Myslíte, že je to řešitelné nebo ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to problém, který sami asi nevyřešíte.Pokuste se kontaktovat nějakého odborníka, ale myslím si, že se to nepoddá. Dva psi, k tomu ty feny... to budou nervy. Takhle se ale žít natrvalo nedá. Co kotec pro jednoho z nich? Kastrace asi tady taky nepomůže, navíc je to škoda. Zkuste s náhubkama, na vodítkách a na neutrální půdě cvičit oba zároveň v poslušnosti a pak doma. nebo i někde na cvičáku.Ale myslím si, že i když se vám to povede pod vaším dozorem, jen co vytáhnete paty, psi se servou.

Bohužel s tím bulíkem to nepůjde. Všichni bullové nesnesou doma samce. I když spolu vyrůstají od malička,tak v dospělosti si půjdou pořád po krku.Je to blbá situace, ale jeden ze psů by měl bydlet jinde a venčit je třeba spolu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám skoro dvouletého výmarského ohaře. Pes je poslušný, pracujeme na loveckém výcviku, myslím si že dobře socializovaný, od malička vyrůstal ve velkém městě a několik hodin denně si hrál s pejskama. Samozřejmě že v průběhu dospívání si sem tam s nějakým věts¨šinou stejně velkým pejskem nesedl a pustili se do sebe, nikdy ale nic vážnýho, občas nějakej škrábanec od zubu. Teď jsem se přestěhovala k příteli, který bydlí v domě na samotě s velkou zahradou a třemi bullteriéry - dvě feny a jeden 1,5 roku starý pes. S fenama si ten můj sedl bez problému, ale se psem už od prvního setkání ne - můj okamžitě jak ho viděl, tak startoval a chtěl se rvát a ten druhej se samozřejmě hned chtnu - seznamovali jsme samozřejmě venku v polích na neutrálním území s košíkama. Od té doby se psi oddělují, pouští ven samostatně, prostě žádnej kontakt. Dostali se nám dvakrát k sobě (naše chyba - neza¨mčený dveře). Jednou jsme rvačce zabránili, ale včera ne. Pustili se do sebe, bulík toho mýho chytnul za krk a nechtěl pustit a můj ho mezitím kousal do hlavy - takže paráda. Já držela tomu mýmu ruku v tlamě, aby ho nepokousal a přítel se všemi možnými (až dost hrubými způsoby) snažil toho svýho bulíka sundat. Trvalo to asi pět minut (hroooozná doba), nakonec se to povedlo. Bulík trochu dírky na hlavě, ale ten můj dost nehezky odtrhnutou kůži na krku (fotka na nemoderce). Snad to vyléčíme - ale chci se zeptat, co si o tom myslíte? Bude tato nenávist věčná? Myslím že můj pes se rozhodně nepodřídí a ten bulík taky ne. Z logických důvodů je taky nemůžu nechat si to vyříkat - obávám se, že by to jeden (ten můj) nepřežil. Co si o tom myslíte?

Děkuji za názory. Ten bulík taky není vůbec socializovaný, od malinka žije jen s těma fenama na samotě u baráku. Kotec máme, ale ani přítel ani já nechceme psa dát do kotce natrvalo. V tom pobytu v domě není problem, jeden je v domě v horním patře, na schodech dětská zábrana a v naší nepřítomnosti se nidky nic nestalo. Bulík má od malinka zákaz chodit po schodech nahoru a nedovolí si to ani teď, když kouká na toho mýho. Problém je v tom, že prostě někdy fakt může nastat chyba a člověk nějak zapomene otočit ty klíče a průser je na světě. Nakonec to nejspíš dopadne rozchodem a mým odstěhováním, jinak to nevidím...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za názory. Ten bulík taky není vůbec socializovaný, od malinka žije jen s těma fenama na samotě u baráku. Kotec máme, ale ani přítel ani já nechceme psa dát do kotce natrvalo. V tom pobytu v domě není problem, jeden je v domě v horním patře, na schodech dětská zábrana a v naší nepřítomnosti se nidky nic nestalo. Bulík má od malinka zákaz chodit po schodech nahoru a nedovolí si to ani teď, když kouká na toho mýho. Problém je v tom, že prostě někdy fakt může nastat chyba a člověk nějak zapomene otočit ty klíče a průser je na světě. Nakonec to nejspíš dopadne rozchodem a mým odstěhováním, jinak to nevidím...

na tu dětskou zábranu bych nespoléhala ,můj výmar ji dokázal odstranit . Fandím výmarovi, a tak se raději odstěhuj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
na tu dětskou zábranu bych nespoléhala ,můj výmar ji dokázal odstranit . Fandím výmarovi, a tak se raději odstěhuj.

