Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

25.10.2003 19:53
Neregistrovaný uživatel

Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Neregistrovaný uživatel

26.10.2003 01:43
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Dobrý den, Vaše obavy jsou oprávněné. Jestli chcete psa mít zvládnutelného a poslušného, venčením na vodítku toho nikdy nedosáhnete. Podle mě jste měla začít venčit bez vodítka v okamžiku, kdy jste si ji přinesla domů. V tomto stáří, ale není ještě nic ztracené. V pozdějším věku byste s tím, ale mohla mít větší problémy. Aby pes Vás venku poslouchal, musí si Vás hlídat on. To je na celé věci to nejdůležitější. K puštění z vodítka byste si měla vybrat čas, kdy bude co nejmenší provoz u nejbližší komunikace a výskyt psů i lidí. Po odpoutání psa z vodítka byste ho měla co nejvíce zaujmout nějakou hračkou, aby ve Vás viděl tu nejlepší zábavu. Když si však cestu namíří od Vás a Vy ho zavoláte, začněte se vzdalovat od něj. Tím získáte velmi pevné přivolání. On ve Vás vidí potravu, ale i Vaší přízeň, která se mu vzdaluje a rozmyslí si, co je pro něj lepší. Když i tak bude setrvávat na místě, leč možná trochu brát na zřetel, že odcházíte, schovejte se mu za nejbližší roh budovy, za auto či strom. Teď je důležité vytrvat. Měla byste tam čekat, než si Vás najde nebo když uvidíte, že Vás nemůže najít, pak se mu ozvěte. Tento postup se praktikuje vždy, když půjde od Vás a nebude si Vás hlídat. Když však uvidíte, že něco žere co nechcete, nepřivolávejte ho. Tím kazíte jen přivolání. Nikdy tak nedosáhnete pevného přivolání, když pes zjistí, že nemusí přijít. Dojděte k ní, přiměřeným způsobem ji potrestejte ( fuj, … atd. To by bylo spíše na jiný dotaz). Nepřivazujte jí však nikdy na vodítko, když se vyskytne poblíž pes, či jiný aspekt, který by ji zajímal více než Vy. Tím ničemu neujdete. Pak se nebudete moct na psa nikdy spolehnout a celé snažení by bylo stejně zbytečné. Kdyby začal třeba utíkat opakovaně k odpadkům přes silnici, opět ho nevolejte. Tím mu nic nezakazujete, jen mu říkáte, že teď se jde dál. Pes Vás stejně, ale neposlechne a Vy zkazíte zase jen přivolání. Ve chvíli, kdy vidíte, že začíná zase vybíhat, vhoďte před něj vodítko. Pes se obvykle zarazí a když ještě na něj budete mluvit kárajícím hlasem něco jako fuj, co si to dovoluješ, apod…, velmi rychle se problém odbourá.Nenechával bych psy hrát si s jinými, neboť tím vyvoláváte jen další problémy. Pes může vyprovokovat jiného psa k nepřiměřenému chování. Daleko více se ale bude věnovat jiným věcem než Vám a Vaše pozornost se bude získávat jen velmi těžko. Psa ale musíte dobře socializovat se psy. Nesmíte ho nikdy izolovat. Tím se stane to, že pes se nebude umět chovat před jinými psy, bude utíkat, nebo na slabší dokonce útočit. Nevíte přece nikdy, kdy se k Vaší feně přibatolí třeba malé štěně, které si bude chtít hrát. Špatně socializovaný pes může i štěně pokousat. Tím si přivodíte zbytečné problémy sobě, ale můžete také poznamenat poškozené štěně na celý život, což samozřejmě, když držíte psa také jistě nechcete. Psy bych nechal očuchat, seznámit se. To vše ale musí pes stihnout tak, abyste se mu nevzdálila. Holt co stihne to stihne. U psů nestůjte, neboť, oni nepoznají, že již chcete jít dál, ale začnou si hrát. Psa byste měla naučit chodit bez vodítka i po rušných ulicích na chodníku. Nejprve se začíná u klidných ulic, kde ho musíte naučit respektovat chodník. Na závěr, ale říkám, když pes půjde od Vás nebo se příliš bude vzdalovat před Vámi, Vy musíte jít na opačnou stranu, když Vás doběhne, změňte opět směr a opakujte to dokud se nebude zdržovat ve vzdálenosti, jaká bude pro Vás přijatelná (2, 3, 10 i více metrů). Tento proces budete opakovat mnohokrát a to i když bude pes již dospělý. Musíte mu to pořád opakovat.
Takto jsme vychovali psa my a dnes s ním můžeme jít po velmi rušné ulici plné lidí a je nám nejlepším členem rodiny v našem životě.

