Výběr severských plemen

Husky, malamut a podobná plemena jsou plemena saňová. Tedy původně určená k tomu, aby celý den makala v zápřahu a ve volném čase si sama nalovila večeři. Na klidné kochací procházky s nimi zapomeňte rovnou, tihle psi potřebují denně makat v postroji a kromě toho je nemůžete pustit z vodítka, protože zdrhnou na lov.

Akita je hodně svérázné plemeno s ne úplně jednoduchou výchovou, problematickým vztahem k jiným psům a často i lidem, včetně dětí.

Zkuste se podívat na špicovitá plemena. Vlčí špic, velký špic, případně i samojed (i když ten už je taky povahou hodně do seveřana). A jelikož budete bydlet ve Skandinávii, tak mrkněte i na místní plemena. Nevím, jaká plemena jsou zrovna v Norsku, ale třeba ve Finsku je velmi oblíbený pes lapinkoira. Ten by se vám mohl líbit, a povahou by vyhovoval určitě.

hlavně teda akitu bych nezařadila mezi seveřany..

http://www.spicove.cz/plemeno/spicovita-plemena/laponsti-psi.php

Souhlas s výše uvedeným - seveřani (husky, malamut) nejsou typičtí "oddaní" psi pro poklidné courání. Lidi jsou jim obvykle tak trochu buřt, raději jsou ve smečce (čímž nechci říct, že s nimi nelze navázat vztah, ale abyste pak nebyla zklamaná, že na vás nebudou viset jako ovčáci). Možná tak nějaké štěně z výstavní linie.. Ale spíš bych se na to vykašlala a jak někdo psal, volila jiné plemeno.
Akita taky není úplně jednoduchý pes, třeba samce na volno jsem snad ještě neviděla - s jinými psy jsou dost konfliktní.

Hachiko?
Limonáda!
Přeci podle toho nelze vybírat psa .

V Norsku jedině norského buhunda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojte
Chtěla bych se zeptat.
Za pár měsíců se budu stěhovat do Norska.
Miluji zimu, procházky po nádherné přírodě, sport..
Taktéž miluji psy.. Už delší dobu obdivuji severská plemena, snad všechny, nejvíc mě ale nadchla plemena jako jsou Husky,Malamuti, Akita....
Nedávno jsem taky shlédla film 'Hachiko: příběh psa', v hlavní roli s neuvěřitelným japonským plemenem Akita (Hachiko). Moc se ale nevyznám v rozdílech většině severských plemen, jako jsou přesně Husky, Malamut, Akita apod. Samozřejmě, že nějaké odlišnosti jsou ve vzhledu a tak dále, ale určitě budou i v chování a projevu. Já se v tom právě nevyznám a když se kouknu na internet všude jsou odlišné informace.. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli tu někdo nemá zkušenosti nebo od vidění ze "sousedova dvora" Chtěla bych psa, který mě bude chránit, který nebude úplně zbrklý.. Chci říci, spíše klidnější se svými chvílemi samozřejmě, který bude oddaný,přátelský... Které severské plemeno byste mi prosím doporučili?:) Je jasné, že záleží jak na výchově, tak na času který spolu budeme trávit, jaké bude mít prostředí a hlavně i na psovi samotném, jaký bude, protože plemena popisují vzhled a chování tak všeobecně, ale každý pes je jiný Ano, to je jasné, ale ráda bych teda do té zimy využila severské plemeno, se kterým bych chtěla trávit dost času venku a porozumět mu, takže nějaké nápady?:) Budu moc ráda za každý kladný i záporný ohlas, za každé naučné historky se severskými plemeni, za všechno, děkuji moc předem!:)

Až tam budete zabydlená, zapracovaná a zjistíte jaké máte podmínky, tak se rozhodnete. A jen tak mmch. Hachika "hrálo" víc psů. A tento slaďák je přesně to, že vyjímka potvrzuje pravidlo. Akita není pes pro každého, je obtížně vychovatelná, s jimými psy nesnášenlivá. Ale to už se tu psalo.

