Bít či nebýt?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, chci se zeptat, jestli je spravné při výchově praštit psa vodítkem na vycházce? Můj bígl žere pořád hovínka a absolutně nic nepomáhá. Jednou mě už vytočil tak, že jsem ho švihla koncem vodítka po zadku, tak, že trochu kníkl. Hrazně mě to potom mrzelo =o( Je to chyba? A může se to považovat za týrání?

Řeknu Vám jen jedno. Mám tři psy a to, jak se trestají mezi sebou, když jeden poruší pravidla, tak nějaké švihnutí vodítkem je oproti tomu hlazení. A to se jedná o ohaře, žádné ostré psy a velmi dobře socializované. Kolikrát si říkám, že jsem moc měkká, protože to beru z pohledu člověka. Ono to psa fakt asi bolet musí, protože tak to mezi těmi třemi funguje. Toť má zkušenost. Do doby, než jsem měla smečku jsem považovala bití za týrání. Pořád jsem hledala blbinky a brožurky o přírodním chování k psovi, metody bez bití. Od té doby co mám smečku a vidím, jak dospělý vychovává štěně, jak silnější srovnává slabšího... tak už se psa švihnout nebo plácnout opravdu nebojím-a to i dost silně. Samozřejmě nemluvíme ani já ani Vy o bezdůvodném a nespravedlivém nebo přehnaném mlácení, ale skutečně o spravedlivém trestu. A v tom případě je švihnutí vodítkem i slabé řešení. Nemusíte se bát.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řeknu Vám jen jedno. Mám tři psy a to, jak se trestají mezi sebou, když jeden poruší pravidla, tak nějaké švihnutí vodítkem je oproti tomu hlazení. A to se jedná o ohaře, žádné ostré psy a velmi dobře socializované. Kolikrát si říkám, že jsem moc měkká, protože to beru z pohledu člověka. Ono to psa fakt asi bolet musí, protože tak to mezi těmi třemi funguje. Toť má zkušenost. Do doby, než jsem měla smečku jsem považovala bití za týrání. Pořád jsem hledala blbinky a brožurky o přírodním chování k psovi, metody bez bití. Od té doby co mám smečku a vidím, jak dospělý vychovává štěně, jak silnější srovnává slabšího... tak už se psa švihnout nebo plácnout opravdu nebojím-a to i dost silně. Samozřejmě nemluvíme ani já ani Vy o bezdůvodném a nespravedlivém nebo přehnaném mlácení, ale skutečně o spravedlivém trestu. A v tom případě je švihnutí vodítkem i slabé řešení. Nemusíte se bát.

Bití psa je známkou toho,že u něj nemáte potřebnou autoritu.A tu si bitím nevybudujete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řeknu Vám jen jedno. Mám tři psy a to, jak se trestají mezi sebou, když jeden poruší pravidla, tak nějaké švihnutí vodítkem je oproti tomu hlazení. A to se jedná o ohaře, žádné ostré psy a velmi dobře socializované. Kolikrát si říkám, že jsem moc měkká, protože to beru z pohledu člověka. Ono to psa fakt asi bolet musí, protože tak to mezi těmi třemi funguje. Toť má zkušenost. Do doby, než jsem měla smečku jsem považovala bití za týrání. Pořád jsem hledala blbinky a brožurky o přírodním chování k psovi, metody bez bití. Od té doby co mám smečku a vidím, jak dospělý vychovává štěně, jak silnější srovnává slabšího... tak už se psa švihnout nebo plácnout opravdu nebojím-a to i dost silně. Samozřejmě nemluvíme ani já ani Vy o bezdůvodném a nespravedlivém nebo přehnaném mlácení, ale skutečně o spravedlivém trestu. A v tom případě je švihnutí vodítkem i slabé řešení. Nemusíte se bát.

mám také loveckého psa - je mu 6 let a nikdy jsem neměla potřebu ho zbít

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bití psa je známkou toho,že u něj nemáte potřebnou autoritu.A tu si bitím nevybudujete.