Oni nemají snahu se k sobě dostat, celej den na sebe zvrchu koukají, když nejsou venku, ale to ani neštěkají. Ale jak se dostanou k sobě - hotový psí zápasy... Bohužel na jedné straně bull převaha, takže pro mě jen nervy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Oni nemají snahu se k sobě dostat, celej den na sebe zvrchu koukají, když nejsou venku, ale to ani neštěkají. Ale jak se dostanou k sobě - hotový psí zápasy... Bohužel na jedné straně bull převaha, takže pro mě jen nervy.

Přezavírat - pár hodin bude venku běhat jeden a pár druhej. Já přezavírám, když se mi hárá holka. Měla jsem z toho trauma, ale myslim, že pesani to zvládali lépe než já Když jsem byla doma, tak jsem je měnila po cca 4 hod, ale když jsem ve škole, tak vydrželi i více. Určitě je to pro ně lepší, než je nechat potrhat. Hodně štěstí. Lenka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Oni nemají snahu se k sobě dostat, celej den na sebe zvrchu koukají, když nejsou venku, ale to ani neštěkají. Ale jak se dostanou k sobě - hotový psí zápasy... Bohužel na jedné straně bull převaha, takže pro mě jen nervy.

Já jsem tím myslela, že pokud bys byla pryč delší dobu, tak to budou pro tebe nervy, protože nemůžeš vědět, že jeden z nich ( spíš bulík ) se neudrží, a potom by to fakt nebylo pěkný. Výmar nemá šanci, ten můj unese (je mu 15měs.) 8kilovou lišku a má co dělat a bulík nemá problém s nošení klády o průměru 15 cm a délce kolem 2metrů. Tak si to srovnej. Fandím a držím palce ať to dobře vyřešíš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem tím myslela, že pokud bys byla pryč delší dobu, tak to budou pro tebe nervy, protože nemůžeš vědět, že jeden z nich ( spíš bulík ) se neudrží, a potom by to fakt nebylo pěkný. Výmar nemá šanci, ten můj unese (je mu 15měs.) 8kilovou lišku a má co dělat a bulík nemá problém s nošení klády o průměru 15 cm a délce kolem 2metrů. Tak si to srovnej. Fandím a držím palce ať to dobře vyřešíš

Jasně, já vím, že ten můj nemá šanci, váží stejně, bulík je sice nižší, ale ten můj je samá noha samá ruka a taky ten skus - výmar prostě nemůže ublížit tak jak bulík. A navíc ten bulík mu jde okamžitě po krku, ten můj je sice rváč-provokatér, ale když přijde na věc, tak tu šanci nemá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně, já vím, že ten můj nemá šanci, váží stejně, bulík je sice nižší, ale ten můj je samá noha samá ruka a taky ten skus - výmar prostě nemůže ublížit tak jak bulík. A navíc ten bulík mu jde okamžitě po krku, ten můj je sice rváč-provokatér, ale když přijde na věc, tak tu šanci nemá.

Vydrž

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem tím myslela, že pokud bys byla pryč delší dobu, tak to budou pro tebe nervy, protože nemůžeš vědět, že jeden z nich ( spíš bulík ) se neudrží, a potom by to fakt nebylo pěkný. Výmar nemá šanci, ten můj unese (je mu 15měs.) 8kilovou lišku a má co dělat a bulík nemá problém s nošení klády o průměru 15 cm a délce kolem 2metrů. Tak si to srovnej. Fandím a držím palce ať to dobře vyřešíš