a co severským lidem ukázat našeho českého horského psa a vzít si ho s sebou z ČR? povahově by vám sedl možná ze všech nejlépe a zima by mu problém taky nečinila

Mám osobní zkušenosti s malamutem i akitou. Všechna tato tři plemena potřebují hodně pohybu a "pevnou ruku" protože jsou svéhlavá a nebudou poslouchat jen proto že vy to chcete. Akitu vlastním teď a asi bych Vám jí nedoporučovala. Já osobně bych toto plemeno už neměnila za jiné, ale, je to pes složitější na výchovu. Je potřeba mu věnovat hodně času. Jinak je to oddaný mazel a to že jsou akity nepřátelské k lidem a dětem není pravda, co ale pravda je, že jsou nepřátelští k jiným psům (opačné pohlaví jim obvykle nevadí) a nechat je běhat na volno sice možné je, ale stálo by Vás to opravdu hodně práce. Určitě ale nemůžete počítat s tím, že byste ho vzala na procházku a on by kolem Vás pobíhal jako borderka nebo něco podobného.
Malamut je povahou hodně takový jak ho vychováte. Když bude sám na zahradě a vy ho vezmete párkrát do týdne na procházku bude spíš samostatný a nebude na Vás vázaný. Když se mu budete denně věnovat (což tohle plemeno potřebuje) bude z něj oddaný a přítulný chlupáč. Malamut je opravdu pes, který potřebuje hodně pohybu a hlavně zápřah - saně, běžky, kolo. Utáhne velkou váhu, spíš na kratší vzdálenost.
Husky spíš budou tahat jednoho člověka na kole nebo běžkách a dokážou uběhnout desítky kilometrů. Doporučuji abyste hodně rozmyslela jestli chcete opravdu se psem sportovat nebo jen chodit na procházky. Pokud sportovat, tak určitě huskyho nebo malamuta doporučuji, pokud chcete jen chodit na procházky (do 10 km) tak raději vybírejte jiné plemeno ;-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojte
Chtěla bych se zeptat.
Za pár měsíců se budu stěhovat do Norska.
Miluji zimu, procházky po nádherné přírodě, sport..
Taktéž miluji psy.. Už delší dobu obdivuji severská plemena, snad všechny, nejvíc mě ale nadchla plemena jako jsou Husky,Malamuti, Akita....
Nedávno jsem taky shlédla film 'Hachiko: příběh psa', v hlavní roli s neuvěřitelným japonským plemenem Akita (Hachiko). Moc se ale nevyznám v rozdílech většině severských plemen, jako jsou přesně Husky, Malamut, Akita apod. Samozřejmě, že nějaké odlišnosti jsou ve vzhledu a tak dále, ale určitě budou i v chování a projevu. Já se v tom právě nevyznám a když se kouknu na internet všude jsou odlišné informace.. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli tu někdo nemá zkušenosti nebo od vidění ze "sousedova dvora" Chtěla bych psa, který mě bude chránit, který nebude úplně zbrklý.. Chci říci, spíše klidnější se svými chvílemi samozřejmě, který bude oddaný,přátelský... Které severské plemeno byste mi prosím doporučili?:) Je jasné, že záleží jak na výchově, tak na času který spolu budeme trávit, jaké bude mít prostředí a hlavně i na psovi samotném, jaký bude, protože plemena popisují vzhled a chování tak všeobecně, ale každý pes je jiný Ano, to je jasné, ale ráda bych teda do té zimy využila severské plemeno, se kterým bych chtěla trávit dost času venku a porozumět mu, takže nějaké nápady?:) Budu moc ráda za každý kladný i záporný ohlas, za každé naučné historky se severskými plemeni, za všechno, děkuji moc předem!:)