Ja mam take poradnou smecku velkych psu. Nic si nasilim mezi sebou nevyrizuji. Nevadi, ze psa potrestate, ale jde hlavne o to, aby nevedel odkud rana priletela. Jinak si udelate reakci a to je hlavne u sluzebnich plemen naprosta katastrofa. Voditko ma byt pro psa znamka radosti "Jde se ven" a ne stresu.Takze potrestat, ale ve spravny moment a pokud mozno, aby pes nevidel odkud bolest jde. Trest v podobe naprahnuti neni to prave. Pokud neumite trestat "za zady psa" tak to delejte jinak, nez bitim (treba zatrepanim v zatylku, drbnutim voditkem)) Jinak si uvedomte, ze pokud mate nedostek§ v duslednosti, tak budete muset stale miru trestu zvedat, aby to bylo ucinne. Priste by take nemuselo pomoc ani svihnuti, pokud je pes sebejisty. Zacnete napomenutim a nenasilnym upevnovanim vasi vudci pozice.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, chci se zeptat, jestli je spravné při výchově praštit psa vodítkem na vycházce? Můj bígl žere pořád hovínka a absolutně nic nepomáhá. Jednou mě už vytočil tak, že jsem ho švihla koncem vodítka po zadku, tak, že trochu kníkl. Hrazně mě to potom mrzelo =o( Je to chyba? A může se to považovat za týrání?

Právě, že spolu máme dost blízký vztah na to, že jsem si jej přivezla jako staršího a mám ho měsíc a půl. Věří mi, na procházkách se mě drží, posluchá a bojím se, aby mi kvůli tomu nepřestal věřit... Aby se ke mě nebál přijít.. Opravdu je jinak poslušný, až na bíglí poťouchlosti... ale tohle ho opravdu baví... snad jestli to nedělá proto, že mě to rozčiluje.....? Četla jsem někde o tom, že jsou to takoví lumpové, že je baví dělat schválnosti...?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám také loveckého psa - je mu 6 let a nikdy jsem neměla potřebu ho zbít

Však já také ne, když řeknu potrestat, nemyslím tím zbití, ale potrestání tak, že ho to zabolí, to ano, ale skutečně mí psi si překročení pravidel umějí také vyřídit ostře. A autoritu u nich mám, moc trestat je nemusím, pracují pro mě rádi a to je hlavní. Tak neodsuzujte. Jen neobhajuji to, že někdo řekně, že nikdy nemusel psa potrestat švihnutím, vodítkem... To se mi nelíbí, protože psi se také trestají kousnutím... a štípnutí po vodítku... je podobné. Ale je to jen můj postup, který mi vychází. V podstatě psy moc trestat-stačí párkrát nemusím a snaží se. Podobné řeči že jako u nich nemám autoritu jsou blábol-1)mě neznáte, 2)to že někdo potrestá psa není známkou špatné autority. Spolupracují se mnou všichni s radostí a spolehlivě a nadšeně, takže mám 100% jistotu, že postupuji dobře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Právě, že spolu máme dost blízký vztah na to, že jsem si jej přivezla jako staršího a mám ho měsíc a půl. Věří mi, na procházkách se mě drží, posluchá a bojím se, aby mi kvůli tomu nepřestal věřit... Aby se ke mě nebál přijít.. Opravdu je jinak poslušný, až na bíglí poťouchlosti... ale tohle ho opravdu baví... snad jestli to nedělá proto, že mě to rozčiluje.....? Četla jsem někde o tom, že jsou to takoví lumpové, že je baví dělat schválnosti...?

Usměrnit psa třeba vodítkem nebo jen takovým plácnutím třeba novinami se nepovažuje za týrání, navíc proto, že to není přímo vaše ruka, která se psa dotkla, nezanevře ani na vaši ruku, jako na nástroj trestu. To se učito ve "psí škole" už asi před 30 lety a já si myslím, že to má pořád něco do sebe. Samozřejmě tady nemluvíme o surovém mlácení hlava-nehlava, jen o plácnutí. Jen by se mělo vést přiměřenou silou k přemětu, kterým trestáme. Např. plácnutí novinami nebude pro psa tak bolestivé, jako švihnutí vodítkem, proto vodítkem (protože nic jinýho zrovna nemám po ruce) plácnu jenom jemně, ne silou. S pozdravem Babka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Usměrnit psa třeba vodítkem nebo jen takovým plácnutím třeba novinami se nepovažuje za týrání, navíc proto, že to není přímo vaše ruka, která se psa dotkla, nezanevře ani na vaši ruku, jako na nástroj trestu. To se učito ve "psí škole" už asi před 30 lety a já si myslím, že to má pořád něco do sebe. Samozřejmě tady nemluvíme o surovém mlácení hlava-nehlava, jen o plácnutí. Jen by se mělo vést přiměřenou silou k přemětu, kterým trestáme. Např. plácnutí novinami nebude pro psa tak bolestivé, jako švihnutí vodítkem, proto vodítkem (protože nic jinýho zrovna nemám po ruce) plácnu jenom jemně, ne silou. S pozdravem Babka

