Nesocializované 3,5 měs.štěně,jak postupovat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
což na to jít přes klikr?

Pokud je štěně strachy úplně strnulé, tak se vám na klikr v tu chvíli naprosto vykašle...

Kombinace zanedbané socializace a vrozeně bázlivé povahy, ach jo Jak se štěně chová doma, ve známém prostředí?

štěně se mi na klikr nevykašle, protože ho v klidu doma důkladně naklikám a pak postupuju pomalu, v klídku, krok za krokem, tak jak to je normální a správné. A štěně se mi do takového stresu nedostane......

Toto se odvíjí od toho, z jakých podmínek pejsek pochází. Byl úplně bez kontaktu s lidmi, nebo omezeně, nebo se naopak lidí bojí kvůli velmi špatným zkušenostem ? V prvé řadě se musí naučit důvěřovat lidem, na to je výborný domácí pes - pokud je řádně socializovaný, poslušný a přítulný k majitelům. Štěně v tomto věku hodně odkoukává od starších psů a přejímá vzorce chování. Nemůže mít štěník nějaký zdravotní problém? Vidí a slyší dobře? Jak mu chutná? Přijímá potravu normálně, nebo je ve stresu a moc tomu nedá? Jinak postup co jste uvedli (zadavatel) je správný, toto je hlavně o obrovské trpělivosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
štěně se mi na klikr nevykašle, protože ho v klidu doma důkladně naklikám a pak postupuju pomalu, v klídku, krok za krokem, tak jak to je normální a správné. A štěně se mi do takového stresu nedostane......

Proto se ptám, jak se chová doma v klidu. Ale jestli je "vytuhlé" i na úplně klidné ulici, tak tam nějak nevidím prostor pro žádné mezikroky, jak by šlo pracovat pod prahem a stresové vlivy postupně zvyšovat. Protože podle popisu je štěně nad prahem v podstatě furt bez ohledu na okolnosti...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
štěně se mi na klikr nevykašle, protože ho v klidu doma důkladně naklikám a pak postupuju pomalu, v klídku, krok za krokem, tak jak to je normální a správné. A štěně se mi do takového stresu nedostane......

Pokud je štěně nekontaktní, lidí se bojí a děsí ho jakákoliv aktivita, tak ani tady klikr nepomůže. Nesocializované štěně má jediný zájem - jak co nejdříve utéct do bezpečné vzdálenosti (od klikru i člověka).

Mimochodem, zadavatelko, teď vychází v PPČ série článků od F. Šusty přesně na téma stres (nevím jestli od června, nebo už dřív) - doporučuji sehnat a přečíst.
Jinak - odkud jste (majitelé psa) - Ostrava a okolí - http://www.koira.cz/

Co je to za plemeno - některá jsou vrozeně plašší, já měla např. takového azavaka. Ale nakonec se povedlo .

Nevím, co si představujete výchovu s klikrem :
" Ale jestli je "vytuhlé" i na úplně klidné ulici, tak tam nějak nevidím prostor pro žádné mezikroky, jak by šlo pracovat pod prahem a stresové vlivy postupně zvyšovat. Protože podle popisu je štěně nad prahem v podstatě furt bez ohledu na okolnosti..."
s tím nějak nemohu souhlasit - samo naklikání psa posunuje vztah pes x psovod jinam a vytváří jiný základ pro práci. Podle popisu má štěně problém venku, o problému doma zadavatelka nepíše.

"Pokud je štěně nekontaktní, lidí se bojí a děsí ho jakákoliv aktivita, tak ani tady klikr nepomůže. Nesocializované štěně má jediný zájem - jak co nejdříve utéct do bezpečné vzdálenosti (od klikru i člověka)."
dtto - viz výše.

Klikr je právě (ale nejen) pro bázlivé psy (koně,......) ideální prostředek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, co si představujete výchovu s klikrem :
" Ale jestli je "vytuhlé" i na úplně klidné ulici, tak tam nějak nevidím prostor pro žádné mezikroky, jak by šlo pracovat pod prahem a stresové vlivy postupně zvyšovat. Protože podle popisu je štěně nad prahem v podstatě furt bez ohledu na okolnosti..."
s tím nějak nemohu souhlasit - samo naklikání psa posunuje vztah pes x psovod jinam a vytváří jiný základ pro práci. Podle popisu má štěně problém venku, o problému doma zadavatelka nepíše.

