Jak odnaučit psa chodit ke dveřím

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
máme 6 měsíční fenku NO přes noc ji necháváme volně běhat ,a ona si navykla chodit na schody spát před dveřmi a nejen to poslední dobou se začíná dobývat dovnitř a kňučet. :( Prosím poraďte jak ji mám naučit ,aby si schodů a dveří nevšímala. Děkuji za odpovědi a nápady :)

A co vlastně chcete? Kde má pes být? Má se držet v určité vzdálenosti od dveří? Jak si to představujete?
Pes chce za vámi a tak se tlačí k vám co nejblíže. To fenku dáváte ven jen na noc? A co přes den, kde je?

chtěla bych aby nechodila na schody a tím pádem i k dveřím a fenka je celý den i noc venku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
chtěla bych aby nechodila na schody a tím pádem i k dveřím a fenka je celý den i noc venku

Uniká mi smysl, proč nemá chodit na schody a ke dveřím... Pokud to nechcete, budete muset mechanicky nějakou překážkou fence zabránit přístupu na schody (plůtek, zábradlí,...).

smysl toho celého je že fenka pokaždé když slyší otevřít dveře běží k nim a cpe se dovnitř a takto ty schody vyběhne několikrát denně mám strach o její zdraví a je složité otevírat dveře kdy se vám na ně zvenku tlačí pes a dveře se otevírají směrem ven a děkuji za radu asi opravdu budeme muset postavit ohrádku jiné řešení mne také nenapadlo jen jsem se chtěla ujistit , že mi nějaký nápad neunikl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smysl toho celého je že fenka pokaždé když slyší otevřít dveře běží k nim a cpe se dovnitř a takto ty schody vyběhne několikrát denně mám strach o její zdraví a je složité otevírat dveře kdy se vám na ně zvenku tlačí pes a dveře se otevírají směrem ven a děkuji za radu asi opravdu budeme muset postavit ohrádku jiné řešení mne také nenapadlo jen jsem se chtěla ujistit , že mi nějaký nápad neunikl

Jo, to bude lepší, než fenku pokaždé, když budete otvírat dveře, drtit zákazem. Její touha být s vámi uvnitř je silná a pochopitelná. Nechce být sama.

děkuji za pochopení :)

Já to nechápu . . .

Já také ne...!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smysl toho celého je že fenka pokaždé když slyší otevřít dveře běží k nim a cpe se dovnitř a takto ty schody vyběhne několikrát denně mám strach o její zdraví a je složité otevírat dveře kdy se vám na ně zvenku tlačí pes a dveře se otevírají směrem ven a děkuji za radu asi opravdu budeme muset postavit ohrádku jiné řešení mne také nenapadlo jen jsem se chtěla ujistit , že mi nějaký nápad neunikl

pes je smečkové zvíře a o samotě trpí., šestiměsíčnéí fenka je mládě a o samotě trpí dvojnásob - co brání tomu, aby byla v domě? Nebo jí pořiďte kamaráda. Takovýto přístup ke psu já osobně popvažuji za stejně šplatný jako jeho bití, považuju takový přístup ke psu za psychické týrání

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pes je smečkové zvíře a o samotě trpí., šestiměsíčnéí fenka je mládě a o samotě trpí dvojnásob - co brání tomu, aby byla v domě? Nebo jí pořiďte kamaráda. Takovýto přístup ke psu já osobně popvažuji za stejně šplatný jako jeho bití, považuju takový přístup ke psu za psychické týrání

A že byste zadavatelce odpověděla na dotaz místo toho moralizování?? Každý nechce mít 2 psy a jak to zabrání, aby na schodech místo jednoho psa neměla dva? Měla jsem podobný problém. Jelikož mám smečku psů, tak když pršelo, tak ty schody a dveře tedy vypadaly! Není na to jiná ochrana než skutečně udělat nějaký plůtek kolem a naučit psy jej respektovat - to jde mnohem jednodušeji, než odnaučovat psa lézt na schody. Nemám pocit, že by psi trpěli, že nemohou věčně opruzovat za dveřmi. Vy určitě řeknete, že to bylo proto, že jich bylo víc, ale to je naprostá pitomost. Ať je jeden, nebo deset, všichni chtěli být za dveřmi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pes je smečkové zvíře a o samotě trpí., šestiměsíčnéí fenka je mládě a o samotě trpí dvojnásob - co brání tomu, aby byla v domě? Nebo jí pořiďte kamaráda. Takovýto přístup ke psu já osobně popvažuji za stejně šplatný jako jeho bití, považuju takový přístup ke psu za psychické týrání

