Neregistrovaný uživatel

Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Bohuzel te asi zklamu, mimo venovani vice casu toho asi moc neudelas. 11 lety pes je jiz podle meho nazoru na jakoukoli prevychovu dost stary. Nechci tim rict, ze by to neslo. Vsechno jde, ale s nedostatkem casu, toho asi moc nezmuzes.
Pejskovi je terba venovat pozornost jiz od stenatka a tomuto chovani zabranit jiz v utlem veku. Pak je vsechno snadnejsi.
Jedine co ti muzu poradit je psa dusledne tresat. Jakmile vyjede po psovi ci cloveku je nutne mu durazne ale ropravdu durazne rict ze tohle ne. Nejucinejsi metoda je psa za kuzi na krku popripade na stahovaku zvednout do vysky a poradne s nim zaklepat a pri tom ho durazne napomenout. Kdyz je pes hodny je nuten ho pochvalit.
Preji hodne stesti ale osobne toto vidim spise skepticky
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bohuzel te asi zklamu, mimo venovani vice casu toho asi moc neudelas. 11 lety pes je jiz podle meho nazoru na jakoukoli prevychovu dost stary. Nechci tim rict, ze by to neslo. Vsechno jde, ale s nedostatkem casu, toho asi moc nezmuzes.
Pejskovi je terba venovat pozornost jiz od stenatka a tomuto chovani zabranit jiz v utlem veku. Pak je vsechno snadnejsi.
Jedine co ti muzu poradit je psa dusledne tresat. Jakmile vyjede po psovi ci cloveku je nutne mu durazne ale ropravdu durazne rict ze tohle ne. Nejucinejsi metoda je psa za kuzi na krku popripade na stahovaku zvednout do vysky a poradne s nim zaklepat a pri tom ho durazne napomenout. Kdyz je pes hodny je nuten ho pochvalit.
Preji hodne stesti ale osobne toto vidim spise skepticky
Rada dobrá, ale mám pocit, že slečna, která může vážit třeba 50 - 55 kg bude dost těžko zvedat do výšky čtyřicetikylového rozohněného ovčáka!!! :o)))
Fuggy
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
11letý NO je přece jen starší pán, a když se mu nokdo celý život pořádně nevěnoval, asi se to moc dohnat nedá. Pes se chová podle toho, jak se s ním zacházelo. Myslíte, že by se nemohl skamarádit s tím druhým pejskem? Zpočátku brát třeba ven oba na vodítku a pomalu je nechat seznámit? Připadá mi nefér o jednoho psa se nestarat a nechávat ho zavřeného a o druhého ano (to nemyslím na vás, ale na rodiče vašeho přítele). Pokud se s rodiči nedomluvíte, pak vám asi nezbývá než se vašemu psovi věnovat co nejvíce a dál s ním chodit ven. Jinak si myslím, že se pes chová adekvátně tomu, že tráví život zavřený ve voliéře. KK.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
11letý NO je přece jen starší pán, a když se mu nokdo celý život pořádně nevěnoval, asi se to moc dohnat nedá. Pes se chová podle toho, jak se s ním zacházelo. Myslíte, že by se nemohl skamarádit s tím druhým pejskem? Zpočátku brát třeba ven oba na vodítku a pomalu je nechat seznámit? Připadá mi nefér o jednoho psa se nestarat a nechávat ho zavřeného a o druhého ano (to nemyslím na vás, ale na rodiče vašeho přítele). Pokud se s rodiči nedomluvíte, pak vám asi nezbývá než se vašemu psovi věnovat co nejvíce a dál s ním chodit ven. Jinak si myslím, že se pes chová adekvátně tomu, že tráví život zavřený ve voliéře. KK.