"Pokud je štěně nekontaktní, lidí se bojí a děsí ho jakákoliv aktivita, tak ani tady klikr nepomůže. Nesocializované štěně má jediný zájem - jak co nejdříve utéct do bezpečné vzdálenosti (od klikru i člověka)."
dtto - viz výše.

Klikr je právě (ale nejen) pro bázlivé psy (koně,......) ideální prostředek.

Ideální prostředek to je, pokud ho někdo opravdu umí používat, ale zdaleka není všemocný. A zvlášť u takhle bázlivého štěněte je dost pravděpodobné, že se bude bát i klikru či jakéhokoliv jiného markeru. Navíc pokud někdo nemá s klikrem naprosto žádné zkušenosti, tak na extrémně bázlivém štěněti se ho tedy opravdu používat nenaučí, a bude mu jen překážet (v lepším případě). Prostě ač jsem jinak všema deseti pro klikr, tak zrovna do téhle situace bych ho radši nedoporučovala.
Naklikání psa neposunuje vztah pes-psovod nikam. Naklikání vytváří automatickou vazbu "klik = super". Psovod v tom (ve stadiu naklikávání) vlastně vůbec nefiguruje.
Zadavatelka nepíše o problémech doma, protože štěně je jejích sousedů. Takže předpokládám, že neví, jak se chová doma, protože je spolu vídá jen na ulici.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, co si představujete výchovu s klikrem :
" Ale jestli je "vytuhlé" i na úplně klidné ulici, tak tam nějak nevidím prostor pro žádné mezikroky, jak by šlo pracovat pod prahem a stresové vlivy postupně zvyšovat. Protože podle popisu je štěně nad prahem v podstatě furt bez ohledu na okolnosti..."
s tím nějak nemohu souhlasit - samo naklikání psa posunuje vztah pes x psovod jinam a vytváří jiný základ pro práci. Podle popisu má štěně problém venku, o problému doma zadavatelka nepíše.

"Pokud je štěně nekontaktní, lidí se bojí a děsí ho jakákoliv aktivita, tak ani tady klikr nepomůže. Nesocializované štěně má jediný zájem - jak co nejdříve utéct do bezpečné vzdálenosti (od klikru i člověka)."
dtto - viz výše.

Klikr je právě (ale nejen) pro bázlivé psy (koně,......) ideální prostředek.

Záleží na tom, kdo ho drží v ruce a co má ten člověk v hlavě a jaké má zkušenosti. Naklikání vám dá spojitost klik - pamlsek, žádný vztah s člověkem se při něm nevytvoří, spíš naopak. Tak, jak klikr použivají trenéři tzv. pozitivní motivace je to naopak často na škodu, aspoň u koní. Chtělo by to získat vztah s pejskem a na základě toho pak jít socializovat.

Zadavateli - snažte se dodržovat několik zásad:
- nikdy psa nelákejte na něco, nikdy nemluvte konejšivým tónem, nešišlejte, neutěšujte.
- snažte se, aby se štěně mohlo řídit vaším příkladem, to znamená, že vy osaháte to, čeho se bojí, popovídáte si s lidmi, zachováte naprostou pohodu.
- chovejte se klidně a přirozeně, dejte si záležet na normálním, přirozeném tónu hlasu.
- zařiďte všechno tak, aby u vás bylo bezpečno a příjemně, nechte štěně, aby s vámi vyhledávalo tělesný kontakt a mohlo se k vám tulit, opírat se o vás.
- nepoužívejte žádné tresty, zvyšování hlasu, krmení jen ruky a podobné hlouposti
Až získáte jeho důvěru, jděte ven, chovejte se normálně a přirozeně, štěněti vše ukažte.

to zadavatelka - odkud jste?