Taky moc řešení nevidím. Když tam budete s nimi, tak se naučí si časem sebe jakžtakž nevšímat, ale pokud by se ks obě dostali o samotě .... nechci ani domýšlet.
Jen si dovolím dát radu s tím pouštěním. Zkoušeli jste polít vodou? Neříkám, že je to 100%, to ne, ale dost často to zabírá. I když je pravda, že bulíka jsem ještě nepotřebovala sundat.
Držím palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky moc řešení nevidím. Když tam budete s nimi, tak se naučí si časem sebe jakžtakž nevšímat, ale pokud by se ks obě dostali o samotě .... nechci ani domýšlet.
Jen si dovolím dát radu s tím pouštěním. Zkoušeli jste polít vodou? Neříkám, že je to 100%, to ne, ale dost často to zabírá. I když je pravda, že bulíka jsem ještě nepotřebovala sundat.
Držím palce

To polití vodou je výborný, když se do sebe dají, ale bulík je tvrdej a nemuselo by mu to ani moc vadit . Trvalé řešení to ale asi nebude, fakt blbá situace

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky moc řešení nevidím. Když tam budete s nimi, tak se naučí si časem sebe jakžtakž nevšímat, ale pokud by se ks obě dostali o samotě .... nechci ani domýšlet.
Jen si dovolím dát radu s tím pouštěním. Zkoušeli jste polít vodou? Neříkám, že je to 100%, to ne, ale dost často to zabírá. I když je pravda, že bulíka jsem ještě nepotřebovala sundat.
Držím palce

Polití vodou jsme nezkoušeli. Před touhle rvačkou si totiž přítel byl 100% jistý, že bulík pustí, když u toho bude on. Ale ošklivě se zmýlil, opravdu použil všechny možné sadistické metody (fakt jsme mu pak kontrolovali i žebra a končetiny, jestli není polámanej), ale je to prostě magor, kterej se zakousne a drží. MYslím, že křeč ale neměl, že je to prostě tvrdohlavej bulík. Děkuji za všechny dosavadní i budoucí rekace, taky jsem si myslela, že to řešení nemá :-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Polití vodou jsme nezkoušeli. Před touhle rvačkou si totiž přítel byl 100% jistý, že bulík pustí, když u toho bude on. Ale ošklivě se zmýlil, opravdu použil všechny možné sadistické metody (fakt jsme mu pak kontrolovali i žebra a končetiny, jestli není polámanej), ale je to prostě magor, kterej se zakousne a drží. MYslím, že křeč ale neměl, že je to prostě tvrdohlavej bulík. Děkuji za všechny dosavadní i budoucí rekace, taky jsem si myslela, že to řešení nemá :-(

Ahoj ta voda většinou zabírá ( ať je co nejstuděnější ), taky jsme tak od sebe odtrhávali psi, protože sadistický metody nepomohli, bylo to spíš horší, ale ta ledová voda je ŠOK! Nechci tě strašit ale můj pes a pes přítelovích rodičů si na sebe nezvykli nikdy. Takže se střídali v kotci. Přeji hodně štěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj ta voda většinou zabírá ( ať je co nejstuděnější ), taky jsme tak od sebe odtrhávali psi, protože sadistický metody nepomohli, bylo to spíš horší, ale ta ledová voda je ŠOK! Nechci tě strašit ale můj pes a pes přítelovích rodičů si na sebe nezvykli nikdy. Takže se střídali v kotci. Přeji hodně štěstí.

nám tedy voda nezabrala vůbec, jen to pak ještě hůř vypadá- krev se v té vodě nádherně rozpíjí, takže ač zranění nebyla až tak hrozná, vypadali jako z hororu...
Doporučuji přezavírat, popř. jededen v kotci, druhý venku, spousta lidí to tak dělá. Když už dojde ke rvačce, zkuste pepřový sprej, rány a kopance takový bulík ani nevnímá...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nám tedy voda nezabrala vůbec, jen to pak ještě hůř vypadá- krev se v té vodě nádherně rozpíjí, takže ač zranění nebyla až tak hrozná, vypadali jako z hororu...
Doporučuji přezavírat, popř. jededen v kotci, druhý venku, spousta lidí to tak dělá. Když už dojde ke rvačce, zkuste pepřový sprej, rány a kopance takový bulík ani nevnímá...