Pes, stejně jako dítě dokáže pochopit, že ruka, která hladí může i trestat. Stejně tak se učí i koně, že bič je prodloužená ruka člověka a může chválit i trestat. I když v příadě zvířat je trochu nadnesené mluvit o trestu, je to spíš nepříjemná reakce na chování, které člověk považuje za nežádoucí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pes, stejně jako dítě dokáže pochopit, že ruka, která hladí může i trestat. Stejně tak se učí i koně, že bič je prodloužená ruka člověka a může chválit i trestat. I když v příadě zvířat je trochu nadnesené mluvit o trestu, je to spíš nepříjemná reakce na chování, které člověk považuje za nežádoucí.

Souhlasím s předešlým příspěvkem. Bláboly o tom, že se pes nesmí plácnout rukou si vymysleli praštění radoby ochranáři bez znalosti problémů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Právě, že spolu máme dost blízký vztah na to, že jsem si jej přivezla jako staršího a mám ho měsíc a půl. Věří mi, na procházkách se mě drží, posluchá a bojím se, aby mi kvůli tomu nepřestal věřit... Aby se ke mě nebál přijít.. Opravdu je jinak poslušný, až na bíglí poťouchlosti... ale tohle ho opravdu baví... snad jestli to nedělá proto, že mě to rozčiluje.....? Četla jsem někde o tom, že jsou to takoví lumpové, že je baví dělat schválnosti...?

Tuhle chybu jsem udělala taky - u psa z útulku jsem se bála ho uhodit, protože byl velice krutě týraný a k nám doslova přilnul - jenže pes toho začal zneužívat. Dneska je z něj malý dacánek - přesně tuší, kdy má průšvih a to se drží "mimo dosah", ale když se nebojí, tak je na mě nalepený.Dneska už bych se nebála mít na něj stejná měřítka, jako na kteréhokoliv jiného psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bití psa je známkou toho,že u něj nemáte potřebnou autoritu.A tu si bitím nevybudujete.

pise ten kto nema psa. Kazdy pes ma postupom casu snahu si otuknut svojho pana. Ak zisti ze ma uspech tak bude nasledne skusat dalsie veci. Moj pes reaguje na povel fuj. Jedneho dna vsak prestal na tento pokyn reagovat pretoze zistil ze ak neuposluchne tak nebude nasledovat trest. Ak chcete psa trestat voditkom tak je to v pohode ale treba davat pozor aby ho to voditko neudrelo po genitaliach alebo po slabinach pretoze voditko ma tendenciu sa omotat okolo tela. Lepsi sposob su noviny ale takisto neprehanat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pise ten kto nema psa. Kazdy pes ma postupom casu snahu si otuknut svojho pana. Ak zisti ze ma uspech tak bude nasledne skusat dalsie veci. Moj pes reaguje na povel fuj. Jedneho dna vsak prestal na tento pokyn reagovat pretoze zistil ze ak neuposluchne tak nebude nasledovat trest. Ak chcete psa trestat voditkom tak je to v pohode ale treba davat pozor aby ho to voditko neudrelo po genitaliach alebo po slabinach pretoze voditko ma tendenciu sa omotat okolo tela. Lepsi sposob su noviny ale takisto neprehanat.

