Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 08:18
Neregistrovaný uživatel

vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 10:09
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita

Milá Dito, pokusím to vzít od začátku a stručně.
1. kastrace psa/feny určitě není projevem lenosti majitele. Proto se nebojte a klidně manželovi argumentujte důvody PRO již zde (i mnou) uvedenými.
2. kastrovaný pes není bezceným mrzáčkem, který by měl jen ležet a nic nedělat, právě naopak (bububu ve formě obezity..) S kastrátem se mnohdy mnohem lépe pracuje, protože není rozptylován háravými fenami a těmi, co s háráním začínají a končí (ne každý majitel se "slušný" a nechá svou čubu v "jejích dnech" doma).
3. DKK 3. stupně (byť na jedné kyčli) je poměrně vysokým stupněm, proto souhlasím s "šetřením" psa, ale pokud ho (a Vás) závody baví a nemá žádné klinické potíže a jeho strava je kvalitní, vyvážená a doplněná chondroprotektivy - není problém pokračovat (ovšem ve správné míře - extrémně nepřetěžovat, pozor na nevhodný příliš náročný terén, některé obtížné až nebezpečné cviky a úkony...)
4. Nejprve je třeba si ujasnit, co to vlastně epilepsie je. Jedná se o označení funkčních poruch mozkových buněk. V momentě záchvatu dochází k abnormální elektrické aktivitě určitých buněk v mozku. Je však velmi důležité, čím byla tato abnormální aktivita způsobena - např. onemocněním
(nádor mozku, následek úrazu, infekce..), nedostatečnou funkcí jiných orgánů (při nedostatečné funkci vnitřních orgánů se v těle hromadí látky, které jsou za normálních okolností zneškodněny a z těla vyloučeny. Protože se tyto látky krví roznáší po celém těle a mozek je nejcitlivější vůči jejich působení, mohou vyvolat záchvatovité, křečové stavy..-insuficience ledvin, jater, srdce, oběhového systému, pankreatu, štítné žlázy, intoxikace..), nebo pouze funkční momentální nedostatek bez zjevné příčiny.
Z tohoto výčtu je jasné, že je nezbytné zjistit, zda příčina záchvatu nespadá do některé z nabízených možností a následně zavést odpovídající terapii. Pokud však příčina není stanovena a terapie spočívá v podávání antiepileptik, může dojít k takovému rozšíření onemocnění, které již nemusí být terapeuticky řešitelné. Jinými slovy, nasazení antiepileptik po záchvatech bez důkladného vyšetření může vést k zanedbání případného onemocnění, které záchvaty vyvolává.
Záchvaty, ať už spadají do kterékoliv ze tří výše uvedených skupin, mohou vykazovat neuvěřitelnou šíři a rozmanitost vnějších projevů. Mohou sahat od pouhých záchvěvů, či třesu jednotlivých svalových partií (víčka, pysky, uši) nebo končetin a to za plného vědomí nebo jeho zastření až ztráty. Další možností jsou stavy náhlé ztráty vědomí a bezvládné upadnutí pacienta, jež může pokračovat zvýšeným svalovým napětím krku (často zaklonění) nebo končetin (tonická křeč). Velmi klasickým typem záchvatu je tzv. Grand-mal typ, s úplnou ztrátou vědomí, upadnutím na zem, zvýšeným napětím svaloviny krku a končetin a následnými plovacími pohyby končetin (klonická křeč) a pohyby žvýkacími. Nezřídka dochází k výraznému slinění, samovolnému úniku moči a stolice. Jednotlivé typy záchvatů se mohou různě kombinovat nebo plynule přecházet jeden v druhý. Před samotnými záchvaty můžeme někdy pozorovat určitý neklid a nejistotu a změnu chování zvířete (prodromální stadium). Samotný záchvat jak byl výše popsán může trvat od několika vteřin až po několik minut.
Závěrem tedy jen tolik, že bez co nejpřesnějšího stanovení příčiny, resp. postupné vyloučení jednotlivých možností, je léčba epilepsie neefektivní a nedostatečná! Mezi nejčastějí příčiny totiž patří nádory mozku, infekce nebo hepatoencefalopatie (nedostatečnost jater podmiňující epileptické záchvaty), což je možné poměrně jednoduše stanovit a řešit.
Při potvrzení diagnózy-idiopatická epilepsie (tedy nepotvrzení žádné z možných příčin) je její léčba doživotní.
Jakékoliv výkyvy a změny typu a dávky medikamentů jsou nežádoucí a mohou vést k těžkým a obtížně kontrolovatelným záchvatům. Při léčbě epilepsie je důležité udržovat stálou hladinu terapeutika v krvi jedince. Toho lze dosáhnout pouze pravidelným opakovaným podáváním. Jedno vynechání dávky tak může mít nepříjemné následky. Taktéž samovolné snižování dávky nebo záměna medikamentu obvykle vede ke komplikacím.
5. Zapojení psa do reprodukce nijak výrazně jeho povahu neovlivňuje. Pravdou je, že pes který je "neustále zmítán touhami" není příliš vyrovnaný, ale pokud ho necháte jednou dvakrát krýt, to stejně nezmění... Naopak (pokud to nebyla úvaha jen teoretická) - s tak vysokým stupněm DKK by bylo zapojení psa do chovu hazardem s ohledem na jeho potomky..
