Jak donutit štěně na procházce jít?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když jdeme ven, hlavně na začátku a v 1. půlce procházky 4 měsíční štěně nechce jít. Prostě si sedne, výjimečně lehne a kouká a nic. Nejde to ani po zlém ( tahání za vodítko) ani po dobrém. Nepomůže ani volání nadšeným hlasem, ani podřep, ani lákání na pamlsek. Pro ten si sice někdy přijde, nebo na zavolání ke mně ( doma na ke mně reaguje už velmi dobře ),ale vzápětí zase usedne a kouká. Nevypadá, že by se bála, je výborně socializovaná, nebojí se psů, lidi ani aut. Nepomůže ani hrát nezájem, že ji to přejde a za chvilku se rozejde. Je schopná tam sedět až do aleluja. V druhé půlce procházky, i tam, kde to nezná, takže nemůže vědět, že jdeme domů, už jde moc pěkně. Přitom je celkem temperamentní, není žádný povaleč. Myslela jsem si, že procházka je pro štěně lákavá, vždyť těch pachů okolo! Nepomůže ani ji pustit na volno, jednak jsme ve městě, kolem jsou silnice a dost jiných i velkých psů. V oploceném výběhu, když byla na volno, tak se klidně vydala opačným směrem a bylo jí fuk, že nás nevidí. Takže od ní odcházet také nepomáhá. Tak poraďte, prosím, co s ní. Prvních cca 300 metrů je prostě jedno velké přemlouvání.

V tomhle věku je to naprosto normální, dělá to u baráku minimálně třetina štěňat, co znám. Prostě mají geneticky zakódovaný pud "nevzdalovat se od nory". Řešení je jednoduché: štěně vzít a poponést kousek dál.

A choďte s ním co nejvíc navolno! I když jste ve městě, tak přece není problém popojet kousek MHD nebo autem. Pokud se štěně v tomhle věku naučí, že si vás nemusí vůbec hlídat, protože vás vždycky najde na konci špagátu, tak se vám v pozdějším věku těžko podaří naučit ho přivolání. A pes celoživotně jen na špagátu není žádný med pro psa ani pro pána...

Jasně, nebo štěně poponést kousek dál... to jsem zkoušela taky. I můj to kdysi dělal...

Na párek a šunku bychom ji neradi učili. Popojet se s ní dá, ne tedy autem, dcera, která je s ní hlavně doma ještě nemá ŘP . Ale ono jde hlavně i o ty časté kratší procházky přes den, na vyvenčení a tam cesta busem jaksi nedává smysl a hlavně by měla dojít aspoň na tu zastávku, že. zatím to řešíme tím poponesením, akorát někdy musíme nést opakovaně, než se slečna uráčí jít. S tím chozením na volno je to těžké. Snažíme se, když to jde zkoušet, ale máme trochu strach z jiných psů, ona se chce ihned s každým kamarádit a utíká za nimi. A taky ji nemáme pak tak pod kontrolou, aby něco někde rychle nesežrala .je to naše 1.štěně, a představa, že by se jí něco stalo nás děsí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tomhle věku je to naprosto normální, dělá to u baráku minimálně třetina štěňat, co znám. Prostě mají geneticky zakódovaný pud "nevzdalovat se od nory". Řešení je jednoduché: štěně vzít a poponést kousek dál.

A choďte s ním co nejvíc navolno! I když jste ve městě, tak přece není problém popojet kousek MHD nebo autem. Pokud se štěně v tomhle věku naučí, že si vás nemusí vůbec hlídat, protože vás vždycky najde na konci špagátu, tak se vám v pozdějším věku těžko podaří naučit ho přivolání. A pes celoživotně jen na špagátu není žádný med pro psa ani pro pána...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na párek a šunku bychom ji neradi učili. Popojet se s ní dá, ne tedy autem, dcera, která je s ní hlavně doma ještě nemá ŘP . Ale ono jde hlavně i o ty časté kratší procházky přes den, na vyvenčení a tam cesta busem jaksi nedává smysl a hlavně by měla dojít aspoň na tu zastávku, že. zatím to řešíme tím poponesením, akorát někdy musíme nést opakovaně, než se slečna uráčí jít. S tím chozením na volno je to těžké. Snažíme se, když to jde zkoušet, ale máme trochu strach z jiných psů, ona se chce ihned s každým kamarádit a utíká za nimi. A taky ji nemáme pak tak pod kontrolou, aby něco někde rychle nesežrala .je to naše 1.štěně, a představa, že by se jí něco stalo nás děsí.

