Neregistrovaný uživatel

Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
Tak u všech pejsků to není stejný. Záleží pouze na výchově. Pokud po vás váš pes vyjede tak si to nesmíte nechat líbit za žádných okolností, protože by se to mohlo stále stupňovat. Takže to znamená ať má fujtablík nebo míček tak si ho pes musí nechat bez problému od svého majitele odebrat!!! Jinak se brzo muže vyskytnout velký malér.
Tak pokud váš po vás vyjede(tak záleží na stáří psa) jaký příde trest. Pokud je to u vás osmiměsíční štěně tak buď vyklepat nebo vyvěsit na vodítku a nadávat mu. Pokud pes stále vrčí tak ho přitisknout k zemi a držet ho tak dlouho dokud nepřestane.(stále mluvit - nadávat káravým hlasem, aby pochopil že tohle teda ne).
Důležité je se psa nezaleknout když začne vrčet!!! a rychle reagovat a psa potrestat-tím myslím to vytahání na psa zkopat. Tím si upevníte pozici vůdce a pes vás bude respektovat.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
Doporučuji jakmile fenka vyjede, chytit na krku, přitisknout k zemi. To vše musí náledovat okamžitě, doporučuji ještě se zavrčením(kolemjdoucí na vás budou sice koukat jak na blázna, ale vaše fenka to rychle pochopí). Takže: fenka vyjede->okamžitě ji čapněte za krkem, zavrčte a přitiskněte k zemi. Jakmile povolí=uklidní se a vzdá se, pusťte ji a už to dál nekomentujte. Nejlepší je navodit schválně takovou situaci, pak budete reakci fenky čekat a dokážete rychle a adekvátně zasáhnout. Doporučuji vzít třeba nějakou kost, co vám zbyde při vaření(úměrně velikou a takovou, aby ji nedokázala rychle spolknout), položit někde venku(pozor, ať se k ní mezitím nedostane jiný pes) a vyrazit kolem na procházku s vaší fenkou. Jakmile kost sebere, řekněte jí ať pustí, pokud to neudělá, vyndejte jí kost z tlamky, pokud se ožene nebo zavrčí, potrestejte ji výše popsaným způsobem. Vaše fenka rychle pochopí, že její pubertální zkoušení, co si na vás může dovolit v tomto ohledu nemá cenu Ale žádný křik, žádné nadávání, tím si pozici neupevníte. A už nikdy takové chování nesmí fence projít bez trestu, pak by vám to způsobilo hodně problémů(mluvím z vlastní zkušenosti).
Sandra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Doporučuji jakmile fenka vyjede, chytit na krku, přitisknout k zemi. To vše musí náledovat okamžitě, doporučuji ještě se zavrčením(kolemjdoucí na vás budou sice koukat jak na blázna, ale vaše fenka to rychle pochopí). Takže: fenka vyjede->okamžitě ji čapněte za krkem, zavrčte a přitiskněte k zemi. Jakmile povolí=uklidní se a vzdá se, pusťte ji a už to dál nekomentujte. Nejlepší je navodit schválně takovou situaci, pak budete reakci fenky čekat a dokážete rychle a adekvátně zasáhnout. Doporučuji vzít třeba nějakou kost, co vám zbyde při vaření(úměrně velikou a takovou, aby ji nedokázala rychle spolknout), položit někde venku(pozor, ať se k ní mezitím nedostane jiný pes) a vyrazit kolem na procházku s vaší fenkou. Jakmile kost sebere, řekněte jí ať pustí, pokud to neudělá, vyndejte jí kost z tlamky, pokud se ožene nebo zavrčí, potrestejte ji výše popsaným způsobem. Vaše fenka rychle pochopí, že její pubertální zkoušení, co si na vás může dovolit v tomto ohledu nemá cenu Ale žádný křik, žádné nadávání, tím si pozici neupevníte. A už nikdy takové chování nesmí fence projít bez trestu, pak by vám to způsobilo hodně problémů(mluvím z vlastní zkušenosti).
