Neregistrovaný uživatel

Nejsem žádný přehnaný ochranář zvířat. Chodím na dostihy, koně pod sedlem nepovažuji za týrané.
Již několikrát jsem viděla hafíka, který bravurně stojí na předních tlapkách.Zajímalo by mě, jak velká je možnost poškození kloubů.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejsem žádný přehnaný ochranář zvířat. Chodím na dostihy, koně pod sedlem nepovažuji za týrané.
Již několikrát jsem viděla hafíka, který bravurně stojí na předních tlapkách.Zajímalo by mě, jak velká je možnost poškození kloubů.
Zátěž na (zejm.) ramenní klouby tu opravdu je. Čím častěji je zátěž "absolvovaná", tím vyšší je i riziko poškození kloubu. Postižení se týká nejen kloubu ramenního (syn. pažního), ale i loketního a kloubů karpu, metakarpu a prstů. Důsledek používání převážně hrudních končetin je nejvíce patrný u těch psů, kterým byla z nejrůznějších důvodů (nejč. zranění nebo osteosarkom=nadorové bujení v kostní tkáni) končetina amputována. Protože těžiště těla se u psa (resp. téměř všech čtyřnožců) nachází v přední části těla, je pro psa daleko namáhavější (a s postupem času i více "poškozující") absence končetiny hrudní než pánevní. Tehdy je na zbylou končetinu vyvýjen velký tlak a váha, což se časem projeví výrazným "prošlápnutím" zejm. v karpálním kloubu.
Obdobné je to i při "chůzi po předních". Tady však nejde o tak markantní zátěž, neboť většina psů takový způsob "pohybu" používá výjimečně. Pokud je však pes nucen (ať již z fyziologického, resp. patologického důvodu-např. dysfunkce pánevních končetin apod., nebo výcvikem) používat převážně hrudní končetiny a tím je zatěžovat více, než je považováno za fyziologické, pak samozřejmě dochází k pato-anatomickým změnám na kloubech (vytočení z úhlu, zátěž na kloubní chrupavky a třecí plochy v místech, kde tato nejsou k tomu řádně uzpůsobená, zátěž na vazivový aparát - protažení šlach na straně jedné a zkrácení na opačné apod.)
Dalším faktorem je velikost, resp. hmotnost psa. U psa těžší váhové kategorie je zátěž na klouby a s ní spojené riziko jejich poškození podstatně vyšší.
MVC.Kovářová
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zátěž na (zejm.) ramenní klouby tu opravdu je. Čím častěji je zátěž "absolvovaná", tím vyšší je i riziko poškození kloubu. Postižení se týká nejen kloubu ramenního (syn. pažního), ale i loketního a kloubů karpu, metakarpu a prstů. Důsledek používání převážně hrudních končetin je nejvíce patrný u těch psů, kterým byla z nejrůznějších důvodů (nejč. zranění nebo osteosarkom=nadorové bujení v kostní tkáni) končetina amputována. Protože těžiště těla se u psa (resp. téměř všech čtyřnožců) nachází v přední části těla, je pro psa daleko namáhavější (a s postupem času i více "poškozující") absence končetiny hrudní než pánevní. Tehdy je na zbylou končetinu vyvýjen velký tlak a váha, což se časem projeví výrazným "prošlápnutím" zejm. v karpálním kloubu.
Obdobné je to i při "chůzi po předních". Tady však nejde o tak markantní zátěž, neboť většina psů takový způsob "pohybu" používá výjimečně. Pokud je však pes nucen (ať již z fyziologického, resp. patologického důvodu-např. dysfunkce pánevních končetin apod., nebo výcvikem) používat převážně hrudní končetiny a tím je zatěžovat více, než je považováno za fyziologické, pak samozřejmě dochází k pato-anatomickým změnám na kloubech (vytočení z úhlu, zátěž na kloubní chrupavky a třecí plochy v místech, kde tato nejsou k tomu řádně uzpůsobená, zátěž na vazivový aparát - protažení šlach na straně jedné a zkrácení na opačné apod.)
Dalším faktorem je velikost, resp. hmotnost psa. U psa těžší váhové kategorie je zátěž na klouby a s ní spojené riziko jejich poškození podstatně vyšší.
MVC.Kovářová
Mě by, paní doktorko, zajímalo, jestli je škodlivé, když pejsek - GR - chodí naopak po zadních. V rámci hry, když na nás skáče, s ním "tančíme", ale opravdu jen chvilinku.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mě by, paní doktorko, zajímalo, jestli je škodlivé, když pejsek - GR - chodí naopak po zadních. V rámci hry, když na nás skáče, s ním "tančíme", ale opravdu jen chvilinku.
Zátěž na kyčelní klouby je v takovémto případě obdobná zátěži kloubů končetiny hrudní. Pes je zvíře anatomicky uzpůsobené k pohybu po čtyřech končetinách a jako takové je k tomu jeho pohybový systém (kosti, klouby, vazy a svaly) uzpůsoben. Z toho vyplývá, že pohyb pouze po jednom páru končetin (ať již hrudních nebo pánevních) není z anatomického hlediska fyziologický, neboť při takovém pohybu nejsou končetiny ve správném zaúhlení, resp. dochází k distorzi kloubů (zejm. ramenních nebo kyčelních), námaze vazivového aparátu kloubu apod.
V podstatě však nejde o zas tak závažný problém pouze v případě, že se jedná opravdu jen o občasné situace (zabránit psovi ve skákání a radostném "tančení" po zadních je takřka nemožné :o)
V každém případě je však podstatné, zda pes netrpí HD (hip dysplazia, DKK-dyspl. kyčelních kloubů). Pak by naopak takový pohyb působil velmi negativně, protože příčinou DKK je buď nesprávné utváření jamky kyčelního kloubu (acetabulum) nebo hlavice stehenní kosti (caput femoris), současně i odlišněji resp. nedostatečně vyvinutý vazivový aparát kloubu (který jej fixuje ve fyziologické poloze a chrání před nepřirozeným pohybem) - tehdy by pohyb po pánevních končetinách působil na dysplastický kloub mnohem více negativně než na zdravý.
MVC.Kovářová
(pozn. Nejsem doktorka, zatím pouze studentka-medik )