Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.112
Dobrý den, mam 6-ti leteho krizence bernskeho salasnika s Howavardem. Doted nebyl vubec agresivni, bohuzel posledni dobou zacal vyjizdet na vetsi psy. Nejsem si vedoma toho, ze by ho napadl vetsi pes. Nevite cim by to mohlo byt?
Dekuji K.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.247.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, mam 6-ti leteho krizence bernskeho salasnika s Howavardem. Doted nebyl vubec agresivni, bohuzel posledni dobou zacal vyjizdet na vetsi psy. Nejsem si vedoma toho, ze by ho napadl vetsi pes. Nevite cim by to mohlo byt?
Dekuji K.
To co popisujete není agresivita. Málokterý dospělí pes se bez problémů snese se všemi psy, které venku potká. Vyrovnaný pes si psů se kterými si nechce hrát nevšímá, pokud i tak otravují tak jim dá najevo, že se mají držet dál. To je naprosto normální, vy se taky přece nedáváte do řeči s každým koho potkáte.
Spouštěčem takového chování ani nemusí být nějaký špatný zažitek, který by souvisel se strachem. Vašeho psa jsem neviděla, ale předpokládám, že pes dospěl a nechce se kamarádíčkovat s každým.
Mějte svého psa na procházkách pod kontrolou. Vždy na vodítku nebo s košíkem na volno (pokud má spolehlivé přivolání). Pokud se ve vaší blízkosti vyskytne pes, na kterého ten váš nebude reagovat dobře (poznáte podle mimiky a postavení těla), snažte se upoutat jeho pozornost. Zaměstnejte ho nějakými cviky, které zná. Snažte se projít okolo cizího psa v klidu. Naučte ho, že okolo psů, se kterými se nechce kamarádit se prochází v klidu a není nutné na ně vyjíždět..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
taky si myslím, že jen ztratil hravost a říká - vlezte mi na záda
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.38
Dospěl? V 6letech? Mám 7 letého salašníka a ten dospěl tedy už hodně dávno, ale psy napadat nezačal...Nemyslím si ani, že špatný zážitek. Spíš bych se trochu bála nějakých zdravotních obtíží...že ho něco bolí a proto je nevrlý. Takováhle náhlá změna chování je podezřelá. Zkuste ho víc sledovat, jestli se nezměnili i nějaké jiné jeho zvyky...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dospěl? V 6letech? Mám 7 letého salašníka a ten dospěl tedy už hodně dávno, ale psy napadat nezačal...Nemyslím si ani, že špatný zážitek. Spíš bych se trochu bála nějakých zdravotních obtíží...že ho něco bolí a proto je nevrlý. Takováhle náhlá změna chování je podezřelá. Zkuste ho víc sledovat, jestli se nezměnili i nějaké jiné jeho zvyky...
Je mi líto, že to musím napsat, ale když jste hloupá, nedávejte rady jiným.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To co popisujete není agresivita. Málokterý dospělí pes se bez problémů snese se všemi psy, které venku potká. Vyrovnaný pes si psů se kterými si nechce hrát nevšímá, pokud i tak otravují tak jim dá najevo, že se mají držet dál. To je naprosto normální, vy se taky přece nedáváte do řeči s každým koho potkáte.
Spouštěčem takového chování ani nemusí být nějaký špatný zažitek, který by souvisel se strachem. Vašeho psa jsem neviděla, ale předpokládám, že pes dospěl a nechce se kamarádíčkovat s každým.
Mějte svého psa na procházkách pod kontrolou. Vždy na vodítku nebo s košíkem na volno (pokud má spolehlivé přivolání). Pokud se ve vaší blízkosti vyskytne pes, na kterého ten váš nebude reagovat dobře (poznáte podle mimiky a postavení těla), snažte se upoutat jeho pozornost. Zaměstnejte ho nějakými cviky, které zná. Snažte se projít okolo cizího psa v klidu. Naučte ho, že okolo psů, se kterými se nechce kamarádit se prochází v klidu a není nutné na ně vyjíždět..
Naprostý souhlas a to do puntíku slova.