Na volno myslím hlavně na louce, v lese... kde nejsou neznámí psi. A zároveň je potřeba procvičovat poslušnost v přítomnosti psů - že za nimi může běžet až na dovolení, že se má ze hry nechat přivolat... pomaličku a postupně samozřejmě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na volno myslím hlavně na louce, v lese... kde nejsou neznámí psi. A zároveň je potřeba procvičovat poslušnost v přítomnosti psů - že za nimi může běžet až na dovolení, že se má ze hry nechat přivolat... pomaličku a postupně samozřejmě

Chápu, jak to myslíte, budeme se určitě snažit. Problém je v tom,jak jsem psala,že někdy za námi jde, ale někdy se jen podívá a jde si jinam. Jen chybí, aby udělala packou pá-pá. V lese jsem myslela, že pes být na volno nesmí a na louce..... co když nám zdrhne ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chápu, jak to myslíte, budeme se určitě snažit. Problém je v tom,jak jsem psala,že někdy za námi jde, ale někdy se jen podívá a jde si jinam. Jen chybí, aby udělala packou pá-pá. V lese jsem myslela, že pes být na volno nesmí a na louce..... co když nám zdrhne ?

Co je to za plemeno?
Psi, se kterými mám zkušenost, si ve čtyřech měsících (a většinou i později) dávají sakra bacha, aby se jim páneček neztratil. I když se navenek tváří jako děsně samostatní hrdinové, tak stačí na chvilku se jim nenápadně schovat a hned člověka hledají. A když se jim schováte párkrát po sobě, tak se začnou opravdu snažit, aby vás neztratili z očí. Naopak očekávejte někdy cca kolem půl roku věku velký průšvih, pokud štěndo od začátku naučíte, že si vás hlídat vůbec nemusí, protože vy si pořád strašně usilovně hlídáte jeho. Nebojte se schovat se mu v bezpečném terénu na chvilku za strom, za keř... Sledujte ho nenápadně mezi listím, abyste si byli jistí, že v panice nezamíří pryč.
Nemám ovšem zkušenost s extrémně samostatnými plemeny, tam to bude asi trošku jiná písnička.

Jinak pes v lese navolno být může. Nesmí být mimo vliv vůdce a štvát zvěř.

Terier?

Štěně navolno!

No jo, je to jorkšír. Ale ona od mala nemá problém být třeba sama v pokoji, postupně ji to učíme. Je úplně v pohodě. Ani 1. noc u nás " neplakala ",prostě není žádná závislačka. Pořád radíte na volno, a pak se to zase v jiném vlákně kritizuje. Že na volno ve městě být pes nemá, když 100 % neposlouchá, což tak malé štěně fakt ještě neumí. Zatím hledáme tu pravou míru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, je to jorkšír. Ale ona od mala nemá problém být třeba sama v pokoji, postupně ji to učíme. Je úplně v pohodě. Ani 1. noc u nás " neplakala ",prostě není žádná závislačka. Pořád radíte na volno, a pak se to zase v jiném vlákně kritizuje. Že na volno ve městě být pes nemá, když 100 % neposlouchá, což tak malé štěně fakt ještě neumí. Zatím hledáme tu pravou míru.

Že umí být o samotě v pohodě, ještě neznamená, že venku nabere čáru. Moji psi jsou taky o samotě naprosto v klidu a venku se ode mě nehnou na víc než pár metrů. Ale odmalinka jsem s nimi chodila navolno denně, schovávala jsem se jim, utíkala před nimi... a když přiběhli, tak vždycky byl super pamlsek, skvělá hra, honička, pomazlení (klidně jsem si i lehla na zem a nechala se štěndem zvalchovat, ať si lidi čučej jak chtěj)...

Pravá míra u štěněte znamená navolno co nejvíc. Ideálně denně. Jezdit na místa, kde je to možné, a trénovat přivolání, přivolání, přivolání.

A někdo tu snad psal, že má být ve městě navolno???? Od začátku tu píšu o louce a lese. Ještě bych doplnila park (nějaký větší, kde je povolený volný pohyb psů).

Hlavně se o něj přestaňte neustále strachovat. Vy máte strach, pes to cítí. Jak tam má potom jít ?
Vy si představujete, že tam potkáte strašného velkého psa a váš pejsek z vás ten strach cítí.
Až trochu povyroste, tak z něj buď bude ustrašenec, nebo bude mít víc sebevědomí než vy a bude vás mít pěkně "na háku".

