Americký stafordšírský teriér

Já bych to neviděl tak tragicky. Je sice pravda, že AST je ideální jako jediný pes do rodiny, ale jaký bude, to je teď jen a jen na Vás.

Já jsem v 15 letech měla tři ovčáky psy a zvládala jsem je úplně v pohodě.To že je holce 15 neznamená že by to nezvládla.
Pro zadavetlku,i tak bych Vám poradila k feně radši psa.A jestli se dceři líbí bull plemena co takhle stafordšírský bulteriér?Ty mám já a můžu Vám říct že jsou to úžasný psi.Je to malej amstaf vzhledově,povahově si troufám říct lepší.K lidem milej až vtíravej i když ke psům asi jako všechny bull plemena.Když je potřeba tak naše psy venčí i moje 12letá dcera,samozřejmě na vodítku ale i tak jí poslechnou.Fenku mívá i na volno,ta je nekofliktní a poslušná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
1) fena AST Vaši fenu retrívra časem možná zabije. To, že by spolu trvale vycházely, je velmi malá pravděpodobnost. Máte 2 kotce a jste připravena je venčit každou zvlášť? Uvědomujete si, co to stojí nervů (aby se nepotkaly) i času?
2) Psa pravděpodobně nezvládne Vaše dcera, co bude dělat když se pes chytne s jiným? Je potřeba psa odškrtit a na to určitě nebude mít sílu. Používají se i taková páčidla, ale to bych měla strach, že se psovi vylomí zub. Ovšem stejný problém může mít i s fenou, která se zakousne do jiné feny. Pomáhat s pejsky v útulku je sice hezké, ale na tuto situaci ji tam asi nepřipraví. Hlavně však na to prostě nemůže mít fyzické síly (to nemá i řada dospělých žen).
3) AST se hodí spíše jako jediný pes do rodiny, která ale je schopná psa zvládnout. Ti, kdo mají AST více, obvykle vědí jak s nimi zacházet a mají je obvykle ubytovaného každého zvlášť. Ani soužití feny se psem nemusí být vždy ideální (mě se taky čas od času chytli, ale protože bydleli každý zvlášť, tak jsem vždy mohla zasáhnout - jinak by to dopadlo velmi špatně). To, že se dva jedinci snesou, je docela malá pravděpodobnost a kde máte jistotu, že zrovna Vy budete mít tu výjimku?
4) Bylo by daleko méně rizikovější se poohlédnout po jiném plemeni, které lépe splní Vaše požadavky. Proč to zrovna musí být AST? Zřejmě se Vám líbí, ale ono to většinou ke spokojenému životu psa i jeho majitelů nestačí.

15 letá holka už asi moc neporoste, proč by neměla fyzicky zvládnout psa velikosti amstaffa? Mě je 19, od 15 jsem max něco přibrala ( ale celková kondička šla dolů ) a zvládám dva SAO. Otázka spíš je, jestli by to zvladla psychicky.

pokud má vaše dcera na to, aby řádně socializovala, vychovala a vycvičila AST tak v jejím věku nevidím problém (i když je fyzicky slabší, pokud bude mít psa zvládnutého, agresivnímu chování se dá předejít nebo se u něj ani nemusí projevit)
co se týče soužití staforda s jiným psem ... je to všechno hodně o majiteli ... pokud na sebe psi dobře přivikne myslím že by to mohlo fungovat .

Zadavatelko, zcela realistická reakce byla hned ta první, od 128.24, včetně pravděpodobného zabití vaší retrívřice amstafkou......plemen existuje xy, vybírejte dál!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud má vaše dcera na to, aby řádně socializovala, vychovala a vycvičila AST tak v jejím věku nevidím problém (i když je fyzicky slabší, pokud bude mít psa zvládnutého, agresivnímu chování se dá předejít nebo se u něj ani nemusí projevit)
co se týče soužití staforda s jiným psem ... je to všechno hodně o majiteli ... pokud na sebe psi dobře přivikne myslím že by to mohlo fungovat .

nohlo by to fungovat, ale taky nemuselo, a co pak?