S tou vodu bych to neradila. To se na sebe naštvou ještě víc, protože si to dají do souvislosti s tím druhým. Proč zavrhujete kotec? Když bude chodit na procházky, tak v čem je problém? Bulík zase není takový závislák na člověku a jestli prospí půl dne doma, nebo v kotci ( třeba s některou z fen)?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tou vodu bych to neradila. To se na sebe naštvou ještě víc, protože si to dají do souvislosti s tím druhým. Proč zavrhujete kotec? Když bude chodit na procházky, tak v čem je problém? Bulík zase není takový závislák na člověku a jestli prospí půl dne doma, nebo v kotci ( třeba s některou z fen)?

Tu studenou vodu klidne zkuste a nebo potom skrceni,zabira to.Mam to vyzkousene s pitem.Jinak hodne stesti a co nejmene sarvatek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tou vodu bych to neradila. To se na sebe naštvou ještě víc, protože si to dají do souvislosti s tím druhým. Proč zavrhujete kotec? Když bude chodit na procházky, tak v čem je problém? Bulík zase není takový závislák na člověku a jestli prospí půl dne doma, nebo v kotci ( třeba s některou z fen)?

možná že mě tady budou považovat za blázna ale já bych v případě toho že se přítel nebude chtít svého psa vzdát a někomu ho přenechat volila rozchod ,asi jsme cvok ,můj přítel měl dva ovčáky nesnášeli mého labrouše ,psa bych si zabít nedala ,pokud chtěl mě musel je nechat svojí bývalé ženě ,teď máme onoho labíka a ještě jiného ovčouna kterého jsme si vzali malého náhradou za tamty dva .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
možná že mě tady budou považovat za blázna ale já bych v případě toho že se přítel nebude chtít svého psa vzdát a někomu ho přenechat volila rozchod ,asi jsme cvok ,můj přítel měl dva ovčáky nesnášeli mého labrouše ,psa bych si zabít nedala ,pokud chtěl mě musel je nechat svojí bývalé ženě ,teď máme onoho labíka a ještě jiného ovčouna kterého jsme si vzali malého náhradou za tamty dva .

Hm. A co kdyz nema moznost pritel dat sveho pejska nekomu z rodiny? Ma ho dat do utulku? Chapete, ze k nemu ma vztah? Ten pes ma proste svoje postaveni a nechce si ho nechat vzit. To uz je lepsi to reseni s kotcem, pac v utulku tam bude taky, ale tady bude aspon u sveho panicka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
možná že mě tady budou považovat za blázna ale já bych v případě toho že se přítel nebude chtít svého psa vzdát a někomu ho přenechat volila rozchod ,asi jsme cvok ,můj přítel měl dva ovčáky nesnášeli mého labrouše ,psa bych si zabít nedala ,pokud chtěl mě musel je nechat svojí bývalé ženě ,teď máme onoho labíka a ještě jiného ovčouna kterého jsme si vzali malého náhradou za tamty dva .

pokud se psi začnou opravdu nesnášet ,je jejich soužití značně problematické ,vím to z vlastní zkušenosti máme dvoupatrový domek dole bydlí rodiče nahoře my ,náš ovčák a jejich kříženec se opravdu nenávidí ,konflikt by jasně skončil smrtí křížence ,musíme je pořád hlídat ,když je na zahradě jeden ze psů druhý musí být v bytě ,všude máme zábrany ,u schodiště ,u vchodových dveří na zahradu apod. přesto by ovčoun křížence poranil i přes ty mřížky ,žijeme takhle už 4 roky ,pořád musíme být všichni ve střehu aby se psi třeba nesetkali v chodbě apod. kříženec už je starý ovčouna jako štěně nepřijal a ten mu to teď vrací i s úroky ,jelikož jsme dvě rodiny je to náročné ale jde to ,ovšem nedovedu si představit že by oba psi patřili mě ,jeden z nich by prostě musel pryč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud se psi začnou opravdu nesnášet ,je jejich soužití značně problematické ,vím to z vlastní zkušenosti máme dvoupatrový domek dole bydlí rodiče nahoře my ,náš ovčák a jejich kříženec se opravdu nenávidí ,konflikt by jasně skončil smrtí křížence ,musíme je pořád hlídat ,když je na zahradě jeden ze psů druhý musí být v bytě ,všude máme zábrany ,u schodiště ,u vchodových dveří na zahradu apod. přesto by ovčoun křížence poranil i přes ty mřížky ,žijeme takhle už 4 roky ,pořád musíme být všichni ve střehu aby se psi třeba nesetkali v chodbě apod. kříženec už je starý ovčouna jako štěně nepřijal a ten mu to teď vrací i s úroky ,jelikož jsme dvě rodiny je to náročné ale jde to ,ovšem nedovedu si představit že by oba psi patřili mě ,jeden z nich by prostě musel pryč.

