Utíkání

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pěkný den!
Potřebovala bych radu, mám přibližně dvouletého pejska. Už od mala s ním chodíme na procházky do lesa, téměř nikdy nemá vodítko. Co si přivolání týče, tak je velmi poslušný. Nikdy se ode mne nevzdaloval, mohl nám přes cestu přeběhnou milión jelenů a on se poslušně vrátil ke mně.
Poslední dobou je to ale jiné, stále se drží u mě, ale jakmile chytí byť jen stopu, tak je fuč. Ne že by rovnou zmizel, ale pobíhá, stopuje a je těžké ho přivolat, jakmile najde zvíře tak je kdesi v pr....
Ještě se mi nestalo, že by se do pěti minut nevrátil, ale bojím se, les je k domu přes dálnici a i když pokaždé chodíme stejnou cestou přes most, zajíc to tak určitě neudělá a blbec pes půjde za ním.

Čím to je? Že ten les teď už velmi dobře zná? Že je už velký, vyspělý? A nebo je to jarem? Po zimě spousta pachů? Kombinace?

Nechci ho i v lese poutat na voďák, dokud nechytne stopu tak ode mne nejde dál než 30 metrů a i to jsou spíše výjimky. Chápu, že je to jeho instikt, ale dříve to nedělal. Máte někdo nějakou radu?
Nejedná se o lovecké plemeno, teda ono to není žádné plemeno, ale určitě tam bude část pastevce.

Nevím co máte za plemeno, ale je to prostě instinkt, každopádně pes musí poslechnout. Jestli opravdu na zavolání nepřijde tak kupte elektrický obojek, podchyťte to v začátcích ! Bude lepší když mu to párkrát vryjete do hlavy elektrikáčem než aby vám ho pak přejelo auto.. Sama ho nepoužívám, protože mi nikdy nezdrhne úplně, většinou ho stihnu chytit a když ne, tak si to řádně odskáče. Nebo stopovačka, ale mě osobně se všude plete.. jakmile mi tohle pes udělá tak se za ním rozběhnu a čapnu za kůži za krkem a opravdu řádně ho pokárám a jde okamžitě na vodítko k noze. Potom znovu zkusíme pustit a většinou už poslechne. Když ne, opakuju..

Mě práve spíše zarazilo proč tak najednou. Je mi jasné, jak to vyřešit, ale udivuje mě, že dva roky chodíme do lesa, na zavolání vždy přiběhnul k noze bez vyjímek a teď ze dne na den 90% procházky poslouchá, ale jakmile chytne stopu tak je těžké ho přivolat.
Horší je, že většinu času v lese strávím běháním a proto vždycky v moment, kdy potřebuji zvýšit hlas, mám problém s dechem. Je naučený, že když přijde na zavolání jména, tak je všechno ok. Ale jakmile začnu pískat, tak něco provedl. Ale zkuste si pískat, když máte pocit, že vám vypadnou plíce z těla

A ještě k tomu, když už se vrátí zpátky. Všichni chovatelé v okolí mi tvrdí, že pokud přiběhne zpátky poté co zmizel za zajícem, tak nemám trestat, ale chválit...

Trestala bych pouze v případě, kdy chytne stopu a nepřiběhne na prvních pár zavolání, ale až na to několikáte (což jde pouze v případě, kdy vážně chytá jen stopu a zvíře je v nedohlednu)

A ohledně plemena, to nevím. Určitě má v sobě NO a asi i BO...ale bude tam toho dost. Je z útulku a má v sobě znaky snad z pěti plemen...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím co máte za plemeno, ale je to prostě instinkt, každopádně pes musí poslechnout. Jestli opravdu na zavolání nepřijde tak kupte elektrický obojek, podchyťte to v začátcích ! Bude lepší když mu to párkrát vryjete do hlavy elektrikáčem než aby vám ho pak přejelo auto.. Sama ho nepoužívám, protože mi nikdy nezdrhne úplně, většinou ho stihnu chytit a když ne, tak si to řádně odskáče. Nebo stopovačka, ale mě osobně se všude plete.. jakmile mi tohle pes udělá tak se za ním rozběhnu a čapnu za kůži za krkem a opravdu řádně ho pokárám a jde okamžitě na vodítko k noze. Potom znovu zkusíme pustit a většinou už poslechne. Když ne, opakuju..