Zadavatelko: lidi, kteří Vám zde píší, že by vaše dcera zvládla AST, vůbec neví, o čem píší!! Když jsem psala, že k odtržení (v tomto případě opravdu musí být odškrcení) AST od jiného psa MUSÍ být opravdu hodně fyzické síly v rukou a to opravdu nemá každý!! Zvláště pak dítě, či žena. A za tím si stojím. Věřte lidem, kteří tohle dělali nesčetněkrát (jako já a moje rodina) a ne domněnkám někoho, kdo AST nikdy neviděl v akci. Ale jinak je to Vaše volba a Vaše riziko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nohlo by to fungovat, ale taky nemuselo, a co pak?

Jo, přesně. Ono by mohlo fungovat i to, že budoucí AST zadavatelky bude mimořádná trouba, která se nikdy nebude rvát s nikým. Ale to je jeden z tisíce!! Takže jistota, že zadavatelka bude mít zrovna tu výjimku je asi taková jako vyhrát ve sportce. Bohužel se to nepozná na štěněti - pravá povaha se projeví až pes dospěje. A co potom s ním?? Dospělý AST je prakticky neumístitelný. Taky mám svoji zkušenost, když mi před léty vrátili již dospělého AST, samozřejmě ho nezvládali. Prostě nejjednodušší je v tomto ohledu nic nezkoušet a podívat se po jiném plemeni. A nějaké kecy o výchově, socializaci... jo, tak pro pudly a jiná plemena, ale o AST nikdy nevíte, co udělá, zvláště když nebudete u toho! To je prostě realita a ne dohady a domněnky.

Už několik let se mi v hlavě mele myšlenka na pořízení Amstafa. Zatím na psa nemám čas, ale jednou bude. Snažím se o nich shánět co nejvíc informací, hlavně ty, co se na stránkách chovek nepíšou - viz. rvavost, projevení povahy až v dospělosti, soužití s jinými psy apod.
Psem si nepotřebuju nic dokazovat, amstaf se mi prostě moc líbí a líbí se mi i jeho vztah k pánovi a oddanost. Na cvičáku ho jedna paní má a jsou to nejlepší kamarádi, radost se na to dívat.
Jací tedy vlastně doopravdy jsou? Specifika jejich povahy, pro koho se teda vůbec hodí?
Díky za odpověd

Majitelé chovky je mají striktně oddělené, nebo ve spolumajitelství a jasně řeknou, že pokud dojde byť k náznaku incidentu, že se už NIKDY tato zvířata nesmějí dostat k sobě. Ty, co znám osobně, tak venku s košem a stejně jim ani majitel nevěří, stačí málo a jdou do rvačky. Podnět k zabití je třeba to, že si druhý pes někde natluče a naříká, reakce ast je okamžitě zabít. A to mají zkoušky z výkonu a nejsou to psi ležící ladem a spoustu psů znají a jsou s nimi denně v kontaktu, někdy si i hrají, ale přesto jsou ochotni k okamžité likvidaci.

Hlavní specifikum těchto plemen je, že mají chovem odstraněný normální průběh mezipsí komunikace. Normální pes nejdřív hrozí pohledem a postojem, pak vrčí a když už dojde ke rvačce, jde o vysoce ritualizovanou záležitost, která nemá za účel protivníka zranit. Drtivá většina rvaček psů běžných plemen končí jen oslintáním obou aktérů, maximálně malými škrábanci v obličeji. Bull plemena jdou zpravidla rovnou do útoku, a to natvrdo. Navíc mají hodně potlačenou reakci na psí usmiřující a podřízené signály.

Je možné soužití amstafa s jinými zvířaty, např. s kočkami?
S tím rvaním - do určité chvíle naprosto pohodový a bezproblémový pes, kterému najednou hrábne a jde zabíjet?
V čem se od něj liší stafbull?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je možné soužití amstafa s jinými zvířaty, např. s kočkami?
S tím rvaním - do určité chvíle naprosto pohodový a bezproblémový pes, kterému najednou hrábne a jde zabíjet?
V čem se od něj liší stafbull?

s tím rvaním u AST to bohužel tak je, a ten moment, kdy psovi "zničehonic hrábne" příjde většinou kolem roka - do té doby bývají v pohodě, hrají si s jinými psy, a pak najednou klidně ze hry ve vteřině přepnou do likviačního útoku, takže majitel opravdu nemá šanci zareagovat. Ten, kdo si pořizuje taková plemena by měl dopředu počítat s tím, že bude po zbytek psího života se svým psem v izolaci od ostatních psů, a partnera si taky bude muset hledat mězi těmi, co už psa nevlastní, nebude moct nechat pohlídat apod.