Také myslím, že pes se chová adekvátně k tomu, co si prožil(a prožívá). Ano je sice třeba psu ukázat, že pánem jste VY(otázkou je, zda pes vašeho přítele považuje za dostatečnou autoritu), ale myslím, že psa takto "vychovat" a pak ho za to násilně trestat není v pořádku a vztah mezi Vámi a psem se tím jen zhorší! To je můj názor a hodně lidí s ním asi nebude souhlasit. Ale chudák pes si zaslouží aspoň klidné stáří v rámci možností. Jediné, co bych z vlastního pohledu doporučila je pokusit se trávit se psem co nejvíce času, nechovat se k němu zbytečně krutě, psa neponižovat nevhodným trestáním, pokusit se navázat lepší kontakt se psem(což asi půjde těžko vzhledem k tomu, že s vámi nebydlí). Naučte ho se na Vás soustředit, aby vnímal, pokud na něj mluvíte. Choďte s ním zezačátku třeba někam, kde nepotkáte nikoho, snažte se psa zabavit a upoutat na sebe(co takhle aporty nebo hledání třeba zchovaných pamlsků, cokoliv vás napadne, hlavně aby se pes nenudil a aby se naučil že hra a odměna přichází od vás). Tím nechci říci, že je nevhodné psa někdy potrestat, ale vzhledem k tomu jak pes doteď žil si nemyslím, že případným nevhodným potrestáním by se jenom "dokonala zkáza":-( Se psem zacházejte důsledně(NIKDY nesmíte v ničem ustoupit), musíte se cítit jako nadřazení(pes moc dobře pozná, zda máte na to si ho posřídit a nejde tady ani tak o fyzickou sílu, on z vás musí cítit jistotu, to je to nejdůležitější!). Zapomeňte na obavy z každé procházky, vyražte někam, kde nemůžete nikoho potkat a ukažte psu, že ho máte plně pod kontrolou. Pak se třeba domluvte s někým známým a zinscenujte setkání se psem nebo z člověkem. Vy na to budete připravení a včas dokážete zareagovat, pes by měl samozřejmě mít náhubek a být na vodítku. Pokud bude chtít napadnout, dejte mu najevo, že vy jste vůdce! a vy rozhodujete o tom, jestli dotyčnou osobu nebo psa přejdete v klidu či nikoli. Na psa nekřičte, spíše ho oslovte klidným hlasem a snažte se upoutat pozornost psa na sebe. Rozhodně ho nebijte. Je ale pravda, že uklidnit psa, který vás nevnímá jde asi těžko, takže nejdřív musíte pracovat na tom, aby vás pes vnímal. Pokud nic na svém přístupu ke psu nezměníte, tak nikdy nedosáhnete toho, aby vás pes vnímal a poznal, že vy máte vše pod kontrolou a on nemá zapotřebí útočit. Určitě je to hodně těžké, držím palce, aby se vše pro vás i pro psa zlepšilo. Ale budu si stát za sým názorem, že takovými tresty jako psla např. někdo výše se nic nezmění, spíše zhorší.
Sandra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rada dobrá, ale mám pocit, že slečna, která může vážit třeba 50 - 55 kg bude dost těžko zvedat do výšky čtyřicetikylového rozohněného ovčáka!!! :o)))
Fuggy
No popravde receno vazim 45kg a timto zpusobem v pohode zvladam 35-40kg psy. Nejde o silu ale o cvik :-))
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Jestli toho 40 kilového psa čapnete, zvednete do výše a zatřepete s ním, tak jste na nejlepší cestě na chirurgii !!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ten pes to nezná a tohle dominantní gesto je vaše poslední, co ve svém životě uděláte !!!!
Takhle se trestají štěňata, ale ne starý dospělý pes!!!!
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Nechci vam tady vnucovat muj nazor, ale chtela bych videt jak ruzzureneho psa, ktery ma jediny zajem porvat se s tim co jde okolo budete uklidnovat a poutat jeho pozornost na sebe. Zazila jsem jiz hodne takovychto psu, kteri prisli s podobnym problemem k nam na cvicak.
Zde je opravdu na miste byt trochu tvrdsi a opravdu dusledni. Take hodne zalezi na tom zda vas pes jako sve pany uznava, jestli vrci i na vas. Pokud vas uznava je podle me metoda trestu a odmeny ta nejucinejsi. A pamatujte ze jiz bylo nekolikrat dokazano, ze ta metoda trestu je bohuzel ucinejsi nez metoda odmeny.
Vycukanim dospeleho psa na stahovaku samozdrejme nemyslim vycukani, kterym trestame stene. Je urcite potreba pridat trochu na razanci a soucasne pouzit povel fuj. Nebo napr. kdyz kolem vas prochazi pes ne ktereho ten vas utoci je treba opravdu dost prudce trhnout voditkem ( pes je na stahovaku ) zarvat fuj a psa priskrtit do te doby nez proste utocit prestane. Pak ho pochvalit a jakmile zacne utocit znova, postup opakovat. Opravdu neni dobre toho chovani resit nejakym chlacholenim ci poutanim pozornosti na hracku pamlsek ci na sebe. To by pak fungovalo asi takto, pes zautoci nebo zacne vrcet ci se projevovat jinak nepratelsky - Vase reakce? Vy mu za to date hracku nebo palsek - v domneni ze tedy poutate jeho pozornost na sebe => spojeni: aaaaaaa zautocil jsem byl jsem odmenen.
Riakm nikomu me metody nevnucuji, ale rikam ze u takto agresivnich zvirat je treba postupovat opravdu durazne a dusledne, na zachazeni v rukavickach by¨ch zde moc nespolehala.
A co se tyce te chirurgie - slecna muze psovi nasadit kosik, ale pokud maji u sveho psa vybudovane normalni postaveni pan pes - pes toto gesto pochopi spravne.
Jinak jak uz jsem rekla TOTO CHOVANI PSA JE VYSLEDKEM OPRAVDU SPATNE VYCHOVY ZVIRETE V MLADI A BOHUZEL SI ZA NEJ MOHOU MAJITELE TAK TROCHU SAMI...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Doporučuji přečíst si knihu: Problémové chování psů od Ivo Eichlera.