Snažíme se chodit 1x denně na dlouhou procházku, cca 1,5 až 2 hodiny, to jdeme do oploceného výběhu, kde ji můžeme pustit . I tak se tam trochu bojím případných jiných psů a to oplocení má místy dost mezery, tak aby nepodběhla dírou. Jinak během dne chodíme na krátké procházky na vyvenčení, to je v podstatě v obydlené části města, takže zde na volno nepřipadá v úvahu. Auta atd. Já Vám rozumím, vím, že máte pravdu, nechci hledat výmluvu, proč to nejde. Jen je to náš první pes a ty zkušenosti nemáme. I když si říkám, že neuteče, co když se něčeho lekne a zdrhne? Pochopte, že se o ni bojíme. Nechceme si něco vyčítat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlavně se o něj přestaňte neustále strachovat. Vy máte strach, pes to cítí. Jak tam má potom jít ?
Vy si představujete, že tam potkáte strašného velkého psa a váš pejsek z vás ten strach cítí.
Až trochu povyroste, tak z něj buď bude ustrašenec, nebo bude mít víc sebevědomí než vy a bude vás mít pěkně "na háku".

Přesně tak. Štěně potřebuje klidného a sebevědomého pána. A s velkými psy je určitě taky potřeba prcka co nejvíc seznamovat, jinak z něj bude v dospělosti uječená hysterka. Jen bych dobře vybírala, ke kterému psu štěndo pustím - i pokud není agresivní, tak může povalit, zašlápnout... Ale je obrovská spousta velkých psů, kteří si umí báječně a opatrně hrát s malopsy. Moje čuba si k nim vždycky lehne a nechá se ohlodávat.

Jiných psů se malá vůbec nebojí a my také ne, pokud je to kontrolované, má už spoustu kamarádů hodně velkých a bez problémů, většinou jejich majitel řekne, že jsou v pohodě a není problém. Už se seznámila i s vlkodavem a v pohodě, já mám jen strach, že se rozběhne k nějakému, aniž bych se aspoň očním kontaktem domluvila s majitelem. Už nám jich pár řeklo, že třeba můžou po ní vyjet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Snažíme se chodit 1x denně na dlouhou procházku, cca 1,5 až 2 hodiny, to jdeme do oploceného výběhu, kde ji můžeme pustit . I tak se tam trochu bojím případných jiných psů a to oplocení má místy dost mezery, tak aby nepodběhla dírou. Jinak během dne chodíme na krátké procházky na vyvenčení, to je v podstatě v obydlené části města, takže zde na volno nepřipadá v úvahu. Auta atd. Já Vám rozumím, vím, že máte pravdu, nechci hledat výmluvu, proč to nejde. Jen je to náš první pes a ty zkušenosti nemáme. I když si říkám, že neuteče, co když se něčeho lekne a zdrhne? Pochopte, že se o ni bojíme. Nechceme si něco vyčítat.

Normální štěně když se něčeho lekne, tak zdrhne k vám. Zvlášť když je někde, kde to tolik nezná. Chodit se štěndem pořád do stejného oploceného výběhu na dvě hodiny mi nějak postrádá smysl... Co od toho čekáte? Ty dvě hodiny by se daly strávit daleko líp tím, že vyjedete kousek za město a tam hodinku pochodíte po lese nebo po louce. A se psy ji pak půjdete seznamovat na vodítku, pustíte ji až po domluvě, abyste mohli být v klidu, že vám ji nikdo nesežere Psi strašně vnímají naše nálady a pocity - daleko víc, než si myslíte. Pokud se budete bát jiných psů vy, tak se jich bude bát i ona. A bude z ní další hysterický uštěkaný jork. Což nebude příjemné pro vás, ale taky pro ni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiných psů se malá vůbec nebojí a my také ne, pokud je to kontrolované, má už spoustu kamarádů hodně velkých a bez problémů, většinou jejich majitel řekne, že jsou v pohodě a není problém. Už se seznámila i s vlkodavem a v pohodě, já mám jen strach, že se rozběhne k nějakému, aniž bych se aspoň očním kontaktem domluvila s majitelem. Už nám jich pár řeklo, že třeba můžou po ní vyjet.