taky jsem měla podobný problém,můj pes si nesedl s přítelovým...po čase tu nesnášenlivost přenesli i na nás,taky jsme po sobě věčně štěkali a byli ,,odděleně"...bylo to neudržitelný,teď mám jiného přítele,ale pořád svého psa...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám skoro dvouletého výmarského ohaře. Pes je poslušný, pracujeme na loveckém výcviku, myslím si že dobře socializovaný, od malička vyrůstal ve velkém městě a několik hodin denně si hrál s pejskama. Samozřejmě že v průběhu dospívání si sem tam s nějakým věts¨šinou stejně velkým pejskem nesedl a pustili se do sebe, nikdy ale nic vážnýho, občas nějakej škrábanec od zubu. Teď jsem se přestěhovala k příteli, který bydlí v domě na samotě s velkou zahradou a třemi bullteriéry - dvě feny a jeden 1,5 roku starý pes. S fenama si ten můj sedl bez problému, ale se psem už od prvního setkání ne - můj okamžitě jak ho viděl, tak startoval a chtěl se rvát a ten druhej se samozřejmě hned chtnu - seznamovali jsme samozřejmě venku v polích na neutrálním území s košíkama. Od té doby se psi oddělují, pouští ven samostatně, prostě žádnej kontakt. Dostali se nám dvakrát k sobě (naše chyba - neza¨mčený dveře). Jednou jsme rvačce zabránili, ale včera ne. Pustili se do sebe, bulík toho mýho chytnul za krk a nechtěl pustit a můj ho mezitím kousal do hlavy - takže paráda. Já držela tomu mýmu ruku v tlamě, aby ho nepokousal a přítel se všemi možnými (až dost hrubými způsoby) snažil toho svýho bulíka sundat. Trvalo to asi pět minut (hroooozná doba), nakonec se to povedlo. Bulík trochu dírky na hlavě, ale ten můj dost nehezky odtrhnutou kůži na krku (fotka na nemoderce). Snad to vyléčíme - ale chci se zeptat, co si o tom myslíte? Bude tato nenávist věčná? Myslím že můj pes se rozhodně nepodřídí a ten bulík taky ne. Z logických důvodů je taky nemůžu nechat si to vyříkat - obávám se, že by to jeden (ten můj) nepřežil. Co si o tom myslíte?

"Spřátelit" je nepůjde, můžete dosáhnout jen delší pauzy mezi rvačkami. s Socializace tu nehraje až tak podstatnou roli, s dospělým bulíkem v harému prostě ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám skoro dvouletého výmarského ohaře. Pes je poslušný, pracujeme na loveckém výcviku, myslím si že dobře socializovaný, od malička vyrůstal ve velkém městě a několik hodin denně si hrál s pejskama. Samozřejmě že v průběhu dospívání si sem tam s nějakým věts¨šinou stejně velkým pejskem nesedl a pustili se do sebe, nikdy ale nic vážnýho, občas nějakej škrábanec od zubu. Teď jsem se přestěhovala k příteli, který bydlí v domě na samotě s velkou zahradou a třemi bullteriéry - dvě feny a jeden 1,5 roku starý pes. S fenama si ten můj sedl bez problému, ale se psem už od prvního setkání ne - můj okamžitě jak ho viděl, tak startoval a chtěl se rvát a ten druhej se samozřejmě hned chtnu - seznamovali jsme samozřejmě venku v polích na neutrálním území s košíkama. Od té doby se psi oddělují, pouští ven samostatně, prostě žádnej kontakt. Dostali se nám dvakrát k sobě (naše chyba - neza¨mčený dveře). Jednou jsme rvačce zabránili, ale včera ne. Pustili se do sebe, bulík toho mýho chytnul za krk a nechtěl pustit a můj ho mezitím kousal do hlavy - takže paráda. Já držela tomu mýmu ruku v tlamě, aby ho nepokousal a přítel se všemi možnými (až dost hrubými způsoby) snažil toho svýho bulíka sundat. Trvalo to asi pět minut (hroooozná doba), nakonec se to povedlo. Bulík trochu dírky na hlavě, ale ten můj dost nehezky odtrhnutou kůži na krku (fotka na nemoderce). Snad to vyléčíme - ale chci se zeptat, co si o tom myslíte? Bude tato nenávist věčná? Myslím že můj pes se rozhodně nepodřídí a ten bulík taky ne. Z logických důvodů je taky nemůžu nechat si to vyříkat - obávám se, že by to jeden (ten můj) nepřežil. Co si o tom myslíte?