Akita není severské plemeno a radím...na tu zapomeňte. Samojed je severské plemeno, mám ho doma a radím: na seveřana zapomeňte také. Pokud nemáte zkušenosti se psy, tohle jsou psi, kteří mají složitou výchovu a na poklidné procházky nejsou - jsou to lovci a bez vodítka je pustit nelze. Do zimy a pkud se vám líbí špicovitá plemena, doporučuji vlčího či velkého bílého německého špice. Jsou to psi hlídací, neutíkající...jen trošku uštěkanější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Husky, malamut a podobná plemena jsou plemena saňová. Tedy původně určená k tomu, aby celý den makala v zápřahu a ve volném čase si sama nalovila večeři. Na klidné kochací procházky s nimi zapomeňte rovnou, tihle psi potřebují denně makat v postroji a kromě toho je nemůžete pustit z vodítka, protože zdrhnou na lov.

Akita je hodně svérázné plemeno s ne úplně jednoduchou výchovou, problematickým vztahem k jiným psům a často i lidem, včetně dětí.

Zkuste se podívat na špicovitá plemena. Vlčí špic, velký špic, případně i samojed (i když ten už je taky povahou hodně do seveřana). A jelikož budete bydlet ve Skandinávii, tak mrkněte i na místní plemena. Nevím, jaká plemena jsou zrovna v Norsku, ale třeba ve Finsku je velmi oblíbený pes lapinkoira. Ten by se vám mohl líbit, a povahou by vyhovoval určitě.

Samojed je seveřan!!

Tak pro upřesnění pojmů - podle FCI jsu všichni výše jmenovaní ve skupině "špicové a primitivní plemena", ale zatímco husky, malamut a samojed jsou v sekci "Severští tažní psi", akita patří do sekce "asijští špicové a příbuzná plemena", někde výše zmíněný velký vlčí špic je pak v sekci "evropští špicové".
Jednotlivé sekce se od sebe liší zejména původním využitím a od toho se odvíjející povahou. Souhlasím ale s příspěvkem, že samojed je povahově skutečně na hranici mezi seveřany a třeba německým špicem.

Jinak čechohorák by mohl být dobrá volba, je to celkem univerzální zvíře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pro upřesnění pojmů - podle FCI jsu všichni výše jmenovaní ve skupině "špicové a primitivní plemena", ale zatímco husky, malamut a samojed jsou v sekci "Severští tažní psi", akita patří do sekce "asijští špicové a příbuzná plemena", někde výše zmíněný velký vlčí špic je pak v sekci "evropští špicové".
Jednotlivé sekce se od sebe liší zejména původním využitím a od toho se odvíjející povahou. Souhlasím ale s příspěvkem, že samojed je povahově skutečně na hranici mezi seveřany a třeba německým špicem.

Jinak čechohorák by mohl být dobrá volba, je to celkem univerzální zvíře.

Jsem ta se samojedem a ano, řadíte to správně. Samojed je seveřan a akita...tak to je ale úplně někde jinde. Paličatý je tedy stejně jako všichni špicové, ale je to např. pes jednoho pána, hrdý a hlídací, ne moc snášenlivý k ostatním psům a lidem, kdežto samojed by lidi ulízal, psy snáší také velmi dobře. Akita moc pohybu nevyžaduje, kdežto samojed je torpédo, jako ostatní seveřani.
A pro zadavatelku dodávám: to, že seveřani loví, se vztahuje i na drůbež všech sousedů...na to pozor, nedávno jsem platila sousedům kachnu

No to určitě nelze, já to jen tak nahodila, protože jsem se nedávno dívala na tento film s neteří a zaujal mě ten příběh i to plemeno, nikdy jsem se o toto plemeno nějak nezajímala a právě u toho filmu mě to nějak zaujalo, tak jsem pátrala ale proč pátrat na internetu jaké by tyto plemena mohli být, když přeci je o mnoho lepší se zeptat těch, co už s těmito plemeny mají trochu více zkušeností