Konečně jsou zde reakce lidí, kteří ví o čem je AST. I sebevychovanější AST má v sobě prostě tu agresi vůči jiným psům a zvířatům (ne vůči lidem!!). V rodině je to pohodový pes - pokud ovšem ho ta rodina zvládne. Prodala jsem jednou štěně lidem, kteří ho vůbec nezvládli a když mě po čase poprosili o konzultaci, byla jsem zděšena, kam až to nechali zajít! Např. pokud se pes rozhodl, že bude spát v posteli, tak tam spal. Ale ne s majiteli! Prostě jen zavrčel a majitelé šli raději spát jinam. Nečekali až je taky kousne (podle všeho už to několikrát zkusil). Moji psi chodili na cvičák, měli i lovecký výcvik, ale ve vztahu k jiným psům jsem jim prostě nevěřila. Musela jsem být stále ve střehu a krok před nimi. Jenže oni útočí bleskově - bez varování i zdánlivě bez podnětu - ten podnět člověk totiž ani nepostřehne. Zažila jsem jen jednu fenu, která neútočila, ale to byla právě ta výjimka!! A ještě jsem jí nevěřila, protože zlomit se to může kdykoliv během celého jejího života. Takže - zadavatelko - je to přesně tak, jak říkám. Že se Vám pes líbí prostě nestačí ke spokojenému životu vás i vašich psů. U AST to platí dvojnásob. Opravdu to není pes pro každého - a tím nechci nějak vyvyšovat majitele AST, že jsou něco víc, ale prostě je to tak.

Co se týče stafordšírského bulteriéra, tam je ta povaha úplně o něčem jiném. Jsou to mírumilovní psi, ne nadarmo v zahraničí je nazývají baby - dog. Tím ovšem není míněno, že by si děti s nimi mohly dělat úplně co by chtěly - přece jen je to pes a žádnému psovi se nelíbí, když ho dítě tahá, strká prsty do očí, bije apod. Nicméně STB jsem dosud doma neměla, takže se nebudu vyjadřovat (jako ti, co nikdy neměli AST a budou Vám tvrdit, že je vše o výchově, socializaci a že ho zvládne 15 ti letá slečna a podobné blbosti). Jistě se ozvou i majitelé STB a popíší vám lépe jeho povahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je možné soužití amstafa s jinými zvířaty, např. s kočkami?
S tím rvaním - do určité chvíle naprosto pohodový a bezproblémový pes, kterému najednou hrábne a jde zabíjet?
V čem se od něj liší stafbull?

Naši AST tolerovali kočky, které jsme měli v bytě, venku zabili každou. Ne, že by je milovali, prostě věděli, že nesmí - když jsem tam já. Kdybych tam nebyla, ruku do ohně bych za ně nedala. Takže jsem je nenechávala v bytě s kočkami o samotě. Prostě když naši psi AST nebyli pod dohledem, byl každý zvlášť zavřený v kotci - ani s jinými zvířaty, ani spolu. AST je schopen měsíce i roky vegetovat s dalším zvířetem (ať je to pes, kočka...) ale jednoho dne se mezi nimi stane nějaký problém (do toho člověk nevidí) a pak to AST řeší nekompromisně a nezvratně. To je prostě skutečnost.

Tak za tyhle názory mockrát díky! Bohužel na stránkách většiny chovek jsem se dozvěděla, že amstaf je vlastně takový nasvalený labrouš, který při správné výchově miluje všechny a všechno kolem sebe. Pár koček mám a opravdu bych nechtěla věčně trnout, jestli jsem je oddělila od psa nebo si pes někde neotevřel dveře. Věřím, že jsou to prima psi, ale radši se poohlédnu po stafbullíkovi. Budu moc ráda, když by se tu objevil nějaký majitel stafbulla a řekl mi, jací jsou. Díky!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak za tyhle názory mockrát díky! Bohužel na stránkách většiny chovek jsem se dozvěděla, že amstaf je vlastně takový nasvalený labrouš, který při správné výchově miluje všechny a všechno kolem sebe. Pár koček mám a opravdu bych nechtěla věčně trnout, jestli jsem je oddělila od psa nebo si pes někde neotevřel dveře. Věřím, že jsou to prima psi, ale radši se poohlédnu po stafbullíkovi. Budu moc ráda, když by se tu objevil nějaký majitel stafbulla a řekl mi, jací jsou. Díky!

jako AST opravdu miluje všechny okolo sebe, ale bohužel jenom ty dvounohé, se zvířaty a zejména jinými psy je jejich vztah většinou dost problematický.

