Prosím o radu -zákeřné štěně

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

25.3.2004 23:41
Neregistrovaný uživatel

7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Neregistrovaný uživatel

26.3.2004 07:01
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Záleží na tom, do jaké míry se z boxerka stane bestie. Zajímalo by mě, co přesně dělá. Máme labradorku a když byla štěně, dokázala nás i cizí pokousat až do krve. Obličejem jsme se k ní nemohli přiblížit vůbec, jinak by nám vyškrábala oči, jako kočka. Měla strašně silné drápky a zoubky "jehličky", hbitými pohyby dovedla udělat ve vteřině neuvěřitelné kreace. Útočně na nás vyskakovala a vždy se chtěla dostat co nejvíce k obličeji. Nejhořší bylo, že nás nechtěla lízat ale kousat. Dnes je tomu naopak. Vyrostla z toho, ale taky jsme jí to odnaučili. Musíte mu takové chování zatrhnout vždy, když něco takového začně dělat. Důrazně mu říct "Nesmíš" a když se to opakuje tak trvat na svém. Někdy je dobré, přitlačit štěně k podlaze, držet ho rukou z hora za krk a s povelem "Down" nebo "dost" ho usměrnit tak, aby se sklidnil. Pes musí vědět, kdo je jeho pán a že si takové chování nesmí dovolit. Musí ve vás mít autoritu. Dobře vám poradí také na cvičišti. Hodně štěstí přeje Daniela

Neregistrovaný uživatel

26.3.2004 08:10
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

4měsíční štěně ještě určitě není zákeřné. Je to hravé štěně, které zkouší vše, co mu projde a hledá zatím hranice kam až může. Mám 9tiletou boxerku, nejbáječnější fenu na světě vůči lidem i psům, přesto jako štěně také zkoušela, co vše je dovoleno. Ve 4 měsících už můžete klidně začít učit vyši fenku základní povely - přivolání, sedni, lehni, zůstaň, na místo apod. Zaměstnáte ji a zároveň ji nenásilně podřídíte lidské autoritě. Žádné vrčení či útok (já si osobně myslím, že u tak malého štěněte se nejedná o vážný útok, ale obdobu hry se sourozenci - taky někdy pěkně divoká) však nesmí projít bez povšimnutí. Fenka musí vědět, že udělala něco, co se nesmí. Já bych použila důrazně FUJ!, fenku bych okamžitě odnesla na vykázané místo a tam ji ponechala samotnou po určitou dobu - 5-20 minut, to musí vysledovat majitel. Další možnost je skutečně přitisknout štěně k zemi za zátylek či ho položit na záda a v této poloze přidržet. Tak dát najevo dominanci, bez fyzických trestů, boxeři bývají citliví. Určitě bych se s ní mazlit a hrát si nepřestala, naopak bych se asi snažila navodit podobnou situaci a prostě ji zvládnout, abych do budoucna nemusela mít obavy z reakce psa. 4měsíční štěně je ještě velmi tvárné, všemu se teprve učí, takže správný s důsledný přístup vám zajistí vychovat si báječného kamaráda pro další roky.