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
smysl toho celého je že fenka pokaždé když slyší otevřít dveře běží k nim a cpe se dovnitř a takto ty schody vyběhne několikrát denně mám strach o její zdraví a je složité otevírat dveře kdy se vám na ně zvenku tlačí pes a dveře se otevírají směrem ven a děkuji za radu asi opravdu budeme muset postavit ohrádku jiné řešení mne také nenapadlo jen jsem se chtěla ujistit , že mi nějaký nápad neunikl

Fenka se chová přirozeně, je to štěně a chce být s vámi, nechce být venku sama, to je normální. Jestli máte takový strach o její zdraví, na jakou potvoru jí necháváte celý den i noc venku samotnou?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A že byste zadavatelce odpověděla na dotaz místo toho moralizování?? Každý nechce mít 2 psy a jak to zabrání, aby na schodech místo jednoho psa neměla dva? Měla jsem podobný problém. Jelikož mám smečku psů, tak když pršelo, tak ty schody a dveře tedy vypadaly! Není na to jiná ochrana než skutečně udělat nějaký plůtek kolem a naučit psy jej respektovat - to jde mnohem jednodušeji, než odnaučovat psa lézt na schody. Nemám pocit, že by psi trpěli, že nemohou věčně opruzovat za dveřmi. Vy určitě řeknete, že to bylo proto, že jich bylo víc, ale to je naprostá pitomost. Ať je jeden, nebo deset, všichni chtěli být za dveřmi.

Takže podle vás pes samotou netrpí a dáváte rovnítko mezi štěně, které je 24 hodin denně samo venku a mezi smečkou psů, kteří si navzájem dělají společnost? Zvláštní.

Nemá cenu zadavatelce radit mít psa doma, protože kdyby chtěla, má ho tam. Jestliže nechcete, aby někam nechodila, musíte ji buď vycvičit, nebo zamezit, aby na to místo nemohla. Vycvičit to v tomto případě není dost dobře možné, takže zamezit vstup.
Jsou psi, kterým nevadí být venku sám a jejich " smečka " je za dveřmi doma.

Jsou psi - jako třeba můj - kteří sami trpí. Osobně sice nechápu proč mít psa a strčit ho ven a od podzima do jara ho vidět pár minut denně, když mu dávám nažrat, což vůbec nemusí být problém zadavatelky, ale jistě každý z nás takové majitele zná. Jiný člověk zase nechápe, proč máme doma metrákové hovado, nebo momentálně padesátikilové . Každý to prožíváme jinak

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže podle vás pes samotou netrpí a dáváte rovnítko mezi štěně, které je 24 hodin denně samo venku a mezi smečkou psů, kteří si navzájem dělají společnost? Zvláštní.

Tak nějak. U člověka je samotka nejtěžší trest hned po trestu smrti. A pes má přinejmenším stejnou potřebu sociálních kontaktů jako člověk.

Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

BINGO, skvelá odpoveď a hlavne plná pravdy

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

A já si zase myslím, že je už trochu jiná doba a psy si pořizujeme jako svoje kamarády. Chceme po nich vazbu na člověka. Pak ale musí mít příležitost s člověkem být.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A já si zase myslím, že je už trochu jiná doba a psy si pořizujeme jako svoje kamarády. Chceme po nich vazbu na člověka. Pak ale musí mít příležitost s člověkem být.

Přesně tak. Jasně že se dřív neřešilo, jestli je pes asociál, jestli se má dobře a proč dělá to, co dělá. Prostě se vyšoupl na dvůr, aby hlídal, tam se mu občas hodil hrnec chleba rozmočenýho v polívce a když dělal neplechu (útočil, zdrhal) nebo když byl "špatnej", tak se nic neřešilo, prostě se zastřelil a pořídil se jinej. Dneska jsme snad už ve vztahu ke zvířatům jinde, tedy aspoň někteří. Stejně jako se snažíme psy kvalitně krmit, zajistit jim péči veterináře apod., tak se snažíme naplnit i jejich "nemateriální" potřeby. Už i u hospodářských zvířat je uzákoněné, že nesmí být chovaná o samotě. A pes má minimálně stejnou potřebu sociálních kontaktů, jako koza.
Jinak moje navoněné postelové fifinky se právě vrátily z tříhodinové vyjížďky s koloběžkou a tvrdě chrní. Večer půjdeme ještě trošku pocvičit, aby si provětrali prozměnu mozkové závity. A pak si myslím, že by jim bylo úplně fuk, jestli po večeři padnou do pelechu v ložnici, nebo do pelechu v kotci (kdybychom teda měli zahradu a kotec), protože celý den strávili aktivně se mnou. O tom je tu řeč. Ne o tom, že pes nemůže vůbec nikdy za žádných okolností spát venku.