Číst tuto diskuzi před několika lety, než jsem si pořídila amstafku, asi bych si to rozmyslela. Ještě, že jsem o ničem takovém nevěděla, jelikož bych se tehdy možná rozhodla jinak a o by byla chyba. Mám fenku amstafa, miluje všechno a všechny. Nechala se již pokousat od čivavy a jezevčíka a její reakce nebyla krvelačné zabití toho druhého psa, ale lehnutí na záda, vyvalení břicha a nadměrné kroucení ocasem, kdy chtěla tomu druhému pejskovi dokázat, že je kámoš. Za 2 roky máme v plánu k ní pořídit 2 fenky choďáků a nemám z toho sebemenší obavy. Přišla jsem jen na jedinou věc, kterou absolutně nesnáší a to je voda. Chovatelé, od kterých ji máme mají doma 3 feny, kocoury a další domácí zvěř, která k baráku patří a všechny spolu vychází bezproblémově. Když mají štěňata, navzájem kojí, nechají kohokoli přiblížit se k jejich štěňatům, nemají tendence útočit ani nic podobného. Tím rozhodně neříkám, že je amstaf pes pro každého, hlavně tedy pes, ale že pokud si vyberete dobře chovatelskou stanici, nevyberete si množírnu, tak do tohoto psa běžte. Jsou to úžasní a milující psi, jejich mazlení nemá obdoby. Dobře je v mládí socializujte a běžte na ně "s klidem", protože jsou to prostě paličáci, co se Vaše současná fenka naučila třeba za 5 minut, jim může déle trvat. Zahartusit na ně? O to víc, se jim pak nebude chtít něco dělat. Největší trest pro ně je, nebavit se s nimi a to teprve uvidíte vlezdoprdelectví. :-D Hodně štěstí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Číst tuto diskuzi před několika lety, než jsem si pořídila amstafku, asi bych si to rozmyslela. Ještě, že jsem o ničem takovém nevěděla, jelikož bych se tehdy možná rozhodla jinak a o by byla chyba. Mám fenku amstafa, miluje všechno a všechny. Nechala se již pokousat od čivavy a jezevčíka a její reakce nebyla krvelačné zabití toho druhého psa, ale lehnutí na záda, vyvalení břicha a nadměrné kroucení ocasem, kdy chtěla tomu druhému pejskovi dokázat, že je kámoš. Za 2 roky máme v plánu k ní pořídit 2 fenky choďáků a nemám z toho sebemenší obavy. Přišla jsem jen na jedinou věc, kterou absolutně nesnáší a to je voda. Chovatelé, od kterých ji máme mají doma 3 feny, kocoury a další domácí zvěř, která k baráku patří a všechny spolu vychází bezproblémově. Když mají štěňata, navzájem kojí, nechají kohokoli přiblížit se k jejich štěňatům, nemají tendence útočit ani nic podobného. Tím rozhodně neříkám, že je amstaf pes pro každého, hlavně tedy pes, ale že pokud si vyberete dobře chovatelskou stanici, nevyberete si množírnu, tak do tohoto psa běžte. Jsou to úžasní a milující psi, jejich mazlení nemá obdoby. Dobře je v mládí socializujte a běžte na ně "s klidem", protože jsou to prostě paličáci, co se Vaše současná fenka naučila třeba za 5 minut, jim může déle trvat. Zahartusit na ně? O to víc, se jim pak nebude chtít něco dělat. Největší trest pro ně je, nebavit se s nimi a to teprve uvidíte vlezdoprdelectví. :-D Hodně štěstí

Že jste měla štěstí na "labradorovitou" amstafku, ještě zdaleka neznamená, že jsou takoví všichni představitelé plemene.