Díky všem za reakce.Jsem zadavatelka, a sousedka majitelů popisovaného pejska s problémem. Upřesním k dotazům. Podle mě pejsek nemá strach proto,že by měl špatnou zkušenost s člověkem, spíš rostl jako dříví v lese, bez nutné socializace odpovídající věku.Když ho vezmu do náruče nijak se netřese,jenom jakoby podřízeně uhne do strany horní polovinou těla a zvedne jednu přední packu- bouda musí být zavřená aby do ní nezajel-toto v místnosti,což je myslím v pořádku,na to že jsem cizí a on štěně.
Doma ho mají v kuchyni,má tam boudu,motá se kolem boudy(velká plastová přepravka) ,první dny do ní prý sám zalézal a z ní sledoval cvrkot doma, ted si lehá i vedle boudy,od začátku se nechával v pohodě a to trvá-očuchávat domácí malou(2 kg) starou fenkou. Nebojí se ruky ani se jakoby nelekne,spíš bych to napsala jakože nepřijímá,nejde mu přijmout to co vidí, venku at v jejich zahradě,na ulici,v prostoru,a co klidného zažívá, a ani jeho člověk v tu chvíli není pro něj tím na koho by se chtěl obrátit,zasekne se ve stoje s vyděšeným pohledem na to co vidí nebo co je okolo , takže se mu člověkem povolí vodítko,člověk si sedne na bobek kde se zastavil a přivolá k sobě starou domácí fenku (bez podívání se na pejska)a blbne s ní,pejsek mezitím "změkne" a chvíli trvá než se s ním dá pohnout a je ochotný udělat třeba dva krůčky protože je mu i ukázán pamlsek který si může vzít a většinou vezme z ruky ,opře se předníma na klín,ale přitom sleduje do stran a hraje se pak hned na sbírání pamlsků po zemi aby se šlo...ale co dva metry to problém..Po ulicích a vesnických cestách je mu dobře pouze v místech kde jsou jenom vysoké husté keře po obou stranách,na zemi tráva a není vidět nikam do prostoru.Tam v keřích,ale i doma je vidět že je to pejsek plný energie,tolik by se rozběhnul...,nic ho nebolí, doma netuhne ale nejde sám asi do metru a půl od boudy,přijmul v pohodě velkou kost na hlodání,hlodá a nechová se k ní nijak majetnicky,ani po ní- a že na ní bylo dost syrového masa nijak neskočil,vzal si jí až ze země.Má za sebou už několik cest autobusem do města- v náruči vynesen,nenastoupil by,nezná schody,ve městě v klidných ulicích,trávnících ,absolutně nefunguje,sedí s ním v parku ,on je na vodítku připravený k ůtěku,a nechávají ho sledovat okolí i hladit od lidí. Obojek mu nijak nevadí,nevšímá si ho. Rasa SBT.

SBT ? Kde to štěně rostlo ? Ale i štěně zavřené v bedně by se asi už začalo projevovat jinak. Nemá to štěně zdravotní problém ? Oči, uši, nevím co.

jsem zadavatelka, ještě doplnuji,chovatelka prý byla o tomhle problému vyrozuměna,odpověděla po asi dvou dnech, že říkala do telefonu před koupí na dotaz jakou má pejsek povahu,že tento pejsek je povahově takový,že když se něco šustne,že běží k mamince(k člověku). Socializaci se prý věnovala("vzala je na hřiště" asi ale až ve věku 3 měs kdy rozprodávala poslední z početného vrhu),Pejsek byl nabízen k chovu a výstavám a tak i koupen (což ale zase vylučuje,že by měl mít pejsek" vadu povahy"),na dohledaných fotkách z inzerce ,podle mě pejsek působí stále jak na ůtěku,ne na spokojené štěně(štěně je přeci spokojené když se mu někdo jeho věnuje...). Chovatelkou bylo nabídnuto,prý podle zákona,vrácení celé částky při vrácení do 14 dnů od koupě. To jenom,že se problém řeší i tam kde má příčinu.Toale psa nic nenaučí ,nenapraví. Vodítko jako takové mu nevadí,pokud dojde na doraz délky vodítka na místě kde se cítí chvilku celkem dobře ,tak se sám nasměruje jít tam kam to vodítko povolí.Ve vodítku problém rozhodně nevidím.

Už ho mají doma deset dní a on pořád nebere své majitele jako útočiště a bezpečí?

Tak to vidím dvě možnosti. Buď najít opravdu dobrého a citlivého odborníka na problémové psy, který by byl ochotný věnovat se majitelům naživo v jejich domácím prostředí (doporučuji koira.cz, pokud jste z Ostravska). A i tak se smířit s tím, že z něj nejspíš nikdy nebude úplně pohodový bezproblémový pes. Nebo štěně co nejdřív vrátit.

a jak se choval, když si pro něj majitelé jeli? Tohle chování u této rasy i kdyby mělo zanedbanou socializaci je zvláštní, chtělo by to zajít za nějakým odborníkem, možná stačí rozumný cvičák

měla sem kdysi fenečku ,štěně ,nalezenkyni která byla asi z hrozných podmínek a venku se chovala podobně jak popisujete u pejska. osvědčilo se mě jí zpočátku vodit ven v doprovodu našeho starého psa , myslím že se od něj pomalu učila ,běhala za ním a byla klidná ,bez něj jí zpočátku nešlo dát ani obojek ,když byla s ním šla prostě všude za ním .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už ho mají doma deset dní a on pořád nebere své majitele jako útočiště a bezpečí?