Neregistrovaný uživatel

26.3.2004 08:24
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Myslím, že sami vidíte, že štěně je úplně normální(viz úvodní část), prostě jako každé jiné. Vaše štěně si prostě hraje, spíše se cvičně pere, jako to dělalo se sourozenci. Je možné, že byla třeba fena málo se štěňaty a málo je usměrňovala, takže jeho hry můžou být někdy dost divoké, až útočné. Je na vás, abyste ho usměrnili. Zkuste štěně uklidnit, chytnout tak, aby se přestalo s vámi prát, a klidně a důrazně říci "dost"(nebo něco jiného), ale nekřičtě na něj. Pokud to nepomůže, tak ho zkuste důrazně vytřepat. Ale i to je sporné a štěně na to nemusí reagovat pokud takový trest od psí matky nezažilo. Mám psa většího plemene, je to můj první pes. Pořídila jsem si ho do bytu, kde bydlím ještě s rodiči, samozřejmě s jejich svolením. Přinesli jsme si ho domů jako 7,5týdenní štěně. Po několika dnech začal vždycky "útočit" na osobu, kde odcházela z obýváku. Se vzteklým vrčením se vždycky vrhnul po nohou a dost ostře kousal. Dnes je to z mého pohledu pouze hra štěněte, které nebylo dosud při tak divokých hrách nikým usměrněno(došla jsem i z jiných důvodů k závěru, že můj pes jako štěně s matkou moc nepobyl, a tak ho nikdy neusměrnila, z toho důvodu asi nikdy nereagoval ani na trest vytřepáním). Mně to vlastně štěně ani jednou neprovedlo(jen občas se se mnou chtělo divoce prát, ale po nohou mi takhle nešlo), ale po nohách rodičů vyjížděl až vztekle a neustále. A bohužel u mé matky byl i problém navíc(který možná ovlivňuje i trochu vás), a to strach, protože byla kdysi ošlivě pokousána psem. Z tohoto důvodu jsem málem o psa přišla, protože rodiče odmítli, aby zůstal u nás v bytě. Nakonec bylo rozhodnuto, že jediná možnost jak si psa nechat, je dát ho do kotce, musela jsem se stím smířit, byla to jediná šance, jak si ho nechat. A tak se pár dní čekalo než přivezou nový kotec, byl to jeden víkend a za těch pár dní se najednou ze štěněte stal úplný andílek! Takže pejsan do kotce necestoval a jsem teď za to strašně ráda, protože je to hodně citlivý pejsek, který chce být neustále s rodinou a navíc mi dalo hodně práce, aby byl trochu povahově vyrovnanější, aby mi věřil, čehož bych rozhodně pobytem v kotci a pouze pravidelnými procházkami nedosáhla. Napsala jsem tenhle příběh proto, že jsem si něčím podobným prošla a nechci, aby se děly podobné křivdy na jiném štěněti. Takže mi prosím věřte, že vaše štěndo je normální, potřebuje jen usměrnit, musíte mu ukázat, kdy už to přehání, ale ne ho nějak přehnaně trestat, křičet na něj nebo ho podobně nervovat. Přeju hodně úspěchů a ať z něj vyroste vyrovananý veselý pes, má k tomu určitě ty nejleší předpoklady.
Sandra

Neregistrovaný uživatel

26.3.2004 18:30
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Já bych tu souhlasila se Sandrou i kdyz bych tohle nepodcenovala,nejdříve bych jí to nikdy nenachala projít jako si spusta lidí ríká: jako je to ještě štěně tak nic to se zlepší ale nezlepsí.Jak tu bylo už psáno dát jí na jevo že panem ste vy a bud vytrepat nebo na zem.Jestli se tohle podcení copak až bude dospělá?I kdyz až takovýhle rány to sem nikdy neslyšela u štěnete. Jinak hodně štesti.

Neregistrovaný uživatel

28.3.2004 16:02
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Z vašeho majlu je zřejmé, že o chování svého psíka velice přemýšlíte a to je první předpoklad vyřešení všech problémů. Všichni vám velice dobře radí, že nepřístojné chování štěněti nesmí projít. Větší problém je právě v tom, jak mu dát najevo, že tohle se nesmí. Nám se velice osvědčila stříkací pistolka s vodou. Nejdřív příkaz nesmíš a při okamžitém neuposlechnutí pocákání. Ve vašem případě to asi bude dost nepříjemné pro toho, kdo štěně bude držet, ale stejně asi budete muset situaci úmyslně vytvořit a tak dotyčný bude ¨sprchování¨ očekávat. Ještě nepříjemnější varianta je citronová šťáva do tlamičky, to pro zvláště zavilé jedince. Nám po několika použitích této metody asi ve čtyřech měsících psisko začalo perfektně slyšet na nesmíš a bylo dost vystaráno. Navíc po několika cáknutích stačilo už jen zašplouchat pistolkou ( lahvičkou) s vodou a byl pokoj. Jenom pes nesmí ani náhodou získat pocit, že se ho někdo bojí, že se začalo něco dít, když začlo kousat, a podobně. Udělejte se velikej, zavelte nesmíš a CÁK - okamžitý trest. Ještě si vyzkoušejte, co mu vadí víc, jestli proud vody nebo rozprašovač. Držím palce, není nic horšího než bezmocnost před malým zbůjníkem, kterého chtěl přece člověk tak milovat.

Neregistrovaný uživatel

29.3.2004 00:07
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
7týdnů vlastním v současnosti 4měsíční štěně fenu Německého boxera s PP .Rodiče vedení pracovně ,otec povahy 5 ,matka povahy 6 s výcvikemn psa zachranáře.