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 11:15
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Milá Dito, pokusím to vzít od začátku a stručně.
1. kastrace psa/feny určitě není projevem lenosti majitele. Proto se nebojte a klidně manželovi argumentujte důvody PRO již zde (i mnou) uvedenými.
2. kastrovaný pes není bezceným mrzáčkem, který by měl jen ležet a nic nedělat, právě naopak (bububu ve formě obezity..) S kastrátem se mnohdy mnohem lépe pracuje, protože není rozptylován háravými fenami a těmi, co s háráním začínají a končí (ne každý majitel se "slušný" a nechá svou čubu v "jejích dnech" doma).
3. DKK 3. stupně (byť na jedné kyčli) je poměrně vysokým stupněm, proto souhlasím s "šetřením" psa, ale pokud ho (a Vás) závody baví a nemá žádné klinické potíže a jeho strava je kvalitní, vyvážená a doplněná chondroprotektivy - není problém pokračovat (ovšem ve správné míře - extrémně nepřetěžovat, pozor na nevhodný příliš náročný terén, některé obtížné až nebezpečné cviky a úkony...)
4. Nejprve je třeba si ujasnit, co to vlastně epilepsie je. Jedná se o označení funkčních poruch mozkových buněk. V momentě záchvatu dochází k abnormální elektrické aktivitě určitých buněk v mozku. Je však velmi důležité, čím byla tato abnormální aktivita způsobena - např. onemocněním
(nádor mozku, následek úrazu, infekce..), nedostatečnou funkcí jiných orgánů (při nedostatečné funkci vnitřních orgánů se v těle hromadí látky, které jsou za normálních okolností zneškodněny a z těla vyloučeny. Protože se tyto látky krví roznáší po celém těle a mozek je nejcitlivější vůči jejich působení, mohou vyvolat záchvatovité, křečové stavy..-insuficience ledvin, jater, srdce, oběhového systému, pankreatu, štítné žlázy, intoxikace..), nebo pouze funkční momentální nedostatek bez zjevné příčiny.
Z tohoto výčtu je jasné, že je nezbytné zjistit, zda příčina záchvatu nespadá do některé z nabízených možností a následně zavést odpovídající terapii. Pokud však příčina není stanovena a terapie spočívá v podávání antiepileptik, může dojít k takovému rozšíření onemocnění, které již nemusí být terapeuticky řešitelné. Jinými slovy, nasazení antiepileptik po záchvatech bez důkladného vyšetření může vést k zanedbání případného onemocnění, které záchvaty vyvolává.
Záchvaty, ať už spadají do kterékoliv ze tří výše uvedených skupin, mohou vykazovat neuvěřitelnou šíři a rozmanitost vnějších projevů. Mohou sahat od pouhých záchvěvů, či třesu jednotlivých svalových partií (víčka, pysky, uši) nebo končetin a to za plného vědomí nebo jeho zastření až ztráty. Další možností jsou stavy náhlé ztráty vědomí a bezvládné upadnutí pacienta, jež může pokračovat zvýšeným svalovým napětím krku (často zaklonění) nebo končetin (tonická křeč). Velmi klasickým typem záchvatu je tzv. Grand-mal typ, s úplnou ztrátou vědomí, upadnutím na zem, zvýšeným napětím svaloviny krku a končetin a následnými plovacími pohyby končetin (klonická křeč) a pohyby žvýkacími. Nezřídka dochází k výraznému slinění, samovolnému úniku moči a stolice. Jednotlivé typy záchvatů se mohou různě kombinovat nebo plynule přecházet jeden v druhý. Před samotnými záchvaty můžeme někdy pozorovat určitý neklid a nejistotu a změnu chování zvířete (prodromální stadium). Samotný záchvat jak byl výše popsán může trvat od několika vteřin až po několik minut.
Závěrem tedy jen tolik, že bez co nejpřesnějšího stanovení příčiny, resp. postupné vyloučení jednotlivých možností, je léčba epilepsie neefektivní a nedostatečná! Mezi nejčastějí příčiny totiž patří nádory mozku, infekce nebo hepatoencefalopatie (nedostatečnost jater podmiňující epileptické záchvaty), což je možné poměrně jednoduše stanovit a řešit.
Při potvrzení diagnózy-idiopatická epilepsie (tedy nepotvrzení žádné z možných příčin) je její léčba doživotní.
Jakékoliv výkyvy a změny typu a dávky medikamentů jsou nežádoucí a mohou vést k těžkým a obtížně kontrolovatelným záchvatům. Při léčbě epilepsie je důležité udržovat stálou hladinu terapeutika v krvi jedince. Toho lze dosáhnout pouze pravidelným opakovaným podáváním. Jedno vynechání dávky tak může mít nepříjemné následky. Taktéž samovolné snižování dávky nebo záměna medikamentu obvykle vede ke komplikacím.
5. Zapojení psa do reprodukce nijak výrazně jeho povahu neovlivňuje. Pravdou je, že pes který je "neustále zmítán touhami" není příliš vyrovnaný, ale pokud ho necháte jednou dvakrát krýt, to stejně nezmění... Naopak (pokud to nebyla úvaha jen teoretická) - s tak vysokým stupněm DKK by bylo zapojení psa do chovu hazardem s ohledem na jeho potomky..
MVC.Kovářová

