Matky - pejskařky - dotaz

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 15:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.112

Náhodou jsem narazila na diskusi, ve které se pojednává o tom, zda-li dát psa, který vyjel po dítěti pryč - viz.: "(...) Naší jedena půlroční dcerku kousla naše dvou letá fenka čínského chocholatého psa. Bohužel, stalo se, neviděla jsem to, jen odhaduji, že ji chtěla dcera „mazlit“, když fenka byla v pelíšku, a ta vyjela. Fenka je i jinak bázlivá, nedůvěřivá k cizím, štěkavá, na malou i občas zavrčela. Proto jsem se snažila, aby ji malá nechávala na pokoji, ale neuhlídala jsem je (...)".

Mimo mnoha příspěvků, které kategoricky hlásají PSA PRYČ je tam i pár s opačnými názory, nicméně mě zarazil tento názor:

Já bych jen upřesnila pár věcí. Malá od Bar není kousnutá na ruce, ale na obličeji (doufám, že se Bar nebude zlobit, že to upřesňuji). Pes na ni vrčel už dřív, když se přiblížila (nemyslím, že tím Bar myslela, že by malá lezla do pelechu, ale jen přiblížila).
Pes je neurotik. Nemyslím si, že to že by byl zavřenej někde v pokoji, by mu nějak prospělo. Podle mne spíš změna majitele a s tím klidný domov bez dětí.

Někdo tady psal, že pes nebude respektovat nikdy dítě, respektive jen tehdy, když u toho bude alfa člověk. To mi přijde jako kravina respektive špatná výchova . Pes by měl přece respektovat všechny členy smečky, protože on je na konci, ne? Pejskařky vysvětlete mi to prosím.

Jak se na toto díváte vy:
1) daly byste takového psa pryč... bavíme se o tomto konkrétním případě kdy pes vyjede v podstatě v "sebeobraně"
2) můj názor je, že pes dítě do určitého věku prostě jako nadřazeného člena smečky nikdy brát nebude (a zejména ne pak dominantnější plemena), i kdybychom se stavěli na hlavu. Jak to vidíte vy ?

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 15:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.38

1. Psa bych pryč nedala, ale zajistila bych takový režim domácnosti, aby se rozhodně nemohlo stát, že dítě poleze psu do pelechu (dveřní zábrany, klec...) a spojila bych se s některým odborníkem na psí chování, který by mě naučil s fenkou pracovat.
2. Já nevěřím ani tomu, že psi vnímají dospělé lidi jednoznačně jako jim hierarchicky nadřazené vůdce smečky. Ono ani ve vlčích smečkách to s tou dominancí není zdaleka tak jednoduché, jak se myslelo, a navíc mezi psy a lidmi jde o dost jiné vztahy než ve smečce stejného živočišného druhu. Viz http://www.plotknihy.cz/titul.php?titul=307
Nicméně souhlasím s tím, že nelze očekávat, že pes bude automaticky respektovat batole a chovat se k němu jako k polobohu jen proto, že to malé vřeštící cosi je příslušníkem druhu Homo sapiens.

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 15:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.35.56

Môj názor, ako otca troch detí a paraelne majiteľa veľa psov, veľkých plemien
1) NIE, je to vaša chyba, kombináciu dieťa/pes musíte ustrážiť vy ako matka + šéf svorky
2) NEBUDE, nemá dôvod. No správne vedený pes by ho mal brať ako dieťa=šteňa, teda bezbranný tvor, ktorému sa neubližuje. Ala aj tak by som ich spolu bez dozoru nenechal
Ešte vám upresním z textu - pes nemusí byť nutne tým posledných v svorke. Nemal by byť prvým (alfa jedincom), ale nemusí byť posledný, to je ako si kto vybuduje. A veľa psov má v sebe uloženú snahu vždy sa po rebríčku hierarchie posunúť smerom hore, pričom ani tak na veľkosti psa (fyzickej !!!) nezáleží

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 16:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Náhodou jsem narazila na diskusi, ve které se pojednává o tom, zda-li dát psa, který vyjel po dítěti pryč - viz.: "(...) Naší jedena půlroční dcerku kousla naše dvou letá fenka čínského chocholatého psa. Bohužel, stalo se, neviděla jsem to, jen odhaduji, že ji chtěla dcera „mazlit“, když fenka byla v pelíšku, a ta vyjela. Fenka je i jinak bázlivá, nedůvěřivá k cizím, štěkavá, na malou i občas zavrčela. Proto jsem se snažila, aby ji malá nechávala na pokoji, ale neuhlídala jsem je (...)".