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám osobní zkušenosti s malamutem i akitou. Všechna tato tři plemena potřebují hodně pohybu a "pevnou ruku" protože jsou svéhlavá a nebudou poslouchat jen proto že vy to chcete. Akitu vlastním teď a asi bych Vám jí nedoporučovala. Já osobně bych toto plemeno už neměnila za jiné, ale, je to pes složitější na výchovu. Je potřeba mu věnovat hodně času. Jinak je to oddaný mazel a to že jsou akity nepřátelské k lidem a dětem není pravda, co ale pravda je, že jsou nepřátelští k jiným psům (opačné pohlaví jim obvykle nevadí) a nechat je běhat na volno sice možné je, ale stálo by Vás to opravdu hodně práce. Určitě ale nemůžete počítat s tím, že byste ho vzala na procházku a on by kolem Vás pobíhal jako borderka nebo něco podobného.
Malamut je povahou hodně takový jak ho vychováte. Když bude sám na zahradě a vy ho vezmete párkrát do týdne na procházku bude spíš samostatný a nebude na Vás vázaný. Když se mu budete denně věnovat (což tohle plemeno potřebuje) bude z něj oddaný a přítulný chlupáč. Malamut je opravdu pes, který potřebuje hodně pohybu a hlavně zápřah - saně, běžky, kolo. Utáhne velkou váhu, spíš na kratší vzdálenost.
Husky spíš budou tahat jednoho člověka na kole nebo běžkách a dokážou uběhnout desítky kilometrů. Doporučuji abyste hodně rozmyslela jestli chcete opravdu se psem sportovat nebo jen chodit na procházky. Pokud sportovat, tak určitě huskyho nebo malamuta doporučuji, pokud chcete jen chodit na procházky (do 10 km) tak raději vybírejte jiné plemeno ;-)