Bych chtěla vidět, jak se rozeběhnete a čapnete za kůži třeba RR

Asi mě tu většina sežere, ale mně v podobném případě pomohl elektronický obojek. Ale chce to ho používat s citem a rozumem a něco si o jeho používání přečíst. Každopádně pro psa i pro mě lepší varianta než chodit se psem uvázaným na vodítku.

Říkáte, přibližně dvouletý, křížený snad pastevcem. Ono pastevci později dospívají, nemůže na něj jít prostě puberta? Já chtěla v tomto období občas psa "zastřelit", taky vymýšlel všemožné kraviny. Prostě chvíli budete muset být důslednější, noste stopovačku. Pokud to začal dělat z ničeho nic, na elektronický obojek bych zapomněla, když jste vlastně nevyzkoušela nic jiného. Nejsem proti ní, ale vždy se má jít nejdříve po dobrém, tak proč to hned řešit takhle, možná i zbytečně.

Teď jsem z něj zmatená ještě víc. Byli jsme spolu zase včera, jednou mi na chvilku zase zmizel z dohledu, tentokrát jsem se fakt naštvala tak jsem si znechuceně sedla na zem (uprostřed lesa ) a nijak jsem se ho ani nesnažila přivolat. Blbeček byl do dvou minut zpět a udiveně pobíhal po místě, kde mě naposledy viděl. Asi jsem ho chudáka zmátla, když jsem se ho nesnažila přivolat.
A zbytek procházky běžel vedle mě u nohy, bez voďáku. Dokud měl povel, tak šel poslušně vedle mě, jakmile jsem mu chtěla dát volno, hned se rozběhl zase někkam do pryč. Tak jsem si dupla a zbytek procházky šel zas jen u nohy.
A já si naivně myslela, že to je protože chytne nějaký pach. A on ho magor přímo hledá.
No každopádně vytáhnu stopovačku a zkusíme co to s ním udělá. I když na těch malých cestičkách to bude mor. Už se těším, až se někde zamotáme do keře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Říkáte, přibližně dvouletý, křížený snad pastevcem. Ono pastevci později dospívají, nemůže na něj jít prostě puberta? Já chtěla v tomto období občas psa "zastřelit", taky vymýšlel všemožné kraviny. Prostě chvíli budete muset být důslednější, noste stopovačku. Pokud to začal dělat z ničeho nic, na elektronický obojek bych zapomněla, když jste vlastně nevyzkoušela nic jiného. Nejsem proti ní, ale vždy se má jít nejdříve po dobrém, tak proč to hned řešit takhle, možná i zbytečně.

Odkdy jsou ovčouni a beličáci pastevci?

Dotrénujte zpětně od začátku přivolání, aby reagoval vždy a za každé situace. Pěkně znova, od začátku. Teprve pak si můžete dovolit dát mu volno ve ztíženém terénu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odkdy jsou ovčouni a beličáci pastevci?

Dotrénujte zpětně od začátku přivolání, aby reagoval vždy a za každé situace. Pěkně znova, od začátku. Teprve pak si můžete dovolit dát mu volno ve ztíženém terénu.

Teď jsem si všimla, že tam je krom ovčáků uveden i pastevec. Tak se omlouvám. To přivolání rozhodně potrénujte.
Jinak to musí být zajímavá kombinace plemen.

Belgičák a ovčák fakt nejsou pastevci...
Navíc pastevce vlastním a povel ke mně máme opravdu dotažený a přijde vždy, když písku či zavolám, ať se děje co se děje.
I pastevce lze naučit základní poslušnost.

Nicméně, jak už tu zaznělo - prostě to jednou zkusil, povedlo se, zalíbilo se mu to a bude to dělat pořád...

