Neregistrovaný uživatel

Poradí někdo, jak přimět dvouleteho psa reagovat na povel "ke mně"? Jednou přijde bez problemů, podruhé pobíhá okolo a když už na povel zareaguje, tak jedine ohlídnutím se a nahozením přiblblého výrazu a dál si vesele pobíhá.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poradí někdo, jak přimět dvouleteho psa reagovat na povel "ke mně"? Jednou přijde bez problemů, podruhé pobíhá okolo a když už na povel zareaguje, tak jedine ohlídnutím se a nahozením přiblblého výrazu a dál si vesele pobíhá.
Mám také GR. Je pravda, že jsem začínala od malého štěněte,ale při troše trpělivosti budete mít třeba úspěch také.
Chodili jsme na procházky-navolno. Několikrát během procházky jsem ho zavolala,ale vstřícně,jako když ho voláte ke krmení(vlastně to ho volat asi ani nemusíte,co?) a dala jsem mu nějaký mls. To jsme opakovali několikrát po celou dobu,co jsme byli venku.
Nejlépe to fungovalo,když zrovna běžel kolem mně-to se vždycky zastavil a otočil co to mám. Velmi rychle si spojil mé volání s "příjemným pocitem na jazyku". Pak jsem ho začala odvolávat čím dál častěji,když se zrovna něčemu vehementně věnoval (třeba se někde zastavil a něco čuchal). pak poznáte, jestli jste pro něj víc než ten žádaný objekt nebo ne. U našeho to fungovalo, retrívři jsou známí pro svou žravost a neustálou chuť k jídlu. Pro kus žvance všechno.
Dneska mě ten můj hafan poslechne kdykoliv, i když zrovna nic nemám, ví, že třeba příště něco bude. To byl základ,ze kterého jsem pak vycházela. Podle mě je přivolání nejdůležitější, pak teprve jsem ho učila nějaké to
k noze,lehni,sedni apod.
Nejsem kynolog, píši Vám jen osobní zkušenost. Třeba Vám někdo poradí něco jiného - víc hlav víc ví.......
PS: u našeho hafana to došlo časem tak daleko, že přibíhal i bez přivolání, když si zrovna vzpomněl, že má na něco chuť. Sedl si přede mně a čekal - dostal vždycky něco na zub. Dnes jsou mu 3 roky a když jdeme ven, sice šmejdí po kdejaké háravé čubě, ale mě si hlídá, pořád mě má na očích a občas se přijde jakkoby nic "ukázat".
Tak hodně štěstí !!!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám také GR. Je pravda, že jsem začínala od malého štěněte,ale při troše trpělivosti budete mít třeba úspěch také.
Chodili jsme na procházky-navolno. Několikrát během procházky jsem ho zavolala,ale vstřícně,jako když ho voláte ke krmení(vlastně to ho volat asi ani nemusíte,co?) a dala jsem mu nějaký mls. To jsme opakovali několikrát po celou dobu,co jsme byli venku.
Nejlépe to fungovalo,když zrovna běžel kolem mně-to se vždycky zastavil a otočil co to mám. Velmi rychle si spojil mé volání s "příjemným pocitem na jazyku". Pak jsem ho začala odvolávat čím dál častěji,když se zrovna něčemu vehementně věnoval (třeba se někde zastavil a něco čuchal). pak poznáte, jestli jste pro něj víc než ten žádaný objekt nebo ne. U našeho to fungovalo, retrívři jsou známí pro svou žravost a neustálou chuť k jídlu. Pro kus žvance všechno.
Dneska mě ten můj hafan poslechne kdykoliv, i když zrovna nic nemám, ví, že třeba příště něco bude. To byl základ,ze kterého jsem pak vycházela. Podle mě je přivolání nejdůležitější, pak teprve jsem ho učila nějaké to
k noze,lehni,sedni apod.
Nejsem kynolog, píši Vám jen osobní zkušenost. Třeba Vám někdo poradí něco jiného - víc hlav víc ví.......
PS: u našeho hafana to došlo časem tak daleko, že přibíhal i bez přivolání, když si zrovna vzpomněl, že má na něco chuť. Sedl si přede mně a čekal - dostal vždycky něco na zub. Dnes jsou mu 3 roky a když jdeme ven, sice šmejdí po kdejaké háravé čubě, ale mě si hlídá, pořád mě má na očích a občas se přijde jakkoby nic "ukázat".