Zhruba před rokem jsem měla Amerického štafordického teriéra a musím říci,že s tím jsem si dávala do těla i když byla chudina stará a všechno ji bolelo.. Měli jsme zahradu ale ta nám byla poměrně k ničemu, protože když jsem přišla domů z práce hned jsem vzala pejska a šli jsme se proběhnout, hráli jsme si, nebo jsem jen vzala kolo s pejskem a vrátili jsme se až večer Jak jsem psala, strašně ráda sportuji, starám se,poznávám přírodu a nyní se budu stěhovat pracovně do Norska,přece jen zima tak mě napadly využít ty severská plemena:) Dlouho v práci nejsem a energie mám narozdávání od mala, tak bych tu energii moc ráda využila s nějakým tím hodně pohyblivým psem Sousedi měli právě severeské plemeno, myslím, že to byl Malamut fenka a husky také fenečka no a pořád s ní chodil ven a sportovali a vrátili se tak vyřízení, že mi to začalo všechno chybět, takže jsme právě vyslíchala nějaké informace, protože přece jen je lepší jak už jsme psala se o tom dozvědět od těch, co už měli tyto plemena a jak to s nimi chodí, než si to hledat z internetu kde mohou být neksutečné bláboly Když sousedům přijela návštěva s dalšími tažními hafany, tak dělali psí střežení v zimě a my jsme si to vyzkoušeli no a paráda! Vůbec by mi nevadilo to zkusit smým vlastním hafanem Ale ohledně těchto plemen jsem teda ne úplně v pozoru, ale ráda byhc se dozvěděla víc:)Jak jsem říkala, měla jsem amerického štaf. ter. , no to teda bylo kdžy jsme ho přivezli domu ze Slovenska.. Fenka byla ze začátku strašně stydlivá,takže jsme ji nechaly zvykat a byli s ní ať si zvykne hlavně na nás, pak se nějak nestyděla a vyklubalo se z ní teda pěkné číslo:-D Všechno ji přislo k chuti, prokousala sousedům ploty, vyhrábavala si záhonky, rozležela nám celé květiny:-D:-D Vůbec neposlouchala.. Pak jsem ji ale teda už začala dávat a učit povely podle mého a za dva roky věděla co jak, věděla že toto smí a toto ne, nehonila se za kde jakým ptákem a kočkama a staly se z nás super parťačky A ráda bych se seznámila s tou nádhernou přírodou v Norsku a vyblbla se s nějakým dalším parťákem, ráda bych ale aby ty procházky byly klidnější, ne že bych toho psíka neudržela ani na vodítku,ale vím, že to nebude jen tak lehké a to se mi právě zamlouvá. Chci toho psa pochopit a naučit a ne jen tak ze dne na den, chci si s tím dát práci na celé jeho roky života, abych neměla nějakého primitivního psíka, ale aby bylo těžší se mu dostat pod "kožich"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zhruba před rokem jsem měla Amerického štafordického teriéra a musím říci,že s tím jsem si dávala do těla i když byla chudina stará a všechno ji bolelo.. Měli jsme zahradu ale ta nám byla poměrně k ničemu, protože když jsem přišla domů z práce hned jsem vzala pejska a šli jsme se proběhnout, hráli jsme si, nebo jsem jen vzala kolo s pejskem a vrátili jsme se až večer Jak jsem psala, strašně ráda sportuji, starám se,poznávám přírodu a nyní se budu stěhovat pracovně do Norska,přece jen zima tak mě napadly využít ty severská plemena:) Dlouho v práci nejsem a energie mám narozdávání od mala, tak bych tu energii moc ráda využila s nějakým tím hodně pohyblivým psem Sousedi měli právě severeské plemeno, myslím, že to byl Malamut fenka a husky také fenečka no a pořád s ní chodil ven a sportovali a vrátili se tak vyřízení, že mi to začalo všechno chybět, takže jsme právě vyslíchala nějaké informace, protože přece jen je lepší jak už jsme psala se o tom dozvědět od těch, co už měli tyto plemena a jak to s nimi chodí, než si to hledat z internetu kde mohou být neksutečné bláboly Když sousedům přijela návštěva s dalšími tažními hafany, tak dělali psí střežení v zimě a my jsme si to vyzkoušeli no a paráda! Vůbec by mi nevadilo to zkusit smým vlastním hafanem Ale ohledně těchto plemen jsem teda ne úplně v pozoru, ale ráda byhc se dozvěděla víc:)Jak jsem říkala, měla jsem amerického štaf. ter. , no to teda bylo kdžy jsme ho přivezli domu ze Slovenska.. Fenka byla ze začátku strašně stydlivá,takže jsme ji nechaly zvykat a byli s ní ať si zvykne hlavně na nás, pak se nějak nestyděla a vyklubalo se z ní teda pěkné číslo:-D Všechno ji přislo k chuti, prokousala sousedům ploty, vyhrábavala si záhonky, rozležela nám celé květiny:-D:-D Vůbec neposlouchala.. Pak jsem ji ale teda už začala dávat a učit povely podle mého a za dva roky věděla co jak, věděla že toto smí a toto ne, nehonila se za kde jakým ptákem a kočkama a staly se z nás super parťačky A ráda bych se seznámila s tou nádhernou přírodou v Norsku a vyblbla se s nějakým dalším parťákem, ráda bych ale aby ty procházky byly klidnější, ne že bych toho psíka neudržela ani na vodítku,ale vím, že to nebude jen tak lehké a to se mi právě zamlouvá. Chci toho psa pochopit a naučit a ne jen tak ze dne na den, chci si s tím dát práci na celé jeho roky života, abych neměla nějakého primitivního psíka, ale aby bylo těžší se mu dostat pod "kožich"

Štafordický teriér ?