Snažím se aby se štěně seznamovalo s lidmi. S mými dvěma dětmi si velice rádo hraje- vždy pod mým ,nebo manželčiným dohledem.Štěně je velice hravé ,doslova vítací mazel,bydlí s námi v bytě.S každou návštěvou se mazlí ,olizuje atd ,snaží se doslova vetřít aby bylo neustále středem pozornosti .Prostě až potud štěně asi jako každé jiné.
Jednou když se v nárucí mazlilo s naší návštěvou se stalo něco velice zvláštního .Z milujícího mazla se stala vrčící bestie útočící na obličej osoby s níž se ještě před okamžikem mazlila .Zdůvodnili jsme to tím ,že daná osoba na štěně tiše zavrčela.Byť jsem párkrát na štěně zkoušel další dny vrčet ,a nejen já ,štěně nijak nereagovalo .Až cca po týdnu se se štěnětem mazlila 11-ti letá dcera .Po chvíli na štěně tiše zavrčela -jakoby z břicha. A opět se ze štěněte stala útočná bestie .Usoudil jsem ,že dané dvě osoby vyluzují zvuky jež nějakým způsobem štěně vyprovokují .Opatření bylo jasné .Kdokoliv se se štěňátkem mazlí ,nesmí zkoušet vrčet (prokonsultováno i s místním MVDR).Jenže útok se opakoval na manželku ,která se se štěnětem mazlila a nesla jej ven vyvenčit.Žádný zvuk přitom nevydávala. A tato situace se ještě dvakrát opakovala v místní restauraci .Klidně se mazlí s kýmkoliv a pak jako by mávnutím magickou holí se opět ze štěněte stane útočná bestie vždy útok veden na osobu s níž se mazlí .Tato situace v průběhu oněch sedmi týdnů co štěně vlastním se stala celkem 5x. .V zhledem ke krátké době vlastnictví štěněte a a trvalého dohledu mou osobou vylučuji možnost špatného zacházení.Po těchto zkušenostech se nejen má žena ,ale přátelé začínají obávat styku se štenětem.Já sám mám dodnes památku na pravé ruce od falešného a zákeřného boxera.Avšak takovémuto jednání štěněte vůbec nerozumím .
Dokáže mě někdo vysvětlit toto chování . Děkuji za odpověď

Její chování, tedy to, které popisujete, rozhodně není úplně typické pro „hravé štěně“, které sice drápe, kouše, vrčí, ale ze hry a ještě nezná hranici, kdy to člověka opravdu začne bolet. Otázkou je, jestli popis je opravdu takový, jaká je skutečnost, nebo je skutečnost opravdu typická pro štěně „dravá hravost“, jakou uvádím výše. Sám musíte zvážit, nebo probrat s nějakým zkušeným kynologem osobně – kdo pozná Vaše štěně v reálu, jaká je skutečnost.
Poznala jsem ve svém životě asi jen 3 velmi „dravá, ostrá, velice dominantní“ štěňata, která opravdu byla svými „útoky“ (ale nejedná se o zákeřnost) asi ve třech měsících věku pro nezkušeného nebo málo, dokonce i průměrně zkušeného majitele psa, nezvladatelným oříškem. Tedy chápu váš postoj, patří-li Vaše štěně k těmto výjimkám.
Domnívám se, že se jedná o velmi dominantní fenu, která má velmi silně zakódovány „smečkové pudy“ a podle toho se k vám chová. Překvapuje mě, že takové chování projevuje tak brzy, ale je to možné.
Nemyslím si, že by to byla reakce na vaše vrčení apod....., ale reaguje na určitá gesta, která u ni vyvolávají obranou či „útočnou“ reakci. Rozhodně tím nemyslím, že by byla nějaký zabiják!!!!, ale že reaguje tak, jak ji smečkový pud velí – „Kdo je silnější, šplhá v žebříčku hierarchie nahoru“.
Je-li to tak, rozhodně doporučuji se co nejrychleji pustit do důsledného vychovávání a usměrňování. Začněte ji učit základní prvky poslušnosti, určete jasná pravidla, co může a co nesmí. (Musí se tím řídit celá rodina). Co nejdříve (jak se říká: včera bylo pozdě) se pusťte do cvičení, kterým bude celá! vaše rodina fence jasně dávat najevo, kde je její místo v žebříčku hierarchie. Protože je to velmi obsáhlé téma, zadejte prosím do vyhledávače v diskusi heslo „agresivní“, a také ve článcích ve Fauně (tedy i ifauně) vyšel před časem článek, tuším „Agresivní štěně“, kde jsou vypsány konkrétní cviky. Mrkněte se na to, a kdyby jste to nenašel, nebo by jste chtěl ještě cokoliv k tomuto prokonzultovat, ozvěte se!
Rozhodně s tím ale začněte něco dělat, nebo budete muset dříve nebo později fenku prodat apod.. Nesmíte se (kdokoliv z rodiny) ji začít bát, je ještě štěně. Co bude, až bude dospělá. Ať je „nadměrně dravá“, nebo jen „normálně hravá“, začněte s tím něco dělat, ať fenu usměrníte dle vašich představ a vaše rodina ji začne brát jako kamarádku, nikoliv jako „velký problém“.

Přidejte reakci

Přidat smajlík