Chcete-li kvalifikovanou odpověď, pak je lepší ptát se dlouholetých chovatelů a osobně. Lidé mají tendence dělat obraz plemene z pár zvířat. Po přečtení článku mám pocit, že už krytí musí probíhat za zvýšených bezpečnostních opatření, aby jeden druhého nezabil a že pokud chci jakousi vraždící mašinku zvířátek, tak tohle plemeno je ta správná volba. Už z předchozí věty vyplývá, že budou chovatelé, které budou určité povahy preferovat a co někdo může považovat za normální, jiný s klidem vyřadí z chovu jako odpad. Neřešte tedy "rady" zde a domluvte si s chovateli schůzky a požádejte o rady je. Za lidi co se ptají před pořízením budou seriózní jistě rádi. On ten výběr chovatele a následně štěněte (rodičů) už je důležitý základ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chcete-li kvalifikovanou odpověď, pak je lepší ptát se dlouholetých chovatelů a osobně. Lidé mají tendence dělat obraz plemene z pár zvířat. Po přečtení článku mám pocit, že už krytí musí probíhat za zvýšených bezpečnostních opatření, aby jeden druhého nezabil a že pokud chci jakousi vraždící mašinku zvířátek, tak tohle plemeno je ta správná volba. Už z předchozí věty vyplývá, že budou chovatelé, které budou určité povahy preferovat a co někdo může považovat za normální, jiný s klidem vyřadí z chovu jako odpad. Neřešte tedy "rady" zde a domluvte si s chovateli schůzky a požádejte o rady je. Za lidi co se ptají před pořízením budou seriózní jistě rádi. On ten výběr chovatele a následně štěněte (rodičů) už je důležitý základ...

blbý je, že chovatelé chtějí až na vyjímky v první řadě prodat, takže dost často řeknou zájemcům jen co, co se jim hodí, a o nějaké objektivitě nemůže být ani řeč. Toto plemeno nevlastním, ale za dobu co dělám výcvikáře mi prošla rukama takových psů řada, a bohužel jsem byla svědkem i dvou incidentů, kdy hra do té doby pohodového mladého AST skončila ve vteřině těžkým zraněním jiného psa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chcete-li kvalifikovanou odpověď, pak je lepší ptát se dlouholetých chovatelů a osobně. Lidé mají tendence dělat obraz plemene z pár zvířat. Po přečtení článku mám pocit, že už krytí musí probíhat za zvýšených bezpečnostních opatření, aby jeden druhého nezabil a že pokud chci jakousi vraždící mašinku zvířátek, tak tohle plemeno je ta správná volba. Už z předchozí věty vyplývá, že budou chovatelé, které budou určité povahy preferovat a co někdo může považovat za normální, jiný s klidem vyřadí z chovu jako odpad. Neřešte tedy "rady" zde a domluvte si s chovateli schůzky a požádejte o rady je. Za lidi co se ptají před pořízením budou seriózní jistě rádi. On ten výběr chovatele a následně štěněte (rodičů) už je důležitý základ...

Pod tohle se mohu podepsat také. Když jsem poprvé šla krýt svoji fenu, dost jsem se divila. Žádné seznamování a hrátky mezi ženichem a nevěstou. Fenu jsem měla na vodítku, ženicha přivedli také na vodítku a s košem. Ihned naskočil na fenu, přidrželi jsme je a bylo. Pak jsem sama měla psa (kryl moje feny i cizí) a stalo se mě, že když byli svázaní (dokonce s mojí fenou, na kterou byl zvyklý), tak fena projevila jakýsi nesouhlas a pes se do ní okamžitě zakousl. Byla to dost blbá situace - psi svázaní zadkem a zakousnutí předkem. Od té doby můj pes kryl také jen s košem. Jinak byl miláček nás i sousedů, ale nenechal si nic líbit od jiných psů. Takový je AST. Má-li někdo výjimku, nemůže z toho dělat pravidlo. A pravověrní chovatelé AST by staforda s povahou retrívra vyřadili jako odpad.