STAFORDŠÍRSKÝ, když už. Od stejnojmenného města.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zhruba před rokem jsem měla Amerického štafordického teriéra a musím říci,že s tím jsem si dávala do těla i když byla chudina stará a všechno ji bolelo.. Měli jsme zahradu ale ta nám byla poměrně k ničemu, protože když jsem přišla domů z práce hned jsem vzala pejska a šli jsme se proběhnout, hráli jsme si, nebo jsem jen vzala kolo s pejskem a vrátili jsme se až večer Jak jsem psala, strašně ráda sportuji, starám se,poznávám přírodu a nyní se budu stěhovat pracovně do Norska,přece jen zima tak mě napadly využít ty severská plemena:) Dlouho v práci nejsem a energie mám narozdávání od mala, tak bych tu energii moc ráda využila s nějakým tím hodně pohyblivým psem Sousedi měli právě severeské plemeno, myslím, že to byl Malamut fenka a husky také fenečka no a pořád s ní chodil ven a sportovali a vrátili se tak vyřízení, že mi to začalo všechno chybět, takže jsme právě vyslíchala nějaké informace, protože přece jen je lepší jak už jsme psala se o tom dozvědět od těch, co už měli tyto plemena a jak to s nimi chodí, než si to hledat z internetu kde mohou být neksutečné bláboly Když sousedům přijela návštěva s dalšími tažními hafany, tak dělali psí střežení v zimě a my jsme si to vyzkoušeli no a paráda! Vůbec by mi nevadilo to zkusit smým vlastním hafanem Ale ohledně těchto plemen jsem teda ne úplně v pozoru, ale ráda byhc se dozvěděla víc:)Jak jsem říkala, měla jsem amerického štaf. ter. , no to teda bylo kdžy jsme ho přivezli domu ze Slovenska.. Fenka byla ze začátku strašně stydlivá,takže jsme ji nechaly zvykat a byli s ní ať si zvykne hlavně na nás, pak se nějak nestyděla a vyklubalo se z ní teda pěkné číslo:-D Všechno ji přislo k chuti, prokousala sousedům ploty, vyhrábavala si záhonky, rozležela nám celé květiny:-D:-D Vůbec neposlouchala.. Pak jsem ji ale teda už začala dávat a učit povely podle mého a za dva roky věděla co jak, věděla že toto smí a toto ne, nehonila se za kde jakým ptákem a kočkama a staly se z nás super parťačky A ráda bych se seznámila s tou nádhernou přírodou v Norsku a vyblbla se s nějakým dalším parťákem, ráda bych ale aby ty procházky byly klidnější, ne že bych toho psíka neudržela ani na vodítku,ale vím, že to nebude jen tak lehké a to se mi právě zamlouvá. Chci toho psa pochopit a naučit a ne jen tak ze dne na den, chci si s tím dát práci na celé jeho roky života, abych neměla nějakého primitivního psíka, ale aby bylo těžší se mu dostat pod "kožich"

S tím porozuměním psovi a prací s ním Vám naprosto rozumím. I to mě vedlo k tomu že jsem si vybrala právě Akitu a navíc psa (s fenkama je to podlě mě moc snadné ). Z těch tří plemen která jste vyjmenovala bych Vám ale asi stejně nejvíce doporučovala huskyho. Akita je krásný a úžasný pes s velmi přátelskou a oddanou povahou (ale jen k lidem), ale pokud nejdete do lesa nebo na louku kde se nikdo nepohybuje neni možné ho pustit na volno. Malamut je podle mě trošku jak traktor. Má obrovskou sílu na tahání, ale na nějaké běhání za míčkem nebo výlety desítky kilometrů na kole to není Husky je energičtější, myslím že by Vám vyhovoval. Když s ním opravdu budete pracovat, tak klidně může běhat na volno, bude vděčný za spoustu pohybu a myslím že Norská zima se mu bude taky líbit

