme úpěli bolestí dva.

Takhle podobně mě kousl můj pes asi před rokem. Byla sem s ním venku, okolo šel pes a on po něm vyjel, tak sem trhla vodítkem a můj pes jak byl mimo, tak mi prokousl palec. Když mi bylo 10, tak mě kousl NO kámošky mí sestry - jsme stály na místě a já jsem něco vykládala. Jak jsem máchla rukama, tak mi je obě prokousl. A můj vztah ke psům - ten se nezměnil, mám je pořád ráda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jelikož u nás se vzteklina už několik let nevyskytla tak opravdu o nic nejde, mě taky kousl jezevčík a utekl, ptala jsem se známýho veterináře a po rozhovoru s ní jsem si to nechala pro sebe , k lékaři nešla , nenechám do sebe rvát nějaký injekce na vzteklinu , je to už asi 5 let a kupodivu pořád žiju.

No, to je vážně kupodivu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zajímalo by mě jestli už vás někdy pokousal pes a taky jestli to změnil váš vztah ke psům?Za jakých okolností k tomu došlo a taky čí to byla vina?

Pes mě pokousal, když mi bylo asi 9 let.
Můj vztah ke psům se výrazně nezměnil - jsou stále moje největší záliba - jen k nim mám o hodně větší respekt.
Bylo to na dovolené. Byla to souhra náhod, ale z větší části to byla naše chyba - spíše dědy mé kamarádky, s kterým jsme chodili k jedné známé pro kozí mléko. Nechtěl to obcházet, a tak jsme chodili přes zahradu, kudy jsme neměli, což jsem já ani má kamarádka nevěděly. V ten den zrovna majitelka vycházela dvířky, za kterými byl tento pes zavřený. Jakmile je pootevřela, pes vyběhl a já nestačila utéci, a tak mě chytil za nohu a strhl na zem. Naštěstí rychle přiběhla majitelka a psa odvedla.
M.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pes mě pokousal, když mi bylo asi 9 let.
Můj vztah ke psům se výrazně nezměnil - jsou stále moje největší záliba - jen k nim mám o hodně větší respekt.
Bylo to na dovolené. Byla to souhra náhod, ale z větší části to byla naše chyba - spíše dědy mé kamarádky, s kterým jsme chodili k jedné známé pro kozí mléko. Nechtěl to obcházet, a tak jsme chodili přes zahradu, kudy jsme neměli, což jsem já ani má kamarádka nevěděly. V ten den zrovna majitelka vycházela dvířky, za kterými byl tento pes zavřený. Jakmile je pootevřela, pes vyběhl a já nestačila utéci, a tak mě chytil za nohu a strhl na zem. Naštěstí rychle přiběhla majitelka a psa odvedla.
M.

Od psa jsem byla pokousaná často, ale vždy to bylo v rámci štěněcího "ochutnávání" všeho. Teď mě podobným způsobem ožírá papoušek. Ani na jednoho jsem samozřejmě nezanevřel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím prosím, nemusím vědět že váš šourek slouží ve psí boudě jako hračka štěňatům. Snažím se otázku rozšířit, aby tato diskuse nebyla tak marná. Rafne mě cizí pes, naposled jezevčík a co mám dělat? Víte to někdo? Matka letěla k doktorovi a ten předpokládal že pes byl v pořádku, očkovaný, zdravý. Matku ošetřil a uklidnil. Ta čekala že třeba majitel zajde a omluví se. Nezašel a po čtrnácti dnech to skončilo sousedskou hádkou. Rány a modřiny ošetřovala mamka asi čtvrt roku, důchodkyně. Přitom jsem kdysi narazil na vzteklinu. To se snad vyžaduje hlava pachatele na rozbor. Myslím že po vřelých zkušenostech bych donesl hlavu pejska i jeho majitele ať si vyberou. Tedy, co se má dělat když vás rafne pes? Zajistit psa, sehnat doklady o očkování, přivolat policii, usmrtit psa, sehnat doktora? Nebo se mi snažíte říct že v 99 případech ze sta o nic nejde?