Takze kdyz mame doma rocniho staforda kterej psi miluje kolikrat na nej pes i vyjel a on nic muze se to zmenit?mam mu nasadit kosik a vencit s kosikem aby vypadal jak uplnej zabijak?nebo nevim bez dozoru ho se psema nenechavam.takze maji povahu na hovno teda co tady ctu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze kdyz mame doma rocniho staforda kterej psi miluje kolikrat na nej pes i vyjel a on nic muze se to zmenit?mam mu nasadit kosik a vencit s kosikem aby vypadal jak uplnej zabijak?nebo nevim bez dozoru ho se psema nenechavam.takze maji povahu na hovno teda co tady ctu?

určitě se to stát může, a pravěpodobně se to i stane, proto by si bez koše už s jinýma psama (zejména stejného pohlaví) hrát neměl. Ani dozor při hrách vám bez koše nepomůže, protože u nich za změna ze hry v útok bývá bez zjevného varování ve vteřině.
Nikdo neřekl, že mají povahu na ho ..., mají hromadu vynikajících vlastností, ale tohle je bohužel vlastnost, ke které byli šlechtění, a stejně jak ani výchovou neodnaučíte pastevce hlídat, barzoje lovit, tak APBT a AST se prostě perou. S tímhle by ale měl dopředu počítat každý, kdo si takového psa pořizuje, a podle toho jej mít taky zajištěnýho.

Je to velmi individuální, záleží na co zvyknete štěně a jak ho vychovate.
Kamarád má 3 letého psa ast, se psy se nesnese, s fenami v pohodě, na jiná zvířata není zvyklý.
My máme mladou stafbulku, psy i feny miluje, zatím to vypadá ze v tomto směru bude v pohodě.
V rodině máme 5 letého psa stafbula, nekonfliktní ke psům i fenam, až na pár výjimek kdy ho ty psi v minulosti napadli, kočky v rodině respektoval, mohly mu do misky a udělat cokoliv.
Měla jsem rtw, vždy dvě feny spolu, snesly se vždycky, s kočkama taky vždy v pohodě.
Manžel měl ast x apbt, doma se snesla s morcetem, na kočky zvyklá nebyla, takže ty by slovila, sama nezautocila na psa ani fenu, ale jakmile dostala malý náznak od protivníka, tak by se rvala.hned. Když jsme se sestehovali s manželem, on tu stafopitbulku, já rtw, tak doma nikdy nebyl jediný konflikt, ale venku se několikrát porvaly o klacek apod. a nebo rtw nesnesla ten její způsob hry a pustila se do ní. Vždy to skončilo pár dirkama v každé, žádné vážné zranění. Ale hodně na výchovu a výcvik dbáme, takže máme psy dost vycepovaný.
Takže těžko předvídat jak by to bylo u vás, ale celkově jsou stafbulici min konfliktní než ast, ale taky dost citlivý na chování majitele

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takze kdyz mame doma rocniho staforda kterej psi miluje kolikrat na nej pes i vyjel a on nic muze se to zmenit?mam mu nasadit kosik a vencit s kosikem aby vypadal jak uplnej zabijak?nebo nevim bez dozoru ho se psema nenechavam.takze maji povahu na hovno teda co tady ctu?

Roční pes není dospělý!
AST a není zvyklý na koš ?

Jak zde již bylo nastíněno na případu SAO. Takového psa žena jen za pomoci svých paží nezvládne nikdy. Záleží ovšem na něčem úplně jiném než na fyzické síle.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Roční pes není dospělý!
AST a není zvyklý na koš ?

A psala jsem tam ze pes neni dospeli nebo ze neni zvyklej na kosik?jen mu ho proste nedavam kdyz s nim jdu ven ma ho akorad kdyz jedeme MHD nebo vlakem!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se týče stafordšírského bulteriéra, tam je ta povaha úplně o něčem jiném. Jsou to mírumilovní psi, ne nadarmo v zahraničí je nazývají baby - dog. Tím ovšem není míněno, že by si děti s nimi mohly dělat úplně co by chtěly - přece jen je to pes a žádnému psovi se nelíbí, když ho dítě tahá, strká prsty do očí, bije apod. Nicméně STB jsem dosud doma neměla, takže se nebudu vyjadřovat (jako ti, co nikdy neměli AST a budou Vám tvrdit, že je vše o výchově, socializaci a že ho zvládne 15 ti letá slečna a podobné blbosti). Jistě se ozvou i majitelé STB a popíší vám lépe jeho povahu.