Moc děkuji za vysvětlení. Se psem jsem byla na vyšetření krve a jaterní testy má dobré já bych nerada začala podávat antiepileptika, když zatím záchvaty se neopakovaly méně než za měsíc. Náš veterinář mi to potvrdil. Zajímalo by mě nakolik by přišlo přibližně vyšetření na příčinu epilepsie. Záchvaty vždy následovali po zazvonění domovního zvonku. Pes vyrazil navštěvu ke dveřím přivítat a tam zůstal v křeči stát,tak jsme ho pomalu položili - zorničky měl rozšířené a nohy v křeči strnulé i jednotlivé prsty. Vždy tato křeč+zorničky do pár minut odezní a pes je v pohodě jako by se nic nestalo. Krmím Acanou premium plus mu přidávám do granulí Canvit chondro a jednu tabletu hořčíku(pomáhá na křeče). přemýšlení o krytí s ním bylo pouze hypotetické já bych s ním nekryla a stejně je to bez papírák.

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 13:22
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita

já bych se jen trochu ohradila proti tomu nechávání fen doma, když mají své dny. Když fena hárá, chodím s ní výhradně na vodítku a na místa, kde vím, že nebude moc psů. Pokud přece jen někoho potkám, z dálky ho upozorním, že mi fena hárá. Pokud pes majitele neposlouchá, není to přece moje vina a důvod trápit ji zavřenou několik dní v bytě, každý pes potřebuje pohyb.

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 13:45
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita

U nás na cvičišti "Bystrovany u Olomouce" panuje u výcvikářů názor, že hárající feny mají chodit na cvičák, aby si psi na hárající feny zvykli. Zdůvodňují to tím,že na závodech a zkouškách mohou být psi pachem hárající feny ovlivněny. Pes, který na hárající fenu nereaguje zhoršením cviků poslušnosti je považován za vzor.

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 14:38
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já bych se jen trochu ohradila proti tomu nechávání fen doma, když mají své dny. Když fena hárá, chodím s ní výhradně na vodítku a na místa, kde vím, že nebude moc psů. Pokud přece jen někoho potkám, z dálky ho upozorním, že mi fena hárá. Pokud pes majitele neposlouchá, není to přece moje vina a důvod trápit ji zavřenou několik dní v bytě, každý pes potřebuje pohyb.