Málokdy jsem četla větší kokotinu, než je toto. Bití psa znamená, že psovodovi došel argument nebo že není schopen žádný vymyslet, protože má hlavě seno. Bití ne nápřahový, tedy několikanásobný trest. Jdete ke psovi, tvářte se naštvaně - jeden trest, zvednete ruku - druhý trest, uhodíte - třetí trest. Pes získá reakci na nápřah a bude před vámi uhýbat - největší ostuda psovoda, kterou znám. To, co vy popisujete, je následek výchovy okřikováním, zákazovými povely a bitím. To, že váš postup může kritizovat ten, kdo nemá psa, není pravda. V současné době jich mám 8 - tři svoje a 5 problémáků v dočasce. Moc ráda bych viděla následek vašeho postupu na těchto psech - už nikdy byste psa neuhodila, protože byste - zcela po zásluze - už tu ruky nikdy nedokázala tak zvednout a strach by vám to nedovolil. Nechápu, jak může někdo doporučovat bití psa čímkoli. Když už evidentně chcete mít výchovu založenou na trestech, měla byste vědět, že ten by měl přijít do dvou vteřin po "provinění". Jak to chcete stihnout? Nebo máte neustále připravené noviny nebo vodítko v napřažené ruce? Je to naprostý nesmysl a doufám, že rozumný člověk si jen poklepe na hlavu a rady podobného typu vypustí jako hovadinu.

Co je to? Bí či nebýt??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co je to? Bí či nebýt??

To asi znamená, že pokud psa praštím (bít), zda to přežije (být)....

Vidím, že Hamlet tu asi nikomu kromě zadavatelky nic neříká.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vidím, že Hamlet tu asi nikomu kromě zadavatelky nic neříká.

Ale Hamlet ano - ale ten snad dumal nad exisatenční otázkou a nikoli nad tím, zda má bít ducha svého otce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale Hamlet ano - ale ten snad dumal nad exisatenční otázkou a nikoli nad tím, zda má bít ducha svého otce.

Tak jasně.. :)
Ale podle mě to (otázku "Být či nebýt") zadavatelka prostě vzala jako inspiraci, když psala předmět diskuze.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jasně.. :)
Ale podle mě to (otázku "Být či nebýt") zadavatelka prostě vzala jako inspiraci, když psala předmět diskuze.

Jenomže to jsme u toho obhajování blbého pravopisu že. V tomto případě špatně napsané I zcela komolí smysl věty.

Ona kdyby si zadavatelka skutečně vzala inspiraci od Sheakspera , parafrázovala by to snad přesněji větou "Bít či nebít".

Doufám, že ten špatný pravopis (bít=pleskat je vždy s měkkým i!) nebyl záměr, jak přitáhnout pozornost, protože z mého pohledu se to povedlo na 100%. Jinak, k tématu, L. J. Dobroruka v knize Psi píše, že pes se nemá bít rukou ani vodítkem, protože k nim musí mít absolutní důvěru. Říkáte sice, že pes pozná, že obojí není jen k trestu nebo k radosti, ale k obojímu, ale myslím si, že jednoúčelovost oběma věcem jen prospěje - když pes nebude pochybovat, zda náhodou není právě na řadě trest. Raději použít proutek nebo věc právě k tomuto účelu. Bití by mělo spíš být výjimečné, tedy jen v závažných případech, kdy nestačí jiné výchovné prostředky a pes zlobí už vskutku nesnesitelně.

Oa matka občas taky štěnda ztrestá - vyvrč í nebo vycvaká aniž by jim teda ublížila. Dělá to hubou a tou samou hubou je pak olizuje a laská - a štěňata se nebojí. Takže ono to není jen v " trestacím" nástroji. Včera sem se a výstavě setkala s fenkou, která se ruky bála přímo extrémně. Nevím proč - přitom naši nezvedenci dostanou rukou přes čumák, kdykoli ho cpou tam kam nemají (zpravidla na stůl do talířů a hrnců vzhledem k velikosti). Než bych našla něco čím je pleskout, tak je ruka nejblíže po ruce.
A ani jeden z nich se ruky nebojí.

Hamlet, můj oblíbený......já jsem spíš pro nebít, zatahání, nebo štípnutí do ucha je pro psa přirozenější trest....

