Skoro hluchá osamělá maminka

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 21:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.4

Prosím o radu.Maminka se celkem drží, ale dělá mi velké starosti její stále se zhoršující sluch. Žije sama v řadovém domku s malou zahrádkou.Její sluch se v poslední době zhoršil natolik, že už pořádně neslyší ani s naslouchátkem. Je velmi zmatená a smutná.Chci jí nějak pomoci.
Buď se k ní nastěhuju, ale budu muset s dcerou obývat jeden pokoj a navíc pustit svůj byt, kde máme s dcerou dost prostoru a každá svoje soukromí, nebo jí pořídit malého pejska vycvičeného pro hluché lidi.Sama bych ho vycvičila. Mám 4 letou fenku papillona, která je velmi chytrá, rychle se učí, velmi ráda aportuje a hlavně na jakýkoliv hlukový podnět jako je zvonění zvonku, klepání na dveře, neznámá návštěva atd. reaguje velmi hlasitým štěkáním , pro nás až nepříjemným, ale když se prostě něco děje, co vyhodnotí jako ohrožení nebo aspoň ohlášení, nejen že hlasitě štěká, ale i chodí za mnou a snaží se mi to štěkotem říct, že to mám jít vyřešit. Nebyl by problém jí naučit štěkat na zvonící mobil, pípání mikrovlnky, sporáku apod. Nevím ale jestli docvičit papillonku a dát jí k mamince - měla by se tam určitě dobře a obě už se znají a často by jsme se viděly, nebo pořídit nového psa a vycvičit. Stěhování k mamince je to poslední a nejkrajnější řešení. Mám ještě jednu fenku křížence retrívra a BSP, Obě fenky jsou na sebe hodně vázané a mají se opravdu rády. Jak to vyřešit? Prosím o slušné odpovědi. Mám to opravdu těžké.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 21:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.121

Těžko radit. Sama znáte své možnosti.
Pořídit další zvíře? Maminka se může zhoršit . . .Nebo . . .zvládnete to VŠECHNO + 3 psy ?

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 21:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.196.13

Vaš situace určitě není jednoduchá. Chci vám jen napsat, že ačkoliv se věnuji kynologii přes 30 let, netroufla bych si bez předchozích zkušeností s tímto druhem výcviku, tvrdit, že vycvičím psa pro neslyšícího člověka. Zvažovala bych nejprve jiné možnosti - existují dnes např. velmi silně zesilující naslouchadla, jsou možné i operace, které téměř navrátí sluch atd. V případě, že jsou tyto možnosti vyčerpány, kontaktovala bych centrum Helpes či podobné a ptala bych se na možnost výcviku či odborného vedení při výcviku. Co se týká konkrétního psa - asi bych volila spíše výchovu od štěněte a trochu větší a "odolnější" plemeno než papiš (např. pudlík).

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 21:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.209.193

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím o radu.Maminka se celkem drží, ale dělá mi velké starosti její stále se zhoršující sluch. Žije sama v řadovém domku s malou zahrádkou.Její sluch se v poslední době zhoršil natolik, že už pořádně neslyší ani s naslouchátkem. Je velmi zmatená a smutná.Chci jí nějak pomoci.
Buď se k ní nastěhuju, ale budu muset s dcerou obývat jeden pokoj a navíc pustit svůj byt, kde máme s dcerou dost prostoru a každá svoje soukromí, nebo jí pořídit malého pejska vycvičeného pro hluché lidi.Sama bych ho vycvičila. Mám 4 letou fenku papillona, která je velmi chytrá, rychle se učí, velmi ráda aportuje a hlavně na jakýkoliv hlukový podnět jako je zvonění zvonku, klepání na dveře, neznámá návštěva atd. reaguje velmi hlasitým štěkáním , pro nás až nepříjemným, ale když se prostě něco děje, co vyhodnotí jako ohrožení nebo aspoň ohlášení, nejen že hlasitě štěká, ale i chodí za mnou a snaží se mi to štěkotem říct, že to mám jít vyřešit. Nebyl by problém jí naučit štěkat na zvonící mobil, pípání mikrovlnky, sporáku apod. Nevím ale jestli docvičit papillonku a dát jí k mamince - měla by se tam určitě dobře a obě už se znají a často by jsme se viděly, nebo pořídit nového psa a vycvičit. Stěhování k mamince je to poslední a nejkrajnější řešení. Mám ještě jednu fenku křížence retrívra a BSP, Obě fenky jsou na sebe hodně vázané a mají se opravdu rády. Jak to vyřešit? Prosím o slušné odpovědi. Mám to opravdu těžké.