No tak pohoda A už ji můžete pomalu začít učit, že za kamarádem ji nepustíte, pokud se zmítá na konci vodítka, ale jen tehdy, pokud si hezky sedne a podívá se na vás. Tím ji postupně naučíte, aby se při spatření psa "zeptala" pohledem, jestli za ním může běžet.

Jsem ráda, že se mně snažíte poradit, proto jsem zde dala dotaz. Ale nerada bych, aby některé věci vyzněly jinak, než byly myšleny. Takže znovu. Nebojíme se velkých psů ani my ani ona. Bojíme se, že se rozběhne ke psu, kterého neznáme, kterému a jeho majiteli to třeba nebude milé a ten pes ji třeba napadne. Nemusí to být ani velký pes, může to být protivný jezevčík, který se po ní nedávno ohnal a povalil ji . Lekla se, ale my jsme z toho nedělali problém, ani ona, nijak jsme ji neutěšovali, dalšího psa se už zase nebála. Už jsme ji zkoušeli nechat na volno několikrát, někdy šla za námi, někdy měla tendence jít svojí cestou, prostě se na to nedá zatím spolehnout. A na ulici to nejde. Cesty procházky střídáme, o tom výběhu jsem mluvila teď, že se to tam dá zkoušet,ale neznamená to, že budeme chodit jen tam. Pejsek je dcery, bude mít na podzim 18,řidičák nemá, my ve všední den nemáme čas je vyvážet za město. Dcera se malé věnuje na 100% celé prázdniny, vstává, cvičí, socializuje atd. K tomu si vyhledává informace, plánuje cvičák. Nejsme panikářky a nechceme mít jorkšíra hysterku a děláme pro ni maximum. Jen prostě naše štěně nezapadá do vzorce, že štěně vždy následuje páníčka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak pohoda A už ji můžete pomalu začít učit, že za kamarádem ji nepustíte, pokud se zmítá na konci vodítka, ale jen tehdy, pokud si hezky sedne a podívá se na vás. Tím ji postupně naučíte, aby se při spatření psa "zeptala" pohledem, jestli za ním může běžet.

Dík, než jsem to napsala, byl/a jste rychlejší.

Já vím, že to v psaném projevu vyzní vždycky jinak než v reálu. Prostě si z toho vyberte, co pasuje na vás
Nicméně ráda bych něco podotkla k tomuto:
Jen prostě naše štěně nezapadá do vzorce, že štěně vždy následuje páníčka.
Že štěně následuje páníčka, ještě neznamená, že je vždycky bez výjimky nalepené páníčkovi za patama ve vzdálenosti dvou metrů. Pochopitelně si mezitím sleduje i svoje zájmy, navíc každé štěně má akční rádius trochu jinačí. Je jen na vás, jestli v ní to následování co nejvíc podpoříte a naučíte ji, že je výhodné se vás držet a vždycky si vás aspoň na půl oka hlídat, nebo jestli v ní to následování naopak "zadupete", protože si budete hlídat vy ji, čímž ji naučíte, že ona si vás hlídat nemusí ;-)

Však nemusíte dceru denně vozit. My byli první dva roky s fenkou bez auta a taky jsme jezdili - na výlety, na cvičák, na srazy... A s jorkšírem už vůbec není problém s dopravou, toho dáte do kapsy (nadsázka pochopitelně)

O víkendu jedeme k tchýni na chatu, tam bude louka i les, tak uvidíme. A teď přišly holky z procházky a ve výběhu pěkně chodila bez vodítka.Jinak my máme jorka médium, takže do kapsy ne, leda do tašky .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O víkendu jedeme k tchýni na chatu, tam bude louka i les, tak uvidíme. A teď přišly holky z procházky a ve výběhu pěkně chodila bez vodítka.Jinak my máme jorka médium, takže do kapsy ne, leda do tašky .

Co to je "medium" ?

No, že to není takové to pidi mini kilo a půl v dospělosti . Samozřejmě nejde o stupeň propečenosti .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Snažíme se chodit 1x denně na dlouhou procházku, cca 1,5 až 2 hodiny, to jdeme do oploceného výběhu, kde ji můžeme pustit . I tak se tam trochu bojím případných jiných psů a to oplocení má místy dost mezery, tak aby nepodběhla dírou. Jinak během dne chodíme na krátké procházky na vyvenčení, to je v podstatě v obydlené části města, takže zde na volno nepřipadá v úvahu. Auta atd. Já Vám rozumím, vím, že máte pravdu, nechci hledat výmluvu, proč to nejde. Jen je to náš první pes a ty zkušenosti nemáme. I když si říkám, že neuteče, co když se něčeho lekne a zdrhne? Pochopte, že se o ni bojíme. Nechceme si něco vyčítat.