Bít zvíře znamená nemít autoritu a hlavně dostatek trpělivosti na dlouhodobou výchovu a výcvik, pokud pes nechápe nebo nechce pochopit to, co mu říkáte. Jestliže vím, že někde narazím na kupku hnoje, tak si už předem připnu psa na vodítko. Jestli mezi kupkama hnoje musím chodit na procházce a nikudy jinudy se procházet nemůžu dám psovi košík, třeba obalený tenkou látkou, aby se po každé procházce nemusel košík umývat a látka se jen vyhodila. Pochopitelně při neposlušnosti musí následovat nějaký trest. Stačí vycukat za obojek. Bití je k ničemu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bít zvíře znamená nemít autoritu a hlavně dostatek trpělivosti na dlouhodobou výchovu a výcvik, pokud pes nechápe nebo nechce pochopit to, co mu říkáte. Jestliže vím, že někde narazím na kupku hnoje, tak si už předem připnu psa na vodítko. Jestli mezi kupkama hnoje musím chodit na procházce a nikudy jinudy se procházet nemůžu dám psovi košík, třeba obalený tenkou látkou, aby se po každé procházce nemusel košík umývat a látka se jen vyhodila. Pochopitelně při neposlušnosti musí následovat nějaký trest. Stačí vycukat za obojek. Bití je k ničemu.

Panebože, takže musím mít na každý den nachystané tři látkové obaly na náhubek?
No tak to teda toho psa radši naučím aby se k tomu hnoji ani nepřibližoval, ne ... ? A chodit jinudy? Proč, když mi ta trasa třeba vyhovuje? Prostě hlídám a jakmile se pes "proviní", potrestám ho (buďto mu dám čumák k hnoji, řeknu ostré FUJ a plácnu ho, nebo na dálku po něm hodím například řetízkový obojek). Za pár dní mám klid.
A tím, že psa připnete předem na vodítko zabráníte jen tomu, že se ke hnoji nepohrne v případě, že o něm předem víte. Jenže on, dacan, ten hnůj může být i v místě o kterém nevíte a pak máte smolíka. Pokud je pes ovšem párkrát citelně potrestaný, nepohrne se ani k nečekanému hnoji. Za slovo hnůj si dosaďte cokoli jiného ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bít zvíře znamená nemít autoritu a hlavně dostatek trpělivosti na dlouhodobou výchovu a výcvik, pokud pes nechápe nebo nechce pochopit to, co mu říkáte. Jestliže vím, že někde narazím na kupku hnoje, tak si už předem připnu psa na vodítko. Jestli mezi kupkama hnoje musím chodit na procházce a nikudy jinudy se procházet nemůžu dám psovi košík, třeba obalený tenkou látkou, aby se po každé procházce nemusel košík umývat a látka se jen vyhodila. Pochopitelně při neposlušnosti musí následovat nějaký trest. Stačí vycukat za obojek. Bití je k ničemu.

Ale ono to není o tom psa zmlátit do kuličky. Je to o trestu, to pro psa může být třeba i okřiknutí, když je to cíťa. Na každého psa platí něco jiného a když na některého platí pohlavek, proč ne. Jestliže vím, že někde narazím na kupku hnoje, tak si psa připnu, fajn, ale jedině výchovou, a je-li to potřeba použitím trestů - dobře načasovaných, s optimální intenzitou podnětu - dosáhnu toho, že když potkám kupku hnoje o které jsem nevěděla, že tam bude, pes se toužebně podívá na kupku, potom na mě a potom se tváří, že tam není. Nebo v případě, že ta věc je opravdu hodně lákavá, psa zaštěknutím "fuj!" od té kupky okamžitě dostanu. Dalším povelem v pořadí je pak ke mně, pamlsek za přiběhnutí, a převedení pozornosti a zároveň další pochvala v podobě hry s balonkem, který nosím v kapse. Je to opravdu týrání psa?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bití psa je známkou toho,že u něj nemáte potřebnou autoritu.A tu si bitím nevybudujete.

Kecy.