Takže na stopovačku a znovu opakovat povel ke mně. a nebo potom EO a v začátcích se poradit s někym, kdo ho používá a místo stopovačky použít EO.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teď jsem z něj zmatená ještě víc. Byli jsme spolu zase včera, jednou mi na chvilku zase zmizel z dohledu, tentokrát jsem se fakt naštvala tak jsem si znechuceně sedla na zem (uprostřed lesa ) a nijak jsem se ho ani nesnažila přivolat. Blbeček byl do dvou minut zpět a udiveně pobíhal po místě, kde mě naposledy viděl. Asi jsem ho chudáka zmátla, když jsem se ho nesnažila přivolat.
A zbytek procházky běžel vedle mě u nohy, bez voďáku. Dokud měl povel, tak šel poslušně vedle mě, jakmile jsem mu chtěla dát volno, hned se rozběhl zase někkam do pryč. Tak jsem si dupla a zbytek procházky šel zas jen u nohy.
A já si naivně myslela, že to je protože chytne nějaký pach. A on ho magor přímo hledá.
No každopádně vytáhnu stopovačku a zkusíme co to s ním udělá. I když na těch malých cestičkách to bude mor. Už se těším, až se někde zamotáme do keře.

Děsně drahá, ale naprosto skvělá je stopovačka z materiálu Biothane. Nenacucává bahnem, nemotá se do keřů a vydrží snad všechno.

Jinak pokud je takový magor na pachy, tak používejte možnost čuchat si jako odměnu. Ze začátku pochopitelně na stopovačce, aby se "nerozjel" moc a nezmizel vám zase někam v dál. Takže za splněný povel (chvilka chůze u nohy, sednutí, cokoliv) ho pošlete, ať si jde chvilku čuchat, nějakým konkrétním povelem. Za chvíli se k vám buď vrátí, nebo si ho přitáhnete, počkejte, až vás zase bude vnímat, a za odměnu ho zase pošlete čuchat. Jednak tím zjistí, že je výhodné vám tu pozornost věnovat, a za druhé tu postupně zafunguje psychologický efekt - když bude mít čuchání "povinně na povel", tak pro něj přestane být tolik lákavé

Já četla ten původní příspěvek, kde paní říká, že je určitě křížený pastevcem, toho belgičáka a DS jsem přehlédla. To samozřejmě pastevci nebudou :)

Jen pro upřesnění, vypadá jako NO, hlavu má BO a toho pastevce spíše jen odhaduji podle dosavadního chování. Má v sobě jasný ochranářský instinkt, doma na zahradě nám je schopný pást třeba i slepice. Proto mě tak překvapilo, když mi poprvé zdrhnul.

Ale zas on je celý plný překvapení. V útulku nám ho dávali jako "agresivního jedince" u kterého bude potřeba pevná ruka. Vyklubal se z něj pes, který si maxinálně tak agresivně vyžaduje drbání na bříšku :D Je strašně chytrý a to bude podle mě ten kámen úrazu, ten les je dost malý (když půjde skrz tak jste za 20 minut na druhé straně) a on ví, kde mě najít.

Do toho eletkrického obojku se upřímně zatím pouštět nechci. Jsem přeci jen chudý student a tak to bude spíš jen záložní možnost.

Nechci tu z něj dělat neuvěřitelného zdrhače, on většinu procházky běží kousek ode mne, semtam si někde čuchne, celou dobu tahá v puse aport a pak prostě bez jediného zmanení pustí hračku a během vteřiny už slyším jen šustění. I doma pokud zůstane omylem otevřená branka, tak zůstává na zahradě a nikam nejde zatímco druhý pes už dávno pobíhá kdesi po ulici či poli.

Třeba je to vážně tou pubertou. Hrozně nerada bych s ním přestala chodit do lesa na volno, vždy si to procházky moc užíval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen pro upřesnění, vypadá jako NO, hlavu má BO a toho pastevce spíše jen odhaduji podle dosavadního chování. Má v sobě jasný ochranářský instinkt, doma na zahradě nám je schopný pást třeba i slepice. Proto mě tak překvapilo, když mi poprvé zdrhnul.

Ale zas on je celý plný překvapení. V útulku nám ho dávali jako "agresivního jedince" u kterého bude potřeba pevná ruka. Vyklubal se z něj pes, který si maxinálně tak agresivně vyžaduje drbání na bříšku :D Je strašně chytrý a to bude podle mě ten kámen úrazu, ten les je dost malý (když půjde skrz tak jste za 20 minut na druhé straně) a on ví, kde mě najít.

Do toho eletkrického obojku se upřímně zatím pouštět nechci. Jsem přeci jen chudý student a tak to bude spíš jen záložní možnost.