Tak to vidím dvě možnosti. Buď najít opravdu dobrého a citlivého odborníka na problémové psy, který by byl ochotný věnovat se majitelům naživo v jejich domácím prostředí (doporučuji koira.cz, pokud jste z Ostravska). A i tak se smířit s tím, že z něj nejspíš nikdy nebude úplně pohodový bezproblémový pes. Nebo štěně co nejdřív vrátit.

podle čeho soudíte,že je nebere jako svoje ůtočiště a bezpečí? on se doma netřese,už chodí (doma) i s lehce pozvedlým a vrtícím ocáskem....první dny si zabíhal do přepravky,ted už spí a odpočívá vedle ní,od prvního dne ani nemuknul,žádné tesknění se nekonalo i když nocoval a nocuje v kuchyni přestože starý malý pes(který ho doprovází venku) spí v postelích s majiteli. Z ruky si vezme,s jídlem neotálí ani co se mu nasype do misky. A venku je tolik věcí které podle mě vidí u nových majitelů prvně v životě,že ho to uzemní a venku absolutně nefunguje.Což by mohlo odpovídat třeba 8 mi týdennímu štěněti a ne 3,5.měsíčnímu ,rasy která miluje lidi,pohyb,a jehož životní náplní je být mezi lidmi,s předpovědí na výstavy a chov.

mám podobnú skúsenosť.brala som si 4mes.šteniatko z chovateľskej stanice a od začiatku sa šteniatko chovalo veľmi podobne. nešlo mi to do hlavy, so psami mám bohaté skúsenosti,ale tu nič nezaberalo, sučka bola prenádherná,ak by nebolo tej nešťastnej povahy, snád by bola aj šampionka,aj som ju uchovnila,ale kôli tej povahe nikdy nenakryla.mala som pocit,že je "mentálne retardovaná".dnes má 7,5 roka,od 2 rokov trpí epilepsiou a stále má svojskú,až autistickú povahu. doma už je v pohode,chová sa "normálne" akože nie je bojazlivá a sem-tam prejaví náklonnosť zamávaním chvosta ale nikdy sa napríklad nehrala s ostatnými,ani so mnou,nechá sa pohladiť a teraz je aj takmer prítulná ku mne- kedže ju často ratujem pri epileptických záchvatoch.akoby bola vdačná,ale nie je to pes ako ostatní.myslím že naozaj je to retardovaný psík. to je moja skúsenosť,ťažko povedať či je to aj prípad tohto psíčka.ale to sa uvidí asi až časom.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám podobnú skúsenosť.brala som si 4mes.šteniatko z chovateľskej stanice a od začiatku sa šteniatko chovalo veľmi podobne. nešlo mi to do hlavy, so psami mám bohaté skúsenosti,ale tu nič nezaberalo, sučka bola prenádherná,ak by nebolo tej nešťastnej povahy, snád by bola aj šampionka,aj som ju uchovnila,ale kôli tej povahe nikdy nenakryla.mala som pocit,že je "mentálne retardovaná".dnes má 7,5 roka,od 2 rokov trpí epilepsiou a stále má svojskú,až autistickú povahu. doma už je v pohode,chová sa "normálne" akože nie je bojazlivá a sem-tam prejaví náklonnosť zamávaním chvosta ale nikdy sa napríklad nehrala s ostatnými,ani so mnou,nechá sa pohladiť a teraz je aj takmer prítulná ku mne- kedže ju často ratujem pri epileptických záchvatoch.akoby bola vdačná,ale nie je to pes ako ostatní.myslím že naozaj je to retardovaný psík. to je moja skúsenosť,ťažko povedať či je to aj prípad tohto psíčka.ale to sa uvidí asi až časom.