Dcerka si z houpaček přivedla doprovod - velkou, asi 40kilovou zanedbanou fenku. I přes ten zubožený stav byla krásná, navíc nám jí bylo strašně líto, tak jsme se rozhodli si ji nechat. Jenže na druhý den zaútočila na našeho psího 15-letého dědulu. Procházela kolem něj, ten "sebevrah" na ni zavrčel a ona skočila po něm. Tehdy jsme nestihli ani zareagovat, byl to šok a já se začala ptát sama sebe, jestli jsme udělali dobře, že jsme si ji nechali.
Pár dní bylo klid, ale zaútočila znovu. To když tchyně dala kosti první Macíkovi. Fena po něm skočila a kousla ho. Manžel nebyl doma a já se přiznám, že jsem měla strach skočit mezi ně. Od té doby měl Macko z feny strach, kdykoliv procházela kolem něj, ten chudák stará se schoval do boudy. Navíc fena na něj občas vrčela.
Byla jsem zrovna venku, když feňule zase zavrčela. Následoval skok a další útok na Macka. Křikla jsem na manžela, ten vzal řemen, který měl pro tuto příležitost nachystaný a fenu přetáhl po zadku. Ona kníkla a odběhla. Byl to risk, protože se pořád jednalo o "cizího" psa a nevěděli jsme, jestli nezaútočí i na nás. Manžel podotkl, že jestli to fena nepochopila a dál bude našemu dědouškovi ubližovat, půjde z domu.
Naše "kočka" to pochopila velice rychle a od této chvilky měl Macko klid. Dnes už Macíka nemáme, zato dvůr a zahradu nám hlídá naše 65kilová moskevská obluda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dcerka si z houpaček přivedla doprovod - velkou, asi 40kilovou zanedbanou fenku. I přes ten zubožený stav byla krásná, navíc nám jí bylo strašně líto, tak jsme se rozhodli si ji nechat. Jenže na druhý den zaútočila na našeho psího 15-letého dědulu. Procházela kolem něj, ten "sebevrah" na ni zavrčel a ona skočila po něm. Tehdy jsme nestihli ani zareagovat, byl to šok a já se začala ptát sama sebe, jestli jsme udělali dobře, že jsme si ji nechali.
Pár dní bylo klid, ale zaútočila znovu. To když tchyně dala kosti první Macíkovi. Fena po něm skočila a kousla ho. Manžel nebyl doma a já se přiznám, že jsem měla strach skočit mezi ně. Od té doby měl Macko z feny strach, kdykoliv procházela kolem něj, ten chudák stará se schoval do boudy. Navíc fena na něj občas vrčela.
Byla jsem zrovna venku, když feňule zase zavrčela. Následoval skok a další útok na Macka. Křikla jsem na manžela, ten vzal řemen, který měl pro tuto příležitost nachystaný a fenu přetáhl po zadku. Ona kníkla a odběhla. Byl to risk, protože se pořád jednalo o "cizího" psa a nevěděli jsme, jestli nezaútočí i na nás. Manžel podotkl, že jestli to fena nepochopila a dál bude našemu dědouškovi ubližovat, půjde z domu.
Naše "kočka" to pochopila velice rychle a od této chvilky měl Macko klid. Dnes už Macíka nemáme, zato dvůr a zahradu nám hlídá naše 65kilová moskevská obluda.

Tak to měl váš manžel víc štěstí než rozumu, koledoval si o to,aby se čuba do něj otočila, případně aby přidala na agresi na starouše. Přitom to šlo vyřešit jednou pro vždy, srozumielně, couračkou a ukázáním správného chování. Zase se potvrzuje, že bití nastupuje tam, kde selže šedá kůra mozková.

Dostala jednu a v pravou chvíli a pochopila hned .

Škoda rány, která padne vedle, tím se řídili moji rodiče, dnes i já a myslím, že nikdo ze zúčastněných neutrpěl životní újmu, ani moji psi. Pseudo ochránci, kteří hlásají, že psa nesmíte uhodit ať si trhnou nohou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to měl váš manžel víc štěstí než rozumu, koledoval si o to,aby se čuba do něj otočila, případně aby přidala na agresi na starouše. Přitom to šlo vyřešit jednou pro vždy, srozumielně, couračkou a ukázáním správného chování. Zase se potvrzuje, že bití nastupuje tam, kde selže šedá kůra mozková.

to vám přijde normální, aby se do vás otočil váš pes, když si dovolíte jej potrestat, ať už jakoliv ? Já můžu na svých psech dříví štípat a nikdy by si nedovolili, se po mě otočit ( moloss 50 kg ). Nebudu na svého psa mluvit jeho řečí, musí se naučit on tu mou !!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to vám přijde normální, aby se do vás otočil váš pes, když si dovolíte jej potrestat, ať už jakoliv ? Já můžu na svých psech dříví štípat a nikdy by si nedovolili, se po mě otočit ( moloss 50 kg ). Nebudu na svého psa mluvit jeho řečí, musí se naučit on tu mou !!!