Zadavateli bych poradila, aby poskytl své fence co možná maximum zaměstnání a sociálních kontaktů - vzhledem k tomu, že je trvale na zahradě, tak je potřeba se jí věnovat opravdu několik hodin denně. Boudu by bylo dobré přesunout tak, aby z ní měla fenka přehled o vchodu do domu i na pozemek. A co se týče toho cpaní dovnitř, je poměrně snadné psa naučit, že při otevření dveří se má automaticky posadit kousek od nich (na konkrétní místo), jinak se dveře zase zavřou a žádná zábava nebude.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A že byste zadavatelce odpověděla na dotaz místo toho moralizování?? Každý nechce mít 2 psy a jak to zabrání, aby na schodech místo jednoho psa neměla dva? Měla jsem podobný problém. Jelikož mám smečku psů, tak když pršelo, tak ty schody a dveře tedy vypadaly! Není na to jiná ochrana než skutečně udělat nějaký plůtek kolem a naučit psy jej respektovat - to jde mnohem jednodušeji, než odnaučovat psa lézt na schody. Nemám pocit, že by psi trpěli, že nemohou věčně opruzovat za dveřmi. Vy určitě řeknete, že to bylo proto, že jich bylo víc, ale to je naprostá pitomost. Ať je jeden, nebo deset, všichni chtěli být za dveřmi.

to ale byla odpověď, nechávat štěně o samotě je týrání, není uzpůsobeno k tomu, aby žilo samo, pokud mu zadavatelka nemůže vytvořit vhodné podmínky, ať si místo psa pořídí kameru a alarm. Psi, kteří žijí alespoň dva spolu mají svou touhu po společnosti aspoń zčásti naplněnu, myslela jsem, že to už dnes ví každý, že pes nemá rád samotu a stěně - mládě tuplem ne.takže moje druhá rada zní - psa prodejte člověku, který mu dá lepší podmínky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemá cenu zadavatelce radit mít psa doma, protože kdyby chtěla, má ho tam. Jestliže nechcete, aby někam nechodila, musíte ji buď vycvičit, nebo zamezit, aby na to místo nemohla. Vycvičit to v tomto případě není dost dobře možné, takže zamezit vstup.
Jsou psi, kterým nevadí být venku sám a jejich " smečka " je za dveřmi doma.

Jsou psi - jako třeba můj - kteří sami trpí. Osobně sice nechápu proč mít psa a strčit ho ven a od podzima do jara ho vidět pár minut denně, když mu dávám nažrat, což vůbec nemusí být problém zadavatelky, ale jistě každý z nás takové majitele zná. Jiný člověk zase nechápe, proč máme doma metrákové hovado, nebo momentálně padesátikilové . Každý to prožíváme jinak

no dobře, ale tady snad nejde o nás, o lidi, ale o pocity toho psa - nebo se mýlím?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

dříve taky lidi nechodili k lékaří s každým škrábnutím, když jim umřelo dítě., smířili se a pořídili si další.... co jste tím chtěla říci? pes nepotřebuje činčat, potřebuje být členem smečky a ne smečkou vyhoštěný, i když ví že on je pes a my lidé, jsme jediná rodina, kterou má a chce být s ní. až bude velký, pak jistě rád pobyde sám venku - jako ostatně i my. lidé, ale potřebuje vědět, že někam patří, štěně za dveřmi se to těžko dozví.

A mýlíte se, pes a nejen pes myslí, jinak než lidé, ale myslí. To myslím už nikdo dnes nepopírá (myslím etology) že pes je pes není novnka, ale že se člověku podobá a to hodně asi je pro vás novinka, trpí, bojí se, má radost ... jako my, lidé. Váš názor je podle mne jeden extrém a činačalové jsou ten druhý. Venkovští voříšci bývají stejně milováni jako ti městští psi.

Pořizovala jsem si psy na zahradu, taky ne do domu, ale bylo mi jasné, že jednomu by tam mohlo být smutno(i když já jsem tam X hodin denně) takže jsme rovnou vzali pejsky dva. Další věc je, že stejně jsem s nima v zahradě x hodin denně, já tam pracuju, oni odpočívají. Sem tam mne přijdou ukecávat, na nějakou prochajdu, to si řeknem, že až večer a zase lehnou, já pokračuju v práci. Mají luxusní boudu, stejně leží u jedněch či druhých dveří, aby měli přehled, kdyby někdo náhodou za nima vyšel Když prší, jsou zablácené všechny, i francouzská okna, jak se o ně šmolí. Chtěla jsem psy, mám to. Když se ten víc vtírající cpe do baráku(kam už i po většině můžou) ale já zrovna nechci, řeknu jen ,,ne, čekej venku". Ale už to nejsou štěnda, jsou to vychovaní 6letí psi...velikosti NO.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