Pozor, já měla na mysli výstavy, soutěže, závody a zkoušky! (Asi jsem to nevyjádřila dost jasně :o)) Je přeci samozřejmé, že nenecháme háravou feničku zavřenou v kotci nebo bytě :o)))
Jana

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 14:47
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc děkuji za vysvětlení. Se psem jsem byla na vyšetření krve a jaterní testy má dobré já bych nerada začala podávat antiepileptika, když zatím záchvaty se neopakovaly méně než za měsíc. Náš veterinář mi to potvrdil. Zajímalo by mě nakolik by přišlo přibližně vyšetření na příčinu epilepsie. Záchvaty vždy následovali po zazvonění domovního zvonku. Pes vyrazil navštěvu ke dveřím přivítat a tam zůstal v křeči stát,tak jsme ho pomalu položili - zorničky měl rozšířené a nohy v křeči strnulé i jednotlivé prsty. Vždy tato křeč+zorničky do pár minut odezní a pes je v pohodě jako by se nic nestalo. Krmím Acanou premium plus mu přidávám do granulí Canvit chondro a jednu tabletu hořčíku(pomáhá na křeče). přemýšlení o krytí s ním bylo pouze hypotetické já bych s ním nekryla a stejně je to bez papírák.

Co se týče cen za vyšetření, to se nedá přesně stanovit. Ceny veterinárních služeb jsou "smluvní", každý lékař si své konzultace, ošetření, vyšetření, zákroky a medikamentózní terapii cení jinak - proto je možné např. zaplatit za kastraci feny u jednoho veterináře 500,- a u jiného 1500,-... (ten první např. neprovede předoperační vyšetření, seduje injekčně a po zákroku Vás vyexpeduje do domácího ošetření, ten druhý pak provede před zákrokem celkové klinické vyšetření, hematologii - vyšetření krve, zvíře je pod inhalační anestezií a po zákroku může být první dny hospitalizováno...). Pravdou však je, že cena bude patřit mezi "vyšší kategorie".
Při záchvatu je důležité zejm. a by si pes neublížil (např. v křeči nespadl ze schodů apod.) a zůstaly zachovány životní funkce (respirační a oběhový systém - zapadení jazyka apod...) Psa je nutné udržovat v klidu a "temnu" - jakýkoli podnět (výrazný zvuk/hluk, prudké slunce...) - dráždí nervový systém a křeče se tak mohou prodlužovat nebo dojde k jejich opětovnému výskytu.
Co se týče podávání antiepileptik, to je řešení pro psy s častou frekvencí záchvatů, pokud se tyto objeví např. 1-2x za čtvrt roku apod., pak je vhodné počkat, zda se stav bude zhoršovat či nikoli.
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 16:31
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pozor, já měla na mysli výstavy, soutěže, závody a zkoušky! (Asi jsem to nevyjádřila dost jasně :o)) Je přeci samozřejmé, že nenecháme háravou feničku zavřenou v kotci nebo bytě :o)))
Jana

aha, tak už si rozumíme, špatně jsem to pochopila:)

Neregistrovaný uživatel

18.3.2004 18:50
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se týče cen za vyšetření, to se nedá přesně stanovit. Ceny veterinárních služeb jsou "smluvní", každý lékař si své konzultace, ošetření, vyšetření, zákroky a medikamentózní terapii cení jinak - proto je možné např. zaplatit za kastraci feny u jednoho veterináře 500,- a u jiného 1500,-... (ten první např. neprovede předoperační vyšetření, seduje injekčně a po zákroku Vás vyexpeduje do domácího ošetření, ten druhý pak provede před zákrokem celkové klinické vyšetření, hematologii - vyšetření krve, zvíře je pod inhalační anestezií a po zákroku může být první dny hospitalizováno...). Pravdou však je, že cena bude patřit mezi "vyšší kategorie".
Při záchvatu je důležité zejm. a by si pes neublížil (např. v křeči nespadl ze schodů apod.) a zůstaly zachovány životní funkce (respirační a oběhový systém - zapadení jazyka apod...) Psa je nutné udržovat v klidu a "temnu" - jakýkoli podnět (výrazný zvuk/hluk, prudké slunce...) - dráždí nervový systém a křeče se tak mohou prodlužovat nebo dojde k jejich opětovnému výskytu.
Co se týče podávání antiepileptik, to je řešení pro psy s častou frekvencí záchvatů, pokud se tyto objeví např. 1-2x za čtvrt roku apod., pak je vhodné počkat, zda se stav bude zhoršovat či nikoli.
MVC.Kovářová