dcera taky měla rotvíka a velkého knírače, docházelo k takovým rvačkám,kde skutečně šlo o život,krev stříkala,většinou" vyhrál "rotvík,nakonec knírače prodala a ten je šťastný,,je v dobrých rukou a slouží v ostraze.Jsou to oba psi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dcera taky měla rotvíka a velkého knírače, docházelo k takovým rvačkám,kde skutečně šlo o život,krev stříkala,většinou" vyhrál "rotvík,nakonec knírače prodala a ten je šťastný,,je v dobrých rukou a slouží v ostraze.Jsou to oba psi.

A co rozdelit zahradu napul plotem a psy doma stridat tak, ze ten jeden bude vzdy venku za vratky a nepotkaji se...? Kazdy by mel proste svoji pulku. Budou to nervy, ale dalo by se to, mozna.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co rozdelit zahradu napul plotem a psy doma stridat tak, ze ten jeden bude vzdy venku za vratky a nepotkaji se...? Kazdy by mel proste svoji pulku. Budou to nervy, ale dalo by se to, mozna.

Tak jsem zase tu a všem děkuji za další reakce. To s tím plotem navrhoval přítel, ale zatím skutek utek a já se bojím dalšího setkání. Pepřový sprej používat nechci, dělám se psem lovecký výcvik a bylo mi řečeno, že mu tím můžu nějak narušit čich, což by u něho byl dost problém (a těžklo budu uprostřed rvačky trefovat jen bulíka). Já si psa koupila jako kamaráda pro mě, od malinka je odchován v bytě, je to typickej postelák a jsme na sobě dost závislí. Vím že jsem možná úchylák, ale prostě toho svýho do kotce dát nechci - to se fakt raději rozejdu s tím chlapem - fakt mi na psovi záleží víc. To aby on dal svýho psa pryč, po něm asi chtít nemůžu, stejně by to neudělal. JInak to, že na něho víc štěkám, protože jsem z těch psů nervozní, jsem si už všimla... (zajímavej postřeh a jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak má nebo měl). Jinak kotec máme, docela pěknej, jednou jsme si tak řekli, že to zkusíme je v něm přezavírat a dopadlo to tak, že můj byl v kotci, bulík do něho strčil čumák a málem o něj přišel... To by se určitě dalo vyřešit nějakým pletivem, ale jak už jsem říkala - nechci aby můj pejsan skončil v kotci. NAvíc výmar je dost krátkosrstej a myslím, že by mu v kotci byla zima (snad mě někdo pochopí, ale mám ho jako děcko...)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem zase tu a všem děkuji za další reakce. To s tím plotem navrhoval přítel, ale zatím skutek utek a já se bojím dalšího setkání. Pepřový sprej používat nechci, dělám se psem lovecký výcvik a bylo mi řečeno, že mu tím můžu nějak narušit čich, což by u něho byl dost problém (a těžklo budu uprostřed rvačky trefovat jen bulíka). Já si psa koupila jako kamaráda pro mě, od malinka je odchován v bytě, je to typickej postelák a jsme na sobě dost závislí. Vím že jsem možná úchylák, ale prostě toho svýho do kotce dát nechci - to se fakt raději rozejdu s tím chlapem - fakt mi na psovi záleží víc. To aby on dal svýho psa pryč, po něm asi chtít nemůžu, stejně by to neudělal. JInak to, že na něho víc štěkám, protože jsem z těch psů nervozní, jsem si už všimla... (zajímavej postřeh a jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak má nebo měl). Jinak kotec máme, docela pěknej, jednou jsme si tak řekli, že to zkusíme je v něm přezavírat a dopadlo to tak, že můj byl v kotci, bulík do něho strčil čumák a málem o něj přišel... To by se určitě dalo vyřešit nějakým pletivem, ale jak už jsem říkala - nechci aby můj pejsan skončil v kotci. NAvíc výmar je dost krátkosrstej a myslím, že by mu v kotci byla zima (snad mě někdo pochopí, ale mám ho jako děcko...)