Jinak samozřejmě že dřív byli psi prostě na dvoře. Ale člověk tam byl větší část dne s nimi - byla spousta práce na dvoře, na zahradě, kolem zvířat... a pokud šlo o psa ovčáckého plemene, tak celý den pásl. Až v poslední době je zvykem mít psa (pokud možno pracovního plemene) vyšoupnutého na zahradu, kde nemá žádné jiné podněty než běhat po anglickém trávníku zleva doprava a zase zpátky, zatímco lidi se doma koukají na telku.
(pevně doufám, že toto není případ zadavatele)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je zase plné vlákno pseudomilovníků psů, kteří žijí v domnění, že pes = člověk (alespoň poloviční). Když zavedu řeč skoro na jakékoliv plemeno, tak hned každý píše, jak ten který pes nemůže být sám, nemůže žít venku, že bude trpět a podobné hovadiny. Proč by ovčák nemohl žít venku?! Nota bene když není ani zavřený v kotci, natož na řetězu. To, co dnes předvádí někteří lidé se psy, to je někdy k pláči, někdy k smíchu, ale v každém případě si kolikrát myslím "chudák pes". Dřív měli lidi psa na dvoře a nikdo nepřemýšlel o tom, co si pes myslí - pes si totiž nemyslí nic. Pořád je to jen pes a ne člověk (teď se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale nevadí). Pořád si myslím, že takový venkovský voříšek, který na volno běhá mezi slepicemi, hnojištěm a stodolou, se má líp než načinčaný pes navštěvující všelijaké salóny a spící v peřinách. Dnes je plno psích psychologů, o jejichž smysluplnosti nejsem vůbec přesvědčena. To spíš páníčci často potřebují psychiatra - potom by jejich psi nebyli labilní, nevychovaní a nemuseli by chodit ke psím psychologům. S venkovskými voříšky nikdo k psychologům neběhá, protože to ani nepotřebují.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak samozřejmě že dřív byli psi prostě na dvoře. Ale člověk tam byl větší část dne s nimi - byla spousta práce na dvoře, na zahradě, kolem zvířat... a pokud šlo o psa ovčáckého plemene, tak celý den pásl. Až v poslední době je zvykem mít psa (pokud možno pracovního plemene) vyšoupnutého na zahradu, kde nemá žádné jiné podněty než běhat po anglickém trávníku zleva doprava a zase zpátky, zatímco lidi se doma koukají na telku.
(pevně doufám, že toto není případ zadavatele)

Jo, lidi měli spoustu práce na dvoře, v chlévě, ale taky na poli, v lese... a myslíte, že měli čas a vůbec chuť se nějak bavit se psem? Ten pes prostě tak nějak žil "vedle" nich. Já myslím, že zbytečně dramatizujete - tu potřebu psa být neustále s člověkem a vymýšlet mu zábavu. Druhý extrém je ten, že lidi psa někde uváží na řetěz, nebo zavřou do kotce a nevěnují se mu vůbec, někdy ani nemá co žrát a pít. Takže - jako vždy - je to za zlatá střední cesta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A já si zase myslím, že je už trochu jiná doba a psy si pořizujeme jako svoje kamarády. Chceme po nich vazbu na člověka. Pak ale musí mít příležitost s člověkem být.

A o to jde - my si pořizujeme, my chceme... a ptá se někdo toho psa, co chce on??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, lidi měli spoustu práce na dvoře, v chlévě, ale taky na poli, v lese... a myslíte, že měli čas a vůbec chuť se nějak bavit se psem? Ten pes prostě tak nějak žil "vedle" nich. Já myslím, že zbytečně dramatizujete - tu potřebu psa být neustále s člověkem a vymýšlet mu zábavu. Druhý extrém je ten, že lidi psa někde uváží na řetěz, nebo zavřou do kotce a nevěnují se mu vůbec, někdy ani nemá co žrát a pít. Takže - jako vždy - je to za zlatá střední cesta.

Ano, žil vedle nich, nikdo s ním cíleně necvičil dvě hodiny denně. Ale po velkou část dne doprovázel pána při práci, byl v jeho společnosti, občas pomohl třeba zahnat ovce, nebo aspoň sledoval cvrkot. Měl společnost, podněty, zaměstnání. Neběhal na deseti metrech zahrady sem tam a zase zpátky celé dny úplně o samotě. To už je pak úplně jedno, jestli je pes sám navolno na zahradě, sám v kotci nebo sám na řetězu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A o to jde - my si pořizujeme, my chceme... a ptá se někdo toho psa, co chce on??