Nechci tu z něj dělat neuvěřitelného zdrhače, on většinu procházky běží kousek ode mne, semtam si někde čuchne, celou dobu tahá v puse aport a pak prostě bez jediného zmanení pustí hračku a během vteřiny už slyším jen šustění. I doma pokud zůstane omylem otevřená branka, tak zůstává na zahradě a nikam nejde zatímco druhý pes už dávno pobíhá kdesi po ulici či poli.

Třeba je to vážně tou pubertou. Hrozně nerada bych s ním přestala chodit do lesa na volno, vždy si to procházky moc užíval.

Jenže každým úspěšným zdrhnutím si to upevňuje. Když mu umožníte zdrhat, tak vám pak nakonec nezbyde nic jiného než ta elektrika.

Známé prostředí to samozřejmě jen podpoří. Nemáte možnost sednout do auta nebo na autobus a zajet někam dál?

Taky by to chtělo trošku zapracovat na tom, abyste pro něj byla zajímavější, než to čuchání. Jestli aportuje, zkoušela jste schovávat mu aporty do podrostu, aby je musel hledat? Dá se třeba i natáhnout vlečka - aport na špagátek, táhnout ho za sebou po zemi a na konci ho nechat - pes ho musí po "stopě" vyčuchat a přinést. Taky je fajn občas se se psem v nečekanou chvíli potahat o hračku, nebo když nedává pozor, tak se mu schovat, dá se naučit obíhání stromů, vyskakování na pařezy, označování turistických značek (např. štěkáním), ve smrkovém lese vyhledání té šišky, které jste se dotkla a je na ní váš pach... a milijón dalších věcí. Jestli je tak chytrý, jak říkáte, tak mu zaměstnejte mozkovnici, pak nebude mít důvod hledat si zábavu sám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen pro upřesnění, vypadá jako NO, hlavu má BO a toho pastevce spíše jen odhaduji podle dosavadního chování. Má v sobě jasný ochranářský instinkt, doma na zahradě nám je schopný pást třeba i slepice. Proto mě tak překvapilo, když mi poprvé zdrhnul.

Ale zas on je celý plný překvapení. V útulku nám ho dávali jako "agresivního jedince" u kterého bude potřeba pevná ruka. Vyklubal se z něj pes, který si maxinálně tak agresivně vyžaduje drbání na bříšku :D Je strašně chytrý a to bude podle mě ten kámen úrazu, ten les je dost malý (když půjde skrz tak jste za 20 minut na druhé straně) a on ví, kde mě najít.

Do toho eletkrického obojku se upřímně zatím pouštět nechci. Jsem přeci jen chudý student a tak to bude spíš jen záložní možnost.

Nechci tu z něj dělat neuvěřitelného zdrhače, on většinu procházky běží kousek ode mne, semtam si někde čuchne, celou dobu tahá v puse aport a pak prostě bez jediného zmanení pustí hračku a během vteřiny už slyším jen šustění. I doma pokud zůstane omylem otevřená branka, tak zůstává na zahradě a nikam nejde zatímco druhý pes už dávno pobíhá kdesi po ulici či poli.

Třeba je to vážně tou pubertou. Hrozně nerada bych s ním přestala chodit do lesa na volno, vždy si to procházky moc užíval.

Podle popisu tam toho pastevce moc nevidím.

Pasení Vám bude dělat i belgičák. Jsou u nich i testy vloh. Jsou to však ovčáctí psi, ne pastevci.

To my většinu zmíněných věcí děláme. Stromy obíhá, leze po všem možném, co mu ukážu. O hračku se taky taháme dost často. Ani se stopováním není problém, i když to on si trénuje sám. Pokud chce mít v lese svůj aport, většiou kus klacku, tak si ho musí celou dobu nést a nikde ho nenechat. On ho pak většinou někde pustí a musí si ho najít. Ale asi hold budu muset něco vymyslet, co by se dalo dělat při běhu...

V cizím lese s tím problém nemám, nebo ne až takový. Jezdíme na spoustu výletů do hor a v neznámém lese sice čuchá taky, ale nikdy neuteče. Poslouchá na slovo. Jenže asi těžko můžu hodit na pravidelné procházky kamsi do pryč. :)

A v okolí jsou jinak pouze pole.