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím porozuměním psovi a prací s ním Vám naprosto rozumím. I to mě vedlo k tomu že jsem si vybrala právě Akitu a navíc psa (s fenkama je to podlě mě moc snadné ). Z těch tří plemen která jste vyjmenovala bych Vám ale asi stejně nejvíce doporučovala huskyho. Akita je krásný a úžasný pes s velmi přátelskou a oddanou povahou (ale jen k lidem), ale pokud nejdete do lesa nebo na louku kde se nikdo nepohybuje neni možné ho pustit na volno. Malamut je podle mě trošku jak traktor. Má obrovskou sílu na tahání, ale na nějaké běhání za míčkem nebo výlety desítky kilometrů na kole to není Husky je energičtější, myslím že by Vám vyhovoval. Když s ním opravdu budete pracovat, tak klidně může běhat na volno, bude vděčný za spoustu pohybu a myslím že Norská zima se mu bude taky líbit

a ještě k těm blábolům z internetu. Máte pravdu. Stačí si to přečíst tady. Ten kdo píše že akita má jen jednoho pána a nikoho jiného neposlouchá a že k lidem a hlavně dětem je nepřátelská, odtažitá nebo co ještě, tak akitu zná jen z obrázku a ví o ní opravdu jen to co si někde přečetl na internetu. O víkendu jsme byli na akitím srazu (bylo tam cca 20 akit) a všechny mají jedno společné. Když se k nim přiblížíte na metr okamžitě na Vás vyskočí a začnou Vás blízat jak smyslů zbavené

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Štafordický teriér ?

STAFORDŠÍRSKÝ, když už. Od stejnojmenného města.

Ano:-D Pardon za chybu, ani jsme se v tom fofru nedívala co píšu za hovadiny Určitě se v tom článku najdou spoustu dalších chybiček, takže pardon

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a ještě k těm blábolům z internetu. Máte pravdu. Stačí si to přečíst tady. Ten kdo píše že akita má jen jednoho pána a nikoho jiného neposlouchá a že k lidem a hlavně dětem je nepřátelská, odtažitá nebo co ještě, tak akitu zná jen z obrázku a ví o ní opravdu jen to co si někde přečetl na internetu. O víkendu jsme byli na akitím srazu (bylo tam cca 20 akit) a všechny mají jedno společné. Když se k nim přiblížíte na metr okamžitě na Vás vyskočí a začnou Vás blízat jak smyslů zbavené

Tohle uvidíte na srazu jakéhokoliv plemene. Neznamená to nutně, že je to povaha pro plemeno typická. Znamená to jen to, že na srazy jezdí lidi, kteří mají psy zrovna s takovouto povahou. Protože lidi, kteří mají psy odtažité, nekamarádící se až agresivní, nemají důvod jezdit na srazy - co by tam dělali, stáli kus bokem se psem na krátkém vodítku a čučeli, jak se ostatní baví?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle uvidíte na srazu jakéhokoliv plemene. Neznamená to nutně, že je to povaha pro plemeno typická. Znamená to jen to, že na srazy jezdí lidi, kteří mají psy zrovna s takovouto povahou. Protože lidi, kteří mají psy odtažité, nekamarádící se až agresivní, nemají důvod jezdit na srazy - co by tam dělali, stáli kus bokem se psem na krátkém vodítku a čučeli, jak se ostatní baví?

To není sraz anonymních lidí s akitama, ale lidí které známe a pravda je že většina z nich jsou sourozenci s alespoň jedním společným rodičem. Jinak zrovna tento sraz je opravdu o tom že každý pes je na krátkém vodítku u svého kůlu tak, aby se nedostal k jiným psů, právě pro jejich nepříliš velkou lásku ke stejnému pohlaví (pro představu jak to asi vypadá. Páníčci mají spojené třeba čtyři stoly u kterých si povídají a kolem nich je asi tak s tří metrovým odstupem druhý kruh, který tvoří uvázaní psi. Přes den když se jde na výlet tak obvykle s jedním až dvou metrovými odstupy, aby byli pejsci dostatečně izolovaní a nemohlo dojít k jakémukoli konfliktu ). To proč jsem to ale psala je ukázka toho jak se chovají k lidem. Znám těch akit poměrně dost (ne jen z těchto srazů) a proto si troufám říct že k člověku je to opravdu velmi přátelské plemeno. Samozřejmě je to o výchově, pokud bude pes bydlet sám na zahradě a jeho jediný styk s člověkem bude štěkání na kolemjdoucí přes plot, bude odtažitý a nekamarádský