děkuji, ale myslela jsem kolik bude stát vyšetření psa na zjištění příčiny té epilepsie. Jestli má šanci na úplné uzdravení.
Jinak u nás na cvičišti taky nezakazujeme vodit háravé feny, ake vyžadujeme od lidi aby to nahlásili , že se jim fena hárá.Dita

Neregistrovaný uživatel

21.3.2004 21:00
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita

Já si tedy dovolím odpovědět hlavně na jinou část dotazu, doposud nikým nezodpovězenou. Tím je zúčastňování či nezúčastňování kastrátů (psů) na závodech. Pokud je mi známo (ale můžu se mírně mýlit), „nižších“ závodů se mohou účastnit jak psi nekastrovaní, tak kastrovaní, něco jiného je to u vrcholových závodů – mistrovství, z kterých se dále postupuje na mistr.Evropy a světa. Těchto závodů se kastrovaní psi (a tuším, že i kryptorchidi – ale s tím si nejsem úplně jistá) účastnit nesmí. Domnívám se (nikdo důvod neřekne „veřejně“), že je to z důvodu, že tito psi nemohou být plemeníky a „berou možnost titulů“ psům s p.p., kteří mohou být přínosem pro chov. Nevidím totiž žádný jiný důvod, proč se neúčastnit s takovým psem. Snad jen to, (mě teď napadá), aby měli všichni stejné podmínky, pokud bude někdo závodit i s háravou fenou. ...Ty ale závodí poslední a i místo k pobytu před startem musí být mimo ostatní psy, tedy je vyloučeno, aby přišly „na plac“ dříve, než odzávodí psi.
Jinak podle mě kastráti mají tak trochu malou výhodu hlavně při výcviku, ale i při závodech, pokud majitel háravé feny se nechová jak by se mělo..., protože háravá fena ho tak nerozhodí, jako psa nekasrovaného.
Já osobně souhlasím s háravýma fenama na cvičáku, ale za dodržení jistých pravidel. Než přijdou „na plac“, měli by odcvičit štěňata a mladí psi, nebo psi na nízkém, příp.středním stupni výcviku. Pak by měly být na řadě háravé feny a nakonec psi s vysokým stupněm výcviku – aby se naučili být ovladatelní i pokud cítí pach feny.
Mimochodem, já jsem jezdila s fenou s RTG DKK 3/1 po závodech do jejího věku asi 7 let. Neměla žádné problémy a v běžném životě jsem ji nějak nepřetěžovala. On ji samotný závod také nijak nepřetěžuje. Není tam nějak moc skoků, snad jen ty výskoky při obraně... Ale jak říkám, moje fenka neměla zjevné žádné problémy. Ale každý jedinec může být (jak známo) jiný, i když stupeň DKK bude stejný...
A ještě přeci jen k epilepsii, cvičili zde psi i s epilepsií, ale vynechávali jsme střelbu, u jednoho posléze i obranu. Byly to pro ně moc velké „zátěže“.