Zadavatelka rozhodně ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, žil vedle nich, nikdo s ním cíleně necvičil dvě hodiny denně. Ale po velkou část dne doprovázel pána při práci, byl v jeho společnosti, občas pomohl třeba zahnat ovce, nebo aspoň sledoval cvrkot. Měl společnost, podněty, zaměstnání. Neběhal na deseti metrech zahrady sem tam a zase zpátky celé dny úplně o samotě. To už je pak úplně jedno, jestli je pes sám navolno na zahradě, sám v kotci nebo sám na řetězu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, lidi měli spoustu práce na dvoře, v chlévě, ale taky na poli, v lese... a myslíte, že měli čas a vůbec chuť se nějak bavit se psem? Ten pes prostě tak nějak žil "vedle" nich. Já myslím, že zbytečně dramatizujete - tu potřebu psa být neustále s člověkem a vymýšlet mu zábavu. Druhý extrém je ten, že lidi psa někde uváží na řetěz, nebo zavřou do kotce a nevěnují se mu vůbec, někdy ani nemá co žrát a pít. Takže - jako vždy - je to za zlatá střední cesta.

Kdyby ten pes neměl potřebu být neustále (nebo alespoň trochu) s člověkem, tak zadavatelce neopruzuje u dveří a nečeká, kdy se madam milostivě ukáže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdyby ten pes neměl potřebu být neustále (nebo alespoň trochu) s člověkem, tak zadavatelce neopruzuje u dveří a nečeká, kdy se madam milostivě ukáže.

když jsme u těch dřívějších psů , tak dřív si nepořizoval psa nikdo kdo ho nepotřeboval ,takže i ti venkovští voříšci měli svůj účel ,hlídali stavení , lovili myši a jiné škůdce a celý den doprovázeli své majitele při práci , lidi dřív byli pořád venku at už šlo o práce v zemědělství ,kolem zvířat , štípání dříví ,práce na zahradě ,všude se chodilo pěšky nebo na kole a všude je doprovázel voříšek, ale málokdy byl sám jeho páníček totiž nebyl většinu dne v práci ,u počítače ,u televize nebo na návštěvách a za zábavou. Sice nikdo psy necvičil ale když byl útěkář zatoulal se a nikdo ho nehledal ,když byl agresivní byl nemilosrdně zabit ,když byl nemocný uhynul ,fungoval přirozený výběr a jen ti silní a dobří přežívali, nikdo neudržoval nemocného chcípáčka při životě za každou cenu ,ostatně stejně to bylo s lidmi i dětmi. Ovšem dneska jsme v trochu jiné době a pokud si někdo pořídí psa nebo jiné zvíře měl by mu snad dát to co k životu potřebuje a to rozhodně není samota í když třeba na luxusně upravené zahradě, stalo se módou mít pejska ale málokdo si uvědomí co ten pes potřebuje a čekání na schodišti než pán milostivě vyjde na pár minut ven to rozhodně není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
když jsme u těch dřívějších psů , tak dřív si nepořizoval psa nikdo kdo ho nepotřeboval ,takže i ti venkovští voříšci měli svůj účel ,hlídali stavení , lovili myši a jiné škůdce a celý den doprovázeli své majitele při práci , lidi dřív byli pořád venku at už šlo o práce v zemědělství ,kolem zvířat , štípání dříví ,práce na zahradě ,všude se chodilo pěšky nebo na kole a všude je doprovázel voříšek, ale málokdy byl sám jeho páníček totiž nebyl většinu dne v práci ,u počítače ,u televize nebo na návštěvách a za zábavou. Sice nikdo psy necvičil ale když byl útěkář zatoulal se a nikdo ho nehledal ,když byl agresivní byl nemilosrdně zabit ,když byl nemocný uhynul ,fungoval přirozený výběr a jen ti silní a dobří přežívali, nikdo neudržoval nemocného chcípáčka při životě za každou cenu ,ostatně stejně to bylo s lidmi i dětmi. Ovšem dneska jsme v trochu jiné době a pokud si někdo pořídí psa nebo jiné zvíře měl by mu snad dát to co k životu potřebuje a to rozhodně není samota í když třeba na luxusně upravené zahradě, stalo se módou mít pejska ale málokdo si uvědomí co ten pes potřebuje a čekání na schodišti než pán milostivě vyjde na pár minut ven to rozhodně není.

to je hezky napsané a přesné