R.

jak o nic nejde..? Tak snad kazdy ma svuj vlastni rozum a vidi, jestli je to takovy zraneni, s kterym ma cenu jit k doktorovi...Jednou sem mel sluzbu na chirurgii, kde se seslo par docela osklivych urazu a v cekarne zabirala misto pani s ditetek a ta se cpala dovnitr s tim,ze...:" dite si mi hralo a kolemdouci pes do holcicky strcil a ta se odrela, tak tu s ni sem,,,´no to vite pane doktore, v televizi porat ukazuji, co se deje a tak sem radeji prisla...."! Docela sem mel chut pani vyrazit
Tak az vas kousne pes, tak se zeptejte majitele, jestli je ockovany a opravdu zvazte, jestli je dane zraneni tak akutni, ze by jste si ranu nedokaza desinfikovat a ovazat sami, jilikoz doktor vam se stipancem pres rifle od jezevcika nic vic neudela. A ptat se co delat, kdyz vas kousne pes....???to by se melo ucit na 1. stupni zakladni skoly misto rozeznavani uzovky. V jinych zemich je tato prevence bezna... Nejlepsi je resit situaci hned na miste s majitelem psa(v pozdejsich chvilich je skoro nemozne dokazat, ze jeho pes vas kousnul.)V krajnim pripade muzete zavolat policii, ale to je s nima nekdy pstaveny na hlavu(muzete chitit nejakyho frajera v uniforme, nebo policistu nesnasejciho psy a ten z malickosti udela ublizeni na zdravi a vy pak jen docilite toho, ze nekomu znicite zivot...) Neni zadny presny recept, jak postupovat, jelikoz kazda situace je jina a jinak se odviji a tak to chce zachovat klid a rozmyslet si, co vlastne chci...
Jsou veci, ktery bych rekl jinak, ale v tomhle psani se do toho clovek lehce zamota, tak se predem omlouvam..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Od psa jsem byla pokousaná často, ale vždy to bylo v rámci štěněcího "ochutnávání" všeho. Teď mě podobným způsobem ožírá papoušek. Ani na jednoho jsem samozřejmě nezanevřel.

Pokousala mě německá doga.(majitelé jsou cikáni):Jela jsem na kole s mamkou a doga Cita (jméno na které nezapomenu)přeskočila asi 1metrovou zídku.Začala vrčet a přibližovala se ke mě.Mamka rychle začala strkat kola před ní,ale mezírkou mi prokousla stehono.Výsledek od veta byl:Cita nebyla očkovaná 4 roky!!!!!!!!!!!!!!!Naštěstí byla zdravá a já zjískala několik stehů do stehna..