Nevím, strýc má na farmě pastevce a ten náš se chová dost podobně jako jeho psisko.

Ani se stopováním není problém, i když to on si trénuje sám.
To je přesně to, co je podle mě blbě. Je potřeba, aby si to stopování "trénoval" pod vaší kontrolou a podle vašich pravidel. Ne sám a podle svého uvážení. Protože přesně to je důvod, proč zdrhá.

asi hold budu muset něco vymyslet, co by se dalo dělat při běhu...
Nebo holt budete muset na chvilku odsunout běh do pozadí a věnovat se na vycházce víc psu. Případně při běhu mít psa v postroji připnutého na opasku a volně ho nechat jen během přestávek, kdy mu budete moci věnovat plnou pozornost.

Jenže asi těžko můžu hodit na pravidelné procházky kamsi do pryč. :)
Já jsem takhle jednu dobu jezdila skoro denně. Autem, dvacet minut až půl hodinky daleko. Faktem je, že bez auta je to horší...

Ale on ten klacek hledá na můj povel, takže to není, že by si na začátku procházky oblíbil klacek a tahal ho celou dobu s sebou. On ho vždycky někde pustí a když zjistí, že ho nemá, tak si chce najít nový, ale na můj povel si najde ten starý.

Ohledně auta, to vážně nevlastním. A procházky mimo by přicházeli v úvahu tak jednou za 14 dní. Nejlbližší les je odsud tak hodinku vlakem a to s prací a studiem nejde moc dohromady.

Nevím jestli procházky za chůze něco moc vyřeší, protože pak zas poběžíme a on budem mít přece jen více volnosti, než když se jen procházíme. I takhle mu za běhu věnuju maximální pozornost, házím mu klacky, obíhá stromy, děláme slalom, přetahujeme se, závodíme. Je toho dost, není to že bych znuděně běžela a on si tahal klacek...

Jinak na klacky velkého bacha. Vím o dost psech, co se při lítání pro klacek nebo i jen běhání s klackem zabili. Takový probodnutý hltan... Stokrát lepší je naučit psa klacky ignorovat a nosit s sebou na procházky aporty nebo míčky.

Nevím jestli procházky za chůze něco moc vyřeší, protože pak zas poběžíme a on budem mít přece jen více volnosti, než když se jen procházíme.
No každopádně nechat mu dál volnost při běhání, aby si mohl zdrhat dle libosti, řešení není. Ten zbytek si už přeberte dle vlastního uvážení. Vy znáte svého psa nejlíp, my po internetu můžeme jen hádat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak na klacky velkého bacha. Vím o dost psech, co se při lítání pro klacek nebo i jen běhání s klackem zabili. Takový probodnutý hltan... Stokrát lepší je naučit psa klacky ignorovat a nosit s sebou na procházky aporty nebo míčky.

Nevím jestli procházky za chůze něco moc vyřeší, protože pak zas poběžíme a on budem mít přece jen více volnosti, než když se jen procházíme.
No každopádně nechat mu dál volnost při běhání, aby si mohl zdrhat dle libosti, řešení není. Ten zbytek si už přeberte dle vlastního uvážení. Vy znáte svého psa nejlíp, my po internetu můžeme jen hádat.

Míčky vhodné velikosti. Na cvičáku se nám stalo, že takto křísili psa, který aportovací míček spolknul. Ještě, že mu z tlamy čouhal provázek, za který se míček podařilo vytáhnout. Psa pak ještě museli rozdýchávat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Míčky vhodné velikosti. Na cvičáku se nám stalo, že takto křísili psa, který aportovací míček spolknul. Ještě, že mu z tlamy čouhal provázek, za který se míček podařilo vytáhnout. Psa pak ještě museli rozdýchávat.

Tak to je snad samozřejmé. Pro psa velikosti NO minimálně velikost tenisáku, menší určitě ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Míčky vhodné velikosti. Na cvičáku se nám stalo, že takto křísili psa, který aportovací míček spolknul. Ještě, že mu z tlamy čouhal provázek, za který se míček podařilo vytáhnout. Psa pak ještě museli rozdýchávat.