Sandra
S vámi nesouhlasím v tom že by neměla psa okřiknout. Vůdci smečky pokud se něco nelíbí( v chování jemu podřízeného)tak ho donutí se podřídit a taky na něj vrčí ! A já jako člověk na psa nevrčím, ale okřikuji nebo změním intonaci hlasu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S vámi nesouhlasím v tom že by neměla psa okřiknout. Vůdci smečky pokud se něco nelíbí( v chování jemu podřízeného)tak ho donutí se podřídit a taky na něj vrčí ! A já jako člověk na psa nevrčím, ale okřikuji nebo změním intonaci hlasu.
vrčení můžete použít taky, pokud na to máte odvahu, já to občas používám, ale pokud nejsou v doslechu lidi
Dajka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S vámi nesouhlasím v tom že by neměla psa okřiknout. Vůdci smečky pokud se něco nelíbí( v chování jemu podřízeného)tak ho donutí se podřídit a taky na něj vrčí ! A já jako člověk na psa nevrčím, ale okřikuji nebo změním intonaci hlasu.
Já bych ale okřiknutí nepoužila, pes to vnímá spíše jako vyštěknutí, dle mého názoru, a to není nejvhodnější. Pokud nechcete na psa přímo vrčet, tak zkuste temným, hlubším ale zároveň dost rázným způsobem říci fuj. Ono se to dá říci tak, že to zní až jako zavrčení Ale podle mě je nejlepší zavrčet, jste sice člověk, ale pes vám bude lépe rozumět, pokud se budete chovat jako on.
Sandra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych ale okřiknutí nepoužila, pes to vnímá spíše jako vyštěknutí, dle mého názoru, a to není nejvhodnější. Pokud nechcete na psa přímo vrčet, tak zkuste temným, hlubším ale zároveň dost rázným způsobem říci fuj. Ono se to dá říci tak, že to zní až jako zavrčení Ale podle mě je nejlepší zavrčet, jste sice člověk, ale pes vám bude lépe rozumět, pokud se budete chovat jako on.
Sandra
já to vidím z tohoto hlediska, že důležité je jak se na psa mluví(vrčí)už odmala.
Vezmu můj příklad já na psa nikdy nevrčela a kdybych teď na něj zavrčela(je mu 3,5 roku) tak by na mě koukal jak na blba, protože to ode mě nikdy neslyšel, a nevěděl by co po něm chci. Je ale zvyklí, od těch sedmi týdnů co ho mám, že pokud se mi něco nelíbí tak ho okřiknu nebo ho napomenu temným hlasem a on už ví, že to přepískl a sklopí uši.
Tak bych to ukončila tuto debatu : chovat se ke psu( jestli vrčet nebo mluvit) tak jak byl od vás zvyklí a jak se k němu chcete chovat i na veřejnosti, protože ho budete někdy muset napomenout i před lidma ať se vám to líbí nebo ne. Souhlasíte se mnou?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
O jaké jde plemeno (celkem důležité). Udělala to poprvé?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já to vidím z tohoto hlediska, že důležité je jak se na psa mluví(vrčí)už odmala.
Vezmu můj příklad já na psa nikdy nevrčela a kdybych teď na něj zavrčela(je mu 3,5 roku) tak by na mě koukal jak na blba, protože to ode mě nikdy neslyšel, a nevěděl by co po něm chci. Je ale zvyklí, od těch sedmi týdnů co ho mám, že pokud se mi něco nelíbí tak ho okřiknu nebo ho napomenu temným hlasem a on už ví, že to přepískl a sklopí uši.
Tak bych to ukončila tuto debatu : chovat se ke psu( jestli vrčet nebo mluvit) tak jak byl od vás zvyklí a jak se k němu chcete chovat i na veřejnosti, protože ho budete někdy muset napomenout i před lidma ať se vám to líbí nebo ne. Souhlasíte se mnou?
Já jsem na psa začala vrčet, když mu bylo 8 měsíců(ne proto, že by to byl vhodný věk ale proto, že jsem v té době přišla na to, jak na něj). To ale jen pro informaci, zvykl si docela rychle. Ale jinak s vámi souhlasím. Otázka je, jestli na dotyčnou fenku bude okřiknutí platit?