Kdyby vyjel když se k němu přiblíží cizí pes, ale posledně jsme procházeli kolem dogy, měla sem ho u nohy všechno v pořádku a prošli jsme, pustila sem mu obojek, dostal pochvalu a v tu chvíli se otočil a vrátil se a na dogu zaútočil. Aniž by ho nějak ten druhý pes jakkoliv vyprovokoval.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, mam 6-ti leteho krizence bernskeho salasnika s Howavardem. Doted nebyl vubec agresivni, bohuzel posledni dobou zacal vyjizdet na vetsi psy. Nejsem si vedoma toho, ze by ho napadl vetsi pes. Nevite cim by to mohlo byt?
Dekuji K.
A je to na vsechny a nebo jen nektere ? treba mu priste nevodi vam se take treba nelibi jini lide :) berte to tak.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dospěl? V 6letech? Mám 7 letého salašníka a ten dospěl tedy už hodně dávno, ale psy napadat nezačal...Nemyslím si ani, že špatný zážitek. Spíš bych se trochu bála nějakých zdravotních obtíží...že ho něco bolí a proto je nevrlý. Takováhle náhlá změna chování je podezřelá. Zkuste ho víc sledovat, jestli se nezměnili i nějaké jiné jeho zvyky...
Narozdíl od 48.30 musím souhlasit - v 6ti letech fakt nedospěl, to ho postihlo už hodně dávno, teď už jde spíš do seniorské nevrlosti. Ale určitě nelze vyloučit ty zdravotní potíže, změna chování bývá často prvním signálem, že se něco děje...
senseeye
napsal(a):
Kdyby vyjel když se k němu přiblíží cizí pes, ale posledně jsme procházeli kolem dogy, měla sem ho u nohy všechno v pořádku a prošli jsme, pustila sem mu obojek, dostal pochvalu a v tu chvíli se otočil a vrátil se a na dogu zaútočil. Aniž by ho nějak ten druhý pes jakkoliv vyprovokoval.
Tohle je jednoznačně z nejistoty. Vy jste mu sice (povelem a držením obojku) zabránila, aby na dogáka zaútočil, když jste kolem něj procházeli, ale tím jste nevyřešila jeho problém. I když už jste prošli, tak dogák byl pořád dost blízko, aby ho váš pes vnímal jako ohrožení a měl potřebu ho zahnat. Takže hned v momentě, kdy dostal volnost svou nejistotu řešit, si ji šel vyřešit tak, jak to umí.
V šesti letech to není dospíváním, ale může to být prostě věc, která už dlouho "bublala" pod povrchem a postupně se vystupňovala tak, že pes začal mít potřebu řešit ji tímhle způsobem...
Tohle by chtělo řešit naživo, ne po internetu... Odkud jste?
Uživatel s deaktivovaným účtem
Je to začarovaný kruh, vidíte psa, znervozníte, přivoláte psa a uvážete ho. Pes znervozní taky.
Rozdíl mezi psem na volno a psem na vodítku je hezky popsán v knize Trénink je rozhovor.
scylla
napsal(a):
Něco dost podstatného o práci majitele s vodítkem a se psem v této knize dost postrádám.
Tohle jde popsat v nějaké knížce?
Knížka může dát teoretický základ, metodiku, principy. Ale konkrétní provedení (včetně toho držení vodítka, řeči těla, jak si stoupnout, jak odměnit, kdy kliknout...) vám ukáže jen živý člověk. Řídit auto se taky nenaučíte z knížky.
Lépe řečeno: jsou lidi (i když je jich velmi málo), kterým tyhle věci nikdo ukázat nemusí, prostě to párkrát zkusí a brzy to instinktivně dělají správně. Stejně jako jsou lidi, kteří si sednou poprvé za volant a druhý den řídí jak profesionální řidiči. Problém u těchto lidí je ten, že se jednak dívají shora na nás ostatní, normální populaci, kterým to takhle rychle a instinktivně se psy nejde, a hlavně ten, že tito lidé vlastně sami vůbec netuší, co přesně dělají, že jim to tak dobře funguje. Takže to nedokážou ani předat a ukázat jiným.
scylla
napsal(a):
Mohla by tam být třeba zmínka o tom, že se s vodítkem dá pracovat, že by ho člověk neměl napínat a tak dále, prostě základy. O klikání a odmněně jsem se nezmiňovala. Osobně bych tento způsob "desenzitizace" nepoužívala.