Mimo mnoha příspěvků, které kategoricky hlásají PSA PRYČ je tam i pár s opačnými názory, nicméně mě zarazil tento názor:

Já bych jen upřesnila pár věcí. Malá od Bar není kousnutá na ruce, ale na obličeji (doufám, že se Bar nebude zlobit, že to upřesňuji). Pes na ni vrčel už dřív, když se přiblížila (nemyslím, že tím Bar myslela, že by malá lezla do pelechu, ale jen přiblížila).
Pes je neurotik. Nemyslím si, že to že by byl zavřenej někde v pokoji, by mu nějak prospělo. Podle mne spíš změna majitele a s tím klidný domov bez dětí.

Někdo tady psal, že pes nebude respektovat nikdy dítě, respektive jen tehdy, když u toho bude alfa člověk. To mi přijde jako kravina respektive špatná výchova . Pes by měl přece respektovat všechny členy smečky, protože on je na konci, ne? Pejskařky vysvětlete mi to prosím.

Jak se na toto díváte vy:
1) daly byste takového psa pryč... bavíme se o tomto konkrétním případě kdy pes vyjede v podstatě v "sebeobraně"
2) můj názor je, že pes dítě do určitého věku prostě jako nadřazeného člena smečky nikdy brát nebude (a zejména ne pak dominantnější plemena), i kdybychom se stavěli na hlavu. Jak to vidíte vy ?

chyba je ve vás,ten pes za to nemůže. Moji všichni psi,ale i psi návštěv brali moje děti vždycky jako štěnata,ale to musíte vy naučit, naučit to to dítě!!,nebo ho tam nepustit pokud na to věkem nemá-což je váš případ! , a pak naučit psa i dítě tuto situaci- kamarádění spolu -ale pokud pes nemá zájem,nic s tím neuděláte a označovat ho za neurotika je blbost,zamezit dítěti aby si "šlo hrát se psem když pes nechce,nedovolit dítěti lézt psovi do pelechu,to by se ozval každej pes,a prostě ten váš už je vyčerpanej možnostma,tak kousnul,považujete ho za neurotika,ale žádnej pes si věčně donekonečna nenechá "ubližovat,prudit" od jiného at psa nebo člověka,za ten kousanec můžete vy. Pes vám nepatří do rukou,není to hračka ani pro vás ani jako náhrada činnosti pro vaše děti kdy na ně vy serete.

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 16:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.112

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
chyba je ve vás,ten pes za to nemůže. Moji všichni psi,ale i psi návštěv brali moje děti vždycky jako štěnata,ale to musíte vy naučit, naučit to to dítě!!,nebo ho tam nepustit pokud na to věkem nemá-což je váš případ! , a pak naučit psa i dítě tuto situaci- kamarádění spolu -ale pokud pes nemá zájem,nic s tím neuděláte a označovat ho za neurotika je blbost,zamezit dítěti aby si "šlo hrát se psem když pes nechce,nedovolit dítěti lézt psovi do pelechu,to by se ozval každej pes,a prostě ten váš už je vyčerpanej možnostma,tak kousnul,považujete ho za neurotika,ale žádnej pes si věčně donekonečna nenechá "ubližovat,prudit" od jiného at psa nebo člověka,za ten kousanec můžete vy. Pes vám nepatří do rukou,není to hračka ani pro vás ani jako náhrada činnosti pro vaše děti kdy na ně vy serete.

Jen upozorňuji, že toto není můj příběh. Jen jsem náhodou narazila na tuto diskusi a ze zvědavosti jsem si jí přečetla a chtěla jsem znát názor ostatních na dvě věci:

1) dát psa v takovém případě pryč

2) může brát pes dítě jako nadřazeného člena smečky ? (dle mě ne a spoléhat na to při soužití dítěte a psa může být i fatálním omylem)

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 16:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.3

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen upozorňuji, že toto není můj příběh. Jen jsem náhodou narazila na tuto diskusi a ze zvědavosti jsem si jí přečetla a chtěla jsem znát názor ostatních na dvě věci:

1) dát psa v takovém případě pryč

2) může brát pes dítě jako nadřazeného člena smečky ? (dle mě ne a spoléhat na to při soužití dítěte a psa může být i fatálním omylem)

zkusím mojí odpověd:
1) ANO ,protože tato majitelka (zadavatelka) na to nemá aby jí tam fungovalo soužití malé smečky,což je tady jeden pejsek společenského plemene a jedno dítě o které se nezvládá starat protože ho nechá lézt psovi do pelechu,majitelka není schopná si uvědomit potřeby psa,a ani nebezpečí kterému vystavuje svoje dítě když ho nechá lézt psovi do pelechu.(je pro ni problém pejska v pelíšku ...zatarasit,dát do výšky aby tam mimino nemohlo,a hlavně to pochopit....prostě nadlidský výkon pro ni),a zaručuju,že bude chtít aby jí tu někdo doporučil vhodnějšího pejska pro její...rozmary.
Pejskovi by měla najít jiné majitele,nejlíp bez malinkých dětí,protože tento malý společenský psík bude vynervovaný ze současné rodiny s batoletem,proto s ním bude práce aby získal důvěru.