Neregistrovaný uživatel

21.3.2004 22:37
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si tedy dovolím odpovědět hlavně na jinou část dotazu, doposud nikým nezodpovězenou. Tím je zúčastňování či nezúčastňování kastrátů (psů) na závodech. Pokud je mi známo (ale můžu se mírně mýlit), „nižších“ závodů se mohou účastnit jak psi nekastrovaní, tak kastrovaní, něco jiného je to u vrcholových závodů – mistrovství, z kterých se dále postupuje na mistr.Evropy a světa. Těchto závodů se kastrovaní psi (a tuším, že i kryptorchidi – ale s tím si nejsem úplně jistá) účastnit nesmí. Domnívám se (nikdo důvod neřekne „veřejně“), že je to z důvodu, že tito psi nemohou být plemeníky a „berou možnost titulů“ psům s p.p., kteří mohou být přínosem pro chov. Nevidím totiž žádný jiný důvod, proč se neúčastnit s takovým psem. Snad jen to, (mě teď napadá), aby měli všichni stejné podmínky, pokud bude někdo závodit i s háravou fenou. ...Ty ale závodí poslední a i místo k pobytu před startem musí být mimo ostatní psy, tedy je vyloučeno, aby přišly „na plac“ dříve, než odzávodí psi.
Jinak podle mě kastráti mají tak trochu malou výhodu hlavně při výcviku, ale i při závodech, pokud majitel háravé feny se nechová jak by se mělo..., protože háravá fena ho tak nerozhodí, jako psa nekasrovaného.
Já osobně souhlasím s háravýma fenama na cvičáku, ale za dodržení jistých pravidel. Než přijdou „na plac“, měli by odcvičit štěňata a mladí psi, nebo psi na nízkém, příp.středním stupni výcviku. Pak by měly být na řadě háravé feny a nakonec psi s vysokým stupněm výcviku – aby se naučili být ovladatelní i pokud cítí pach feny.
Mimochodem, já jsem jezdila s fenou s RTG DKK 3/1 po závodech do jejího věku asi 7 let. Neměla žádné problémy a v běžném životě jsem ji nějak nepřetěžovala. On ji samotný závod také nijak nepřetěžuje. Není tam nějak moc skoků, snad jen ty výskoky při obraně... Ale jak říkám, moje fenka neměla zjevné žádné problémy. Ale každý jedinec může být (jak známo) jiný, i když stupeň DKK bude stejný...
A ještě přeci jen k epilepsii, cvičili zde psi i s epilepsií, ale vynechávali jsme střelbu, u jednoho posléze i obranu. Byly to pro ně moc velké „zátěže“.

děkuji za informace. Z mého textu možná vyplívá jakého mám výkoného psa(závody, soutěže), ale opak je pravdou. Na konci dubna mám skládat zkoušku ZVV1 a o to má pes větší zatěž při cvičení. A je na něm znát že skoky přes metrovku mu dělají potíže.Pokud během jednoho cvičáku ji s ním skočím třeba třikrát, aby to vypadalo tak jak má + nácvik obrany , tak večer má problém s chůzí do schodů apd. a my bydlíme v pátém patře bez výtahu a je to dost problém.

Neregistrovaný uživatel

22.3.2004 22:35
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vím že tady už jednou toto téma bylo a chtěla bych se zeptat.Mám doma 3,5 let starého psa a jeho velký kámen urazu jsou feny. já přemýšlím o kastraci, ale manžel o tom nechce ani slyšet prý jsem jen líná ho vodit na vodítku když se u nás feny hárají(ve vesnici). Ale už se mi i stalo, že na cvičáku si čuchnul k feně na pár vteřin když šla domů a asi po půl hodině si na to vzpomněl( v tu chvíli byl na volno) a chytil stopu kudy odešla a zdrhnul. Asi po 200 metrech ztratil stopu a vrátil se.
dělám s ním sportovní kynologii a četla jsem že se kastrovaný psy už nehoděj na závody a soutěže,ale nevím z jakého důvodu.
Ikyž je můj pes mladý tak už ho dám asi do důchodu-tím myslím že přestanu jezdit na závody a skládat zkoušky. Veterinář nám potvrdil DKK 3/1 a odloňského srpna měl už čtyři epileptické záchvaty. A veterináři se shodli že bych ho měla šetřit.
Nevíte jestli je epilepsie dědičná? Zhorší se chování psa, myslím tím že je ještě míň ovladatelnější, když nakryje než kdyby byl celý život panic. díky Dita


Jestliže má váš pejsek již nyní problémy, a nejedná-li se pouze o únavu jako takovou, byla bych se zátěží (výcvikem) velmi, velmi opatrná (spíše bych cvičila jen sporadicky a jen „lehké cviky“). Chápu, jak to pro vás (i pro psa) musí být nyní těžké. Budete-li mít chuť mrkněte se na starší příspěvky na téma dysplazie. Celkem široce se zde rozebírala a padlo i několik pěkných rad a připomínek.

Přidejte reakci

Přidat smajlík