Neregistrovaný uživatel
Prosím E.Nohelovou o radu:pořídila jsem si štěně afg.chrta.Nic o tomto plemeni nevím,tak vás žádám o radu.Bylo to narychlo tak jsem se o tomto plemeni nestačila informovat.Knihu jsem nesehnala a nic jsem nenašla,ani na internetu.Zajímá mě povaha a tipy na vychovu.Předem děkuji za radu.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím E.Nohelovou o radu:pořídila jsem si štěně afg.chrta.Nic o tomto plemeni nevím,tak vás žádám o radu.Bylo to narychlo tak jsem se o tomto plemeni nestačila informovat.Knihu jsem nesehnala a nic jsem nenašla,ani na internetu.Zajímá mě povaha a tipy na vychovu.Předem děkuji za radu.
Moc mě potěšilo, že se s radou obracíte právě na mě, i když nevím, zda jsem ta správná, kdo Vám může fundovaně na toto téma poradit. Nejsem chovatelem ani majitelem tohoto plemene.(Tímto vybízím majitele a chovatele afgánů, aby připsali své zkušenosti!)
Přesto se Vám pokusím odpovědět co je v mých silách:
Začnu knihami. Opravdu o afgánech žádná publikace nevyšla a bohužel (až na jednu výjimku) ani ne v nějakém souboru s několika málo jinými plemeny. Tedy jedinou je publikace „Chrti“ od autor“ I.Stuchlý, M.Císařovský. Jsem ráda, že existuje alespoň tato kniha věnující se chrtům, přesto je zaměřena téměř výhradně na historii plemen a standardy. Rozhodně bych ale historii plemen nepodceňovala, neboť ta nám často prozradí mnohé povahové rysy jednotlivých plemen.
Afgánský chrt je po stránce exteriérové doslova okouzlující a poutavý, o to však je problematičtější co se výchovy týče. Nepatří sice k nějak zvlášť problematickým plemenům, ovšem dokud jej nepustíte z vodítka. Je to skutečný aristokrat a není rozhodně psem, který by byl ochotný poslouchat svého pána, který po něm stále něco bude chtít (přivolání, lehni, zůstaň...). Má svou hlavu, kterou vždy „upřednostní“ před „přáním/povelem“ svého pána. ...Což je málo kdy shodné s přáním psa. Je to velmi svobodomyslný pes a nehodlá na tom nic měnit. Je svým způsobem nevyzpytatelný a milovat ho může jen ten, kdo uznává nezávislé psy s vlastním rozumem.
Každopádně si nemyslím si, že s ním bude problém co do soužití v domě (bytě). Doma se chová velmi klidně (u štěňat to ale ne vždy platí), většinou je doma i vstřícný k některým přáním rodiny (např. aby odešel jinam, lehnul si na místo apod.), a celkově je doma celkem bezproblémový. Dokonce i poměrně málo štěká.
I když jeho vzhled působí mile, možná i křehce a přítulně, venku je neuvěřitelně ostražitý a svým způsobem „tvrdý“.
Existuje velmi, velmi málo jedinců tohoto plemene, kteří jsou natolik zvladatelní, aby je jejich majitel mohl pustit „na volno“. A to ještě ne všude, neboť je to na prvním místě lovec a nevynechá jedinou možnost, kdy může pronásledovat zvěř. U tohoto plemene je podle mě nemožné ho od zvěře odvolat či ho zastavit „daunem“ – „Lehni“. Tedy rozhodně bych nedoporučovala jej pouštět v lese, na poli či na louce. Ono je sice děsné ho pustit s představou, že spíš neposlechne na přivolání, než poslechne, ale daleko větším problémem je fakt, že je mnoho jedinců tohoto plemene, kteří mají snahu lovit veškerá pohybující se zvířata. Tedy nejen zvířata divoká, samozřejmě také kočky, ale dokonce i malé psy a pod.. Přesto pokud vyrůstá s jinými zvířaty, i kočkami či malými psy, k těmto se bude chovat dobře. Tedy bych ho nedoporučovala pouště venku „na volno“, kde ho nemůžete chytit (neoplocené pozemky).
Zda ho právě Vy jste schopná naučit přijít na zavolání alespoň na nekritických místech nejsem schopná říci. Velmi záleží na jedinci – osobnosti psa, a na vztahu psa a pána. Protože je to pes podle mě velmi zvláštní, silně nezávislý, a nelze u tohoto plemene zobecnit postup „jak na něj“, a to ani např. na přivolání. Cestu k jeho hlavě i srdci si musí člověk najít pozorováním jeho chování a jeho reakcemi na jednotlivé situace.
Brzy jej naučte chodit na vodítku vedle nohy (nemívá s tím problémy, ale je nutné mu vysvětlit, co se po něm žádá), a také na flexi-navíjecím vodítku. Nenechejte se na vodítku táhnout, jinak jeho každodenní venčení pro Vás bude „za trest“ nikoli „potěšení“.
Venku se může (ale nemusí!) chovat dominantně k cizím psům, většinou stejného pohlaví, především pes/pes.
K cizím lidem se většinou chová zdrženlivě, a jen málo ke komu jde.
Každopádně potřebuje dostatek pohybu, který je možné zajistit během psa u kola, či při běhu vedeného člověkem na kolečkových bruslí. Výborný je pro něj i coursing, případně psí dostihy na dráze (záleží odkud jste, a o jakého pejska se konkrétně jedná).
Rozhodně udržte v každé situaci svou ruku „mimo psa“. Potřebuje velmi důslednou a rozhodnou výchovu, přitom mírné vedení.
Rozhodně Vám jeho srst dá hodně zabrat, budete-li chtít, aby vypadal jako načesaný, krásný afgán. Srst je nutné poměrně často pročesávat a na manipulaci, klidné stání i ležení (na boku), stejně tak jako dotyky hřebenem po celém! těle, si musí pes zvykat od štěněčího věku. Toto opravdu nepodceňujte. Více práce dá srst toho afgána, který se pohybuje i v lese a na lukách.
Pozor, ať Vás nepřekvapí krátká srst na hřbetě, která je pro afgána v dospělosti specifická. A ještě na závěr Vás chci upozornit na větší sklony k zánětům zvukovodů. Jinak by jiný problém se zdravím být neměl. (Většinou není).
Toliko jen ve zkratce – co mě momentálně napadlo. Rozhodně si ale ještě na ifauně najděte vyhledávačem ve článcích článek o afg.chrtovi.
Hodně zdaru a trpělivosti! Když budete mít konkrétní problém, ozvěte se, pokusím se Vám pomoci, budu-li to vědět.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím E.Nohelovou o radu:pořídila jsem si štěně afg.chrta.Nic o tomto plemeni nevím,tak vás žádám o radu.Bylo to narychlo tak jsem se o tomto plemeni nestačila informovat.Knihu jsem nesehnala a nic jsem nenašla,ani na internetu.Zajímá mě povaha a tipy na vychovu.Předem děkuji za radu.
Děkuji za obsáhlou odpověd, využiju vašich rad a doufám, že se výchova podaří zvládnout. Vaše rady se shodovaly s názory Verči Hortové, která mě na Vás odkázala.
S pozdravem Petra.