Neregistrovaný uživatel

26.10.2003 07:06
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Díky moc za rady. Názory chovatelů se právě na tenhle problém vodítka různí. Někteří právě neporučují pejska pustit,dokud nemá perfektně zlvádnuté přivolání i na vodítku. A to se nám právě zatím nedaří. Snaží se běžet ke každému a chce si hrát(alespoň už tolik neskáče). Tak je to i s pejsky. Teprve teď po 3.očkování se k nim může dostat a je to pro ni něco nového. Už jsem se rozhodla a dokonce dneska to zkusila bez vodítka. Vůbec nikdo nebyl venku a tak jsem se odhodlala. Je pravda,že to bylo kousek do vchodu, ale když viděla ,že se ji strácím do vchodu přiběhla a šla se mnou. Budu to zkoušet a jsem ráda,že to dneska takhle dopadlo. U nás je dost těžké najít místo a chvilku,kdy tu zatím žádný pejsek není(jako na každém sídlišti),ale prostě si přivstanu a budu vyčkávat.Ještě jednou děkuji. Pěkný den!

Neregistrovaný uživatel

28.10.2003 11:16
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Odpověď „anonymuse“ (škoda, že se autor nepodepsal) je výtečná. Maximálně souhlasím.
Pes je tvor inteligentní a kdyby se měl nejdříve naučit přivolání na vodítku a poté bez něj, velmi rychle by stejně přišel na to, že není-li na vodítku, páníček jej nechytí a on na zavolání nemusí přijít. Ono je vhodné psíka seznámit třeba 3x-5x s povelem „ke mně“ na vodítku a následně musí pes dostat pamlsek, ale učit psa přivolání na vodítku (v pravém slova smyslu) považuji za nesmyslné (pokud se nejedná o dospělého problémového psa apod.).
Tedy doporučuji postupovat jak je uvedeno výše.
To, že štěně běží ke každému jemu sympatickému človíčkovi a ke každému psíkovi, to je zcela normální chování štěněte. A je právě na Vás mu to sice občas umožnit, ale zároveň vysvětlit, že nejenže to vždy není možné, ale také, že když řeknete, tak se se seznamováním končí. Na to jsou výborné ty pamlsky (i když pejsek neposlechne hned).
Piškoty nemastí kapsu, a mnozí psi je milují, ale jiní dají přednost „buřtu“. Najděte pro svého pejska mňamku takovou, kterou opravdu miluje a dostává ji jen za odměnu. Tu noste stále sebou a psík se tak naučí, že jste „chodící kapsa“, a když zavoláte a on přijde, dostane dobrůtku. Bude potom chtít být stále u Vás a pokud jej přeci jen něco zláká, bez problémů ho přivoláte. Jen upozorňuji, že by z větší části neměl být připoután na vodítko, ale měla by mu být dána opět volnost – pokračování v seznamování či hře. Pes si tak nespojí přivolání s nepříjemným useknutím zábavy a odtáhnutí na vodítku pryč.
Čím dříve začnete, tím lépe. A nebojte se kontaktu s jinými psy a následné přivolání. I to je psíka nutné naučit – že poslouchat se musí i tak. (Mrkněte na starší příspěvky, pomožte si třeba vyhledávačem, už jsme tu několikrát rozebírali postupy, jak přivolat psa od ostatních psů).

Neregistrovaný uživatel

30.10.2003 11:11
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Mně se na přivolání osvědčila tahle metoda: štěně jsem venčila vždycky na volno (pravda, že jsem k tomu měla příhodnější podmínky než je sídliště, ale můžete někam do klidnějšího prostředí popojet) a lákala ho k sobě na hračku a pamlsek s povelem "Pojď". Tak jsem ho naučila mě následovat a tím, že jsem se mu občas schovala si mě i hlídat. Se samotným "Ke mně!" jsem začala o něco později (asi ve 3 měsících, tj po měsíci u nás) a to tak, že pokaždé, když jsem viděla, že ke mně pes běží a opravdu je rozhodnut mě dohnat, zavolala jsem dodatečně "Ke mně!" Pejsek přiběhl a dostal pochvalu a piškot. To jsem opakovala několikrát denně ve vhodných situacích a třeba i při podávání krmení. Důležité je tento povel používat ze začátku jen tehdy, když vidíme, že pes opravdu "poslechne" - spíš tedy tehdy, když je povel v souladu s jeho momentálním zájmem. Vyhýbáme se jeho použití v situacích, kdy víme, že neposlechne, že je to ještě nad jeho síly - třeba když potká jiného psa nebo nějaký jiný silnější podnět.
Sama bych moc nevěřila, že to bude fungovat (je to úplně jiný přístup než klasická "podmiňovací" metoda), ale náš Sam se takhle naučil přivolání bezvadně, i když to trvalo déle a vyžadovalo trělivost (od psů jsem ho takhle začala odvolávat až po půl roce, do té doby bylo jasné, že neposlechne, tak jsem používala povel "Pojď! a "Jdeme!" - prostě něco míň striktního). A taky je třeba, aby to dodržovali i ostatní členové rodiny a povel nevhodným používáním "nedevalvovali".
A ještě k následujícímu Vašemu dotazu - při povelu "Zůstaň!" se mi osvědčilo ke psovi vždycky před ukončením povelu dojít, pochválit a až pak dát volno, rozhodně ho z povelu nepřivolávat. Pak pejsek čeká na sebemenší Váš pohyb, který by si mohl vysvětlit jako přivolání - zatímco takhle ví, že dokud nepřijdete Vy k němu, nic nebude.
Doufám, že Vám moje tipy trochu pomohou, i když sama nejsem žádný zkušený výcvikář. Ale o to málo, co se mi se Samem podařilo se ráda podělím.