2) za mě bych řekla že ne...,nikdy bych nespoléhala na to že dítě může být nadřazený člen smečky oproti psovi,(zkušenost z vlastní smečky a rodiny) i kdyby to tak z pohledu člověka mohlo vypadat,psi mají jiný vnímání a rozlišují i detaily řeči těla lidí,zvlášt těch svých , a mezi dítětem a dospělým jsou rozdíly v řeči těla.

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 17:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.121

Náhodou jsem narazila na diskusi, ve které se pojednává o tom, zda-li dát psa, který vyjel po dítěti pryč - viz.: "(...) Naší jedena půlroční dcerku kousla naše dvou letá fenka čínského chocholatého psa. Bohužel, stalo se, neviděla jsem to, jen odhaduji, že ji chtěla dcera „mazlit“, když fenka byla v pelíšku, a ta vyjela. Fenka je i jinak bázlivá, nedůvěřivá k cizím, štěkavá, na malou i občas zavrčela. Proto jsem se snažila, aby ji malá nechávala na pokoji, ale neuhlídala jsem je (...)".
--------------------------------------------------
Jen tup nechá dítě a psa bez dozoru ! Zvlášť takhle malé dítě.
No ta poslední věta je perla !
Chudáci oba malí aktéři.
smajlíksmajlíksmajlík

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 17:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.108

Mám opačnou zkušennost ze cvičáku (pravda, dob dřívějších a nejednalo se o malé společenské psíky, ale o služební plemena). Maličké děti v rodině zpravidla pes respektoval, nechal si od nich kdeco líbit ( chápu tak že respektoval dětské schema, tak jako by respektoval štěně). Takže bylo opravdu veselé, když dvouletý capart sekýroval psa po vzoru otce : K nože, šedni....atd.
Dítě povyrostlo do předškolního věku a když to rodiče včas nevychytali, tak za to stejné povelování od dítěte, najednou pes vyjel a leckdy i kousnul. Nebylo těch dětí kousnutých od vlastního psa málo.
Když si vezmete nějakou knihu o etologii, tak se dočtete, že pes ( ne fena) když převezme výchovu štěňat, dovolí jim opravdu všechno, ale taky jen do určitého věku.
Je to trochu od věci, ale třeba to někomu pomůže.

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 17:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.236.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Náhodou jsem narazila na diskusi, ve které se pojednává o tom, zda-li dát psa, který vyjel po dítěti pryč - viz.: "(...) Naší jedena půlroční dcerku kousla naše dvou letá fenka čínského chocholatého psa. Bohužel, stalo se, neviděla jsem to, jen odhaduji, že ji chtěla dcera „mazlit“, když fenka byla v pelíšku, a ta vyjela. Fenka je i jinak bázlivá, nedůvěřivá k cizím, štěkavá, na malou i občas zavrčela. Proto jsem se snažila, aby ji malá nechávala na pokoji, ale neuhlídala jsem je (...)".

Mimo mnoha příspěvků, které kategoricky hlásají PSA PRYČ je tam i pár s opačnými názory, nicméně mě zarazil tento názor:

Já bych jen upřesnila pár věcí. Malá od Bar není kousnutá na ruce, ale na obličeji (doufám, že se Bar nebude zlobit, že to upřesňuji). Pes na ni vrčel už dřív, když se přiblížila (nemyslím, že tím Bar myslela, že by malá lezla do pelechu, ale jen přiblížila).
Pes je neurotik. Nemyslím si, že to že by byl zavřenej někde v pokoji, by mu nějak prospělo. Podle mne spíš změna majitele a s tím klidný domov bez dětí.

Někdo tady psal, že pes nebude respektovat nikdy dítě, respektive jen tehdy, když u toho bude alfa člověk. To mi přijde jako kravina respektive špatná výchova . Pes by měl přece respektovat všechny členy smečky, protože on je na konci, ne? Pejskařky vysvětlete mi to prosím.

Jak se na toto díváte vy:
1) daly byste takového psa pryč... bavíme se o tomto konkrétním případě kdy pes vyjede v podstatě v "sebeobraně"
2) můj názor je, že pes dítě do určitého věku prostě jako nadřazeného člena smečky nikdy brát nebude (a zejména ne pak dominantnější plemena), i kdybychom se stavěli na hlavu. Jak to vidíte vy ?

Máte psa odmala? pak bych ho pryč nedávala.


Pes samozřejmě nepovažuje a považovat nemůže dítě za nadřazeného člena rodiny (protože to, že dítě není pes snad každý pes ví)m ale měl by ho dospělý pes respekovat jako mládě.