Á, tady se formuje další z takyjorků na samonavíjecím vodítku. Jinak to totiž nedopadne. Chudák pes...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Á, tady se formuje další z takyjorků na samonavíjecím vodítku. Jinak to totiž nedopadne. Chudák pes...

Á,tady je další rádoby chytrák s věšteckou koulí.

Zadavatelko, a co takhle fofrem učit a naučit přivolání (kromě jiného).....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelko, a co takhle fofrem učit a naučit přivolání (kromě jiného).....

A Vy nerozumíte psanému textu? Psala jsem , že doma na zavolání ke mně přijde bez problémů, jen venku jí to ještě někdy nejde. Umí sedni, lehni, jen venku to není na 100%, Ještě jí nebyly ani 4 měsíce, ale pořád se snažíme ji učit. Člověk si jde pro radu, že má snahu to dělat dobře a místo toho se dozví, že je hysterka, která vychová hysterického uštěkaného psa, který bude chudák, protože se nehne z vodítka. Hlavně že všichni vědí, co je to pozitivní motivace u psa, ale člověka začnete hned shazovat a posmívat se.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak pohoda A už ji můžete pomalu začít učit, že za kamarádem ji nepustíte, pokud se zmítá na konci vodítka, ale jen tehdy, pokud si hezky sedne a podívá se na vás. Tím ji postupně naučíte, aby se při spatření psa "zeptala" pohledem, jestli za ním může běžet.

A... pozitivní buzerace, Štěně nebuzerujte a chovejte se k ní jako ke psovi, snad nechcete stroj, ale kamaráda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A... pozitivní buzerace, Štěně nebuzerujte a chovejte se k ní jako ke psovi, snad nechcete stroj, ale kamaráda.

No jasně, protože troška poslušnosti je děsná buzerace. Radši nechat psa svobodně běhat za jakýmkoliv psem, třeba i přes silnici, však amarádovi byste to taky nezakazoval/a. A když ho nějaký pes překousne na dvě půlky nebo ho přejede auto, tak co, pořídí se novej kamarád

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, protože troška poslušnosti je děsná buzerace. Radši nechat psa svobodně běhat za jakýmkoliv psem, třeba i přes silnici, však amarádovi byste to taky nezakazoval/a. A když ho nějaký pes překousne na dvě půlky nebo ho přejede auto, tak co, pořídí se novej kamarád

To tady nikdo nepsal, jen o tom, že si štěně nemusí říkat o každý prd podřízeneckým chováním a vynuceným očním kontaktem. Je to o výchově, ne o buzeraci, jestli jste ochotna pochopit ten rozdíl. Je velký a velmi důležitý pro soužití se psem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To tady nikdo nepsal, jen o tom, že si štěně nemusí říkat o každý prd podřízeneckým chováním a vynuceným očním kontaktem. Je to o výchově, ne o buzeraci, jestli jste ochotna pochopit ten rozdíl. Je velký a velmi důležitý pro soužití se psem.

Sednutí je podřízenecké chování? Oční kontakt je vynucená buzerace? Takže vaši psi si neumí sednout a nekoukají na vás? Sednutí je normální činnost, oční kontakt (nabídnutý, ne vynucený) je komunikace, což je základ vztahu. Evidentně jste tohle nikdy neviděla v praxi, když mluvíte o buzeraci. A nikdo rozhodně netvrdí, že si takhle musí říkat o každý prd, nicméně je hodně fajn, když si takhle říká o ty nejdůležitější věci. Jako například jestli může běžet za neznámým psem nebo jestli může vlítnout do neznámé vody. To není otázka buzerace, ale života a zdraví.
Kritizovat umíte hezky, to už víme z víc témat. A nějaká konkrétní rada, jak teda bez "buzerace" naučit štěně, že se neběhá za každým psem, by nebyla?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, protože troška poslušnosti je děsná buzerace. Radši nechat psa svobodně běhat za jakýmkoliv psem, třeba i přes silnici, však amarádovi byste to taky nezakazoval/a. A když ho nějaký pes překousne na dvě půlky nebo ho přejede auto, tak co, pořídí se novej kamarád

Tak to sedí a pak se pozitivně hledá tisíc možných spouštěčů, proč to ten pes dělá