Vzhledem k tomu, že veškerá práce probíhá na prověšeném vodítku či navolno, je zmínka o nenapínání vodítka dost zbytečná a mimo rámec tématu knihy.
Že byste vy tento způsob nepoužila, neznamená, že to nefunguje. O tom se přesvědčilo už dost "zkušených výcvikových klasiků", když překonali své zažité předsudky, vyzkoušeli to a s překvapením zjistili, že to funguje daleko líp a účinněji než cokoliv "starého osvědčeného".
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.38
pidla
napsal(a):
Tohle je jednoznačně z nejistoty. Vy jste mu sice (povelem a držením obojku) zabránila, aby na dogáka zaútočil, když jste kolem něj procházeli, ale tím jste nevyřešila jeho problém. I když už jste prošli, tak dogák byl pořád dost blízko, aby ho váš pes vnímal jako ohrožení a měl potřebu ho zahnat. Takže hned v momentě, kdy dostal volnost svou nejistotu řešit, si ji šel vyřešit tak, jak to umí.
V šesti letech to není dospíváním, ale může to být prostě věc, která už dlouho "bublala" pod povrchem a postupně se vystupňovala tak, že pes začal mít potřebu řešit ji tímhle způsobem...
Tohle by chtělo řešit naživo, ne po internetu... Odkud jste?
Souhlasím, jen nevím, jestli bych to nazvala právě nejistotou. Zkusím vysvětlit. Když se potkají dva psi(a nikdo jim do toho nekecá) první, co udělají je, že si mezi sebou vyjasní pozice. Někdy stačí pouhé postavení těla a je jasno. Někdy je to očichávání, někdy naskakování a povrkávání. Pokud se takhle sejdou dva asociálové, může to skončit až bitkou. Většina páníčků se snaží problémům vyhnout a táhnou psa pryč hned, jak druhého byť jen zahlédnou. Už tam si ale zadělávájí spíš na problém s chováním vlastního psa. Já od mala nechávám psy, aby se seznamovali. Samozřejmě ne, pokud mi druhý majitel řekne, že si to nepřeje. Ale klidně je nechám, i když mi ten druhý řekne, že se bojí proto, že ten jejich pes je protivný a startuje na cizí psy. Ano, mám výhodu toho, že moji psi jsou velcí, takže by nanejvíš schytali kousanec, ale není to o život. Tak si zvykali i na psy, kteří útočí z nejistoty...a ti si zase zvykali na to, že je každý větší pes nemíní sežrat(upřesním, že to nejsou úplně cizí psi, jsou to psi, se kterýma se na procházkách občas potkáváme a páníčky znám, alespoň, od vidění") Od mala jsme potkávali štěndo berňáka, pak to byl dorostenec, teď už je to dospělý pes. Já jednoho psa na flexině, druhý chodí na volno. Vždycky bez problémů. Když byl v pubertě proběhlo nějaké to vrk vrk, ale dobrý. Jednou si vzal psy muž a tohohle berňáka potkali. A protože on je ten, co by problém neriskoval, psy drapnul za obojky a kolem berňáka prošli. A stalo se to, co zadavatelce: ten, co chodí na vodítku se zavrtěl a skočil berňákovi za krk. Muž ho stáhnul, berňák má kožich nic se nestalo, ale prostě bylo to špatně. Když jsme se pak potkali zase my spolu, měla jsem velké obavy, ale snažila jsem se co nejvíc je nedávat najevo, chovat se jako vždycky a světe div se, psi kolem sebe normálně fungovali, zatím co já mluvila s páníčkama berňáka. Od té doby jsme se potkali xkrát, z toho dvakrát, kdy jsem měla na volno oba psy(ten berňák chodí na volno také vždycky) psi se jen očichali (pozdravili po psím) a bez sebemenšího problému si šmatlali a přečichávali všichni tři. Tím chci říct, že si myslím, že začít musí páníček hlavně u sebe, protože to pak přenáší na své psy...
Když se potkají dva psi(a nikdo jim do toho nekecá) první, co udělají je, že si mezi sebou vyjasní pozice.