A vy jste odbornice na výcvik asistenčních psů? Protože říci "vycvičím psa, aby byl ušima pro maminku" - to už chce hodně odvahy či zkušeností. Co když maminka neuslyší ani štěkot psa, nebo nebude vnímat signály od psa, pokud je, jak píšete, mamka velmi zmatená?
Já bych neexperimentovala a domluvila jí odbornou péči, buď trvale ji přemístit do zdravotnického zařízení, nebo - proč si ji nevezmete k sobě? Když máte větší byt, tam by se jistě maminka vešla, lepší, než dumat o tísnění se u ní v jednom pokoji? Ano, ztráta soukromí by byla asi i tak, ale třeba ne tak velká.
A kromě té ztráty sluchu, je maminka nějak vyšetřená psychiatrem? On počínající Alzheimer může mít podobné projevy, nechávat pak mamku samotnou v bytě jejím by mohlo být i hazardem.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 21:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.121

Máte pravdu.
Ale některý pes, dokáže upozornit např. na zvonek , tak vehementně, že když nereagujete
na jeho štěkot, obíhá kolem Vás i bez nějakýho spec. výcviku. (máme v rodině)
Ale to maminčino zdraví . . . .je to na uvážení a nebude to vůbec snadné . . .

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 22:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.246

neznám vaší maminku a nevím jak na tom je , ale pokud jinak dobře a trápí jí jen to že je neslyšící , vhodně vycvičený pes by jí mohl pomoci . pokud si na to troufáte a zvládnete psa vycvičit , volila bych z těch malých pudla , no a nebo potom labradora či zlatého retrievra , raději fenu.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 22:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.108

Dala bych mamince papilona, myslím, že máte dost starostí a další pes by vám jich dost přidělal, pokud by to s ním paní nezvládala.
Myslím, že by ji i duševně povzbudil, měla by se o koho starat, s kým si povídat, když vy jste v práci. Pes se starým člověkem dělá divy.
Výhoda také je, že už se znají a když to nepůjde, vrátí se k vám.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 23:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.4

Odbornice nejsem, ale znám dobře své psy a mám hodně zkušeností 35 let s různými plemeny, ale maminku bych např. do domova důchodců nebo ještě hůře do LDN nedala, protože by tam jistě brzy odešla úplně. Jí drží při životě hlavně práce na zahrádce a kolem domu, pořád musí něco dělat, co jí znám je prostě taková. Dokud bude moci a myslím, že ještě pár let určitě bude - je jí 72 let, tak prostě bude něco dělat. Její největší problém je ten sluch, proto je tak zmatená a nejistá. Myslím, že pes by jí na nějakou dobu určitě pomohl. Hlasité zvuky slyší - vím to z návštěv u ní a když papillonka začne štěkat slyší jí moc dobře.Jen nevím, co s tím ty dvě fenky rozdělit, když jsou na sebe vázané a nebo pořídit jného psa a vycvičit , což by asi chvíli trvalo.Ke mně do bytu - paneláku by nešla, miluje tu svojí zahrádku, kytičky, bylinky apod. Díky za účast a všechny odpovědi.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2014 23:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.38

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odbornice nejsem, ale znám dobře své psy a mám hodně zkušeností 35 let s různými plemeny, ale maminku bych např. do domova důchodců nebo ještě hůře do LDN nedala, protože by tam jistě brzy odešla úplně. Jí drží při životě hlavně práce na zahrádce a kolem domu, pořád musí něco dělat, co jí znám je prostě taková. Dokud bude moci a myslím, že ještě pár let určitě bude - je jí 72 let, tak prostě bude něco dělat. Její největší problém je ten sluch, proto je tak zmatená a nejistá. Myslím, že pes by jí na nějakou dobu určitě pomohl. Hlasité zvuky slyší - vím to z návštěv u ní a když papillonka začne štěkat slyší jí moc dobře.Jen nevím, co s tím ty dvě fenky rozdělit, když jsou na sebe vázané a nebo pořídit jného psa a vycvičit , což by asi chvíli trvalo.Ke mně do bytu - paneláku by nešla, miluje tu svojí zahrádku, kytičky, bylinky apod. Díky za účast a všechny odpovědi.