Já zas znám případ (bohužel z naší rodiny), kdy naši příbuzní měli nádherného černého ovčáka, přetahovali se o míč na šňůře, zřejmě uzel v míčku povolil a pes míč "vcucl" nepřežil to, nebylo jak míč vytáhnout a než se dojelo na veterinu (15 min od baráku) bylo po všem...

Proto míč na šňůře máme, moc se za něj netaháme (od toho máme provazy) a míč nemáme klasickej, ale jakoby obmotanej šňůrou.

(akorát ne od Trixie, tušim, že K9).

http://www.doggy.cz/doggy/eshop/13-1-HRACKY/0/5/261-Vrhaci-mic-na-fosforeskujici-snure-5-cm-40-cm

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
http://www.doggy.cz/doggy/eshop/13-1-HRACKY/0/5/261-Vrhaci-mic-na-fosforeskujici-snure-5-cm-40-cm

5 cm je strašně malej míček pro psa velikosti NO! To je tak pro jack russella.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
5 cm je strašně malej míček pro psa velikosti NO! To je tak pro jack russella.

To byla jen ukázkla, jak vypadá náš míč! Né, že ho má zadavatelka používat!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To byla jen ukázkla, jak vypadá náš míč! Né, že ho má zadavatelka používat!!!

To je fuk. Jestli píšete, že míček pes Vašich známých "vcucnul", tak byl prostě moc malej. O to mi jde - o bezpečnost psa. Míček správné velikosti pes nevcucne, nevdechne ani nespolkne.

Ten míč byl normálka, jako tenisák, takže průměr 8cm.... To pro ovčáka používá dneska každej...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten míč byl normálka, jako tenisák, takže průměr 8cm.... To pro ovčáka používá dneska každej...

Tenisák nemá 8 cm, ale 6. To je pro ovčáka malé. Bez ohledu na to, že to používá každej.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tenisák nemá 8 cm, ale 6. To je pro ovčáka malé. Bez ohledu na to, že to používá každej.

Basketbalák na šňůře už je ok?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Basketbalák na šňůře už je ok?

Když bude trošku vyfouklej, aby ho pes měl za co chytnout, tak rozhodně.

Jinak nechápu, co je směšného na tom, že příliš malý míček může pes vdechnout a udusit se, ale to je fuk. Hlavně že je sranda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když bude trošku vyfouklej, aby ho pes měl za co chytnout, tak rozhodně.

Jinak nechápu, co je směšného na tom, že příliš malý míček může pes vdechnout a udusit se, ale to je fuk. Hlavně že je sranda.

Nesměji se tomu, že pes může míč vdechnout, načeš se směji tomu, jak odedneška každý výcvikář, který cvičí na míček bude sebou tahat baskeťák na šňůře, protože obyč míček velikostí tenisáku je malej...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nesměji se tomu, že pes může míč vdechnout, načeš se směji tomu, jak odedneška každý výcvikář, který cvičí na míček bude sebou tahat baskeťák na šňůře, protože obyč míček velikostí tenisáku je malej...

Tak určitě je lepší cvičit na malý míček, který pes může vdechnout. Protože tahat s sebou větší míček je trapný...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak určitě je lepší cvičit na malý míček, který pes může vdechnout. Protože tahat s sebou větší míček je trapný...

Upřímně sem doposud nikoho neviděla, že by sebou tahal větší míč a to jsem na cvičáku už hezkou řádku let...
Dle mě nejlepší cvičit na žrádlo a slovní pochvalu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Upřímně sem doposud nikoho neviděla, že by sebou tahal větší míč a to jsem na cvičáku už hezkou řádku let...
Dle mě nejlepší cvičit na žrádlo a slovní pochvalu...

Tak ještě jednou pro méně chápavé:
Ano, vím, že všichni používají poměrně malé míčky i pro velké psy. Což nic nemění na tom, že je to nebezpečné. Vy byste to měla vědět nejlíp, protože s tím máte přímo osobní zkušenost. Že něco dělají všichni, ještě neznamená, že je to dobře.