Docela jste mě pobavila.Píšete o SBT (ne STB,to bylo trochu něco jinýho) ale něměla jste ho a popisujete že je mírumilovnej.Víte kolik znám stafbulů kteří jdou po všem čtyřnohým?Ale kritizujete lidi a vlastně i mě že ti co AST neměli a radí že je to o výchově atd že je to blbost!Vždyť tu holčinu neznáte,proč by neměla zvládnout AST?Znám 70letýho pána kterej má stafordku a poslouchá 100%,má jí na volno,nikdy po žádným psu nevyjela a hlavně jde ke psům jen když jí to pán dovolí a zná je.Moje 12letá dcera má víc zkušeností než někteří rádobypejskaři a naši stafíci jí poslouchaj.Ono to není o věku ale o přístupu.Kolikrát je větší zlo machr kterej si myslí že je mistr světa než mladá holka která třeba má cit pro to aby psa zvládla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Docela jste mě pobavila.Píšete o SBT (ne STB,to bylo trochu něco jinýho) ale něměla jste ho a popisujete že je mírumilovnej.Víte kolik znám stafbulů kteří jdou po všem čtyřnohým?Ale kritizujete lidi a vlastně i mě že ti co AST neměli a radí že je to o výchově atd že je to blbost!Vždyť tu holčinu neznáte,proč by neměla zvládnout AST?Znám 70letýho pána kterej má stafordku a poslouchá 100%,má jí na volno,nikdy po žádným psu nevyjela a hlavně jde ke psům jen když jí to pán dovolí a zná je.Moje 12letá dcera má víc zkušeností než někteří rádobypejskaři a naši stafíci jí poslouchaj.Ono to není o věku ale o přístupu.Kolikrát je větší zlo machr kterej si myslí že je mistr světa než mladá holka která třeba má cit pro to aby psa zvládla.

Stafbulíky mám 3 a co se týká kontaktu s lidmi,tak až na pár mimořádných vyjímek/a tam si dovolím tvrdit,že to podělal člověk/-tak jsou neuvěřitelně kontaktní a přátelští,co se týče dětí-tolerují toho velmi mnoho a pokud to překročí mez-raději se sbalí a odejdou,než by uštědřili např výchovný štípanec,ovšem-není už zdaleka takovou pravdou to ,co slýchávám velmi často a tady to zaznělo také,že jsou stejně nakloněni i ostatním čtyřnožcům-feny% bývají mírnější a méně konfliktní,ale ani to není neotřesitelné pravidlo, ale psi-alespon má zkušenost je taková,že i když se do jistého věku chovají mírněji-jakmile je jejich sebevědomí dostatečně upevněné-při náznaku dominance jiného psa-utok je bleskový.V 90% spolu bezproblémově vycházejí psy s fenami-,dvě feny,pokud jsou k tomu důsledně vedené a nesejdou se dvě mimořádně dominantní feny,tak vycházejí také bezproblémů,ale pes se psem-tam je to velmi podobné jako u amsatfa-stačí nepatrný podnět a pustí se do rvačky,např můj pes nikdy nejde do konfliktu jako první-ve smyslu,že by ho vyprovokoval a zautočil na pejska,který si ho nevšímá,ovšem stačí nepatrné zavrčení jiného psa a nezaváhá ani vteřinu...k jiným zvířatům -ten vzah není také až tak bezproblémový-např máme morčata,přes klec na sebe koukají,očmuchávají se a nikdy by psy nenapadlo strčit k nim hlavu,nebo k nim hrábnout tlapou,v ruce je očmuchávají,poštuchují-ovšem pokud bych morče dala na zem a ono se rozeběhlo-okamžitě ho bude mít tendenci lovit,kočku jsme měli společně v bytě-ale bylo to v době,kdy pes byl mladý a kočka už starší-naučili se ignorovat-nikoliv milovat,nikdy mezi nimi nebyl vztah-ani konflikt,v té době jsem se spsem jezdila k přátelům,kteří mněli kočku-ignoroval ji,cca po 2 letech číča zemřela a další kočku jsme přinesli až po pár letech-to už jsme mněli i fenu a nedalo se to-přesto,že věděli,že nesmí-nesnesli ji a pokud by se k ní dostali-nepřežila by to-snažili jsme se rok a pak si číču raději vzala kamarádka....takže shrnuto: SBT je super k lidem-kámoš,parták a závisláček na lidské přítomnosti,ale k ostatním čtyřnožcům je na místě taky velká obezřetnost-obvzlášt u psů.a ještě dodám,že moje 10letá dcera fenu zvládá uplně v pohodě,cvičí s ní,venku si ji vodí/samozřejmě ne sama/,ale i když psa miluje-např venku jí nikdy nenapadlo ho vést a feny zvládá naprosto bezproblémově...