Sama slyším taky dost špatně a věřte, je to nepříjemné. Taky jsem z toho kolikrát dost zmatená. Uslyším výrazný zvuk a netuším odkud to je....a pak zjistím, že slyším jak mi drhne mobil o kapsu atp. Naslouchátko v tomto případě je k ničemu, mám stejnou dědičnou degenerativní vadu jako moje babča, má ji i můj strejda. Když mluví víc lidí, do toho ještě třeba televize...nerozumím už ani slovu. myslím, že pejsek by mohl pomoct, třeba aby opravdu dával najevo obíháním, nebo přímo ukazováním kde co slyší. Ťukne do maminky, doběhne ke dveřím...aha zvonek. Ťukne do maminky, doběhne ke sporáku...aha, vaří se už voda. Nevím, jestli by jste ten výcvik zvládla, ale to bych nehrotila, nemuselo by to být 100%. Nevím, jak to má se zvířaty. Pokud má pejsky ráda, alespoň by se necítila tak sama. Pořídila bych nějaké malé nenáročné plemeno, klidně nějakého kříženečka z útulku. Jen musíte počítat s tím, že by jste si ho musela vzít, kdyby se mamince něco stalo.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 00:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.4

Moc všem děkuji za názory. Mám pocit , že ta moje holka papilonka by se k ní opravdu hodně hodila, je nenáročná, přizpůsobivá a nesmírně vnímavá a navíc se dobře znají a myslím, že jí mamka má docela ráda i když nikdy na žádná zvířata nebyla. Mě papča fascinuje právě tím, že se rychle učí a dokáže svými způsoby - štěkáním, dorážením, prošením, skákáním mi na nohy, upozornit, že jsem něco zapomněla nebo, že se něco děje.Je to opravdu velmi chytrý a vnímavý pejsek. Většího psa by mamka asi jednak nechtěla a kdybych nějakého pořídila mohlo by to trvat dlouho než se něco naučí.
A jestli vůbec. Jen mě trápí ty dvě fenky rozdělit a samozřejmě i to, že bych tu mojí princeznu papilonku neměla pořád za zadkem jak je jejím zvykem. Kdysi mamka mluvila o pudlíkovi, že by ho docela chtěla.

Jještě s ní o tom promluvím. I o těch možnostech ještě ten sluch nějakým způsobem - nevím jakým, zlepšit. Nedávno jsem si stáhla dokument Lidské tělo od BBC a když tam názorně ukázali, jaký je rozdíl vnímání hluku jedoucího vlaku u mladého a starého člověka, dost mě to vyděsilo, a od té doby na to myslím.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 00:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.209.193

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc všem děkuji za názory. Mám pocit , že ta moje holka papilonka by se k ní opravdu hodně hodila, je nenáročná, přizpůsobivá a nesmírně vnímavá a navíc se dobře znají a myslím, že jí mamka má docela ráda i když nikdy na žádná zvířata nebyla. Mě papča fascinuje právě tím, že se rychle učí a dokáže svými způsoby - štěkáním, dorážením, prošením, skákáním mi na nohy, upozornit, že jsem něco zapomněla nebo, že se něco děje.Je to opravdu velmi chytrý a vnímavý pejsek. Většího psa by mamka asi jednak nechtěla a kdybych nějakého pořídila mohlo by to trvat dlouho než se něco naučí.
A jestli vůbec. Jen mě trápí ty dvě fenky rozdělit a samozřejmě i to, že bych tu mojí princeznu papilonku neměla pořád za zadkem jak je jejím zvykem. Kdysi mamka mluvila o pudlíkovi, že by ho docela chtěla.

Jještě s ní o tom promluvím. I o těch možnostech ještě ten sluch nějakým způsobem - nevím jakým, zlepšit. Nedávno jsem si stáhla dokument Lidské tělo od BBC a když tam názorně ukázali, jaký je rozdíl vnímání hluku jedoucího vlaku u mladého a starého člověka, dost mě to vyděsilo, a od té doby na to myslím.