Žrádlo a pochvala OK, ale oboje (zvlášť žrádlo) psa spíš zklidní. Pokud potřebujete psa naučit novou věc, zklidnit ho, soustředit ho, tak v pořádku. Ale ve finále je potřeba u naučených cviků naopak zvýšit nadšení, "drajv". V tom případě se bez hračky neobejdete. Ať už je to míček, přetahovadlo nebo cokoliv jiného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ještě jednou pro méně chápavé:
Ano, vím, že všichni používají poměrně malé míčky i pro velké psy. Což nic nemění na tom, že je to nebezpečné. Vy byste to měla vědět nejlíp, protože s tím máte přímo osobní zkušenost. Že něco dělají všichni, ještě neznamená, že je to dobře.

Žrádlo a pochvala OK, ale oboje (zvlášť žrádlo) psa spíš zklidní. Pokud potřebujete psa naučit novou věc, zklidnit ho, soustředit ho, tak v pořádku. Ale ve finále je potřeba u naučených cviků naopak zvýšit nadšení, "drajv". V tom případě se bez hračky neobejdete. Ať už je to míček, přetahovadlo nebo cokoliv jiného.

Divila byste se, hračku jsem za těch hafo let k výcviku nepotřebovala...
Navíc mám 5 psů a 3 psům míč prostě nic neříká...
Nicméně můj způsob odměňování už je OT...

Zadavatelka má problém s přivoláním né s odměnama...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divila byste se, hračku jsem za těch hafo let k výcviku nepotřebovala...
Navíc mám 5 psů a 3 psům míč prostě nic neříká...
Nicméně můj způsob odměňování už je OT...

Zadavatelka má problém s přivoláním né s odměnama...

A nemyslíte, že přivolání tak trošku s odměnama souvisí? Malinko?

Jinak co se týče hračky jako odměny, tak strašně záleží na temperamentu psa. Můžu srovnávat, mám fenku z výstavní linie, která je absolutní salámistka a po čtvrtém aportu se na mě znechuceně podívá, co po ní jako ještě chci, a psa pracáka, který je jak vystřelený z praku a makal by do padnutí. U fenky bych se bez "hecovacích" odměn typu míček, přetahovadlo, hra na honěnou apod. nehnula z místa. Žrádlo jo, žrádlo je super na naučení věcí, ale kdybych s ní cvičila jen na žrádlo a nic jiného, tak se mi na to po chvilce vykašle, nebo bude vypadat jak zpomalenej film. U psa používám naopak v podstatě jen žrádlo, abych ho trošku zklidnila a soustředila - temperamentu, rychlosti a drajvu má víc než dost i bez hraček.

Ano, k přivolání neodmyslitelně patří odměna, ať už v podobě hračky nebo kusu žvance...
Zbytek každý dle svého psa a uvážení...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Upřímně sem doposud nikoho neviděla, že by sebou tahal větší míč a to jsem na cvičáku už hezkou řádku let...
Dle mě nejlepší cvičit na žrádlo a slovní pochvalu...

Ale jo, dneska jsou o něco větší vyfouklé. Nedávno ho tady jeden přispivatel sháněl. Mají ho někteří majitelé ovčáků. Taky jsem ho sháněla. Musím se poptat těch, u kterých jsem ho viděla.

Jinak ten pes na cvičáku spolknul taky běžný míček na šňůrce.
U toho psa, jak se Vám ho nepodařilo zachránit byt spíš problém v tom v té šňůrce. Na některých míčkách jsou hrozně blbé a dají se lehce vytrhnout.

Ok, tak když už jste se tu tak rozjeli, tak my míčky používáme jen jako aport na házení. Přetahujeme se pouze provazem. Má svůj oblíbený létající talíř, který ale do lesa netaháme, protože už jsme ho takhle párkrát utopili, ztratili, což byla moje vina. Jen idiot hází aport na místo, kde se bude blbě hledat.
Je to závislák na hračky, jídlo bere pouze jako nutnost, než jsem si ho vykrmila, byl jen kost a kůže.
A rozhodně v lese nepobíhá jen tak, jak už jsem psala, i když vedle něj běžím, tak pořád něco děláme. Každopádně mě dnes zase překvapil, byli jsme na stopovačce, celou dobu, a v jednu chvíli nám přes cestu přeběhli dva zajíci a on nijak nereagoval. Stopovačka nebyla potřeba. Ale vsadím se, že nebýt toho lana, tak je v tahu. Jinak si to neumím vysvětlit :D