A před nedávnem :Velký knírač(69 cm v kohoutku)přeskočil plot.Majitelé zrovna odjeli a v ulici nikdo.Zrovna jsem venčila mého psíka Denise.Pes vrčel a šel ke mě.Chtěla jsem po něm hodit nějaký šutr ale zrovna jsem byla na asfaltové cestě.Když už pes (myslím že Rusell)stál asi 30 cm přede mnou a jeho zuby chňapal po mě.Chytl mě za moje široké kalhoty u bot a roztrhl je.To už Denise přešel strach a skočil po psovy.Zakousl se mu do krku a nepustil ho.Pes začal kňučet a Denis ho pustil.Sice mě jenom malinko škrábnul zubama a roztrh kalhoty,ale lepší než kdyby po mě skočil!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jak o nic nejde..? Tak snad kazdy ma svuj vlastni rozum a vidi, jestli je to takovy zraneni, s kterym ma cenu jit k doktorovi...Jednou sem mel sluzbu na chirurgii, kde se seslo par docela osklivych urazu a v cekarne zabirala misto pani s ditetek a ta se cpala dovnitr s tim,ze...:" dite si mi hralo a kolemdouci pes do holcicky strcil a ta se odrela, tak tu s ni sem,,,´no to vite pane doktore, v televizi porat ukazuji, co se deje a tak sem radeji prisla...."! Docela sem mel chut pani vyrazit
Tak az vas kousne pes, tak se zeptejte majitele, jestli je ockovany a opravdu zvazte, jestli je dane zraneni tak akutni, ze by jste si ranu nedokaza desinfikovat a ovazat sami, jilikoz doktor vam se stipancem pres rifle od jezevcika nic vic neudela. A ptat se co delat, kdyz vas kousne pes....???to by se melo ucit na 1. stupni zakladni skoly misto rozeznavani uzovky. V jinych zemich je tato prevence bezna... Nejlepsi je resit situaci hned na miste s majitelem psa(v pozdejsich chvilich je skoro nemozne dokazat, ze jeho pes vas kousnul.)V krajnim pripade muzete zavolat policii, ale to je s nima nekdy pstaveny na hlavu(muzete chitit nejakyho frajera v uniforme, nebo policistu nesnasejciho psy a ten z malickosti udela ublizeni na zdravi a vy pak jen docilite toho, ze nekomu znicite zivot...) Neni zadny presny recept, jak postupovat, jelikoz kazda situace je jina a jinak se odviji a tak to chce zachovat klid a rozmyslet si, co vlastne chci...
Jsou veci, ktery bych rekl jinak, ale v tomhle psani se do toho clovek lehce zamota, tak se predem omlouvam..

Díky za odpověď, ale to je zase druhá strana mince. Já samozřejmě uvažuji pokousání kdy dojde ke krvácení a kontaktu krve a slin. Je to nebezpečné? Když řešíme třeba klíšťata jako smrtelné ohrožení. A v případě důchodců se všechna zranění hojí měsíce. Je to k zlosti, řešíte dost jiných zdravotních potíží, vozíte rodiče po poliklinikách a potom vám nějaký bezohledný pejskař, který vám akorát přidělá práci, nadává.

A tady je uvedeno pár příkladů ze života. V Praze když se něco semele, přiběhne majitel a bude koukat dostat to do stavu: "vždyť se nic nestalo". Ten slušnější. Doklady o očkování ale nejspíš seženete. Navíc, nevšiml jsem si že by mě nějaký venčící se pes jako nepejskaře někdy ohrožoval. Tihle psi jsou v pohodě. Spíš, když dojde na rvačku. Ale to si rány lížou tak akorát pejskaři. Pokud půjde ale o srážku s hulvátem, policii bych volal a život bych mu klidně koukal zničit. Nejspíš prospěji jak jeho psům, tak předejdu dalším podobným úrazům někoho jiného.

Mimo Prahu či někde u RD je to horší. Tam se toleruje volné pobíhání psů. Na to jsem narazil mockrát. Vrčí na vás pes či tlupa psů a jste proti nim sami uprostřed opuštěné ulice. A majitel nikde. A tihle psi jsou daleko víc útoční a nebezpeční. Přijde mi jako by chránili svůj dvorek, přitom stojí uprostřed ulice. Cyklisti mohou vyprávět jak se občas mění na lovnou zvěř. Tady majitele nemáte a psa zajistíte jenom za cenu toho že ho zastřelíte. (Pamatujete na ten případ jak ohrožený chodec hupsl následně do auta a tyhle psy začal přejíždět? Taky bych to tak občas s chutí řešil. Odsoudili ho. Nevím za co.) A když budete po majiteli pátrat, najdete nějakou socku, která se o očkování s vámi bavit nebude a na pobíhání svého psa vám řekne buď že je mu to jedno, ať si toho darmožrouta klidně picnete a že se bude třeba koukat jak to zvládnete nebo na vás vyběhne s plaňkou z plotu v ruce a ještě vám přidá. Když se dočkáte snad náhodou místní policie, dosáhnete jenom "krčení ramen", "co jako oni s tím a co si na něm vezmeme"? Jak to tak sleduji, jde o pár vyhlášených problémových lidí na které nikdo nemá. Zatím.

R.