Souhlasím s tebou, pes je tvůj a miluješ ho, takže má přednost. S těma nervákama co tě čekají to stejně s přítelem dlouho nevydržíš.Drž se. Výmar je i moje láska.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem zase tu a všem děkuji za další reakce. To s tím plotem navrhoval přítel, ale zatím skutek utek a já se bojím dalšího setkání. Pepřový sprej používat nechci, dělám se psem lovecký výcvik a bylo mi řečeno, že mu tím můžu nějak narušit čich, což by u něho byl dost problém (a těžklo budu uprostřed rvačky trefovat jen bulíka). Já si psa koupila jako kamaráda pro mě, od malinka je odchován v bytě, je to typickej postelák a jsme na sobě dost závislí. Vím že jsem možná úchylák, ale prostě toho svýho do kotce dát nechci - to se fakt raději rozejdu s tím chlapem - fakt mi na psovi záleží víc. To aby on dal svýho psa pryč, po něm asi chtít nemůžu, stejně by to neudělal. JInak to, že na něho víc štěkám, protože jsem z těch psů nervozní, jsem si už všimla... (zajímavej postřeh a jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak má nebo měl). Jinak kotec máme, docela pěknej, jednou jsme si tak řekli, že to zkusíme je v něm přezavírat a dopadlo to tak, že můj byl v kotci, bulík do něho strčil čumák a málem o něj přišel... To by se určitě dalo vyřešit nějakým pletivem, ale jak už jsem říkala - nechci aby můj pejsan skončil v kotci. NAvíc výmar je dost krátkosrstej a myslím, že by mu v kotci byla zima (snad mě někdo pochopí, ale mám ho jako děcko...)

Bohužel musím souhlasit s reakcemi výše,taky jsem nakonec vzdala vztah, než se pořád nervovat, kdy se naši psi zabijí. Ale doporučuji ještě zkusit p. Desenského (www.dogs.erbak.com), jestli by vám neporadil. V jeho smečce se volně pohybuje několik psů pohromadě,kteří by se předtím taky pozabíjeli...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel musím souhlasit s reakcemi výše,taky jsem nakonec vzdala vztah, než se pořád nervovat, kdy se naši psi zabijí. Ale doporučuji ještě zkusit p. Desenského (www.dogs.erbak.com), jestli by vám neporadil. V jeho smečce se volně pohybuje několik psů pohromadě,kteří by se předtím taky pozabíjeli...

Kdyby bylo na mě, klidně bych Desenského nebo někoho podobného zkusila. Ale přítel je ten typ, co by nikdy do ničeho takového nešel - on své psy přece zvládá dokonale i bez jakékoliv pomoci... A ten jeho za to vlastně vůbec nemůže, to ten můj je agresivní... Takže si dovedete představit, co by říkal na Desenského...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdyby bylo na mě, klidně bych Desenského nebo někoho podobného zkusila. Ale přítel je ten typ, co by nikdy do ničeho takového nešel - on své psy přece zvládá dokonale i bez jakékoliv pomoci... A ten jeho za to vlastně vůbec nemůže, to ten můj je agresivní... Takže si dovedete představit, co by říkal na Desenského...

tak vyměň přítele ,já bych ot udělala

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak vyměň přítele ,já bych ot udělala

Velice vážně o tom uvažuju. Každý den čím dál tím víc... Popravdě vztah není zas tak idylický a s nějakou super vyhlídkou do budoucnosti (aspoň já to tak necítím), abych si kvůli němu nechala sežrat psa.