A tak to je fajn, že papillonka takhle reaguje na vás. Já jsem jen realista, jestli maminka nemá cit pro psy a fenka nebude opravdu dobře vycvičená, může to uškodit na obě strany. Navíc ten výcvik opravdu nějakou dobu potrvá, případný, pak naučit mamču se psem pracovat dle pravidel. Zkuste i další možnost, kontaktovat centra pro sluchově postižené a další organizace, jak mamince život ulehčit. Ztráta sluchu, pokud je to jediné, co ji trápí, se dá dobře pořešit . Držím palce.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 02:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.206

Zkuste papilonku prostě dát k mamince. Když to nebude fungovat, tak si ji vezmete zpátky a aspoň uvidíte, jestli má smysl řešit nějakého jiného psa.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 02:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.93

Měla jsem z otcovi strany oba hluchoněmé prarodiče. Pejsek by mohl Vaší mamince pomoci v tom, že nebude sama a bude pro ni mít canisterapeutický vliv. Na to zvonění, předělejte zvonek na to, aby dělal světelný signál. Neporadím Vám přesně, jak se to technicky řeší. Ale odborníci to znají. Stejně tak existují i další pomůcky, které ji mohou pomoci.

S tou zmateností, může to být tím, že se hůř orientuje, když špatně slyší, ale může to být už začínající problém jiného rázu. Sama se s tím potýkám u matky, ale u ní se sešlo víc věcí, tak nemůže být sama. Pokud je Vaše matka jinak samostatná, ale chcete mít jistotu, že bude v pořádku, tak existují různé sociální služby, např. Charita. Můžete se s nima domluvit, že se za Vaší maminkou pravidelně staví, jestli je v pořádku, jestli něco nepotřebuje. Pokud to není akutní řešení, nemusíte se tam hned stěhovat, nebo volit radikálnější řešení.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 06:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.159.97

Myslím, že nejjednodušší bude, když jí půjčíte papilonku a uvidíte. Ze začátku by to ale chtělo každý den navštěvovat. Případně zkusit nejdříve víkend být u mamky na návštěvě. Pejska tam nejdřív dávat jen na jeden, nebo dva dny. Mám tři psy a jednoho taky občas dávám k mamce, protože je jí smutno. Pes se těší, zná ji, akorát já vždycky furt telefonuju, jestli sám bez své smečky nestrádá. No a světe div se, je vždy v pohodě. A rozhodně maminku nestěhujte, jestli je zvyklá pracovat na zahrádce, zvlášť ji bude těšit, když vám vypěstuje jahody, nebo tak něco.smajlík
Adriana

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 09:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím o radu.Maminka se celkem drží, ale dělá mi velké starosti její stále se zhoršující sluch. Žije sama v řadovém domku s malou zahrádkou.Její sluch se v poslední době zhoršil natolik, že už pořádně neslyší ani s naslouchátkem. Je velmi zmatená a smutná.Chci jí nějak pomoci.
Buď se k ní nastěhuju, ale budu muset s dcerou obývat jeden pokoj a navíc pustit svůj byt, kde máme s dcerou dost prostoru a každá svoje soukromí, nebo jí pořídit malého pejska vycvičeného pro hluché lidi.Sama bych ho vycvičila. Mám 4 letou fenku papillona, která je velmi chytrá, rychle se učí, velmi ráda aportuje a hlavně na jakýkoliv hlukový podnět jako je zvonění zvonku, klepání na dveře, neznámá návštěva atd. reaguje velmi hlasitým štěkáním , pro nás až nepříjemným, ale když se prostě něco děje, co vyhodnotí jako ohrožení nebo aspoň ohlášení, nejen že hlasitě štěká, ale i chodí za mnou a snaží se mi to štěkotem říct, že to mám jít vyřešit. Nebyl by problém jí naučit štěkat na zvonící mobil, pípání mikrovlnky, sporáku apod. Nevím ale jestli docvičit papillonku a dát jí k mamince - měla by se tam určitě dobře a obě už se znají a často by jsme se viděly, nebo pořídit nového psa a vycvičit. Stěhování k mamince je to poslední a nejkrajnější řešení. Mám ještě jednu fenku křížence retrívra a BSP, Obě fenky jsou na sebe hodně vázané a mají se opravdu rády. Jak to vyřešit? Prosím o slušné odpovědi. Mám to opravdu těžké.