To si dovoluju nesouhlasit, skutečné vyjasňování pozic se v takové situaci děje málokdy. Psi, kteří nepatří do stejné "smečky", obvykle nemají důvod si nějaké vzájemné pozice vyjasňovat - proč taky. Navíc jsou to právě psi nejvíc sebejistí, dominantní a zkušení v komunikaci, kteří při takových setkáních působí naprosto klidným dojmem, nic si nedokazují, na nikoho nenaskakují a nepovrkávají, naopak vysílají obrovskou spoustu konejšivých signálů a uklidňují druhou stranu, pokud je ze setkání nejistá.
začít musí páníček hlavně u sebe, protože to pak přenáší na své psy...
To je bez debaty. Psi strašně citlivě vnímají napjaté emoce pána. A hlavně je docela dost agresivních psů, kteří vyjíždějí prostě proto, že získali z nějakého důvodu dojem, že to po nich pán chce.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Měla bych k tomu dvě historky :
Kdysi, po otevření našich hranic, putovala moje kamarádka se svým statným labradorem Novohradskými horami. Narazili na veliké tábořiště "přírodních lidí Rainbow". Sta stanů. Lidí, dětí, psů. Dyž se k nim nesourodá smečka psů blížila, propadli zděšení, jak svého psa ubrání. Lidé na ně křičeli "odvažte ho". Udělali to, co jim radili a bleskem psa odpoutali - zařadil se do smečky a odběhl s ní, když si poběhal, vrátil se a pokračovali v cestě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
A pak mám ještě jednu historku, o tom, jak jsem jednomu bíglovi zajistila mnoho let spokojeného života :
V našem příměstském venčícím prostoru běhalo spousta psů volně a jeden bígl se zmítal na vodítku, protože "byl zlý a rval se." Nikdy se tedy s nikým nepopral, protože byl pořád na vodítku, zoufalý z uvázání, kdy k němu každou chvíli některý volný pes přiběhl.
Pak jsme se sešli, já měla fenu a odrostlé štěně. Přesvědčila jsem majitele, aby psa pustil ( žádný jiný pes nebyl v dohledu) s tím, že fenu nenapadne a kdyby chtěl napadnout štěně. Fena ho srovná.
Od té doby běhal na volno, mockrát utekl po stopách zvěře, ale nikdy se nepopral.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.38
Ano, vyjasněním pozic jsem myslela právě, že to u volně puštěných psů zpravidla zkončí jen u nějaké komunikace, mrknutím oka", kterou mi lidé většinou ani nepostřehneme
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.178.38
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Měla bych k tomu dvě historky :
Kdysi, po otevření našich hranic, putovala moje kamarádka se svým statným labradorem Novohradskými horami. Narazili na veliké tábořiště "přírodních lidí Rainbow". Sta stanů. Lidí, dětí, psů. Dyž se k nim nesourodá smečka psů blížila, propadli zděšení, jak svého psa ubrání. Lidé na ně křičeli "odvažte ho". Udělali to, co jim radili a bleskem psa odpoutali - zařadil se do smečky a odběhl s ní, když si poběhal, vrátil se a pokračovali v cestě.
Moc hezky jste popsala, jak to funguje nejlíp, sama mám také takové zkušenosti
I já si myslím, a moje zkušenost mi to potvrzuje, že psi na volno jsou klidnější a méně se dostávají do konfliktů nežli psi uvázaní a dokonce uvázaní se zděšeným psovodem na druhém konci vodítka. Většinou rvačku začne ten na vodítku, kdyby byl navolno, nic by se nestalo, protože i kdyby byl jeden z nich skutečně chtivý rvačky, pak ten druhý by mohl utéci. I přes to jsem ale raději, když i psi navolno mají koš.
Nemyslím si, že bych ho vystresovala dopředu já, protože pro mě to byl docela šok, že to udělal, nic takovýho jsem nečekala. Normálně sme zvyklí psa mít v lese navolno, když se v dohledu objeví nějaká společnost, tak ho přivolám a jde u nohy. Přeci jenom je to velkej pes a spoustě lidí by nebylo příjemný, kdyby se k nim přibližoval.
Jinak jsme z Libereckýho kraje.