Tak hodně štěstí !!!
Já mám sice labradora a to je ta samá verbeš, ale za háravou fenu nic nevymění. Sice má složený tři zkoušky, ale je mi to k prdu protože se na něj nikdy nemůžu spolehnout a připadá mi že je to s ním čím dál horší. A když zdrhne za fenou-stalo se asi třikrát- a neuspěje tak je pravda že během deseti minut si vzpomene že mě někde zapomněl a vrátí se.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poradí někdo, jak přimět dvouleteho psa reagovat na povel "ke mně"? Jednou přijde bez problemů, podruhé pobíhá okolo a když už na povel zareaguje, tak jedine ohlídnutím se a nahozením přiblblého výrazu a dál si vesele pobíhá.
Já má 10ti měsíční labradorku a venku je někdy na zabití. Nejvíce ji to chytá, když máme jít domů. Nahodí přesně stejný přiblblý výraz, jak už bylo uvedeno, podívá se do stran a pak se dál věnuje činnosti, kterou dělala před přivoláním. Začala jsem to řešit hrou. Když začne zase šaškovat a běhat kolem mě dokolečka v momentě když chci jít domů, začnu na ni mluvit tak, jak kdybych si s ní chtěla hrát. Většinou má v hubě klacek, PET lahev nebo jinou věc, tak se ji snažím přinutit, aby mi ji přinesla. (Aport trénujeme skoro denně doma). Někdy až po dlouhém rozmýšlení se za mnou konečně odhodlá přijít a když vidí, že si s ní začnu o danou věc přetahovat, nebo že jí to hodím a zavelím přines, začneme normálně s hrou nebo výcvikem. Jednoduše, když pes zjistí, že po poslechnutí povelu bude ještě větší legrace, bude za tebou chodit rád. Pamlsky jsou samozřejmostí. Vždycky hodně chválím (někdy až přehnaně) a pokud u sebe mám nějakou dobrůtku, tak ji odměním i pamlskem. Pokud se jedná o přivolání, když se rozběhne za cizími lidmi nebo psi, je to těžší. Aspoň u nás to tak bylo. V tu chvíli nejvíc pomáhá důrazný a hlasitý povel "NESMÍŠ", "STUJ" nebo "FUJ" v okamžiku, když se pes rozeběhne. Někdy to nezabere, ale chce to zkoušet. Když máš psa, který tě neposlouchá, je dobré ho mít stále na očích (nejlépe při ruce), nepouštět si ho od sebe na velkou vzdálenost. Vyzkoušej třeba dlouhé vodítko, které ti pomůže psa hned potrestat za nesplnění povelu. Chce to hodně trpělivost a já ti přeji, abys ji měla dostatek. Zdraví Daniela
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poradí někdo, jak přimět dvouleteho psa reagovat na povel "ke mně"? Jednou přijde bez problemů, podruhé pobíhá okolo a když už na povel zareaguje, tak jedine ohlídnutím se a nahozením přiblblého výrazu a dál si vesele pobíhá.
Děkuji za odpovědi a povzbuzení :) O víkendu jsem vyzkoušela, že s pamlskem a hrou u něj dokážu opravdu hodně. Snad to tak pujde i do budoucna a bude se to stále lepšit :)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Poradí někdo, jak přimět dvouleteho psa reagovat na povel "ke mně"? Jednou přijde bez problemů, podruhé pobíhá okolo a když už na povel zareaguje, tak jedine ohlídnutím se a nahozením přiblblého výrazu a dál si vesele pobíhá.
Rozhodně bych doporučila zapracovat (důsledně a bez výjimky) v praktikách s pamlskem a hrou, jak jste už s tím začala. Vím, že jsou to temperamentní „poděsové“, ale je to plemeno neuvěřitelně vnímavé, chápavé a ochotné ke spolupráci. Jen přijít na to, jak na něj. Zkuste tedy standardní postupy, začněte v nácvikem/výcvikem doslova od začátku a opravdu se na přivolání doslova zaměřte. Ve dvou letech rozhodně není nic ztraceno a nevidím v tom nějak velký problém.
Rozhodně to půjde i do budoucna a bude se to lepšit!!! Jen nikde neudělejte chybu (např. zapomínání pamlsků doma, trestání, když příjde až na třetí zavolání apod.).