Neregistrovaný uživatel
Můj dobrmánek (4,5 měsíců starý) si učůrává, když přijdu domů nebo občas, když si s ním hraju. A to třeba i do pelechu. Je to z radosti nebo ne?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můj dobrmánek (4,5 měsíců starý) si učůrává, když přijdu domů nebo občas, když si s ním hraju. A to třeba i do pelechu. Je to z radosti nebo ne?
Ahoj ,
je to častá věc , která se u štěňat projevuje /je to zejména u nervově labilnějších , pokud je pán příliš "tvrdý" nebo jen prostě z radosti/.Vždy po příchodu domů se nijak bouřlivě se štěnětem nevítej , pokud si zase "ucvrkne" , počkej až bude na všech čtyřech a pak se st ním teprve pomazli.Ale vzhledem , že pejsek čúrá i při hře si psíše myslím , že to prostě jen dělá z radoti.Navíc malá štěňata pořádně ještě nedokáží udržet svěrač , takže bych si zas takovou hlavu nedělala.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můj dobrmánek (4,5 měsíců starý) si učůrává, když přijdu domů nebo občas, když si s ním hraju. A to třeba i do pelechu. Je to z radosti nebo ne?
Muj pes se taky jako stene ucuraval... Z radosti z meho prichodu, ale taky ze strachu pred jednim clovekem, ktery ho zatahal za kuzi na hrbete... Podle me je to v tomto veku normalni, musis holt pockat nez ho to prejde, protoze trestat ho za neco co dela z lasky k tobe je nesmysl...
K.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můj dobrmánek (4,5 měsíců starý) si učůrává, když přijdu domů nebo občas, když si s ním hraju. A to třeba i do pelechu. Je to z radosti nebo ne?
Ano, rozhodně je to věkem a poměrně běžné. Většinou je to z radosti, ale „učůrávání“ může být u štěněte a mladého psa i ze strachu. Pokud učůrává při vítání, rozhodně je to z radosti, ale věkem to odezní. Pokud máte psa doma, což předpokládám, a vadí vám to z důvodu čistoty, je to jak doporučuje Kalinka – nevítejte se sním hned jak přijdete domů – nevšímejte si ho, až když se uklidní, tak ho pohlaďte a ne příliš horlivě pochvalte a dodatečně uvítejte. Je třeby s láskou, ale jaksi „netemperamentně a nepřehnaně radostně“.
Každopádně... přestane a je to normální.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.194.228
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, rozhodně je to věkem a poměrně běžné. Většinou je to z radosti, ale „učůrávání“ může být u štěněte a mladého psa i ze strachu. Pokud učůrává při vítání, rozhodně je to z radosti, ale věkem to odezní. Pokud máte psa doma, což předpokládám, a vadí vám to z důvodu čistoty, je to jak doporučuje Kalinka – nevítejte se sním hned jak přijdete domů – nevšímejte si ho, až když se uklidní, tak ho pohlaďte a ne příliš horlivě pochvalte a dodatečně uvítejte. Je třeby s láskou, ale jaksi „netemperamentně a nepřehnaně radostně“.
Každopádně... přestane a je to normální.
moje kamarádka má fenku-jezevčíka a je jí už 7let. A při každé návštěvě učůrává a někdy i při hře s paničkou. Jsou na ni hodní, tak ze strachu to není, ale nezbavila se toho nikdy!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.155.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, rozhodně je to věkem a poměrně běžné. Většinou je to z radosti, ale „učůrávání“ může být u štěněte a mladého psa i ze strachu. Pokud učůrává při vítání, rozhodně je to z radosti, ale věkem to odezní. Pokud máte psa doma, což předpokládám, a vadí vám to z důvodu čistoty, je to jak doporučuje Kalinka – nevítejte se sním hned jak přijdete domů – nevšímejte si ho, až když se uklidní, tak ho pohlaďte a ne příliš horlivě pochvalte a dodatečně uvítejte. Je třeby s láskou, ale jaksi „netemperamentně a nepřehnaně radostně“.
Každopádně... přestane a je to normální.
Fakt je to tak běžné? Pamatuji sterého psa přítelových rodičů a ten značkoval jednu sedačku a jinak nic (no, taky hnus), ale teď mají fenku asi tříletou, taková divná povaha a ta učůrávala na každém druhém kroku (trochu se to zlepšilo, ale nic moc). U dalšího psa v rodině vím, že se mu to občas(!) stávalo jako štěněti, prostě neurdžel, to se dá pochopit.
Uvažuji o pořízení psa, ale představa pročůraných koberců a hlavně sedačky mě dost odrazuje. Tak nevím, dá se tomu nějak předcházet (volbou plemene, povahy...) nebo učůrávání ke psům běžně patří?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.202.38
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Fakt je to tak běžné? Pamatuji sterého psa přítelových rodičů a ten značkoval jednu sedačku a jinak nic (no, taky hnus), ale teď mají fenku asi tříletou, taková divná povaha a ta učůrávala na každém druhém kroku (trochu se to zlepšilo, ale nic moc). U dalšího psa v rodině vím, že se mu to občas(!) stávalo jako štěněti, prostě neurdžel, to se dá pochopit.
Uvažuji o pořízení psa, ale představa pročůraných koberců a hlavně sedačky mě dost odrazuje. Tak nevím, dá se tomu nějak předcházet (volbou plemene, povahy...) nebo učůrávání ke psům běžně patří?
Pokud počůrával sedačku, tak to určitě nebylo z radosti, ale normální sprostý značkování si revíru, který mu nikdo nedokázal zatrhnout!
Jinak to ucvrknutí se vážně stává. Můj pit se jako štěně počůrával strachy, pokud něco provedl. A nebylo to ze strachu z bití. Prostě třeba ukrad něco na stole, já jsem ho drapla, stoupla si nad něj a zařvala, tak se počůral.
A kámošovo pit se asi půl roku počůrával před mým. Ani to nějak nebylo ze strachu, ale spíš z respektu.