maminka potřebuje spíš vás,než pejska o kterýho se třeba i brzo přerazí..protože čas nezastavíš,může jí být húř....na co jí bude štěkající upozornující papilon,.....vemte mamku k sobě když máte tak velký byt,než jí dát na starost psa. Vy to nemáte těžké,vaše matka ano,vy máte možnosti.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 11:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.21.54

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
maminka potřebuje spíš vás,než pejska o kterýho se třeba i brzo přerazí..protože čas nezastavíš,může jí být húř....na co jí bude štěkající upozornující papilon,.....vemte mamku k sobě když máte tak velký byt,než jí dát na starost psa. Vy to nemáte těžké,vaše matka ano,vy máte možnosti.

Nejsem zadavatelka, ale uvědomte si, že ne každý senior stojí o to, aby si ho mladí brali k sobě. Stejně tak nestojí o domov důchodců atd. Je zvyklá ve svém a chce zůstat ve svém. Pokud je maminka zvyklá dělat na zahrádce a baví ji to, proč jí na "stará kolena" tuto radost brát? Pokud je zvyklá v domku se zahrádkou, co bude dělat v bytě, když zadavatelka bude v práci a její dcera ve škole/ školce - nevím jakého je dcerka věku. Ano, čas nezastavíš a až bude hůř, zadavatelka to určitě pozná a rozhodne se dle toho. Pak třeba taky maminka usoudí, že už na to opravdu nemá a do bytu půjde. Ale těžko stěhovat násilím někoho, kdo o to nestojí, pokud je starší člověk svéprávný, těžko s ním můžete manipulovat podle toho jak se hodí vám.

Neregistrovaný uživatel

14.6.2014 14:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.182

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem zadavatelka, ale uvědomte si, že ne každý senior stojí o to, aby si ho mladí brali k sobě. Stejně tak nestojí o domov důchodců atd. Je zvyklá ve svém a chce zůstat ve svém. Pokud je maminka zvyklá dělat na zahrádce a baví ji to, proč jí na "stará kolena" tuto radost brát? Pokud je zvyklá v domku se zahrádkou, co bude dělat v bytě, když zadavatelka bude v práci a její dcera ve škole/ školce - nevím jakého je dcerka věku. Ano, čas nezastavíš a až bude hůř, zadavatelka to určitě pozná a rozhodne se dle toho. Pak třeba taky maminka usoudí, že už na to opravdu nemá a do bytu půjde. Ale těžko stěhovat násilím někoho, kdo o to nestojí, pokud je starší člověk svéprávný, těžko s ním můžete manipulovat podle toho jak se hodí vám.

Souhlas. Mám zcela nemohoucí babičku (skoro nevnímající ležák) a 90letý děda (taky lehce nedoslýchavý a hůře chodící) se o ní za pomoci rodiny a zdr. sester stále stará. Od léta do podzimu jsou na chatě, v zimě bydlí v bytě s mým tátou. Přestože život na chatě je samozřejmě těžší, dědu ta zahrada drží na nouhou. V zimě se nemůže dočkat, až se tam zas odstěhují a stěžuje si, jak ho ten byt ubíjí, přestože tam odpadají starosti s topením, nákupama, schodama apod. a navíc tam má k ruce tátu.. Pro nás je chata naopak komplikace, protože každé ráno a večer někdo z nás musí zajet na chatu babičku přebalit, sestry chodí jen v poledne. Ale kdybychom dědu nutili zůstat ve městě, myslím, že by se z něj během té sezóny stal ležák taky.

K dotazu zadavatelky - zkusila bych mamince na chvíli nechat papiše, případně bych pořizovala již vycvičeného psa od nějaké organizace. Výcvik dalšího psa by byl asi dlouhý a se značně nejistým výsledkem. Sestěhování bych nechala ne nejpozdější možnou chvíli, ono je to obvykle těžké i pro toho seniora, protože je zvyklý na svůj klid a reálné soužití se dost liší od onoho "taky bys za mnou mohl/a chodit častěji" (to vidím teď právě když spolu žijí v zimě děda a táta, jejich vztah se tím strašně zhoršil).

Přidejte reakci

Přidat smajlík