Sandra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem na psa začala vrčet, když mu bylo 8 měsíců(ne proto, že by to byl vhodný věk ale proto, že jsem v té době přišla na to, jak na něj). To ale jen pro informaci, zvykl si docela rychle. Ale jinak s vámi souhlasím. Otázka je, jestli na dotyčnou fenku bude okřiknutí platit?
Sandra
podle mě na co bude naučená, tak i okřiknutí + trest si zafixuje, že to se nesmí a časem bude stačit jen to okřiknutí(a to už výjde nastejno jestli okřiknutí nebo zavrčení.)
okřiknutím nazývám i jen změnu hlasu, neznamená to že byste si musela vykřičet hlasivky- to jen tak pro vyjasnění
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
Plně souhlasím s Ditou i Sandrou. Tato debata dává celkem jasnou odpověď a nedává mně téměř žádný prostor na odpověď.
Každopádně Váš pejsek začíná zkoušet, co si může dovolit a co ne. Také se to mohlo stát v „nevhodnou chvíli“ /např. byl poblíž cizí pes, nebo se Váš pes lekl a pod.). Přesto nemá právo se takto chovat. Nemyslím, že by nějak více mělo psa ovlivňovat jeho chování místo (doma či mimo domov). Spíše to připisuji věku psa.
Rozhodně s tím hned „něco“ dělejte.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Plně souhlasím s Ditou i Sandrou. Tato debata dává celkem jasnou odpověď a nedává mně téměř žádný prostor na odpověď.
Každopádně Váš pejsek začíná zkoušet, co si může dovolit a co ne. Také se to mohlo stát v „nevhodnou chvíli“ /např. byl poblíž cizí pes, nebo se Váš pes lekl a pod.). Přesto nemá právo se takto chovat. Nemyslím, že by nějak více mělo psa ovlivňovat jeho chování místo (doma či mimo domov). Spíše to připisuji věku psa.
Rozhodně s tím hned „něco“ dělejte.
Re: Re: Odebírání fujtajblíků
Děkuji všem za rady. Asi opravdu zkouší, co si může dovolit. Včera jsme přijeli z 1.velkého výletu a během zmatků při vyvalování potvůrka snědla pečené kuřeci maso, které jsem měla na stole v sáčku. Nikdy si nic takového nedovolila(nevzala za stolu). Nachytala jsem ji až dojídala a tak jsem ji vytahala a zvýšila hlas a přidala škaredý pohled a samozřejmě ji ignorovala,aby věděla,že se opravdu zlobím. Věděla, že udělala něco opravdu špatného a taky se podle toho chovala. Nejsem u ní na takové chování zvyklá. Začalo to až teď,když jí končí hárání.Měla jsem celou noc strach jaké budou následky kvůli kostem. No vypadá, že to bude dobré. Takže ještě jednou všem díky a doufám,že tu pubertu zvládneme.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Včera při pokusu vzít z tlamy mé fence (8měsíců) fujtajblík po mně škaredě vyjela. Docela mně to překvapilo, protože jinak je moc hodná a podřízená. Když jsem se pokoušela ji vytahat za krkem tak otáčela hlavu a vrčela. Už dlouho mi nic venku špatného nesežrala a tak jsem tenhle problém nemusela řešit. Asi kdyby byla na volno, tak ji vůbec nechytím. Je to stejné u všech pejsků? Přitom, když náhodou žere něco spatněho doma, tak ji to celkem v pohodě odeberu. Díky.
Já mám 6-měsíčního GR, který mi také začal žrát fujtajblíky, a to skoro na každém rohu. Když jsem mu je chtěla vzít, tak na mě vrčel a když jsem ho vytahala na vodítku, tak se po mě dokonce i párkrát ohnal a naprázdno zaklapal zubama. Musím přiznat, že jsem byla šokovaná, protože jinak je též hodný a podřízený. Na radu zkušeného pejskaře jsem mu začala dávat při pokusu o sežrání fujtajblíku "pecku do nosu" s povelem FUJ. Docela to zabírá. A když jsem jednou na něho spontánně také zavrčela, lekl se a fujtajblík pustil. Myslím si, že i náš problém souvisí se psí pubertou.