Dotaz laika: je skutčně u psů možná mentální retardace, např. na podkladě mnoha proběhlých epi záchvatů, které jsou bohužel pro mozek značně devastující?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dotaz laika: je skutčně u psů možná mentální retardace, např. na podkladě mnoha proběhlých epi záchvatů, které jsou bohužel pro mozek značně devastující?

No,já mám hafana-obří plemeno,který má od štěnda epilepsii,záchvatů měl nespočet,bere pravidelně každý den prášky,je mu nyní 8 let a vůbec na něm nepozoruji nějakou retardaci.Je to naprosto agilní a skvělý pes.
Co se může u epilepsie stát je to,že se po záchvatech oslabuje srdíčko,ale i na to jsou prášky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už ho mají doma deset dní a on pořád nebere své majitele jako útočiště a bezpečí?

Tak to vidím dvě možnosti. Buď najít opravdu dobrého a citlivého odborníka na problémové psy, který by byl ochotný věnovat se majitelům naživo v jejich domácím prostředí (doporučuji koira.cz, pokud jste z Ostravska). A i tak se smířit s tím, že z něj nejspíš nikdy nebude úplně pohodový bezproblémový pes. Nebo štěně co nejdřív vrátit.

Co je to za hloupost? Je to malé štěně, je možné ho socializovat a dohonit zanedbané a může z něho být naprosto pohodový pes. Brát pejska všude s sebou, poskytnout mu oporu a jistotu, co nejvíc tělesných kontaktů, povolit mu pohyb po celém bytě, nedovolit kamkoli zalézat a schovávat se. Důslednost, klid, vlídnost a pohoda a za pár týdnů bude v pořádku.

Zadavateli, určitě si nevybírejte cvičitele, který vám bude tvrdit, že máte vrozeného deprivanta a že to nejde nebo podobné nesmysly. Jde to, jen to chce dát psovi oporu a pohodu a ne si to okecávat předem neúspěch.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co je to za hloupost? Je to malé štěně, je možné ho socializovat a dohonit zanedbané a může z něho být naprosto pohodový pes. Brát pejska všude s sebou, poskytnout mu oporu a jistotu, co nejvíc tělesných kontaktů, povolit mu pohyb po celém bytě, nedovolit kamkoli zalézat a schovávat se. Důslednost, klid, vlídnost a pohoda a za pár týdnů bude v pořádku.

Zadavateli, určitě si nevybírejte cvičitele, který vám bude tvrdit, že máte vrozeného deprivanta a že to nejde nebo podobné nesmysly. Jde to, jen to chce dát psovi oporu a pohodu a ne si to okecávat předem neúspěch.

takový pes na tom nikdy nebude stejně, jako normální vyrovnané štěně - hodně se toho dá zlepšit, dá to hodně práce, ale stejně to tam bude a projeví se to, přesně když to bude nejmíň hodit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No,já mám hafana-obří plemeno,který má od štěnda epilepsii,záchvatů měl nespočet,bere pravidelně každý den prášky,je mu nyní 8 let a vůbec na něm nepozoruji nějakou retardaci.Je to naprosto agilní a skvělý pes.
Co se může u epilepsie stát je to,že se po záchvatech oslabuje srdíčko,ale i na to jsou prášky.

Děkuju Vám za odpověď a přeji, ať si ještě mnoho let s hafíkem užíváte v jeho pokud možno co nejlepší zdravotní kondici.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuju Vám za odpověď a přeji, ať si ještě mnoho let s hafíkem užíváte v jeho pokud možno co nejlepší zdravotní kondici.

Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co je to za hloupost? Je to malé štěně, je možné ho socializovat a dohonit zanedbané a může z něho být naprosto pohodový pes. Brát pejska všude s sebou, poskytnout mu oporu a jistotu, co nejvíc tělesných kontaktů, povolit mu pohyb po celém bytě, nedovolit kamkoli zalézat a schovávat se. Důslednost, klid, vlídnost a pohoda a za pár týdnů bude v pořádku.

Zadavateli, určitě si nevybírejte cvičitele, který vám bude tvrdit, že máte vrozeného deprivanta a že to nejde nebo podobné nesmysly. Jde to, jen to chce dát psovi oporu a pohodu a ne si to okecávat předem neúspěch.