Psi bývají k mláďatům velkorysí. Pokud to pes nedělá, je někde chyba, a tu by měl majitel napravit -měl by nepouštět malé dítě ke psu nikdy samotné - sebevědomý pes, když ho dítě otravuje prostě odejde, štěkne na něj nebo užije podobné výchovné opatření.

Možná v krizi i štípne, ale nekousne. Pes musí mít možnost úniku před dítětem Větší dítě by mělo ke psu chodit s pamlskem, s hračkou s pohlazením, aby pes nabyl dojmu, že ten, kdo ho má z rodiny nejraději je právě to dítě a z dětské přítomnosti se těši. U dvouletého dítěte to nepůjde, snad od šesti, osmi let.

Občas se objeví pes, která snáší dobře i malé děti a nechá si od nic ledacos líbit a neodejde - já na jehi místě bych to nedokázalasmajlík

Neregistrovaný uživatel

24.9.2014 17:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.108

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen upozorňuji, že toto není můj příběh. Jen jsem náhodou narazila na tuto diskusi a ze zvědavosti jsem si jí přečetla a chtěla jsem znát názor ostatních na dvě věci:

1) dát psa v takovém případě pryč

2) může brát pes dítě jako nadřazeného člena smečky ? (dle mě ne a spoléhat na to při soužití dítěte a psa může být i fatálním omylem)

Když se vrátím k tématu :
1/ Rozhodnutí jestli dát psa pryč je čistě na matce dítěte a nikdo ji za to nesmí odsuzovat. Lidé dávají pryč psy z daleko malichernějších důvodů, něž je kounuté dítě ( viz nedávná diskuze, nadějnému psu nevyroste zub, roční pejsek není schopen připravit se během 1/2 roku na IPO a pod.)
2/ Pes nemusí být nutně na poslední příčce pomyslného žebříčku. Je to člen smečky ( i když lidské).

Neregistrovaný uživatel

25.9.2014 06:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.112

Zadavatelka: Víte co je nejlepší ? Dle popisu zadavatelky diskuse to vypadalo, že nemá nejmenší zkušenosti se psy. Pokud mám doma bázlivé, citlivé štěně, intenzivně pracuji na jeho habituaci, socializaci, pohodové povaze. Dám do toho všechno. Místo toho však zadavatelka od začátku na celou situaci rezignovala, psa pouští na dvůr, aby se tam vyběhal a když mají jít na procházku, tak jen někam "za roh", protože pes je nejistý a nervozní. Dle toho šlo usoudit, že majitelka nemá moc zkušeností se psy, proto mne velmi překvapilo, když z ní vypadlo, že kdysi mívala boxera, se kterým se věnovala sportovní kynologii (a nejen s ním) a složili i ZVV 2. Ve světle tohoto faktu počínání zadavatelky diskuse už vůbec nechápu.

Neregistrovaný uživatel

25.9.2014 07:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.70.114

"Dle toho šlo usoudit, že majitelka nemá moc zkušeností se psy, proto mne velmi překvapilo, když z ní vypadlo, že kdysi mívala boxera, se kterým se věnovala sportovní kynologii (a nejen s ním) a složili i ZVV 2. Ve světle tohoto faktu počínání zadavatelky diskuse už vůbec nechápu."
Zas tak nepochopitelné to není. Je rozdíl sportovní výcvik (to beru jako hru) vyrovnaného psa pracovního plemene a výchova problematického, nevyrovnaného jedince (to je skutečná dlouhodobá a mravenčí práce).

Neregistrovaný uživatel

25.9.2014 07:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.121

?

Neregistrovaný uživatel

25.9.2014 07:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.112

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Dle toho šlo usoudit, že majitelka nemá moc zkušeností se psy, proto mne velmi překvapilo, když z ní vypadlo, že kdysi mívala boxera, se kterým se věnovala sportovní kynologii (a nejen s ním) a složili i ZVV 2. Ve světle tohoto faktu počínání zadavatelky diskuse už vůbec nechápu."
Zas tak nepochopitelné to není. Je rozdíl sportovní výcvik (to beru jako hru) vyrovnaného psa pracovního plemene a výchova problematického, nevyrovnaného jedince (to je skutečná dlouhodobá a mravenčí práce).

Každý kdo se hlouběji zabývá kynologií (a když má někdo ZVV2 tak prostě s těmi psy musí nějaký čas pracovat... ) musí vědět, že každé štěně se musí socializovat a to i takové (a především takové), které je nějakým způsobem nejisté či bázlivé. Když zadavatelská složila dvojkovou nároďáckou zkoušku, tak do chovu, výchovy a výcviku psů musel přeci trochu proniknout, aby měla ten naprostý základ a sama jak tvrdí, boxer nebyl její první pes velkého plemene. O psech tedy musela něco vědět, proto mě zarazil její celkový přístup .... anebo si to vymyslela, také možnost :)

Přidejte reakci

Přidat smajlík