Jestli jste četl pořádně, nebyla to jejich fena. Nepřipadá mi to normální, ale bitím si o to člověk přímo říká, aby si ho ten pes podal. A nebudu takový ignorant, abych měla podobné názory na psy jako vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli jste četl pořádně, nebyla to jejich fena. Nepřipadá mi to normální, ale bitím si o to člověk přímo říká, aby si ho ten pes podal. A nebudu takový ignorant, abych měla podobné názory na psy jako vy.

On ji nebil! Jednou ji přetáhl a fena pochopila co může a co nee. Nevidím v tom problém, kdyby tohle rodiče praktikovali občas i u svých ratolestí, nepotkávali bychom kolem sebe takové parchanty jako potkáváme. Dnes je v modě výchova ať už psů či dětí jen a jen po dobrým a pak se divíme, co máme kolem sebe!! Tím ale nechci říct, že máme tlouct hlava nehlava....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to měl váš manžel víc štěstí než rozumu, koledoval si o to,aby se čuba do něj otočila, případně aby přidala na agresi na starouše. Přitom to šlo vyřešit jednou pro vždy, srozumielně, couračkou a ukázáním správného chování. Zase se potvrzuje, že bití nastupuje tam, kde selže šedá kůra mozková.

Jak paní píše, fena byla cizí a v zanedbaném stavu. Moc rád bych viděl, jak takovému psu chcete ukazovat po pár dnech, co ji máte, správné chování - a zvlášť u takového plemene, jako je moskevák! Navíc nikde nevidím napsané, že manžel fenu seřezal...jen ji jednou přetáhl. A ona pochopila. Já bych zareagoval stejně!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to vám přijde normální, aby se do vás otočil váš pes, když si dovolíte jej potrestat, ať už jakoliv ? Já můžu na svých psech dříví štípat a nikdy by si nedovolili, se po mě otočit ( moloss 50 kg ). Nebudu na svého psa mluvit jeho řečí, musí se naučit on tu mou !!!

No jasné že to normální není! Ale ještě k tomu, co jsem napsala - fenka byla cizí, takže tam šlo tehdy trochu o risk. No vlastně ne trochu, ale dost. Ale nikdo z ní kůži nesedral, dostala jeden lepanec po zadku a byl klid. Dnes na ní taky už můžeme dříví štípat, je to náš tvrdohlavý mazel, který nás miluje nade vše a já bych za ni strčila ruku do ohně. Jo, a ještě podotýkám, že tehdy dostala poprvé a naposled. Teď, když už je "naše", stačí na ni jen zvýšit hlas. Takže asi tak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to měl váš manžel víc štěstí než rozumu, koledoval si o to,aby se čuba do něj otočila, případně aby přidala na agresi na starouše. Přitom to šlo vyřešit jednou pro vždy, srozumielně, couračkou a ukázáním správného chování. Zase se potvrzuje, že bití nastupuje tam, kde selže šedá kůra mozková.

Ještě podotýkám, že na ni křik ani hrozby neúčinkovali. Šlo o cizího psa, kterého jsme měli doma asi 3 dny, když se to stalo. Takže už vidím, jak bych to té fence "vysvětlovala" podobru - ona nás tehdy neznala, tudíž nás nerespektovala. A krom toho...vysvětlujte něco moskevákovi, zvlášť cizímu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
On ji nebil! Jednou ji přetáhl a fena pochopila co může a co nee. Nevidím v tom problém, kdyby tohle rodiče praktikovali občas i u svých ratolestí, nepotkávali bychom kolem sebe takové parchanty jako potkáváme. Dnes je v modě výchova ať už psů či dětí jen a jen po dobrým a pak se divíme, co máme kolem sebe!! Tím ale nechci říct, že máme tlouct hlava nehlava....

... on jí nebil, jen jí přetáhl řemenem... ach jo.