Neregistrovaný uživatel

Dobrý den, ráda bych se zeptala,co si myslíte o tom, když si někdo koupí "hotového"psa? Tím myslím, když si ho koopíte už dospělého, uchovněného a připraveného na chov, vástvy,....Několikrát jsem se s tím setkala na výstavách, a trochu mě to zaráží, ale nic o tom nevím, tak nemohu soudit.Děkuji Karolína
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, ráda bych se zeptala,co si myslíte o tom, když si někdo koupí "hotového"psa? Tím myslím, když si ho koopíte už dospělého, uchovněného a připraveného na chov, vástvy,....Několikrát jsem se s tím setkala na výstavách, a trochu mě to zaráží, ale nic o tom nevím, tak nemohu soudit.Děkuji Karolína
Ahoj Karolíno! Taky jsem se s tímto už mockrát setkala. Vím, že hodně lidí, kteří plánují účast na výstavách na vysoké úrovni, dává přednost tomu, vybrat si odrostlé štěně nebo dokonce "hotového"psa. Určitě se tak vyvarují zklamání, že původem nadějné štěňátko nakonec nevyroste přesně podle standartu, chybí mu zoubky apod. Pokud člověk i k dospělému pejskovi přistupuje jako ke kamarádovi a ne k "objektu podnikání", nic proti tomu. Já spíše nechápu, že někdo dospělého psího kamaráda prodá, pokud to není z vážných rodinných důvodů. A i když vystavuji a mám chovnou stanici, vždy si svoje fenky vychovávám od malinka, k obrazu svému, ať se jedná o vlastní odchov či koupené štěně od jiného chovatele.Prostě mi to tak vyhovuje. Taky nevím, jak by to bylo se zařazením dospělé feny do stávající domácí smečky (4 holky). Zdravím.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, ráda bych se zeptala,co si myslíte o tom, když si někdo koupí "hotového"psa? Tím myslím, když si ho koopíte už dospělého, uchovněného a připraveného na chov, vástvy,....Několikrát jsem se s tím setkala na výstavách, a trochu mě to zaráží, ale nic o tom nevím, tak nemohu soudit.Děkuji Karolína
Důvodů, proč lidé prodávají i kupují „hotového“ dospělého psa, je hned několik.
Prodej:
1) Snižování z finančního či jiného důvodu počet chovných zvířat v chovu, ale samozřejmě většinou si chovatel nechává ty nejlepší jedince
2) Lukrativní nabídka od kupce (většinou zahraničního) a prodejce se nechá zlákat finančním obnosem. Cena to může být velmi různá. Někdo je ochotný prodat svého psa za 10.000 Kč, jiný za 250.000 Kč. (Ceny opravdu šplhají u některých psů do neuvěřitelných částek, ne jen do několika desetitisíců!) Jiný za nic na světě.
3) Výměna (či půjčení) chovných zvířat mezi chovateli, kteří se dobře znají a znají kvality i nedostatky daných zvířat.
4) Chovateli (prodejci) zůstanou štěňata a není o ně zájem ani když jim je 4, 5, 6 měsíců. Z jakéhokoliv důvodu. Ještě v tomto věku se mladí psi prodávají většinou za cenu štěněte, i když chovatele stojí mnohem více, než štěně, které v 8 týdnech jde k novému majiteli. Když pak chovatel vidí, že z mladého puberťáka se klube pěkný zástupce svého plemene, dále jej již nenabízí a ještě nějaký ten měsíc už počká a uchovní ho se všemi náležitostmi, které k tomu patří. Pak záleží na povaze prodávajícího, na financích (opět), místě..., aby se rozhodl dalšího chovného psa/fenu nechat, nebo prodat za větší cenu, než za jakou by prodal štěně (i v těch 6 měsících).
5) Může to být také takový důvod, že na psa výborných kvalit nemá čas a ví, že je škoda, aby z něj byl „pouze“ hlídač.
Je samozřejmé, že většinou se neprodávají psi, které jejich majitel velmi miluje. Pokud tomu tak je, udělá téměř vše proto, aby jej prodat nemusel. Třeba se i s bernardýnem podělí o garsonku. Ale opět tu mohou být finanční důvody – bernardýna nikdo, kdo žije jen ze státní podpory neuživí...
Tedy téměř vždy je to otázka financí – ať se na to díváme z jakéhokoliv strany.
Koupě:
1) Finanční důvody – někdy se z jakéhokoliv důvodu prodávají chovné feny za velmi slušnou (nízkou) cenu. Kupec často s vidinou brzkého výdělku za štěňata sáhne po hotové feně.
2) Jsou lidé (většinou již chovatelé), kteří raději koupí hotového (či nehotového, ale dospělého) psa, protože již vidí jeho přednosti a nedostatky, včetně chybění zubů, příp.dysplazie apod.. Tedy upřednostní jistotu.
3) Jsou také lidé, kteří se nechtějí piplat se štěnětem, či z jakéhokoliv důvodu nechtějí čekat až štěně vyroste a chtějí se věnovat výstavám a chovu.
Víceméně stejné důvody platí i pro psy „pracovní“/„sportovní“. Ne jen psy „výstavní“.
Rozhodně při koupi dospělého psa musí být zejména kupec velmi opatrný, pozorný, i trochu podezřívavý, a nejlépe zkušený pejskař (nejlépe majitel či chovatel stejného plemene). Nejeden člověk se při koupi dospělého psa napálil...
Je velmi podezřelé, když někdo prodává hodnou, chovnou, zdravou, krásnou, bezproblémovou fenu, s početnými, zdravými a bezproblémovými vrhy, za nízkou cenu – za cenu štěněte daného plemene, nebo jen o malinko dráž. Mohou existovat opravdu vážné důvody prodeje psa, ale je více než pravděpodobné, že i tak prodejce nebude tak kvalitní fenu prodávat za „směšnou cenu“.
Možná jsem na něco zapomněla, každopádně budu ráda, když mě někdo ještě doplní.