Neregistrovaný uživatel

16.1.2004 15:18
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

určitě souhlasím s výše uvedenými radami, ale připadá mi že to není tak jednoduché jak se zdá.Mám roční fenku argentinské dogy, jako malinká byla hodně bázlivá před ostatními psy a když se lekla, utíkala pryč. Postupně se přestala psů bát a teď je problém spíš klasický, psy miluje a jak nějakého vidí, hnala by se za ním.Snažila jsem se jí dávat maximální volnost bez vodítka a motivovat jí pamlsky a probíhalo to většinou dobře, pokud v blízkosti nebyl pes, držela se u mě ale ve větší vzdálenosti než bych si přála.
Nicméně nestalo se že by utíkala ode mě, ale jako by se jí nechtělo ke mě a lítala dost daleko. Napadlo mě že je to nedostatkem pohybu, ale snažím se s ní chodit tři hodiny denně, má pořád spoustu energie. Teď ale před druhým háráním přestala chodit na přivolání, nejradši zaleze do křoví a je tam dobu, bojím se že když se jí schovám, ztratí se.Nejhorší varianta pro mě je jí týrat permanentně na vödítku. Jinak je neuvěřitelně milá, až bych řekla že má permanentní potřebu se mazlit, doma jí mám neustále za sebou a v ostatních věcech poslouchá velmi dobře. Vlastně i venku, když dám povel k noze, jde u nohy, a i když jsou kolem jiní psi.Poradíte mi?

Neregistrovaný uživatel

17.1.2004 14:28
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ráda bych se poradila. Mám 3,5měsíční fenku jorkšíra a zatím ji venku venčím jen na vodítku. Doma na zavolání přiběhne,ale venku jen podle nálady(ikdyž ji vždy čeká odměna). Slyšela jsem názor,že když ji nezačnu učit venčit bez vodítka teď, už ji to nenaučím. Je pravda,že cestu máme dost daleko,ale je tu spousta pejsků a zatím je moc neznáme:-).
Vidím,že by se opravdu potřebovala pořádně proběhnout(dcera s ní sice běhá i s vodítkem),ale já to se svýmí koleny nezvládnu. Pak běhá po bytě a to mám obavy ,aby si neublížila. Díky za rady.

Já bych se pokusila vrátit trochu na začátek a začít znovu důsledně procvičovat přivolání. Samozřejmostí musí být pochvala a pamlsek (o který opravdu musí stát). Podle popisu bych řekla, že k vám přestala chodit, protože se bojí, že ji připnete na vodítko a bude mít po zábavě. Doporučila bych vám ji tedy přivolávat mnohem častěji, než byla zvyklá a hned ji zase dát volno. Sem tam ji připnout, udělat jen 10 kroků a zase ji dát volno. Zkrátka musí nabrat přesvědčení, že přivolání „se vyplatí“ a neznamená vždy (téměř nikdy) přerušení zábavy. Také bych vám doporučila najít partu lidí, pejskařů (většinou ji naleznete na cvičáku, ale není to pravidlem), a pouštějte svou fenku k běhání s jinými psy. Domluvte se s danými pejskaři a přivolávejte si své psy, odměňte a zase jim dejte volnost. Rozhodně vaši fenku nenechávejte jen na vodítku. To by byla velká škoda. Argentiny jsou temperamentní a potřebují dost pohybu. Také bych vám doporučila od jara ji vzít běhat (s rozumem) ke kolu. Pokud najdete vhodné trasy, i to by mělo utuit vztah, protože bude-li na volno, bude si vás více hlídat, aby jste ji neujela (samozřejmě záleží hodně na vazbě pán a pes, na loveckém pudu fenky, a také na samostatnosti vaši fenky.
V neposlední řadě bych vám doporučila ji naučit vedle povelu „k noze“, „ke mně“, tak také cvik, povel jaký si sama určíte, kterým by jste po ni pouze chtěla, aby se k vám přiblížila (nikoliv přišla úplně). Zvyšuje to ovladatelnost psa, přehlednost v dané situaci i utužuje vztah, protože psovi dále necháváte volnost.

Přidejte reakci

Přidat smajlík