Souhlas

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
takový pes na tom nikdy nebude stejně, jako normální vyrovnané štěně - hodně se toho dá zlepšit, dá to hodně práce, ale stejně to tam bude a projeví se to, přesně když to bude nejmíň hodit.

blbost . i z takového štěněte lze vychovat úplně normálního psa, sama sem jednu takovou měla a vyrostl z ní úplně obyčejný pes. ted na cvičáku kolega bojuje s podobným pejskem a je to radost dívat se jak je hodinu od hodiny lepší a jak to kdysi ustrašené zvířátko dovádí s ostatními psy Někdy se třeba něco projeví ale to se může něco projevit i u úplně normálního štěněte ,i u zdánlivě normálních lidí se někdy něco projeví

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dotaz laika: je skutčně u psů možná mentální retardace, např. na podkladě mnoha proběhlých epi záchvatů, které jsou bohužel pro mozek značně devastující?

Při každém epi záchvatu odumírá mnoho mozkových buněk.
Léky na potlačení epilepsie u psů existují, je třeba vyzkoušet, které sednou a pokud se zadaří, pes prožije plnohodnotný život bez záchvatů. Cenově to není žádná šílenost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při každém epi záchvatu odumírá mnoho mozkových buněk.
Léky na potlačení epilepsie u psů existují, je třeba vyzkoušet, které sednou a pokud se zadaří, pes prožije plnohodnotný život bez záchvatů. Cenově to není žádná šílenost.

Vím - právě proto jsem se ptala - z důvodu, že (jak jsem psala) opakované epi záchvaty mají devastující účinky na mozkové neurony (ale beru to z humánní medicíny a je mi jasné, že dnes jsou už kvalitní antiepileptika nejen pro lidi, ale i pro zvířata; takže už mi někdo výše odpověděl, že má pesana s epilepsií a žádnou mentální retardací netrpí, což je super!).

A co nechat štěnět vyšetřit funkci štítné žlázy ?

A co nechat štěnět vyšetřit funkci štítné žlázy ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím - právě proto jsem se ptala - z důvodu, že (jak jsem psala) opakované epi záchvaty mají devastující účinky na mozkové neurony (ale beru to z humánní medicíny a je mi jasné, že dnes jsou už kvalitní antiepileptika nejen pro lidi, ale i pro zvířata; takže už mi někdo výše odpověděl, že má pesana s epilepsií a žádnou mentální retardací netrpí, což je super!).

Víte,když někdo napíše,že odumírá mnoho mozkových buněk,tak to vypadá hrůzostrašně.Jsem v kontaktu se spousty majitelů pejsků,kteří mají epinu a jsou to pejsci,kteří prožívají plnohodnotný život.Tady jde jen o to,aby pejsek bral každý den pravidelně prášky,jako náš a během let se vlastně zaléčí a záchvaty ustoupí.Náš má nyní tak 1 záchvat za půl roku,který trvá jen pár vteřin.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co nechat štěnět vyšetřit funkci štítné žlázy ?

Spíš ledviny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte,když někdo napíše,že odumírá mnoho mozkových buněk,tak to vypadá hrůzostrašně.Jsem v kontaktu se spousty majitelů pejsků,kteří mají epinu a jsou to pejsci,kteří prožívají plnohodnotný život.Tady jde jen o to,aby pejsek bral každý den pravidelně prášky,jako náš a během let se vlastně zaléčí a záchvaty ustoupí.Náš má nyní tak 1 záchvat za půl roku,který trvá jen pár vteřin.

Tak to je suprové, téměř v remisi. Držím pěsti, ať je to tak i nadále!
Mě prostě zajímalo, zda se u psů opravdu dá hovořit o mentální retardaci, ta souvislost s epi mě jen tak napadla, když to zde někdo zmiňoval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím - právě proto jsem se ptala - z důvodu, že (jak jsem psala) opakované epi záchvaty mají devastující účinky na mozkové neurony (ale beru to z humánní medicíny a je mi jasné, že dnes jsou už kvalitní antiepileptika nejen pro lidi, ale i pro zvířata; takže už mi někdo výše odpověděl, že má pesana s epilepsií a žádnou mentální retardací netrpí, což je super!).

Ano, já jsem odpovídala ohledně léků právě proto, že mám fenku, která je bere...záchvat měla jen 2x. Po lécích je bez jakýchkoli příznaků.
Žádnou demenci nepozoruji - spíše naopak .

Ale ona je taková nehravá a nepsí - fixovaná na lidi - od doby, co ji máme. Tulidlo na entou .