Ita
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
11letý NO je přece jen starší pán, a když se mu nokdo celý život pořádně nevěnoval, asi se to moc dohnat nedá. Pes se chová podle toho, jak se s ním zacházelo. Myslíte, že by se nemohl skamarádit s tím druhým pejskem? Zpočátku brát třeba ven oba na vodítku a pomalu je nechat seznámit? Připadá mi nefér o jednoho psa se nestarat a nechávat ho zavřeného a o druhého ano (to nemyslím na vás, ale na rodiče vašeho přítele). Pokud se s rodiči nedomluvíte, pak vám asi nezbývá než se vašemu psovi věnovat co nejvíce a dál s ním chodit ven. Jinak si myslím, že se pes chová adekvátně tomu, že tráví život zavřený ve voliéře. KK.
Děkuji za rady. Pokud vím, tak nikdy nebyl nijak fyzicky trestán, stačí když ho důrazně okřikneme, on si uvědomí, že asi něco neudělal správně, ale příště to udělá znovu.
Nikdy nebyl zvyklý na psy, tak pro to se asi takhle chová. Se psem, co si pořídili přítelovi rodiče vychází dobře, zvykli si na sebe, ale problém je, že se jejich hraní většinou zvrtne v zuření, tak je potřeba je neustále hlídat, ale stačí když je okřiknu a je klid, ale za chvíli zuří znovu. Myslím, že je tu problém mladého a starého psa. Ten mladý je na neho až moc energický a je to on kdo začne zuřit. Občas je videt, že to toho naseho otravuje a nema zajem o hru.
Ven s nim chodim jenom do mist,kde skoro nikoho nepotkam. Vyjdu za vesnici a je pohoda. V podstatě nikdo jiny tam psy nevenčí, spis narazim na volne pobihajiciho psa a to je pak horsi, nez kdyby byl s nekym. Vetsina lidi na vesnici nechava volne psy pobihat a nejenom nejake male, ale normalne potkate volne pobihajiciho nemeckeho ovcaka! Pri mych 50 kilo je pak problem zvladnout psa. Jeste nikdy mi neutekl, ani na mne neni agresivni,ze ho nechci pustit za psem.
Meho pritele posloucha perfektne a ten ho taky v pohode zvlada. Mne posloucha taky, jenom mi chybi ta sila.Renata.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se něco dělat s agresivitou u psa?Jde o 11letého německého ovčáka. Je agresivní na psy i na lidi ( žádný cizí člověk se k němu nemůže přiblížit a nedej bože aby si ho chtěl pohladit ).Ještě nikoho nepokousal, hrozně ho hlídáme, ale procházka s ním je trochu o stresu a hlídání..jenom se strachuju abych nepotkala nějakého psa Samozrejme ze chodí s nahubkem a na voditku, ale kdyz takový 40kilový pes zabere tak mam co delat abych ho udrzela. Po lidech jde pokud je pusteny z voliery na dvore a nekdo chce jit dovnitr, nebo kdyz se k nemu cizí člověk přiblíží na menší vzdálenost než je mu milé. Neustále ho musíme na každém kroku hlídat aby někomu neublížil...je to stres.
pišu to z pozice přítelkyně jeho majitele. Když byl "maly" tak mu ho rodice poridili...ze zacatku se o něho starali všichni,ale pak se na něho vykašlali a nikdo kromě mne a mého přítele ho z voliery nepustí(to je situace jak ji znám za posledních 5 let co spolu chodíme)....ještě se to zhoršilo tím,že se přítel musel odstěhovat z domu do bytu..kam si psa vzít nemůže.Nejméně 2x denně s ním chodíme ven, ale to je málo, ten pes potrebuje víc (ale co s tím naděláme, přítel musí chodit do práce a já musím jezdit do skoly!)
Navíc si jeho rodiče pořídili "vlastního psa",který je volně puštěný na dvoře, což na psychice našemu psovi nepřidá.
Děkuju za jakoukoli radu, i když si myslim,že mi budete radit ať mu věnujeme více času,ale to je prakticky nemožné.Renata.
Myslím, že v současné situaci (názor rodičů na daného psa, nedostatek času, stáří psa a jeho dosavadní výchova/nevýchova...) nic s tím neuděláte. A proč s tím vlastně chcete nyní něco dělat? Kdyby před těmi pěti lety, to pochopím... Snad cíleným a dlouhodobým výcvikem a metodami by to šlo, ale v této situaci...nevím, nevím... Já být na Vašem místě, psímu staříkovi (u NO je 11 let už stařecký věk) už ponechám klidný život. Hraní si s ním na dvoře, procházky jen tam, kde neočekáváte psy ani lidi (nejlépe ho odvážet někam autem).... Za 11 let strávených víceméně v kotci si to zaslouží...
Navíc – vždyť doteď se mu jeho chování tolerovalo, pes si to tedy vyložil po svém – že se takové reakce u něj očekávají a vlastně tedy i schvalují...
Mimochodem, zde by pomohla jen cílená převýchova a velká síla a obratnost psovoda. Ale jak říkám, s ohledem na fakta bych se do toho už nepouštěla. Psovi tím rozhodně!!! neprospějete.
PS: Neříkejte prosím kotci „voliéra“. Psi nejsou ptáci...